Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.1.2014 20:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.122.48

zdravim vsechny chovatele prasat.potrebuji radu.pivovarske mlato.jak je to se skrmovanim pro prasata? je vhodne? nebo ne.mate s tim nekdo nejake skusenosti?chovam bu a landras .krmim srot ,repa mleko,od jara do zimy koprivy,tak jen jestli by to nejak prilepsilo,nebo ne.dik za odpo.a at nam rostou.smajlíksmajlíksmajlík

Neregistrovaný uživatel

28.1.2014 16:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravim vsechny chovatele prasat.potrebuji radu.pivovarske mlato.jak je to se skrmovanim pro prasata? je vhodne? nebo ne.mate s tim nekdo nejake skusenosti?chovam bu a landras .krmim srot ,repa mleko,od jara do zimy koprivy,tak jen jestli by to nejak prilepsilo,nebo ne.dik za odpo.a at nam rostou.smajlíksmajlíksmajlík

občas je mám a z černého piva nechtěj,raději řepu mrkev,jablko šrot a brambory.
Když mám tak dávám ,v létě se rychle zkazej uzavřu do plast nádob a do chladna ted je na malto paráda teplota-at nezmrzne.KRÁSNĚ TO VONÍ!smajlíksmajlíksmajlík

Neregistrovaný uživatel

29.1.2014 21:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.39.68

Mláto zkrmujeme po celý rok mícháme ho s mlékárenským odpadem šrot nedáváme odjara kopřivy trávu prasata krásně rostou v létě zakrývám igelitem zasypu pískem vydrží i 3týdny v zimě když zmrzne tak to nevadí máme prasata Bu xLa po 11měsících mají 260kg doporučuji zkrmujeme i veškeré drůbeži a kozám zvyšuje dojivost

Neregistrovaný uživatel

31.1.2014 17:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravim vsechny chovatele prasat.potrebuji radu.pivovarske mlato.jak je to se skrmovanim pro prasata? je vhodne? nebo ne.mate s tim nekdo nejake skusenosti?chovam bu a landras .krmim srot ,repa mleko,od jara do zimy koprivy,tak jen jestli by to nejak prilepsilo,nebo ne.dik za odpo.a at nam rostou.smajlíksmajlíksmajlík

Také jsme měli mláto, ale už bych jej nechtěl. Pokud jsme měli svoje selata, tak většinou se prasničky brzy (boukaly, měli říji), takže za mě ne. V podstatě to neobsahuje vůbec žádné živiny ani výkrmové látky. Je to pouze objemové krmivo. Slepice se v tom také jen přehrabovaly, pokud dostaly řepu se šrotem a bramborama, tak to bylo úplně něco jiného. Měl jsem i nedávno možnost mít mláto zadarmo, ale odmítl jsem....

Neregistrovaný uživatel

1.2.2014 07:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.105.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravim vsechny chovatele prasat.potrebuji radu.pivovarske mlato.jak je to se skrmovanim pro prasata? je vhodne? nebo ne.mate s tim nekdo nejake skusenosti?chovam bu a landras .krmim srot ,repa mleko,od jara do zimy koprivy,tak jen jestli by to nejak prilepsilo,nebo ne.dik za odpo.a at nam rostou.smajlíksmajlíksmajlík

Dobrý den, já mám možnost mláta z malého rodinného pivovaru a krmím s ním veškerou zvěř. Je fakt, že prasatům nijak moc nechutná, ale míchám-dokrmuju-dochucuju šrotem a dalšími krmivy, takže ho stejně snědí, mám kozy, tak když dojím, tak i mlíkem apod. Samozřejmě na něj musíte postupně prase navyknout, ale to platí o všech zvířatech. Krmím tím slepice, kachny, husy, perličky, krůty a pokud je čerstvé nebo max 2 dny staré, tak dám i kozám a těm vyloženě šmakuje, ovcím nedávám. Ale nekrmím samotným mlátem. Vzhledem k tomu, že je zadarmo mi to výrazně zlevňuje výkrm, protože mláto tvoří cca 50% krmné dávky. Mám 2 kousky LA a vepřík přibývá krásně, sviňka pomaleji, ale ne proto, že by se boukala, ale vepřík ji nechce pouštět ke žrádlu, i když jsme přidali korýtko, aby měl každý svoje. Bohužel chlívek rozdělit nelze. V zimě mláto, když ho mám hodně klidně nechám venku zmrznout a použiju ho třeba za týden až mi dojde předešlé. V létě se rychle kazí, tak není na co čekat, pokud nemáte opravdu hodně chladný sklep. A hlavně mi ho máme vždycky ještě horké, tak je třeba nechat dobře vystydnout, aby se nezapařilo.

Neregistrovaný uživatel

2.2.2014 20:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.38.161

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravim vsechny chovatele prasat.potrebuji radu.pivovarske mlato.jak je to se skrmovanim pro prasata? je vhodne? nebo ne.mate s tim nekdo nejake skusenosti?chovam bu a landras .krmim srot ,repa mleko,od jara do zimy koprivy,tak jen jestli by to nejak prilepsilo,nebo ne.dik za odpo.a at nam rostou.smajlíksmajlíksmajlík

Toto je článek z časopisu Náš chov z roku 2006 :

Pivovarské mláto jako alternativa

Expandující český pivovarnický průmysl nabízí krmivářům přijatelnou alternativu k výživě hospodářských zvířat. Pivovarské mláto jako vedlejší produkt výroby piva má příznivé nutriční a dietetické vlastnosti. Vysoký obsah dusíkatých látek vyžaduje včasnou konzervaci, jinak dojde k nenávratné mikrobiální degradaci.

Přestože v České republice čerstvé i konzervované pivovarské mláto již nachází uplatnění ve výživě hospodářských zvířat, ne vždy dochází k optimálnímu průběhu fermentace a mnohdy se lze setkat s krmivem anaerobně změněným. Pro všechny zájemce o problematiku úspěšného silážování uspořádal Ústav výživy zvířat a pícninářství Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU) v kooperaci s firmou AgroKonzulta Žamberk, spol. s.r.o., odborný seminář. V aule brněnské univerzity se sešla přibližně stovka účastníků – od etablovaných profesionálů až po zvídavé studenty.

Hodnotné krmivo klíčem k úspěchu
Kvalitní a výživné krmivo tvoří jeden z hlavních předpokladů dobrého zdravotního stavu dojnic. Významně ovlivňuje užitkovost chovu, parametry výstupních živočišných produktů a následně i ekonomiku provozu, včetně ceny potravin. „Přes nezastupitelnou roli procesu silážování ve výživě hospodářských zvířat stále existuje spousta podniků, kde technickému vybavení a průběhu anaerobní fermentace nevěnují dostatečnou pozornost,“ připomněl doc. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství MZLU v Brně.
Zvláště pečlivě je třeba přistupovat k silážování pivovarského mláta představujícího nerozpustný podíl rmutu po oddělení sladiny. Expandující český pivovarnický průmysl produkuje každoročně přibližně dva miliony tun tohoto bílkovinného krmiva. Podle teoretických výpočtů čerstvé mláto obsahuje při 20% sušině zhruba pět procent dusíkatých látek, dvě procenta tuku, čtyři procenta vlákniny, jedno procento popelovin a deset procent bezdusíkatých látek výtažkových zastoupených i ve vodě rozpustnými sacharidy.
Nutriční význam podtrhují výborné dietetické vlastnosti související především s vyšším obsahem vitamínů skupiny B. Mezi neopominutelná pozitiva dále patří i vysoká hodnota stravitelnosti organické hmoty pohybující se v rozmezí 64 až 65 %. Pivovarské mláto v krmné dávce podporuje sekreci mléka, příznivě ovlivňuje mikrobiální aktivitu v bachoru dojnic a při vyšších dávkách vedoucích k nárůstu nádojů omezuje množství tuku v mléce.

Konzervace nezbytností
Vysoký obsah dusíkatých látek v pivovarském mlátě způsobuje rychlý proces degradace. Čerstvá neupravená hmota vydrží ve zkrmitelném stavu zpravidla 48 hodin, potom dochází k zásadním smyslovým, nutričním a mikrobiálním změnám. V praxi lze použít dva způsoby konzervace – energeticky náročné sušení, nebo ekonomičtější silážování. Nízký obsah sušiny způsobuje rozsáhlé uvolňování tekutin ihned po zasilážování, proto je nezbytné upravit její obsah na 30 až 33 %. Mezi nejvhodnější absorbenty doc. Doležal zařadil sladový květ a pšeničné otruby a zároveň zdůraznil důležitost jejich rovnoměrného promísení s původní silážovanou hmotou.
Vzhledem k nedostatečným kapacitám silážních žlabů, problémům s dusáním a s ohledem na potřebné denní odběry krmiva odborníci doporučují konzervovat pivovarské mláto v polyetylenových (PE) vacích. Úspěšný výsledek této technologie vyžaduje splnění elementárních podmínek souvisejících s vhodnou manipulací a uložením PE vaků. I přes zvýšení sušiny zůstává mláto těžko silážovatelným materiálem, proto je nezbytné přidat silážní aditiva, nejlépe směs kyselin.

Stabilní siláž mláta
Ing. František Mikyska, poradce pro výživu zvířat z firmy AgroKonzulta – poradenství, s.r.o., seznámil posluchače s výsledky provozního pokusu silážování pivovarského mláta uskutečněného v minulém roce v Mistrovicích poblíž Ústí nad Orlicí. Konzervace sledovala dva hlavní cíle – zamezení odtoku šťáv a stabilitu hmoty po dobu minimálně tří měsíců, po níž následovalo zkrmování. „Pivovarské mláto jsme nejdříve promíchali se sladovým květem v poměru 88 : 12 a přidali konzervační přípravek Kemisile 2000 plus v dávce čtyři litry na jednu tunu hmoty. V květnu jsme naskladnili silážní vak a po třech měsících jsme jej začali zkrmovat,“ přiblížil v kostce Ing. Mikyska průběh pokusu.
Přestože provozní pokus probíhal v letních měsících za vysokých teplot a zkrmování skončilo až koncem listopadu, siláž byla stoprocentně stabilní a nedošlo k žádnému narušení plísněmi. Výsledný 34% obsah sušiny a 28% podíl dusíkatých látek ve stoprocentní sušině pracovníky AgroKonzulty uspokojil.

Vyšší užitkovost dojnic
Krmné pokusy na dojnicích sledovaly vliv silážovaného pivovarského mláta v kombinaci se sladovým květem na produkci mléka, obsah mléčných složek a somatických buněk, funkci bachoru a na zdravotní stav. Kontrolní skupina plemene červenostrakatého dostávala původní krmnou dávku, druhá pokusná skupina stejného plemene zkrmovala i přídavek silážovaného mláta se sladovým květem. Zatímco pokusná skupina zvítězila v měření užitkovosti, kontrolní dosáhla vyššího průměrného obsahu tuku a bílkovin v mléce. V absolutním vyjádření však pokusná skupina denně vyprodukovala více bílkovin a tuku.
Sledování zdravotního stavu jednotlivých skupin dojnic prokázalo nižší počet veterinárních zákroků u pokusných jedinců. Došlo zejména k výraznému omezení problémů s lůžkem a k úplnému odstranění onemocnění paznehtů.

Lepší ekonomika provozu
Průměrná užitkovost u kontrolní skupiny činila 27,51 litru na kus, naproti tomu pokusná skupina dosáhla 29,05 litru na kus. Při realizační ceně mléka 8,50 Kč/l a uvažovaných fixních nákladech na dojnici ve výši 150 Kč/den propočetl Ing. Mikyska i krmné náklady v závislosti na složení kontrolní a pokusné krmné dávky. Hrubý denní zisk na dojnici tvořil rozdíl oceněných průměrných nádojů a součtu fixních a krmných nákladů. Kontrolní skupina měla denní hrubý zisk 13,38 korun na kus, přičemž stejný ukazatel na litr mléka činil 0,486 Kč. Naproti tomu pokusná skupina dosáhla denního hrubého zisku na dojnici ve výši 23,53 Kč, tedy 0,810 Kč na litr mléka. Rozdíl v hrubém zisku mezi skupinami se vyšplhal na 0,324 Kč na litr mléka ve prospěch pokusných dojnic.

Neregistrovaný uživatel

17.2.2014 14:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.137

Já krmím lihovarské kukuřičné mláto, jsem s ním taky spokojená, dostávají ho dojnice, drůbež i prasata do směsi s dalšími obilovinami a pod.Předčasné boukání jsem nepozorovala. Mohlo by to být tím, že je to kukuřice a ne ječmen. Ale myslím, že pokud by to bylo surovinou, tak to by musely boukat i po ječném šrotu. Mláto je výsledek kvasného procesu, při kterém se využijí cukry, jinak bílkoviny a tuky tam zůstávají. Takže nevidím důvod, proč by to měl být balast. Silážuji v sudech a silných pe pytlích celoročně.

Neregistrovaný uživatel

25.2.2014 09:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.206.65

Dobrý den. Prosím, jestli si najdete chvíli času, byla byste tak hodná a napsala mi jakým způsobem mláto v sudech uchovávate a v jaké teplotě(hlavně léto), zda dáváte nějaký konzervant....a jak dlouho vám takto vydrží. Mám dostatek mláta, ale mám z léta obavy... děkuji Stejskalová, RACPopelka@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel

13.3.2014 12:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.137

Beru to přímo od výrobce, jsou to odstředěné kukuřičné výpalky (lihovarské mláto), obsah vody 30%, je to již konzervantem ošetřeno od výrobce, kyselinou propionovou, ale to jen proto, aby prodloužili trvanlivost čerstvého nesilážovaného výrobku na 10 dní. Jinak při zasilážování by se to bez konzervantu klidně obešlo. Používám plastové sudy, popř. plechové, ale do těch dávám plastový pytel. Co nejvíce udusat a dobře uzavřít, aby se zabránilo přístupu vzduchu. Fuguje to jako když máte zelí v zeláku. Zamezíte-li přístupu vzduchu, nebude se to kazit. Při výrobě to prošlo kvasným procesem, takže je to už v podstatě konzervované. Po otevření spotřebovat do 10 dnů. Mě se to nekazí po otevření ani déle, jak je to hodně udusané a odebírá se postupně, tak naspodek se vzduch nedostane a od vrchu se to stíhá odebrat, než by se to začalo kazit. Stačí i silné pet pytle,ale sudy jsou spolehlivější (potkani a jiná škodná).

20.9.2022 18:51
Duroc

XXX.XXX.207.143

Trochu dosť neskoro. V knižke Chov prasat František hovora a kol. na túto tému píšu. "výpalky a pivovarské mláto nejsou pro výkrm prasat vhodné."

Přidejte reakci

Přidat smajlík