Mít na zahradě krávu - je to šílenost?

Je to šílenost a to doslovná! Nemáte podmínky ani pro ty kozeny, natož pro krávu. Když by ,,hořelo" a někdo k vám musel umístit dočasně dvě kozy, tak neřeknu ale pořizovat je cíleně do takových podmínek a nebo krávu? To bych nedělal. A krávu s odchovem? To už vůbec ne. Když nemusíte, nedělejte to, budete nešťastní vy i kráva, popř. kozy. Podojit krávu ručně každý den 2 krát, to není legrace, jak sama píšete. Na to musí být cvik a zkušenost. A na hnůj od jedné krávy budete muset mít pole a né záhonky, aby jste to zpracovali. Začal bych jednou starší kozou, která je potřebná a které třeba zachráníte život nebo jí vysvobodíte z příšerných podmínek a pak po několika letech bych teprve uvažoval o kravce a to určitě né vazně ale pastevně na Vaší loučce.
Nebo potom prodat barák, koupit starší usedlost s pozemkem a mít všechno pěkně u nosu a na očích.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
chtěli jsme mít dvě kozy, na mléko, manžel pro ně právě začal dělat boudu na zahradě. 2x3metry, dřevěnou. Jenže když jsme jeli pro husy do sousední vsi, viděla jsem u majitele v chlévě stát krávy a ... zase mě to popadlo: chtěla bych mléčnou krávu. Zahořela jsem o to víc, když manžel nebyl proti. A tak to celé znovu řešíme.

- Vleze se kráva i s teletem do boudy 2x3m? Co s močůvkou? Vsákne se nebo se musí odvést? tekla by nám do záhonků. Hnůj bychom skladovali-vozili na pozemek nedaleko a používali ho na záhonky.
- Vodit krávu od jara do podzimu na pastvu na naši loučku ? - 5min pěšky - přes hektar travnatého porostu, který máme od obce domluvený na sečení na seno.
- Kam uskladnit seno slámu řepu. Střecha našeho zahradního domku pojme 8m3 nebalík.sena (tj.na kozu a rok, případně dvě kozy přes zimu). Zbytek seno-sláma by musel být na té loučce ve zbouchaném seníku (ten ještě nemáme, ale nebyl by to problém) Řepa v našem malém sklepě.

Máme se do toho pustit nebo je to úplně šílené? Jsme v novostavbě na konci dědiny, zahrádka 700m2 se slepicemi, fóliovníkem, zahradním domkem, ... Kráva by musela být denně v chlévě-boudě, případně bychom ji museli na pastvu trpělivě každý den vodit. Dojit mléko tam není kvůli el.proudu reálné a ručně si to nedovedu představit.

Můžete se mi k tomu prosím vyjádřit? Kozy nejsou problém, ale ta kráva .... je to můj sen, jen nevím, jestli v našich podmínkách reálný. Díky, D.

Nevím,nevím.Tur je zvíře silné a svérázné.Nějakou malou dřevěnou boudu vám může klidně porazit.Vyprodukuje dosti mokrého a těžkého hnoje,obzvlášť je li stláno výhradně slámou.
Je li boudička bez podlahy,asi bych měla strach z reakcí sousedů.Ty spodní vody ,okolní vrty a studně ,taky zmiňujete jakési skladování hnoje na nedalekém pozemku? To není tak jednoduché a bezproblémové,jak by se selským rozumem mohlo zdát.
Ani tele,byste na vámi popsaném prostůrku neměli kam oddělit,a to musíte,chcete li mléko.
Nějaké vodění dennodenně ,to se vám po pár dnech bude zajídat.Také je třeba tu krávu vodění naučit a to každá nedá.A tele byste nechávala zavřené,nebo byste je vodila v druhé ruce?
Skladování množství sena a slámy potřebného pro krávu s teletem,na to je třeba mít prostor.Seno bych kupovala ve velkých balících.Protože volné zabírá moc místa.
Rozhodně by bylo jednodušší,když už vám obec dovolí postavit si na jejím pozemku seník,tak se s nimi rovnou domluvit,že to budete používat jako pastvinu.Taky zmínit ,kde bude hnojiště.
Pokud vám tohle na obci a u přiléhajících sousedů projde,asi bych to zkusila.Investovat do kvalitního ohrazení,aby vám kravka nespásala okolí a ohradit hektar i s vaší loučkou.
Pak byste krávu jen vypouštěli a na dojení by chodila domů.To už je schůdnější.
Ale ve vámi popsané situaci a prostorech by byla kráva i vy chudák.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to šílenost a to doslovná! Nemáte podmínky ani pro ty kozeny, natož pro krávu. Když by ,,hořelo" a někdo k vám musel umístit dočasně dvě kozy, tak neřeknu ale pořizovat je cíleně do takových podmínek a nebo krávu? To bych nedělal. A krávu s odchovem? To už vůbec ne. Když nemusíte, nedělejte to, budete nešťastní vy i kráva, popř. kozy. Podojit krávu ručně každý den 2 krát, to není legrace, jak sama píšete. Na to musí být cvik a zkušenost. A na hnůj od jedné krávy budete muset mít pole a né záhonky, aby jste to zpracovali. Začal bych jednou starší kozou, která je potřebná a které třeba zachráníte život nebo jí vysvobodíte z příšerných podmínek a pak po několika letech bych teprve uvažoval o kravce a to určitě né vazně ale pastevně na Vaší loučce.
Nebo potom prodat barák, koupit starší usedlost s pozemkem a mít všechno pěkně u nosu a na očích.

Tak tak, přesně tak to říkal můj manžel: "měli jsme se odstěhovat do starší usedlosti s pozemky". Ráno moudřejší večera, šílenost s krávou se mi vykouřila z hlavy. Jen nechápu, co vidíte špatného na dvou kozách (jedné by bylo smutno, známá věc)?? Elektrický ohradník na té loučce (1700m2) je skoro na spadnutí - tyčky kovové, takže nás to stálo víc než deset tisíc, ale nespadne to (po pár letech). Zdá se vám šílené mít pro dvě kozy boudu 6m2 ? Dva a půl metru2 se čítá na kozu s kůzlaty, takže váš výpad vůči nápadu s kozami se mi zdá neadekvátní. Louku jsem mimochodem ručně šplíchala proti mechu, přihnojila ledkem a nechala povláčet. Teď jsme ji naposledy posekali. Nemyslím si, že by se dvě kozy měly mít u nás špatně.
Každopádně děkuji za razantní nedoporučení (krávy) - to člověka probere a postaví řádně na zem. Budu tedy vděčná za ty kozy na mléko.
O naše slepice se zatím starám výhradně já. A ujišťuji vás, že mě uspokojuje POUZE pohled na spokojená zvířata! D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vidím tam spoustu problémů, ale rozhodnutí je samozřejmě na vás.

Chlív je na krávu s teletem určitě malý. Když odečtu nějaký prostor na žlaby a napáječky, tak se tam to zvíře ani neotočí.
Proč do chléva? Co elektrický ohradník na vlastní zahradě?
Každý den pást? Už to vidím jako jinde (i u nás doma, když jsem byl malý a rodiče měli podobné nápady, jen ne s kravami):
1. týden budete chodit na pastvu
2. týden už méně
3. budou za trest chodit děti
4. týden: kráva už neopustí chlív

Převádění na pastvu si představujete jak? Pěšky sama? A když v okolí na silnici zatroubí auto a kráva se splaší, tak co?

Obecně nedomyšlené a podle mě nevhodné. Jestli chcete investovat do krávy, mějte ji trvale na té louce (elektrický ohradník se vším všudy vás vyjde do 10.tis, tedy levněji než kráva) a tam ji choďte dojit (je třeba vypěstovat návyk a mít uzpůsobené dojící místo, ale jde to a je to lepší a jednodušší, než krávu vodit na pastvu).
Jinak bych velké zvíře naprosto nedoporučoval a pořiďte si radši 2 dobré dojnice kozy (ročně 2x600L mléka i při slabší péči) nebo 3 dojné ovce (3x300L). Kozu i ovci udržíte, má menší nároky na prostor a podobně...

Děkuji vám moc za "rozmluvení", jak píšu výše - došlo mi, že je to nesmysl (ta kráva). Na té zahradě - to radši nebudu rozebírat, abych znovu nenadzvedla někoho ze židle. Prostě by se tam nevlezla a byla by na úvaze v stáji (což je u mléčných krav mimochodem úplně běžné!). Vodit ji na pastvu... prostě blbost.
Louka má 3000m2 celkem, oploceno 1700m2 (zbytek později). Začneme zvolna kozami,a pak někdy se uvidí, jestli možná jednou krávu (na louce). Díky a zdravím, D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tak, přesně tak to říkal můj manžel: "měli jsme se odstěhovat do starší usedlosti s pozemky". Ráno moudřejší večera, šílenost s krávou se mi vykouřila z hlavy. Jen nechápu, co vidíte špatného na dvou kozách (jedné by bylo smutno, známá věc)?? Elektrický ohradník na té loučce (1700m2) je skoro na spadnutí - tyčky kovové, takže nás to stálo víc než deset tisíc, ale nespadne to (po pár letech). Zdá se vám šílené mít pro dvě kozy boudu 6m2 ? Dva a půl metru2 se čítá na kozu s kůzlaty, takže váš výpad vůči nápadu s kozami se mi zdá neadekvátní. Louku jsem mimochodem ručně šplíchala proti mechu, přihnojila ledkem a nechala povláčet. Teď jsme ji naposledy posekali. Nemyslím si, že by se dvě kozy měly mít u nás špatně.
Každopádně děkuji za razantní nedoporučení (krávy) - to člověka probere a postaví řádně na zem. Budu tedy vděčná za ty kozy na mléko.
O naše slepice se zatím starám výhradně já. A ujišťuji vás, že mě uspokojuje POUZE pohled na spokojená zvířata! D.

6m2 se sice těsně vejdete do normy... ale:
Norma počítá s hromadným ustájením, při počtu 2-5 koz se doporučuje minimálně dvojnásobná plocha na kus oproti ustájení větších stád. Informaci najdete v každé literatuře. Vejdete se ztěží do zákonné normy, která toto neřeší. 6m2 opravdu NEBUDE SPOKOJENÉ ZVÍŘE, to je pod hranou minimální únosnosti.
V té na úvaze? Opět, proč proboha?
špatné a dobré životní podmínky nejsou jen o velikosti pastviny. Ale i velikosti přístřešků a podobně. Máte-li ohradníkem vyřešenou nějakou pastvinu, tak na ni umístěte velmi jednoduchý přístřešek 3x4m i s krmelcem, napáječkou a případně místem na dojení. 4 kůly a jednoduchá střecha, nic víc. Zvířata tam budou rozhodně spokojenější než v boudě 2x3m.

Před samotných chovem doporučuji dojít si do knihkupectví nebo knihovny a koupit/půjčit si nějakou literaturu o chovu ovcí a koz. Zvlášť, pokud vás zajímají spokojená zvířata, tak se zaměřte na kapitoly o "welfare" a pochopíte, proč vám tu všichni spílaní o nezodpovědnosti...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
6m2 se sice těsně vejdete do normy... ale:
Norma počítá s hromadným ustájením, při počtu 2-5 koz se doporučuje minimálně dvojnásobná plocha na kus oproti ustájení větších stád. Informaci najdete v každé literatuře. Vejdete se ztěží do zákonné normy, která toto neřeší. 6m2 opravdu NEBUDE SPOKOJENÉ ZVÍŘE, to je pod hranou minimální únosnosti.
V té na úvaze? Opět, proč proboha?
špatné a dobré životní podmínky nejsou jen o velikosti pastviny. Ale i velikosti přístřešků a podobně. Máte-li ohradníkem vyřešenou nějakou pastvinu, tak na ni umístěte velmi jednoduchý přístřešek 3x4m i s krmelcem, napáječkou a případně místem na dojení. 4 kůly a jednoduchá střecha, nic víc. Zvířata tam budou rozhodně spokojenější než v boudě 2x3m.

Před samotných chovem doporučuji dojít si do knihkupectví nebo knihovny a koupit/půjčit si nějakou literaturu o chovu ovcí a koz. Zvlášť, pokud vás zajímají spokojená zvířata, tak se zaměřte na kapitoly o "welfare" a pochopíte, proč vám tu všichni spílaní o nezodpovědnosti...

Pokusím se to uvést na pravou míru. Koupila jsem si jednu knížku Chov koz- Milena Fantová. Pročetla jsem si důkladně zootechniku.cz, sekce chov koz (a trochu pročetla skot). Celou loňskou zimu jsem "ležela ve fauně" a četla a diskutovala o kozách.
Nicméně, jsem ráda, že jste mě ujistil, že "na loučce" jim bude s jednoduchým přístřeškem dobře. Také jsem rychle a s ostudou vymazala tu krávu.
Podtrženo, sečteno:
- 1700m2 s el.ohradníkem a přístřeškem (na jaře bude hotový!!, 4x4m proti slunci a dešti, 4kůly+1šikmá střecha, jak říkáte)
- dvě kozy (žádná kráva)

Bouda na zahradě 2x3m2 v podstatě kvůli zimě. Také i kvůli porodům brzy z jara, myslela jsem, že bude lepší, když budu mít kozy "na očích", u domu.

Máme se na tedy na boudu na zahradě vykašlat a chodit za kozama poctivě celoročně na loučku?

Sousedka má svoje dvě kozy ve dvou malých! boudičkách na malém! svažitém výběhu za plotem u domu. Kozy vypadají naprosto!! spokojeně. Proto se mi vaše opravdu nezdá adekvátní.

PS:Když jsem viděla prostor 3m2 u zemědělce s těmi husami, a v něm cca 2 dospělé kozy s 1kozlem + dvě kůzlata (dále pak dvůr přeplněný drůbeží) atd., napadlo mě, že TADY se o "welfare" nedá hovořit. Raději to nebudu popisovat. D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokusím se to uvést na pravou míru. Koupila jsem si jednu knížku Chov koz- Milena Fantová. Pročetla jsem si důkladně zootechniku.cz, sekce chov koz (a trochu pročetla skot). Celou loňskou zimu jsem "ležela ve fauně" a četla a diskutovala o kozách.
Nicméně, jsem ráda, že jste mě ujistil, že "na loučce" jim bude s jednoduchým přístřeškem dobře. Také jsem rychle a s ostudou vymazala tu krávu.
Podtrženo, sečteno:
- 1700m2 s el.ohradníkem a přístřeškem (na jaře bude hotový!!, 4x4m proti slunci a dešti, 4kůly+1šikmá střecha, jak říkáte)
- dvě kozy (žádná kráva)

Bouda na zahradě 2x3m2 v podstatě kvůli zimě. Také i kvůli porodům brzy z jara, myslela jsem, že bude lepší, když budu mít kozy "na očích", u domu.

Máme se na tedy na boudu na zahradě vykašlat a chodit za kozama poctivě celoročně na loučku?

Sousedka má svoje dvě kozy ve dvou malých! boudičkách na malém! svažitém výběhu za plotem u domu. Kozy vypadají naprosto!! spokojeně. Proto se mi vaše opravdu nezdá adekvátní.

PS:Když jsem viděla prostor 3m2 u zemědělce s těmi husami, a v něm cca 2 dospělé kozy s 1kozlem + dvě kůzlata (dále pak dvůr přeplněný drůbeží) atd., napadlo mě, že TADY se o "welfare" nedá hovořit. Raději to nebudu popisovat. D.

..dávala jsem bold a umazalo se mi kus věty: Proto se mi vaše opravdu "6m2 opravdu NEBUDE SPOKOJENÉ ZVÍŘE" (dvě kozy) nezdá adekvátní. D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokusím se to uvést na pravou míru. Koupila jsem si jednu knížku Chov koz- Milena Fantová. Pročetla jsem si důkladně zootechniku.cz, sekce chov koz (a trochu pročetla skot). Celou loňskou zimu jsem "ležela ve fauně" a četla a diskutovala o kozách.
Nicméně, jsem ráda, že jste mě ujistil, že "na loučce" jim bude s jednoduchým přístřeškem dobře. Také jsem rychle a s ostudou vymazala tu krávu.
Podtrženo, sečteno:
- 1700m2 s el.ohradníkem a přístřeškem (na jaře bude hotový!!, 4x4m proti slunci a dešti, 4kůly+1šikmá střecha, jak říkáte)
- dvě kozy (žádná kráva)

Bouda na zahradě 2x3m2 v podstatě kvůli zimě. Také i kvůli porodům brzy z jara, myslela jsem, že bude lepší, když budu mít kozy "na očích", u domu.

Máme se na tedy na boudu na zahradě vykašlat a chodit za kozama poctivě celoročně na loučku?

Sousedka má svoje dvě kozy ve dvou malých! boudičkách na malém! svažitém výběhu za plotem u domu. Kozy vypadají naprosto!! spokojeně. Proto se mi vaše opravdu nezdá adekvátní.

PS:Když jsem viděla prostor 3m2 u zemědělce s těmi husami, a v něm cca 2 dospělé kozy s 1kozlem + dvě kůzlata (dále pak dvůr přeplněný drůbeží) atd., napadlo mě, že TADY se o "welfare" nedá hovořit. Raději to nebudu popisovat. D.

Chov koz od Fantové je fajn. Také jsem četl.
Ano, nejlépe vše zařídit na pastvině, třeba i včetně dojícího místa, pokud plánujete dojit: 1700 v ohradníku + 4x4 přístřešek bude bohatě postačovat. Klidně i na zimu, případně se dají udělat laťkové nebo látkové "stěny", ale není to nutné. Stejně tak je možné stěny udělat třeba z balíků sena a podobně... Variant je spousta, záleží na dostupnosti materiálů a kreativitě Pokud zde chcete skladovat i seno a podobně, je lepší přístřešek rovnou udělat trochu větší. Nejlepší je promyslet, naplánovat a rozkreslit si dopředu. Pak realizovat
Na porody je vhodné (ne nutné, ale je to lepší) kozy oddělit, takže jednu nechat v přístřešku a jednu v chlívě 2x3, pokud již stojí. Pak je po několika dnech můžete dát zase k sobě. Pokud ne, tak se na chlív vykašlete a nechte je v přístřešku 4x4 na pastvině společně.

Pokud sousedka má dvě kozy a drží je odděleně v nějakých boudách, tak bych na tu spokojenost moc nesázel... koza je stádní zvíře, potřebuje "být s někým", dokonce i zákon na to pamatuje a například pro Ekologické zemědělství musíte mít kozy tuším minimálně 3 (nebo 5, paměť už neslouží nejlépe a nechce se mi to hledat)... Navíc jak poznáte spokojené zvíře? Většinou má dobře zachované instinkty (pokud vejdete do ohrady, mělo by zbystřit a následně jít směrem k vám zjistit, co se děje zajímavého, pokud stojíte v klidu a nejste na pohled agresívní), nechá se snadno dojit, většinou má výrazně nadprůměrný zdravotní stav, plodnost, dojivost, žalostně nemečí, většinu dne leží a přežvykuje...

Hmmm, to opravdu není welfare, dokonce pravděpodobně porušuje i zákon, protože jsou dané normy na velikost přístřešků koz, drůbeže a podobně a podle vašeho popisu se součtem povinné plochy svým chovem nevejde. Zde se již pravděpodobně jedná o porušení zákona o týrání zvířat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chov koz od Fantové je fajn. Také jsem četl.
Ano, nejlépe vše zařídit na pastvině, třeba i včetně dojícího místa, pokud plánujete dojit: 1700 v ohradníku + 4x4 přístřešek bude bohatě postačovat. Klidně i na zimu, případně se dají udělat laťkové nebo látkové "stěny", ale není to nutné. Stejně tak je možné stěny udělat třeba z balíků sena a podobně... Variant je spousta, záleží na dostupnosti materiálů a kreativitě Pokud zde chcete skladovat i seno a podobně, je lepší přístřešek rovnou udělat trochu větší. Nejlepší je promyslet, naplánovat a rozkreslit si dopředu. Pak realizovat
Na porody je vhodné (ne nutné, ale je to lepší) kozy oddělit, takže jednu nechat v přístřešku a jednu v chlívě 2x3, pokud již stojí. Pak je po několika dnech můžete dát zase k sobě. Pokud ne, tak se na chlív vykašlete a nechte je v přístřešku 4x4 na pastvině společně.

Pokud sousedka má dvě kozy a drží je odděleně v nějakých boudách, tak bych na tu spokojenost moc nesázel... koza je stádní zvíře, potřebuje "být s někým", dokonce i zákon na to pamatuje a například pro Ekologické zemědělství musíte mít kozy tuším minimálně 3 (nebo 5, paměť už neslouží nejlépe a nechce se mi to hledat)... Navíc jak poznáte spokojené zvíře? Většinou má dobře zachované instinkty (pokud vejdete do ohrady, mělo by zbystřit a následně jít směrem k vám zjistit, co se děje zajímavého, pokud stojíte v klidu a nejste na pohled agresívní), nechá se snadno dojit, většinou má výrazně nadprůměrný zdravotní stav, plodnost, dojivost, žalostně nemečí, většinu dne leží a přežvykuje...

Hmmm, to opravdu není welfare, dokonce pravděpodobně porušuje i zákon, protože jsou dané normy na velikost přístřešků koz, drůbeže a podobně a podle vašeho popisu se součtem povinné plochy svým chovem nevejde. Zde se již pravděpodobně jedná o porušení zákona o týrání zvířat.

Nejdřív jsem tomu pánovi záviděla to množství zvířat, ale po návratu domů se dojmy rozležely a ... takhle je to na nic. K tomu dospět nechci. Raději toho budu mít méně s dostatečným prostorem pro život, než to takhle "hrotit". Nejhorší na tom je, že oni si to buď vůbec neuvědomují (pán žije s rodiči), že je to špatně, nebo to prostě tolik neřeší (což je vlastně totéž). A tři měsíce nechal sedět krůtu na vejcích. Vždy pod ní ještě něco přidal (nějaké další cizí vajíčko). Achjo. Ale šel byste a udal je?

PS: s manželem jsme vymysleli, že když v boudě třeba nebudou kozy, dáme tam volně běhat pár králíků.

PS: promýšlíme furt, ale chybí ty zkušenosti! takže ... teď už je vím od vás (na fauně) D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejdřív jsem tomu pánovi záviděla to množství zvířat, ale po návratu domů se dojmy rozležely a ... takhle je to na nic. K tomu dospět nechci. Raději toho budu mít méně s dostatečným prostorem pro život, než to takhle "hrotit". Nejhorší na tom je, že oni si to buď vůbec neuvědomují (pán žije s rodiči), že je to špatně, nebo to prostě tolik neřeší (což je vlastně totéž). A tři měsíce nechal sedět krůtu na vejcích. Vždy pod ní ještě něco přidal (nějaké další cizí vajíčko). Achjo. Ale šel byste a udal je?

PS: s manželem jsme vymysleli, že když v boudě třeba nebudou kozy, dáme tam volně běhat pár králíků.

Králíci dobrý nápad. Stejně tak lze budovu použít třeba jako kurník, sklad sena, obilí nebo cokoliv podobného...

Každopádně přeji hodně zdaru.

Co se pána týče, třeba ani neví, že nějaké normy jsou, natož, že je neplní. Jsem zastáncem slušného upozornění, když na to přijde řeč. Navíc pokud je registrovaný chovatel, kontrola k němu stejně dříve či později přijde. Je lepší ho varovat a upozornit na výše pokut, ať si to sám v klidu rozmyslí, než ho jít někam udat.
Pokud dobré slovo nepomůže, pak bych se rozhodoval podle situace. Jestli jsou zvířata viditelně nemocná, podvyživená a podobně... pak bych po několika varováních klidně i udal, protože jinak se budou nemoci šířit i ke mně. Navíc kontrola se mu ohlásí dopředu a třeba ho to donutí s tím něco udělat, než přijde samotná pokuta...

Dobrý den.
Moje zkušenosti a můj názor je takový, že je pěkné mít dvě kozy, ale lepší je mít určitě jednu hodnou krávu.
Mám i kozy i krávy ( kozu dojíme jednu a krávy dvě - ručně). Nasynchronizováno tak aby se každá telila cca v jinou dobu( idál rozmezí 6měsíců), abysme měli stále mléko a nestalo se, že bysme byly třeba 2 měsíce bez mléka.
Krávy jsou od dubna do listopadu( loni do února) na pastvě u domu ( i přes noc). Jsou na řetězu cca 6m a kolíkem přitlučené. Na jednu krávu stačí přávě 1ha pole - louky ( to je od jakživa pravidlo starých sedláků). Vodím je dvakrát denně na do jení do chléva, kde dostanou jádro a nápoj z kbelíku. Telátko je ve chlévěodděleně v boxu a po podojení mu trochu nechám ať se napije. Pokud je větší odstaví se ( 8 měs.) jde ven a je celý rok venku - nevyhledávají přístřešk ani v nejtvrdší zimu.
Při této tecnologii mám přes léto tak jedny kolečka hnoje za den - i se dvěma telatama, které jsou ve chlévě. To znamená - dvě krávy na pastvě a dvě telata doma ve chlévě.
V zimě tak kolečka ráno a kolečka večer.
Za rok to jsou tak dvě velké vlečky hnoje. Jedna vlečka pod brambory a jedna pod řepu.
Vše jako koníček při práci.
V létě pohoda, v zimě je to náročnější, hlavně se pracuje s čelovkou.
Ráno je tma a večer už taky.
Ráno dojívám před šestou a večer kolem osmé.
Doporučuji dojnou kravku - nádoj kolem 6 litrů. Třeba ČESTR, nebo teď oblíbená Jersey.
Pěkný den.
Pavel M.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.
Moje zkušenosti a můj názor je takový, že je pěkné mít dvě kozy, ale lepší je mít určitě jednu hodnou krávu.
Mám i kozy i krávy ( kozu dojíme jednu a krávy dvě - ručně). Nasynchronizováno tak aby se každá telila cca v jinou dobu( idál rozmezí 6měsíců), abysme měli stále mléko a nestalo se, že bysme byly třeba 2 měsíce bez mléka.
Krávy jsou od dubna do listopadu( loni do února) na pastvě u domu ( i přes noc). Jsou na řetězu cca 6m a kolíkem přitlučené. Na jednu krávu stačí přávě 1ha pole - louky ( to je od jakživa pravidlo starých sedláků). Vodím je dvakrát denně na do jení do chléva, kde dostanou jádro a nápoj z kbelíku. Telátko je ve chlévěodděleně v boxu a po podojení mu trochu nechám ať se napije. Pokud je větší odstaví se ( 8 měs.) jde ven a je celý rok venku - nevyhledávají přístřešk ani v nejtvrdší zimu.
Při této tecnologii mám přes léto tak jedny kolečka hnoje za den - i se dvěma telatama, které jsou ve chlévě. To znamená - dvě krávy na pastvě a dvě telata doma ve chlévě.
V zimě tak kolečka ráno a kolečka večer.
Za rok to jsou tak dvě velké vlečky hnoje. Jedna vlečka pod brambory a jedna pod řepu.
Vše jako koníček při práci.
V létě pohoda, v zimě je to náročnější, hlavně se pracuje s čelovkou.
Ráno je tma a večer už taky.
Ráno dojívám před šestou a večer kolem osmé.
Doporučuji dojnou kravku - nádoj kolem 6 litrů. Třeba ČESTR, nebo teď oblíbená Jersey.
Pěkný den.
Pavel M.

Bezva příspěvek, díky. Každopádně, já bohužel ten 1hektar nemám (pouze jako pronájem od obce výhradně na sekání. Je to poldr proti povodním, tam se nic pást ani orat nesmí) - natož dva pro dvě krávy.

Dvě krávy - to je nádhera! Třeba něco v "bohatém důchodu" přikúpíme a kravky budou. Ty v počtu dvě se mi zdají lepší než jedna - smutnila by. Tak díky, budu snít ještě o pozemcích a pak hned o krávě! D.

Dobrý večer.
Jako malá holka jsem chodívala s babičkou pást krávy, já jednu a babi druhou na řetězi. Tahdy bylo běžné vázat krávy za rohy ( ještě konec 70 let). Krávy byly naučené a nemyslete si, že byly extra hodné, ale už byly zvyklé chodit za člověkem. Babi byla zvyklá vše dělat sama s pomocí synů, protože děda byl invalida z války. Tehdy se chovat skot s třístrannou užitkovostí - maso, mléko, tah...Dnes se mu říká čestr. Později okolo mých 15 a výše už jsem chodila s krávou sama, protože druhá už byla stará a jelikož už měla nemocná telata, dala ji babi na jatka...Nikdo to neřešil! Dnes se vše řeší, každý je chytrý a potraviny se musí dovážet, jinak by jsme neměli co jíst!

Chlévek je fakt malý, je ho třeba podstatně zvětšit a na Yootube je dost videi z ciziny, např. Francie (abodance), kde mají krávy v zimě uvázané a točit se nemohou. Ono když se ta kráva točí, má pak svinčik kolem sebe z výkalů a vemeno není čisté, počítejte taky s velkým množstvím slámy na podestýlání. Navíc hnůj dnes zahrádkám a polím chybí a je ho kumšt sehnat... Tady na Novojičínsku měli ve zvyku stavět statky společně s chlévy. Uprostřed vchod a naprovo světnice a nalevo chlév, smrad a mouchy a lidi kupodivu žili a neměli alergie jako dnes ti sterilní chcípáci z měst.
Ještě v devadesátých letech jsem chodila na mléko k paní, která krávu na vůbec louku nevodila, no spíše velkou zahradu a byla trvale uvázaná u žlabu. Dokud kráva byla zdravá, tak jsem chodila na mléko. Nějak jsem si nevšimla, že by extra trpěla, ono i člověk když musí dělat dvanáctku a stojí na jednom místě a maká u pásu, tak trpí jeho zdraví a kecy o dobrovolnosti jsou pro blby, kdo nemá práci a žádný jiný příjem, je donucen takhle pracovat a trpět
Po revoluci se někteří lidí dožadovali navrácení krav od místního JZD, taky se tu běžně krávy pak popásaly na zahradách, než šly později na jatka, nebo je zkoupil místní sedlák, který je překřížil mastným simentálem...
Takže popřemýšlejte, než ručně dojit raději koupit dojačku s kompresorem. Jen nekupujete krávu, která má geny holštýna, bude dojit jak divá a pokud není odbyt na mléko, nebudete vědět co s ním...
Moderní čestr (český strakatý skot) dnes chovaný v ZD a agropodnicích má geny Montbeliarda, který si užitkovostí nezadá s holštýnem a německého či rakouského Fleckvieh, které dojí o něco méně, ale dokážou dát více než 30 l mléka po otelení...Takže raději jersey a po druhém teleti je možno ji připouštět býky mastných plemen menšího rázu, či čestra, ale pokud je doporučen na jalovice, to platí i na mastňáky...telata budou menší a kravka nebude mít porodní a poporodní problémy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý večer.
Jako malá holka jsem chodívala s babičkou pást krávy, já jednu a babi druhou na řetězi. Tahdy bylo běžné vázat krávy za rohy ( ještě konec 70 let). Krávy byly naučené a nemyslete si, že byly extra hodné, ale už byly zvyklé chodit za člověkem. Babi byla zvyklá vše dělat sama s pomocí synů, protože děda byl invalida z války. Tehdy se chovat skot s třístrannou užitkovostí - maso, mléko, tah...Dnes se mu říká čestr. Později okolo mých 15 a výše už jsem chodila s krávou sama, protože druhá už byla stará a jelikož už měla nemocná telata, dala ji babi na jatka...Nikdo to neřešil! Dnes se vše řeší, každý je chytrý a potraviny se musí dovážet, jinak by jsme neměli co jíst!

Chlévek je fakt malý, je ho třeba podstatně zvětšit a na Yootube je dost videi z ciziny, např. Francie (abodance), kde mají krávy v zimě uvázané a točit se nemohou. Ono když se ta kráva točí, má pak svinčik kolem sebe z výkalů a vemeno není čisté, počítejte taky s velkým množstvím slámy na podestýlání. Navíc hnůj dnes zahrádkám a polím chybí a je ho kumšt sehnat... Tady na Novojičínsku měli ve zvyku stavět statky společně s chlévy. Uprostřed vchod a naprovo světnice a nalevo chlév, smrad a mouchy a lidi kupodivu žili a neměli alergie jako dnes ti sterilní chcípáci z měst.
Ještě v devadesátých letech jsem chodila na mléko k paní, která krávu na vůbec louku nevodila, no spíše velkou zahradu a byla trvale uvázaná u žlabu. Dokud kráva byla zdravá, tak jsem chodila na mléko. Nějak jsem si nevšimla, že by extra trpěla, ono i člověk když musí dělat dvanáctku a stojí na jednom místě a maká u pásu, tak trpí jeho zdraví a kecy o dobrovolnosti jsou pro blby, kdo nemá práci a žádný jiný příjem, je donucen takhle pracovat a trpět
Po revoluci se někteří lidí dožadovali navrácení krav od místního JZD, taky se tu běžně krávy pak popásaly na zahradách, než šly později na jatka, nebo je zkoupil místní sedlák, který je překřížil mastným simentálem...
Takže popřemýšlejte, než ručně dojit raději koupit dojačku s kompresorem. Jen nekupujete krávu, která má geny holštýna, bude dojit jak divá a pokud není odbyt na mléko, nebudete vědět co s ním...
Moderní čestr (český strakatý skot) dnes chovaný v ZD a agropodnicích má geny Montbeliarda, který si užitkovostí nezadá s holštýnem a německého či rakouského Fleckvieh, které dojí o něco méně, ale dokážou dát více než 30 l mléka po otelení...Takže raději jersey a po druhém teleti je možno ji připouštět býky mastných plemen menšího rázu, či čestra, ale pokud je doporučen na jalovice, to platí i na mastňáky...telata budou menší a kravka nebude mít porodní a poporodní problémy.

Plně souhlasím téměř se vším.
Jen ne každá kráva čestr dává po otelení 30l. Záleží na krmivu. Dostat to z ní můžete, ale nevydrží vám dlouho - v družstvech se dávají v průměru po třetím teleti na jatka, protože mají zdravotní problémy.
Já mám doma krávu čestr - dává po otelení kolem 18l. Jen pastva a tak 1kg jádra. Teď( otelená 1.5.) jen na kvatitní pastvě - otava (bez jádra) dává kolem 12 l. Zatím není připuštěná. Má 10 let. Je to mladice. Její matka měla 21 roků a dala 18 telatátek. Ke konci kariéry dojila jen na dva struky.
Dále mám jersey - ta je proti čestrovi mallinká, je na druhé laktaci- ještě dorůstá. Dává po otelení kolem 12l tučného mléka. Teď tak kolem 6l. Je 4 měsíce březí.

Na čestra nedám dopustit.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Šílenost. Já mám zázemí proti Vám luxusní. A je to dřina! Raději se do toho nepouštějte. I když tu touhu chápu. B.

Dobrý večer, já děkuji oběma dámám za příspěvky! Karta se mile obrací.

O Holštýnce jsem nikdy neuvažovala, pouze o Jersey. Ale postupně jsem nějak otočila díky výrazně kladným referencím k čestře. Kráva je prostě nádherné zvíře!

Každopádně, o krávě na zahradě máme jasno. Nepůjde to.
Jakmile bude ohradník na loučce plně funkční, budeme (možná po dvou pořízených kozách) uvažovat, co dále. Přikrmovat další přírůstek z toho jednoho hektaru (a sečených mezích po okolí) se vždycky dá. Chce to však ještě techniku. Manžel už vyhlíží malotraktor s příslušenstvím (na seno). Žádná korunková záležitost.

Ale nesmutním. Máme doma slepičky, kuřátka, přibyly dvě husy, a přibude houser ... vše jde podle plánu. Kéž to vydrží!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý večer, já děkuji oběma dámám za příspěvky! Karta se mile obrací.

O Holštýnce jsem nikdy neuvažovala, pouze o Jersey. Ale postupně jsem nějak otočila díky výrazně kladným referencím k čestře. Kráva je prostě nádherné zvíře!

Každopádně, o krávě na zahradě máme jasno. Nepůjde to.
Jakmile bude ohradník na loučce plně funkční, budeme (možná po dvou pořízených kozách) uvažovat, co dále. Přikrmovat další přírůstek z toho jednoho hektaru (a sečených mezích po okolí) se vždycky dá. Chce to však ještě techniku. Manžel už vyhlíží malotraktor s příslušenstvím (na seno). Žádná korunková záležitost.

Ale nesmutním. Máme doma slepičky, kuřátka, přibyly dvě husy, a přibude houser ... vše jde podle plánu. Kéž to vydrží!

Je to krásné když člověk dojde postupně k určité myšlence, držím Vám palce, toto vlákno je v mnohém přínosné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Plně souhlasím téměř se vším.
Jen ne každá kráva čestr dává po otelení 30l. Záleží na krmivu. Dostat to z ní můžete, ale nevydrží vám dlouho - v družstvech se dávají v průměru po třetím teleti na jatka, protože mají zdravotní problémy.
Já mám doma krávu čestr - dává po otelení kolem 18l. Jen pastva a tak 1kg jádra. Teď( otelená 1.5.) jen na kvatitní pastvě - otava (bez jádra) dává kolem 12 l. Zatím není připuštěná. Má 10 let. Je to mladice. Její matka měla 21 roků a dala 18 telatátek. Ke konci kariéry dojila jen na dva struky.
Dále mám jersey - ta je proti čestrovi mallinká, je na druhé laktaci- ještě dorůstá. Dává po otelení kolem 12l tučného mléka. Teď tak kolem 6l. Je 4 měsíce březí.

Na čestra nedám dopustit.

Také toužím na důchod po kravičce. Uvažovala jsem o jersey. Již několik roků pročítám na internetu všechny možné články o chovu skotu a dospěla jsem k názoru, že bude asi lepší nějaká menší čestra (větší odolnost a snazší zabřezávání). Do důchodu mi zbývá 3,5 roku, a tak postupně pořizuji potřebné zařízení - šroťák, velkou řezačku na píci, sekačku atd. Chlívek nemám velký 3x6m, ale měl by stačit. jen budu muset postavit nějaký seník, protože mám obavy, že můj půdní prostor nad hospodářským stavením 6,5x6m x2,6 nebude na seno a slámu dostačující. Rovněž bych chtěla udělat ohradu kolem části pozemku a přístřešek na letní období, aby kravička nekoukala jen do zdi, ale mohla na vzduch. Nyní ještě, aby sloužilo zdraví a abych měla dost sil. Vím, že to není legrace mít za toho tvora odpovědnost. Chovala jsem v minulosti několik kozenek a spoustu jiné užitkové havěti, takže vím, co je kolem zvířat práce. Tolik moje úvahy. Chtěla jsem se však zeptat, co to má za ránu na vemeni kravička na fotce? Děkuji Milena II

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý večer, já děkuji oběma dámám za příspěvky! Karta se mile obrací.

O Holštýnce jsem nikdy neuvažovala, pouze o Jersey. Ale postupně jsem nějak otočila díky výrazně kladným referencím k čestře. Kráva je prostě nádherné zvíře!

Každopádně, o krávě na zahradě máme jasno. Nepůjde to.
Jakmile bude ohradník na loučce plně funkční, budeme (možná po dvou pořízených kozách) uvažovat, co dále. Přikrmovat další přírůstek z toho jednoho hektaru (a sečených mezích po okolí) se vždycky dá. Chce to však ještě techniku. Manžel už vyhlíží malotraktor s příslušenstvím (na seno). Žádná korunková záležitost.

Ale nesmutním. Máme doma slepičky, kuřátka, přibyly dvě husy, a přibude houser ... vše jde podle plánu. Kéž to vydrží!

Rodiče taky chovali krávu. Tehdy jsem se zařekl že tu rohatou potvoru nesmím nikdy v životě vlastnit. Převalilo se 20let , mám tři kozy a uvažuji o krávě. Ale opravdu jen uvažuji, protože je to uvazek ke chlívku. Pokud nemáte nějakého "střídače" , tak si nedovolíte pomalu ani umřít, protože kdo by se o kravku postaral? Kozy dojím 4 měsíce, nadělám sýry a pak je zasuším. S krávou na dojení to není tak jednoduché. Ale když k někomu příjdu do dvora u ucítím krávu tak neodolám a vnutím se jim do chléva se pokochat

Jéjda, to mám radost, že už zde nejsem takový "osel" a že nacházím pochopení (pro mou touhu).
Co máme ta vylíhlá kuřátka, denně brzy vstávám a běžím jim dát "snídani". Krmím je míchanicí 3-4x denně. Husám se chystám koupit nový pohodlný lavórek na koupání (už ho mám vybraný :)) a těším se na další husu s houserem z Třebechovské speciálky. Paní chovatelka je tak hodná, že sestaví pár a z výstavy mi je přiveze - a měla dříve jerseyku! Všichni měli (nebo mají), jen já NE!
Vím, že je to jiné, když přibudou zvířata. Právě teď to pociťuji. Přibývají postupně, a to je dobře. Dokud to budeme s mužem zvládat, bude to v pořádku a ... podle plánu .
Nikdy nechceme dospět ke stavu, že by nám to začlo přerůstat přes hlavu.
To si pak objednáte u jedné paní z vedlejší vesnice zabitého kozlíka (abychom ochutnali, do čeho jdeme) a ono to nevyjde, protože paní vyrábí sýry nebo honí s mužem utečené ovce a nestíhá. Máme pochopení, ale..."takto je to na nic". Pro dnešek dobrou noc. Zítra jdu opět na kopřivy (už jsem si koupila háčky, aby byly svazky na co pověsit). D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Plně souhlasím téměř se vším.
Jen ne každá kráva čestr dává po otelení 30l. Záleží na krmivu. Dostat to z ní můžete, ale nevydrží vám dlouho - v družstvech se dávají v průměru po třetím teleti na jatka, protože mají zdravotní problémy.
Já mám doma krávu čestr - dává po otelení kolem 18l. Jen pastva a tak 1kg jádra. Teď( otelená 1.5.) jen na kvatitní pastvě - otava (bez jádra) dává kolem 12 l. Zatím není připuštěná. Má 10 let. Je to mladice. Její matka měla 21 roků a dala 18 telatátek. Ke konci kariéry dojila jen na dva struky.
Dále mám jersey - ta je proti čestrovi mallinká, je na druhé laktaci- ještě dorůstá. Dává po otelení kolem 12l tučného mléka. Teď tak kolem 6l. Je 4 měsíce březí.

Na čestra nedám dopustit.

To, že družstva dávají krávy po třetím teleti na jatka svědčí spíše o jejich idiocii než o normálním uvažování.
Pracovala jsem v družstvu po revoluci a měli jsme krávy i po 6 teleti na volném ustájení. Pokud byly v pohodě a většina byly v pohodě, dožily se běžně pátého telete. Neměli jsme tehdy nízkou užitkovost, u kříženek tehdejšího černostrakatého nížinného s tehdejším čestrem jsme měli 6500 l za laktaci. Jedna dojnice dala po 4.teleti 8500 l za laktaci, průměr za 5. laktací měla 7600 l.....Později nějakou chytrou družstevní hlavu napadlo křížení s holštýnem a ty už problémy měly, pokud už byly třetí generaci jen po holštýnu. Nejstarší krávu jsme dávali na jatka po 8 teleti a bylo mi dost smutno....

No a pak to prodali nějakému podnikavci a ten za 4 roky dvě stáda (dohromady 500 kusů) zrušil a dnes pobírá dotace, zaměstnává 8 lidí z bývalých 30 lidí...( Za komoušů mělo družstvo 3500ks dobytka, dnes 50 mastňáků
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-zajimavosti/48004/ctvrta-nejkrasnejsi-krava-sveta-ma-dvojcatka.html
Ta kravka je stále na živu, byl teď článek v nějakém dřistáku, jde to když se chce

Kráva je pěkná

Ano, jde to... ale je to ekonomické? Přecijen kráva má obecně kombinovanou užitkovost. Mléko + maso. A čím je kus starší, tím jsou horší porody, tím jsou větší nároky na krmiva a přitom tím méně je kvalitní maso... Takže asi tak. Většina soukromých zemědělců se chová ekonomicky a tomu přizpůsobuje způsob chovu. Lidi i tak řvou, že je maso drahý, tak co vlastně všichni chtějí? Navíc chtě nechtě ZEMĚDĚLEC MUSÍ POSLOUCHAT DIKTÁT STÁTU! A jestliže stát přes dotace diktuje, že dotace na mastný skot v poměru k práci jsou 3x vyšší, než na dojený... tak se zemědělec musí buď přizpůsobit, nebo si hodit přes trám kravína opasek a oběsit se na něm... Drobný zemědělec s 1-5 kravami může experimentovat... ale větší chovy musí plně "poslouchat" požadavky státu a chovat se v souladu s nařízeními (zákon či dotace... ono to prakticky vyjde dost na stejno), jinak skončí...

Pochybné hospodaření družstev raději nebudu vůbec komentovat... navíc i zde platilo, že družstva dělala jen to, co jim stát nařídil...

Nejtěší porody mají jalovice a proto se dnes býci v testaci kontrolují i na obtížnost porodů. U starších krav se nepamatuji na obtížné porody, pokud někdo nepoužije na drobnou krávu býka masného plemene, třeba charolais byl jednu dobou problémový.....Nesnadnější porody má Jersey a Švédské červenobílé, ti jsou obecně co do lehkosti porodu doporučovány i na holštýn, který je v současné době přešlechtěn a navíc se u něj zdraví dlouho vůbec nehlídalo....

Pro zadavelku tady jsou videa z Polska, jak píše pisatel přede mnou, tam mají jiné podmínky a taky tam jsem dnes úplně jinde než my, my budeme muset vše co jsme opustili, znovu objevit https://www.youtube.com/watch?v=9jSi5Kty10c&spfreload=1
https://www.youtube.com/watch?v=KyKE6GEgrPE&spfreload=1

Holštýny byly šlechtěny na vysokou užitkovost a ostatní věci byly vedlejší, proto plemeno vypadá tak, jak vypadá. U jersey se zase hovoří o problémech se zabřezáváním, hlavně inseminací (tohle naštěstí neznám, mám dvě a problémy nemají). Zdravotní stav je závislý na plemeni ale hlavně i na podmínkách chovu, krmení atd.....O tom, že by se dávaly krávy po třetím teleti na jatka kvůli ekonomice- kvalitě masa, to pochybuji, mléčnou krávu nikdy jatka nezaplatí dobře, ať už je jí pět, nebo patnáct. Vždy to bude nižší jakost, protože cena se odvíjí od zmasilosti jatečně opracovaného trupu.

Tady spousty lidí říkají takové nesmysly, neposlouchejte to.

Sama jste napísala, že za domem máte dvě louky, dohromady přes 0.5 ha (5000 m2) a to na jednu krávu stačí, bohatě. (možná při suchym létu, budete muset dokoupit seno na zimu.)

Ani budka 2x3 není malá (v kravíně kolik metrů má kráva když je uvázaná u žlabu?) ale pokud budete krávu dávat na pastvu každý den, tak to stačí, nejlépe tu louku ohradit a krávu nechat volně ať si jde von sama.

A ty ostatní nesmysly, že kráva ten přístřešek rozbije, a že auto bude troubit, já jsem kolem krav 20 let a nezažil jsem jedinou splašenou krávu. Krávy mají pastvu těsně vedle silnice a nic.

A poslední velká rada: Když se chcete ptát na krávy tak choďte se zeptat farmářů a né internetu lidí kteří krávu viděli ve filmu!


S pozdravem MH

Mahákša napsal(a):
Tady spousty lidí říkají takové nesmysly, neposlouchejte to.

Sama jste napísala, že za domem máte dvě louky, dohromady přes 0.5 ha (5000 m2) a to na jednu krávu stačí, bohatě. (možná při suchym létu, budete muset dokoupit seno na zimu.)

Ani budka 2x3 není malá (v kravíně kolik metrů má kráva když je uvázaná u žlabu?) ale pokud budete krávu dávat na pastvu každý den, tak to stačí, nejlépe tu louku ohradit a krávu nechat volně ať si jde von sama.

A ty ostatní nesmysly, že kráva ten přístřešek rozbije, a že auto bude troubit, já jsem kolem krav 20 let a nezažil jsem jedinou splašenou krávu. Krávy mají pastvu těsně vedle silnice a nic.

A poslední velká rada: Když se chcete ptát na krávy tak choďte se zeptat farmářů a né internetu lidí kteří krávu viděli ve filmu!


S pozdravem MH

Další, kdo dokáže vytáhnout diskuzi po X letech. Jak a proč to děláte? Mimochodem, tady je spousta lidí, kteří zvířata chovají či se jinak mezi nimi pohybují. A rozhodně neznají krávu jenom z filmů.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak se často uvádí 1 VDJ/ha, tak to je myšleno na pastvu nebo, když jsou zvířata ustájená a krmí se senem?
Chtěl jsem kvůli vysoké inflaci investovat do něčeho naspořené peníze, tak jsem nakoupil zemědělskou půdu. Cca 5ha (50.000m2).
Pokud bych se rozhodl chovat býky na výkrm (ustájené), tak kolik kusů bych si mohl pořídit, aby mi na to stačilo těch 5ha?

Ono je podle mě velký rozdíl, když jsou býci na pastvě a spoustu trávy ušlapou a nebo pokud jsou ve chlévě. Nehledě na to, že když se uvádí 1VDJ/ha, tak první rok toho býčci neseženou tolik a muže se v dalším roce eventuálně pouzit loňské krmivo.

Moc děkuji za odpověď z praxe