Zásady chovu Boa constrictor hroznýše královského - 3. Část

Zásady chovu Boa constrictor hroznýše královského - 3. Část

Prakticky každý chovatel se již setkal s napadením zvířat roztoči. Můžeme je zjistit pouhým okem. Pokud se nám to nepodaří (schovávají se totiž pod...

Prakticky každý chovatel se již setkal s napadením zvířat roztoči. Můžeme je zjistit pouhým okem. Pokud se nám to nepodaří (schovávají se totiž pod šupiny), můžeme je spatřit ve vodě, kam plaz na dlouhou dobu zalézá, je-li těmito parazity napaden. Je opět mnoho prostředků na jejich hubení. Každý chovatel používá většinou jiný. Asi nejrozšířenější je Arpalit 1%. Pozor! Je ověřeno, že některé druhy plazů jsou vysoce citlivé na Arpalit a hynou (zvláště po nakrmení) i po umístnění do vymytého terária, které bylo předtím vystříkáno tímto prostředkem! (obr. 1) Úplným extrémem je potom postřik zvířat Arpalitem 5% ! Někteří takoví ,,chovatelé” se potom diví, když plaz po aplikaci uhyne. V každém případě - pokud použijeme Arpalit 1% - musíme po čase postřik několikrát opakovat, protože účinná látka v něm obsažená hubí pouze parazity, ovšem ne jejich nakladená vajíčka. Jediný (mně známý) preparát, který hubí i vajíčka, je NEOSTOMOSAN. Ředí se vodou v poměru 1 : 400 a to bezprostředně před použitím (po naředění má účinnost pouze 24 hodin). Opět varuji před silnější koncentrací! Já jsem tento preparát používal úspěšně mnoho let. Nyní se u mne pravděpodobně již vyvinuli parazité, kteří jsou vůči Neostomosanu odolní a tak zkouším BAYGON od firmy Bayer. (obr. 2) Jde o ,,proužek” ze kterého se ustřihne pásek o šířce 2cm na 1m3. Tento se zaváže např. do punčochy.Účinnost je asi 3 měsíce. Po tuto dobu se roztoči v teráriu neobjevují. Řada chovatelů také používá např. Neguvon.


obr. 1

Ať už použijeme jakýkoliv přípravek, musíme si uvědomit, že jde v podstatě o jedy a je tedy na místě maximální opatrnost. Snažíme se chránit jak sebe, tak i omezovat rizika poškození zdraví ošetřovaných zvířat. Čtěte proto vždy pozorně návod! Zvláště agresivní je například Instop. Tento proužek se umístní do terária pouze na několik dnů. Po čase je ovšem nutné aplikaci opakovat, protože také neničí vajíčka parazitů.

Každý nový přírůstek bychom měli držet asi 2 měsíce odděleně od svých stávajících chovanců. Nejlépe v karanténním teráriu speciálně určeném k tomuto účelu. Tedy pouze s nejnutnějším vybavením, dobře omyvatelném, které desinfikujeme např. Ajatinem. Není od věci ani veterinárním lékařem provedená prohlídka, případně laboratorní vyšetření trusu.


obr. 2

Snahou každého chovatele je odchov a předpokladem k němu je i sestavení vhodného rodičovského páru. Pohlaví se u těchto hadů dá poznat více způsoby:

Jednak klasicky sondováním. Vhodně silnou, (nasliněnou a dezinfikovanou) sondou se dostaneme nejprve pod anální štítek. Sonda směřuje směrem k ocasu a had je otočený břichem vzhůru. (obr. 3)


obr. 3

Konec sondy ponecháme pod análním štítkem a druhý konec překlopíme směrem k hlavě plaza. (obr. 4)


obr. 4

Sondu potom opatrně - otáčivým pohybem - zasouváme po jedné straně kloaky, směrem ke konci ocasu. Po zasunutí přidržíme sondu palcem v místě, po které je zasunuta do kloaky a opatrně ji vytáhneme. Poté přiložíme sondu k podocasním štítkům a tyto spočítáme. Pokud je to sameček, bude počet štítků 9 - 12, v případě, že se jedná o samičku potom 2 -- 4. V tomto případě vidíme, že jde zjevně o samici.

Sond je více druhů. (obr. 5)


obr. 5

Další ze způsobů určování pohlaví je celkový tvar zvířete. Samice je mohutnější a u kloaky se náhle zužuje. Ocas tedy bývá zřetelně oddělen. Samec je naproti tomu štíhlejší a ocas od těla nebývá oddělen tak zřetelně. Tak se ale pohlaví určuje u již větších zvířat.

Další možností je určení pohlaví podle drápků u kloaky. Samec je má viditelně větší a u samic nejsou někdy ani příliš vidět. Takto se dá určit pohlaví i u mláďat, zde je ovšem nutná určitá praxe a ani pak není výsledek vždy spolehlivý.

Hroznýši královští nekladou vajíčka, ale rodí živá mláďata. Může jich být 11 - 50. Délka březosti závisí hlavně od teploty. Literatura udává opět různé údaje. A to od 100 dnů -- po 7 měsíců! Je to ovšem velice těžké určit. Buďto páření nemusíme vůbec pozorovat nebo se hadi mohou pářit i několikrát a sperma může být uchováno v samici i delší čas, než nastane oplodnění. Od této doby se teprve počítá délka březosti. Známé jsou také případy, kdy po porodu samice již prokazatelně nepřišla do styku se samcem a i tak měla i v druhém roce mláďata!

Páření začíná námluvami samce, který samici nejdříve jazykem očichává a (obr. 6) drápky po stranách kloaky se snaží o její stimulaci. To může trvat i delší dobu. Poté většinou následuje spojení, které se může další dny opakovat. Po dalším čase dochází většinou k ovulaci a k oplodnění vajíček.


obr. 6

Po porodu pomůžeme mláďatům z blanitých obalů a odstřihneme pupeční šňůru. Ne těsně u těla hada, ale kousek jí ponecháme a při krvácení ji můžeme podvázat bílou nití. Poté je dobré mládě opláchnout ve vlažné vodě, aby se zbavilo zbytků bílku.

Nově narozená mláďata je nutné udržovat ve vlhkém prostředí, dokud se poprvé nesvlečou. V tomto období ještě nepřijímají potravu, tráví ze žloutkového vaku a jsou velmi citlivá na dehydrataci. Postřikujeme je vlažnou vodou z výkonného rozprašovače. Mně se nejlépe osvědčil rozprašovač, do kterého napumpuji vzduch a voda pod jeho tlakem rosí terárium. Nouzově - při delší nepřítomnosti - můžeme rosit i zahradním rozprašovačem, který nastavíme na ,,mlha”. Spouštíme elektroventilem -- přes spínací hodiny. (obr. 7)


obr. 7

Hadi se svlékají celý život. Přibližně deset dnů před svlékáním vyloučí lymfatický systém hada mok, který oddělí starou vrstvu pokožky od nové. Nejlépe je to vidět na zakaleném oku hada. Poté, co se had odkalí, měl by se nejpozději do třech dnů svléct. Svlékání začíná na rtech a potom had stahuje pokožku dozadu a obnažuje novou vrstvu pod ní. Nová kůže po svlečení staré je až sametově hebká a lesklá. Mikroskopické rýhy na šupinách odrážejí a lámou světlo jako hranol a dodávají hadům duhový lesk. Pokud se had v určené době nesvleče, (většinou je na vině nedostatečná vlhkost v teráriu, ale i nemoc, či nedostatek vitamínu A), je nutné to udělat ručně. Také v případech, kdy had svléká svoji starou kůži po cárech a jednotlivé kousky mu někde po těle zůstanou, tyto ručně dosvlečeme. Starou kůži nejprve řádně provlhčíme a poté opatrně od hlavy směrem k ocasu sloupáváme. Někdy je výhodné kůži svlékat pomocí vlhkého kousku látky. Pokud se nám kůže nepodaří svléci úplně nebo má had ze svlékání na těle drobná poranění, je vhodné tyto potřít Panthenolem. (obr. 1)

O chovu (krmení, svlékání, podávání vitamínů, páření apod.) je ideální si vést (zvláště, když chováme více plazů) pro každého chovaného jedince přesné záznamy, které se nám v pozdější době budou leckdy hodit.

Při manipulaci s hady můžeme používat háky, (obr. 8) kterými si pomáháme např. při odchytu kousavého jedince, apod. Hák mu přitlačíme těsně za hlavu a v tomto místě ho rukou uchopíme. Druhou rukou ho podebereme zhruba v 1/3 těla. Pokud je had větší, je dobré mít k dispozici pomocníka. U větších hadů se udává 1 člověk na 1metr délky. U většiny hroznýšů královských si však při troše šikovnosti vystačíme sami. Nejde totiž o zvířata, která by chtěla člověku jakkoliv ublížit. Musíme si však uvědomit, že za určitých okolností (např. při krmení, v náhlé obranné reakci, apod.) může dojít třeba k pokousání. Hladové zvíře totiž útočí automaticky na každý pohyb ve svém okolí. Zvláště když zaznamená pach kořisti, kterou se mu chystáme předložit.


obr. 8

I proto je Boa constrictor řazen preventivně mezi nebezpečná zvířata! Mezi nimi jsou uvedeni (m.j.) všichni hadi, kteří v dospělosti dorůstají nad 3 metry délky. V každém případě bychom měli mít terárium řádně zabezpečené proti úniku. Zvláštní pozor dáváme na zajištění dvířek terária - což je nejčastější cesta úniku. Nejde ani tak o naši bezpečnost, jako o bezpečnost zvířete! V bytě na něj mohou číhat nejrůznější nástrahy, které mu dokáží přivodit i smrt. Také se může stát, že nám zvíře uteče úplně a již se s ním nikdy neshledáme.

Vraťme se však k formulaci ,,… v dospělosti dorůstá …”. Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (167/93 Sb.) a vyhlášky (75/96), která stanoví nebezpečné druhy zvířat, je každý nový majitel hroznýše královského povinen získat Povolení k chovu nebezpečných zvířat. A to i tehdy, když jeho had 3 metrů délky ještě zdaleka nedosahuje! Toto povolení vydává za poplatek OVS v místě bydliště. Podmínky k získání tohoto povolení nejsou nijak náročné a každý chovatel, který se o svoje zvířata řádně stará, jej bez větších problémů získá.

Eventuelní dotazy (a své zkušenosti) na chov Boa constrictor zasílejte na: big.long@worldonline.cz Eventuelně navštivte stránky: http://home.worldonline.cz/~ca297984 kde se zabývám problematikou plazů a je zde možnost (m.j.) nalézt i odpovědi na dotazy od jiných chovatelů a kontakt na veterinárního lékaře, zabývajícího se chovem a léčením plazů.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Miroslav Moravec

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře