Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Asijští chřestýšovci rodu Trimeresurus
Sdílet:

Asijští chřestýšovci rodu Trimeresurus

Trimeresurus purpureomaculatus (Gray, 1829)

Chřestýšovec mangrovový (t.j.purpurový) je v ČR občas dostupným druhem. Patří mezi větší a svalnaté druhy. 

Zbarvení je proměnlivé a rozlišujeme 2 základní typy:

1. základní zbarvení je tmavě až purpurově hnědé, mívá šedavě bílou hřbetní linku, která ovšem může chybět. Břišní strana je světlá až šedomodrá.
2. Hlava je trojúhelníková, vrchní strana hlavy je hnědočerná se žlutočernými tečkami, oko je středně velké, zřítelnice štěrbinovitá. Strany hlavy pod okem jsou žlutavé, černě skvrnité. Základní zbarvení kolísá od olivově zelené až modrošedé, na kterém jsou hnědé skvrny. Bílá břišní linka nemusí být patrná, ocas je světlý, šedě až černě skvrnitý. Má 25 - 27 (podle některých autorů 23 - 25) dorzálních řad silně kýlnatých šupin. Délka těla může být 50 - 75 cm, max. 100 cm. U chřestýšovce mangrovového rozlišujeme dva poddruhy. T.purpureomaculatus purpureomaculatus obývá oblasti západního Thajska, j. Barmy, Malajsie, Singapuru, Sumatry. T.purpureomaculatus andersoni žije na Nikobarských a Andamanských ostrovech.

Tento chřestýšovec obývá převážně mangrovové džungle a tropické pralesy. Loví převážně v noci drobné hlodavce a žáby, méně často ještěry a ptáky. Povahově je tento druh velice vznětlivý a agresivní, neváhající kousnout. Jeho jed je hemotoxický obsahující hemorrhaginy. Kousnutí tímto druhem může být i smrtelné.

Samice rodí 10 - 18 hnědavě zbarvených mláďat. V zajetí nejsou odchovy až tak časté jako u jiných chřestýšovců a udržení mláďat naživu také není bůhvíjaká sláva. V roce 1976 byl rozmožen ve F2 generaci v ZOO Washington. V roce 1982 rozmnožil tento druh Busecki, samice porodila 11 mláďat 17 - 20 cm dlouhých, ovšem pouze jediné bylo životaschopné. Další odchovy popisuje i Nöllert 1983. První zkušenosti s chovem tohoto druhu popisuje Jiří Vergner AT 1978 roč. 21, str. 62 - 63, ovšem mladí jedinci bohužel uhynuli. Celkem pravidelně tento druh množil kolega Lubomír Rejthar z Opočna.

Terárium nebo ještě lépe akvaterárium vybavíme hustě a rychle rostoucími rostlinami a množstvím větví. Vysoká vzdušná vlhkost je nutná, teplota by měla dosahovat 27 - 29 °C. Své mladé jedince chovám v teráriích o rozměrech 30x40x30 (dxhxv) a samostatně! pro vzájemnou agresivitu. Toho využívám při krmení mraženými holátky pomocí pinzety, kdy se hadi zakusují do kořisti a bez problémů ji pozřou. Pokud se zdaří mláďata “rozkrmit” jeví se mi tento druh jako bezproblémový.

Trimeresurus kanburiensis - (M.A. Smith, 1937)

Chřestýšovec kanburský je asi u nás raritní záležitost, ale myslím, že není od věci si jej přiblížit, protože je téměř shodný s chřestýšovcem mangrovovým a je tedy lehce zaměnitelný. Šupiny se na hlavě taškovitě překrývají. Mezi mírně zvětšenými nadočnicovými štítky je 8 řad šupin. Šupiny mezi očima jsou hladké, v týlu kýlnaté. Z 10 horních retních štítků je 1. úplně oddělený od nasale. 3.horní štítek je větší. Silně kýlnaté šupiny jsou ve středu těla rozloženy v 19. řadách. Ventrálií je 159, subcaudálií 42. Základní zbarvení je šedohnědé. Na hřbetě je řada velkých černohnědých nepravidelných skvrn. Skvrny na bocích jsou menší a mají stejný barevný tón jako skvrny hřbetní. Břicho je bělavé. Dorůstá délky kolem 90 cm. Žije, respektive byl objeven v typové lokalitě Near kanburi v jv.Thajsku. Jinak je chov stejný jako u T. purpureomaculatus.

V některých dalších příspěvcích bychom se již společně s kolegou Petrem Horníkem chtěli zabývat taxonomií druhů Trimeresurus stejnegeri, sumatranus, wagleri, erythrurus, macrops, trigonocephalus a gramineus.

Jelikož vládne jakýsi chaos v taxonech “albolabris”, “popeorum” a “stejnegeri” a věřte, že víme o čem mluvíme, chtěli bychom vás, chovatele požádat a jakékoliv cenné informace o vašich chovancích - původ, fotografie i kopie, svlečky (počet dorzálií, ventrálií, subcaudálií). Naší snahou je kompletní zmapování chovů chřestýšovců v ČR.

Letošní odchovy

Také jsem slíbil informace o letošních odchovech chřestýšovců.

T. albolabris albolabris
Dne 8. 7. 2001 ve 2:30 ráno začala samice rodit. Nejprve vykladla 3 neoplozená vejce a během několika hodin porodila 19 mláďat (1 mrtvé) porod skončil v 11:30 dopoledne. Druhý den po porodu samice požrala 3 velké myši.

T. popeorum sabahi
11. 7. 2001 začala samice rodit mezi 9:30 ráno až 23:00 večer, kdy porodila 27 naprosto zdravých mláďat, žádná neoplozená vejce jsem mimochodem nenašel. 19. 7. samice přijala 2 myši.

To mně dobře naladilo a proto jsem pln napětí očekával odchov T. wagleri. Ale ten byl pro mně velkým zklamáním a rozčarováním. 14. 7. v nepřítomnosti samice porodila 11 mláďat, která se mi jevila jako naprosto zdravá. Ale již 3 dny po porodu začala některá slézat z větví na zem, kde v křečích uhynula a z tlamek jim vytékala jakási tekutina. Také některá literatura uvádí úhyn mláďat bez zjevné příčiny. I když...! V době březosti samice T. wagleri onemocněla zanícením nozder a tlamky, proto jsem nasadil injekčně gentamycin a vitamín C. Poté se jí zdravotní stav upravil do normálu. Ale možná to byla příčina nezdaru. 

I když teď možná odbočím, myslím, že to bude k užitku všem chovatelům. Nedávno jsem konzultoval užití gentamycinu s kolegou Rudolfem Gabrielem v souvislosti léčby samce Corallus enydris enydris, který trpěl zanícením nozder a dušností a došli jsme k závěru, že gentamycin je asi za určitých okolností pěkné “svinstvo”. A na jeho radu jsem použil alternativní léčbu, kterou jsem aplikoval pomocí bylinných preparátů. V lékárně jsem zakoupil aromatický čaj “Šarm”, který se užívá při poruchách metabolismu a rekonvalescenci cca 45 Kč a inhalační spray roztok 0,05% Olynth pro kojence (neobsahuje Efedrin) cca 47 Kč. 

Samce jsem ponechal v původním teráriu a zvýšil teplotu na 32oC. Větrání jsem ponechal původní. “Šarm” jsem nechal vylouhovat a poté slil s vlažnou vodou do 2 litrové láhve rozprašovače v poměru 1:1 a bohatě rosil 2x denně celé terárium po dobu pěti dnů, kdy samec olizoval roztok z listů a stěn terária a vzduch v teráriu mu ulehčoval dýchání. Olynth dostával 2x denně přímo do nozder po dobu 4 dnů. První dva dny sice “bublal” z tlamky a během 7 dnů se jeho stav zlepšil natolik, že se začal zajímat o potravu. Příště budu již používat tuto metodu, protože se mi velmi osvědčila.

Kontakt pro chovatele

Petr Horník, Ševčíkova 91, 252 25 Jinočany, Praha - západ
tel.: 0605/ 50 21 92

Broňa Šimek, Dolní Sídliště 233, 517 61 Rokytnice v Orl.hor.
tel.: 0776/ 55 80 80

Autor textu: Bronislav Šimek
Autor fotografií zdroj: Bronislav Šimek
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru