Hroznýš královský

Boa constrictor nebo Mutantík středoevropský? Mnohé z Vás jistě překvapil název tohoto článku. Ale je víceméně veřejným tajemstvím, že mezi teraris...

Boa constrictor nebo Mutantík středoevropský?

Mnohé z Vás jistě překvapil název tohoto článku. Ale je víceméně veřejným tajemstvím, že mezi teraristy převládá názor, že hroznýš královský je už v podstatě jenom domácím mazlíčkem, jako je pes, kočka, fretka nebo zakrslý králík, který už nemá mnoho společného s hroznýši pocházejícími z volné přírody!

Paní Nataša Velenská v časopise AKVÁRIUM TERÁRIUM 10/1999 str. 61, zařadila spolu s gekončíkem nočním (Eublepharis macularius), chameleonem jemenským (Chamaeleo calyptratus), užovkou červenou (Elaphe guttata) a krajtou tmavou (Python molurus) také hroznýše královského (Boa constrictor) mezi zvířata, která již v podstatě rozšířila řady domestikovaných zvířat. Podle mého osobního názoru je právě posledně jmenovaný hroznýš královský (možná i s užovkou červenou) nejdále z plazů na cestě k úplné domestikaci.

Značný a bezesporu možná největší vliv na tom má velký počet poddruhů (podle literatury od 8 do 14 a možná ani to není konečné číslo), které jsou mezi sebou, a to nejen pohledem laika, velice špatně rozlišitelné. A tím pádem je v zajetí mezi sebou vnitrodruhově nevědomky (někteří chovatelé i vědomě a cíleně) křížíme už po mnoho generací (možná desítek). Mezi dobře rozlišitelné výjimky patří hlavně ostrovní populace, jako například B. c. orophias.

Takto vzniklí kříženci se podstatně lépe a pravidelně rozmnožují, na rozdíl od jedinců z přírody, u kterých je podmínkou a nezbytností úspěšného rozmnožení vytvoření specifických faktorů napodobujících přírodní podmínky, jako například kolísání teplot, chladné periody, zvýšená vlhkost, přidávání samců atd... Ale ani to mnohdy nezaručuje úspěšný odchov! Domestikovaný hroznýš také dříve dospívá, není výjimkou početný a zdravý vrh zhruba 20–30 mladých u samic ve stáří 1,5 roku. Literatura uvádí u „čistokrevných“ jedinců dosažení pohlavní dospělosti u samic 4–5 let a samců 3 roky.

Na druhou stranu tito kříženci mají podstatně větší zásluhy na omezení odchytu svých volně žijících bratranců, než zákony na jejich ochranu v jejich domovině. Protože svojí menší náročností, mírnější povahou, dostupností, barevnými mutacemi a velkou a snadnou reprodukcí jim výrazně konkurují a tím snižují potřebu odchytu z volné přírody. Což právě toto by neměl být pravý důvod teraristiky a všeobecně chovatelství exotických (nejenom) zvířat?

Na závěr bych chtěl zdůvodnit a zdůraznit i druhé slovo – středoevropský. Je všeobecně známo a nebo alespoň my Češi to o sobě rádi a s hrdostí rozhlašujeme, že čeští chovatelé patří mezi nejlepší rozmnožovatele velikého počtu zvířecích druhů. A to neplatí jenom u terarijních zvířat, ale také u exotických ptáků, ryb (90 % ryb prodávaných v Německu pochází z České republiky) atd... Například populace hroznýšovců kubánských (Epicrates angulifer) v Evropě pochází z dost velké části právě z odchovů československých teraristů a to nejenom z důvodů v dřívějších letech snadných a dostupných odchytů. Proto se domnívám, že na současné situaci máme nemalý díl viny (nebo zásluh?)!

Tento článek vznikl na základě rozhovoru chovatelů na teraristickém trhu v Ostravě.

text: Pavel Janešík, foto: Radek Rumler
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře