Leguán nosorohý (Cyclura cornuta)

Leguán nosorohý (Cyclura cornuta), patřící do podčeledi Iguanidae (praví leguáni), se řadí spolu s leguánem kubánským (Cyclura nubila) a leguánem jamajským (Cyclura collei) k největším a nejmohutnějším leguánům světa.

Popis

Při hmotnosti až 6,8 kg může dosáhnout celkové délky až 120 cm (platí pro samce). Že i tyto údaje nemusí být konečné, potvrzuje 30–35 let starý samec Mao, chovaný na Floridě Robertem Ehringem, který byl monstrem dlouhým 134 cm a vážícím 9,2 kg.
Základní zbarvení je hnědošedé s odstíny tmavě žluté i šedočerné. Na bocích se mohou objevit málo zřetelné pruhy. Obě pohlaví mají na nose tři krátké, kuželovité výrůstky a po stranách zátylku boule. U samců jsou jak výrůstky, tak i boule výraznější a větší než u samic. V současnosti jsou rozeznávány tři poddruhy:

nominotypický poddruh Cyclura cornuta cornuta Bonnaterre, 1789, obývá Hispaniolu a satelitní ostrůvky, poddruh Cyclura cornuta onchioppsis Cope, 1885, z ostrůvku Navassa mezi Hispaniolou a Jamajkou je dnes již zřejmě zcela vyhuben a poddruh Cyclura cornuta stejnegeri Barbour et Noble, 1916, z neobydleného ostrova Mona mezi Portorikem a Hispaniolou.

Zoogeografie a biologie

Jde o xerofilní až semimesofilní formu vázanou na kamenité pobřeží a skalnaté vnitrozemí. Tito ještěři žijí v sociálních společenstvích, která využívají úkryty v norách dlouhých až přes tři metry, s asi půl metru vysokou odpočinkovou komorou na konci. Nejvíce aktivní jsou ráno a odpoledne. Většinu času, který tráví mimo své úkryty, věnují odpočinku spojenému se sluněním na sluncem vyhřátém místě.
Jedná se o primárně herbivorní ještěry, preferující v potravě různé rostliny, květy a plody (např. i kaktusů rodu Opuntia). Jen příležitostně přijímají i živočišnou potravu, např. housenky a kukly lišajů Pseudosphinx tetrio.
Sexuální cyklus je anuální. Období námluv a páření trvá asi 2 týdny. Samec imponuje samici kýváním hlavy, předvádí se a snaží se, aby ji zaujal. Ta ze začátku před ním prchá, snaží se ukrýt a neváhá dát svoji nelibost najevo i kousáním. Během několika následujících dnů neustálých snah samce se začne samice chovat podřízeně až netečně a dovolí kopulaci, která většinou netrvá déle než 2 minuty. Uvádí se, že samice leguánů nosorohých je schopna uchovávat sperma všech samců, se kterými se během sezóny spáří a může tak u ní dojít k oplodnění vajec několika samci, tedy k polypaternitě.
Pro svá vejce vyhrabe samice asi metr dlouhou chodbu, zakončenou snáškovou komůrkou, do které naklade za 30 až 50 dní po páření 5–20 tenkostěnných, až deset cm dlouhých vajec. Snůšku několik dnů hlídá, pravidelně se k ní vrací a odhání od ní vetřelce, hlavně jiné samice.

Chov v lidské péči

Přestože se tito leguáni pravidelně dostávali do světových zoo i k soukromým chovatelům, byl ještě před několika málo lety jejich dlouhodobý chov považován za úspěch a rozmnožení za senzaci. Nejlepší výsledky zaznamenaly instituce s klimatem umožňujícím chov v otevřených výbězích, jako je např. Zoodom v Santo Domingu (Hispaniola), či Taronga ZOO v australském Sydney nebo soukromí chovatelé na Floridě a v Kalifornii. V chladnějších oblastech, v celoročně uzavřených ubikacích s umělým světlem, je docílení odchovu mnohem obtížnější. Vždyť o prvním rozmnožení na americké pevnině v takovém zařízení informuje světovou veřejnost Národní ZOO v americkém Washingtonu teprve v roce 1993. V Evropě je to pak ZOO ve Frankfurtu n. M., kde dosáhli prvních odchovů v letech 1991-03. Podle ISIS Abstracts (Mezinárodní systém evidence zvířat chovaných v ZOO) je leguán nosorohý chován v Evropě ve 22 ZOO. Populaci tvoří 33 samců, 19 samic a 11 jedinců bez určení pohlaví. Během posledních let se radovali z narození mláďat např. v ZOO Düsseldorf (D), Köhl (D), Chester (GB) nebo Rotterdam (NL). V České republice patří primát pražské ZOO, kde se první leguánci narodili již v roce 1995. Z českých a slovenských ZOO chová leguány nosorohé v současnosti pouze ZOO Brno. První mládě zde spatřilo poprvé světlo světa na podzim loňského roku.

Hlavními problémy chovu těchto fascinujících zvířat jsou inkompatibilita partnerů vzhledem k nemožnosti vlastního výběru, synchronizace pohlavních cyklů a sociální stres narušující námluvy a páření. Ve skupině lze chovat jen jednoho samce, s jednou či více samicemi. Chovný prostor je třeba volit přiměřený velikosti zvířat. Tak např. v ZOO Emmen (NL) chovali čtyři leguány na ploše asi 25 m2, v brněnské ZOO má trio ještěrů k dispozici plochu asi 15 m2, pokrytou písčitým substrátem. Ubikaci je vhodné rozčlenit silnými kmeny, větvemi a kořeny. Lze využít i umělé skály a úkryty. V části dna musí vrstva písku dosahovat min. 50 cm, pro případnou snůšku. Kromě umělého osvětlení (výbojky HQI, halogenové zářiče i lampy s UV složkou) je výhodné využít částečně i denní světlo. Teplotní gradienty mají umožňovat ještěrům značnou behaviorální termoregulaci. Osvědčené jsou topné desky a kameny (s povrchovou teplotou až 35 °C) a již zmiňované zářiče, pod nimiž stoupá teplota až na 45–50 °C. V ostatním, větším prostoru se může teplota pohybovat v rozmezí 25–30 °C. Noční teploty pak klesají na 18–25 °C.
Potravu předkládáme denně, s jedním dnem půstu týdně. Základem diety ve vegetační sezóně jsou různé luční rostliny, hlavně listy i květy smetánky a jetele. Občasný přídavek tvoří zelenina a ovoce. V zimě to je míchanice složená z čínského zelí, salátu, kapusty, strouhané mrkve a kedlubny. Živočišná složka (laboratorní myši a menší potkani), se podává jen několikrát do roka, hlavně v době rozmnožování a tvorby vajec u samic. Sarančata, cvrčci a larvy potemníků příležitostně po celý rok, max. 2× měsíčně. Potrava, hlavně v zimě, se poprašuje některým z vitamino-minerálních přípravků (např. Doboran, Vitamix, Plastin). Dávkování vitamínu D3, který spolu s vápníkem má rozhodující vliv při vzniku onemocnění souvisejících s nesprávnou výživou (rachitis, osteomalacie atd.), by mělo dosahovat 5000 m. j. na kg, 1× měsíčně.
V chovu v lidské péči dochází k páření většinou na počátku léta, ke snůškám pak v průběhu července až srpna. V inkubátoru jsou vejce umístěna na mírně zvlhčeném rašeliníku nebo vermikulitu. Při teplotě kolem 30 °C trvá inkubace 70–80 dnů.

Mezinárodní ochrana, záchovné programy

Celý rod Cyclura je zařazen do přílohy CITES I i do červeného seznamu IUCN (IUCN Red List). V rámci IUCN/SSC pracuje přímo na západoindické ostrovní leguány specializovaná skupina (West Indian Iguana Specialists Group). Myšlenky ochrany leguánů podporuje v USA sídlící International Iguana Society, vydávající časopis Iguana Times.
Významné místo ve strategii ochrany zemních leguánů mají reintrodukce, promyšlené introdukce i další přemisťovací akce - RRT (Relocation, Repatriation, Translocation). Projekty RRT lze využít i při posilování populací, kdy je možné kombinací odchovů v lidské péči (in situ, nebo ex situ) s vypouštěním odrostlých kusů eliminovat predační tlaky na mláďata tím, že jsou leguánci odchováváni až do velikosti, kdy dokážou odolat svým typickým nepřátelům, jako jsou kočky, promyky nebo krysy. Právě program tohoto typu byl prováděn u C. cornuta, v dominikánské ZOO (Zoodom). V letech 1974–94 zde byla za účelem vypouštění do přírody odchovávána mláďata v počtu 100 jedinců ročně.
Již před několika lety bylo na taxon Cyclura cornuta nahlíženo jako na vyloženě vhodný pro řízený chov v rámci evropského chovného programu. Mezinárodní spolupráce v rámci evropských zoologických zahrad vyústila v ustanovení Evropské plemenné knihy (ESB), právě pro leguána nosorohého. Toto by mohla být jedna z cest k perspektivnímu a efektivnímu hospodaření s nesmírně cenným genetickým fondem, který evropská populace těchto leguánů v zoologických zahradách představuje. Je nepochybné, že tato krásná a impozantní zvířata si trochu lidské snahy jistě zaslouží.

Literatura:
Burghardt, G. M., Rand, A. S., 1982: Iguanas of the world. Noyes Publications, New Jersey
Noegel, R. P., 1989: Husbandry of West Indian rock iguanas, Cyclura…, Seffner. Int. ZOO Yb. (1989) 28: 131-135
Ottenwalder, J., 1999: Rhinoceros iguana Cyclura cornuta cornuta. In: Alberts A. (comp. Et ed.) 1999: West Indian Iguanas: Status survey and conservation action plan. IUCN, Gland, Switzerland and Combridge, UK, pp. 22-27.
Shipley, B. K., 1993: First breeding of rhinoceros iguana, Cyclura cornuta, at the National ZOO. Iguana Times, 2,3:24–25
Townsend, W., 1993: A visit with Mao. Iguana Times, 2,2:17.
EEP Yearbook 1999/2000