AGAMY – na pokračování
1. Úvod
Bizardní tvorové Starého světa, to jsou agamy. Přizpůsobené životu ve stromovém patře deštného lesa nebo nejnehostinnějším pouštím Afriky...
1. Úvod
Bizardní tvorové Starého světa, to jsou agamy. Přizpůsobené životu ve stromovém patře deštného lesa nebo nejnehostinnějším pouštím Afriky a Austrálie. Zvláštní a krásné, přesto až na několik pravidelně chovaných druhů spíše opomíjené a v pozadí, za gekony, leguány, varany a chameleony, stojící ještěři. Ten, kdo však měl možnost pozorovat ve velkém pouštním terárium trnorepy nebo skupinu vousatých agam mi dá jistě za pravdu, že právě těmhle zvířatům se žádné jiné nevyrovná. Snad tedy následující řádky alespoň trochu pomohou zájemcům o jejich chov a získají několik nových adeptů, jimž se teraristika stane koníčkem.
2. Biologie
Agamy jsou většinou středně velcí ještěři se silnými pětiprstými končetinami. Terestrické druhy mají tělo na průřezu kruhové až shora (dorzoventrálně) zploštělé, zatímco druhy přizpůsobené životu na stromech mají tělo zploštělé ze stran (laterálně). Mnohé z agam se vyznačují rohovitými výrůstky (Moloch), zahrocenými šupinami (Acanthosaura), límci (Chlamydosaurus), vousy (Pogona), hřbetními hřebínky (Calotes), apod. Značná je u nich i schopnost barvoměny. Ocas není lámavý a pokud už k oddělení z jakéhokoliv důvodu dojde, pahýl nedorůstá.
Agamy se v mnoha směrech podobají leguánům, od nichž se liší především akrodontním typem chrupu, to znamená, že jejich zuby vyrůstají z čelistní kosti přímo nahoře a že se jim při případné ztrátě obnovují jen přední zuby.
Mnohdy je podobnost mezi agamou a leguánem velmi nápadná, jedná se pak o příklad konvergentního vývoje, kdy působení prostředí ovlivnilo vývoj druhu rozdílných čeledí do stejných, respektive velmi podobných morfologických forem, např. Iguana – Physignathus, Sauromalus – Uromastyx, Anolis – Calotes, a pod.
Agamy jsou zvířata s denní aktivitou, většinou milují slunce a teplo. Je u nich vyvinuta vnitrodruhová komunikace, která se opírá o vizuální, zrakem vnímané signály – barva, pohyb, změna tvaru. Až na vyjímky (některé Cophotis a Phrynocephalus) snášejí vejce.
Systematika




1. Úvod
Bizardní tvorové Starého světa, to jsou agamy. Přizpůsobené životu ve stromovém patře deštného lesa nebo nejnehostinnějším pouštím Afriky a Austrálie. Zvláštní a krásné, přesto až na několik pravidelně chovaných druhů spíše opomíjené a v pozadí, za gekony, leguány, varany a chameleony, stojící ještěři. Ten, kdo však měl možnost pozorovat ve velkém pouštním terárium trnorepy nebo skupinu vousatých agam mi dá jistě za pravdu, že právě těmhle zvířatům se žádné jiné nevyrovná. Snad tedy následující řádky alespoň trochu pomohou zájemcům o jejich chov a získají několik nových adeptů, jimž se teraristika stane koníčkem.
2. Biologie
Agamy jsou většinou středně velcí ještěři se silnými pětiprstými končetinami. Terestrické druhy mají tělo na průřezu kruhové až shora (dorzoventrálně) zploštělé, zatímco druhy přizpůsobené životu na stromech mají tělo zploštělé ze stran (laterálně). Mnohé z agam se vyznačují rohovitými výrůstky (Moloch), zahrocenými šupinami (Acanthosaura), límci (Chlamydosaurus), vousy (Pogona), hřbetními hřebínky (Calotes), apod. Značná je u nich i schopnost barvoměny. Ocas není lámavý a pokud už k oddělení z jakéhokoliv důvodu dojde, pahýl nedorůstá.
Agamy se v mnoha směrech podobají leguánům, od nichž se liší především akrodontním typem chrupu, to znamená, že jejich zuby vyrůstají z čelistní kosti přímo nahoře a že se jim při případné ztrátě obnovují jen přední zuby.
• Akrodontní typ |
• Pleurodontní typ |
Mnohdy je podobnost mezi agamou a leguánem velmi nápadná, jedná se pak o příklad konvergentního vývoje, kdy působení prostředí ovlivnilo vývoj druhu rozdílných čeledí do stejných, respektive velmi podobných morfologických forem, např. Iguana – Physignathus, Sauromalus – Uromastyx, Anolis – Calotes, a pod.
Agamy jsou zvířata s denní aktivitou, většinou milují slunce a teplo. Je u nich vyvinuta vnitrodruhová komunikace, která se opírá o vizuální, zrakem vnímané signály – barva, pohyb, změna tvaru. Až na vyjímky (některé Cophotis a Phrynocephalus) snášejí vejce.
Systematika
Říše Animalia Podříše Metazoa (Polycytozoa) Oddělení Coelomata Pododdělení Deuterostomia Kmen Chordata Podkmen Vertebrata Nadtřída Gnathostomata Třída Reptilia Podtřída Anapsida Řád Testudines Podřád Cryptodira Čeleď Chelydridae Nadčeleď Testudinoidea Čeleď Emydidae Čeleď Testudinidae Čeleď Bataguridae Nadčeleď Trionychoidea Čeleď Carettochelyidae Čeleď Trionychidae Nadčeleď Kinosternoidea Čeleď Dermatemydidae Čeleď Kinosternidae Nadčeleď Chelonioidea Čeleď Cheloniidae Čeleď Dermochelyidae Podřád Pleurodira Čeleď Chelidae Nadčeleď Pelomedusoides Čeleď Pelomedusidae Čeleď Podocnemididae Podtřída Lepidosauria Řád Rhynchocephalia Podřád Sphenodontida Čeleď Sphenodontidae Řád Squamata Podřád Sauria Infrařád Iguania Čeleď Agamidae Čeleď Chamaeleonidae Čeleď Iguanidae Infrařád Gekkota Čeleď Gekkonidae Čeleď Pygopodidae Čeleď Dibamidae Infrařád Scincomorpha Čeleď Cordylidae Čeleď Gerrhosauridae Čeleď Gymnophthalmidae Čeleď Teiidae Čeleď Lacertidae Čeleď Scincidae Čeleď Xantusiidae Infrařád Diploglossa Čeleď Anguidae Čeleď Anniellidae Čeleď Xenosauridae Infrařád Platynota Čeleď Helodermatidae Čeleď Lanthanotidae Čeleď Varanidae Podřád Amphisbaenia Čeleď Amphisbaenidae Čeleď Trogonophidae Čeleď Bipedidae Podřád Ophidia Nadčeleď Typhlopoidea Čeleď Anomalepidae Čeleď Typhlopidae Čeleď Leptotyphlopidae Nadčeleď Henophidia Čeleď Aniliidae Čeleď Anomochilidae Čeleď Boidae Čeleď Bolyeridae Čeleď Cylindrophiidae Čeleď Loxocemidae Čeleď Tropidophiidae Čeleď Uropeltidae Čeleď Xenopeltidae Nadčeleď Xenophidia Čeleď Acrochordidae Čeleď Atractaspididae Čeleď Colubridae Čeleď Elapidae Čeleď Hydrophiidae Čeleď Viperidae Podtřída Archosauria Řád Crocodylia Podřád Eusuchia Čeleď Crocodylidae
Vladimír Cerha
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Ohodnotťe tento článek:
Celkové hodnocení (0x):