Korálovky – seriál 1. Chceme hada, chceme korálovku

Korálovky – seriál 1. Chceme hada, chceme korálovku
Dospělý jedinec Lampropeltis triangulum campbelli - forma Apricot.
Albino forma Lampropeltis ruthveni, chovná skupina 1,2.
Mladý jedinec Lampropeltis pyromelana pyromelana, krátce po krmení.
Mladý jedinec Lampropeltis triangulum campbelli v čase krmení.
Dospělý jedinec Pastel King (albino L. r. x L. m. t.).
Obsah
  1. Na co se můžete těšit
  2. Chceme hada
  3. Alergie
  4. Dlouhověkost
  5. Nenáročná péče
  6. Pach
  7. Nevýhody spojené s chovem hadů
  8. Neobvyklost
  9. Dlouhověkost
  10. Krmení jinými zvířaty
  11. Chceme korálovku
  12. Velikost
  13. Krása
  14. Povaha
  15. Podmínky
  16. Krmení
  17. Dostupnost

Korálovky provází naši rodinu již několik let a náš život je jimi v poslední době doslova propleten. Neustále nás okouzlují a přitahují. Pro jejich krásu, pro jejich klidnou a mírumilovnou povahu, pro jejich skromnost a nenáročnost, pro jejich schopnost nás neustále znova a opět mile překvapovat. A ještě jednou pro jejich krásu, protože ta opravdu stojí za více než jednu zmínku.

Na co se můžete těšit

Prožili jsme s nimi v posledních letech hodně radostí, občas i trochu starostí, ale hlavně jsme je za tu dobu lépe poznali jako rod, jednotlivé druhy, poddruhy, varianty i jako individuality a tak si myslíme, že nyní přišel ten správný čas podělit se s vámi o naše zkušenosti, postřehy, znalosti a možná i o několik příhod s korálovkami. Po důkladném zvážení množství a rozmanitosti informací, se kterými bychom vás rádi seznámili, jsme se rozhodli rozdělit dané informace do dvanácti na sebe navazujících tematických kapitol:
1.    Chceme hada, chceme korálovku
2.    Kupujeme korálovku
3.    Druhy a poddruhy
4.    Albino a jiné varianty
5.    Pastel King
6.    Zařizujeme terárium
7.    Krmení
8.    Chov
9.    Zimování
10.    Odchov
11.    Inkubace a líhnutí
12.    Trendy v chovu korálovek v ČR, EU a USA

Články budou vycházet vždy v lichých číslech Fauny a budete se s nimi setkávat po celý rok. V průběhu uveřejňování těchto článků máte možnost nám pokládat otázky, které vás zajímají a po zveřejnění poslední kapitoly bude dán prostor ještě dvěma článkům, ve kterých na tyto dotazy odpovíme.

V dnešním prvním článku celé série bychom vás chtěli seznámit s pozitivy i negativy spojenými s chovem hadů, zejména pak korálovek jako takových. Předem je však třeba říci, že veškeré naše postřehy, rady a konstatování v tomto i následujících článcích, je třeba brát s jistou rezervou a mít na paměti, že se od sebe mohou lišit a liší nejen jednotlivé druhy a poddruhy korálovek, ale i jednotlivé krevní linie a jednotliví jedinci daného druhu. Každého hada (nejen korálovku) je tak třeba vnímat jako individualitu, na kterou se sice velmi pravděpodobně bude v drtivé většině vztahovat to samé, co na většinu ostatních daného druhu či poddruhu, ale právě tak je velmi dobře možné, že se v jistých specifických detailech bude lišit od hlavního proudu daného druhu či poddruhu. Stejně tak mohou existovat a existují na některé otázky ohledně korálovek různé, někdy i protichůdné, názory a to jak mezi laickou, tak i mezi odbornou veřejností. Jejich existenci nepopíráme, ale samozřejmě budeme uvádět hlavně ty, které na základě našich zkušeností, postřehů a úsudků považujeme za platné.

Chceme hada

Nebudeme zde rozebírat důvody vedoucí k přání pořídit si domů zvířátko. Ani fakt, že pořízení zvířátka je velký závazek a je třeba si dobře rozmyslet, jestli jsme ochotni a schopni se jej zhostit se ctí. Počítejme s tím, že rozhodnuti již jste a nyní „pouze“ zvažujete, které zvířátko či zvířátka s vámi začnou sdílet vaši domácnost v dobrém i ve zlém.
Jsme daleci toho tvrdit, že had či hadi, potažmo korálovky, jsou to jediné a správné rozhodnutí. Rozhodně ne, ostatně ani my nechováme pouze korálovky. Jen uvedeme důvody, které nás vedly a vedou k tomu, že korálovky jsou našimi nejoblíbenějšími a také nejpočetnějšími spolubydlícími. Začněme tedy s přednostmi spojenými s chovem hadů.

Alergie

Had sám o sobě není zdrojem alergenů, a proto je velmi vhodný právě pro alergiky. Pouze v případě krmení živými hlodavci je možné přijít do kontaktu s jejich alergeny, ale jedná se jen o minimální, krátce trvající kontakt, takže není třeba se toho zvláště obávat. Víme o čem mluvíme, protože jeden z nás alergii spojenou s astmatem má a nijak nás to v našem chovu korálovek neomezuje. I když chovat v tomto případě krmné hlodavce doma není, jak jsme si ověřili, zrovna nejlepším řešením, takže stejně jako drtivá většina chovatelů, tak i my krmná zvířata (myši, potkany a mastomyši) pravidelně odebíráme od chovatele, který se na chov krmných hlodavců specializuje.
Shrnuto a podtrženo si lze jen velmi těžko představit ideálnější zvířátko pro alergika, případně i astmatika, než právě hada, samozřejmě s výjimkou rybiček. Jen na rozdíl od nich se nemusíte obávat toho, že vám praskne akvárium a vytopíte sousedy.

Dlouhověkost

U většiny hadů můžete počítat v zajetí s průměrným věkem mezi deseti až dvaceti lety, u velkých hadů i výrazně více. U korálovky bývá toto rozmezí většinou mezi dvanácti až patnácti roky, výjimečně dosahuje i věku dvaceti let. Nemusíte tak příliš často řešit rodinné smutky, které následují po úmrtí domácího zvířátka, a které zejména děti velmi těžce nesou.

Nenáročná péče

V porovnání s ostatními domácími zvířátky jsou hadi prakticky stejně nároční na vaši péči a váš čas jako například oblázek z dovolené. To je samozřejmě poněkud přehnané, ale opravdu jen trochu. Zvolíte-li si totiž vhodného hada, pak v dospělosti bude vyžadovat krmení pouze jednou za dva až čtyři týdny, v případě velkých hadů pak ještě výrazně méně častěji. To samé platí pro rychlý úklid terária, který vám v případě účelně zařízeného terária nezabere více jak deset minut měsíčně. Přepočítáno na psy vás roční starost o jednoho hada vyjde časově přibližně nastejno jako jednodenní starost o jednoho psa. Na druhou stranu ale samozřejmě není problém, věnovat svému hadu či hadům daleko více času. Bude to pouze a jenom dobře. Jenom na rozdíl od péče o jiná zvířátka je toto rozhodnutí jen na vás a na vašich možnostech. Hadi více péče nevyžadují. Chcete jet na dovolenou? Na týden, dva či dokonce na celý měsíc? To není žádný problém, jen zajistěte dostatek čisté pitné vody v teráriu po dobu vaší nepřítomnosti a jeďte. Zdraví vhodně zvoleného hada nijak neohrozíte a ani jinak strádat rozhodně nebude.
Čím je to dáno? Had je studenokrevným živočichem, takže jeho spotřeba energie, například v porovnání se savci, je minimální. Jinými slovy toho vzhledem ke své váze méně sežere a tím pádem toho také daleko méně vyloučí. Takže není třeba hodně krmení ani hodně uklízení. Zvláště u uklízení pak oceníte efektivitu hadího trávení, stráví své krmení tak dokonale, že z něj vyloučí jen nepatrný zlomek jeho váhy. Had také není společenské zvíře s potřebou sociálních vazeb, takže tím pádem nevyžaduje a ani nepotřebuje ke své plné spokojenosti vaši pozornost a blízkost.

Pach

Had sám o sobě není nikterak cítit. A to ani příjemně, ani nepříjemně. Je prostě zcela prost pachu. Což je víceméně dáno tím, že had nemá v kůži póry a nevylučuje žádný sekret, ať již pot či cokoliv jiného. Na druhou stranu je třeba v rámci objektivnosti konstatovat, že se bavíme pouze o hadovi samotném. Hadí exkrementy samozřejmě zapáchají. Sice decentně, ale jestliže chováte větší množství hadů, tak doporučujeme alespoň jedenkrát do týdne ty nekřiklavější záležitosti pouklidit.

Nevýhody spojené s chovem hadů

Nevýhody spojené s chovem hadů zcela jistě existují a je vhodné je zmínit zvláště po předchozích řádcích, hýřících superlativy.

Neobvyklost

První nevýhodu lze chápat z jistého úhlu pohledu i jako výhodu, ale my jsme se i přesto rozhodli zahrnout ji mezi nevýhody. Ano, je to neobvyklé, chovat hady. Jen malá část populace má k hadům kladný vztah a jen malý zlomek zašel v tomto svém kladném vztahu až tak daleko, že se hady rozhodl chovat. Had už po staletí a tisíciletí vzbuzoval v lidech hrůzu a respekt. Domnívali se, že co had to jedovaté, kousavé a vůbec útočné stvoření. Nemluvě o poněkud hloupě ustáleném a sdíleném pocitu, že had je slizký. Opak je pravdou, povrch hadí kůže je suchý a příjemný. Ale přestaňme chválit a vraťme se zpět k tématu jako nevýhodě. Viděno touto optikou, chováte-li hada, jste prostě divní. Třeba se k vám lidé přijdou i podívat, třeba si hada i prohlédnou, možná i podrží a možná se jim bude i líbit.. Ale už jednou provždy pro ně budete ten divný člověk, co chová hady. O problémech, které to může znamenat při hledání partnera či partnerky nemluvě. Na druhou stranu zjistíte, že váš chov hadů je velmi oblíbené a vítané konverzační téma při mnoha příležitostech.

Dlouhověkost

Dlouhověkost jsme uváděli jako klad, nicméně pro někoho se může jednat i o nevýhodu. Jak jsme se již zmínili, je pořízení zvířátka závazek a je proto docela dobře možné, že závazek na několik let až několik desetiletí, může někdo vnímat jako nevýhodu na rozdíl od jiných zvířat, kde má jistotu, že do několika málo let se tento závazek vyřeší sám, odchodem z tohoto světa. Pro tento případ raději uvádíme, že v okamžiku, kdy začnete takto vnímat své svěřence, je nejlepším řešením podat inzerát a zvířátko třeba i darovat. Není nutné čekat na jeho konec, trpíte pak oba a o tom by život a chov zvířátek přece být neměl.

Krmení jinými zvířaty

Ano, toto je asi nejčastější problém, který je překážkou toho, aby si mnozí lidé, kterým se jinak hadi opravdu bezmezně líbí, hada pořídili. Většina hadů totiž v zajetí žere malé hlodavce, zejména pak myši, potkany a mastomyši. Zde je vhodné si tento jeden problém rozdělit na problémy dva.
Prvním je, že někomu dělá problémy vidět nebo i jen vědět o tom, jak had v teráriu morduje myšku. Je sice možné krmit i rozmraženými a tudíž již i bezpečně mrtvými myškami, které nebudou pískat tklivé labutí písně, ale tím hada připravujete o to jediné minimum opravdového pohybu, které má, o radost z lovu a instinktech nemluvě. Ale i toto možné řešení přijde některým lidem kruté, protože myška vlastně stejně musí umřít. Zde je vhodné poznamenat, že takový život je a že tak příroda prostě funguje. Ostatně on i ten steak kdysi dávno radostně bučel. A člověk si opravdu zvykne prakticky na všechno a za poměrně krátkou dobu mu to ani nepřijde a myš a její životní osud začne vnímat úplně jinak. Nicméně souhlasíme, že první okamžiky mohou být krušné, kupodivu zejména, když si had nabídnutých hlodavců příliš nevšímá.
Druhým problémem je, že je třeba si zajistit dostatečný a spolehlivý zdroj krmných hlodavců. Nejtěžší je to samozřejmě u těch živých. Jako první vás zřejmě napadne zverimex a tato možnost tu opravdu je. I když však budeme abstrahovat od ceny, která se dá zvládnout při chovu jednoho či několika málo hadů, ale ne již v případě jen trochu rozsáhlejší kolekce, tak bohužel většinou natrefíme na nejméně dvě z následujících tří překážek: většina zverimexů neprodává živé krmné hlodavce, zejména ne ty nedospělé, tj. holátka, zverimex je příliš daleko a není možné se spolehnout na to, že pravidelně budeme mít ve zverimexu k dispozici dostatečný počet a správnou velikost hlodavců, přestože si je objednáme.

Chceme korálovku

Již jste se rozhodli, že vaše nové domácí zvířátko bude had? Výborně, gratulujeme vám, dle našeho názoru, ke správnému rozhodnutí a společně jej dotáhněme k dokonalosti. Pojďme si vybrat korálovky.
Jestliže se začtete pozorně do předcházejícího textu, tak zjistíte, že v něm poměrně často používáme formulku „vhodně zvolený druh hada“. Ano je to tak, máme tím na mysli právě korálovky, protože většina jejich druhů je podle nás nejvhodnějšími hady k chovu v našich podmínkách vůbec. Zde je vhodné také poznamenat, že mluvíme-li nadále o korálovkách, máme tím na mysli zejména druhy a poddruhy Lampropeltis pyromelana, Lampropeltis mexicana, Lampropeltis ruthveni a většinu poddruhů Lampropeltis triangulum. Proč se tedy rozhodnout pro chov korálovky? Důvodů je zde hned několik a s těmi podle nás nejdůležitějšími vás nyní seznámíme.

Velikost

Korálovka běžně dorůstá dle konkrétního druhu / poddruhu a pohlaví přibližně jednoho metru délky a kolem 300 g váhy. Metr vám může přijít jako poměrně velká míra, ale vězte, že v reálu se jedná opravdu o malého hada, čemuž napovídá i váha sama. Což má pro vás, jako chovatele, hned několik následujících výhod.
Tou, kterou nejvíce ocení chovatelé bojující s prostorovými možnostmi, je nenáročnost na prostor. V knihách, na internetu a i v jiných médiích jsou většinou uváděna sice podobná, ale přece jen se navzájem lišící čísla. Na základě našich zkušeností bychom však doporučili jako minimální, ale zároveň i zcela postačující, rozměry terária pro korálovky: 65 cm délka, 40 cm hloubka a 30 cm výška. Takto velké terárium lze v případě potřeby použít i pro chovnou skupinu korálovek o jednom samci a dvou samicích, aniž by tím hadi jakkoliv strádali. Ohledně délky terária existuje celkem rozšířená shoda, že ta by měla dosahovat přibližně dvou třetin délky chovaného hada. V malém pokoji tak není problém chovat i stovky korálovek, aniž by pociťovaly jakýkoliv nedostatek prostoru.
Další výhodou menší velikosti korálovek je pak jejich minimální či lépe řečeno prakticky nulové riziko vážnějšího zranění při manipulaci s nimi. Přeci jenom je rozdíl, když vás kousne několikametrová krajta, vážící desítky kilogramů a se zuby, které svou délkou a hlavně ostrostí hravě předčí zuby velkého psa a když se vás pokusí (ale téměř jistě ani nepokusí) kousnout sotva metrová korálovka, vážící maximálně půl kila a se zoubky, které ublíží akorát tak drobné neduživé myšce. Ostatně hlavním úkolem chrupu korálovek není poslat myš promptně do nebeské myší díry, ale podržet ji tak, aby ji korálovka mohla dokonale ovinout svými smyčkami a pomalu ji zardousit jejich utahováním. To je něco, co oceníte nejen vy osobně, ale i další členové rodiny, zejména jsou-li jejími členy i děti. Osobně považujeme korálovky za nesrovnatelně daleko méně nebezpečné než domácí zakrslé králíky či morčata.
Poslední výhodou, pramenící z velikosti korálovek, je fakt, že díky své subtilnosti spotřebuje minimum potravy a tím pádem i její výkaly patří v hadí říši do oddělení miniatur. Připadá vám to jako maličkost? Pak vězte, že právě tu „maličkost“ časem velmi oceníte. A to jak z hlediska estetického, tak i hlediska úklidu a zápachu.

Krása

Korálovky patří mezi nejkrásnější hady a nejkrásnější exotická zvířata vůbec. V mnoho jazycích je překlad jejich jména „drahokam“ a daleko tomu není ani latinské jméno rodu korálovek - Lampropeltis, které znamená „blyšticí štít“.
Korálovek je mnoho druhů, poddruhů, variant a mutací, které se navzájem liší barvami i kresbou. Sice existují v podstatě tři základní barvy (černá, červená a žlutá / bílá), kterými korálovky disponují (proto se jim také říká tricolors – tříbarevní hadi), nicméně ty mají jednak spousty odstínů a sytostí a jednak je někde některé barvy více, někde méně a vytváří tak nepřeberné množství možných variant kreseb a sytostí barev. Zatímco v přírodě můžeme vidět desítky zcela rozdílných variant, v zajetí se již pohybujeme v řádu stovek. Některé jsou obvyklé a některé naopak existují jen v několika málo exemplářích, některé vám přijdou nádherné a některé vám přímo vyrazí dech. S bližšími podrobnostmi o exteriéru korálovek se detailněji seznámíme v kapitolách 3, 4 a 5.

Povaha

Korálovky mají v pravdě miliónovou povahu. Jsou to velice mírní, nekousaví a klidní tvorové. Nemůžeme tvrdit, že není možné mezi korálovkami najít jedince, který tomuto popisu neodpovídá, ale zatím jsme se s ním nesetkali. Nicméně je třeba zmínit dvě výjimky. Tou první je doba krmení. V okamžiku, kdy je korálovka ve svém loveckém módu, který inicioval myší pach a kdy je připravena útočit na vše, co se jen trochu hýbe, pak samozřejmě není moudré s ní manipulovat. Druhou vyjímkou je korálovka do prvního půlroku až roku života. V tomto období bývají mladé korálovky poměrně plaché, což je způsobeno tím, že v přírodě jsou v tomto věku velice často potravou pro jiné predátory, takže jistá opatrnost a rychlé pohyby se jim v této životní fázi zcela jistě v přírodě vyplácí. Je asi zbytečné dodávat, že korálovky jsou zcela nejedovatí hadi, ale pro jistotu a úplnost uvádíme i tuto informaci.

Podmínky

Korálovka pochází z klimatických pásem, kde se hodnoty prostředí příliš neliší od našich a tak není třeba výrazně vysokých teplot či vlhkostí, jako je tomu u některých jiných hadů. Vaše náklady, čas a ani množství energie, které musíte vynaložit na vytvoření vhodných podmínek pro chov korálovek, tak tímto nejsou nijak významněji zatíženy.

Krmení

Díky tomu, že v zajetí jsou hlavní a v podstatě jedinou složkou potravy hlodavci, je skladba jejich jídelníčku poměrně jednoduchá a finančně ani jinak nepříliš náročná. Za běžných okolností není třeba žádných potravinových doplňků či vitamínů. Zrovna tak svícením sice nic nezkazíte, ale také ani nezlepšíte. Prostě není třeba a již vůbec ne ultrafialové světlo, které je naopak pro jiné plazy důležité.

Dostupnost

Základní druhy a poddruhy korálovek jsou v České Republice v posledních letech poměrně dobře zastoupeny a rozšířeny, takže není větším, ani finančně náročným problémem si korálovku či chovnou skupinu opatřit. Poněkud složitější je to pak s raritnějšími variantami korálovek, kterých v tuzemsku zatím není mnoho, ale stojíte-li o ně skutečně, pak většinu z nich získáte i zde, případně v okolních zemích.
Máte-li jakékoliv dotazy či komentáře ohledně tohoto článku, případně jiný dotaz týkající se korálovek, napište nám je prosím na radim@koralovky.cz, pokud to bude v našich silách, tak na všechny odpovíme a ty nejčastější a nejzajímavější i zveřejníme.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (14x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Martina a Radim Soukupovi

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře