Komodský drak poprvé v Brně Varanus komodoensis Owens, 1912

Komodský drak poprvé v Brně Varanus komodoensis Owens, 1912
Portrét samce Rototoma ze Zoo Brno.
Expozice varana komodského v Zoo Brno.
Expozice varanů komodských v Zoo Praha.
Dospělý samec varana komodského.
Odrostlá mláďata varanů komodských.

Třída: plazi, řád: šupinatí, čeleď: varanovití. Rozšíření: Indonésie – ostrovy Komodo, Rinča, Gili Montang, Flores. Velikost: délka těla až 3,1 m, hmotnost největších samců po nasycení i více než 100 kg. Rozmnožování: snůška samic obsahuje 10 až 30 vajec. Za 197 až 230 dnů se líhnou mláďata o velikosti 40–50 cm a hmotnosti 100–140 g. Délka života: až 20 let.

Nejmohutnější žijící ještěr světa

Varan komodský, někdy také nazývaný komodský drak, je nejmohutnější v současnosti žijící ještěr světa. Komodský drak, jak se těmto obrům také přezdívá, je rovněž jediným ještěrem, kterého lze označit za vrcholového predátora. Napadá a zabíjí nejen menší a slabší jedince svého druhu i různé druhy ptáků a plazů, ale hlavně jakékoliv savce. Dospělá zvířata jsou vynikajícími lovci s dokonale vyvinutými smysly a taktikou lovu. K tomu účinně využívají své inteligence, která dosahuje úrovně predátorů z třídy savců. Jejich běžnou kořistí se stávají velcí savci, jako jsou kozy, prasata, divocí koně, jeleni a buvoli. Častou taktikou lovu je číhání a bleskový útok, při kterém varan svou oběť kousne a vytrhne z ní kus masa, takže ta později vykrvácí. I slabé kousnutí nebo škrábnutí způsobí u lovené zvěře silnou infekci krve, která je způsobena asi 50 druhy patogenních bakterií žijících ve varanově dutině ústní. Nové poznatky však odhalily jiná šokující fakta související s lovem u těchto predátorů. Kolektiv australských vědců v roce 2009 potvrdil existenci funkční jedové žlázy na spodní čelisti varanů. Ta produkuje jed, který dokáže radikálně snížit srážlivost krve, což u poraněné kořisti vyvolá masivní pokles krevního tlaku. Smrtelný šok je tedy spíš dílem účinného jedu než patogenů obsažených ve slinách varanů. Nasycení je velice rychlé. Samici vážící 50 kg trvalo pohlcení 30 kg prasete jen 17 minut. Jiný varan dlouhý 2,8 m udolal buvola těžkého více jak 300 kg.

Partenogeneze

Samice často kladou svá vejce do rozlehlých hnízdních kup hrabavých ptáků – tabonů freycinetových. Mláďata jsou na rozdíl od dospělých varanů štíhlá a pestře zbarvená. Vedou stromový způsob života a unikají tak loveckým choutkám dospělých jedinců. Až v roce 2006 byl popsán u samice chované v Zoo Londýn další fascinující rys biologie varanů komodských – partenogeneze. V zápětí to samé předvedla samice v Zoo Chester. Obě samice bez přítomnosti samce nakladly oplozená vejce, ze kterých se vylíhlo několik mláďat jen samčího pohlaví.

Varan komodský byl popsán teprve v roce 1912 a poprvé ho veřejnost mohla spatřit v Národní zoo ve Washingtonu v roce 1934. Jeho rozmnožení je stále prezentováno jako výjimečná událost. Mimo Asii k tomu došlo poprvé až v roce 1992 právě v Zoo Washington. Mimo kontinentální Evropu se tak stalo v roce 2004 v přírodních podmínkách celoročního chovu v jedné soukromé zoo na Kanárských ostrovech. V dubnu 2007 se narodila historicky první mláďata varanů komodských v Evropě, a to v Zoo Praha.

Právě odtud pochází i samec varana komodského, kde se v březnu 2011 narodil a kterého mohou od konce prosince 2012 spatřit návštěvníci Zoo Brno. Když koncem roku 2010 nakladla v pražské zoo dnes již legendární samice Aranka, která je mimo jiné již dvojnásobnou babičkou, svou třetí snůšku, ukázaly až výsledky testů DNA, že otcem dvou zdravých mláďat z této snůšky není tehdy už šestnáctiletý samec Leonardo, který přišel do Prahy v dubnu 2010, ani předchozí partner Aranky samec Draco, který s ní zplodil prvních 30 potomků, ale že obě přišla na svět pomocí partenogeneze. Taková snůška není oplozena samcem a jen menší část takových vajec se vyvíjí. Z evolučního hlediska je tento způsob rozmnožování méně perspektivní, protože všichni potomci mají své genetické vlohy totožné s matkou i spolu navzájem. Jde ale o jakési východisko z nouze. Když prostě není k dispozici samec a okolnosti jsou příznivé, je lepší přivést na svět své vlastní kopie než se nerozmnožit vůbec. Tímto způsobem přišel na svět i samec Rototom. Ačkoliv se jedná o samce s méně pestrou genetickou výbavou, nejedná se v žádném případě o méněcenného jedince. I jeho chov v brněnské zoo znamená značný přínos pro udržení záchovné populace v lidské péči.

Rototom v Brně

Pro samce varana komodského byla ve starší části budovy Terária upravena jedna velká, expoziční ubikace. Její plocha je 50 m2, je vybavena vyhřívaným bazénem, krmicím boxem i rosicím zařízením. Nezbytné vysoké teploty v prostoru expozice (až 35–40 °C) byly docíleny použitím sálavých panelů zavěšených u stropu, betonovou výhřevnou deskou se zalitým topným kabelem s termostatem i původním teplovodním topením. Vysoký komfort pro komodského draka doplnila i instalace výkonných UV zdrojů. Samozřejmostí je rozčlenění prostoru silnými větvemi, kořeny stromů i několika živými palmami.

Brněnská zoo se tak stala po plzeňské a pražské teprve třetí zoologickou zahradou v České republice, kde mohou návštěvníci obdivovat tohoto fascinujícího živočicha. Příchod samce Rototoma je rovněž dalším důkazem mnoho let trvající spolupráce v chovu plazů mezi Zoo Brno a Zoo Praha, která započala již v roce 1998 s otevřením Tropického království a pokračovala např. v roce 2002, kdy v Brně našlo útočiště mnoho jedinců několika druhů plazů právě z pražské zoo, která byla v té době postižena ničivou povodní.

V současné době žije v přírodě asi 3 500 jedinců varana komodského. Odhaduje se, že z tohoto počtu je jen asi 500 dospělých samic schopných rozmnožování. I proto je zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů v kategorii zranitelný a byl pro něj vytvořen Evropský záchranný program. Stále patří k nejvzácnějším zvířatům chovaným v zoo. Jsou označováni za indonéský národní poklad a indonéská vláda povoluje jejich export ze země pouze výjimečně formou státního daru.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře