XXX.XXX.171.50
Ahojky. chci se poptat na chov némě častých agam jako například Hydrosauři, Japalury, Hipsilurusové, acantosaury, caloti a gonocephalové. Jaké s nimi máte zkusšnosti. Jsou u nás odchovy? Popřípadě cena? Sám má acantosaury a japalury... S pozdravem Luda9.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Zdravím, chovám 1,1 Acanthosaura capra už přes rok, přičemž samice je odchyt (Vietnam) a samec NZ. Podle mě, když se jim dá co potřebují, nejsou ani tak nároční jak se o nich píše. Důležité je jim nepřetápět - ve spodní části terária cca 23 C, v horní části 26 - 28 C, v závislosti od zdroje max. do 30 C. Dlouhodobě vyšší teploty by mohly být smrtelné. Dále vyžadují tekoucí vodu tzn. vytvoření vodopádu v teráriu. Asi nejdůležitější je zajištění vysoké vzdušné vlhkosti okolo 80 % a víc - rosení odstátou vodou podobné teploty jako je v terku, aby se moc nešokovali. Já osobně rosím min.2x denně (ráno, večer) když mi to vyjde tak i v poledne. Obě agamy to milují a rosení si patřičně užívají. Dále používám studenou mlhu vždy tak půl hodiny po rosení. Krmím co druhý až třetí den a to z pinzety. Crvčky a sarančata mám spíše jako doplněk. Tyto agamy dávají vždy přednost žížalám - mimochodem bohaté na minerály - a dále malé šneky jako jsou páskovky apod. - opět zdroj vápníku. Na tuto potravu reagují úplně jinak než na cvrčky, jde vidět že jim opravdu chutná a podle mě to bude pro ně i přirozenější kořist. Co se týče UV záření, vzhledem k biotopu který obývají, nemyslím si že je pro ně tak důležité jako pro jiné agamy. Sám ho nevyužívám, i když se chystám nějaké slabší nainstalovat - jistota je jistota. Jistě nepostradatelné bude pro mláďata.
Zvláštní je jejich denní rytmus, kdy vždy po rosení si zajdou na wecko - vždy na stejné místo - pak se koupou a chytaj bubliny - potom hrabou v substrátu (asi hledají ty žížaly a červy po dešti, proto v této době i krmím) - no a zbytek dne jen tak pokukují a sem tam na sebe vyšpulí hrdélko. Zajímavé je, že samice z odchytu je přítulnější než samec z odchovu a nikdy se mi nestalo že by se mě nějaká snažila kousnout. Jsou to velice zajímavý ještěři a za jiné bych neměnil, bohužel u nás jsou většinou odchyty a prodejci si příliš nelámou hlavu s přesným určením druhu. Já sám jsem kupoval samici jako A. armata a i když jsem jej upozornil, že jde o A. capra, i tak nebyl schopen přiznat chybu. To samé je i v odborné literatuře, kdy jsem si koupil knihu Agamy a leguáni pod fotkou nazvanou jako A. capra bylo hned na první pohled vidět, že se jedná o agamu rodu Calotes. Sám jsem nad rozlišováním druhů rodu Acanthosaura strávil několik hodin hledání a to hlavně v zahraničních textech, kde mají chovatelé větší zkušenosti s těmito ještěry než naši - hlavně prodejci odchytů kteří se snaží nabídnout cokoli, jen aby prodali. Cena se pohybuje od 500 - 1000 za A. capra jiný druh jsem u nás prodávat ještě neviděl i když na e-stránkách jsem viděl i několik armat a dokonce i jednu nataliae, která byla objevena a popsána poměrně nedávno, u ní bych předpokládal cenu mnohem větší nejen pro její vzácnost ale i krásu.
Závěrem bych chtěl požádat všechny kdo se chystají tyto agamy chovat aby toho o nich nastudovali co nejvíce s cílem je rozmnožit a zabránit tak dalšímu plenění volně žijící populace a v neposlední řadě i utrpení kterému jsou vystavovány při transportu. Díky a doufám že výše uvedené základy právě takovým pomohou.
XXX.XXX.37.48
U agam je nejspíš obecně problém s rozmnožováním kvůli nekompatibilním zvířatům. Vozí se směs několika druhů/poddruhů a to jak u Calotes, tak u Acanthosaur. Takže i když se podaří uzpůsobit podmínky, tak se velmi často zvířata nemnoží. Chce to pečlivě vybírat a ideálně vzít víc zvířat z jednoho importu a doufat, že se najde aspoň jeden pár. Takže to není ani tak o studiu - druhy, které se vozí se mi nezdají příliš náročné na samotný chov, jako spíš na nastartování rozmnožování.
Acanthosaury se nejčastěji vozí z komplexu capra a lepidogaster. Bývají dostupné oba druhy. Pak za jiné částky jsou dostupné i raritnější druhy. Cena armaty nebo nataliae se pohybuje tak možná 500E :D v Kč to určitě nebylo.
Gonocephalové (chamaeleontinus) jsou často dostupní, ale také hlavně odchytová zvířata. Osobně nemám stále dolazenou inkubaci a měla jsem dost problémů s párováním, ale přesto bych řekla, že pokud se jim poskytne dobře větrané a dobře upravené terárium, tak nejsou zdaleka tak nároční, jak se traduje. Nicméně problémy s úmrtností odchovových mláďat má víc chovatelů. Odchovává je několik lidí, často se objevují v inzerci i u nás. Na terraristik.com jsou pravidelně. Momentálně jsou celkem dobře dostupní i G. bellii a G. grandis - cena je podobná jako u chamaeleontinů. Raritnější druhy jsem v inzerci zatím neviděla - dřív bývali i G. abbotti, ale už dlouho nebyli.
Calotes versicolor občas někdo množí, ale mám pocit, že jsou to spíš jednorázové úspěchy, neznám moc lidí, kteří by je odchovávali pravidelně nebo dokonce v několika generacích. Další druhy calotesů se občas vyskytnou, ale spíš to chce si mladé předem domluvit u někoho, kdo je chová... Menší druhy calotesů (emma, mystaceus) nechodí v nejlepším stavu a často jsou prodávány pomíchané.
O Japalurách jsou výborné stránky: http://www.bergagamen.de/ - paní je odchovává už několik let a má vynikající výsledky. Mám je poměrně krátce, ale jeví se celkem fajn. Doufám, že se podaří odinkubovat snůšku.
Osobně bych se u všech zmiňovaných zvířat vyhnula věcem jako je "studená mlha" a podobně. Co jsem viděla u kolegů, kteří je úspěšně chovají, tak kouzlo je v jednoduchosti. Byla bych opatrná s tvrzením, že žížaly jsou přirozená potrava - sice je mají rády, stejně tak různé larvy - ale nemyslím si, že by v přírodě tvořily základ jídelníčku, takže bych to nepřeháněla a krmila co nejpestřeji. Na druhou stranu se mi larvy a žížaly osvědčily při vykrmování poimportních zvířat.