Bohužel se s Vámi musím podělit o jeden nový poznatek. Kanibalismus u korálovek je všeobecně znám, nicméně se týká zejména mláďat nebo velikostně rozdílných jedinců. Sám jsem s těmito informacemi takto zacházel. Korálovky jsem nepřipouštěl k sobě v menší velikosti jak 50 cm, plně přivyklé na myši a cca. stejně dlouhé.
Bohužel dnešní zkušenost z rána všechny mé dosavadní poznatky popírá. Měl jsem v 1 teráriu 2 samice Lampropeltis mexicana mexicana, byly cca. 4 roky staré po 2 snůškách. Byly od těch 50 cm spolu v teráriu a byly oddělovány pouze u snůšek. Zimování probíhalo společně v 1 boxu. Letošní snůšky 6 a 10 vajec. Nikdy nebyly agresivní nebo vůči sobě alespoň nervózní. Krmeny byly před 5 dny, každá měla 2 střední myši. Velikost 98 a 101 cm.
Dnes ráno při kontrole terárií jsem již bohužel uviděl pouze zbylých cca. 20 cm těla z tlamy menší samice, ta bravurně do sebe soukala tu větší. Podařilo se mi z ní mrtvou samici dostat ven a tím zachránit život alespoň té jedné. Zkušenost bohužel nemilá, ale chtěl bych tímto alespoň varovat všechny chovatele korálovek zejména pak mexicana, ruthveni, nelsoni, alterna nebo californiae. U těchto hadů zřejmě nerozhoduje velikost, návyk na potravu apod., mají to v krvi... Já jsem přišel o samici, která měla loni 11 a letos 10 kvalitních vajec. :( m.
kocour
napsal(a):
Bohužel se s Vámi musím podělit o jeden nový poznatek. Kanibalismus u korálovek je všeobecně znám, nicméně se týká zejména mláďat nebo velikostně rozdílných jedinců. Sám jsem s těmito informacemi takto zacházel. Korálovky jsem nepřipouštěl k sobě v menší velikosti jak 50 cm, plně přivyklé na myši a cca. stejně dlouhé.
Bohužel dnešní zkušenost z rána všechny mé dosavadní poznatky popírá. Měl jsem v 1 teráriu 2 samice Lampropeltis mexicana mexicana, byly cca. 4 roky staré po 2 snůškách. Byly od těch 50 cm spolu v teráriu a byly oddělovány pouze u snůšek. Zimování probíhalo společně v 1 boxu. Letošní snůšky 6 a 10 vajec. Nikdy nebyly agresivní nebo vůči sobě alespoň nervózní. Krmeny byly před 5 dny, každá měla 2 střední myši. Velikost 98 a 101 cm.
Dnes ráno při kontrole terárií jsem již bohužel uviděl pouze zbylých cca. 20 cm těla z tlamy menší samice, ta bravurně do sebe soukala tu větší. Podařilo se mi z ní mrtvou samici dostat ven a tím zachránit život alespoň té jedné. Zkušenost bohužel nemilá, ale chtěl bych tímto alespoň varovat všechny chovatele korálovek zejména pak mexicana, ruthveni, nelsoni, alterna nebo californiae. U těchto hadů zřejmě nerozhoduje velikost, návyk na potravu apod., mají to v krvi... Já jsem přišel o samici, která měla loni 11 a letos 10 kvalitních vajec. :( m.
Doba po snůšce u samic těchto korálovek je po několik týdnů tím nejriskantnějším obdobím,co se týká kanibalismu.Samice nutně potřebují nabrat,aby vytvořily tukové zásoby na příští rok,případně druhou snůšku.Já samice po snůšce velmi vydatně krmím.až 3x více než obvykle a vždy pod dohledem.
Právě v této chvíli se mi dvě samice L.ruthveni perou o předložené potkany a kdybych odešel,možná by zbyla také jen jedna.
moreliabredli
napsal(a):
Doba po snůšce u samic těchto korálovek je po několik týdnů tím nejriskantnějším obdobím,co se týká kanibalismu.Samice nutně potřebují nabrat,aby vytvořily tukové zásoby na příští rok,případně druhou snůšku.Já samice po snůšce velmi vydatně krmím.až 3x více než obvykle a vždy pod dohledem.
Právě v této chvíli se mi dvě samice L.ruthveni perou o předložené potkany a kdybych odešel,možná by zbyla také jen jedna.
S tím jsem počítal, dal jsem je k sobě měsíc po snůškách. Krmeny byly velmi vydatně. Dělám to takhle již léta a nebyl nikdy problém. Mám své hady naučeny na krmení mimo terária v plastových boxech. Tzn. do terária se vracely vždy nažrané. Zrovna tyhle dvě neměly nikdy problém. Mám pár dalších, které si občas kousnou nebo jsou nervózní, ale u těchto bych to nikdy netipoval. Při včerejší prohlídce a čištění byly klidné a vegetily spolu v květináči. Každopádně je to ponaučení pro mne, všechny výše jmenované typy korálovek chovat jednotlivě. m.
kocour
napsal(a):
S tím jsem počítal, dal jsem je k sobě měsíc po snůškách. Krmeny byly velmi vydatně. Dělám to takhle již léta a nebyl nikdy problém. Mám své hady naučeny na krmení mimo terária v plastových boxech. Tzn. do terária se vracely vždy nažrané. Zrovna tyhle dvě neměly nikdy problém. Mám pár dalších, které si občas kousnou nebo jsou nervózní, ale u těchto bych to nikdy netipoval. Při včerejší prohlídce a čištění byly klidné a vegetily spolu v květináči. Každopádně je to ponaučení pro mne, všechny výše jmenované typy korálovek chovat jednotlivě. m.
Mezi citovanými druhy: (.....zejména pak mexicana,ruthveni, nelsoni, alterna nebo californiae ) uvádíš jako rizikové i alterny. U mexicán, californiae (ostatně jako u všech getulusek), ruthveni je kanibalizmus známou věcí. Tady je to kolikrát jen otázka času. Ale konkrétně u altern jsem nikdy neslyšel, že by se někomu požraly. Právě kvůli vyloučení možného kanibalismu jsem před lety dal přednost L.alterna, před L.mexicana. Máš s kanibalismem u altern nějakou osobní zkušenost? Díky
kladno
napsal(a):
Mezi citovanými druhy: (.....zejména pak mexicana,ruthveni, nelsoni, alterna nebo californiae ) uvádíš jako rizikové i alterny. U mexicán, californiae (ostatně jako u všech getulusek), ruthveni je kanibalizmus známou věcí. Tady je to kolikrát jen otázka času. Ale konkrétně u altern jsem nikdy neslyšel, že by se někomu požraly. Právě kvůli vyloučení možného kanibalismu jsem před lety dal přednost L.alterna, před L.mexicana. Máš s kanibalismem u altern nějakou osobní zkušenost? Díky
Osobní naštěstí ne, ale je to cca. rok , co jsem četl někde na webu z USA článek o kanibalismu korálovek. Byly zde uváděny i alterny a to konkrétně mláďata. Bohužel to již asi nedohledám a výtisk nemám :(. m.
kocour
napsal(a):
Osobní naštěstí ne, ale je to cca. rok , co jsem četl někde na webu z USA článek o kanibalismu korálovek. Byly zde uváděny i alterny a to konkrétně mláďata. Bohužel to již asi nedohledám a výtisk nemám :(. m.
Chci jen upozornit, ze se mi to same stalo u Lampr. tri. campbelli. v podstate dva stejne velke kusy, nakrmene,nastesti se mi je povedlo zachranit obe
redsnake
napsal(a):
Chci jen upozornit, ze se mi to same stalo u Lampr. tri. campbelli. v podstate dva stejne velke kusy, nakrmene,nastesti se mi je povedlo zachranit obe
Ako dlho nechávate spolu samca zo samicou koli páreniu ,aby nedošlo náhodou k zožratiu jedného z nich ?Konkrétne u L.t. hondurensis .Dík
petersveter
napsal(a):
Ako dlho nechávate spolu samca zo samicou koli páreniu ,aby nedošlo náhodou k zožratiu jedného z nich ?Konkrétne u L.t. hondurensis .Dík
U těch Lampr. tri. campbelli: Nebylo to vyprovokovaný nějakým předchozím krmením? Nikdy jsem neslyšel, aby se kanibalismus vyskytoval u nějakých triangulumek. Každopádně si myslím, že pokud u nějakých poddruhů triangulumek k něčemu takovému už dojde, pak je to spíš nutný brát jako nějakou ,,nehodu". Než jako projev klasického kanibalismu, v pravém slova smyslu (jak si ho představuju). Před lety se mi stalo, že v mém odchovu NZ Elaphe schrencki sežralo jedno mládě - druhé, a taky dnes nepokládám tento druh za klasické kanibaly. Prostě takové nehody se mohou občas stát. V současnosti (už několik let) chovám celoročně pohromadě v triách 1,2: Lampropeltis triangulum hondurensis; L.triangulum campbelli; L.triangulum sinaloae a obě barevné formy Lampropeltis alterna. A myslím si, že tím nic neriskuju. Opravdu kanibalistické sklony jsem sledoval před lety u svých Lampropeltis getulus californiae. A i tady se projevovaly v plné síle jen u samice. Ty jsem musel chovat opravdu celoročně odděleně. A na jaře, když jsem je dával na páření dohromady jsem musel být i přítomen. Pokud samice byla k páření svolná, došlo i k páření téměř okamžitě. Pokud ale nebyla ještě připravena, pochopila přítomnost samce jako perfektní zpestření potravy a okamžitě se ho vždy snažila napadnout.Mockrát jsem musel zvířata odtrhávat od sebe. Samec (chudák) obvykle po takovémto prožitém stresu, mohl být pak opětovně připuštěn až po několika dnech. Až když se uklidnil.
kladno
napsal(a):
U těch Lampr. tri. campbelli: Nebylo to vyprovokovaný nějakým předchozím krmením? Nikdy jsem neslyšel, aby se kanibalismus vyskytoval u nějakých triangulumek. Každopádně si myslím, že pokud u nějakých poddruhů triangulumek k něčemu takovému už dojde, pak je to spíš nutný brát jako nějakou ,,nehodu". Než jako projev klasického kanibalismu, v pravém slova smyslu (jak si ho představuju). Před lety se mi stalo, že v mém odchovu NZ Elaphe schrencki sežralo jedno mládě - druhé, a taky dnes nepokládám tento druh za klasické kanibaly. Prostě takové nehody se mohou občas stát. V současnosti (už několik let) chovám celoročně pohromadě v triách 1,2: Lampropeltis triangulum hondurensis; L.triangulum campbelli; L.triangulum sinaloae a obě barevné formy Lampropeltis alterna. A myslím si, že tím nic neriskuju. Opravdu kanibalistické sklony jsem sledoval před lety u svých Lampropeltis getulus californiae. A i tady se projevovaly v plné síle jen u samice. Ty jsem musel chovat opravdu celoročně odděleně. A na jaře, když jsem je dával na páření dohromady jsem musel být i přítomen. Pokud samice byla k páření svolná, došlo i k páření téměř okamžitě. Pokud ale nebyla ještě připravena, pochopila přítomnost samce jako perfektní zpestření potravy a okamžitě se ho vždy snažila napadnout.Mockrát jsem musel zvířata odtrhávat od sebe. Samec (chudák) obvykle po takovémto prožitém stresu, mohl být pak opětovně připuštěn až po několika dnech. Až když se uklidnil.
Ja nerikam, ze to byl klasicky kanibalismus, proste se to stalo...Faktem je, ze jsem je predtim krmil, tak je mozne, ze to bylo vyprovokovane timhle, ale opravdu netusim.....
Ale nepreju to nikomu a u zadnych koralovek
Chovu zdar.)