Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 12:23
Neregistrovaný uživatel

Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 12:48
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

Ahoj,
nemusís mít obavy. Príbuzenská plemenitba tyhle zvírata nejak zvlást negativne nepostihuje. Dokazují to i studie, kdy byly odchováváni gekoncíci nocní - Eublepharis macularius po 20 generacích imbreedingu bez známek negativního vlivu.

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 18:34
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
nemusís mít obavy. Príbuzenská plemenitba tyhle zvírata nejak zvlást negativne nepostihuje. Dokazují to i studie, kdy byly odchováváni gekoncíci nocní - Eublepharis macularius po 20 generacích imbreedingu bez známek negativního vlivu.

Ano souhlasím, tito studenokrevní živočichové se mohou příbuzensky pářit dlouho, než se objeví třeba menší počet vajec ve snůškách, či nějaká deformace, třeba páteře či ocasů. Tyto informace mám od člověka, který takto pářil po desetiletí hady a nikdy se neprojevila nějaká změna barvy jedinců, či hybridizmus. Nemusíš mít obavy. Pavel.

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 19:09
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

Že tohle tvrdí Acanthos se nedivím,protože má všechny zvířata pašované.U něj imbreeding nehrozí.Ale jinak je to samozřejmě nesmysl.Obecně jsou plazi méně vnímaví k příbuzenské plemenitbě,ale to neznamená,že to jejich genofondu nevadí.Zářný příklad jsou Elaphe guttata.Dříve jejich snůšky obsahovaly 15-20 vajec a mláďata okamžitě sama příjmala potravu.Dnes mají tak 10 vajec max a mladé je nutno cpát uměle.To je důsledek imbreedingu.
Takže pokud máte možnost chovat zvířata nepříbuzná,tak nedávejte dohromady sourozence.I když by to pan Šmek udělal.

Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 19:42
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Že tohle tvrdí Acanthos se nedivím,protože má všechny zvířata pašované.U něj imbreeding nehrozí.Ale jinak je to samozřejmě nesmysl.Obecně jsou plazi méně vnímaví k příbuzenské plemenitbě,ale to neznamená,že to jejich genofondu nevadí.Zářný příklad jsou Elaphe guttata.Dříve jejich snůšky obsahovaly 15-20 vajec a mláďata okamžitě sama příjmala potravu.Dnes mají tak 10 vajec max a mladé je nutno cpát uměle.To je důsledek imbreedingu.
Takže pokud máte možnost chovat zvířata nepříbuzná,tak nedávejte dohromady sourozence.I když by to pan Šmek udělal.

a jak vite, ze je to prave kvuli imbreedingu? Tohle se vam bude dit, i kdyz tam zadny vliv imbreedingu nebude, protoze nikdo nevybira do chovu jedince podle toho, z jak velky snusky byli a jestli prijimali potravu samostatne od zacatku, ale vetsinou jen podle kresby/zbarveni, pokud vubec podle neceho.


Neregistrovaný uživatel

28.6.2005 20:42
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a jak vite, ze je to prave kvuli imbreedingu? Tohle se vam bude dit, i kdyz tam zadny vliv imbreedingu nebude, protoze nikdo nevybira do chovu jedince podle toho, z jak velky snusky byli a jestli prijimali potravu samostatne od zacatku, ale vetsinou jen podle kresby/zbarveni, pokud vubec podle neceho.


No prave to je imbreeding, a stejne kdyz by se vybirali schopna mladata tak je stale prenos do dalsi generace a tak porad dokola a navic se tim vlastne méně kvalitní vlohy "koncetruji" a dlouho to tak nemusi vypadat a najednou se to projeví. A jeste stoji za zminku ze i kdyz budes hlidat kvlitni jednu vlkastnost, mozna dve, tri ale neuhlidas vse. Takze nerikam ze v prvnich nekolika generaci se neco projevi, ale vsadim si na to ze je to jen otazkou casu. To proč jsou někteří plazi méně vnímavý k imbreedingu je podle mého názoru dáno něčím trochu jiným než tím, že by byly studenokrevní, ale to je mimo mísu..

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 09:07
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

ani to nečtěte, samozřejmě, že to nevadí u takových živočichů jako jsou plazi. Nevadí to dokonce ani u některých savců, u králíků se to dokonce využívá ve šlechtitelské praxi. Marek

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 09:20
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No prave to je imbreeding, a stejne kdyz by se vybirali schopna mladata tak je stale prenos do dalsi generace a tak porad dokola a navic se tim vlastne méně kvalitní vlohy "koncetruji" a dlouho to tak nemusi vypadat a najednou se to projeví. A jeste stoji za zminku ze i kdyz budes hlidat kvlitni jednu vlkastnost, mozna dve, tri ale neuhlidas vse. Takze nerikam ze v prvnich nekolika generaci se neco projevi, ale vsadim si na to ze je to jen otazkou casu. To proč jsou někteří plazi méně vnímavý k imbreedingu je podle mého názoru dáno něčím trochu jiným než tím, že by byly studenokrevní, ale to je mimo mísu..

Je to asi na delší a jinou diskuzi, ale spíše než imbreeding bych měl za viníka popisovaných projevů nedostatek přirozeného výběru - skoro vše se dochová, uměle dokrmí, vypiplá.... a co v nejkratší době opět připouští k páření. Taková zvířata byť naprosto nepříbuzná nedají kvalitní potomstvo.

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 14:13
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ani to nečtěte, samozřejmě, že to nevadí u takových živočichů jako jsou plazi. Nevadí to dokonce ani u některých savců, u králíků se to dokonce využívá ve šlechtitelské praxi. Marek

Raději si to přectěte aby se z vás nestal nechtěný "šlechtitel"

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 14:15
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to asi na delší a jinou diskuzi, ale spíše než imbreeding bych měl za viníka popisovaných projevů nedostatek přirozeného výběru - skoro vše se dochová, uměle dokrmí, vypiplá.... a co v nejkratší době opět připouští k páření. Taková zvířata byť naprosto nepříbuzná nedají kvalitní potomstvo.

Naprostej souhlas, ale s tim, ze se jedna o oboji - jak o imbreeding tak o "neprirozeny" vyber. Kazdopadne treba u gutek je mnohem vic "parchantu" nez byvalo. VH

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 14:50
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to asi na delší a jinou diskuzi, ale spíše než imbreeding bych měl za viníka popisovaných projevů nedostatek přirozeného výběru - skoro vše se dochová, uměle dokrmí, vypiplá.... a co v nejkratší době opět připouští k páření. Taková zvířata byť naprosto nepříbuzná nedají kvalitní potomstvo.

Tak, tak, a pokud tito chcípáci jsou ješte příbuzní tak je to totálně v řiti. Problém je v tom že většina chovatelů si nedá žádnou práci s výběrem chovného páru po stránce příbuzenské natož po stránce kvalitativní

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 15:05
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ani to nečtěte, samozřejmě, že to nevadí u takových živočichů jako jsou plazi. Nevadí to dokonce ani u některých savců, u králíků se to dokonce využívá ve šlechtitelské praxi. Marek

Každý, kdo někdy četl alespoň středoškolskou učebnici genetiky si jistě udělá obraz o tom, jak se příbuzenským křížením zvyšuje riziko přenosu geneticky podmíněných vad a onemocnění. Toto je neúprosná statistika, která se opírá o kombinační možnosti dvou ramének chromozomů. Nemá na to vliv, jestli se jedná o plaza, savce nebo ptáka. Ať mi to někdo vyvrátí nějakými nějakými racionálními a položenými argumenty. Tvrzení typu "jeden známý slyšel, že prý... " opravdu neberu.

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 15:47
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každý, kdo někdy četl alespoň středoškolskou učebnici genetiky si jistě udělá obraz o tom, jak se příbuzenským křížením zvyšuje riziko přenosu geneticky podmíněných vad a onemocnění. Toto je neúprosná statistika, která se opírá o kombinační možnosti dvou ramének chromozomů. Nemá na to vliv, jestli se jedná o plaza, savce nebo ptáka. Ať mi to někdo vyvrátí nějakými nějakými racionálními a položenými argumenty. Tvrzení typu "jeden známý slyšel, že prý... " opravdu neberu.

Někde jsem četl, že všechna současná morčata jsou potomky několika posledních jedinců snad z osmnáctého století, a nepřipadá mi, že by byla nějak degenerována. Na druhé straně všichni známe, jak dopadly některé šlechtické rody po příbuzenské plemenitbě, takže jako vždy v přírodě platí, že žádné pravidlo neplatí absolutně. Proto může mít pravdu i acanthos, i ti další, záleží na mnoha faktorech a na takto položenou otázku lze dát jednoznačnou odpověď - bude se to lišit druh od druhu.
Marko

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 15:51
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každý, kdo někdy četl alespoň středoškolskou učebnici genetiky si jistě udělá obraz o tom, jak se příbuzenským křížením zvyšuje riziko přenosu geneticky podmíněných vad a onemocnění. Toto je neúprosná statistika, která se opírá o kombinační možnosti dvou ramének chromozomů. Nemá na to vliv, jestli se jedná o plaza, savce nebo ptáka. Ať mi to někdo vyvrátí nějakými nějakými racionálními a položenými argumenty. Tvrzení typu "jeden známý slyšel, že prý... " opravdu neberu.

Zajímavé názory. Osobně dávám přednost připouštění nepříbuzných zvířat, ale uvědomme si, že existuje celá řada plazích populací na malinkých, naprosto izolovaných ostrůvcích. Tyto malé populace tam žijí tisíce i desetitisíce let (to jsou stovky až tisíce generací) a i když jsou si všichni blízce příbuzní a nemají možnost "osvěžení krve", žádné nežádoucí známky inbreedingu se na nich neprojevují. Má někdo pro tento jev seriózní vysvětlení? Díky.

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 17:43
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímavé názory. Osobně dávám přednost připouštění nepříbuzných zvířat, ale uvědomme si, že existuje celá řada plazích populací na malinkých, naprosto izolovaných ostrůvcích. Tyto malé populace tam žijí tisíce i desetitisíce let (to jsou stovky až tisíce generací) a i když jsou si všichni blízce příbuzní a nemají možnost "osvěžení krve", žádné nežádoucí známky inbreedingu se na nich neprojevují. Má někdo pro tento jev seriózní vysvětlení? Díky.

Zrovna ostrovní populace jsou zářným příkladem problémů při imbreedingu. Jenom my lidé máme pocit, že je to paráda, když je třeba zvíře menší.

Pokud by se srovnaly původní druhy a druhy, které se izolovaly na ostrovech, je zřejmé, že ostrovní druhy jsu dnes sice stabilizivané, ale prošly již degradací - např. u plazů je to typicky menší velikost, kratší doba života a výrazně menší počet potomků.

Tož tak.

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 19:13
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímavé názory. Osobně dávám přednost připouštění nepříbuzných zvířat, ale uvědomme si, že existuje celá řada plazích populací na malinkých, naprosto izolovaných ostrůvcích. Tyto malé populace tam žijí tisíce i desetitisíce let (to jsou stovky až tisíce generací) a i když jsou si všichni blízce příbuzní a nemají možnost "osvěžení krve", žádné nežádoucí známky inbreedingu se na nich neprojevují. Má někdo pro tento jev seriózní vysvětlení? Díky.

No oni ty ostrovní populace sice tak vypadají, ale velmi často to je právě slepá větev 10 000 let je prakticky nulový čas v evoluci (jsou i o dost starší populace), degenerace (malá genetická variabilita) je zřejmá a pro daný druh je to prakticky konečná. Ještě k těm ostrovním plazům, naopak bývá častý ostrovní gigantismus nebo extrémním případem přizpůsobením je partenogeneze, ale to už je pro druh vážně konec, protože se zastaví možnost se přizpůsobovat měnícím se podmínkám formou přirozeného výběru z variabilních jedinců (prostě přijde průser a vychcipaj všichni stejně)

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 19:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

Tahle diskuse mě velmi překvapila. Negativní vliv imbreedingu je naprosto jednoznačný, známý a prokázaný. Samozřejmě může žít několik generací příbuzných zvířat, ale velmi se snižuje jejich genetická variabilita a taková zvířata ztrácí schopnost se přisbůsobovat jakýmkoliv novým podmínkám. Po 20ti generacích gekončíků může vzniknout max. nějaký laboratorní gekončík s velmi omezenou životností.
J.G.

Neregistrovaný uživatel

29.6.2005 19:58
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tahle diskuse mě velmi překvapila. Negativní vliv imbreedingu je naprosto jednoznačný, známý a prokázaný. Samozřejmě může žít několik generací příbuzných zvířat, ale velmi se snižuje jejich genetická variabilita a taková zvířata ztrácí schopnost se přisbůsobovat jakýmkoliv novým podmínkám. Po 20ti generacích gekončíků může vzniknout max. nějaký laboratorní gekončík s velmi omezenou životností.
J.G.

A troufám si říci že některá populární terarijní zvířata jsou na nejlepší cestě toho docílit. Ale má to i svou výhodu až bude jednou gekončík potřebovat transplantaci srdce nebude to zas takový problém

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 08:08
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každý, kdo někdy četl alespoň středoškolskou učebnici genetiky si jistě udělá obraz o tom, jak se příbuzenským křížením zvyšuje riziko přenosu geneticky podmíněných vad a onemocnění. Toto je neúprosná statistika, která se opírá o kombinační možnosti dvou ramének chromozomů. Nemá na to vliv, jestli se jedná o plaza, savce nebo ptáka. Ať mi to někdo vyvrátí nějakými nějakými racionálními a položenými argumenty. Tvrzení typu "jeden známý slyšel, že prý... " opravdu neberu.

váš problém je, že čtete právě jen ty špatné a staré učebníce střední školy. Nezlobte se ale věda už je dál. Co takhle pozitivní mutace atd.

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 10:26
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

Jestlize nekdo párí mladé guttáty, které pak mají málo a malé vejce, líhnou se malé uzovky (tkanicky), které nejsou schopny samy pozrít ani malé hole a musí se krmit umele. Nejedná se vsak o genetickou vlohu, jedná se o disproporcní vlohu. Potomci takových uzovek vsak pri optimálních podmínkách chovu mohou být zcela normální. Vetsina vrozených vad u plazu narozených v zajetí nemá nic spolecného s imbreedingem, ale s nevhodnými podmínkami chovu rodicu, nevhodnou stravou, nedostatek UV, nevhodné inkubacní podmínky a tak podobne.

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 10:39
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám laický dotaz. Jak je to s množením plazů (konkrétně mě zajímaj gekoni) kteří jsou příbuzní? Vznikají tím slabší zvířata? Je to špatně?

Kdyz je nekdo bledý jako stena, protoze nechodí na slunícko a má odvápnene kosti, protoze jí nevhodnou stravu a kourí, neznamená to nutne, ze jeho dedi nebudou v porádku, mohou to být nádherní snedí atleti s vypracovanou postavou, není to pravda? Stejne tak, pokud si nekdo zlomí nohu, nemusí se bát, ze jeho deti se budou rodit se zlomenou nohou a podobne.

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 10:53
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdyz je nekdo bledý jako stena, protoze nechodí na slunícko a má odvápnene kosti, protoze jí nevhodnou stravu a kourí, neznamená to nutne, ze jeho dedi nebudou v porádku, mohou to být nádherní snedí atleti s vypracovanou postavou, není to pravda? Stejne tak, pokud si nekdo zlomí nohu, nemusí se bát, ze jeho deti se budou rodit se zlomenou nohou a podobne.

Sorry, ale to je offtopic. To se blizi lysenkizmu, ale o tom to neni. treba u tech gutek, cal., BC a pod. skutecne prezivaji chcipaci - slaba zvirata, jedinci s jakoukoli vrozenou vadou a pod. A jejich valstnosti se rozsiri(li) do genotypu techhle zvirat v CR a pak se lihnou gutky s deformacemi patere a je jich mene. Je pravdou to, ze se imbreeding u mnoha druhu plazu neprojevuje a nebo jen pozvolna. VH

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 11:21
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sorry, ale to je offtopic. To se blizi lysenkizmu, ale o tom to neni. treba u tech gutek, cal., BC a pod. skutecne prezivaji chcipaci - slaba zvirata, jedinci s jakoukoli vrozenou vadou a pod. A jejich valstnosti se rozsiri(li) do genotypu techhle zvirat v CR a pak se lihnou gutky s deformacemi patere a je jich mene. Je pravdou to, ze se imbreeding u mnoha druhu plazu neprojevuje a nebo jen pozvolna. VH

No offtopic to není, má to hodne spolecného. Ale souhlasím, ze casté opakování takových chyb zpusobuje vetsí náchylnost a vetsí pravdepodobnost ke skutecným recesivním genetickým poruchám. Nicméne si musím stát za tím, ze pokud se za relativne ideálních podmínek budou krízit príbuzní u plazu vetsinou se embreeding neprojeví po mnoho generací a není potreba nijak extra obcerstvovat krev. Kdyz to reknu hodne laicky, stací strýc z druhého kolena k odpárení na uchování zdravého genofondu.

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 12:09
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímavé názory. Osobně dávám přednost připouštění nepříbuzných zvířat, ale uvědomme si, že existuje celá řada plazích populací na malinkých, naprosto izolovaných ostrůvcích. Tyto malé populace tam žijí tisíce i desetitisíce let (to jsou stovky až tisíce generací) a i když jsou si všichni blízce příbuzní a nemají možnost "osvěžení krve", žádné nežádoucí známky inbreedingu se na nich neprojevují. Má někdo pro tento jev seriózní vysvětlení? Díky.

Zářným příkladem inbreedingu je endemický ostrobní had Botrops insularis, ale to je extrém který snad v soukromích chovech nehrozí.

Neregistrovaný uživatel

30.6.2005 12:38
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No offtopic to není, má to hodne spolecného. Ale souhlasím, ze casté opakování takových chyb zpusobuje vetsí náchylnost a vetsí pravdepodobnost ke skutecným recesivním genetickým poruchám. Nicméne si musím stát za tím, ze pokud se za relativne ideálních podmínek budou krízit príbuzní u plazu vetsinou se embreeding neprojeví po mnoho generací a není potreba nijak extra obcerstvovat krev. Kdyz to reknu hodne laicky, stací strýc z druhého kolena k odpárení na uchování zdravého genofondu.

Jo, souhlas, ale ne u vsech druhu :-) Ale v zasade je to pravda. VH

Neregistrovaný uživatel

5.7.2005 11:33
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Že tohle tvrdí Acanthos se nedivím,protože má všechny zvířata pašované.U něj imbreeding nehrozí.Ale jinak je to samozřejmě nesmysl.Obecně jsou plazi méně vnímaví k příbuzenské plemenitbě,ale to neznamená,že to jejich genofondu nevadí.Zářný příklad jsou Elaphe guttata.Dříve jejich snůšky obsahovaly 15-20 vajec a mláďata okamžitě sama příjmala potravu.Dnes mají tak 10 vajec max a mladé je nutno cpát uměle.To je důsledek imbreedingu.
Takže pokud máte možnost chovat zvířata nepříbuzná,tak nedávejte dohromady sourozence.I když by to pan Šmek udělal.

Takže by se vyplatilo nějakou tu gutátu propašovat.Nebo ne?

Neregistrovaný uživatel

6.7.2005 10:41
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
váš problém je, že čtete právě jen ty špatné a staré učebníce střední školy. Nezlobte se ale věda už je dál. Co takhle pozitivní mutace atd.

Člověče, Vy chcete dosahovat pozitivních mutací imbreedingem v terarijních podmínkách? To mě opravdu zajímá. Řekněme si to otevřeně, jediný, kdo za podobných podmínek a bez patřičných znalostí dosáhl nějakého významného objevu byl strýček František ze Saturnina, který zjistil, že "lejt vodu do kyseliny je blbost". Jistě víte, že z celkového počtu vznikajících mutací se jich dá za pozitivní označit s bídou 0,1%. Šance, že dosáhnete nějaké pozitivní mutace je tedy opravdu mizivá. Spíše se dopracujete k nejrůznějším deformacím, polydaktyliím, orgánovým disfunkcím a tak podobně. Nevím, co myslíte tím "atd.", ale já osobně v imbreedingu nevidím nic pozitivního. Dokonce mohu hrdě prohlásit, že mi dávají za pravdu i učebníce, včetně těch opovrhovaných středoškolských a pro Vás zastaralých.
Pokud se zajímáte o to, co jsem kdy o genetice četl, pak vězte, že jsem zkoušku z genetiky skládal před 6 lety na LF UK v Hradci Králové a to určitě ne ze "zastaralých středoškolských učebnic". Nezlobte se, ale věda je určitě dál, avšak s jistotou mohu prohlásit, že se neotočila o 180° a nedkráčela zcela jiným směrem, než kam dlouhá léta směřovala.

Neregistrovaný uživatel

6.7.2005 11:02
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
váš problém je, že čtete právě jen ty špatné a staré učebníce střední školy. Nezlobte se ale věda už je dál. Co takhle pozitivní mutace atd.

Abych se vas trochu zastal, tak jsou modely ( spise z teoreticke evolucni biologie) kdy prave imbreeding muze slouzit k zafixovani "pozitivni" mutace, ale jak jiz tu bylo zmineno v terarijnich podminka je to velmi velmi nepravdepodobne i presto ze jdou proti sobe dve skutecnosti a to pravdepodobnost vubec vzniku pozitivni mutace a ta je opravdu velmi nizka a dalsi je pravdepodobnost ze se mutace prenese do dalsich generaci a to je diky imbreedingu usnadnene ALE je nezbytny prirozeny vyber a ten v terariich nefunguje....

Gmajl

18.9.2022 18:17
Gmajl

XXX.XXX.90.6

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem četl, že všechna současná morčata jsou potomky několika posledních jedinců snad z osmnáctého století, a nepřipadá mi, že by byla nějak degenerována. Na druhé straně všichni známe, jak dopadly některé šlechtické rody po příbuzenské plemenitbě, takže jako vždy v přírodě platí, že žádné pravidlo neplatí absolutně. Proto může mít pravdu i acanthos, i ti další, záleží na mnoha faktorech a na takto položenou otázku lze dát jednoznačnou odpověď - bude se to lišit druh od druhu.
Marko

Nešlo o morčata, ale o zlatého křečka. Všichni dnes žijící zlatí křečci jsou potomky jediné těhotné odchycene samice, která měla 12 mláďat. Jiný zastupce chycen nebyl. Proto je zlatý křeček tak oblíben v laboratořích jako pokusné zvíře, nemá vrozené vady nebo zdedene dispozice a proto výsledky testování léků budou méně zkreslené. (Morčata divoká žijí v Peru v celkem hojném počtu a dost často mívají vrozené vady.) Jako důkaz je to ale neprilis vypovídající, pokud jedinec nemá žádná slabá místa v genetickém kódu, jeho potomci budou prostě zdraví. Stejně jako v Egyptě nebo Incke říši, kde si brali sestry bratry, aby do genofondu nezanesli nějakou nemoc nebo vadu.

Přidejte reakci

Přidat smajlík