Co vy na to?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Já myslím, že pašerák, který je přiveze, protože tak jako tak zlikvidoval kus populace ve volné přírodě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já myslím, že pašerák, který je přiveze, protože tak jako tak zlikvidoval kus populace ve volné přírodě.

Pašerák je trestán dle zákona, pracovníci ČIŽP a záchraných center jsou za to placení. Paradox?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Proč se pouštíte do oblastí, kterým naprosto nerozumíte. Kdo ti řekl, kolik zvířat zařve v zahradách? Kdo ti řekl, v jakém stavu se do těch zahrad dostaly? Kdo ti řekl, že opravdu zařvaly. Usuzuješ podle toho, že je nevidíš v expozicích? Nevíš, že každá zahrada má expoziční a chovatelskou část? Víš, že velká většina želv, které před cca 2 lety zabavili celníci jako paš z HG určený ke konzumaci, a která skončila v pražské ZOO se má čile k světu a množí se? Kolik osobně znáš pracovníku ČIŽP, AOPK a různých zoologických zahrad abys je mohl hodnotit? Co čteš kromě Blesku a co sleduješ kromě NOVY?
Odpověz na tyto otázky a můžem pokračovat v disputaci.
CC

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Nezbývá mi než se připojit k CC. Ztrácíte glanc! Konkrétně z plzeňský zoo můžu jmenovat odpovědný zaměstnance, kteří svojí prací žijí, nikdy by nenechali zvířata ve špatných podmínkách. Bez znalosti faktů vycouvejte!
RV

P.S. Nejsem zaměstnancem ani plzeňský, ani žádný jiný zoo, pro pořádek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Pro "nevěřící Tomáše" do diskuze pro oživení kopíruju, co zde již bylo jednou napsáno. Udělejte si na to každý svůj vlastní názor. Já už jsem si ho udělal a utvrzují mě v něm lidé, se kterými se setkávám....

Odvrácená strana CITES

Okopírováno z www.cact.cz
Odvrácená strana CITES, část 1.

Vážení a milí čtenáři, V minulosti jsme se velmi často setkávali s poněkud kritickým pohledem na činnost a následky zásahů některých státních úředníků z České inspekce životního prostředí či Agentury ochrany přírody ČR. Podobné úvahy ovšem vycházely od těch „potrefených” a mohly tedy vyznívat zaujatě. Nedávno jsem si však v časopisu Ochrana přírody (č. 3, 2001) přečetl článek s nadpisem Odvrácená strana CITES. Napsal jej pan doktor Pavel Pecina, který působí právě u Inspekce. Ten článek mne hluboce oslovil. Velmi zřetelně je z níže uvedených řádků cítit, že je nepsal jenom úředník, ale člověk přírodu milující a soucítící s ní. Člověk s hlubokými vědomostmi, který dokáže pohlédnout na problémy ohrožené přírody nejen ze strany úředníka, ale i ze strany člověka a znalce. Považuji za velmi důležité, aby článek, který je poměrně rozsáhlý, byl k dispozici maximu čtenářů. Jeho obsah rozhodně musí zajímat širší okruh čtenářů, než je limitován těmi, kteří se dostanou k časopisu Ochrana přírody. Už proto, že tento web navštěvují lidé se zájmem o přírodu, i když je často zúžen jen na zájem o sukulentní flóru. Proto jsme se rozhodli v několika částech článek přepsat, včetně reakcí na něj v časopise otištěných. Protože je to však problém, který si diskusi zaslouží a určitě ji i vyvolá, zveřejníme také všechny příspěvky, které k nám do redakce pošlete. Pavel Pavlíček

Odvrácená strana CITES (Pavel Pecina) Když u nás před několika lety probíhal zápas o přijetí zákona k úmluvě CITES, k níž jsme jako stát sice s velkou slávou přistoupili, ale pro její uvedení do praxe po několik let neudělali vůbec nic, patřil jsem k těm lidem, kteří ve prospěch prosazení tohoto zákona veřejně vystupovali a loboval jsem s kolegy z ČSOP v parlamentě za jeho přijetí. Tolik úvodem, aby nemohlo dojít k chybnému či záměrně překroucenému výkladu toho, co níže píši. Tenkrát mi připadalo obludné nejenom to, jakým způsobem fungovala Česká republika při nezákonných kšeftech s ohroženými druhy, ale i způsob, jakým se někteří poslanci „racionálně pragmatických” stran k tomuto zákonu stavěli a jak zneužívali demokratických možností k uplatňování amorálních metod. Dnes už zákon o CITES funguje, ale bohužel zdaleka ne tak, jak by měl, a mně připadá dnes stejně obludné, že se v řadě případů zvrhl, jaksi „zmutoval” v negaci myšlenek či zásad, kterým měl sloužit, že se místo předpisu chránícího ohrožené druhy před extinkcí a jednotlivé živé tvory před utrpením stává záštitou cynických byrokratických přístupů. Dovolte mi uvést příklady.Na karanténě jedné nejmenované zoologické zahrady jsem v říjnu 1999 objevil čtyři dehydrované, vychrtlé a umírající chameleony, jejichž druhové zařazení bylo pro pozměněný vzhled velmi nesnadné. Byli umístěni v tmavé přípravně bez jakéhokoliv přisvětlení a připomínali mi dokumentární snímky vězňů z Mauhausenu. Dotazy jsem postupně zjistil, že šlo o chameleony ze zásilky zabavené v září 1999 v Ruzyni, která postrádala příslušná dovozní a vývozní povolení. V zásilce byly početně zastoupeny gravidní samice, které ve zmíněné ZOO rodily mláďata, ale těm byla poskytnuta ještě menší péče, než jejich matkám, takže několik desítek vzácných chameleonů a více než stovka jejich mláďat zde zahynula, popravdě řečeno, byla zde utýrána k smrti. Důvod (zdůrazňuji že druhotný) – nezájem a otrlost chovatele „teraristy” na karanténě zmíněné ZOO, neinformovanost ředitele (ten se zděsil, když jsem mu vylíčil situaci), nevybavenost příslušné karantény pro podobné případy. Při nasazení extrémního entuziasmu by to vše mohlo ještě dopadnout jinak (v jiné ZOO, kam se část stejné zásilky dostala, údajně dosud – tj. v zimě 1999–2000 – přežilo asi 40 chameleonů, jistě by nebyl problém udělat pár klecí ze staré záclonoviny na rámech, vybavit je větvemi a žárovkami a rozdělit do nich zvířata podle stavu nebo velikosti; nicméně zodpovědnost za jakékoliv zvíře, tím spíš za ohrožené, by neměla být založena na principu benevolence nebo na citovém vydírání nadšenců.Z dopisu, který jsem obdržel z magistrátu, jsem se dozvěděl, že od data nabytí právní moci rozhodnutí, tj. od 24. 9. 1999, se zmínění chameleoni stali majetkem státu a Ministerstvo ŽP ČR jeho správcem. V této okolnosti spatřuji primární příčinu smrti chameleonů a hlavní problém, k němuž se ještě vrátím.Připadá mi naprosto absurdní, že paradoxně uplatněním CITES došlo k utýrání několika desítek vzácných chameleonů a asi stovky jejich mláďat; kdyby totiž tato zásilka nebyla zabavena, octli by se ještěři v převážné většině v rukách chovatelů, kde by se jim dostalo odborné a láskyplné péče. Nejenom, že by tam z větší části přežili, ale založili by tam s největší pravděpodobností metapopulaci v péči člověka. O významu takových metapopulací pro ochranu druhu v přírodě jsem psal už mnohokrát. Zmocňuje se mne hluboký smutek a deprese, když si uvědomím, že místo aby vznikly u našich a následně evropských teraristů početné stavy zmíněných druhů chameleonů v péči člověka, které by nahradily dovoz z přírody a potenciálně by mohly být použity pro případnou repatriaci, bude stále znovu docházet k legálním i ilegálním dovozům. Chycenému chameleonovi je totiž jedno, dostane-li se do Evropy s povolením nebo bez něj – tak jako tak zmizí ze svého prostředí, a jeho přirozený život bude násilně změněn. Ať už jsou určitá množství z populace, která místní úřady povolí odchytit a vyvézt, pro danou populaci a ekosystém únosná nebo ne, považuji vždy za lepší alternativu, když co nejdříve vznikne metapopulace v chovu, která způsobí, že druh se stane u chovatelů běžným, čímž klesne jeho cena a nasytí se poptávka po něm, takže se obchodníkům nevyplatí financovat chytače a transport a riskovat ztráty úhynem nebo dokonce zabavení zásilky v případě ilegálního dovozu. U příbuzného druhu Chamaeleo calyptratus k takovému stavu již došlo. Druh je alespoň u nás velmi rozšířený, každému dostupný a pravidelně je odchováván. Z toho důvodu byl vyňat z povinnosti registrace a jen velmi hloupý obchodník by tyto chameleony riskantně dovážel hromadně z přírody v Jemenu.
(pokračování)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro "nevěřící Tomáše" do diskuze pro oživení kopíruju, co zde již bylo jednou napsáno. Udělejte si na to každý svůj vlastní názor. Já už jsem si ho udělal a utvrzují mě v něm lidé, se kterými se setkávám....

Odvrácená strana CITES

Okopírováno z www.cact.cz
Odvrácená strana CITES, část 1.

Vážení a milí čtenáři, V minulosti jsme se velmi často setkávali s poněkud kritickým pohledem na činnost a následky zásahů některých státních úředníků z České inspekce životního prostředí či Agentury ochrany přírody ČR. Podobné úvahy ovšem vycházely od těch „potrefených” a mohly tedy vyznívat zaujatě. Nedávno jsem si však v časopisu Ochrana přírody (č. 3, 2001) přečetl článek s nadpisem Odvrácená strana CITES. Napsal jej pan doktor Pavel Pecina, který působí právě u Inspekce. Ten článek mne hluboce oslovil. Velmi zřetelně je z níže uvedených řádků cítit, že je nepsal jenom úředník, ale člověk přírodu milující a soucítící s ní. Člověk s hlubokými vědomostmi, který dokáže pohlédnout na problémy ohrožené přírody nejen ze strany úředníka, ale i ze strany člověka a znalce. Považuji za velmi důležité, aby článek, který je poměrně rozsáhlý, byl k dispozici maximu čtenářů. Jeho obsah rozhodně musí zajímat širší okruh čtenářů, než je limitován těmi, kteří se dostanou k časopisu Ochrana přírody. Už proto, že tento web navštěvují lidé se zájmem o přírodu, i když je často zúžen jen na zájem o sukulentní flóru. Proto jsme se rozhodli v několika částech článek přepsat, včetně reakcí na něj v časopise otištěných. Protože je to však problém, který si diskusi zaslouží a určitě ji i vyvolá, zveřejníme také všechny příspěvky, které k nám do redakce pošlete. Pavel Pavlíček

Odvrácená strana CITES (Pavel Pecina) Když u nás před několika lety probíhal zápas o přijetí zákona k úmluvě CITES, k níž jsme jako stát sice s velkou slávou přistoupili, ale pro její uvedení do praxe po několik let neudělali vůbec nic, patřil jsem k těm lidem, kteří ve prospěch prosazení tohoto zákona veřejně vystupovali a loboval jsem s kolegy z ČSOP v parlamentě za jeho přijetí. Tolik úvodem, aby nemohlo dojít k chybnému či záměrně překroucenému výkladu toho, co níže píši. Tenkrát mi připadalo obludné nejenom to, jakým způsobem fungovala Česká republika při nezákonných kšeftech s ohroženými druhy, ale i způsob, jakým se někteří poslanci „racionálně pragmatických” stran k tomuto zákonu stavěli a jak zneužívali demokratických možností k uplatňování amorálních metod. Dnes už zákon o CITES funguje, ale bohužel zdaleka ne tak, jak by měl, a mně připadá dnes stejně obludné, že se v řadě případů zvrhl, jaksi „zmutoval” v negaci myšlenek či zásad, kterým měl sloužit, že se místo předpisu chránícího ohrožené druhy před extinkcí a jednotlivé živé tvory před utrpením stává záštitou cynických byrokratických přístupů. Dovolte mi uvést příklady.Na karanténě jedné nejmenované zoologické zahrady jsem v říjnu 1999 objevil čtyři dehydrované, vychrtlé a umírající chameleony, jejichž druhové zařazení bylo pro pozměněný vzhled velmi nesnadné. Byli umístěni v tmavé přípravně bez jakéhokoliv přisvětlení a připomínali mi dokumentární snímky vězňů z Mauhausenu. Dotazy jsem postupně zjistil, že šlo o chameleony ze zásilky zabavené v září 1999 v Ruzyni, která postrádala příslušná dovozní a vývozní povolení. V zásilce byly početně zastoupeny gravidní samice, které ve zmíněné ZOO rodily mláďata, ale těm byla poskytnuta ještě menší péče, než jejich matkám, takže několik desítek vzácných chameleonů a více než stovka jejich mláďat zde zahynula, popravdě řečeno, byla zde utýrána k smrti. Důvod (zdůrazňuji že druhotný) – nezájem a otrlost chovatele „teraristy” na karanténě zmíněné ZOO, neinformovanost ředitele (ten se zděsil, když jsem mu vylíčil situaci), nevybavenost příslušné karantény pro podobné případy. Při nasazení extrémního entuziasmu by to vše mohlo ještě dopadnout jinak (v jiné ZOO, kam se část stejné zásilky dostala, údajně dosud – tj. v zimě 1999–2000 – přežilo asi 40 chameleonů, jistě by nebyl problém udělat pár klecí ze staré záclonoviny na rámech, vybavit je větvemi a žárovkami a rozdělit do nich zvířata podle stavu nebo velikosti; nicméně zodpovědnost za jakékoliv zvíře, tím spíš za ohrožené, by neměla být založena na principu benevolence nebo na citovém vydírání nadšenců.Z dopisu, který jsem obdržel z magistrátu, jsem se dozvěděl, že od data nabytí právní moci rozhodnutí, tj. od 24. 9. 1999, se zmínění chameleoni stali majetkem státu a Ministerstvo ŽP ČR jeho správcem. V této okolnosti spatřuji primární příčinu smrti chameleonů a hlavní problém, k němuž se ještě vrátím.Připadá mi naprosto absurdní, že paradoxně uplatněním CITES došlo k utýrání několika desítek vzácných chameleonů a asi stovky jejich mláďat; kdyby totiž tato zásilka nebyla zabavena, octli by se ještěři v převážné většině v rukách chovatelů, kde by se jim dostalo odborné a láskyplné péče. Nejenom, že by tam z větší části přežili, ale založili by tam s největší pravděpodobností metapopulaci v péči člověka. O významu takových metapopulací pro ochranu druhu v přírodě jsem psal už mnohokrát. Zmocňuje se mne hluboký smutek a deprese, když si uvědomím, že místo aby vznikly u našich a následně evropských teraristů početné stavy zmíněných druhů chameleonů v péči člověka, které by nahradily dovoz z přírody a potenciálně by mohly být použity pro případnou repatriaci, bude stále znovu docházet k legálním i ilegálním dovozům. Chycenému chameleonovi je totiž jedno, dostane-li se do Evropy s povolením nebo bez něj – tak jako tak zmizí ze svého prostředí, a jeho přirozený život bude násilně změněn. Ať už jsou určitá množství z populace, která místní úřady povolí odchytit a vyvézt, pro danou populaci a ekosystém únosná nebo ne, považuji vždy za lepší alternativu, když co nejdříve vznikne metapopulace v chovu, která způsobí, že druh se stane u chovatelů běžným, čímž klesne jeho cena a nasytí se poptávka po něm, takže se obchodníkům nevyplatí financovat chytače a transport a riskovat ztráty úhynem nebo dokonce zabavení zásilky v případě ilegálního dovozu. U příbuzného druhu Chamaeleo calyptratus k takovému stavu již došlo. Druh je alespoň u nás velmi rozšířený, každému dostupný a pravidelně je odchováván. Z toho důvodu byl vyňat z povinnosti registrace a jen velmi hloupý obchodník by tyto chameleony riskantně dovážel hromadně z přírody v Jemenu.
(pokračování)

Při brouzdání internetem jde najít mnohé zajímavé články, a aby to tu nebylo tak jednostranné, zde je další (a zajímavý - mimochodem jde o odpověď na můj trochu nepříliš vybíravý dotaz).

Stav chovu plazů v Zoo Praha
Za prvé je třeba konstatovat, že úplně všechny expozice a též všechny prostory záložních chovů mimo jednoho zničila v roce 2002 povodeň. I to poslední zavedené zázemí v pavilonu drobných živočichů bylo v dubnu 2003 třeba přestěhovat v souvislosti s nutnou rekonstrukcí tohoto pavilonu. Všichni plazi byli přemístěni do menších a více méně provizorních nádrží, řada z nich do jiných zoo. Rekonstrukce pavilonů a výstavba nových zázemí bude nejenom návratem k původnímu standardu (pokusím se dále doložit, že i ten byl značně vysoký), ale v každém prostoru dojde ke zlepšení.

Postupně se zprovozňují: pavilon velkých želv (prosinec 2002), zázemí terárií v pavilonu slonů (duben 2003), expoziční terárium v pavilonu slonů (červen 2003) a čekají nás terária a insektária v pavilonu Afrika zblízka (leden 2004) a v dalším průběhu roku velké centrální chovné zázemí pro plazy a pavilon Indonéské džungle.


Možná se zdá, že tyto změny nesouvisejí přímo s odchovy, ale vytržení z ustáleného a vyváženého prostředí bylo pro řadu plazů popudem k zastavení reprodukce, k níž se již nyní postupně vracejí.

K podílu rozmnožujících se druhů před povodní bych rád uvedl příklad plazů, obývajících pavilon šelem. Probereme postupně všechny expozice s přesahem druhů do současnosti.


Leguán kubánský – docílili jsme pravidelných odchovů již ve třetí generaci (zlehčit se dá prakticky cokoli, faktem je, že podobné úspěchy s jakýmkoli druhem leguána rodu Cyclura jsou i mezi zahradami ojedinělé).

Varan smaragdový – pravidelné odchovy (byli jsme první v Evropě a posléze jednou ze 3 zoo, která je rozmnožuje). Varan smaragdový je mimochodem vynikající příklad zvířete, které je ve velkém množství (řádově tisíce jedinců) dovážen mezi soukromé chovatele do Evropy, úspěchy jsou však zcela výjimečné. Vitrína v pavilonu šelem byla pro varany velmi vhodná, po přestěhování do menších terárií se přestali rozmnožovat, nyní již snad opět nastartovali reprodukci v zázemí pavilonu želv.


Chameleon Mellerův – tento druh se nám nepodařilo rozmnožit, ale neustále se snažíme zlepšovat způsob chovu (přičemž stále sledujeme novinky publikované soukromými chovateli). Zatím jsme měli pouze jednu snůšku sedmdesáti neoplozených vajec.


Ještěrkovec žlutohrdlý – pravidelné odchovy (snadný druh).


Agama kočinčinská – druh velmi hojně zastoupený mezi chovateli, a tak pro jeho rozmnožování nebyl důvod. Proto jsme drželi skupinu samic bez samce a jako první na světě jsme dokumentovali vylíhnutím mláděte možnou partenogenezi tohoto druhu.


Želva (kuora) žlutočelá (vietnamská) – prioritní a velmi obtížný druh, jedna z nejohroženějších želv na světě. Žádná zoo v Evropě ji zatím nemnoží. Dlouho jsme chovali dva samce, teprve letos se nám podařilo sehnat dvě samičky (poskytli nám je na základě našeho kreditu soukromí chovatelé z klubu chovatelů želv). Vytvořili jsme jim zvláštní chovné zařízení v zázemí a v současné době probíhá páření.


Želva (kuora) amboinská – chovali jsme tři mladé jedince této želvy, původně bez ambic na rozmnožení. Zhoršující se situace v jihovýchodní Asii však donutila evropské zoo přehodnotit tento postoj a také my jsme již v r. 2003 odchovali první dvě mláďata.

Želva annamská – chovali jsme pouze jednoho samce (další dva samce a deformovanou samici ze zabavených zvířat jsme měli v zázemí). I zde se jedná o jeden z nejohoženějších druhů na světě, proto opět spolupracujeme s našimi chovateli, pořizujeme skupinu 8 mláďat a připravujeme celoevropskou plemennou knihu, aby bylo možné koordinovat záchranný chov tohoto druhu.


Dracéna guyanská – u tohoto ještěra se dvakrát povedlo rozmnožení a opět jsme s tímto úspěchem byli první mezi evropskými zahradami. Dracény se v podmínkách pavilonu šelem rozmnožovaly každý druhý rok, další chovná sezona připadala na podzim 2202, tedy po povodni. Přestěhování samici zabrzdilo a až nyní ve velkém expozičním teráriu v pavilonu slonů opět kladla vejce.


Ohledně přežívání zabavených živočichů nebudu zastírat, že jsme nebyli vybavení na umístění velkého množství často nemocných plazů a právě negativní příklad chameleonů Jacksonových vedl k zásadním změnám. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR chystáme výstavbu centra pro zabavené živočichy, které bude významným krokem od improvizovaného a provizorního umístění těchto zvířat k plně profesionálnímu zařízení, které jim umožní adaptaci na podmínky života v lidské péči. Mezitím jsme museli zásadně omezit příjem zabavených zvířat pouze na případy, které jsme mohli adekvátně řešit. Příkladem jsou želvy, zabavené v prosinci 2001 na lodi, plující z Makaa do Hongkongu. Pražská zoo se zásadně zapojila do přípravy mezinárodní akce, jejímž cílem byla záchrana životů želv a jejich začlenění do tzv. pojistných kolonií v lidské péči. Nabídla prostory pro 100 želv, což bylo nejvíc v Evropě, navíc zorganizovala dva transporty z Rotterdamu a zajistila karanténu želv i pro ostatní české zoologické zahrady.

Po příchodu do Evropy byly želvy v zoufalém stavu, protože byly převážené bez vody na velkých hromadách nebo natěsno v boční poloze v bednách bez možnosti pohybu. Trpěly dehydratací, zápaly plic, těžkými nekrózami krunýřů, mnohé měly velké zrezivělé háky v krku… Úmrtnost v prvních dnech po transportu byla velmi vysoká. Intenzivní veterinární péče a umístění do zvlášť připravených podmínek nejprve na karanténě a potom v zázemí pavilonu slonů tempo úbytku zpomalily a poté zcela zastavily. Celý první rok se želvy zotavovaly z následků útrap (prožily ovšem i evekuaci se zaplavené spodní části zahrady), nyní jsme pro ně připravili chovné podmínky a v některých případech se již želvy začínají rozmnožovat.

Konkrétně:

Želva (orlície) bornejská (Orlitia borneensis):
Přišlo 27 želv, postupně si odebraly 10 želv Zoo Brno a 3 želvy Zoo Dvůr králové n. L. Z našich 17 jedinců uhynul pouze 1. Tyto želvy nejenže se ještě nikde nerozmnožily, ale navíc jsou znalosti o jejich způsobu života velmi kusé a matoucí, takže vše, co o nich zjišťujeme, má ohromnou cenu pro jejich ochranu. Dnes máme dvě možné chovné skupinky, jednu v expozici u varana Salvadoriova v pavilonu želv a jednu v zázemí. Podmínky pro ně jsme vytvářeli podle svých nejlepších znalostí na základě pozorování těchto želv a již jsme dokonce zaučovali chovatele z britské zoo ve Woburnu, kde stavějí pro tyto želvy novou expozici, a Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií jim doporučila sledovat naše zkušenosti.

Želva černavá (Heosemys grandis):
Přšlo 13 želv, 18. 1. uhynuly tři, všechny do 1 měsíce po příchodu.

Želva ostnitá (Heosemys spinosa) – příchod 70 želv, postupně směřovalo 10 z nich do Plzně, 19 do Ostravy, 10 do Brna. Jejich postižení a chronická infekce byly nejhůře zvládnutelné, 14 z nich uhynulo do 1 měsíce, dvě do 2. měsíc, 4 během 3. měsíce, 4 během 4. měsíce, 2 až v 5. měsíci a 1 během 6. měsíce po svém příchodu. Nyní, po dvou letech, u nás žijí 4 želvy, avšak i u některých z nich se stále potýkáme s vracejícími se infekcemi.

Želva tlustohrdlá (Siebenrockiella crassicollis):
Příchod 39 želv 18. 1. 2002. Odešly: 14 kusů do Zoo Jihlava, 10 do Zoo Plzeň. Deset jich uhynulo, z toho ovšem 8 do 10 dnů. Tyto želvy byly v okamžiku příchodu prakticky mrtvé a přežití některých z nich je možné považovat za zázrak.

Želva amboinská (Cuora amboinensis):
Přišlo 19 želv, z nich 7 uhynulo, z toho 4 do 1 měsíce, 2 druhý měsíc a poslední za půl roku po příchodu na naši karanténu.


Celkem jsme přivezli 168 zubožených želv, 29 uhynulo do 1 měsíce, 75 putovalo do ostatních zahrad, 64 želvy zůstaly u nás a z toho po dvou letech 44 jedinců žije. V péči o tyto tvory máme zcela čisté svědomí, udělali jsme, co jsme mohli. Zatím se nám vylíhla tři mláďata, v líhni jsou nyní dvě snůšky a doufáme ve výraznější rozmnožování následující rok.


Mrzí mě, že Jana H ve své, jistě pozitivně míněné kritice, používá mylné argumenty, a to takřka ve všech konkrétních případech.

Například: Želvy sloní množí pouze jediná zoo v Evropě, zoo Curych, a to z jediného páru, nerozmnožila je ani žádná další zoo v Evropě, ani soukromník (my je množit nemůžeme, neboť máme jenom dva samce, ostatní jsou želvy obrovské, které se dosud v zoologických zahradách nerozmnožovaly). Želvy rodu Orlitia nerozmnožila zatím ani žádná zoo na světě, ani žádný evropský soukromník, o druhé generaci u těchto želv nemůže být řeč.

Důkazem odborného kreditu, který si pražská zoo získala především chovatelskými úspěchy, je zapojení jejích pracovníků do činnosti mezinárodních organizací. Dr. Ivan Rehák je předsedou poradní skupiny pro plazy a obojživelníky Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Já pracuji v řídícím výboru evropské Aliance pro záchranu želv, která má za cíl sjednotit a koordinovat chovatelské úsilí zoologických zahrad a soukromníků (případně dalších organizací) k vytvoření propojených rozmnožujících se pojistných populací ohrožených druhů želv tak, aby mohly v lidské péči přečkat nepříznivé časy a poté se vrátit do přírody.


Závěrem bych Vás rád seznámil s momentálním obsazením našich plazích líhní (v prosinci 2003). I když není plná sezona, najdeme tu: 8 vajec od tří samic želv skalních, dvě snůšky (4 a 5 vajec) želv černavých, jednovaječnou snůšku od samičky varana smaragdového, snůšku 5 vajec dracény guyanské a dvě snůšky (8 a 5 vajec) varana mangrovového.


Petr Velenský,

Kurátor chovu plazů

Zoo Praha



29. 12. 2003

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Při brouzdání internetem jde najít mnohé zajímavé články, a aby to tu nebylo tak jednostranné, zde je další (a zajímavý - mimochodem jde o odpověď na můj trochu nepříliš vybíravý dotaz).

Stav chovu plazů v Zoo Praha
Za prvé je třeba konstatovat, že úplně všechny expozice a též všechny prostory záložních chovů mimo jednoho zničila v roce 2002 povodeň. I to poslední zavedené zázemí v pavilonu drobných živočichů bylo v dubnu 2003 třeba přestěhovat v souvislosti s nutnou rekonstrukcí tohoto pavilonu. Všichni plazi byli přemístěni do menších a více méně provizorních nádrží, řada z nich do jiných zoo. Rekonstrukce pavilonů a výstavba nových zázemí bude nejenom návratem k původnímu standardu (pokusím se dále doložit, že i ten byl značně vysoký), ale v každém prostoru dojde ke zlepšení.

Postupně se zprovozňují: pavilon velkých želv (prosinec 2002), zázemí terárií v pavilonu slonů (duben 2003), expoziční terárium v pavilonu slonů (červen 2003) a čekají nás terária a insektária v pavilonu Afrika zblízka (leden 2004) a v dalším průběhu roku velké centrální chovné zázemí pro plazy a pavilon Indonéské džungle.


Možná se zdá, že tyto změny nesouvisejí přímo s odchovy, ale vytržení z ustáleného a vyváženého prostředí bylo pro řadu plazů popudem k zastavení reprodukce, k níž se již nyní postupně vracejí.

K podílu rozmnožujících se druhů před povodní bych rád uvedl příklad plazů, obývajících pavilon šelem. Probereme postupně všechny expozice s přesahem druhů do současnosti.


Leguán kubánský – docílili jsme pravidelných odchovů již ve třetí generaci (zlehčit se dá prakticky cokoli, faktem je, že podobné úspěchy s jakýmkoli druhem leguána rodu Cyclura jsou i mezi zahradami ojedinělé).

Varan smaragdový – pravidelné odchovy (byli jsme první v Evropě a posléze jednou ze 3 zoo, která je rozmnožuje). Varan smaragdový je mimochodem vynikající příklad zvířete, které je ve velkém množství (řádově tisíce jedinců) dovážen mezi soukromé chovatele do Evropy, úspěchy jsou však zcela výjimečné. Vitrína v pavilonu šelem byla pro varany velmi vhodná, po přestěhování do menších terárií se přestali rozmnožovat, nyní již snad opět nastartovali reprodukci v zázemí pavilonu želv.


Chameleon Mellerův – tento druh se nám nepodařilo rozmnožit, ale neustále se snažíme zlepšovat způsob chovu (přičemž stále sledujeme novinky publikované soukromými chovateli). Zatím jsme měli pouze jednu snůšku sedmdesáti neoplozených vajec.


Ještěrkovec žlutohrdlý – pravidelné odchovy (snadný druh).


Agama kočinčinská – druh velmi hojně zastoupený mezi chovateli, a tak pro jeho rozmnožování nebyl důvod. Proto jsme drželi skupinu samic bez samce a jako první na světě jsme dokumentovali vylíhnutím mláděte možnou partenogenezi tohoto druhu.


Želva (kuora) žlutočelá (vietnamská) – prioritní a velmi obtížný druh, jedna z nejohroženějších želv na světě. Žádná zoo v Evropě ji zatím nemnoží. Dlouho jsme chovali dva samce, teprve letos se nám podařilo sehnat dvě samičky (poskytli nám je na základě našeho kreditu soukromí chovatelé z klubu chovatelů želv). Vytvořili jsme jim zvláštní chovné zařízení v zázemí a v současné době probíhá páření.


Želva (kuora) amboinská – chovali jsme tři mladé jedince této želvy, původně bez ambic na rozmnožení. Zhoršující se situace v jihovýchodní Asii však donutila evropské zoo přehodnotit tento postoj a také my jsme již v r. 2003 odchovali první dvě mláďata.

Želva annamská – chovali jsme pouze jednoho samce (další dva samce a deformovanou samici ze zabavených zvířat jsme měli v zázemí). I zde se jedná o jeden z nejohoženějších druhů na světě, proto opět spolupracujeme s našimi chovateli, pořizujeme skupinu 8 mláďat a připravujeme celoevropskou plemennou knihu, aby bylo možné koordinovat záchranný chov tohoto druhu.


Dracéna guyanská – u tohoto ještěra se dvakrát povedlo rozmnožení a opět jsme s tímto úspěchem byli první mezi evropskými zahradami. Dracény se v podmínkách pavilonu šelem rozmnožovaly každý druhý rok, další chovná sezona připadala na podzim 2202, tedy po povodni. Přestěhování samici zabrzdilo a až nyní ve velkém expozičním teráriu v pavilonu slonů opět kladla vejce.


Ohledně přežívání zabavených živočichů nebudu zastírat, že jsme nebyli vybavení na umístění velkého množství často nemocných plazů a právě negativní příklad chameleonů Jacksonových vedl k zásadním změnám. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR chystáme výstavbu centra pro zabavené živočichy, které bude významným krokem od improvizovaného a provizorního umístění těchto zvířat k plně profesionálnímu zařízení, které jim umožní adaptaci na podmínky života v lidské péči. Mezitím jsme museli zásadně omezit příjem zabavených zvířat pouze na případy, které jsme mohli adekvátně řešit. Příkladem jsou želvy, zabavené v prosinci 2001 na lodi, plující z Makaa do Hongkongu. Pražská zoo se zásadně zapojila do přípravy mezinárodní akce, jejímž cílem byla záchrana životů želv a jejich začlenění do tzv. pojistných kolonií v lidské péči. Nabídla prostory pro 100 želv, což bylo nejvíc v Evropě, navíc zorganizovala dva transporty z Rotterdamu a zajistila karanténu želv i pro ostatní české zoologické zahrady.

Po příchodu do Evropy byly želvy v zoufalém stavu, protože byly převážené bez vody na velkých hromadách nebo natěsno v boční poloze v bednách bez možnosti pohybu. Trpěly dehydratací, zápaly plic, těžkými nekrózami krunýřů, mnohé měly velké zrezivělé háky v krku… Úmrtnost v prvních dnech po transportu byla velmi vysoká. Intenzivní veterinární péče a umístění do zvlášť připravených podmínek nejprve na karanténě a potom v zázemí pavilonu slonů tempo úbytku zpomalily a poté zcela zastavily. Celý první rok se želvy zotavovaly z následků útrap (prožily ovšem i evekuaci se zaplavené spodní části zahrady), nyní jsme pro ně připravili chovné podmínky a v některých případech se již želvy začínají rozmnožovat.

Konkrétně:

Želva (orlície) bornejská (Orlitia borneensis):
Přišlo 27 želv, postupně si odebraly 10 želv Zoo Brno a 3 želvy Zoo Dvůr králové n. L. Z našich 17 jedinců uhynul pouze 1. Tyto želvy nejenže se ještě nikde nerozmnožily, ale navíc jsou znalosti o jejich způsobu života velmi kusé a matoucí, takže vše, co o nich zjišťujeme, má ohromnou cenu pro jejich ochranu. Dnes máme dvě možné chovné skupinky, jednu v expozici u varana Salvadoriova v pavilonu želv a jednu v zázemí. Podmínky pro ně jsme vytvářeli podle svých nejlepších znalostí na základě pozorování těchto želv a již jsme dokonce zaučovali chovatele z britské zoo ve Woburnu, kde stavějí pro tyto želvy novou expozici, a Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií jim doporučila sledovat naše zkušenosti.

Želva černavá (Heosemys grandis):
Přšlo 13 želv, 18. 1. uhynuly tři, všechny do 1 měsíce po příchodu.

Želva ostnitá (Heosemys spinosa) – příchod 70 želv, postupně směřovalo 10 z nich do Plzně, 19 do Ostravy, 10 do Brna. Jejich postižení a chronická infekce byly nejhůře zvládnutelné, 14 z nich uhynulo do 1 měsíce, dvě do 2. měsíc, 4 během 3. měsíce, 4 během 4. měsíce, 2 až v 5. měsíci a 1 během 6. měsíce po svém příchodu. Nyní, po dvou letech, u nás žijí 4 želvy, avšak i u některých z nich se stále potýkáme s vracejícími se infekcemi.

Želva tlustohrdlá (Siebenrockiella crassicollis):
Příchod 39 želv 18. 1. 2002. Odešly: 14 kusů do Zoo Jihlava, 10 do Zoo Plzeň. Deset jich uhynulo, z toho ovšem 8 do 10 dnů. Tyto želvy byly v okamžiku příchodu prakticky mrtvé a přežití některých z nich je možné považovat za zázrak.

Želva amboinská (Cuora amboinensis):
Přišlo 19 želv, z nich 7 uhynulo, z toho 4 do 1 měsíce, 2 druhý měsíc a poslední za půl roku po příchodu na naši karanténu.


Celkem jsme přivezli 168 zubožených želv, 29 uhynulo do 1 měsíce, 75 putovalo do ostatních zahrad, 64 želvy zůstaly u nás a z toho po dvou letech 44 jedinců žije. V péči o tyto tvory máme zcela čisté svědomí, udělali jsme, co jsme mohli. Zatím se nám vylíhla tři mláďata, v líhni jsou nyní dvě snůšky a doufáme ve výraznější rozmnožování následující rok.


Mrzí mě, že Jana H ve své, jistě pozitivně míněné kritice, používá mylné argumenty, a to takřka ve všech konkrétních případech.

Například: Želvy sloní množí pouze jediná zoo v Evropě, zoo Curych, a to z jediného páru, nerozmnožila je ani žádná další zoo v Evropě, ani soukromník (my je množit nemůžeme, neboť máme jenom dva samce, ostatní jsou želvy obrovské, které se dosud v zoologických zahradách nerozmnožovaly). Želvy rodu Orlitia nerozmnožila zatím ani žádná zoo na světě, ani žádný evropský soukromník, o druhé generaci u těchto želv nemůže být řeč.

Důkazem odborného kreditu, který si pražská zoo získala především chovatelskými úspěchy, je zapojení jejích pracovníků do činnosti mezinárodních organizací. Dr. Ivan Rehák je předsedou poradní skupiny pro plazy a obojživelníky Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Já pracuji v řídícím výboru evropské Aliance pro záchranu želv, která má za cíl sjednotit a koordinovat chovatelské úsilí zoologických zahrad a soukromníků (případně dalších organizací) k vytvoření propojených rozmnožujících se pojistných populací ohrožených druhů želv tak, aby mohly v lidské péči přečkat nepříznivé časy a poté se vrátit do přírody.


Závěrem bych Vás rád seznámil s momentálním obsazením našich plazích líhní (v prosinci 2003). I když není plná sezona, najdeme tu: 8 vajec od tří samic želv skalních, dvě snůšky (4 a 5 vajec) želv černavých, jednovaječnou snůšku od samičky varana smaragdového, snůšku 5 vajec dracény guyanské a dvě snůšky (8 a 5 vajec) varana mangrovového.


Petr Velenský,

Kurátor chovu plazů

Zoo Praha



29. 12. 2003

Zde kopíruji další článek ze stránek ZOO Praha.
Jsem si jistá, že něco podobného by šlo vymámit i od pracovníků ZOO Plzeň (která je zde podle mnoha názorů prezentována přímo jako pohřebiště vzácných zvířat.) Stačí jen začít diskusi se správným člověkem.


Mládě želvy skalní.

Dne 19. ledna 2004 se vylíhla želva skalní. Želvička se začala klubat v neděli18. 1., koukala ven a vstřebávala žloutkový váček. Do rána 19. 1. byla vylíhnutá. Krunář na délku měřil 3,5 cm, vážila 10 g. Čerstvě vylíhnutá želvička vypadá trochu jako krab, protože byla v dlouze oválném vajíčku s vápnitou skořápkou stočená napříč. Bude trvat asi dva dny, než se narovná do normálního tvaru. Vejce bylo snesené 5. 8. 2003, takže inkubační doba byla 5,5 měsíce. Je zcela samostatná, do týdne začne přijímat rostlinnou potravu (čínské zelí, salát, mrkev, seno).

Želvy skalní patří mezi ohrožená zvířata, mají plemennou knihu v rámci EAZA. Ohrožené jsou hlavně tím, že žijí ve velice specifickém biotopu (skalnaté výchozy ve východoafrické stepi), a tedy ostrůvkovitě a roztroušeně, v Keni a v Tanzanii. Ohrožuje je zejména chytání. Navíc mají poměrně nízkou rozmnožovací schopnost, samice klade pouze dvě vajíčka (i když může klást opakovaně). Praha rozmnožuje tento druh tradičně (naše mládě je již osmé), avšak z každého přírůstku máme radost i proto, že rozmnožování těchto želv provází mnohá úskalí. Rodiče tohoto mláděte pocházejí ze skupiny, zabavené na letišti v roce 1991 pašerákům.

Želva skalní je v současné době k vidění v teráriu v pavilonu slonů, i když chovná skupina má zcela zvláštní podmínky v zázemí. V nejbližších dnech se bude expoziční skupinka (tvořená 3 kusy), stěhovat do pavilonu Afrika zblízka do velikého terária, kde budou želvy moci žít jako v přírodě - mezi skalnatými bloky, zvlášť upravenými tak, aby do úkrytů bylo vidět, aniž by želvy byly rušené.



Petr Velenský, kurátor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Při brouzdání internetem jde najít mnohé zajímavé články, a aby to tu nebylo tak jednostranné, zde je další (a zajímavý - mimochodem jde o odpověď na můj trochu nepříliš vybíravý dotaz).

Stav chovu plazů v Zoo Praha
Za prvé je třeba konstatovat, že úplně všechny expozice a též všechny prostory záložních chovů mimo jednoho zničila v roce 2002 povodeň. I to poslední zavedené zázemí v pavilonu drobných živočichů bylo v dubnu 2003 třeba přestěhovat v souvislosti s nutnou rekonstrukcí tohoto pavilonu. Všichni plazi byli přemístěni do menších a více méně provizorních nádrží, řada z nich do jiných zoo. Rekonstrukce pavilonů a výstavba nových zázemí bude nejenom návratem k původnímu standardu (pokusím se dále doložit, že i ten byl značně vysoký), ale v každém prostoru dojde ke zlepšení.

Postupně se zprovozňují: pavilon velkých želv (prosinec 2002), zázemí terárií v pavilonu slonů (duben 2003), expoziční terárium v pavilonu slonů (červen 2003) a čekají nás terária a insektária v pavilonu Afrika zblízka (leden 2004) a v dalším průběhu roku velké centrální chovné zázemí pro plazy a pavilon Indonéské džungle.


Možná se zdá, že tyto změny nesouvisejí přímo s odchovy, ale vytržení z ustáleného a vyváženého prostředí bylo pro řadu plazů popudem k zastavení reprodukce, k níž se již nyní postupně vracejí.

K podílu rozmnožujících se druhů před povodní bych rád uvedl příklad plazů, obývajících pavilon šelem. Probereme postupně všechny expozice s přesahem druhů do současnosti.


Leguán kubánský – docílili jsme pravidelných odchovů již ve třetí generaci (zlehčit se dá prakticky cokoli, faktem je, že podobné úspěchy s jakýmkoli druhem leguána rodu Cyclura jsou i mezi zahradami ojedinělé).

Varan smaragdový – pravidelné odchovy (byli jsme první v Evropě a posléze jednou ze 3 zoo, která je rozmnožuje). Varan smaragdový je mimochodem vynikající příklad zvířete, které je ve velkém množství (řádově tisíce jedinců) dovážen mezi soukromé chovatele do Evropy, úspěchy jsou však zcela výjimečné. Vitrína v pavilonu šelem byla pro varany velmi vhodná, po přestěhování do menších terárií se přestali rozmnožovat, nyní již snad opět nastartovali reprodukci v zázemí pavilonu želv.


Chameleon Mellerův – tento druh se nám nepodařilo rozmnožit, ale neustále se snažíme zlepšovat způsob chovu (přičemž stále sledujeme novinky publikované soukromými chovateli). Zatím jsme měli pouze jednu snůšku sedmdesáti neoplozených vajec.


Ještěrkovec žlutohrdlý – pravidelné odchovy (snadný druh).


Agama kočinčinská – druh velmi hojně zastoupený mezi chovateli, a tak pro jeho rozmnožování nebyl důvod. Proto jsme drželi skupinu samic bez samce a jako první na světě jsme dokumentovali vylíhnutím mláděte možnou partenogenezi tohoto druhu.


Želva (kuora) žlutočelá (vietnamská) – prioritní a velmi obtížný druh, jedna z nejohroženějších želv na světě. Žádná zoo v Evropě ji zatím nemnoží. Dlouho jsme chovali dva samce, teprve letos se nám podařilo sehnat dvě samičky (poskytli nám je na základě našeho kreditu soukromí chovatelé z klubu chovatelů želv). Vytvořili jsme jim zvláštní chovné zařízení v zázemí a v současné době probíhá páření.


Želva (kuora) amboinská – chovali jsme tři mladé jedince této želvy, původně bez ambic na rozmnožení. Zhoršující se situace v jihovýchodní Asii však donutila evropské zoo přehodnotit tento postoj a také my jsme již v r. 2003 odchovali první dvě mláďata.

Želva annamská – chovali jsme pouze jednoho samce (další dva samce a deformovanou samici ze zabavených zvířat jsme měli v zázemí). I zde se jedná o jeden z nejohoženějších druhů na světě, proto opět spolupracujeme s našimi chovateli, pořizujeme skupinu 8 mláďat a připravujeme celoevropskou plemennou knihu, aby bylo možné koordinovat záchranný chov tohoto druhu.


Dracéna guyanská – u tohoto ještěra se dvakrát povedlo rozmnožení a opět jsme s tímto úspěchem byli první mezi evropskými zahradami. Dracény se v podmínkách pavilonu šelem rozmnožovaly každý druhý rok, další chovná sezona připadala na podzim 2202, tedy po povodni. Přestěhování samici zabrzdilo a až nyní ve velkém expozičním teráriu v pavilonu slonů opět kladla vejce.


Ohledně přežívání zabavených živočichů nebudu zastírat, že jsme nebyli vybavení na umístění velkého množství často nemocných plazů a právě negativní příklad chameleonů Jacksonových vedl k zásadním změnám. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR chystáme výstavbu centra pro zabavené živočichy, které bude významným krokem od improvizovaného a provizorního umístění těchto zvířat k plně profesionálnímu zařízení, které jim umožní adaptaci na podmínky života v lidské péči. Mezitím jsme museli zásadně omezit příjem zabavených zvířat pouze na případy, které jsme mohli adekvátně řešit. Příkladem jsou želvy, zabavené v prosinci 2001 na lodi, plující z Makaa do Hongkongu. Pražská zoo se zásadně zapojila do přípravy mezinárodní akce, jejímž cílem byla záchrana životů želv a jejich začlenění do tzv. pojistných kolonií v lidské péči. Nabídla prostory pro 100 želv, což bylo nejvíc v Evropě, navíc zorganizovala dva transporty z Rotterdamu a zajistila karanténu želv i pro ostatní české zoologické zahrady.

Po příchodu do Evropy byly želvy v zoufalém stavu, protože byly převážené bez vody na velkých hromadách nebo natěsno v boční poloze v bednách bez možnosti pohybu. Trpěly dehydratací, zápaly plic, těžkými nekrózami krunýřů, mnohé měly velké zrezivělé háky v krku… Úmrtnost v prvních dnech po transportu byla velmi vysoká. Intenzivní veterinární péče a umístění do zvlášť připravených podmínek nejprve na karanténě a potom v zázemí pavilonu slonů tempo úbytku zpomalily a poté zcela zastavily. Celý první rok se želvy zotavovaly z následků útrap (prožily ovšem i evekuaci se zaplavené spodní části zahrady), nyní jsme pro ně připravili chovné podmínky a v některých případech se již želvy začínají rozmnožovat.

Konkrétně:

Želva (orlície) bornejská (Orlitia borneensis):
Přišlo 27 želv, postupně si odebraly 10 želv Zoo Brno a 3 želvy Zoo Dvůr králové n. L. Z našich 17 jedinců uhynul pouze 1. Tyto želvy nejenže se ještě nikde nerozmnožily, ale navíc jsou znalosti o jejich způsobu života velmi kusé a matoucí, takže vše, co o nich zjišťujeme, má ohromnou cenu pro jejich ochranu. Dnes máme dvě možné chovné skupinky, jednu v expozici u varana Salvadoriova v pavilonu želv a jednu v zázemí. Podmínky pro ně jsme vytvářeli podle svých nejlepších znalostí na základě pozorování těchto želv a již jsme dokonce zaučovali chovatele z britské zoo ve Woburnu, kde stavějí pro tyto želvy novou expozici, a Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií jim doporučila sledovat naše zkušenosti.

Želva černavá (Heosemys grandis):
Přšlo 13 želv, 18. 1. uhynuly tři, všechny do 1 měsíce po příchodu.

Želva ostnitá (Heosemys spinosa) – příchod 70 želv, postupně směřovalo 10 z nich do Plzně, 19 do Ostravy, 10 do Brna. Jejich postižení a chronická infekce byly nejhůře zvládnutelné, 14 z nich uhynulo do 1 měsíce, dvě do 2. měsíc, 4 během 3. měsíce, 4 během 4. měsíce, 2 až v 5. měsíci a 1 během 6. měsíce po svém příchodu. Nyní, po dvou letech, u nás žijí 4 želvy, avšak i u některých z nich se stále potýkáme s vracejícími se infekcemi.

Želva tlustohrdlá (Siebenrockiella crassicollis):
Příchod 39 želv 18. 1. 2002. Odešly: 14 kusů do Zoo Jihlava, 10 do Zoo Plzeň. Deset jich uhynulo, z toho ovšem 8 do 10 dnů. Tyto želvy byly v okamžiku příchodu prakticky mrtvé a přežití některých z nich je možné považovat za zázrak.

Želva amboinská (Cuora amboinensis):
Přišlo 19 želv, z nich 7 uhynulo, z toho 4 do 1 měsíce, 2 druhý měsíc a poslední za půl roku po příchodu na naši karanténu.


Celkem jsme přivezli 168 zubožených želv, 29 uhynulo do 1 měsíce, 75 putovalo do ostatních zahrad, 64 želvy zůstaly u nás a z toho po dvou letech 44 jedinců žije. V péči o tyto tvory máme zcela čisté svědomí, udělali jsme, co jsme mohli. Zatím se nám vylíhla tři mláďata, v líhni jsou nyní dvě snůšky a doufáme ve výraznější rozmnožování následující rok.


Mrzí mě, že Jana H ve své, jistě pozitivně míněné kritice, používá mylné argumenty, a to takřka ve všech konkrétních případech.

Například: Želvy sloní množí pouze jediná zoo v Evropě, zoo Curych, a to z jediného páru, nerozmnožila je ani žádná další zoo v Evropě, ani soukromník (my je množit nemůžeme, neboť máme jenom dva samce, ostatní jsou želvy obrovské, které se dosud v zoologických zahradách nerozmnožovaly). Želvy rodu Orlitia nerozmnožila zatím ani žádná zoo na světě, ani žádný evropský soukromník, o druhé generaci u těchto želv nemůže být řeč.

Důkazem odborného kreditu, který si pražská zoo získala především chovatelskými úspěchy, je zapojení jejích pracovníků do činnosti mezinárodních organizací. Dr. Ivan Rehák je předsedou poradní skupiny pro plazy a obojživelníky Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Já pracuji v řídícím výboru evropské Aliance pro záchranu želv, která má za cíl sjednotit a koordinovat chovatelské úsilí zoologických zahrad a soukromníků (případně dalších organizací) k vytvoření propojených rozmnožujících se pojistných populací ohrožených druhů želv tak, aby mohly v lidské péči přečkat nepříznivé časy a poté se vrátit do přírody.


Závěrem bych Vás rád seznámil s momentálním obsazením našich plazích líhní (v prosinci 2003). I když není plná sezona, najdeme tu: 8 vajec od tří samic želv skalních, dvě snůšky (4 a 5 vajec) želv černavých, jednovaječnou snůšku od samičky varana smaragdového, snůšku 5 vajec dracény guyanské a dvě snůšky (8 a 5 vajec) varana mangrovového.


Petr Velenský,

Kurátor chovu plazů

Zoo Praha



29. 12. 2003

Ještě jeden článek. Nevíte někdo, kde v Řepích to záchranné centrum bude?

Romana Anděrová (odpověď na jeden dotaz, pracuje v ZOO Praha)

Záchranné centrum pro pašovaná zvířata působí v současnosti při Zoo Plzeň. Všichni zmiňovaní plazi tedy šli přímo do tohoto centra, kde byli ošetřeni. Zůstanou zde do doby, než se definitivně rozhodne o jejich dalším osudu. Zabavená zvířata se stávají majetkem státu a je tedy velice pravděpodobné, že někteří ze zabavených plazů nakonec skončí v naší zoo. Nyní se rovněž intenzivně připravuje projekt na výstavbu záchranné stanice při pražské zoo v Řepích, která bude mít dostatečnou kapacitu na kvalitní umístění a péči o mnohdy značné počty pašovaých zvířat.
Myšlenka na volné vypuštění plazů do prostoru expozice v Indonéské džungli není bohužel reálná. Je to obrovský prostor s mnoha zákoutími, kde by nebylo možné plazům zajistit odpovídající podmínky a pečovat o ně. Jak jste možná postřehli z našich článků, rozmnožování plazů musí většinou probíhat pod kontrolou chovatelů a ani soužití dospělých jedinců téhož druhu nemusí být bez problémů. Navíc by na plazy číhala mnohá nebezpečí, jako je vyústění vzduchotechniky, které bude pochopitelně chráněno proti vlétnutí ptáků, ale nelze je zakrýt tak jemnými mřížkami, aby jimi neprolezla mláďata malých druhů plazů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Děkuji p. Velenskému za informace méně známé. Pokud si pozorně přečtete můj příspěvek, nikde tam není zmínka o špatné práci pracovníků ZC. Znal jsem chovatelská zázemí Pražské ZOO (přátelil jsem se s p. Olexou, dej mu p. bůh lehké nebe), i Zoo Plzeň je známá svou expozicí plazů. Já se pouze zamýšlím nad konkrétními postupy ČIŽP a vetreiny ve vztahu k zabaveným zvířatům. Nikdo mi neodpověděl, co se s nimi stane po čase. Znám jak vypadají zvířata z volné přírody po delším převozu. To co ukazovala TV nebyla moc "zhuntovaná zvířata", alespoň se zdálo. Co se stane s těmi, která přežijou? Veterina se svými velkými nároky na vybavení karantén opravdu dovolí deponovat velké množství zvířat v malém prostoru? Věřím, že to není chybou ZOO, ale je-li to pravda, tak šance na přežití je asi minimální i za super péče. Promiňte mi co napíšu, ale kdyby to pašerákovi vyšlo, tak by mu chovatelé na burzách utrhali ruce a zakoupená pašovaná zvířata by měla u soukromých chovatelů určitě lepší podmínky než mají nyní. To si myslím já, i když je pašování trestné. Jedná se přece o zatím živá a vzácná zvířata. Igor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

no ti co tady citují články atd. řekněte mi kolik ste viděli těch pašovanech zvířat???Kolik znáte lidí z inspekce,kolik znáte lidí z českejch zoo a kolik jste vyděli stanicí na ochranu studenokrevných živočichů??Já hodně a znam lidí ze zoo taky dost a řeknu vám není to sranda..Myslíte se,že tam zvířata přídou sou v poho a vy je jen krmíte a chodíte se na ně koukat???Takt to neni zvířata sou v hrozném stavu a většinou je jich velké množství a řekněte mi jak pomůže populaci prodávat zvířata bez papírů v záchrané stanici sice nějakej ten úhyn je,ale zvířata tam jsou zaregistrována a po karanténě,která je sledována..Se dostávají do vlastnictví zoo,soukromých chovatelů a institůcí..Dále jak jste vy přispěli k záchraně a nebo vylepšení záchraných stanic,že krytizujete no???Tak se dejte do díla a nějakou stanici si postavte vyřiďte povolení a směle vpřed...Myslím si,že zde hlavně o závist,že zas někdo má něco co vi ne a radši byste byli kdyby to někdo prodával v bídném stavu na burze bez papírů.To si říkáte chovatelé???Teraristika neni jen o tom kupovat dokola zvířata a pořád je množit a mít z toho zisk.V záchraných centrech spolupracují také se světovými odborníky a radí si navzájem...podepisovat se nebudu znám typ lidí,kteří by mi začali posílat výhružné dopisy atd. to už tu bylo .....ZAMYSLETE SE

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

pašerákům bych usek ruce...tečka..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

No já ještě něco asi si myslíte,že zoo Plzeň nemá s chovem plazů moc velké zkušenosti???No chová asi 160 druhů plazů spoustu druhů odchovala jako 1 v ČR.Dále např. odchovala 8druhů želv,jako první v Evropě inkubovala opolené vejce varanů komodských (bohužel se nevylíhla žádná mláďata) dále odchovala např.krajty zelené,třikrát zasebou krokodýli čelnaté,odchovala 300mláďat želv ostruhatých,chameleony,mnoho druhů hadů a nesčetně druhů ještěrů..V jejím ředitelem je J.Trávníček ,což je opravdová špička teraristiky ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Souhlasim s nazorem, ze teraristika neni jen o nakupovani zivocichu a mnozeni . Kdyby totiz byla jen o nakupovani zivocichu, to bych musel vybrat asi nejakou banku, abych na to mel!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Je opravdu vidět že všichni zůčastnění se opravdu v této problematice dobře vyznají.Jen mi trochu uniklo o čem se tady vlastně mluví.O těch hodných a o těch zlých???Kdo ničí a kdo chrání?Nikomu nestraním a nikoho neodsuzuji.Někdo přišel o zisk,mnozí z Vás kteří měli zvířata objednané jsou smutní,zachránci jsou zase štastní za další desítky zvířat které jim spadly do klína.Nakonec to dopadne tak že pokud neuhynou důsledkem nadměrné péče a ochrany stejně se z nich stane pro někoho výborný artikl.S každým dalším odvezeným zvířetem z přírody se zmenšují jejich populace ale zato roste sláva jejich udatných zachránců.Tak jim to vysvětlete že jste je zachránili a že už budou do konce života v bezpečí v nějakém centru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ti co tady citují články atd. řekněte mi kolik ste viděli těch pašovanech zvířat???Kolik znáte lidí z inspekce,kolik znáte lidí z českejch zoo a kolik jste vyděli stanicí na ochranu studenokrevných živočichů??Já hodně a znam lidí ze zoo taky dost a řeknu vám není to sranda..Myslíte se,že tam zvířata přídou sou v poho a vy je jen krmíte a chodíte se na ně koukat???Takt to neni zvířata sou v hrozném stavu a většinou je jich velké množství a řekněte mi jak pomůže populaci prodávat zvířata bez papírů v záchrané stanici sice nějakej ten úhyn je,ale zvířata tam jsou zaregistrována a po karanténě,která je sledována..Se dostávají do vlastnictví zoo,soukromých chovatelů a institůcí..Dále jak jste vy přispěli k záchraně a nebo vylepšení záchraných stanic,že krytizujete no???Tak se dejte do díla a nějakou stanici si postavte vyřiďte povolení a směle vpřed...Myslím si,že zde hlavně o závist,že zas někdo má něco co vi ne a radši byste byli kdyby to někdo prodával v bídném stavu na burze bez papírů.To si říkáte chovatelé???Teraristika neni jen o tom kupovat dokola zvířata a pořád je množit a mít z toho zisk.V záchraných centrech spolupracují také se světovými odborníky a radí si navzájem...podepisovat se nebudu znám typ lidí,kteří by mi začali posílat výhružné dopisy atd. to už tu bylo .....ZAMYSLETE SE

Tak,konečně někdo rozumný.Plně s váma souhlasím,je to pouhá ubohost kritizovat z anonymity.Osobně si vážím všech pracovníků plzeňské zoo,měl jsem možnost nahlédnout všude.
Jen nezkušený a zakomplexovaný člověk může takovým způsobem kritizovat práci těch,kteří něco dokázali a dokazují,že umí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je opravdu vidět že všichni zůčastnění se opravdu v této problematice dobře vyznají.Jen mi trochu uniklo o čem se tady vlastně mluví.O těch hodných a o těch zlých???Kdo ničí a kdo chrání?Nikomu nestraním a nikoho neodsuzuji.Někdo přišel o zisk,mnozí z Vás kteří měli zvířata objednané jsou smutní,zachránci jsou zase štastní za další desítky zvířat které jim spadly do klína.Nakonec to dopadne tak že pokud neuhynou důsledkem nadměrné péče a ochrany stejně se z nich stane pro někoho výborný artikl.S každým dalším odvezeným zvířetem z přírody se zmenšují jejich populace ale zato roste sláva jejich udatných zachránců.Tak jim to vysvětlete že jste je zachránili a že už budou do konce života v bezpečí v nějakém centru.

Ono je to i tak, že zachránci zkazili pašerákovi jeho kšeft a příště už se na to třeba vykašle.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ti co tady citují články atd. řekněte mi kolik ste viděli těch pašovanech zvířat???Kolik znáte lidí z inspekce,kolik znáte lidí z českejch zoo a kolik jste vyděli stanicí na ochranu studenokrevných živočichů??Já hodně a znam lidí ze zoo taky dost a řeknu vám není to sranda..Myslíte se,že tam zvířata přídou sou v poho a vy je jen krmíte a chodíte se na ně koukat???Takt to neni zvířata sou v hrozném stavu a většinou je jich velké množství a řekněte mi jak pomůže populaci prodávat zvířata bez papírů v záchrané stanici sice nějakej ten úhyn je,ale zvířata tam jsou zaregistrována a po karanténě,která je sledována..Se dostávají do vlastnictví zoo,soukromých chovatelů a institůcí..Dále jak jste vy přispěli k záchraně a nebo vylepšení záchraných stanic,že krytizujete no???Tak se dejte do díla a nějakou stanici si postavte vyřiďte povolení a směle vpřed...Myslím si,že zde hlavně o závist,že zas někdo má něco co vi ne a radši byste byli kdyby to někdo prodával v bídném stavu na burze bez papírů.To si říkáte chovatelé???Teraristika neni jen o tom kupovat dokola zvířata a pořád je množit a mít z toho zisk.V záchraných centrech spolupracují také se světovými odborníky a radí si navzájem...podepisovat se nebudu znám typ lidí,kteří by mi začali posílat výhružné dopisy atd. to už tu bylo .....ZAMYSLETE SE

Nevím co se rozčilujete, nejde o žádnou závist, ale pokud se mi něco nezdá, tak to napíšu - záchranné centrum v Plzni jsem viděl a opravdu tam byly desítky, možná stovky zvířat všech možných druhů namačkaná v jedné dost malé místnosti - v takových podmínkách se nedají zvířata zachraňovat. Chtěl jsem tím vším jen říct, že by se měla víc sledovat kvalita podobných center a neprotěžovat jedno, které pak nemůže situaci zvládnout... Na tom nic nemění profesionalita vedení v plzeňské zoo ať je to J.Trávníček nebo V. Honsa.
Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Asi to nemá cenu. Chtěl jsem jen ukázat, že ten špatný pašerák ukradl zvířata z jejich domova a možná jim tak zachránil život před hladovými domorodci (prosím, berte to s rezervou, vždyť i bulhaři už CITES želvy nejedí) a ten odný, v našem případě systém ochrany CITES zvířat a štědrý stát ta zvířata přivedl do ráje (myšleno obrazně). Každý z nás, kdo si přivezl zvířata z venku, ať už legálně, či nikoliv ví, co to obnáší se o ně postarat. Převozem sice trpí každý, i člověk, ale systematickou následnou péči se vše (většinou) vyřeší. Ale cpát zvířata do nevyhovujících prostor, jen za účelem rekvírování si dovolí jen šlendrián. Dovozce se snaží zvířat zbavit co nejrychleji a s párem, či menší skupinou si snad dokáže poradit každý průměrný chovatel. Zatím co s velkým množstvím to nedokáže ani specializované pracoviště, které netuší, že český šikula oblafne citlivou aparatůru kontroly v Indonézii. Proč se zvířata nevrátí, třeba na náklady pašeráke, zpět? O tom je snad zachování populací. V Čechách se asi těžko najde vhodná lokalita pro stromové varany. Když unesou člověka do zahraničí a najde se, tak ho vrátí domů. Proč se to nedělá se zvířaty? Nebude sice na své původní lokalitě, ale alespoň ve své domovině. Je to drahé? Kolik byla pokuta za paš, kolik stojí jejich ošetřování u nás? Dopravné je levnější a místní odborníci si už umí poradit (si myslím). Igor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi to nemá cenu. Chtěl jsem jen ukázat, že ten špatný pašerák ukradl zvířata z jejich domova a možná jim tak zachránil život před hladovými domorodci (prosím, berte to s rezervou, vždyť i bulhaři už CITES želvy nejedí) a ten odný, v našem případě systém ochrany CITES zvířat a štědrý stát ta zvířata přivedl do ráje (myšleno obrazně). Každý z nás, kdo si přivezl zvířata z venku, ať už legálně, či nikoliv ví, co to obnáší se o ně postarat. Převozem sice trpí každý, i člověk, ale systematickou následnou péči se vše (většinou) vyřeší. Ale cpát zvířata do nevyhovujících prostor, jen za účelem rekvírování si dovolí jen šlendrián. Dovozce se snaží zvířat zbavit co nejrychleji a s párem, či menší skupinou si snad dokáže poradit každý průměrný chovatel. Zatím co s velkým množstvím to nedokáže ani specializované pracoviště, které netuší, že český šikula oblafne citlivou aparatůru kontroly v Indonézii. Proč se zvířata nevrátí, třeba na náklady pašeráke, zpět? O tom je snad zachování populací. V Čechách se asi těžko najde vhodná lokalita pro stromové varany. Když unesou člověka do zahraničí a najde se, tak ho vrátí domů. Proč se to nedělá se zvířaty? Nebude sice na své původní lokalitě, ale alespoň ve své domovině. Je to drahé? Kolik byla pokuta za paš, kolik stojí jejich ošetřování u nás? Dopravné je levnější a místní odborníci si už umí poradit (si myslím). Igor

Je vidět že opravdu nemáte ponětí o tom o čem píšete, pokud se domníváte, že zvíře potransportech sem a zase zpět je možno vypustit jen tak zpět do volné přírody.

Znáte carapax centrum? Zamyslel jste se nad procedurou, kterou tam zabavované želvy prochází, aby mohly být vráceny zpět? A třeba taky že ne všechny želvy se mohou vrátit zpět.

Dovedete si představit co by mohl napáchal dotažený virus, parazit, ... Na který přirodní populace nemá obranné látky, není na něj zvyklá?


Celá tato diskuze mi připadná, že je o hledání zdůvodnění, proč pašovat. Proč nevyřizovat oficiální povolení, veterinu ... Protože zrovna z té indonézie by to nejspíš získlali, ale peníze jsou hold jen peníze. A že to jde i jinak dokazují oficiální importy z Madagaskaru, Peru ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ti co tady citují články atd. řekněte mi kolik ste viděli těch pašovanech zvířat???Kolik znáte lidí z inspekce,kolik znáte lidí z českejch zoo a kolik jste vyděli stanicí na ochranu studenokrevných živočichů??Já hodně a znam lidí ze zoo taky dost a řeknu vám není to sranda..Myslíte se,že tam zvířata přídou sou v poho a vy je jen krmíte a chodíte se na ně koukat???Takt to neni zvířata sou v hrozném stavu a většinou je jich velké množství a řekněte mi jak pomůže populaci prodávat zvířata bez papírů v záchrané stanici sice nějakej ten úhyn je,ale zvířata tam jsou zaregistrována a po karanténě,která je sledována..Se dostávají do vlastnictví zoo,soukromých chovatelů a institůcí..Dále jak jste vy přispěli k záchraně a nebo vylepšení záchraných stanic,že krytizujete no???Tak se dejte do díla a nějakou stanici si postavte vyřiďte povolení a směle vpřed...Myslím si,že zde hlavně o závist,že zas někdo má něco co vi ne a radši byste byli kdyby to někdo prodával v bídném stavu na burze bez papírů.To si říkáte chovatelé???Teraristika neni jen o tom kupovat dokola zvířata a pořád je množit a mít z toho zisk.V záchraných centrech spolupracují také se světovými odborníky a radí si navzájem...podepisovat se nebudu znám typ lidí,kteří by mi začali posílat výhružné dopisy atd. to už tu bylo .....ZAMYSLETE SE

Jen se vy neomalenci obouvejte do lidí,kteří dělají dobře svou práci.Můžete mi říct,jakým právem kritizujete plzeňskou zoo za špatný přístup a velké úhyny při deponaci zabavených zvířat?Uvědomte si,že ten hlavní aktér je osoba,která přiveze v zoufalých pašovaných podmínkách zvíře do česka.A vy to umíte odhadnout kdy a kolik zvířat příjde?Prosím vás,zamyslete se nad svojí ubohostí.Myslím,že jste ,vy kritici, asi hodně zoufalí lidé,kteří toho v životě houby dokázali a jen umí kritizovat.Když jste tak chytří tak to udělejte sami.Sežeňte peníze,schopné pracovníky,postavte centrum záchrany a pak se s váma budeme bavit.Mluvím za skupinu 4 teraristů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

A kampak by jste je chtel vracet? Na trziste k domorodcovi, ktery je nez se stacite otocit proda na maso do restaurace , kde sedi vykrmenej Evropan nebo American, aby vam pak na Nove mohli pustit reportaz o skvele zemi a jejich "kulturnich" tradicich. Zamyslete se hlavne nad sebou, jakou osvetu roznasite mezi sve pratele a lidi , ktere muzete ovlivnit a pak rezte problem co se zviraty, ktere si tady nekdo objedna a koupi. Je to totiz sekundarni problem. Ten primarni je ve stupidite nasi!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Dotaz na Anonymous 27.01.2004 18:26:05
Cituji-Se dostávají do vlastnictví ZOO, soukromých chovatelů a institucí.//
Já osobně jsem nikdy nezaznamenal nabídku těchto zvířat.
Myslim , že spoustě lidí tady vadí, že nedostanou možnos získat(koupit) takové zvíře pokud nemají kamarády a známé z nějakého takového centra či ZOO.
Myslim , že řešením je oficielní dražba předem oznámená v tisku.
Bungarus
PS:jinak si myslim, že odvádí v centrech dobrou práci nad rámec malích možností.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč se pouštíte do oblastí, kterým naprosto nerozumíte. Kdo ti řekl, kolik zvířat zařve v zahradách? Kdo ti řekl, v jakém stavu se do těch zahrad dostaly? Kdo ti řekl, že opravdu zařvaly. Usuzuješ podle toho, že je nevidíš v expozicích? Nevíš, že každá zahrada má expoziční a chovatelskou část? Víš, že velká většina želv, které před cca 2 lety zabavili celníci jako paš z HG určený ke konzumaci, a která skončila v pražské ZOO se má čile k světu a množí se? Kolik osobně znáš pracovníku ČIŽP, AOPK a různých zoologických zahrad abys je mohl hodnotit? Co čteš kromě Blesku a co sleduješ kromě NOVY?
Odpověz na tyto otázky a můžem pokračovat v disputaci.
CC

Bohužel jsi úplně vedle - blesk a jiný bulvár nečtu a mluvím jen o tom o čem vím z první ruky. Vím kdy jaká zvířata např. do zmiňované Plzně přišla a kolik jich tam bylo za pár měsíců. Mluvím stále jen o záchraném centru ne o zoo. Znovu zdůrazuji, že je nechci nijak pomlouvat - jen upozornit na to, že v záchraně zabavených zvířat jsou různé zájmy a velké rezervy.
Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dotaz na Anonymous 27.01.2004 18:26:05
Cituji-Se dostávají do vlastnictví ZOO, soukromých chovatelů a institucí.//
Já osobně jsem nikdy nezaznamenal nabídku těchto zvířat.
Myslim , že spoustě lidí tady vadí, že nedostanou možnos získat(koupit) takové zvíře pokud nemají kamarády a známé z nějakého takového centra či ZOO.
Myslim , že řešením je oficielní dražba předem oznámená v tisku.
Bungarus
PS:jinak si myslim, že odvádí v centrech dobrou práci nad rámec malích možností.

No,ale to si myslím,že to neni to nejlepší.Zvířata se dostavájí do ostatních zoo.A u těch chovatelů (kteří jsou rověření) jsou zvířata jen deponována (a také nedeponujou všechny organizace.)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dotaz na Anonymous 27.01.2004 18:26:05
Cituji-Se dostávají do vlastnictví ZOO, soukromých chovatelů a institucí.//
Já osobně jsem nikdy nezaznamenal nabídku těchto zvířat.
Myslim , že spoustě lidí tady vadí, že nedostanou možnos získat(koupit) takové zvíře pokud nemají kamarády a známé z nějakého takového centra či ZOO.
Myslim , že řešením je oficielní dražba předem oznámená v tisku.
Bungarus
PS:jinak si myslim, že odvádí v centrech dobrou práci nad rámec malích možností.

Prověřený chovatel= známí nějaké osoby z centra který je v nějaké teraristické organizaci a publikuje v odborném tisku, v teraristických kruzích známá osoba.
Vím o pár špičkovích teraristech kteří nepublikují, nemají známé v podobných zařízeních, nejsou členy nějakého klubu, nejsou to prostě veřejně známé osoby a inzerují pod smyšlenými nickamy pouze v zahraničí no třeba ze strachu z vykradení a odcizení vesměs vzácných a drahých zvířet.
Tyto lidé pak nemají šanci nebo možnost zakoupit či ještě lépe získat zadarmo (do deponace) nějaké to těžce sehnatelné zvíře.
Myslim , že o to tu de.
Bungarus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prověřený chovatel= známí nějaké osoby z centra který je v nějaké teraristické organizaci a publikuje v odborném tisku, v teraristických kruzích známá osoba.
Vím o pár špičkovích teraristech kteří nepublikují, nemají známé v podobných zařízeních, nejsou členy nějakého klubu, nejsou to prostě veřejně známé osoby a inzerují pod smyšlenými nickamy pouze v zahraničí no třeba ze strachu z vykradení a odcizení vesměs vzácných a drahých zvířet.
Tyto lidé pak nemají šanci nebo možnost zakoupit či ještě lépe získat zadarmo (do deponace) nějaké to těžce sehnatelné zvíře.
Myslim , že o to tu de.
Bungarus

Prověřený chovatel = chovatel dlouhodobě spulupracující s centrem. Nevím, co je na tom špatného, příjde mi to jako rozumné kritérium. Jak by jsi chtěl prověřit nějakého "tajného" experta - třeba že by mu domů chodili půl roku kontrolovat chovy?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Můj odhad byl správný.Většině diskutujících jde jen o to že ta zabavená zvířata nemohou získat pro sebe a zadarmo!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj odhad byl správný.Většině diskutujících jde jen o to že ta zabavená zvířata nemohou získat pro sebe a zadarmo!!!

Absolutně s Tebou souhlasím. Prostě zase ta krásná, malá, česká závist. Jde o to jak příště urvat nějakou "bombu" ze zabaveného paše a sobě i ostatním to ospravedlnit "záchranou" před strašnými podmínkami kdekoli jinde na světě. Všiměte si taky, že se k této diskusi nepřidali lidé, kteří jsou solidními chovateli, nad věcí a mnoha lidem zde na diskusi poradili s různými problémy jako např Gerry, Gadjukin, Mirek a někteří další (prominou jestli jsem je nejmenoval). Ale je to poučné, mnozí jiní se zde krásně projevili. Ke zveřejněným článkům: jejich autoři P.Velenský a RNDr.P. Pecina jsou lidé mimořádných kvalit morálních i odborných. Moje vlastní, osobní zkušenost. Vlastimil Čermák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj odhad byl správný.Většině diskutujících jde jen o to že ta zabavená zvířata nemohou získat pro sebe a zadarmo!!!

Nebyl bych tak velkym pesimistou, myslim, ze do teto diskuze se zapojilo az prekvapive mnoho lidi, kteri se zachrancu zastali. Tedy na ceske pomery.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prověřený chovatel= známí nějaké osoby z centra který je v nějaké teraristické organizaci a publikuje v odborném tisku, v teraristických kruzích známá osoba.
Vím o pár špičkovích teraristech kteří nepublikují, nemají známé v podobných zařízeních, nejsou členy nějakého klubu, nejsou to prostě veřejně známé osoby a inzerují pod smyšlenými nickamy pouze v zahraničí no třeba ze strachu z vykradení a odcizení vesměs vzácných a drahých zvířet.
Tyto lidé pak nemají šanci nebo možnost zakoupit či ještě lépe získat zadarmo (do deponace) nějaké to těžce sehnatelné zvíře.
Myslim , že o to tu de.
Bungarus

k čemu je špičkovej terarista, o kterým nikdo neví? Pokud je špičkovej ať publikuje, přednáší, účastní se aktivů a konferencí spolupracuje s institucemi a úřady atd. Jinak se nikdo nedozví, že je špičkovej.
Já například jsem nejlepší pilot F1 na světě. Přeber si to jak chceš...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nebyl bych tak velkym pesimistou, myslim, ze do teto diskuze se zapojilo az prekvapive mnoho lidi, kteri se zachrancu zastali. Tedy na ceske pomery.

To je fakt. Souhlasím. Na české poměry jich bylo překvapivě dost. Určitá, menší dávka pesimismu je však bohužel na místě. Hezký víkend. V. Čermák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj odhad byl správný.Většině diskutujících jde jen o to že ta zabavená zvířata nemohou získat pro sebe a zadarmo!!!

Těžko dá začátečník několik desítek tisíc za např."MecReje".
A prosimtě Vlastimile neznáš mě , tak mne nepovažuj za nesolidního chovatele. Nikdy sem nikoho nepodved a úmyslně špatně neporadil.
Bungarus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
k čemu je špičkovej terarista, o kterým nikdo neví? Pokud je špičkovej ať publikuje, přednáší, účastní se aktivů a konferencí spolupracuje s institucemi a úřady atd. Jinak se nikdo nedozví, že je špičkovej.
Já například jsem nejlepší pilot F1 na světě. Přeber si to jak chceš...

Každej nechce exibovat a chvástat se svím úspěchem.
Schumi!!! seš to ty?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každej nechce exibovat a chvástat se svím úspěchem.
Schumi!!! seš to ty?

To není o chvástání nebo exhibici. Ale pokud nechceš aby o tobě někdo věděl, zůstaň skryt. Nediv se pak ale, že ti nikdo nebude nabízet zabavená zvířata do deponace. To si myslím je pochopitelné. Ale díky takovým "špičkovým" teraristům by naše teraristika nebyla tak daleko jak je. A věř, že patříme mezi nejlepší v Evropě i na světě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To není o chvástání nebo exhibici. Ale pokud nechceš aby o tobě někdo věděl, zůstaň skryt. Nediv se pak ale, že ti nikdo nebude nabízet zabavená zvířata do deponace. To si myslím je pochopitelné. Ale díky takovým "špičkovým" teraristům by naše teraristika nebyla tak daleko jak je. A věř, že patříme mezi nejlepší v Evropě i na světě.

Já věřim, ale nesmíme zamrznout.
Technika a metodika chovu jde do předu,ale musíme si uvědomit , že zvířata jsou chována v zajetí a ne v přírodě tudíš u spousty z nich(až na pár vyjímek) není nutné napodobovat jejich přirozené prostředí , mnohdy nenapodobitelné, všechno se dá nějak ošálit. Dle mého názoru je nejdůležitějším faktorem chovu tlak vzduchu.Důležitější než teplota a vlhkost. Proto nějací chovatelé kteří žijou někde v horách bez větší komplikací množí vysokohorské druhy zvířat a jiní kteří žijí někde v údolí je sotva udrží na živu i přes maximální péči a ani nevjedí proč to tak je.
Omlouvam se je to mimo téma, ale jaký na to máte názor?
Bungarus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já věřim, ale nesmíme zamrznout.
Technika a metodika chovu jde do předu,ale musíme si uvědomit , že zvířata jsou chována v zajetí a ne v přírodě tudíš u spousty z nich(až na pár vyjímek) není nutné napodobovat jejich přirozené prostředí , mnohdy nenapodobitelné, všechno se dá nějak ošálit. Dle mého názoru je nejdůležitějším faktorem chovu tlak vzduchu.Důležitější než teplota a vlhkost. Proto nějací chovatelé kteří žijou někde v horách bez větší komplikací množí vysokohorské druhy zvířat a jiní kteří žijí někde v údolí je sotva udrží na živu i přes maximální péči a ani nevjedí proč to tak je.
Omlouvam se je to mimo téma, ale jaký na to máte názor?
Bungarus

Možná máš pravdu, ale jde o extrém. V rámci naší republiky bych to asi neřešil, výškový rozdíl není až zas tak velký, aby měl vliv na etologii a biologické potřeby zvířat. A pokud se dostaneš třeba k Vipera monticola, s největší pravděpodobností ji neudržíš ani kdybys bydlel na Sněžce :-)
Naopak se u nás (Praha, Olomouc a nevím kde ještě) množí a množily třeba V.raddeii, pocházející z odchytů přímo z Arménie z nějakých téměř 2000 m. n m. i V.wagneri z horských oblastí Turecka.
Dnes množí guttu kde kdo. Když ji jako jeden z prvních v Evropě rozmnožil v zajetí tuším dr.Rehák, jednalo se téměř o malý zázrak. Ono je to v tomto docela relativní. Jak říkal jeden z největších našich teraristů a herpetologů Peťa Voženílek "Když se jim nechce tak s tím nic nenaděláš no když se jim chce, no tak máš radost!"
Ale máš pravdu, nezamrzněmež. Což ovšem bez zveřejňování kvalitních a odborných prací, bez vzájemného sdělování poznatků, půjde asi dost těžko.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

No proč by měl dávat začátečník desítky tisíc???To se mi nezdá jako nejlepší způsob aby sem někdo něco propašoval apak si to koupili laikové a populaci to jen ublížilo...Vy to asi nechápete nemusíte být žádným kamarádem někoho z centra ty zvířata nejsou centra,ale státu!Takže centrum maj jako takovou léčebnu.Jediné spešl centrum na plazy je v Plzni a když má plné kapacity nejde stim nic dělat no dokud nebudou další centra..A zvířata tam jsou navštěvována špičkovými veterynáři a dalšími pracovníky.Po uzdravení se rozhodne co snima dál tak např. něco zůstane v zoo Plzeň a další zvířata pudou do jiných zoo podle místa .A v záchranym centru se opět uvolní kapacita.A když vám zvíře někdo deponuje (tož znamená,že neni vaše máte ho jen jako na ošetřování a kdykoliv kdyby chtěli jim ho musíte vrátit)A jaký má smysl dávat zvířata do deponace nějakým chovatelům ,kteří inzerůjí jen v źahraničí???Myslíte proto ,když by zvířata odchovali (nejspíš nějaký podíl z odchovu by jim taky patřil ikdyž většina je státu popř. organizace,která vám zvířata deponovala).Tak oni ze strafu jak již bylo řečeno by zvířata prodávali v zahraničí a český chovatelé by z toho neměli zas nic.A nemyslete si,´že to funguje tak,že tam přídete a řeknete todle mi dejte do deponace ,todle a todle.Většinou ,když už sou (většinou se zvířata do deponací moc nenabýzí) tak se nabýzí zvířata,kterých bylo nejvíc takže byste měl třebas možnost získat nějakou tu želvu,ale určitě né varana,kterých přišlo 5 a půl ty nejvzácnější zvířata půjdou například i do ostatních světových zoo...A když se chcete zapojit tak se zapojte nikdo vás prosit nebude musíte sami!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžko dá začátečník několik desítek tisíc za např."MecReje".
A prosimtě Vlastimile neznáš mě , tak mne nepovažuj za nesolidního chovatele. Nikdy sem nikoho nepodved a úmyslně špatně neporadil.
Bungarus

No, to je teraristika. Proč by měl začátečník mít možnost kupovat kupovat něco vzácnejšího za menší peníze. Resp. proč by měl jakýkoliv chovatel mít nárok na "levná zvířata". Nemáte-li někdo peníze, prostě si toho svého vyvoleného chovance musí odpustit. Já bych taky chtěl jezdit v Porsche Carrera GT, ale to není důvod, abych to kupoval od někoho, kdo to v Německu ukradne a tady se to snaží prodat, nebo abych požadovat od státu, ať mi ho zařídí levněji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná máš pravdu, ale jde o extrém. V rámci naší republiky bych to asi neřešil, výškový rozdíl není až zas tak velký, aby měl vliv na etologii a biologické potřeby zvířat. A pokud se dostaneš třeba k Vipera monticola, s největší pravděpodobností ji neudržíš ani kdybys bydlel na Sněžce :-)
Naopak se u nás (Praha, Olomouc a nevím kde ještě) množí a množily třeba V.raddeii, pocházející z odchytů přímo z Arménie z nějakých téměř 2000 m. n m. i V.wagneri z horských oblastí Turecka.
Dnes množí guttu kde kdo. Když ji jako jeden z prvních v Evropě rozmnožil v zajetí tuším dr.Rehák, jednalo se téměř o malý zázrak. Ono je to v tomto docela relativní. Jak říkal jeden z největších našich teraristů a herpetologů Peťa Voženílek "Když se jim nechce tak s tím nic nenaděláš no když se jim chce, no tak máš radost!"
Ale máš pravdu, nezamrzněmež. Což ovšem bez zveřejňování kvalitních a odborných prací, bez vzájemného sdělování poznatků, půjde asi dost těžko.

Je to taky o chovných zvířatech, jako u lidí taky je někdo bodavej a někdo ne. Kolik chovatelů množí pravidelně wagnerky? Já vím jenom o jednom, jinak to byli vesměs náhody.
Musíme udělat všechno pro to aby se jim chtělo, chce to zaručenej recept.
Bungarus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obracím se na potírače a lovce pašeráků. Co říkáte, kdo ohroženým druhům ubližuje více. Pašerák, který je k nám přiveze (nelegálně)a prodá chovatelům,i když s velkým ziskem, nebo pracovnící ČIŽP a záchraných center, kteří je umoří pod záštitou státu.Na těchto stránkách jsou popsány podmínky karantény, kterou musí mít k dispozici dovozce zvířat, dle vererinárních předpisů. Splňuje záchraná stanice tyto podmínky? Igor

Nechme toho mne už uniká podstata věci.
Chtěl jsem pouze zdůraznit,že je správné aby daná zvířata byla cenově nedostupná opakuji nedostupná začátečníkum-laikům.
Bungarus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechme toho mne už uniká podstata věci.
Chtěl jsem pouze zdůraznit,že je správné aby daná zvířata byla cenově nedostupná opakuji nedostupná začátečníkum-laikům.
Bungarus

Za prvé: neoznačil jsem nikoho konkrétně či jmenovitě za špatného nebo dobrého chovatele.
Za druhé: domníváš se snad, že neexistují bohatí začátečníci, kteří jsou schopni zaplatit prakticky jakékoli zvíře, přestože o něm vůbec nic nevědí?
Promiň, ale to je totální nesmysl.
Zde opravdu už uniká podstata věci.
Vlastimil Čermák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za prvé: neoznačil jsem nikoho konkrétně či jmenovitě za špatného nebo dobrého chovatele.
Za druhé: domníváš se snad, že neexistují bohatí začátečníci, kteří jsou schopni zaplatit prakticky jakékoli zvíře, přestože o něm vůbec nic nevědí?
Promiň, ale to je totální nesmysl.
Zde opravdu už uniká podstata věci.
Vlastimil Čermák

Existují bohatí začátečníci.
Znam zbohatlíky co maji doma třeba žraloka, jen kvůli tomu aby bylo vidět , že na to maj, ale na druhou stranu oni maji na to aby si platili profi lidi kteří jim o ně perfektně pečují.
Dělá jim prostě dobře , že můžou něco extra vlastnit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Existují bohatí začátečníci.
Znam zbohatlíky co maji doma třeba žraloka, jen kvůli tomu aby bylo vidět , že na to maj, ale na druhou stranu oni maji na to aby si platili profi lidi kteří jim o ně perfektně pečují.
Dělá jim prostě dobře , že můžou něco extra vlastnit.

Tak o té profi péči bych si dovolil v některých případech silně pochybovat. S ostatním souhlasím. Jsou bohatí lidé, kteří si pro dotvoření image dovolí téměř cokoli, včetně příslušného personálu. Jenže peníze nejsou vždy zárukou kvality a odbornosti takového personálu. Ale to už jsme snad někde úplně mimo, ne? V. Čermák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč se pouštíte do oblastí, kterým naprosto nerozumíte. Kdo ti řekl, kolik zvířat zařve v zahradách? Kdo ti řekl, v jakém stavu se do těch zahrad dostaly? Kdo ti řekl, že opravdu zařvaly. Usuzuješ podle toho, že je nevidíš v expozicích? Nevíš, že každá zahrada má expoziční a chovatelskou část? Víš, že velká většina želv, které před cca 2 lety zabavili celníci jako paš z HG určený ke konzumaci, a která skončila v pražské ZOO se má čile k světu a množí se? Kolik osobně znáš pracovníku ČIŽP, AOPK a různých zoologických zahrad abys je mohl hodnotit? Co čteš kromě Blesku a co sleduješ kromě NOVY?
Odpověz na tyto otázky a můžem pokračovat v disputaci.
CC

Kam zmizel můj článek?Ohradil jsem se proti článku nade mnou a ejhle.Přesto že jsem byl (na rozdíl od zmíněného)
slušný,je pryč?Proč?K čemu je potom taková diskuse?Bojíte se pravdy?Jak jsem řek-jsme všichni pokrytci.Žijeme na ukor třetího světa a vedeme učené disputace.Ochraňujeme co,tak
maximalně každý to své.Ministr živ.prostředí vydá povolení
např. k otevření lomu,nebo stavbě dálnice přes chráněné uzemí a dostavá za to plat,koncerny a různé podniky poškozují životní prostředí a dostávají směšné pokuty(ve srovnání se svými zisky),nadnárodní společnosti mají v kapse celé vlády a vesele plundrují celá uzemí.Obyčejný člověk je kriminalizován a sankcionován za držení zvířat,za jejich dovoz-často pokuty a postihy jsou stejné nebo srovnatelné s těmi koncernům či podnikům.Nad diskusí o osudu
zadržených zvířat se musím opravdu pousmát.Mám vlastní skušenost a ta je nad všechny ty krásné řeči zde.Mužete pří
spěvek opět vymazat,ale na holé skutečnosti se tím nic nezmění.
Pokrytectví se rozmohlo ruku v ruce s hloupostí,zá
vistí,sprostostí,o které jsem napsal ve vymazanem článku.Jiný než oficiální názor na jistá témata ja stále nepohodlný.Myslím že v jiné diskusi jsem četl o prodeji zvířat ke konzumaci,ale i zde o tom byla zmínka(sic v jiných souvislostech) a na tom se dá doložit,to o čem zde
hovořím.Sitý zajisté nepochopí,ale je to vina domorodců v
tzv. třetím světě?Jaký příklad jim dává tzv. moderní společnost do ktéré se Vy všichni zájisté také počítáte?
Vykacejte jim pralesy,nažeňte je do ghet a slamů,a
pak jim mužete napařit pár let třeba za konzumaci chráněného
zvířete,či za jejich prodej.Co to má spoléčného s touto diskusí?Mluvil jsem o pokrytectví.Je v modě chranit přírodu,je to deklarováná vůle jednotlivců,ale i celých společností.A skutečnost?Ochrana přírody se omezila na restriktivní opatření proti jednotlivcům,na kasírování poplatků s prodeje a chovů.CITES možná chraní pár ohrožených
druhů proti pašerákům (dokonce by jim někdo sekal ruce,zatímco např. za utýraní vl.dítěte v téhle zemi dostanete 2roky)ale je bezmocné proti vladám a koncernům,nebo pod jeho hlavičkou dochází k plundrování
zatím neohrožených druhů(viz.Varanus exenthematicus)a to
proto že se jedná o úmluvu o obchodu s volně žijícími druhy
,což zřejmě spoustě lidem uniká.
Opravdu jste si tak jisti,že to co se okolo této problematiky děje je v pořádku?Opravdu si myslíte,že se nenajdou tací kteří zneužívají celé této problematiky pouze
pro vlastní prospěch,zviditelnění,či dokonce obohacení?Pak
se Vás musím zeptat - kde žijete?Jsem si vědom že je spousta slušných lidí myslících svou praci a usilí poctivě,
ale mám osobní skušenost i s těmi druhými a byl bych schopen vyjmenovat spoustu případů dokládajících má slova.Znovu se ptám chcete pokračovat v "disputaci"jak jste
sám napsal? ..... nebo mně opět vymažete(redakce)?I na tom,totiž,je vidět upřímnost chuti opravdu něco řešit.
Karlos(KK)