S varoa se mi to daří, sousedovy včely jsou příliš daleko tak k nám nechodí a moje se navštěvuji navzájem, ale léčení mi pomáhá.
Ale značný problém mi dělají, já jim říkám voskořrouti. Letos jsem pěknš zakrmyl včely dobře braly a po měsíci už třetí včelstvo zlikvidováno zavíječem. Bez varováním. U česna je stále pěkně pilno a ze dne naden nic se nehne. Při otevření úlu samá kukla a plástve vyžrané a samá pavučina.
Má někdo skušenost s těmito potvorami?
M.H.

XXX.XXX.74.164
Nerad vam beru iluze, ale leceni vam moc nepomaha. Vasim problemem neni ani varroa natoz potom zavijec voskovy, ale s nejvetsi pravdepodobnosti viry. Mozna v kombinaci s nosemou. Zavijec nema sanci jakkoli ohrozit zdrave a vitalni vcelstvo. Vase "leceni" proti varroa ma s timto problemem jen malo spolecneho. Varroa je sice vyznamnym prenasecem viru, ale viry ke s emu sireni klestika nepotrebuji. Mezi vcelstvy se prenasi i jinak. Kdyz prohlednete pozorne dalsi sva vcelstva a najdete v nich zavijece, jedna se se stoprocentni jistotou o napadena vcelstva, ktera nemaji sanci prezit do jara. Prestoze se vam ted mohou zdat vitalni.
M.H.
napsal(a):
Nerad vam beru iluze, ale leceni vam moc nepomaha. Vasim problemem neni ani varroa natoz potom zavijec voskovy, ale s nejvetsi pravdepodobnosti viry. Mozna v kombinaci s nosemou. Zavijec nema sanci jakkoli ohrozit zdrave a vitalni vcelstvo. Vase "leceni" proti varroa ma s timto problemem jen malo spolecneho. Varroa je sice vyznamnym prenasecem viru, ale viry ke s emu sireni klestika nepotrebuji. Mezi vcelstvy se prenasi i jinak. Kdyz prohlednete pozorne dalsi sva vcelstva a najdete v nich zavijece, jedna se se stoprocentni jistotou o napadena vcelstva, ktera nemaji sanci prezit do jara. Prestoze se vam ted mohou zdat vitalni.
Já myslím, že je to jinak. Moje domněnka, hraničící s jistotou, je taková, že včelstva jsou už dávno po smrti a to, co pisatel nazývá čilým provozem na česně, není nic jiného než zlodějky, které hledají co by kde ještě dobraly.
Jestli ale včelstva mají matku, plod a obsedají nejméně 5 uliček a stejně zbytek plástů žere zavíječ, pak se může jednat o něco jiného. Málo se ví, že včela tmavá, kterou sem určití lidé (alternativci -
proto je nemám rád) chtějí zpět zavléci a chtějí na to dokonce dotace, toleruje zavíječe a že včelaři, kteří pamatovali tuhle včelu, chodili do včel se hřebíkem a ustavičně vydloubávali z obsednutých plástů s plodem a se zásobami chodbičky larev zavíječe. Larvy při tom samozřejmě likvidovali, jinak by jim včelstva zavíječ zdecimoval "za živa".
Sám jsem to nezažil, včela tmavá, vzteklý a nezvladatelně zlý hmyz už byl za mého dětství pokřížený vlaškou, která se sem před válkou a během ní hromadně importovala. Za svého dětství jsem ještě zažil včely tak zlé jako původní včela tmavá, ale aspoň si nenechaly žrát obsednuté dílo zavíječem. První čistokrevnou Kraňku F1 jsem dostal v r 1967, hned další rok udělala 4x větší vč než jsme byli zvyklí s 5x vyšším výnosem a k tomu byla neuvěřitelně hodná. To je ale jiný příběh...
A je nutné připomenout, že maximální výnos včel, které tu běžně byly před příchodem čistokrevné Kraňky, dávaly výnos kolem 10, max 15 kg medu za rok. Možná se někomu zdá, že to nesouvisí, ale to je opravdu jen zdání lidí, kteří neumějí a nebo nechtějí vidět souvislosti a nechtějí nic vědět o důsledcích svého romantického neodborného snění.