Úl s pracovním názvem Blaník

Ten z toho Lidlu se složí tak, aby přečníval tak cca 1-2 cm, není to potřeba nijak přesně. No a kvůli rozměru, jaký má je to pak někde dvojitě, nedělejme z toho vědu. Musí to být silnější igelit PE, nebo polypropylen, nebo PVC, to je jedno. Třeba neprůhledný starý omyvatelný ubrus, cokoli. Můj bratr třeba používal zemědělskou folii z jedné strany bílou a z druhé černou, kvůli síle, tuhle folii neprokoušou, tu Lidlovou časem jo.

Chytáte se marginální blbosti, o to přece vůbec nejde. Spíš si někam uložte popis nástavku. Tedy jestli mu rozumíte.

krekařík napsal(a):
Dobrý den.
Čili igelit stačí mít velký tak, jak je vnější rozměr nádstavku nesmí tedy přečnívat. Může ho být jedna vrstva?

pýtaš sa dobre, pamätám ešte ako som som šiel po svoje prvé včely a igelit som mal dokonca zostrihnutý na vnútorný rozmer nadstavku.. ....Sedláček sa šiel urehotať...
ja teda na rozdiel od toma používam ten tvrdý durofol zastrihnutý ako ty píšeš, na vonkajší rozmer nadstavku.. vrchnák ho pritlačío hornú hranu nadstavku a tak zostane tých 7 mm nad rámikmi a včely môžu ošetrovať horné latky rámikov aby tam nešarapatila víjačka ...
...ak by si použil tenký igelit, mohol by ti ľahnúť na rámiky... a včely by ho pritmeľovali, čo sa u durofolu nedeje..

neni to síce tá najdôležitejšia časť úľa ale je skutočne dôležité hlavne v zime, aby síce vrchnák bol uteplený polystyrénom a nie "priedušné uteplenie", lebo bez igelitu uteká tým priedušným stropom potom nielen voda ako píše Tom ale aj teplo z úľa...
...včelársky sen o "suchom úli" v zime má jednu vadu, včelí plod sa darí odchovať len pri relatívnej vlhkosti 75-80%, v suchom úli majú teda problém včely zabezpečiť optimálne podmienky...dokážu to samozrejme ale zbytočne im to včelári priedušnými stropmi komplikujú...

Komplikujte ale i vy tím, že nemá ve vašem úle každá ulička svůj vlastní cirkulační režim. Toto je překonané a je to velmi škodlivé a je to jeden z mnoha malých stresů.

Takže vy sice souhlasíte s vadou v podobě prodyšných stropů, ale druhou a důležitější půlku problému děláte pro včely špatně. Už jen rozum a logika by měla napovědět. Co myslíte, jak by to bylo v dutině stromu? Tak to včely umí miliony let. Jak jim to poskytujete vy to neznají a nejsou na to adaptované. Už fakt, že igelit přilepují, tak tím ukazují, jak to chtějí. Jen, nevíme proč, ignorují včelí mezeru, i když je to k jejich škodě.

Snad se tak nestane. Ale pokud vám nastane problém, hledejte příčinu v takovýchto zdánlivých maličkostech.

Jinde píšu, že pokud někdo chce využít mojí metodu a chce aby mu fungovala stejně jak mě, MUSÍ bezpodmíněčně udělat vše přesně jak píšu. A i na takovém zdánlivém detailu záleží.

Jasně, pak jsou "zapatlané" HL od směsi propolisu a vosku a musí se ustavičně (při každém rozebrání úlu) čistit. Ano, to je nepříjemné. Zase se tím získá asi 100 i víc gramů ultračistého PROPOLISOVÉHO vosku ročně se specifickou vůní, vhodného na třeba domácí kosmetiku a podobné použití. Ale to by byl už zase jiný příběh.

tome súhlasím že včely si utesňujú priestor medzi rámikmi vlastnými telami aby mali v úli vhodnú klímu a u mňa sa musí nájsť pár včiel ktoré medzery utesnia aj zhora... mám včiel v úli dosť...

ja nehodnotím vašu metodu, len som napísal krekaříkovi ako to robím ja a prečo...

keby som chcel sa držať dutiny stromu, tak by som musel zrušiť bočné latky na rámikoch aby si pristavili plásty nielen k stropu ale aj k stene úľa, lebo tak fungovala logika prúdenia v strome, kde sa plásty pristavali k drevu a riešili každú medzeru medzi plástami samostatne...
no v dutinách obyčajne boli menšie včelstvá teraz sa chová do zimy včiel dosť a už používajú trochu iné metódy riadenia prúdenia vzduchu v úli...ako v dutine...ináč by neprežili

Jasně, rozumím, jen bych štiplavě mohl dodat, že já nemám v úle včel nikdy dost aby jich muselo včelstvo část zaměstnat něčím, co můžu jedním rozhodnutím udělat já. Neberte to osobně, ale ano, včely jsou dokonale blbovzdorné a vydrží skoro všechno. Vydržely to dlouho, až asi před 20-25 lety začal problém. S úhyny zdánlivě bez příčin a taky třeba s vlhkým medem. To tu dřív nebylo. Já se umím ptát jak to, že to tu dřív (před cca 20-25 lety) nebylo? Pamatuju si to totiž. Ptám se, co je jinak a co já dělám jinak?

Předkové měli úly se strůpky z dřevěných prkýnek a tato prkýnka byla přesně 6 mm nad HL rámků. A byly v tom nějaké včely, nějak se chtěly rojit a nějak se jim tam dařilo. Dobře jsem si ale pamatoval, že táta měl staré úly a na nich místo stropu "vixlajvant". Tak se říkalo omyvatelné hmotě, ze které se dělaly například omyvatelné ubrusy. Byla to textilie z jedné strany "politá" nějakým plastem, bylo to neprodyšné a neprostupné pro vodu (omyvatelný ubrus například). To byly úly z předválky, po ní nastoupila moderna se stropy nad rámky. Když jsem se ptal proč ta změna, bylo mi řečeno, že to jsou NOVÉ A LEPŠÍ poznatky, že to je moderní. A že jsou úplně čisté hořešky horních louček a nemusí se furt čistit.

Po mém návratu ke klasice se mi zdály včely s igelitem, který doléhá na HL, lepší. A halvně, pořád mám posledních 10 úlů se stropem nad HL a můžu POŘÁD srovnávat a sice nevědecky jen "jak se mi zdá" (o můj pocit jde především a o radost ze včelařiny), ale jasně se mi ukazuje, že igelit dolehlý na rámky je lepší.
Nebyl jsem asi po Sametovce sám kdo začal pochybovat o "klasice", tedy stropu nad rámky, psalo se o tom ve Včelařství a v Překladech a asi i v modernějších knihách. Asi taky proto jsem se já vrátil ke klasice. Právě odborné časopisy vysvětlovaly to o zvláštním režimu cirkulace vzduchu v každé uličce. Někdo tam horovoal pro pleckaté rámky (hofmann, Langstroth) a jiný vysvětloval, že na bocích na tom až tak nezáleží, že velmi často včely samy nechávají boky volné skoro úplně, v dalším roce je přistaví tak do a nebo málo pod polovinu a pak už ignorují.

Mám tu vlastnost, že jakmile se něco dozvím, jiní o tom teoreticky polemizují, hádají se a "překřikují", já jdu a prostě to udělám. A pak vím s těžko otřesitelnou jistotou. Ano, možná domnělou jistotou, vždy mám dost vč abych mohl porovnávat, ne ale dost na statistické vědecké metody. Ty by mě ani nebavily.

Taky mě baví si dělat úly a rámky sám. Pleckaté rámky nešetří dřevem a jsou amatérsky bez frézy nevyrobitelné. Zapomíná se, že plecka musí mít na jedné straně břit. Jinak se na styčných plochách hromadí propolis a vosk (hromadí se to tam stejně, ale ne tolik) a brzy se rámky do daného prostoru nevejdou. A čtu názory skalních zastánců jednoho a druhého řešení, je to nerozhodně. Ale zjistím, že se mi rámky s nestejnou šiřkou boční a horní loučky špatně drží v ruce, že mi častěji upadne rámek se včelami, že mě to rychleji unaví a je rozhodnuto, nevýhod je víc než DOMNĚLÁ jediná výhoda a tečka!

Moje příspěvky jsou na dnešní dobu a neochotu mladých číst delší texty moc dlouhé a tak se snažím nevysvětlovat jaké pohnutky, kolik pokusů, zklamání a neradosti a taky jaké finanční ztráty mě k něčemu přivedlo a rovnou napíšu, že to tak MUSÍ být. Ovšem liberálové vyskočí jak čertík z krabičky, že jim omezuju svobodu, že něco nekompromisně tvrdím a někteří zženštilí si stěžují na mojí aroganci a jednání bez rukaviček. No tak jo, tak zrušme fóra, časopisy a dělejme si to každý sám NAPROSTO SVOBODNĚ a riskujme, že úplně blbě. To se právě děje, protože v celé Evropě hynou včely a nikdo JAKO neví proč (vědět nechce). No já tvrdím, že kvůli politice a idiotskému světonázoru, že si každý smí dělat co chce. A přitom jen pravidla siilničního provozu a silniční doprava jasně ukazuje, že jestli má něco fungovat, NESMÍ SI KAŽDÝ DĚLAT CO CHCE! Já bych třeba, kdybych měl tu moc, nedovolil chovat včely bez důkladného placeného školení, bez úspěšné zkoušky stejně, jako to mají rybáři a myslivci.

Pro mě za mě, klidně úplně sundejte střechu, váš boj. Já vám a nejenom vám pane Goro, říkám, jak je to LEPŠÍ, protože jsem to vyzkoušel na desítkách a stovkách pokusů za mnoho let a taky se řídím pokusy mých známých a kámošů a pokusy, co vyčtu. Ale jak je libo přece, dělejte si co a jak chcete.

Dokud budete pořád vidět život včel podle lidského vnímání světa, můžete si být jistý, že se k optimu neposunete. A nikdo. Sám mám tuto etapu včelařiny dávno za sebou a naučilo mě to klást otázky, pro většinu ostatních úplně hloupé a asi i rouhačské. Kdyby nebyli takoví jako já, ještě žijeme v lepším případě v jeskyních, spíš ale ještě na stromech.

Mám nepříjemný pocit, že nás tam liberalizmus (Green deal a jiné zelené a jiné šílenosti) velmi brzo zase vrátí. Část světa (ta liberální) k tomu má nakročeno.

Včelargoro napsal(a):
pýtaš sa dobre, pamätám ešte ako som som šiel po svoje prvé včely a igelit som mal dokonca zostrihnutý na vnútorný rozmer nadstavku.. ....Sedláček sa šiel urehotať...
ja teda na rozdiel od toma používam ten tvrdý durofol zastrihnutý ako ty píšeš, na vonkajší rozmer nadstavku.. vrchnák ho pritlačío hornú hranu nadstavku a tak zostane tých 7 mm nad rámikmi a včely môžu ošetrovať horné latky rámikov aby tam nešarapatila víjačka ...
...ak by si použil tenký igelit, mohol by ti ľahnúť na rámiky... a včely by ho pritmeľovali, čo sa u durofolu nedeje..

neni to síce tá najdôležitejšia časť úľa ale je skutočne dôležité hlavne v zime, aby síce vrchnák bol uteplený polystyrénom a nie "priedušné uteplenie", lebo bez igelitu uteká tým priedušným stropom potom nielen voda ako píše Tom ale aj teplo z úľa...
...včelársky sen o "suchom úli" v zime má jednu vadu, včelí plod sa darí odchovať len pri relatívnej vlhkosti 75-80%, v suchom úli majú teda problém včely zabezpečiť optimálne podmienky...dokážu to samozrejme ale zbytočne im to včelári priedušnými stropmi komplikujú...

No já jsem tu fólii chtěl udělat tak, aby přečnívala cca 5 cm přes vnější hrany nádstavku . Víjačka myslíte zavíječ?

Dobrý den.
Mám doma nějaké tenké igelity, které jsem si "donesl" z bývalé práce, stačí ten igelit dát v jedné vrstvě tedy tak, aby kopíroval vnější půdorys nádstavku?

Ano staci.

smidal.eu

krekařík
ano víjačka je zavíjač...
myslím že som u mnohých včelárov videl igelit tak ako píšeš, že o cca 5 cm prečnieval cez nadstavok
...ked bude prečnievať nadstavok, tak po založená vrchnáka sa zrejme "napne" a bude tých 6-7 mm nad rámikmi...
..podľa mňa dobre, podľa toma asi nie dobre...
vyskúšaj to i to ...a rozhodni sa ..

Děkuji za odpovědi.
No právě jsem se ptal Toma . Chci začít včelařit přesně podle jeho metodiky tak ještě zjištuji detaily a zapisuju co se dá. Do jara si chci vyrobit dva úly koupit oddělky a nějak začít.

tom.50 napsal(a):
Kvůli častým žádostem v SZ o úl, v jakém včelařím, dávám tento popis. Kdyby někdo podle toho dokázal nakreslit plánek, zašlete mi ho v SZ, zkontroluju rozměry a pak se může zveřejnit. Sám plánky nakreslit nedokážu.
Stejně je nejlepší jednou pro vždy pochopit jak to má být, těch několik málo měr si pamatovat a pak si lze vždy sám dovodit potřebné rozměry. Je to skutečně neuvěřitelně jednoduché.

Úl je vlastně velmi jednoduchá záležitost a rozhodujících rozměrů je tam jen pár. Bohužel mnozí výrobci dělají odlišnosti v ohavné představě, že zákazníkovi pak nezbyde než (což je pravda) všechno další kupovat u něj.

Zásady:

Včelí Mezera mezi "patry" úlu 7-8 mm musí být nad rámky, tudíž nástavek je vyšíí přesně o 7-8 mm než rámek. Rámek lícuje s dolním okrajem nástavku.

Vnitřní rozměr nástavku musí být 405x405 mm.

Nuta pro ouška rámků je široká 6,5 mm a je nutné jí udělat přesně. Když se potom sestaví nástavek, musí být rozteč boků nuty (drážky) 418 mm

Horní Loučka musí být dlouhá 415 mm a tudíž má na každé straně teoretickou vůli jen 1,5 mm. Toto je nejdůležitější snad ze všeho. Tento vztah - dobří výrobci dělají rámky vždy 415 a přířezy se kupují s metrem v ruce, je nejdůležitější rozměr v úle!!

Protože:
To, jak daleko "dojede" do boku rámek v nutě dává jakýsi boční mezerník. Mezi BL rámku a vnitřní stěnou úlu musí být VM na každé straně 7,5 mm, což je v součtu 15 a přesně o těchto 15 mm je vnitřek nástavku větší než šířka rámku 390 = 405 mm. Pokud je podle bývalé ČSN (která se nedá sehnat, já si jí pamatuju a tady a teď jí dávám) tedy rámek správně dlouhý = 415 a rozteč boků nuty 418, pak se nikdy nemůže stát, že by rámek do boku dojel k vnitřní stěne nástavku blíž než je Včelí Mezera. Jedině pak nebudou včely přistavovat rámky propolisem ke stěně úlu. Jestli se tento vztah rozměrů ignoruje, pak se vyrobí paskvil, kde jsou pak po celou životnost jen problémy a praní nervů.

Pro informaci, správně udělaný Langstroth má rozteč boků nuty větší než je HL dokonce jen o 2 mm (Češi o 3). Vím jistě, že toto nechápe většina výrobců v ČR a naprosto to ignoruje.

Hloubka nuty (drážky) pak musí být tak hluboká, aby nad rámkem bylo vždy asi 7-8 (teoreticky 7,5 mm) mm, původní ČSN tam měla přesně 6 mm.

Rámek má má mít ouško tlusté 6 mm (ČSN 5, ustálilo se ale 6 a dobří výrobci to dodržují). Z toho tedy vyplývá, že když je ouško tlusté (vysoké) 6 mm a nad rámkem má být 7-8 mm, pak nuta musí mít hloubku 13-14 mm.

Jestli rámky lícují se spodkem nástavku, pak podmet dna je tak vysoký, jako dva boční svlaky, na kterých na desce dna nástavek stojí a ty musí být vysoké 18 mm. Ne 16 ani 20, ale 18. To kromě jiného proto, že když je naplno (v létě) otevřené česno, má přesně 405x18 mm a to dává plochu 73 cm2. Jediné česno v úle v největším otevření musí mít 70-75 cm2 a protože se zde bavíme o dřevu - živém materiálu, který pracuje a v úle je podložka často až k česnu, může se stát, že se štěrbina zmenší a nebo naopak nepatrně zvětší. Pokud se však podmet udělá 18 mm, vždy to bude uprostřed tolerance velikosti česna a to je 70-75 cm2.
Uvedenou velikost česna nepodcenit, toto je hlavní důvod úspěšnosti minima léčení a nepatrného napadení včelstva VD.

Jednoduché dno je vzadu uzavřené vyndavacím hranolkem, já ho dělám o 1 mm nižší aby tam ještě držel, ale šlo ho snadno rozpěrákem vyndat. Vepředu je zimní vložka snižující česno na 6 mm (kvůli myším), která se ještě na zimu zmenšuje příložkou na délku cca 200 mm je jediným přívodem vzduchu do úlu a včelstvu nejen že stačí, ale je podmínkou malého počtu VD po celý rok. Síta ve dnech nemám, nejsou potřeba, léčebné zákroky se dělkají preventivně plošně a ne až když už jsou včelstva napadená tak, že už je na léčení vlastně spíš pozdě!

Víko neboli střecha se dá koupit například z plechu. Vnější rozměr úlu z desek smrk 20 mm je 465x465 mm a tak se víko musí koupit s vnitřkem asi 480x480 i třeba o trochu větším. Do víka je dobré vlepit asi 20-30 mm polystyren a to je pak jediné zateplení úlu.

Nepoužívám tvrdou (drahou) stropní folii, protože nepřilehne přímo na úplně všechny rámky, ale někde je nad nimi a tudíž v úle nastávají nesprávné cirkulace vzduchu a taky drahá folie časem zneprůhlední a je stejně k ničemu. Navíc se pohledem zhora stejně nedá nic vidět (já nic nevidím co by mi nějak něco řeklo o včelstvu), co by nějak pomohlo rozhodnout jaký zásah udělat. Používám obyčejný silnější igelit (proložky cukru z Lidlu) složený tak, aby nevyčníval po obvodu. Když je neprůhledný a někde ho včely prokoušou, jde do kontejneru na plasty a dám nový. Když chci vidět, snadno se igelit zvedne a než vč zareaguje vím co potřebuji a igelit je v původní poloze.

Některými autory doporučované prodyšné stropy jsou bez výjimky špatně. Musí to být vodo nepropustná folie, protože se na ní sráží v konci zimy a předjaří metabolická voda a ta právě tak stačí včelstvu a vzniká rovnovážný stav. Pak včelstvo nemusí za mizerného počasí pro vodu ven z úlu. I toto je velmi nepochopená zákonitost. Až fanaticky urputná snaha o co nejsušší vnitřek úlu v předjaří a zjara je nesmírně zhoubná pro vč jako celek. To se pokusím vysvětlit jindy.

Toto je celý popis úlu, nic víc na tom není.

Jenom. Pokud chce někdo chovat včely v "mém" úle, musí mít česno vždy u strany a to i u Studené Stavby. A to vlevo z pozice za úlem a logicky v pravo když se na úl dívám. MUSÍ to tak být, proč jsem tu (i jinde) nesčetněkrát vysvětlil. Od česna se ve včelstvu odvíjí ÚPLNĚ všchno a kdo nehodlá dodržet uvedené zásady, nebude mu nikdy fungovat to, co tu tvrdím že se včelami a jejich roztoči jde.

Je nutné pochopit základní předpoklad. Cílem mého včelaření není aby byla moje vč úplně bez jediného VD. Mým cílem je, aby vč nikdy nezasáhlo oslabení v důsledku přemnožení VD v daném včelstvu. Podle logiky, že i zablešený pes dobře hlídá, ale nesmí mít blech tolik, aby ho vyřadily z jeho primární funkce. A je docela možné, že pokud má pes pár blech, nutí ho to aby se jich snažil nějak sám zbavovat a nebo je omezovat na snesitelnou míru.

Asi to chápu špatně ale když vnitřní rozměr nástavku má být 405 mmm a venkovní míra má být 465 mm při tloušťce 20 mm to nějak nevychází !!

Dobrý den.
Bude tam nejspíš chyba. Jestli dobře počítám mělo by tam být 445 mm.

Není to chyba. Původní NN k úlům univerzálům ze 40-50 let byly medníky se stěnou tlustou 30 mm. Já se držel vnějších rozměrů. Pak je díl s oušky rámků zapadlý o 10 mm mezi čela a čela jsou vnějškem správně, ale vnitřek je větší = 425. To znamená, že do nástavku se vejde k 11 rámkům ještě celoročně "zaparkovaná" blinova přepážka.

Můj úl je dokonale promyšlený a maximálně funkční a "umí" toho hodně. Brzy přijdou fotky a pak to bude pochopitelnější. Trpělivost prosím.

A pro úplnou přesnost. Tehdejší včelí mezera byla ne 7,5 mm jako dnes, ale jen 6 mm. Pak byl vnitřek nástavku 402x402 a časem se ustálil rozměr 405x405. Mám tedy i NN s vnějškem 462x462 a novější 465x465.

Tak teď už to nechápu vůbec . Ten 12 rámkový úl (11 rámků + BP) máte jako "prototyp"? Myslel jsem si, že včelaříte v 11 rámkových. Ještě štěstí, že jsem nezačal řezat přířezy pro výrobu nádstavků . Jestli má vnitřní rozměr nádstavku 425x425 tak tím pádem by se musely použít jiné rámky s delší horní loučkou než 415 mm. Díval jsem se na nějaký plánek Dadant-Blatt ten má 12 rámků, ale vnitřní rozměr 450x450 mm. Jenom taková moje úvaha nejspíš chybná. Vyčkám až budou plánky.

Neexistuje zázračný bezúhynový úl, z toho bych vycházel.

Lidé v naší civilizaci podléhají nekonečnému opakování nesmyslů, opisují jeden od druhého. A tak kdosi kdysi řekl, že: "úl medu nepotí". Asi ve svých pětadvaceti jsem toto připomněl mámě a ona ostře odvětila doslova: "ale potí, a jak!!! ale když za úlem stojí lempl, co si nedá říct..."

Tehdy jsem se hluboce zamyslel a dnes vím, že měla pravdu. Ale jak kdo chce. Nikomu nic nenutím. On když i za sebelepším úlem stojí mamlas (s vlastní hlavou chtělo by se dodat), pak vše marno!

Ono k tomu stačí sice pořídit si dobrý úl, ale neuposlechnout do posledních datailu návodce a kýžený efekt se nedostaví. Možná nick irokez nepostřehl, že já tvrdím, že bezúhynovosti lze dosáhnout v každém horem přístupném nástavkovém úle (tedy ne ležan, ne zadovák) po nepatrné úpravě, která trvá minuty a funguje hned v tom roce. Když nyní v předjaří včelař začne dělat vše do posledního detailu přesně jak říkám, efekt se mu dostaví hned letos. Ono to není jen v úle. Já nemám vyzkoušený Langstroth - protože je dle mého nesmyslný a do našich podmínek nevhodný. Taky je tu prazákladní nutnost mít k VN ještě na med NN, kdy NN mají více využití, která ých se pomocí vysokých rámků docílit nedá v jednom úle. Kdo by si pletl vysoké a nízké nástavky, je nutné aby přestal chlastat, protože jinak si nástavky vysoké s nízkými plést nelze.
Nemůže to tedy fungovat s jen vysokými rámky a už vůbec v jakémkoli NN systému, protože obojí předpokládá rotaci nástavků a vytáčení zimních zásob plných chemie do medu a taky výkalů larev plodu.

Na druhou stranu, kdo chce kam, pomozme mu tam.

irokez napsal(a):
Neexistuje zázračný bezúhynový úl, z toho bych vycházel.

Dovolím si vám ocitovat větu z mého "vánočního dárku", cit:

"Umění chovu zdravých včel bez úhynů tedy není v konstrukci úlu!"

Tak proč nový Blaník, když jdou zdravé včely chovat v již známých úlech?

Blaník je jedním ze známých úlů, jde o bývalou ČSN a ne nějak specifický typ. Uvedené rozměry jsou stejné pro všechny úly s délkou 39 cm.

Mám za to, že jste celý článek nečetl, chápu.

Svět se od původního primitivního chaosu, kdy si každý dělal co a jak chtěl, přes unifikaci zase vrací k primitivizmu, kdy si zase každý chce dělat a dělá co se mu zamane, naprosto bezohledně a stupidně.

Vycházím z domněnky, že ne všichni touží po primitivním chaosu a cochcárně a že někdo uvítá SPRÁVNÉ rozměry. Ano, správné, protože správné jsou takové, které jsou kompatibilní s tím, co převažuje v dané době na daném území.

Polopatě. Dělat v Česku úly s délkou 39 s jinými rozměry je stejně inteligentní, jako používat v Česku jiné než metrické závity u šroubů.
Nevěřil bych, že se dožiju toho, muset toto někomu vysvětlovat.

A jeden konkrétní důsledek zrušení ČSN v uzenářství. Po jejich zrušení v r 1993 se běžně děje, že v salámech, párcích a buřtech není ani celé jedno % masa. Dobrou chuť všem pokrokovým. A příjemnou práci s úly vyrobenými jako atypy.

Pokud jde o úl známé konstrukce, dokonce podle ČSN, tak proč Blaník? Chcete se zapsat nesmazatelným písmem do dějin včelaření nebo je úl tak nazvaný v ČSN?

Není tak zapsaný. Je ale dokonale zapomenutý a název Škvařil či Hospodář už dnes nikomu nic neřekne. Chápete pojem "pracovní název?"

V jiném článku před pár hodinami objasňuji, že Sedláčkův "vynález" OP je dávno známý a dávno překonaný úkrok zpět. Ovšem v Blaníku žijí Škvařil, Brenner, do jisté míry i Boháč a další dál. Co dáte lidem vy?

Pro svoje včelařské přátele jsem už nesmazatelně zapsán, vyšší ambice snad ani nemám a vy jste mi celkem lhostejný.

Máte nějaký problém? Nebo oč vám jde? Něco k věci, nějaký názor, námitku, dotaz, či kvalifikovanou oponenturu, krom averze k mojí osobě a snaze pomoci jiným, máte? Nebo chcete jen otrávit a znechutit? I tomu rozumím, nejsem na světě první den, takových jsou vás spousty.

Děkuji za vysvětlení.

Dobry den,

poku ma igelit lezet na horni loucce, nebylo by rozumnejsi mit horni loucku slicovanou s horni hranou nastavku a naopak vceli mezeru drzet dole?

S pozdravem smidla.eu

Ne. Kvůli kompatibilitě s civilizací = v té byla VM vždy nahoře.

Ale sdělte, prosím, důvod proč si myslíte, že by to tak mělo být?

Ve stromě či jiné dutině by byly plásty přistavěné ke stropu a po stranách asi 3/5 odzhora ke stěnám. Mám za to, že to bylo nutné pro možnost tepelného režimu každé uličky zvlášť.

Jinde říkám, že nesmí být podáváno v předjaří a zjara nikdy žádné těsto a asi nevysvěštluji proč a nebo to zopakuju. Je to proto, že včelstvům stačí metabolická voda, kondenzovaná na neprodyšné stropní folii. Jakékoli odvádění vodních par očky nebo prodyšným stropem pak vyvolává stav, kdy se vč nemůže rozplodovat, protože "ví", že by potřebovalo víc vody, než má a tak to doslova brzdí jarní rozvoj. Pokud se ale dá těsto, pak je to přínos a to vezmou hlava nehlava a doslova je to vyhání pro vodu i za mrazu, s často tak drastickými ztrátami, že vč ztratí víc včel, než zvýšené plodování vytvoří. Proto tak kritizuji Sedláčka, že drží vč v zimě hladová a pak je cpe těstem. Každý si to může vyzkoušet. U mých, dobře živených včelstev a oddělků s dostatkem zásob se nikdy nijak jeho blílkovinové těsto neprojeví. Je to jen taháníé peněz z kapes a oslabování včelstev v kritické jarní době. To je stres a ten se klidně projeví na podzim nepochopitelným úhynem. Ale kdo jak chce!

Proč to vím tak jistě. Po ww2 přišla móda ( a rodiče si na to naběhli), že se dělal strůpek z prkýnek umístěných přesně 6 mm nad HL. Tím nemohla mít každá ulička svůj tepelně-vlhkostní režim a vč nešla do rozvoje. Tak včelaři vymysleli podněcování těsty. Ovšem to mělo důsledky, které jsem popsal v předchozím odstavci. Stačilo zrušit mezeru nad rámky obyčejným igelitem a je vše vyřešeno samočinně. Ale kdo jak chce, stačí zkoušet, psát si a porovnávat a pozorovat jestli které vč vyletuje i za hnusného počasí. Každý se můž hned letos přesvědčit o pravdivosti mého tvrzení.

Tvrdá stropní folie je tahák na peníze, nikdo nic rozumného zezhora vidět nemůže, folie za necelý rok stejně zneprůhlední. A pokud chci vidět, opatrně odkryju igelit a než se včely vzpamatují a stihnou zareagovat, vím co jsem potřeboval, úl je přikrytý a zedeklovaný. Na co tedy folii za 50 + Korun?

Jinde vysvětluju proč nutili soudruzi včelaře aby neměli plesnivé spodní rohy rámků a ten strop nad rámky způsoboval sucho (spolu s očkem vražedné). Zbrojní průmysl komunistů měl o pár metráků víc vosku a včelaři mají dodneška problém. Někteří. Ti, co si nedají říct.

Co vám komu brání u řetiny vč hned zítra dojít úplně zakrýt sejta, ucpat všechna očka a dát na rámky igelit? Jo, sice bude pár rámků oplesnivělých - proto se má zužovat. Ale včely budou lepší, víc medu, ale hlavně budou zdravější bez úhynu a nebo s méně úhyny.
Sejta zrušte a lečte preventivně a nečekejte až začnou hodně padat brouci. To je už na účinné léčení pozdě! ALE KDO JAK CHCE, KAŽDÝ SVÉHO ŠTĚSTÍ STRŮJCEM

tome píšete..." nikdo nic rozumného zezhora vidět nemůže,"

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ano, také píšu, že se nemá zjara nikdy krmit těsto. Ale i kdyby, co vy vidíte zezhora v uličkách? Umíte poznat plochy plodu, zda je mezerovitý, zda je snůška, zda vč staví, kolik má pylu a zda je v buňkách čerstvý nektar, který teče z plástů při naklonění? Vy vidíte zhora, zda vč na SR staví něco a když staví, tak zda trubčinu nebo dělničinu, nebo obojí? Vy vidíte zhora zda jsou zakladené misky a chtějí se rojit? Vy vidíte zda je zakladená povytažená mezistěna a lze jí dát do hnízda a na její místo před SR dát novou? Pokud vy tohle vidíte, jste lepší včelař než já.

Já vidím jen to, kolik uliček obsedají, to ale vidím i já skrz špatně průhledný igelit. A opakuju, když chci vidět nějaké detaily, prostě igelit zvednu.

A i kdybych chtěl dát těsto, není přece jen jaro, někdo třeba chce krmit draze těstem oddělky. A nebo nemá plemenáče kam jde dát krmítko na roztok. Nebo nechce krmit rychle, tedy letní podněcování. Pak ano, dá se těsto na loučky, na to se připlácne igelit a jak včely pod ním berou těsto, vznikne tam množství malých dutinek. On se igelit kroutí i tak. No a když je igelit opotřebený, nebo prokousaný, nebo úplně neprůhledný, dám ho do kontejneru na plasty a na rámky dám nový. A který je nejlepší? No z Lidlu, ten, kterým ten podnik prokládá na paletách cukr, který není v desítkách. Pokaždé se v obchodě nejméně jeden válí, nic mi nikdy prodavačky neřekly. Taky se dá některou poprosit aby vám je dávala stranou. Mám jich v autě nejméně 10 nových a slouží nejen jako stropy. Mám 50 vč a každý rok spešlo folii za 35-60 Kč je v průměru 2.500 ročně a je to úplně hloupě zbytečný výdaj a navíc neplní tu funkci, kterou já požaduju.

No a ještě k těstům. Zkusil někdo rozpustit cukr moučku? Vznikne mléčně zakalený hnus = je v tom nějaká chemikálie proti hrudkování. Je zajímavé, že někomu vadí léčit neviditelným Amitrazem v miligramech a klidně dá včelám viditelnou chemikálii v tisícinásobně větším množství.

Těsto kupované je, mám za to, vždy brajcvajc ze škrobového hydrolyzátu. Kdo tímhle někdy v roce krmí, určitě se pak nediví, že mu včely třeba padnou na CCD, že ne, že se takový včelař nediví? Protože se včela za miliony let nikdy nemohla potkat se škrobákem a nemohla se ani potkat se sacharózou invertovanou kyselinou. Ano, kyselinami se uměle unvertuje sacharóza, což je cukr řepný, kdyby někdo nevěděl (jmenuje se tak, ne, že by ho včely sbíraly z řepy). Včely invertují sacharózu pouze enzymaticky. A tak ani umělé cukrové inverty chytrý včelař svým včelstvům, pokud je má rád a pokud jim chce dopřát zdravý život a neche si je přiotrávit, nedá. Že vám tohle nikdo neřekne? No a fakt myslíte, že vám to řekne někdo, kdo s tím kšeftuje a vydělává na lidské hlouposti? A že to neotisknou časopisy? No neotisknou protože by jim ti obchodníci nedali vydělat drahou inzercí. Vážení, to je kapitalizmus! (tohle všechno jsem si neuměl uvědomit když jsem připitomněle cinkal klíčema)

Že se to na to vyrábí a prodává? No jasně, taky se prodávají hračky pro mimina a když se jich pár otráví, tak se to najednou stahuje z prodeje.

Třeba pravdu se šmakuládama nemám, jak to mám vědět? To má zjistit Dol nebo tak někdo, já ne! Já jen můžu tyhle s.ágory svým včelám nedát!!!!!

Ale opakuju, jak kdo chce. Stačí mě poslechnout, ne jen v něčem, ale do posledního detailu ve všem.

Jake mnozstvi chemikalii je v davce Varidolu a jake mnozstvi chemikalii je v mouckovem cukru, potazmo testu? Ja to nevim a vsadim svuj rocni plat ze Tom.50 take ne. Je to jen predpoklad! A jako takovy ma nulovou vypovidaci hodnotu.

Ja mam stropni folii zcela zdrma, proto argument ceny vynecham. Proc se ptam zda by nemela byt horni loucka slicovana s horni hranou nastavku? Pokud by tomu tak bylo, mohl by byt strupek igelit, folie, latky, vzdy by to vcely mohli utesnit voskem/propolisem a nemusely by to utestnovat masou tel.
Na druhou stranu, pokud i prirozene zijici vcelstva obmenuji dilo, za "spouprace" se zavijecem, musi byt schopne fungobat i v pripade, ze plasty nejsou prilepeny ke stropu.

Ke skrobakum se vyjadrovat nebudu, nepouzivam anikdy jsem nepouzil, nemuzu to hodnotit.

Smidla.eu

Já dokážu zaujímat stanoviska i k tomu, co nepoužívám, nedělám. Nemusím být nutně vrah abych věděl, že vražda je ohavná a odsouzeníhodná. Jednou se z toho polkorektního liberalizmu všichni zblázníte!

Umíte být moderně stručný, ovšem mě nesrozumitelný. A nebo píšete nesmysly.

cit:
Pokud by tomu tak bylo, mohl by byt strupek igelit, folie, latky, vzdy by to vcely mohli utesnit voskem/propolisem a nemusely by to utestnovat masou tel.


Odpověď: Proboha proč by kvůli tomu měl tedy okraj nástavku lícovat s HL? Dejte igelit, ten přilehne na HL rámků a nastane přesně to, co požadujete a nemusíte se snažit napasovat blbou tvrdou folii.Když říkám, že je blbá a to, že vy to máte zadarmo neznamená, že to jiným vnucují obchodníci aby se na tom kapsovali. Takto jste to napsal jako kra.inu, vysvětlíte mi, jak jste to myslel? Co jsem nepochopil? Vy nechcete dělat věci jednoduše?

Proč něco dělat jednoduše, když to lze dělat složitě, viďte, chápu. Dalo by se říci, že vám vaše starosti závidím.

Můj předpoklad sice asi má nulovou (nebo kdo ví jakou) vypovídací hodnotu. Já ale nejsem vědec a nemám ambice jím být a tudíž nemusí mít nic, co říkám, žádnou vypovídací hodnotu. Jen říkám, že chytřejší je zkusit udělat to a tak, jak říkám a porovnat to s mejnstrýmem. Čemu na tom nerozumíte? Moje trpělivost je se začátečníky bezbřehá, ptejte se, kvalifikovaně se ptejte, rád vám povím na co jsem dosud přišel A dám vám to zadarmo, představte si! Nemusíte do žádného placeného kurzu.

Jestli bych neměl s rozdáváním přestat. Kdybyste museli platit, vážili byste si toho, co dostáváte, určitě víc.

Budu jednotlivá témata číslovat, vidím že vám dělá problém reagovat chronologicky, tak vždy jen použijte číslo a k tomu reakci.

Nevím co je pro vás nesrozumitelné. Četl jste to vůbec celé? Asi ne že? Chápu. ...Mohl bych nakreslit výkres a ten sem vložit, ale když to pochopíte, bude to pro vás přínosnější, než kdybych vkládal fotky a videa ne?

1) Když se začaly vyrábět granule pro papoušky, drtivá většina chovatelů nad nimi ohrnovala nos. A to i přesto, že je nikdy nevyzkoušeli. Bylo to zkrátka něco nového. Já je začal zkoušet. Postupně jsem prošel všechny dostupné a zakotvil jsem u jedněch, které mi vyhovují. Když jdu krmit, dám směs zrnin, granule a ovoce nebo zeleninu. Ptáci vždy vemou nejprve slunečnici, potom granule a potom vše ostatní. Pokud v krmné dávce nebude slunečnice, vemou granule přednostně. Používám je více jak 15 roků. Ještě že jsem si neudělal názor podle většiny, která tvrdila jaká to je šmakuláda.

2) Otázka zní, proč to tak neudělat? To že vy používáte igelit znamená, že ho máme začít používat všichni? A přitom pokud by horní loučka lícovala s nádstavkem, není nutné používat POUZE igelit, ale je možné používat jak fólii tak laťky. nebo to má ještě nějaký význam? Jaký?

3) nejde o to čemu já rozumím, jde o to, jak si vy vykládáte to co píšu. Upozorňuju že pouzitý argument s množstvím chemikálie je zcestný. Nepodávání těsta nijak nerozporuju, naopak, přijde mi to velmi logicky zdůvodněné potřebou létat pro vodu. Dotaz k tomu kondenzátu. Je to defakto destilovaná voda, ta je pro člověka nepoživatelná, ale jak to je pro včely?

S pozdravem smidla.eu

smidla napsal(a):
Dobry den,

poku ma igelit lezet na horni loucce, nebylo by rozumnejsi mit horni loucku slicovanou s horni hranou nastavku a naopak vceli mezeru drzet dole?

S pozdravem smidla.eu

nedá mi sa nezamiešať do tvojej diskusie s Tomom...

PRI TOMOVOM ULI BY TO NEBOLO ROZUMNEJŠIE KEBY NAD HORNÝMI LATKAMI RÁMIKOV NEBOLA VČELIA MEDZERA...

ono obecne tá medzera musí byť, aby pri skladaní nadstavkov sa nedrvili včely, ktoré chránia svojimi telami plod a sú na rámikoch ,
napríklad keď tom položí kŕmny nadstavok na TL a potom kladie plodisko, včely vlastnými telami chránia plod v ňom, sú v uličkách ale aj na dolných loučkach plástov s plodom ale keď má krmny nadstavok hore nad rámikmi 6 mm včely to dajú bez problémov)
(presne preto bolo 6mm aj pri povalovkách, aby sa pri ich ukladaní nedrvili včely, nie kvôli komunistom )

.. v každom inom úli je to jedno či je medzera hore alebo dolu, osobne mám úle LG kde je hore medzera 7 mm (aj tí hnusní kapitalisti asi potrebovali vosk do zbrojárskeho priemyslu ) a od spodu len 2 mm
ale
mám aj koplenové úle LG z Dánska, je to tam tak že teda vrch nadstavku je "slícovaný s hornou lúčkou" a včelia medzera je celá dolu, pod dolnými loučkami...
u mňa to byť môže...

prečo môže byť na iných úľoch včelia medzera aj pod dolnými loučkami
ale
u Toma musí byť hore a nemôže byť u Tomovho úľa dolu?
JEDNODUCHO POTOM BY DNO NEBOLO VYSOKÉ PRESNE 18 MM ALE VIAC...
a Tom tých 18 mm považuje za rozhodujúce a dôležité, presne 18 a nie 24-25 mm!!!

Těch 18 nepovažuje Tom, neboli já. To je prostě zkušenost předků stará asi 100 let.

Tvrdím, že kdo nechce úhyny, NIKDY, nesmí mít nikdy ani jediné očko.

Pak tvrdím, že včesltvo MUSÍ mít jen jeden přívod vzduchu = česno (to vyplývá z nutnosti absence oček). Akorátní velikost česna je cca 70-75 cm2 a při podmetu 18 a šíři dna u úlu s rámkem 39 je 405. 40,5 x 1,8 = 73 cm2 a to je optimální velikost letního česna. Po posledním medobraní a započetí krmení se musí česno zmenšit tak, aby ho vč dokázalo úspěšně bránit.

A tak. Když by byl podmet vysoký 25 mm, tak by plocha česna byla 40,5 x 2,5 = 101 cm2 A TO JE ROZHODNĚ ÚPLNĚ ŠPATNĚ.

Už je to únavné. Když by někdo mocí mermo chtěl podmet 25 mm (nechápu proč), musel by snížit čeno na 18 (17-19 asi tak) aby dosáhl plochy česna 70-75 cm2.

Velikost česna, tedy jeho plochu a tou je daná výměna vzduchu v úle, je KONSTANTA, kdo chce živé a zdravé včely, MUSÍ jí doržet.

Prostě pokud nejsem magor, poslechu ty, co to za 100 let vyzkoušeli tisíckrát, udělám to 405 x 18, a pak se tím už nikdy v celém včelařském životě nemusím zabývat a bude to samočinně fungovat. Mám za to, že tu řešíte úplné nesmysly, učeně by se řeklo marginálie.

Takže, pane Goro, uvedené věci netvrdím já, ale předkové a já nebádám jak k tomu došli. Možná jste přehlédnul, že do 18 mm včely většinou (vzácné výjimky jsou) ještě na dně nestaví žádné šplhací boule. Já se domnívám, že předkové stanovili těch 18 mm taky proto, že to vč ještě nijak ničím neprostavují a současně je to dost vysoko aby mohl proudit dostatečně vzduch, když se na dně nahromadí mrtvolky z přirozeného úbytku včel v zimě.

Zažil jsem jednoho pana chytrého, udělal si podmety jen 6 mm. Pán o 8 let starší (chytrej jak rádio) a říct si nedal, docela byl na mě sprostý, poslal mě... Udělal si tak rovnou 250 den. Pak, když vyndaval podložku kvůli měli, mrtvokama shrnul všechnu měl. Včely se mu svěšovaly tak, že se v zimě v mrazu dotýkal chumáč dna. Ale hlavně, asi vč nemohla dýchat a od jara do podzima měl pod letáky známé "brady". Po prvním roce zvyšoval dna. O 20 mm. Prostě čistokrevnej b.b.

Ale jak kdo chce, každý svého štěstí strůjcem.


Nicku smidla nerozumím už vůbec a tudíž se nijak nevyjádřím.

Když ještě nebyl internet, poprosil jsem dopisem Jindřicha Boháče o plánky na Langstroth. Přesto, že jsme byli názoroví odpůrci, ihned mi pomohl. ZADARMO! Byl ze staré školy a uměl diskutovat.
Plánky mám dodnes, je to fotokopie německé brožury. Dojdu pro zajímavost do dílny podívat se, jak vysoký má podmet opěvovaný a obdivovaný Langstrot. Mimochodem smidlo, Langstroth má VM NAD RÁMKY. A můžete bádat proč. Má to tak od roku 1860 myslím.

Jak přinesu originální výkresovou dokumentaci, ihned sem dám vědět.

Milí zlatí. Originál Langstroth má podmet vysoký, světe div se, 20 mm.

Jenže tím, že je na 10 rámků, je široký 375 mm. No a 37,5 x 2 cm = 75 cm2!!!!!!!!!!!!

Pokud tedy ani toto nepřesvědčí někoho, že je zákonitost česno velké 70-75 cm2, pak...

Mimochodem, Langstroth nemá očko. Žádné, ani jedno!

Nejspíš Češi opisovali v Americe, v době vzniku Langstrothova úlu tady byly košnice a vrcholem pokroku byla Almárka, zadem přístupný miniúlek na 14 rámečků úzkovysoké míry 24x26, s medníčkem 24x13x14 + ještě vysoký medník 24x26x14.

V době, kdy Adamec "stvořil" míru 39x24, ve světě frčely stropováky, tzv "Amerikány", ale tupý český včelař chtěl starodávné a překonané (už tehdy hloupé) zadováky.

Nějak se neumím ubránit dojmu, že se vlastně včelaři od prezentace Adamcova úlu v roce 1905 nijak nezměnili a jsou neustále stejně chápaví.


Jo a u Langu se mimo sezónu (a na celou zimu) zmenšuje česno česnovou vložkou s otvorem U PRAVÉ STRANY!!! velkým 110x8 mm. U nás to musí být jen 6 mm a já dělám délku asi 150-180 mm. V Americe asi mají bachratější myši. Skutečnost bude taková, že se jedná o přepočet z jejich palců nebo v čem oni dodnes měří. A tudíž je možné, že skutečnost je pod 8 mm.

Nikdo se mi nemusí omlouvat, to je lidské, že někdo něco neví a není to ostuda. Ostuda je, když se mu to řekne a on si stejně jako ma.or furt vede svou!

.. asi som to v tej slovenčine napísal nejasne ešte to radšej doplním aby to šmidla pochopil lepšie ako Tom...( nik nechce 25mm dno..)

...ak by bola včelia medzera nie nad rámikmi ale pod rámikmi tak by na Tomovom úli (bočné svlaky 18 mm!) nebol podmet presne 18 mm ale 24-25 mm, zväčšil by sa o tú medzeru....

samozrejme veľkosť letáča/česna by sa nezmenila je tvorená hranou nadstavku a bola by 18 mm (pri bočných svlakoch 18 mm)

Zjistil jste Tome při svém bádání nějaký vztah mezi velikostí, objemem úlu a velikostí česna? Má být u malého i u velkého úlu stejně velké česno?

Jak rikam, problem nebude v tom, jak ja to chapu ;)

Položil jsem, podle mého názoru, jednoduchou otázku. Nebylo by lepší mít slícovanou horní loučku s vrchem nástavku? A vysvetlil jsem proc se na to ptam. Tak nějak jsem očekával odpověd BYLO/NEBYLO a vysvetleno proč. Tom.50 se jako obvykle utápí ve vlastní představivosti co tím sakra vlastně myslím.

Ano, o změně velikosti podmetu vím, ale jak je správně podotknuto, velikost česna to neovlivní.

S pozdravem smidla.eu

Pane Goro, díky za upřesnění, nepochopil jsem to, prominete prosím?

irokéz

Neumím vám rozumně odpovědět. Nějak se řídím citem a logikou. Samosebou je oddělek ohrožený a ihned má česno podstaně menší, pořád výšku 18, ale od jedné strany se zužuje příložkami (různě dlouhé - a nebo se u včel zkracují) - odřezky z truhlání, třeba šikminy, nebo prostě nějaké hranolky asi tak 20x20, 25x25, prostě tak něco. Brzy uvidíte v jednom časopise fotky. Taky dám betonovou cihlu. Tedy když mi dojde trpělivost s všetečnými ptáky, kteří ty příložky furt odstrkují.

Ale letní česno u úlu s několika medníky, třeba 4-5 a u úlu jen se dvěma je česno stále totéž = přes šířku dna x 18 na výšku. Věříte, že mě to vůbec nenapadlo a až se ptáte mi to docvaklo?

smidla napsal(a):
Jak rikam, problem nebude v tom, jak ja to chapu ;)

Položil jsem, podle mého názoru, jednoduchou otázku. Nebylo by lepší mít slícovanou horní loučku s vrchem nástavku? A vysvetlil jsem proc se na to ptam. Tak nějak jsem očekával odpověd BYLO/NEBYLO a vysvetleno proč. Tom.50 se jako obvykle utápí ve vlastní představivosti co tím sakra vlastně myslím.

Ano, o změně velikosti podmetu vím, ale jak je správně podotknuto, velikost česna to neovlivní.

S pozdravem smidla.eu

Omlouvám se vám za nepochopení vašich jednoduchých dotazů, odpustíte vetchému starci?

Odpověď jsem vám dal předele: NEBYLO!!!! Štiplavě jsem nazval VM nad rámky "civilizací". Tak polopatě ano? A nemyslím to nijak zle.

Víte, existuje metrický závit a vy bádáte, jestli by nebylo lepší aby měl prudší (nebo pomalejší) stoupání a nebo jestli by nebylo lepší, aby klínový řemen měl jiný úkos a nebo jestli by nebylo lepší úhly a hodiny měřit v desítkové soustavě (asi bylo, stejněl jako psát česky Y a I je taky voser). Mám za to, automaticky mi to tak naskakuje, že takhle jasné věci nemůže přece nikdo myslet vážně a že si ze mě dělá pr.el a reaguju ihned cholericky a asi neurvale. Zkuste se, prosím, rozumně zamyslet. Co byste třeba chtěl smidlo vylepšit na krumpáči nebo lopatě, či kladivu? Prostě se nezabývejte kra-inama.

Mě dráždí, jak někteří výrobci, asi aby si pojistili, že pak musí každý nešťastník, co u nich nakoupí, dělají atypy, nekompatibilní se zbytkem když ne světa tak republiky.
Tak se stalo, že nějaký (vynechávám vulgární slovo) udělal půl VM nad rámky a půl pod nimi. Nebo někdo jak chcete vy (nechcete, jen se ptáte a to je dobře) uděal VM dole. Jasně, chápu, ale nesouhlasím.

Pro příklad odbočím. Dnes už nikdo neví, že vztah délky HL a rozteče nuty tvoří boční mezerník. Mnozí následující g fakt těžko chápou a ani nákres by nepomohl, prostě se to MUSÍ pochopit.

Jestli je vedle BL rámku VM 7,5 mm (dříve dle ČSN u BVD byla 6 a proto staré úly měly vnitřek ne 405 jako nyní, ale 402), pak se MUSÍ zajistit, aby rámek "nedojel" blíž než na 6 (dříve 4,5 ) mm. To je zajištěno POUZE TAK, že je nuta jen o 3 mm širší než je délka HL. Tedy, správná (chápu, že tohle slovo někoho dráždí) délka HL u rámků délky 39 cm je 415 mm. Pak nuta MUSÍ být přesně 418 a tak na každé straně vzniká teoretická mezírka 1,5 mm. I kdyby nebyl rámek přesně uprostřed a na jedné straně se ouško opřelo o vnitřek nuty, pak se na té straně zmenšila VM mezi stěnou a Boční Loučkou rámku na 6 mm a to je pořád správná Včelí Mezera. Na druhé straně se ale stalo, že se půvopdní VM zvětšila ze 7,5 mm na 9 a to pořád ještě jde a pořád bude i VM 9 mm fungovat jak má = nebudou tam m nic stavět a nijak to nepřilepí ke stěně.

Langstroth má dokonce nutu širší jen o 2 mm než je délka jeho HL a tak je bývalá ČSN (Češi) benevolentnější než USA. Jednou, když si přijel zákazník pro včely a rámky mu na jedné straně (nebo na druhé) propadávaly, protože byly nuty nesprávně široké (museli jsme všechny nuty vyložkovat lajsničkami, které jsem musel nařezat (tak tenké = velmi nebezpečné). Pak jsem volal do té firmy, nejmenuju, ale nejvěhlasnější a největší a tam mi řekli, že jsem de.il a poslali mě do řiti.

Nedivte se smidlo, že jsem na vymýšlení zmeny v kontrukci žebříku, lopaty nebo klíňáku fakt alergickej!

Pokud pracovni nazev Blanik, je pro "novy" ul, ktery zatim nema presne zadane rozmery a podminky, pak je prirovnani k zavitum nevhodne.
Pokud se jedna o bezny, lec zapomenuty ul, pak to je opet irelevantni, co je zapomenuto uz neni.

Osobne bych se vyvaroval prirovnavani k beznym vecem, ostatne takove kladivko, pouzivane truhlarem doznalo zmeny, stejne tak zebriky uz v dnesni dobe jsou napriklad teleskopicke. ja chapu kam smerujete tim co a jak pisete, nemam s tim problem.

Bylo by vhodne si rict jasna pravidla. Jedna se o novy typ ulu? Nebo jen modifikace stavajicich? A od toho se pak muze odvijet spusta dalsiho. Muze se stanovit presna velikost ramku, nastavku, vik, den, vlozek. Protoze u modifikaci stavajicich ulu toto menit nelze. Pochopeno?

S pozdravem smidla.eu

Tak především. Správné rozměry stanovila kdysi platná ČSN. Když jsem si pořídil PC (asi 17 let), první jsem hledal tu normu. Nebyla, zmocnil se jí nějaký XY a chtěl za ní peníze. Tak jsem přestal být líný a vzpoměl si přesně jak byla. Ona je vlastně velmi jednoduchá, já nechtěl celý konkrétní úl, například Moravský univerzál, nebo Budečák nebo Tachovák či jiný. Tyto (a další úly s délkou 39) musí mít a za komančů měly přesně stejné rozměry rámku, rozteče nuty, hloubku nuty, tloušky oušek a VM nad rámky a ta byla původně 6 mm (kříženka včely tmavé a kdoví čeho před Kraňkou byla menší, tak asi proto jen 6 mm). I VM na bocích (vedle rámků) byla původně 6 mm a tudíž vnitřek úlu byl 402 (390 + 6 + 6). Dnes je VM na bocích 7,5 mm a tudíž je vnitřek 405. Nuta se ale nijak nemění!

Prostě tak jednoduché to je. To jsou u míry 39 ta kladiva, žebříky a lopaty. Jasně, že třeba lopata u telekomunikací byla jiná (břit nikoli ve tvaru lipového listu, ale rovný a s okraji zvednutými jako má uhelka, ale cekově je tzv "kinetka" menší a umožňuje úzké výkopy), než u kopáčů kanalizace. Pak ryčka (vyztužená velmi těžká čepel s jakýmsi žebrem na spodní straně čepele) na "kopání" (rýpání - ne rýč) v drnu (tedy bez krumpáče = šlo to mnohem rychleji, ale běžná čepel lopaty by to nevydržela). Prostě smidlo, i v lopatách se vyznám, věřte mi, fakt můžete

A když mi vy (i ještě někdo, myslím irokéz) vyčítáte název Blaník, jak tedy nazvat hyperjednoduchý úl (jednodušší si já už neumím představit) a jak ho odlišit od Břinků, Kolomých, Luňáků a desítek dalších, kteří dělají každý něco jiného s jinými mírami a namnoze se nedrží žádné normy? Dám si od vás rád poradit.

Někde tu píšu (už nekolikrát), že přířezy je nutné kupovat s metrem v ruce. Vysvětlím.

V časopise Dymák je rubrika pana Kolomého o jeho omylech. Mimochodem velmi poučné (jen hloupý opakuje chyby druhých když byl varován někým zkušeným). Snažím se i já sdělit chyby svoje, aby je jiný nezopakoval a snažím se čtenáře uchránit vícepráce, nebo nutnost něco vyhodit a vždycky kupu zklamání. Ne každý to tak bere.

Jednou jsem nějak nestíhal nadělat si přířezy, koupil jsem si je. Sbil z nich asi 200 rámků a ty se mi pak nevešly do nástavků. Měly totiž HL místo 415, kdy nuta musí být jen o 3 mm větší (boční mezerník = popisuju to tady nedávno a já to mám přesně jak to být má), délku 418 a zkracovat o cca 3 mm 200 rámků s vylepenými mezistěnami nikomu nepřeju. Ono to nejde jen na jedné straně, je třeba na obou cca 1-5-2 mm.

Ale b.b to ode mě bere, jako že mu nařizuju co a jak má dělat, když on si přece může dělat co chce. No ano, může, já píšu pro chytré a liberálům radím nic ode mě nečíst.

Chviličku už včelařím, takže o česnu třeba pro oddělek něco málo vím. Dotazem jsem ale mířil někam jinam. V jednom z příspěvků tvrdíte, že pro včely bez úhynu je nutné mít česno určité velikosti a česno větší je špatné. Mně zajímá, jaké máte důvody pro toto tvrzení a proč podle vás česno s větší plochou má být příčinou úhynů. V souvislosti s tím mně napadá i otázka, co se ve včelstvu stane, když česno nechám naopak menší, s česnovou vložkou, celou sezonu.

Co říkáte na dno p.Kolomy 12 cm , zasíťovaných !!

Dobré dopoledne.
Aby to bylo snadnější k pochopení s dovolením pana Toma jsem zde umístil náčrt půdorysu s rozměry jeho nádstavku. Zbytek rozměrů je v popsán v tomto tématu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuju vám za nákres, snad je to už nyní jasné komukoli.

Původní medníkové NN k univerzálům mých rodičů se začátku padesátek měly stěnu tlustou 30 mm a měly hodní falce. Já se proto u dalších NN musel (kvůli těm falcům) držet vnějšího rozměru.

Jen připomenu mladým, aby věděli jak fungovalo socialistické národní hospodářství: Nemyslete si nikdo, že stačilo mít peníze a koupit si co kdo chtěl nebo POTŘEBOVAL. Omyl. Dříví - řezivo se koupit nedalo, příděl (který musel zaplatit) měl jen ten, kdo mě stavební povolení na stavbu RD. Takže sehnat pětičtvrtní prkna bylo nemožné. Palivo se nesmělo nikdy dělat delší než 1 metr právě aby si nikdo nemohl sám nařezat trámy a prkna doma. Ale na úl stačila délka 1 m. Na velké cirkuli jsem si nařezal z paliva prkna. Počkal 3 roky než vyschnou. Pak jsem si je u kámoše ohobloval na 30 mm a zbytek se dal udělat cirkulárkou.

Pak jsem nemohl čekat a sehnal jsem vyschlé coulky (24,5 mm) a ty dají po ohoblování (s bídou) 20 mm. Protože to ale muselo být kompatibilní s tím, co jsem už měl, držel jsem vnější rozměr a nákres ukazuje jediné možné řešení u čel. Bočnice bylo možné dát na vnější rozměr a tím se zvětšil vnitřek na 422 a posléze dokonce na 425. Tato původně "vada" či " z nouze ctnost" se ukázala jako velmi výhodná. U přední stěny (TS)je uvnitř "zaparkovaná" BP (blinovka), která se asi 10 měsíců nepoužívá a někde musí být uklizená. Pokud je úl na SS, pak je BP zaparkovaná u bočnice bližší k česnu (které nesmí být uprostřed, ale vlevo z pohledu za úlem)

Ovšem toto umístění u přední stěny tepelně izoluje nástavek proti přehřívání - ne vždy se povede mít úly v celodenním stínu.

Další funkce uklizené BP je v tom, že (nemá mezerníky) jí kleštěmi vytáhnu jako první. Do mezery uvolním první rámek a snadno ho vytáhnu nahoru bez mutlání a hrnutí včel. Prostě je to výhodná manipulační mezera. Po ukončení práce zase velmi opatrně a pomalu zasunu zhora BP na místo nadoraz u čelní stěny.

A tak jako nouze údajně naučila Dalibora housti, mě nouze o prkna za soudruhů umožnila vypiplat výbavu nástavku k dokonalosti. Ale mohl bych tvrdit, že jsem takový génius a že to vše je výsledkem teoretické vědecké rozvahy a stěží by mi šlo dokázat, že to vzniklo jinak, z velké části jako nouzové řešení.

Proč to píšu. Přátelé, snažte se naučit uvažovat vždy tak, aby se většina nevýhod proměnila ve výhody a nebo aby nevýhody nevadily tolik. Jde to, moje praxe j etoho důkazem.

Dobry den,

musim se priznat, nejprve jsem dva prispevky smazal, byly velmi uprimne, ale opet by tu doslo k urazeni se. Takze se pokusim treti verzi:

Vychazim z drivejsich textu.
1) "Vymyslel jsem jednoduchy ul" z tohoto tedy usuzuju ze se jedna o novy typ ulu a tedy neni nutne se drzet NICEHO z minulosti. Chapu ze autor ma nejake vybaveni (a nejen on, ale spousta jinych ne) a to jen tak nevyhodi, takze stale predelava a prizpusobuje aby mohl pouzivat. Od toho je treba se oprostit, pokud ma prijit novy typ ulu a navic s tak prevratnymi vlastnostni, tedy bezuhynovost. Jednoducha matematika mi rika, ze za kazde uhynule vcelstvo si muzu poridit zbrusu novy ul (cenove).

2) Modifikoval jsem stavajici vybaveni diky znalostem mych predku a vlastnich zkusenosti. Modifikaci nazyvam Blanik aby mohla byt odlisena od ostatnich. Zde je nutno drzet se hystorickych rozmeru, dodrzovat kompatibilitu.

Je tohle uz srozumitelne? Chapete proc je potreba si to ujasnit? Nejde tu o to co si o tom myslim ja nebo Irokez, jde o to, jak s tim pracovat. Ja bych se priklanel k prvni variante. Prijde mi to mnohem svobodnejsi reseni.

S pozdravem smidla.eu

priatelia pokojne,
nebuďme ani útoční ani striktní v názoroch ...

Tom podľa môjho názoru "nevymyslel" nový úľ, ale naučil sa chovať "bezúhynove" včely v tých úľoch ktoré má...

nejaké rozmery sem dal napr.:
"Vnitřní rozměr nástavku musí být 405x405 mm."

ale potom vysvetľuje v dvoch príspevkoch prečo takýto rozmer v jeho úľoch nie je ...a je 420-425 mm

to je podobné ako keď píše že
"česno musí být 18 mm vysoké na celú šírku úlu"...
a popritom má byt česno zásadne vľavo (ako keď je cez celú šírku?..no v lete si nie vľavo, že ...)

...ale uvedomte si že taká norma ČSN 47 8810, v ktorej sú udané rozmery pre "Jednotný úľ" (Čechoslovák) mala v čase vstúpenia do platnosti t.j. 1.6.1962 celkove 22 strán knižného formátu !!!

Tom uvádza že žiadne normy nemá, všetky rozmery o ktoré sa opiera sú len z toho čo si pamätá, resp. čo mal na zdedených či urobených úľoch!
...je teda logické že sú tam rozdiely, nepresnosti, ktoré sa dodatočne snaží zdôvodniť argumentami jemu vlastnými...

v tom problém nevidím...
problém je v tom, že svoju metodiku chovu stavia na princípoch presných rozmeroch úľa ale sám chová včely v rozličných typoch úľa a nehynú ani v nich...

zoberme len ten neprekonateľný TL pod plodiskom, na ktorý sa dáva kŕmny NN na zimu...
ja to podľa Toma jedna z podmienok bezúhynového chovu!
...ale včely Tomovi nehynú ani v úľoch kde má ešte stále pevné dno v plodisku a TL či kŕmny nadstavok sú nad plodiskom....

ako z toho von?...
... my si s tým neporadíme, to musí Tom pokojne porozmýšľať (nie prudko, prchko, nazlostene... )
a nájsť iné logické vysvetlenie v svojej chovnej metóde, ktoré mu garantuje nízky počet klieštikov a chov bez úhynu...

lebo ja mu verím, viem že tie úhyny nemá, dokonca viem že roky mu včely neuhynuli v zime
ale
určite to nie je kvôli tomu že dno je bez sita, podmet 18 mm či zúženou veľkosťou letáča na zimu...
To by som ja ktorý nespĺňam ani jednu z týchto podmienok, bol už dávno bez včiel...
(pritom mi tiež v zime nehynú, žiadne rodiny...)

keď si nájdem čas, skúsim v jeho technológii ošetrovania jasne definovať veci ktoré mám zhodné, veci ktoré síce ja nemám ale sú logické a chápem ich.. prípadne veci ktoré by som potreboval dovysvetliť...
...žiaľ neviem či mám tomu venovať čas, lebo ako Toma za tie roky poznám bude to brať ako osobný, zákerný útok a nerešpektovanie overenej metodiky...
takže asi radšej ani nie...

No, Goro, co píšete sice není úplně lichotivé, nicméně TOHLE CO JSTE PRÁVĚ PŘEDVEDL JE DEBATA = DISKUZE, TAK, JAK SI JÁ DEBATU PŘEDSTAVUJU.

Klidně řekněte svůj názor a klidně i štiplavě, nejsem selčinka, nerozpláču se.

Naproti tomu smidla se chytá slovíček, marginálií, zkuste to smidlo, prosím, jako pan Goro a vynechte nepodstatné marginálie = maličkosti či zanedbatelnosti.

Z páně Gorova textu vypíchnu to o česně u jedné strany.

Patrně jste přehlédl a opakovaně tu (i jinde) tvrdím, že čtou se romány a odborné články se studují, že jasně říkám (a nejen já, napříkal O. Brenner a já to mám od něj, ne naopak), že včelstvu celý jeho život určuje česno. Na zimu česno zužujeme a tehdy ho zmenšujeme tak jak říkám, ke straně. Když začínáme krmit, u nás asi třetina či půlka 7 měsíce, už zmenšuju příložkou česno pořád vysoké 18 mm od strany a tím rozhoduju já, jak vče "usedne" v zimě. Neberte jako rýpnutí či útok, ale tohle jsem pane Gorou doufal, že je tak jasné, že to nebudu muset vysvětlovat.

Neumím kreslit na pc a neumím sem kresby jiných vkládat, jsem proto horší včelař? Doufal jsem a pán s nickem krekařík předvedl to, čemu já říkám spolupráce (nemůžeme být ve všem dobří všichni) a on sem dal nákres, když si dal tu práci a obtěžoval se pochopit můj dokonalý popis. On se chce naučit včelařit a tak se nehádá, nenafukuje a spolupracuje!

Takže pane Goro, na další vaší víc než podnětnou připomínku, že uvádím rozměry pokaždé jinak - vytrháváte z kontextu = to je ta absence STUDIA a ne jen čtení pro ukrácení dlouhé chvíle = kratochvíli. U vás vím jistě, že to nebyl zlý úmysl, ale prostě jste to přehlédl. Mylím, že krekaříkův nákres jsně odpovídá na dotazy, jak to s rozměry je. Držel jsem se vnějších rozměrů zděděných NN a to vlastně UMOŽNILO, což mi došlo až později a jasně přiznávám, že to nebyl "vědecký" úmysl, využít zvětšení vnitřku na ne 420 jak píšete vy, ale na 422 (protože dřív předkové dělali vnitřek 402 což taky vysvětluju). Nyní se dělá 405 a já to akceptoval jako lepší a už to dělám taky a tudíž je to dokonce 425. A aby to bylo ještě zdánlivě složitější, tak jsem taky použil překližku 18 a tak mám NN z ní v tomto rozměru uvnitř dokonce 429 mm!!!!! A to mi, když hodně potřebuju, umožní vyndat BP a vložit DVANÁCTÝ RÁMEK.

Jasně, myslím dnes, píšu, abyste se všichni snažili ze všech nevýhod udělat neškodnost a nebo dokonce výhodu!

Pane Goro. Vy si na mě, prosím, zvykněte, ano, jsem cholerik a nesnáším liberalizmus v jakékoli podobě a tak mě třeba smidlova zmínka o "svobodnějším řešení" udělá rudo před očima!

Jestli vás tedy můžu Goro poprosit, nevzdávejte co jste pojal jako úmysl a klidně do mě. naopak, vy patříte ke včelařům, od kterých se je co naučit a ne jen v odborné rovině.

Nakonec. Ano, předeslal jsem, že je v tom jedna, možná patentovatelná finta a že neřeknu princip. Vy jdete tak důkladnou dedukcí, že vám to asi taky funguje (určitě, říkáte to) jen netušíte jak. Někde tu přesně toto přiznávám, ve vánočním dárku, že to zatím neprozradím, třeba Německý svaz (jeden z několika) projevil enormní zájem. Kdo mě zná ví, že než jim, tak asi...

Takže. Je tu zákonitost, na kterou jsem přišel asi jen já. Jak píšu ve "vánočním dárku", udělejte to všichni přesně jak říkám a bude vám to fungovat taky. Tohle proboha nestačí?

irokéz, vám odpovím taky, všem odpovím, i tomu, co mi v SZ píše, že jsem ho.ado na slušné upozornění, že po mě neco chce v SZ a ani neumí pozdravit. Že jsem chtěl staromódní dekorum tak jsem pro něj hova.o. I takové nosí svět.
Ale irokéz, sledujte prosím Gora, je klidný, není rapl jako já a umí myslet.

smidlo, vy prosím přeformulujte dotaz, vynechte podružnosti prosím (já vás fakt moc nepochopil)

Tome, díky, máte to zase hrozně dlouhé, ale to nevadí. Já mám opačnou vlastnost - mně se na internetu nechce moc rozepisovat. Taky bývám, někdy, jak se říká "urýpaný". Každý jsme nějaký.
Gora sleduji, už dlouho. A vás taky. Třeba by jste to do mě neřekl, ale přešel jsem s většinou včelstev z NN na kombinaci VN, NN, jakásik "optimální" dadant s mírou 42x17 a 42x27,5. Už nevyužívám očka, mám zasíťované dna, ale podložky pořád zasunuté. Přestal jsem používat kyseliny. To všechno i díky vašim příspěvkům, jste takový kamínek v mozaice. Zatím jsem se ale nepropracoval k Varidolu, nebyl potřeb. A dno u úlů mám originál Optimal, přes sezonu bez česnové vložky . U pár včelstev jsem to tak začal pře dvěma roky a minulou sezonu jsem to zavedl u většiny a nějak to funguje...zatím.

irokéz

Jo, já to holt krátce neumím.

K tomu česnu. Přes léto, tedy už když začne jarní snůška, ve skutečnosti (asi od třetiny vč vytáčím med ze špendlíků a třešní), tak v té době květu třešní už včelstva neloupí a tehdy otevírám přes celé dno na výšku těch 18 a pak je to 73 cm2.

Jakmile se začne krmit, od jedné strany česna zmenšuju, popsal (a zdůvodnil) jsem to mnohokrát.

Ptáte se na vztah velikosti úlu (chápu to jako jeho objemu) a česna. Mám nadělané plemenáče na cca 6 r, na 30 a klidně do toho dělám i odd 24. U nich mám jen vyvrtanou díru té velikosti, co je velký plastový očkový uzávěr. Někdy je potřeba zmenšit oddělku česínko na dvě-tři včely a oddělek to v pohodě "udýchá" a nevidím kolem česna nějak zuřivě větrající včely. Pravda, nikdy nemám úly tak (ani plemenáče s odd), že by na ně svítilo slunce celý den!

Odd nikdy nedávám nikam mimo letovou dráhu včelstev, prostě to nedělám, není důvod. Odd se vždy ubrání. Vloni mi jeden začaly vykrádat, zmenšil jsem česno na dvě včeličky a bylo po zlodějně.

Česno malé v normálním vč jsem asi nenechal nikdy, proč bych to dělal?

Asi jsem se špatně vyjádřil, podíval jsem se na váš dotaz a ocituju ho, je zajímavý:

V jednom z příspěvků tvrdíte, že pro včely bez úhynu je nutné mít česno určité velikosti a česno větší je špatné. Mně zajímá, jaké máte důvody pro toto tvrzení a proč podle vás česno s větší plochou má být příčinou úhynů.

Odpověď nebude krátká stejně, jako netrvala nijak krátce ta desetiletí, než jsem k tomu dospěl. Raděj si to někam ukládejte, mám za to, že mnoho z toho, co tu píšu, se nikde jinde dočíst nedá.

Úplně nevím jak to myslíte s tou velikostí česna. Já říkám, jaké má být JEDINÉ česno (70-75 cm2) a vy patrně myslíte součet velikosti česna i případných oček.
To jsou dvě rozdílné věci. Tak popořadě.

Česno. Je jediným přívodem vzduchu. Někdy se už v plném rozvoji (sníh a mráz na prvního máje nebo při Zmrzlíkách) velmi prudce ochladí (někdy to dokáže i monzun v červnu). Co nastane v úle? Vč se stáhne a opustí nejchladnější periferii a tou je spodek VN když není TL. Pokud je ve spodku vysokých plástů dělničí plod, několik řad buněk odzdola vč opustí a nechá zastydnout a pak mrtvé larvy vyháže. To je ale ten lepší případ. Věšinou to včely neopustí, ale z podchlazeného (podtrženého) plodu se vylhnou na pohled normální včely, ale protože se nevyvíjely v tepelném komfortu, budou háklivé a náchylné k nemocem, třeba virům. Možná se taky méně brání roztočům = oslabený groaming (píšu to správně?). Nejspíš z nich buudou i horší kojičky a budou (moje teorie nijak nepotvrzená) plnit hůř všechny funkce v dělbě práce ve vč.

Proto nesmí být česno příliš velké, aby toho chladu nepřicházelo do úlu moc.

Proto je lepší, aby pod VN byl TL. I když by v květu třešní ještě vč nemělo dole v TL trubčí plod, i tak je to prostor, kde se vzduch předehřeje a do plodu už nejde úplně ledový.

Jakmile je v TL plod, vždy je trubčí (pokud se objeví v TL dělničina, je to velmi vzácné a vždy až koncem května). Larvy mají svůj metabolizmus a tudíž "vyrábějí" teplo. Přicházející chladný vzduch se předehřeje o jakýsi trubčí bioradiátor a k plodu dělničímu už přichází jakási tepelná pohoda.

Pokud se vč musí stáhnout nahoru do hlavního plodového tělesa, pak v TL opustí naprosto postradatelný trubčí plod. Nebo jsou z něj někteří trubci méněhodnotní. Trubci jsou pro přežití vč VŽDY postradatelnější, než dělnice! Vč se ten rok vyrojit (množit) nemusí (tedy mít trubce). Musí ale přežít a to může jen s dělnicemi. Vč to "ví" a podle toho se chová.

Samičky VD preferují chladnější prostředí a preferují, když si můžou vybrat, trubčinu kvůli delšímu vývoj trubce. Pak jsou dole v TL (jak se domnívám) všechny samičky VD a kladou vajíčka JEN NA TRUBČÍ PLOD. Pokud vč opustí trubčinu v TL, zastydnou i larvy VD a nebo nemají optimální podmínky a pak jsou VD méně životaschopní. Nevím, nejsem Dol a neberu za výzkum peníze! Je to jen dedukce (logická).

Vypsal jsem důvody, proč nesmí být česno větší než asi 70-75 cm2.

Proč ale nesmí být menší? Následují zase jen moje domněnky.

Vč si umí "zatopit", umí vyrábět teplo. Málokdo si ale položí otázku, jak to vč dělá naopak? Jak ochlazuje svůj příbytek? No jenom tak, že do úlu přináší vodu, odpařuje jí a teplo navázané v podobě tzv skupenského tepla "vyžene" z úlu intenzivním aktivním větráním, tedy v případě, že je malé česno a nestačí přirozená cirkulace.
Dá se pak říct, že vč v sebezáchovné snaze přestane nosit nektar či medovici a létavky nosí vodu kvůi ochlůazování vnitřku úlu. Nebo přinášení sladiny prostě z části musí omezit.

Jde se ale ptát jak to tedy je, když vč odpařuje silnou nárazovou snůšku. Pak má najednou (třeba v noci) díky přílivu studeného vzduchu (s jinou vzdušnoá vlhkostí než ve dne) naopak problém, že nemá tepla dost. Odpařit musí aby se med nekazil. Vč musí (jak se domnívám) volit kompromis. Zahustí med jen tolik, aby to tepelně neohrozilo dělničí plod a nechá (zavíčkuje) vlhčí med. Ten umí včely ošetřit tak, že dají pod víčko (lidově řečeno plivnou) víc nebo "hustších" enzymů, které brání kažení medu i když má vyšší vlhkost nad 18,6%. My při vytáčení s víčkem odstraníme i včelí enzymový "plivanec" a pak se nám to kazí.

Proto jiní (já to prvně viděl ve videu s Klímou) objevili, že očka = vlhčí med. Viděl jsem to i v nedávném videu u Sedláčka, že podezírá očka z vlhkého medu. Moje vysvětlrení nemusí být pravdivé, nejsem grantovaný Dol. Ale takto jsem si já vysvětlil ten fakt, že mám med většinou s dobrou vlhkostí. Vlhký med mám jen v úlech s vysokým podmetem a nebo v úlech, kde není úplně silné vč. a bohužel taky v úlech s pevným dnem, kam nejde dát TL.

I toto musím rozvést. Vysoce užitkové vč musí být včelařem doslova drženo na ostří nože (na hranici) vyrojení. Musí být skoro (pro Slováky téměř) přebujele silné, ale ne zas tolik, aby propukla rojová nálada. A to je celé včelařské umění a jak to dělám (a i mě se to v některých "rojových" letech vymkne) vlastně úplně přesně nevím. Je to jen cit a zkušenost vlastní, ale hodně i od předků a taky vyčtená a slyšená od starých zkušenějších.

Odpověděl jsem jasně?

Protoze pod pojmem svobodnejsi si predstavujete ze se nebudou dodrzovat dane zakonitosti. Ale ja tim mam na myli ze neni potreba delat kompromisy, ale muze se zacit s cistym stitem. Pak Blanik bude novy ul se vsim vsudy. Dno, nastavky, viko, ramky.
Chapu ze jsou lide tvarovani celym svym zivotem nejak poznamenani. Ale nejde od ostatnich chtit, aby nekolikrat cetli a hlavne pochopili, ale sam si po prvnim precteni nechat zatemnit mozek vztekem a nevidet obsah sdeleni.

Omlouvam se, ale konkretneji uz to vysvetlit neumim. Dovedl bych pouzit primer se starym MS DOS operacnim systemem na pocitacich a WINDOWS 3.11 a Nasledne Vindows 95. To je presne ten rozdil, o kterem ja mluvim. Jen nevim, jestli to pochopite, preci jen to je pocitacovy pravek.

S pozdravem smidla.eu

Z PC nepochopím nic, páč nechci. Mě stačí umět rozsvítit, nepotřebuju vědět jak se vyrábí proud a už vůbec jestli topič v kotelně měl ráno sex, nebo ho bolely zuby. Prostě já jsem spokojený s uživatelským povědomím. Tady jde, mám za to o včely bez úhynům ne o oprační systémy PC.

Pořád vám nerozumím, ale pokusím se to vysvětlit. To, kdy jsem si uvědomil, že není potřeba konkrétní úl s dokumentací, jak píše pan Goro, na 60 stránek. Mimochodem, dokumentace, co mám na Lang od Boháče, není úplná a končí mi stránkou 94 formátu A5. Určo mi to poslal celé, já jen za skoro 25 let část ztratil. Část německých, mě nesrozumitelných keců.

Totiž. Nechal jsem se ohlupit a vstoupil do DK. Na setkání ve Vodňanech ukazoval někdo originál Eurodadant. Zdálo se mi jako hloupé měnit čtvercový úl a pořizovat si třináctirámek a odsoudit se jednou pro vždy pro vražedně špatnou práci "na jednu ruku dlouhou". Ale chtěl jsem to zkusit, takovou mám povahu. Ale ouha, narazil jsem, výkresy nebyly. Prý kvůli nevyjasněným autorským právům s dědici Ing. Řeháčka. K tomu mi dotyčný napsal, že je to furt stejné, pár základních údajů platných pro někdejší BVD (ČSN). A že se to stejně vyrábět sériově nikdy nebude a že i nyní (2015-16) si každý výrobce dělá co chce a úly dávno přestaly být kompatibilní.

A je to pravda. Dokonalou civilzaci (unifikaci) nahradil předpotopní primitivizmus, kdy si každý výrobce dělá co chce - liberální (vaše smidlo) svoboda. Já svět nespasím, nezachráním a když chce do pekla, ok, ale já nepůjdu. Ale měl jsem za to, že třeba ještě existuje pár normálních včelařů a že oni, na rozdíl ode mě, nevědí jak přesně vypadala civilizace = unifikace v ryze českém úlovém systému a že by to třeba někdo rád věděl. Pro tyhle včelaře jsem udal míry a dal jsem tomu jméno Blaník. Přitom je jedno, zda bude úl bezfalcový = jednoduchý a nebo se někdo chce trápit falci a zkomplikovat si a zdražit si nástavky. Taky není nutné se držet mých vnějších rozměrů, vznikly náhodou a já se jen naučil využít původní zdánlivé nevýhody a proměnit jí ve výhodu.

Ale z minima ohlasů vidím, že nikdo (skoro nikdo) nemá o nic propracovaného (dlouhého) zájem a i irokéz přiznává, že co píšu je moc dlouhé. To si pak říkám, že OK, proč se tedy vlastně exponuju a snažím? Čte to někdo? Takový začátek určitě ne a jestli, neumí to chápat a tak na jasné argumenty neodpovídá a pořád adoruje někoho (a nazývá ho kovářem a mě kováříčkem), přičemž nikdo normální nemůže mě a Sedláčka srovnávat! Jo, nejsem videová hvězda a nevčelařím nahý, ale někdo právě toto, tuhle "reality šou" chce a obdivuje (jako blbé ženy telenovely vo ho.ně)

Takže smidlo. Víte proč jsem nechápal vaše dotazy? No co chcete víc? Přece jsem tu dal dokonale úl (krekařík to pochopil a podle popisu to uměl nakreslit). Dal jsem zadarmo dokonale celou provozní metodu a kdo chce, může ihned nemít žádné úhyny. Dokonce to doplňují další (Goro) kdo malinko jinak, ale taky dosáhl bezúhynovosti u svých včel. A v jiném úle a v jiných podmínkách. Nechápu co konkrétně vy pořád chcete? Není už nic víc, vše jste už dostal!

A dokonce i Gorův podkast z Dymáku říká v pár minutách vše podstatné z toho, co se snažím už několik let říct já a neříká tam nic, pod co bych se nepodepsal. Je vidět, že hloubavě chytří včelaři všude nakonec dojdou ke stejným výsledkům. Jen někdo dříve (dá si říct, nemyslí a udělá to, když je líný to chápat) a někdo později. Pak tu budou i tací, co neprozřou nikdy. Takový je svět kolem nás.

Za povšimnutí stojí, že ani náznakem neříkám, že jsem geniální a že Goro v podkastu jen papouškuje co já roky tvrdím. Skutečnost je jiná, došel k tomu taky, jinak, jinde a v jiném úle. I tím nabývám přesvědčení, že moje metoda má obecnou platnost a bude fungovat každému všude. Jen se musí bezpodmíněčně do detailu těm zásadám podřídit. Což je pro liberály problém. Jejich boj. Budou na civilzaci narážet tak dlouho, až přestanou, ve svém zájmu, smýšlet liberálně.

Dobrý večer.
Pánové a dámy. Dnes jsem začal řezat díly k úlům Blaník a zjistil jsem, že jsem špatně nařezal dna. Nařezal jsem je na vnější půdorys nádstavku a to je 467x467 mm (tloušťka materiálu 21 mm) čili jsou bez letáku. Jestli je budete vyrábět nařežte je na rozměr 467x580 mm (tloušťka mat. 21 mm), nebo 465x580 mm (tloušťka mat. 20 mm). Je tam možnost použítí česnového krmítka, což by u dna bez letáku nešlo . S pozdravem.
Krekařík

Tome, neberte si to všechno tak osobně. Za sebe vám můžu napsat, že i když s počítači pracuji od roku 1987, některé věci jsem se nenaučil. Napíši na počítači dvě holé věty a na monitoru či displeji si chyby nevšimnu, pokud si ten stejný text vytisknu a čtu na papíře, chybu hned vidím. Jak jsem se s tím natrápil, když jsem zpracovával šestiset stránkové spisy. No a stejně tak je to s příspěvky jako jsou ty vaše. Abych je pochopil, musím si je vytisknout a to se mi pokaždé nechce.

krekařík

SUPER! Díky, že zveřejníte svoje chyby a omyly aby je druzí nemuseli opakovat.

irokez

Jsem takovej!

Prostě jo, asi to moc prožívám, omlouvám se. Buď ležím a nebo běžím a nic mezi tím.

A myslím, ve vší skromnosti, že si tyhle moje články rozhodně stojí za to vytisknout a vracet se k nim. Je v nich mnoho originality, ale určitě i omylů a některých možná se i ukáže, že omylů trapných. Mám za to, že i ty nejtrapnější omyly je nutné zveřejnit. Třeba proto, aby je druzí už nemuseli udělat.

Dymák má rubriku o omylech, odpovídá pan Kolomý. Je to velmi poučné a ani velikán českého včelařství jako on se za své omyly nestydí. To je vývoj nových věcí a postupů a ten nikdy nejde bez slepých uliček a omylů.

Přilepím ještě rekalmu na Dymák. Dopuručuju všem si to objednat. Neznám lepší časopis. A dokonce mám tu čest, že i já tam budu mít článek.

Dobré odpoledne
Ještě bych měl dotaz. Mám jednotlivým nádstavkům hoblovat hrany kvůli páčení rozpěrákem při slepení a opatřit je také úchyty kvůli přenosu a manipulaci? Díky za odpověď.

Dobrý den
K úchytům pro přenášení.
Řešil jsem s Tomen nějaké podrobnosti přes SZ. Prozradil mi, jak řeší úchyty on. Tím, že bočnice přesahují o 10 mm, vznikne prostor, který se dá vyplnit v horní části latí. Tím vznikne madlo a zárověň se zpevní místo, které je zeslabeno drážkou pro ouško rámku.
viz obrázek

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Řešení "ala Zander"

Dobrý den.
Děkuji vám za přehledný plánek . Ještě bych se vás chtěl zeptat, jestli máte nějaký pravoúhlý přípravek, nebo formu k přesnému skroucení jednotlivých přířezů nádstavku. Já jsem si vyrobil něco podobného jako toto,
https://www.uni-max.cz/produkty/drevoobrabeni/sverky-a-truhlarske-hoblice/stahovaci-sverky-na-ramecky/uhelnik-pro-montaz-ramu-rockler
ale ze slepených dílů překližky akorát nevím, jestli to je šťastné řešení je tam nutnost svěrkovat na jeden přípravek budou třeba cca 4 svěrky k výrobě nádstavku dva přípravky a celkově 8 svěrek.
S pozdravem.
Krekařík

Tedy vy umíte vymyslet ptákovinu!

Nabízel jsem vám, abyste ode mě koupil jeden nástavek. Ten byste použil jako šablonu.

Nástavek se dá smontovat jen tak "v ruce". Sice velmi pracně a musí se "dohonit" dokonalá pravoúhlost a taky aby se nehoupal přes roh. Ale pak každý další nástavek, je jedno jak vysoký, je vždy přesnou kopií toho prvního prototypu. No a nebo se ten první prostě koupí.

Protože romaning perfektně a rychle chápe moje popisy a umí to dokonale kreslit a já ho prosím, aby to zveřejnil (nakreslil a poslal mi jako SZ víc výkresů), dám popis jak vypadá ta "forma".

Nástavek má čela a bočnice. Čela jsou ty díly kde visí ouška rámků, bočnice jsou protilehlé díly bez nut pro ouška rámků.

Na každé čelo hotového nástavku = formy se přišroubují dvě dvojice hranolků, dlouhých tak, že jsou přes celou stěnu formy a asi o 40-50 mm delší než je výška VN. Hranolky naplocho asi 50 x 20 a sice asi 30 mm od svislých hran. Pokud se to nařeže přesně a dobře to leží na naprosto rovném stole, pak když se nad čela formy vloží čela montovaného nástavku, velmi dobře tam drží. Pro jistotu se ale sevřou svěrkami a pak se čela ani nehnou.

Předvrtané bočnice snadno přišroubujeme bez jakéhokoli upínání, samosebou lehké upnutí nebo zajištění je lepší, aspoň v začátku než se zá íská grif. Podle předvrtaných děr v bočnici předvrtáme asi do poloviny délky vrutu díry na obou stranách, tedy do obou čel. Namažeme lepidlem bočnice, přiložíme a na každé straně se chytne po vrutu. Pak se dají ostatní vruty. Díry musí být předvrtané a zahloubené. Po otočení formy totéž na opačné straně.

Samo smontování nástavku trvá po osvojení určité zručnosti asi 10 minut (spíš méně) a předvrtání pomocí přípravku a stojanové vrtačky (ruční vrtačka v jednoduchém stojánku za pár stovek - koupí se všude) snad ještě rychleji. Zahlubuju od oka jiným vrtákem, dal by se ale použít spešl vrták se zahlubovacím osazením.

Používám jen a pouze polyuretan nízkoexpanzní D4. MUSÍ TO BÝT BEZPODMÍNEČNĚ D4!!

třeba toto

https://www.44u.cz/44u-D4-Polyuretanove-lepidlo-na-drevo-vice-velikosti-baleni-d109341.htm

nebo podobné, ale musí to být D4 nízkoexpanzní

Úchopové lišty stačí horní loučky rámků, že nejsou přesně na míru nevadí, lepší je ale lišta široká asi 50 mm a pěkně až do krajů.

Jo a krekařík, prosím, odvykněte si nazývat nástavek podle slovenského názvu, v českém názvu není d. Nástavek je to proto, že jím nastavujeme úl a to jak nahoru, tak i dolů. Ovšem v češtině, jakmile v tom slově bude d, znamená to pak, že se úl nad stavuje a tedy jen nahoru.

irokez

Ne tak docela, ale i tak se to dá vnímat

romaning

Nakreslíte to, co popisuju, prosím? A vaše výkresy dnes v 8:48 jsou dokonalé. Děkuju vám moc, že jste to dal i ostatním.

V SZ jste mi poslal nějaký nákres a já vám kloudně neodpověděl. Založím na to vlákno a vás poprosím, abyste to nakreslil. Bude to o konstrukci spárovky na nástavky. Pokud se vyrobí jak řeknu (jak to dělali několik set let předkové), vydrží pak nástavky i 50 a více let. Mám ještě několik starších než jsem já a jeden kolega je má ode mě taky, ty historické po mých předcích. Třeba potvrdí jak vypadají a jak slouží.

já se snad vážně naučím fotit a vkládat fotky

Dobré odpoledne.
Viděl jsem tu " ptákovinu " tady: https://www.youtube.com/watch?v=bVfpxvw73Cg
A jelikož jsem ještě před tím nevěděl, že nástavek má centimetrové přesahy tak jsem si to v práci vyrobil, ale tlustší a bez děr na uchycení jiného typu svěrek. Taky jsem neuměl vkládat fotky, ale naučil jsem se to . Není to nic složitého.
S pozdravem.
Krekařík

Právě s fotkama zápasím, snad to zvládnu, přátelé na telefonu nejsou se mnou a tak až v noci. Pokud se mi to podaří uvidíte fotky.

Taky romaning udělal zase dokonalé výkresy a jistě je sem dá, vydržte chlapi do večera, ještě je vidět a jdu něco dělat.

Odkaz od vás jsem neotevíral a viděl jen ten plastový vingl za několik stovek a protočily se mi panenky. Nevěděl jsem, že jsou k tomu svěrky a už vůbec netuším jak to funguje. Já celý život dělal věci s primitivním vybavením doslova na koleně, za komančů nic nebylo a tak už s tím vystačím a ani se nesnažím chápat jak fungují moderní (dle mě často zbytečná) udělátka.

Výkres montážní formy na nástavky


https://postimg.cc/k6VK869m

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zkreslil jsem si jednotlivé části úlu podle Tomova popisu.
Při tom jsem přišel na jisté nejasnosti. Protože v plodišti je trvale umístěna BP, tak v mednících a TLumiči pak zůstává více místa pro rámky (oproti plodišti)
Vznesl jsem dotaz na Toma přes SZ, zda tato místa také vyplnit něčím jako přepážkou a dostalo se mi odpovědi.

Dovolím si gró odpovědi sem vložit:

Jedním z předpokladů aby se matce nechtělo klást v medníku je, OPAKUJU JENOM JEDNÍM A NE NEJHLAVNĚJŠÍM faktorem větší rozestupy rámků. Tedy do nástavku pro 11 rámků jich dáváme jen 10 a od oka je dáváme dál. A tudíž i v nástavku 425 mm jsou prostě rámky ještě o něco dál než by bylo 10 rámků ve prostoru 405. Matce se na kladení větší rozteč os plástů nelíbí, na med to ale nijak nevadí. Dřív nebyla VM 7,5 mm, al jen 6 a tak nebyl vnitřek nástavku 405x405 ale 402x402. A do prostoru 402 jsme dávali v medníkách dokonce jen 9 rámků. medu do toho uloží včely stejné množství = prostě protáhnou buňky a odvíčkovává se místo 11 jen 10 a dřív dokonce jen 9 rámků. Obrovská úspora práce. Ale protože nyní to děláme 425, už jich nemůže být jen 9 a dáváme jich 10. A další souvislost. I v 425 by stačilo 9 a šlo by to. Jenže se ukázalo, že čím delší buňky, tím větší % vlhkosti medu a to je v posledních asi 25 letech velký problém. Med musí mít méně než 18,2%, jinak hrozí, že se bude při delším uskladnění kazit, kvasit. Wiki tvrdí, že je to 18,6%, věřte mě a hře na jistotu.

To bylo k mému dotazu na medník.

Rád bych ho ještě rozšířil na Tlumič a KK. Jak je to tam s počtem rámků?

V TLumiči, kde matka klade bych dal rámků 11 (s trochu větší roztečí než v VN). ano?

....KK má 10-11 rámků (většinou jen 10 - krajní tam není, dával se tam hřebík s fumigací).......(v únoru)....
tzn, že KK mít s 10 rámky rovnoměrně (jako medník) a před fumigací je trochu srazit aby bylo místo na fumigaci?

Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den.
Aby to bylo v kompletu a každému jasné mohl by jste nakreslit i plánek dna, pohled shora i zespoda? Nahoře je to jasné jsou tam dva podélné svlaky široké jak tloušťka materiálu nástavku vysoké 18 mm + vyjímatelná zadní vložka, která se dělá zdá se mi asi o 1 mm nižší čili 17 mm. Zepředu pak podle období různě dlouhé lajsně: Letní česno 18x405 mm, zimní česno- 18x150 + mřížka s mezerami max 6 mm, podzimní česno cca koncem 8 měsíce - 18 x 150-170 mm. Ve spodní části jsou 3 svlaky dva po krajích a jeden uprostřed, který je o 2 mm nižší. A teď otázka jestli spodní svlaky vyrobit na stejný rozměr jako horní a nebo je udělat masivnější.?
Přeji hezký den.
S pozdravem.
Krekařík

romaning

Zase jste to pochopil správně a odpovídáte si sám.
Výkres je, jako obyčejně, dokonalý, děkuju.

Jste systemkatik (a to já rozhodně nejsem a neumím). Správně (a vy to asi budete umět) si má včelař NEŽ JDE DO VČEL vše připravit aby až otevře úl, nic nesháněl a nehledal. No a já to dělám právě úplně nesprávně. Můj již nežující bratr o mém včelaření (nejen) říkal, že jsem mistr improvizace.
Takže, pane, včely jsou blbovzdorné a to skutečně hodně. Já vše řeším až otevřu úl. Věčně něco nemám, nemůžu najít - všechny moje hloupé pokusy o řád, pořádek a sytém dopadnou tak, že si někam dám celý nástavek blinovek (několik a každý jinam), celý nástavek (několik) krásně mladých, jen trochu zakladených nízkých trubčáků atd. No a pak si nevzpomenu kam jsem to dal, na co bych to popsal křídou, že ano.
Obyčejně to najdu v létě když už to není potřeba... To postupně zmizí všechny nástavky jak se postupně přidávají včelstvům medníky a pak uloženky vyplavou.
Pokusy o systematičnost jsem už vzdal.

Měli jsme mistra v učení a ten říkával: "Klucí, můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět vždycky poradit". {/i}Řídím se tím celý život a dělejte to taky tak, neprohloupíte.

krekařík

Moc to řešíte, výkres by se jistě hodil a věřím, že to romaning nakreslí. Ale co píšete je skutečně marginálie. Poraďte si. Třeba seženete nějaké lišty zadarmo tak je tam prostě dáte a hotovo. Já jsem kupříkladu udělal ty spodní svlaky - "nohy" z akátu, protože jsem ho měl a ten nikdy, ani v mokru neshnije. A udělal jsem to slabé, myslím jen naplocho 20x15 a je to celkem jedno. Co ale není jedno a jak vás dva čtu, raděj to vysvětlím. Ale jako vš u mě zeširoka.

Jak silné jsou dolní svlaky je docela fuk. Protože mi kámoš sehnal hodně palubek silných 9 mm, JEN DEVĚT MM a protože byly jen o malinko dražší než zadarmo, dělám ta dna jen z nich. Protože je to velmi tenké, proto prostřední svlak, protože se obávám, že slaboučké palubky by se mohly prohýbat a kroutit. Ten je slabší proto, aby se dno nehoupalo - podstavce jsou ze starých trámů a v místě suků jsou nerovnosti, proto to musí spočívat jen na dvou svlakách. Pokud se na dno použije prkno třeba 20 mm (jako u mých starších den), není potřeba ten prostřední svlak.

A teď konečně to podsatatné pro vás oba (i pro další). Jak dno leží na trámovém podstavci, stane se, že se unavená těžká včela nestrefí česno a dosedne pod česnem (pod letákem) na ten trám. Kdo pozoroval včely v dutině stromu ví, jak to dělají - dosedají na kolmý kmen i půl metru pod česnem. Odpočinou si a vydají se "pěšky" do česna. A tady by byl problém. Včela by vlezla pod dno po trámu podstavce, do stínu a chladu a tam zkřehne. Proto se musí zepředu mezera pod letákem mezi svlaky zaslepit stejnou lištou, která je na svlaky kolmo. Tak, aby včely podlézat dno nemohly. Pak dávám dna na podstavec tak, že hrana letáku pokračuje kolmou hranou trámu, tedy při bočním pohledu lícuje hrana letáku s kolmou stranou trámu podstavce.
Snad to píšu srozumitelně.

Je dobré o letáky opřít nějaké šikmé desky. Někde jsem viděl perlinku spuštěnou od letáků dolů. To nedělejte nikdy, protože perlinka je ze skleněných vláken a nic takového nesmí u včel nikde být, sklovlákna by se mohla dostat do medu!!!
(zrovna tak se na uteplivky nikdy nesmí použít skelná vata či jakékoliv minerální vláknité desky jako je například Orsil.

Jutová pytlovina je taky hloupost, protože zmokne, nacucá se a drží zimu a včely by na tom křehly. Řeč je o jaru, v létě už je teplo a podobné věci nejsou potřeba.

Dokončil jsem výkresy k úlové sestavě "Blaník" podle popisu Tom.50
snad pomůžou k názornému pochopení popisu


odkaz pro stažení PDF (lepší pro prohlížení)

https://uloz.to/file/71xyLdgWUqfH/ul-blanik-pdf

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když jsem se díval jakým stylem jsou dělány letáky, tak jsem viděl i toto provedení s perlinkou. Líbilo se mi to jako jednoduché, rychlé, levné.
Možnost zanesení skleněného vlákna mne ale nenapadla. Moje manželka měla v mládí brigádu ve firmě, která perlinku dělá. Každý den se čistila izolepou od vlákna. Měla to zapíchané v rukách, nešlo se toho pořádně zbavit. Toto bylo ve výrobě.
Je tedy možné že se malé části uvolní i z hotové perlinky

Díky, prfektní jako vše od vás.

Jen jsme si nerozuměli u formy. Vy kreslíte jen dvě dvojice hranolků přidělaných na spodní NN = formu. Ale je nutné aby na druhé straně čel byly další dvě dvojice stejných hranolků. Jedině tak je zajištěna pravoúhlost (stejnost s formou).

Postupuji tak, že po přišroubování jedné bočnice celou formu otočím na stole o 180 stupňů abych mohl bez přendavání montovaného nástavku přišroubovat protilehlý bok.

Zopakuju detailně postup.

Po vložení obou čel nahoře svěrkami sevřu vodící hranolkky a tím jsou obě čela fixovaná, že se nehnou. Hranolky tedy musí být vyšší než je nejvyšší nástavek, jaký se bude ve formě montovat.

Pak na hranu formy postavím do správné polohy bočnici, je dokonale vidět lícování. Bez předvrtání přidržím bočnici a akuškou přišroubuju krátkým vrutem 35 mm (sádrokarton - prudké stoupání) na parvé straně (jsem pravák) do jedné díry bočnici aby se nehnula. Pok pohodlně podle předvrtaných děr vyvrtám v čelech dírky asi do poloviny hloubky kam dosáhne vrut dlouhý 60 mm (musel bych běžet do dílny ho změřit, je to druhý od zadu, dělší se vyrábí už jen myslím 70 mm).

Pak vyndám pomocný kratší vrut a dovrtám poslední díru.

Poté položím nahoru na budoucí nástavek bočnici vnitřkem nahoru a z tuby nanesu přiměřeně lepidla D4 polyuretan - někde je tu snad ode mě odkaz kterého.
Pak přiložím bočnici, drží, nespadne a našroubuju vruty.

Po otočení celé formy na stole totéž na druhé straně.

A čas k tomu potřebný.

Mám čela i bočnice a na stole je obrousím pod nátěr, tedy jen ty strany, co budou z venku. Toto je připravené a do času finální montáže nezapočítané.

Pak vyvrtám díry podle přípravku - vlastně jen doraz a risky na stole pod stojanovou vrtačkou. Díry zahloubím ručně jinou, ruční vrtačkou, dal by se použít vrták se zahlubovacím osazením a jím předrtávat bočnice. Nemám takový.

Pak předvrtané díly smontuju výše popsaným způsobem.

Po sešroubování a odstranění svěrek se dá snadno hotový nástavek vyndat směrem nahoru. Následuje pro klid v duši kontrola pravoúhlosti, vždy to dokonele sedí, pokud bylo přesně nařezáno.

Popsané smontování s vrtáním dílů mi trvá i s kontrolou pravoúhlosti 14 minut.

Madla se připevní až posléze.

Tak ještě jednou
opraven výkres formy

odkaz na formát pdf
https://uloz.to/file/bSxmKKiFyxMD/ul-blanik-pdf

Starý příspěvek nelze editovat, tak jej prosím ignorujte

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dokonalé, děkuju.

Dobré odpoledne.
Včera jsem dořezal většinu přířezů na dva VN a 8 NN ještě mi třeba vyřezat nuty na čelech a můžu smontovávat nástavky. Přidávám pár fotek jen tak pro zajímavost. Doufám, že to něco venku vydrží.
S pozdravem.
Krekařík

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Máte to pěkné, prosím, co je to za materiál ? Stavební desky ?

Díky. Ano jsou to třívrstvé šalovací desky.

Pěkné, na moje poměry velmi drahé. Jsem zvědav. Možná to za ty peníze stát bude.

Dobrý večer.
Naštěstí jsem to nemusel kupovat . Bratranec dělá ve stavebnictví tak je mám zadarmo byly sice použité, ale v dobrém stavu akorát jsem si je obrousil od zbytků betonu. Původně jsem si chtěl nechat vyrobit spárovku u stolaře, ale odradil mě od toho, že prý je s tím hodně práce a vyšlo by mě to strašně draho. Jiný materiál z čeho by to šlo vyrobit mě nenapadl.

Dobry den,

jak se to chova ve vlhku? Nebude rozumne preventivne rezy necim osetrit? Napustit parafinem by mozna nebylo od veci.
Pripojim par fotek moji prace, 2/3 lang a pripravek na sbijeni ramku.

S pozdravem smidla.eu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

krekařík napsal(a):
Dobrý večer.
Naštěstí jsem to nemusel kupovat . Bratranec dělá ve stavebnictví tak je mám zadarmo byly sice použité, ale v dobrém stavu akorát jsem si je obrousil od zbytků betonu. Původně jsem si chtěl nechat vyrobit spárovku u stolaře, ale odradil mě od toho, že prý je s tím hodně práce a vyšlo by mě to strašně draho. Jiný materiál z čeho by to šlo vyrobit mě nenapadl.

Tak, to je něco úplně jiného. Paráda, tomuhle velmi rozumím. Mám rád - můj přístup k ochraně přírody - že je nutné, všude, kde je to možné a nevyjde to ve finále dráž, využívat použité věci a materiály.

Už jste tu o tom psal, já vám to zkritizoval za tu cenu, co je to nové v obcj hodě. Sám bych se neodhodlal to vyzkoušet. Tady se snad od vás za rok či za dva dozvíme, jak se to osvědčilo, zda se to rozpadne nebo ne. Vypadá to skvěle. Bude asi jendo jak to dáte a já bych dal ty nápisy dovnitř aby to nestrašilo.

V sousedním baráku někdo koupil byt a ihned v rámci rekonstrukce vytrhal a vyházel obložení. Je to plné (bylo) šroubů a hřebíků. Dostal jsem to výměnou za štěpiny dříví. On byl nadšený, že nebude topit tříškama plnýma hřebíků, řezat to a tupit pilu a já získal spousty let vyschlý a vyzrálý materiál. Dírky tam včelám nevadí a vidět to ani pak na ohoblovaném líci moc není (mám to vyzkoušené dělat nástavky z použitého dříví). Z palubek budou dna a kostry, na kterých to bylo přibité vydají na docela dost spárovky. Od malty a sádry to nebylo vůbec, je to čisté.
Na druhou stranu. Jsem důchodec a můžu si s tím hrát. I když to bylo pracné, neumím tak vyzrálý materiál nikde koupit ani za draho.

smidla

Máte to moc pěkné, vypadá to řemeslně dobře zpracované - na to, co to má umět to je víc než pěkné. Jen na třetí fotce máte špatně pravé čelo, je pravou dovnitř. Zmizí to a nebude vidět a tak si nástavek poznačte a uvidíte, že se bude bortit. Jinak, jak vidím, si někteří říct nedají a tak musí udělat holt mocí mermo svoje chyby a vyučit se na nich. Mí předkové říkávali, že ano, chybama se člověk učí, pošetilý je ale ten, který se učí na SVÝCH chybách.
Možná jste to měl už nařezané než jsem tu vysvětlil jak to má být orientované a nebo jste "chyběl" a nečetl to.
Neumím si vaše obrázky zvětšit a nevidím je dobře. Ale zdá se mi, že jste měl prkno, které dá výšku nástavku. Tak se to nedělá, musí se rozříznout po délce a zase slepit jak bylo. Tedy jestli to má vydržet déle než 7-10 let. Takto se to nejspíš rozšklebí a včely pak vylézají ze všech mezer, které to v rozích udělá.

Nástavky taky děláte z tlustého dříví, jste mladý a vám vadit váha nebude (si myslíte teď). Já dělám vše z 20 mm smrk, 18 mm borová vodovzdorná (jiné se nedělají a nebo u nás je nemají) překližka.

Napouštění hran doufám myslíte jen ložné a je to celkem zbytečné. Svislé se ošetřit ničím NESMÍ aby drželo lepidlo! Ale samosebou si dělejte co chcete, já vám neporoučím, to byste nesnesl.

Celkově je to SUPER a doslova jste mě nadchnul. I ta forma na rámky. Já je sbíjím po jednom ve formě na jeden rámek. Ale jen třicítky, 24, 15 a 11 tuplem sbíjím od oka jako pan Jindra. Jde to jako když hrom bije. Jen já dávám po jedné sponce dlouhé 30 (u třicítek 35) mm. Přece se běžně používaly dva hřebíčky dlouhé 28 mm a stačilo to víc než 100 let.

https://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ

Dobrý večer.
Nevím jak se to bude chovat, na těchto stránkách https://www.uloptimal.cz/jednotlive-casti-ulu.php z toho vyrábějí nástavky akorát to mají precizněji vyrobeno vše je na pero drážku a v tloušťce 27 mm já to mám tlusté 21 mm. Bavil jsem se na VF s jedním včelařem ohledně nátěru doporučil mi zvenku tuto barvu https://www.chemolak.sk/cs/produkt/chemopur-e-u-2081/ údajně vydrží (7-10 let) a je atestována pro přímý styk s potravinami, nebo tungový olej. Zevnitř fermež s přídavkem tungového oleje, nebo dřevného, čínského oleje. Moc se mi nechce do toho parafínu , ale hrany budu určitě nějakým z výše uvedených přípravků natírat. Jinak máte to hezké, jestli se nemýlím tak to máte spárovku? Tu jste si dělal sám?
Přeji hezký zbytek večera.
S pozdravem.
Krekařík

Zevnitř se nástavky nenatírají! Nikdy a ničím!

Mě se nejlépe osvědčila komunistická fermežová barva. Nejhorší je Luxol a podobné. Vydrží tak rok a pak to černá a hlavně k tomu může vlhkost. Znalec odborník mi vysvětlil, že z kdysi vynikajícího Luxolu na nátlak ekoteroristů musel výrobce vyndat účinnou látku. To prý udělají výrobci barev moc rádi, protože nemají zájem aby nátěr vydržel 30,40 a některé moje nástavky 60 let. Výrobce barev potřebuje abychom to museli natírat každých pár let.

Doby vecer,

jsou to podlahove palubky, tloustka 24mm a poslepovane do sparovek a nasledne narezane. Skladal jsem to jak se ma, nastridacku, aby se to nekroutilo. Ale vim ze nekde to neni dodrzeno. Lepidlo a vruty to musi podrzet, nez to doslouzi ;)

Profesionalne vyrobene nastavky (nebudu jmenovat kym) koupen na podzim se mi rozjely jeste nez jsem je na jare stihl pouzit. Tak si to radeji delam sam. Je to doma na kolene,

Jinak jasne a srozumitelne pisu osetrit REZY tedy rezanou hranu desky. ;)

S pozdravem smidla.eu

Ano. Ale když to je určeno ven, tedy do exteriéru, tak právě nesmí být prostřídané strany, ale pouze pravou ven. Asi jste to nečet a nebo nepochopil. Spíš jste tak sebevědomně namachrovaný, že myslíte, že jsem blb a just si to uděláte po svém. Jak libo, vzpomenete si a myslím, že už během jediného roku. Ale ani nemuknete, znám lidi jako vy.

A taky nesmí být krajové (boční) prkno jak ho vidím, ale MUSÍ se podélně rozříznout a pak slepit. Jak bylo, nebo s jiným prknem a orientovat jednou stranou a ne cik-cak jak myslíte, že je to DO EXTERIÉRU správně.
Že se z "krásně" širokých prken nadělají proužky? No ano.

No a co se týče profesionálů, vůbec mě to nepřekvapilo co píšete.

Přidám příhodu. Mám o hodně mladšího, nejlepšího kamaráda, topenář, instalatér, automechanik = černé řemeslo. Má bráchu truhláře. Dělal nástavky jako vy. Vysvětlil jsem mu a on mě posla do řiti, že nejsem VYUČENÝ truhlář a jeho brácha jo tak abych nekecal kra.iny.

Proto je to nejpeší kamarád, i když o 13 let mladší, že za pouhý rok přišel, doslova si drbal hlavu se slovy: "ty vo.e, že sem tě neposlech!"
A říkal neco jako že: Mě bylo divný, že sem viděl jak to je u těch, cos mi dal před třiceti lety a nehnuly se. Jenže VYUČENEJ brácha říkal...

Na druhou stranu, jednou jsem dělal jakousi brigádu u známého v truhlárně a on mi daroval zbytky spárovek, kde byla prkna prostřídaná a drží to. Bude to jak tu psal romaning. Když je to dlouho atmosféricky sušené a VYZRÁLÉ a vykroucené, vypracované, pak to drží i blbě (pro exteriér) složené.

Přes to, jak z každé vaší věty čisší arogantní sebevědomí, vám držím palce a nepřeju si nic víc, než abych neměl pravdu. Máte to moc pěkně udělané a doufám, že to bude držet.
Na druhou stranu, skutečnej chlap s koulema má být sebevědomý. Jen ti nejchytřejší vědí kdy a jak moc a ke komu.

Možnosti poučit chytřejší jsem vyčerpal.

Dobré ráno.
Ok. Vnitřek natírat nebudu alespoň ušetřím za barvu .

Z vnitřku úlu se oškrabuje propolis a se zbytky nějaké barvy by to asi nebylo OK, že ne.

I kdybychom propolisem pohrdli my, nepohrdnou včely, okusují ho a používajíé jinde v úle. Tam, kde to momentálně potřebují víc. Proto civilizovaný včelař, který nechce včely vystavit žádným stresům, nesmí vnitřek úlu ošetřit ničím. Parafinem pak vůbec ne!

Co ale lze. Nedělám to, ale dělali to někteří staří včelaři, které jsem znal. Myslím, že natírat úl zevnitř je nesmyslné. Ale.

Shromažďovaly se staré oškrabky z úlů, nejen propolis, ale i zbytky plísní a jakási "špína", nevím jak to popsat. Tento povlak vzniká uvnitř úlů vždy (v rozích) a pro použití lidmi je takový propolis nevhodný. Tohle se rozpouštělo v denaturáku a získanou nepoživatelnou "tinkturou" se natíraly úly zevnitř.

Když bych si toto vyrobil, tak ale na vnější nátěr proti povětrnostním vlivům. Protože je to pracné, efekt spíš jen zbožné snění a nebylo by toho v žádném případě na všechny nástavky či dna dostatečné množství, zavrhnul jsem to.
Také v tomto "produktu" jsou zbytky vosku a ten se v lihu nerozpustí a vytvoří mazlavý brajcvajc. No a denaturace se provádí (prováděla) povětšině tak, že se do 20 kubíků syntetického lihu naleje 20 litrů nafty. Líh se z nátěrtu odpaří, nafta (či jiná denaturační látka) ne. Smysel denaturace je aby to bylo pro odpornou pachuť nepoživatelné. Jedovaté to není. To bylo za ww2, kdy se líh vyráběl z dříví a byl to metylakohol.

Dobré poledne.
Právě mě trochu štve, že ty moje desky už jsou od výroby natřené zdá se mi, že melaninovou pryskyřicí což taky není echt bio. hlavně u vitřních stěn nástavku, z venčí mi to je jedno. Právě proto jsem to chtěl něčím překrýt. Hoblovat už to nebudu to by mě trefil šlak bych musel všechny rozměry přířezů upravovat. Mám doma vcelku dost včelího vosku jedině, že by z toho šlo vyrobit nějaký bio nátěr

Nevím proč se nedá (asi to nejde) vykoupat celý nástavek ve vroucím vosku, podobně jako v parafínu.

Neřešte to. Já tím chtěl jenom říct, že použijme co je dostupné a laciné (já používám překližku a netuším čím je lepená, ale je lepená uvnitř). A když už použijeme dřevo, pak je chytré a já pvažuju za poctové, varovat méně zkušené a vysvětlit pár zásad,a by tak drahá záležitost nepodlehla předčasně skáze. A ono se to nemusí rozpadnout, ale je to pračka nervů jak včely lezou z rohů a jak nástavky nepasují a jak se začnou houpat přes roh. Někdo si poradit dá, někdo ne.

V nátěru materiálu to kouzlo včelaření není, prostě to neřešte. Včely přežijí zimu v papírové krabici, betonové rouře nebo plechovém sudu a je jedno, zda je uvnitř rezatý nebo antikorový nebo nalakovaný.

Jde jen o to jaký v těch čudech bude ze včel užitek a jak se s tím bude pracovat nám.

krekařík napsal(a):
Dobré ráno.
Ok. Vnitřek natírat nebudu alespoň ušetřím za barvu .

Doporučuji nastudovat základy včelařství mimo internet či pouze ifaunu. Pak vás ani nenapadne uvažovat o natírání úlu zevnitř. Kniha je super, např. soubor knih Včelařství z dílny PSNV. Protože tuším reakci tom.50 podotýkám, že nejsem členem žádného včelařského spolku.

Ještě bych se vrátil k výrobě spárovky.
Toto se řešilo ve vláknu o výrobě nástavku.
Postup popisovaný Tomem (stejná orientace let) jsem našel potvrzený i jinde, ale bylo to pro dlouhodobě, přírozeně sušené dřevo.
Dnes se propaguje (učí) střídání orientace jednotlivých dílů spárovky.
A pokud smidla použil na nástavky palubky, budou zřejmě ze sušárny a tam by tedy mohla být vhodnější varianta střídavá

Je to přesně naopak, kvalitativně je uměle (rychle) sušené dříví vždy horší, než dříví sušené atmosféricky. Moderní skládání spárovky je pro výrobky používané pak v interiéru a uměle sušené dříví má cca 8% vlhkosti.
V exteriéru, kde se tak nízké % vlhkosti dosáhnout nedá, je lepší orientace jednou stranou. Ovšem takováto formulace je zavádějící a je jí jen půl. Nejen je potřeba orientovat prkna jedním směrem, ale ve výrobku musí být pravá strana ven.

Při troše přemýšlení je to i logické. Psal jsem, že i u skříně, která stojí v bytě, musela být pravá strana ven. Doufal jsem, že tohle by mohlo stačit. Ok, když polopatě tak holt tak.

Dříví blíž středu ve stromě je mrtvé, relativně suché, doslova odumřelé a vždy starší než to, co bylo pod kůrou a bylo aktivní, mokré a vedlo mízu pomocí rostlinných cév - tracheí. Logicky starší dříví je vyzrálejší a tudíž je méně háklivé na jakékoli změny vlhkosti a tepla. Protože skříň, aby plnila funkci, je kromě pár minut denně 24 hodin zavřená, uvnitř nic nijak nekolísá a nebo s dlouhým zpožděním. Ovšem vy bytě (dříve) do rána vyhaslo v kamnech a bylo chladno a často velmi chladno. Taky v noci vzrostla vzdušná vlhkost. Pak se zatopilo a vzduch se v místnosti začal rychle ohřívat a měnaila se i vlhkost. Takže asi 16-18 hodin panovaly nějaké poměry a cca 8 hodin jiné. To platilo asi půl roku, druhého půl roku se netopilo vůbec, byla otevřená okna, atd.

To samé vchodové dveře. Zatímco uvnitř bylo relaitvně stejně, na dveře působil v noci mráz a ve dne je zahřálo slunce. Někdy vítr zanesl na dveře déšť a v létě se osluněné dveře dokázaly rozpálit, že se na nich nedá udržet ruka. Uvnitř, jen 15-30 mm pod takto exponovaným povrchem dveří bylo dříví v podstatně stálejších podmínkách.

No a to samé se přece vztahuje na úl, na něj ještě víc. Včely si aktivně uvnitř upravují jak teplo, tak i vlhkost, ale obě veličiny venku kolísají podle povětrnostních vlivů. Vnitřní, starší a vyzrálé dříví vydrží kolísání vnějšku snadno a proto se dávalo vždy ven = do horších pomínek.

Doufal jsem, že toto nebudu muset nikomu dospělému vysvětlovat. Předkové k tomu došli za několik set a spíš tisíc let a určitě systémem pokus-omyl a tím také zjistili, co je lepší. Starý truhlář nevěděl zda bude skříň v parádním pokoji, kde se celý rok netopilo a zatopilo se jen když přijeli hosti. Nemohli riskovat, že se jim rozšklebí a rozpraská nábytek!

Já taky musím vyrobit nástavky tak, abych měl jistotu, že se mi nerozklíží - to se asi díky dokonalým lepidlům nestane a tak dříví praskne vedle spáry. Ale kdo jak chcete. Mám za to, že se nynější svět zbláznil a možná byste si měli ověřovat i to, jestli je správně ve Slabikáři že MÁMA MÁ MÍSU, V MÍSE MÁ MASO a pak byste třeba zjistili, že to byl podvod a ve skutečnosti máma v míse měla prd a ne MASO. Jako by snad šlo o pravdivost mámina tvrzení a ne o NAUČENÍ DĚTÍ ČÍST.

Tak se může klidně stát, že někomu nástavek z blbě orientované spárovky vydrží a jinému správě postavený nevydrží. Já jen tvrdím, že v drtivé většině případů úlů je LEPŠÍ udělat spárovky tisíciletími ověřeným způsobem.

Konkrétně vám romaming jsem v počátku doporučil, že když jste technokrat a vše chcete mít spočítané na setiny milimetru a promile přesné, nevčelařte. Bude to pro vás těžké zklamání, věřte mi. Ty nezodpovědně včely si dělají co se jim zachce a vůbec neznají milimetry a nechápou %. Nedají se nikdy zastrčit do žádné přesně vymezené přihrádky. Vám z nich hrábne, protože nikdy nic nebude fungovat přesně tak, jak si vy předem vypočítáte a naplánujete.

Mám za to, že proto dnešní i vzdělaní a inteligentní lidi nechápou zemědělce. Tam integrály, rovnice o dvou neznámých a další nepotřebujete. U jezedáka je prostě potřeba vyrábět žrádlo, udělej si to jak chceš, prachy dostaneš ne za to kolik škol a diplomů máš a v kolika správních radách korporací sedíš, ale jen za to, cos vypěstoval!!!

romaning

Učil mě truhlář, kterému by dnes bylo hodně přes 100 let. Na mojí otázku proč musí být pravá ven mi odpověděl holou větou (ne jako já vám několika články). Doslova řekl jen tuhle jedinou větu: "Protože to venku vždycky víc trpí." Možná, že neuměl bez chyb napsat větu. Jeho výrobky ale používám dodnes. A neznal nic jiného, než kostní klih! Jasně, někdy když šel do důchodu už začaly dispercoly, ale dělal s nima tak, jako s tím klihem...
A určitě orientoval dříví správně. Jinak by jeho výrobky nesloužily 70 let.

Tome, odkázal jste se na mne ve svém příspěvku, tak jsem zaeagoval, protože to nebylo právě to co jsem psal.Pouze jsem poukázal na to, jak jsou nyní spárovky mnohdy dělané a že ne každý má ideálně vyschlé dřevo

Nevím co vás vede k tomu, že chci mít vše na setiny milimetru. Pouze vycházím z daných rozměrů a hledám v nich určité zákonitosti. Pokud Vás k tomu dovedla některá kóta na mém obrázku, tak k tomu zřejmě došlo v důsledku dělení. To už se někdy stává, že nevychází celá čísla. Tuším, když jsem s Vámi řešil rozteč rámků. Mohl jsem, pravda, zaokrouhlit.

Už jsem Vás jednou žádal, ať do této problematiky netaháte moji profesi.
Chtěl jste vědět, co dělám. Napsal jsem Vám to. Je to v této věci naprosto irelevantní.

Myslím, že určitá přesnost je potřeba. Vy jste ji v popisu úlu vyžadoval.
Ale možná ne. Pro odlehčení přikládám "výkres" nástavku.

Nic o mne nevíte, kromě toho, že dělám ve stojírenství.Co dělám ve svém volném čase, jaký mám vztah k živočišné a zemědělské výrobě apod.

Takže netuším, na jakém základě jste se rozhodl, mi doporučit, abych se nevěnoval zrovna včelařině. Kromě mých nejapných, začátečnických dotazů samozřejmě.

Přesto bych se rád do toho pustil, jestli to se mnou ještě zkusíte

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

S vámi já zkusím cokoli a rád! Nechápu, proč to pořád berete nějak osobně.

Prostě nyní se vše dělá jinak, mnohdy lépe, ale často mnohem hůř a je nutné se umět správně rozhodnout zda na tom nějak záleží a nebo ne. Nyní se nic nedělá aby to vydrželo dlouho, dokonce se do věcí dávají schválně kurvítka.

Netahejte sem vaši profesi. Prosím. O ní přece vůbec nejde, Jde o to abyste počítal s tím, že při vší pečlivosti a přesnosti to bude v peaxi víc než často úplně jinak

Přesnost je nutná a o setiny nejde konkrétně, to byl, asi přehnaný, příklad. A proč lpět na přesnosti u vědomí předchozího mého tvrzení? No proto, že u živého dřeva, které během roku nepřetržitě pracuje a vychyluje se na obě strany od základního rozměru, musí být ten základ přesně.

Snažím se vám říct jak to je správně, tedy jak to pak déle a bez vztekání funguje. Naučte se hledat racionální jádro, fakt nejde o to, zda v mámině míse bylo doopravdy maso.

Dřevo je živý materiál. Vše se v něm děje cestou nejmenšího odporu. Pnutí a roztahování železa se s tím nedá srovnat. Když tedy mám stěnu nástavku tenkou jen 20 mm a když jí ještě zeslabím v místě, kde je nuta, kde jsou vruty se to nehne, tak to povolí jinde. Správně v rozích má být nejméně pero - drážka, lépe sdružený čep a předkové dělali cink. Ten je v jednom směru nedeformovatelný, nedestruovatelný a dokonce nerozebíratelný. Ale předkové měli skříně, stoly a židle na několik generací!!!!! Bylo to velmi drahé.

Nyní tedy děláme levné spoje natupo, jde to, drží to, je to snadno amatérsky vyrobitelné a je to levné. Ovšem musí se respaktovat několik nemnoho zásad.

Nikdo si sám doma neudělá úl tak lacino, jako se dá koupit. Doma si to tedy děláme proto, že velkovýroba = 100% šmejd a jestli chci kvalitu, crcám se s tím sám! Jinak je neracionální (nerozumné) si to dělat ze dřeva sám.

Kokrétně vy jste k tomu přinesl velmi dobrý prvek, asi o tom ani nevíte. Neumím kreslit a tedy popis. Zander má nástavky dělané podobně a má v zapuštěných rozích svislé lišty, vysoké jako je výška nástavku. Ty jsou ale nahoře odsazené a tudíž dole vyčnívají. Umístěním v těch odskočených rozích se pak docílí efektu falce kolem dokola.

My jsme dál a falce jsme opustili jako nejen zbytečnou, ale zdržující a obtížnou komplikaci. Když by se ale stejné (zanderovy) svislé lišty, přesně stejně vysoké jako nástavek, umístily tak, jak jste je původně nakreslil a jak to má Zander, perfektně zesílíte celou stěnu proti příčnému kroucení a zesílíte zeslabení nutou. Vlastně to do značné míry nahradí vnitřní péro. Taky je to přiklíženo nejen plošně a navíc to podrží pár vroutků, ale lepidlo je ještě na hraně do odskoku.

Vy chápete bleskurychle moje neumělé popisy (nemám technické vzdělání) a tak to, prosím, nakreslete pro druhé.

Tady konkrétně toto je čítankový příklad jak se starý praktik může hodně naučit od úplného začátečníka. Patřím ke kreativcům a obyčejně mi stačí nápad daný mimoděk či omylem a řešení je na světě.

Tady taky děkuju pánovi irokez, že upozornil na toho Zandera. No a kdo chce mít dokonalý falc-nefalc, tedy pojistku proti posunutí v obou směrech, tak vaše lišty odsadí dolů. Tím ale zruší efekt zpevnění stěny v místě nuty. Ale kdo jak chce.
Já byl třeba velkým odpůrcem bezfalcových nástavků. Boháč mě děsně štval kecy jak nejsou potřeba. Pak jsem jednou nestíhal a nandal na včely nedodělané nástavky. V kočovném voze a musel jsme přejet. To byl ještě živ a hned jsem se mu omluvil. Bohužel jsem s ním nikdy nehovořil, ale nebyl líný si se mnou psát i když jsem s ním snad v ničem nesouhlasil. Konkrétně Boháč mě naučil asi nejvíc. Hlavně tím, že jsem zjistil, jak to v mých podmínkách rozhodně nejde!

irokez

S kým jsem se ale znal osobně a telefonovali jsme si, byl Ing. Smělý. Velice jsem si ho vážil, něco uměl a on byl první, pokud já vím, kdo uměl udělat od vč přes 100 kilo ročně a kdo se nebál to zveřejnit. Bylo to v době komunismu, kdy se velmi závidělo a nikdo nechtěl přiznat kolik vydělá, aby soudruzi neměli pocit, že ho musí zaříznout jako buržoazní živel. Dnes toto mladí vůbec nechápou, jak nebezpečné bylo nějak vyčnívat, být úspěšnější než jiní. Ono to není úplně skvělé ani dneska po této stránce.

Když vzniklo PSNV, velice se v něm angažoval jakýsi Protivínský. Snad kněz. Ten byl tak arogantní a tak fanaticky odporoval Smělému (pan inženýr mi volal, že mu volal pan Protivínský a že mu pokládal otázky, na které se nedalo dpovědět). Že jsem usoudil, že ten podnik, když dovolili tomuto člověku takovým způsobem napadat Smělého, nebude mým šálkem kávy. Po seznámení na přednášce s názory Ing. texla Petra v diskuzi po přednášce mi došlo, že PSNV je přesný opak toho, co vyznávám já, a jak to chci dělat já. A dodnes jsem na totmto svém stanovisku vůči PSNV nezměnil nic. PSNV je založeno na adoraci zastaralého amerického úlu a nepřipustí jiný úl. Tak jo, ale beze mě.

Objasnil jsem vám romaning a ostatním motivy svých postojů dostatečně?
Jo a čtu to po sobě a ještě jsem zapomněl. Všechny další nástavky ze dřeva budu už dělat se svislými lištami v rozích dle romaning. Jediné, co mě na tom nebaví, že jsem na tak perfektní věc nepřišel sám.

Je hezké, jak si vyberete k odpovědi vždy jen to, co se vám hodí. Můj komentář nebyl o PSNV, ale o tom, že začátečníci hltající vaše příspěvky by se měli porozhlédnout i po jiném zdroji informací.

To by jistě měli, jako i já sám jsem to za život udělal (dá se říci, že i za ně) tisíckrát.

Třeba je nutné aby pochopili, že když někdo říká, že včelaří systémem NÍZKONÁSTAVKOVÝM, tak že ve skutečnosti jen používá v komplikovanější formě Dadantsystém, viďte.

Mě na vás zase vadí, že mě domněle přistihnete při nepravdě a když se ukáže, že jste se mýlil vy (nebo někdo jiný s vámi) a já měl pravdu, ani nemukáte.

Aby bylo jasno. Reagoval jsem přesně na toto vaše vyjádření:

Doporučuji nastudovat základy včelařství mimo internet či pouze ifaunu. Pak vás ani nenapadne uvažovat o natírání úlu zevnitř. Kniha je super, např. soubor knih Včelařství z dílny PSNV. Protože tuším reakci tom.50 podotýkám, že nejsem členem žádného včelařského spolku.

Přesto diskutujme, nikde netvrdím, že jsem neomylný a rád se poučím, věřím, že vy též.
Z citace vašeho ultrakrátkého příspěvku (který nic kloudného neradí) jsem vydedukoval, že se, MYLNĚ domníváte, že jsem fanatik a nekomunikoval bych s členem PSNV.

A opět hromada zbytečného balastu, přitom hlavním sdělením, pardon, to kloudné, byla kniha.

Tak jo

Přikládám výkres nástavku ve variantě se zpevněním v rozích - svislé lišty

K doporučení začátečníkům studovat i jinde než tady.
To určitě dělám,a snad i ostatní. Dole fotka knížek co jsem vytahal z knihovny a hromada dalšího, co nemám vytisklé. Na první svazek Včelařství jsem čelt dobré recenze již dříve. Nyní se mi ji podařilo najít, tak ji také prostuduji.

V knihách je většinou dokonale popsána stavba těla včely, její vývoj, život, orientace v terénu. Plno krásných fotek, Co si pořídit pro začátek. atd
Ale popisy metodik pro mne nikdy nebyly dostatečné. Přišly mi jako by psané pro někoho, kdo se už včelařením zabývá a pouze přejde na jiný způsob.
Už jsem pomalu opustil myšlenku, že s včelařením začnu. Nyní cca po dvou letech jsem zase přečetl pár knížek a dostal se až sem a na VF.

A podrobné popisy metodiky a všeho kolem toho od Tom.50 mne nadchly.
Samozřejmě, že jako neznalý problematiky nedokážu posoudit, zda to co Tom tvrdí je správné, ale nenašel jsem nic co by nedávalo smysl. A jako takové mi to do začátku úplně vyhovuje.
Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuju vám. Prosím, bude to tu viset roky, nezlobte se, udělejte raději tu úchopovou lištu na výkresu "A" širší aby líp zpevnila zeslabené čelo v místě nuty.

Ano, děkuju, přesně to samé jsem za celý život zaznamenal i já, že nikdo kompletní metodiku tak jako já nezveřejnil. A mimochodem, dokonale a stručně jste popsal to, co já všem mě známým odborným knihám v duchu vyčítám.

Tomův popis je pro začátečníka dobrý. Taková metodika dáva začátečníkovi jakýsi pocit jistoty. Po dvou, třech letech u včel zjistíte ale. Sám jsem před deseti lety začínal.
Moje poznámka o knihách se vztahovala k záměru natírat úl zevnitř. To opravdu volalo po knize .

Pořád se nějak ztrácím co máte s knihami, ale asi to bylo nějak významné a mě to uniklo, přesněji asi jsem něco nepochopil. Nechme to být.

Mám mnoho často velmi radikálních názorů ve smyslu, že odporují mejnstrýmu. K natírání úlů zevnitř by se mi chtělo napsat, že by měl každému stačit selský rozum, tedy přirozené IQ. Ovšem začátečníků, oblblých mejnstrýmem, by se to mohlo dotknout. Dovolím si to rozvést. A nebude se to týkat jen natírání úlů zevnitř.

Mnozí mají plné huby porozumění včelám a jak je potřeba včelařit organicky a bez chemie a titíž, většinou jsou to ti stejní, jsou schopní vykoupat celý úl v rozpáleném parafínu. To je nepřirozená chemická látka, která ke včelám nepatří nikdy nijak a jak jí včely nesnášejí vidíme, když nechtějí stavět na mezistěnách pančovaných třeba jen 30% parafínu, ale alternativní b.b jim vykoupe obydlí ve 100% parafínu. Zamyslel se někdy někdo nad tím, jak se těm včelám v tom příšerném chemickém svinstvu musí žít? Je to jako bychom my dostali byt a nemohli se z něj hned vystěhovat a ten by měl stěny napuštěné třeba vyjetým olejem a nebo smradem syrečků nebo tak něco. Lidem by to působilo trvalý stres a včelám ne? Třeba tady se může hledat jeden z mnoha ZBYTEČNÝCH stresů, které ve finále pak vedou k celkovému oslabení včelstva a to pak podlehne ataku virů (nebo jiných patogenů, protože ani o CCD nevíme zatím dost).

Úplně stejné je to, když málo inteligentní včelař v rámci dezinfekce koupe rámky v Savu, louhu a podbných sra.kách! Pak to opláchne, ale ty jedovatosti zůstaly nasáklé v dřevu rámků. A je to jako s úlem natřeným zevnitř. Včely nemůžou hned ven, jejich přirozenost je kyselá a oni mají "nábytek" nasáklý louhem!!! A tak jim nezbývá než se trápit. Mnohokrát jsem tu zopakoval, že nemám úhyny (i jiní nemají úhyny také, jak se ukázalo). Taky jsem za víc než 50 let a ani mí předkové NIKDY NIC U VČEL NEDEZINFIKOVALI! A jak to, že nemám úhyny a dezinfektátři je mají? Jediné, co se dělalo, je důkladné mechanické očištění vnitřku úlu (vyškrábání) a následné vyžehnutí. Ne horkovzduškou, to nestačí, musí se použít kdysi letlampa, dnes PB s vhodným hořákem.
Rámky se nedezinfikovaly nikdy. Dokonce se po většinu mého života nevařily celé jako dnes, ale staré dílo se vyřezávalo a rámky se jen oškrábaly.

A přitom stačí nebýt čuně a nechat včely, aby si vnitřek úlu potáhly propolisem a voskem samy a totéž udělají s rámečky a čímkoli ostatním. Taky stropní fólií (ta rychle díky potahu propolisem zneprůhlední) a proto jsem tady napsal, že jí nedávám a když chci do včel zhora vidět - já toho moc poznat neumím při čumění zhora a když po tom pohledu mocí mermo prahnu, prostě zvednu igelit. Navíc strop má těsnit, v dutině stromu by nad plásty žádné průduchy nebyly a tak si včely uregulují teplotní a vlhkostní režim každé uličky zvlášť a to je jejich přirozenost. Jakmile se použije tvrdá (drahá) stropní, jen prvního půl roku průhedná folie, nedolehne na rámky všude a to je další nepřirozený stres kvůli "luftování". Navíc jsem už vysvětlil, jak nadstavují na HL "můstky" a ty pak ruší Včelí Mezeru. Prostě včely samy ukazují, že nechtějí strop který bedoléhá na rámky a snaží se ten prostor zastavovat. Někomu to vysvětlit nejde, co nadělám...

Úly zevnitř plesniví, hlavně v rozích a ty tenkostěnné tuplem. A mnozí estéti to nechtějí. Akorát že v dutině stromu by včely žily celý rok v shnilou vodou nacucaném práchnu plným hub a plísní. Už jsem tu vyst větloval, že je možné, že si s těmito organismy včely za miliony let vytvořily nějaké, lidem dosud neznámé symbiotické vazby a že včely možná plísně a nebo jejich toxiny potřebují a když je nenajdou "doma", musí je hledat venku. To je prokázáno studií, kterou zmínil TomášR a našel a přeložil pan Goro. Obecně se ví, že všechny dřevokazné houby produkují vysoce léčivé látky a nemusí jít honem o Čagu sibiřskou, Březovník obecný a nebo Reishi. Nevíme NIC a jediná studie, o které tu byla řeč, je napsaná tak, že nemá VŮBEC ŽÁDNÉ PRAKTICKÉ VYUŽITÍ, ale dokonela potvrzuje mojí celoživotní dedukci, že prostě včely mají v určité fázi roku rohy plástů a stěny nástavků oplesnivělé. A taky tvrdím, že si s tím vždy umí poradit a po nějaké době po plesnivých rozích plástů není památky! Upozornil jsem na fakt, že i Penicilin je plíseň a že spoustu dalších užitečných látek lidé získávají z plísní a hub, hned mě napadá třeba slámové víno a jistě bychom toho našli spousty. No a spousty tun plísně lidi dokonce snědí v Hermelínech, Nivě a dalších dobrotách a plísně pojídají celá staletí.

Nějaký arogáč se třeba zase ve své omezenosti vymezí, že to nehodlá po mě číst. OK. Pak se nedozví, co jsem tu už psal, že očka vymyslel pod nátlakem Strany a vlády Brenner a průvan v úlech měl zamezit ničení části vosku plísní, protože národní hospodářství nutně potřebovalo pro zbrojní průmysl čistý včelí vosk. Protože jsem prožil život ve Vlašimi, kde je velká muniční továrna, zeptal jsem se známých na co mohli komunisti tak zuřivě potřebovat včelí vosk. Bezplášťové střely, tedy střely z olova (i plášťované jsou uvnitř z olova), zanášejí hlaveň zbraně měkkým olovem a tím jí nevratně ničí. Jedině když je střela vykoupaná ve vosku, tak se "nemaže" v hlavni. No a protože malorážkový náboj měl 5 - 10 x nižší cenu (a má dosud) bojovníci proti imperializmu cvičili zbraněmi právě na toto (stačí prvních 10 vteřin - první video na které jsem narazil).

https://www.youtube.com/watch?v=CfSzfbjUJwE

No a my dodneška jak tupci (někteří) pořád děláme včelstvům ze života peklo průvanem způsobeným očky. Někdo koupe nástavky v parafínu a dezinfikuje doslova strašnými (z pohledu včel) chemikáliemi v množstvích 100.000 x vyšších, než ta odporná "TVRDÁ CHEMIE". Kdykoliv mi tedy ujede narážka na mdlejší rozum mnoha včelařů, nyní víte, že to je ještě velmi mírné, když se domyslí VŠECHNY SOUVISLOSTI.

Přesto vím jistě, že včelař ve své většině vysoká dna se sejty nevyhodí, očka nezaslepí, spešl průhledné folie ze stropů neodstraní a svému lemplovství s úhyny bude říkat přirozená plánovaná mortalita a ti zvlášť otrle sveřepí budou říkat, že nechávají vč hynout v rámci selekce a že tím šlechtí varroaodolnou (nebo na něco jiného) odolnou včelu.

Kdo dočetl až sem nyní tedy už ví, že stačí používat selský rozum, cit ve smyslu logické intuice a neměl by ani být bezcitný ve smyslu týrání zvířat a zamýšlet se nad tím, jak se asi tak tomu tvoru v našem úle žije.

Kdysi tupé hlavy, aby se nemusel od krav kydat hnůj, dali je na rošty. Krávy ihned dostaly záněty vemen z průvanu a zničily se jim nohy - kopyta. Někdo trefně nazval takový kravím "koncentrákem pro krávy" a já říkám, že mnozí včelaři týrají své včely také jako v koncentrácích.

Mohl bych poprosil o popis jak a jak často se nástavky čistí?
U NN si to dokážu představit. Po jeho odebrání je volný a dá se oškrabat, opálit (každý rok?)
Ale jak u VN, který je pořád obsazený. Je potřeba mít ještě jeden (takový putovní), do kterého se převěsí rámky z plodiště a tím se VN uvolní? (jak často, kdy?)

Proč byste to dělal? Stačí základní hygiena včelaře, základní hygiena práce a není třeba nic čistit. Četl jste vůbec pozorně co píšu? I vy žijete v bludu nějaké "nečistoty" v úlech se živými včelami a věříte, že by jí včely strpěly? Jak by potom přežily ty miliony let, kdy jim nikdo nic nečistil, nevyžehoval?

To vyžehnutí dělám a zdaleka ne vždy, když z nějakého důvodu nástavek uvolním a to je jen tehdy, když potřebuje nějakou opravu, či obnovit vnější nátěr a podobně. To může být za 5, ale i za 10 a i více let! To podle toho, jestli si včelař vyrobí nástavky dobře nebo moderně. A to vyžehnutí je spíš jen nějak pro klid v duši, myslím, že je to zbytečný nesmysl.

Připomenu, co se málo v knihách píše.

Včela na svém těle hostí 6 druhů antibiotik a je jen velmi málo bakteriálních patogenů, které dokáží tuto bariéru překonat. Pokud je včela zdravá, vyvíjela se v teple a nadbytku kvalitní potravy (nesmí to být jen čistý cukr a to je u míry 24 velký problém), pokud není vystavována dlouhodobým i když zdánlivě (z lidského hlediska) malým stresům, pak je včelstvo vysoce odolné i vůči virům. Ty se přece neobjevily v polsedních 20 letech, musely tu být spolu se včelou miliony let. Proč tedy decimují včelstva až nyní? A může včelař proti tomu něco dělat?

JISTĚŽE MŮŽE!! O ničem jiném tu několik let nevyprávím!

Čekal bych od vás dotaz na důležitější sdělení v mém příspěvku, za který jste umístil svůj dotaz. Je tak moc těžké umět pochopit zásadní sdělení od doplňkových marginálií? Přece jasně říkám, že jen hlupák chce mít úl bez plísní a hub, proboha jak to mám tedy napsat, že ty plísně a houby včely k životu NUTNĚ POTŘEBUJÍ?
Nebo vy prostě plísně a houby v úlech nechcete?

Najděte si tu studii, je tady někde a není to víc než měsíc. Chci po vás ne číst co se tu píše. Čtou se romány kvůli krácení dlouhé chvíle. Vy STUDUJTE a studium je, když narazíte na nějaký rozpor, nebo něčemu nerozumíte, tak nejprve se vracejte a i do jiných vláken a k jiným autorům a hledejte sám a na všechno najdete odpovědi. A až když to nenajdete sám (většinou na to rovnou odkazuji), a nebo jsou informace nejednoznačné, vágní, neúplné či nesrozumitelné, pak se ptejte. Takhle si připadám, že zneužíváte mojí ochotu psát a vysvětlovat. Pak tu stále opakuju jedno a to samé, jen kvůli pohodlným a někoho to věčné opakování už i unavuje a na.írá.

Já bych si od začátečníka přesně v této situaci představoval následující dotaz:

Vy jste někde psal, že včely potřebují plísně a houby. Dokonce že vám někdy zplesniví spodní rohy plástů a pak jinde, že ty plesnivé rohy vyřezáváte! Vykládáte, jaká kra.ina je dezinfekce Savem a louhy. A teď tu od vás čtu, že vyžehujete nástavky. Proboha proč to děláte? Proč vyříznete plesnivý plást, když včely tak milují mě (a všem civilizovaným lidem) odpornou plíseň?

romaning

Vše je v tomto vlákně, které jsem založil 31.1.2022

Včely a plísně (houby)

Ano, já jsem vlákno o plísních a houbách četl (studoval). Na procházkách hledám choroše.
Příroda žel jsem ale nevěděl, jestli se má, nebo ne občas nástavek desinfikovat.
Měl jsem za to, že to potřeba není, že si včely nástavek potáhnou propolisem a udržují ho v čistotě.
Pak jste přišel s příspěvkem, kde vysvětlujete nevhodnost používání sava, louhu, parafínu...
ALE, co se dělá, je mechanické očištění a opálení plamenem.
Z tohoto jsem tedy usoudil, že je toto vhodné provádět.
O tom, že toto děláte při příležitosti opravy nástavku nebylo v původním příspěvku nic.
Proto mi to přišlo neúplné, nejednoznačné a tak jsem se na to zeptal; kdy a jak často

Nyní už tedy vím, že do příspěvků vkládáte malé chytáky a čekáte, jestli je budeme schopni rozpoznat a rozporovat.
Ale přiznám se, že tak daleko ještě nejsem.
Zatím jedu podle poučky: Nehledejte pravdu jestli Ema měla maso. Prostě to udělejte jak říkám a bude to fungovat.

OK. Přecenil jste mě, tak chytrý, abych vkládal chytáky, nejsem. Taky nejsem záludný, ani by mě to nenapadlo, jsem naprogramovaný jinak.

Mám dar řeči. Nikdy si nedělám koncept, píšu z voleje jak myšlenky přicházejí. Mnohým to pak přijde kostrbaté, někdy zpřeházený slovosled, často odbíhám do souvislostí tak, jak mi to přichází. Prostě tak já píšu. Nakonec po sobě opravím chyby, málokdy uvidím všechny. I tak je to pro mě únavné a časově velmi náročné.

Myslím si, že když by někdo se schopností systematičnosti (to já fakt neumím) pročetl a poskládal jen to, co jsem napsal tady, je z toho kniha praxe. Bez hyperodborné omáčky, která nikoho nezajímá, ale kterou autoři, aby ukázali, že do těch vysokých škol nechodili nadarmo, do každé knihy nacpou. Na jednu stranu vytýkám mladým, že jsou líní číst, na druhou stranu se jim v tomto směru asi ani nedivím. Já se přiznám, že tyhle cancy, třeba o anatomii včely, přeskakuju. Nezajímá mě to. Ale když bych náhodou potřeboval něco zvědět, na sáhnutí mám několik knih, kde to bleskurychle najdu. Paměť si tím ale neza.írám.
Tolik na vysvětlenou.

K vaší reakci.

Nejběžnější z těchto hub a současně velmi dobře dělitelný je Březovec obecný. Za čerstva se velmi dobře nakrájí nožem. Nejen, že ho lze užívat pro svoje zdraví, návodů na YT je bezpočet. Já ho nasuším a dávám do kuřáku (odkrojky velikosti mužského palce). Když už mám dýchat kouř, tak ať ho je aspoň malá část z něčeho dobrého.
Připojím svojí fintu jako doporučení. Bříza je nesmírně (z našich stromů asi nejvíce) léčivá, úplně celá, všechno z ní. Nasbírám si březovou kůru, nasuším a přidávám do kuřáku spolu s tou houbou. Velmi příjemně to voní. Ne ta houba, ta březová kůra. Na druhou stranu, nidy se nesmí použít zrzavé práchno z dubu, buku a dalších dřevin. To strašně čpí a dusí, smrdí. Ale i dub umí (větve) udělat bílý troud a ten nesmrdí. Mám vyzkoušeno, že ten zrzavý prevít včely spíš rozzuří než uklidní. Naopak dým, který voní, je snad skutečně uklidňuje.
Troudnatec kopitovitý je obtížně dělitelný, pozor na prsty. Do kuřáku je ale
vynikající, nečpí, nesmrdí a dlouho vydrží. Špatně usušené houby velmi dehtují. Víc, než ne úplně suchý troud.

Dezinfekce. Názory jsou různé, mnozí by se udezinfikovali málem k smrti a vč jim hynou. Sám jste na to selskou logikou přišel, že si včely poradí a potáhnou si vnitřek úlu samy a dokonale jim to funguje miliony let. Nesnažme se být chytřejší než příroda, vysvětlil jsem, že bychom mohli spíš ublížit.
No a je nutné se u včel oprostit od lidské představy čistoty a chtít po nich, aby to dle našich představ měly i ony. To je velmi hloupé.

Ožehovat ano, k tomu máte ale ještě daleko, třeba jak píšu i deset let.
ALE!
Když by uhynulo včelstvo, pak je nutné vše oškrábat a ožehnout. Kvůli bakteriím, pro jistotu. Viry přežívají pár hodin či dní a tak použití rámků s plásty a se zásobami je celkem bezpečné. Samosebou ale ne zkažený a zasmrádlý plod! Je tam? OK, je asi naprostředku pod zásobami. Vyžíznu ho, udělám díru do plástu přeba jako dvě-tři dlaně, ale okolní zásoby a pyl po pár dnech použiju. Tedy když vč padlo na CCD. Pokud ho zničilo zvápenatění (musím se to naučit rozpoznat), a nebo nějaké podezřelé cosi, pak je nutné už plást nepoužít a voští s rámkem vyvařit. Tím je vydezinfikovaný samotný rámek, vosk kromě případných zárodků MVP také. Prostě stačí selský rozum a víte jistě co je třeba a co blbost.
To o použití plástů od vč padlých na CCD jsem nedávno někde vyčetl (nevím už kde) a to o krátkověkosti virů psali v tom stejném článku. Vlastní zkušenosti nemám. Přesněji, v r 2020 mi dal známý vč, léčené alternativně, tedy pouze kyselinami a toto vč mi padlo na CCD. Někde jsem tu o tom psal. Nejdřív jsem si nevzpomněl, že jsem to vč v červenci dostal a šokovalo mě, že i mě padlo včelstvo typicky na CCD. Velice se mi ulevilo když jsem přišel na to, jak to bylo. Mimochodem, tomu známému ten podzim padlo asi 30 vč ze 40.

Zeptal jste se, ale zapomněl jste, že já nejsem jasnovidec. Tudíž jsem nevěděl, že jste narazil na rozpor či neúplnost (to se mi může stát a asi děje a možná i často) a příště prosím abyste se ptal způsobem, který jsem naznačil, abych věděl přesně co vy považujete za rozpor a nebo kde jsem co nenapsal úplně jasně. To mi umožní odpovědět bez sáhodlouhých souvislostí (když nevím konkrétně co vám vrtá hlavou) a ušetříme čas sobě a i případným ostatním čtenářům.

Pište si. Já si píšu celý život. Třeba průběh počasí. Od ledna nejméně jednou týdně do prvního zužování. Pak skoro denně. V dalších letech můžu srovnávat a stěží mi něco uteče, či něco prošvihnu.
Vydržím psát do konce května, června, v červenci stačí už jen poslední medobraní a základní zásahy, třeba po týdnu či dekádách popsat počasí. Důležité věci se od prvního krmení píšou na úl křídou. Třeba datum vložení Gabonu a kolik dostaly krmení.

Půjde vám to, myslím včelaření. Věřím, že vám rozhodně ano!

romaning napsal(a):
Ano, já jsem vlákno o plísních a houbách četl (studoval). Na procházkách hledám choroše.
Příroda žel jsem ale nevěděl, jestli se má, nebo ne občas nástavek desinfikovat.
Měl jsem za to, že to potřeba není, že si včely nástavek potáhnou propolisem a udržují ho v čistotě.
Pak jste přišel s příspěvkem, kde vysvětlujete nevhodnost používání sava, louhu, parafínu...
ALE, co se dělá, je mechanické očištění a opálení plamenem.
Z tohoto jsem tedy usoudil, že je toto vhodné provádět.
O tom, že toto děláte při příležitosti opravy nástavku nebylo v původním příspěvku nic.
Proto mi to přišlo neúplné, nejednoznačné a tak jsem se na to zeptal; kdy a jak často

Nyní už tedy vím, že do příspěvků vkládáte malé chytáky a čekáte, jestli je budeme schopni rozpoznat a rozporovat.
Ale přiznám se, že tak daleko ještě nejsem.
Zatím jedu podle poučky: Nehledejte pravdu jestli Ema měla maso. Prostě to udělejte jak říkám a bude to fungovat.

Dobry den,

budte uplne v pohode, zeptal jste se spravne a na spravnou vec.V puvodnim prispevku nebyla sdelena a vy nejste jasnovidec, aby jste vedel jak je to mysleno.

Tom.50 ma velmi zvlastni zpusob argumentace a vysvetlovani. Dost mozna to bude tim, ze jsou to pro neho veci samozrejme. Naopak ho pravdepodobne udivuje, ze to pro nekoho neni jasne. Ale to je diky ZKUSENOSTEM z praxe.
Casto take pouziva na prvni pohled logicke argumenty, ktere vsak po dukladnejsim zamysleni logiku postradaji. Napriklad o smradu sava v ule. Pokud cloveka umistite do mistnosti vymalovane vyjetym olejem, po docela kratke chvili si ZVYKNE na ten smrad a prestane ho citit. Prestava pro nej byt stresovym. Jestli vdechovanim vyparu nejak poskozuje zdravi, to netusim. Ale napriklad u olomouckych syrecku jsem si JISTY, ze dychanim vune z nich si na zdravi neublizite. (nesnazim se propagovat pouzivani sava, upozornuji na logiku argumentu)
A pak rozpory ktere si muze kazdy vykladat jinak: Kruta nelitostna priroda vs neplette se prirode do toho, ma to zmaknute. (tohle je potreba pochopit, ne jen precist)
Myslite si ze si uvedomi co se mu snazim sdelit, nebo ze opet vyskoci jako papirovy certik z krabicky? Nazve me Arogantnim liberelem, zacne se otirat o priponu .eu nebo jakoukoliv jinou nesmyslnou banalitu? Nechme se prekvapit.

S pozdravem smidla.eu

Ale notak.

To vy jste nepochopil u Sava a syrečků, či vyjetého oleje. Snažil jsem se vysvětlit stres a zoufalství (včely emoce nemají, jasně) ze smradlavého obydlí, které nemůžeme opustit. Neříkám, že je to smrad jedovatý! Jedovaté je to Savo, jeho podsatata a louh, to jste neuměl pochopit vy smidlo. Psal jsem tedy o dvou rovinách.

K tomu stresu. Obecně se to popdceňuje, ale já tomu přikládám velký význam. Pokusím se vám to smidlo vysvětlit na příkaldu. Jako dítě jsem se ptal mámy, co to byly souchotě a proč na to umřelo tolik lidí. Vysvětlila mi, že to je lidový název pro TBC. Na otázku proč na to neumřeli všichni, než byl objeven v r. 1942 Streptomycin, jsem dostal vysvětlení, které si pamatuju celý život a zkuste vy smidlo rozporovat logiku mojí, jinak velmi prosté mámy.

Vysvětlila mi, že lidé, žijící v dostatku, v klidu a pohodě, míru a lásce ve vytopeném čistém bytě, lidé kteří nestrádají, dodržují základní hygienu, správnou životosprávu, pravidelně a dost spí, neflámují, nechlastají a nekouří a jsou dobře živeni a nikdo je neterorizuje a netýrá psychicky, ti TBC nedostanou i když se setkají s infekčním člověkem.

Tohle jsem snažil sdělit.

Takže opakuju. Ve dřevu zůstává nasáklý louh a Savo. To je jako byste vy měl dřevěné nádobí i příbory, nasákavý nábytek z masivu měkkých dřevin, taky váš bytový textil a lůžkoviny a vše bylo nasáklé chemikáliemi a vy jste byl nucen v tom bydlet, jíst z toho, spát v tom. Na to se jistě dá zvyknout, ona jedna cigareta ani deset tisíc cigaret nikoho hned nezabije, že ne! Ale následky se nemůžou nedostavit.

Pak je tady ta rovina "psychického" strádání.

Nemusím mít pravdu. Ale. Opět vám něco připomenu. V justici, když soud má pochybnosti, raději podezřelého osvobodí, než by spáchal justiční zločin. Já, když mi chybí dostaek PRO MĚ DOST PŘESVĚDČIVÝCH DŮKAZŮ, neboli nestranný výzkum (chtěl bych ho vidět, ty doby dávno minuly), tak jestli nejsem b.b, raději nepoužívám nic, co by i jen teoreticky MOHLO včelám jakkoli ubližovat.

Tohle jsem se snažil říct. Proč jste to nepochopil správně? Třeba romaning to pochopil a zdaleka není tak sebevědomý jako vy.

Dobry den,

vzkopiruju sem dve vety, umyslne je vytrhnu z kontextu, snad diky tomu pochopite:

Casto take pouziva na prvni pohled logicke argumenty, ktere vsak po dukladnejsim zamysleni logiku postradaji.

(nesnazim se propagovat pouzivani sava, upozornuji na logiku argumentu)

Já o voze a vy o koze....

S pozdravem smidla.eu

P.S.: Můj děda celý život kouřil Clea a né málo, chodil do hospody na pivo, pracoval v uranových dolech a v lomu na kámen, dožil se 87 roků. Možná že genetická predispozice jedince je důležitější než komfort ;)

Jste únavný.

Dobrý večer.
Dnes jsem se chytil frézování nut prířezů šalovacích desek pro uchycení rámků pomocí horní frézy a už nikdy více!! Mám sto chutí s tím zatopit v kotli . Jako boční doraz jsem měl přířez čili jsem si odměři na obrobku 64 mm zasvěrkoval jsem doraz a frézoval jsem. Už samotné značky vedou k nepřesnosti doraz pak dáte buď tak, že se kryje se značkou nakresleno tužkou, která má dejme tomu 1 mm anebo značka jde od dorazu vidět. Takže to dopadlo tak, že jsem sice dodržel míru 6,5 mm, ale výšky mám od 14,5 mm po 15 15,5 - 16 mm takže jestli bude tloušťka ouška rámků 6 mm tak budu mít nad rámky 10 mm včelí mezeru . Takže teď co s tím?? Zítra zkusím použít posuvný doraz s lyžinami, který je součástí frézy. Za mě by bylo určitě lepší nařezat to na pile jsou to dva řezy.
S pozdravem.
Krekařík

B je správně. Nejjednodušší je cirkulárka.

Co jste pokazil nevyhazujte, 10 mm nad rámky je ještě v mezích. S horní frézkou nemám zkušenosti, vždy jsem si myslel, že je to blbost když se to jen drží v ruce a vy mi to jen potvrzujete.

Vždycky, i na cirkuli, si nejdřív říznu do nějakého odpadu. Určitě vám zbyly nějaké zbytky stejného materiálu. Na tom se to naučte.

Pokažené desky, až to vychytáte na odpadu a nebo to raděj udělejte cirkulárkou, onutujte na opačné straně tak, aby zkažené nuty byly dole uvnitř. Nebudou tam ničemu vadit a taky se dají vyvložkovat tenkými lajsničkami. Třeba někdy v budoucnu, kdybyste chtěl být kor akurátní.

Za každou cenu MUSÍTE použít nízkoexpanzní polyuretanové lepidlo D4

třeba toto https://www.izomat.cz/lepidlo-na-drevo-soudal-66a-250-g.html?gclid=CjwKCAjwxZqSBhAHEiwASr9n9C2zSYdpTgL9RLwoXqiTTLjBojIRFy41ppgGVAOyiwA2PTUZ4GS4pBoCtwcQAvD_BwE

Pozor, na úly stojící venku na dešti MUSÍ být jen D4!!!!!!!!!!

Většinou jsem používal toto, ovšem skladovat "hlavou dolů", jinak se zalepí jinak velmi elegantní uzávěr

https://mospi.cz/shop/polyuretanova-lepidla/61-d4-polyuretanove-lepidlo-na-drevo-44u-vodeodolne-8594172980069.html

Dobrý večer.
Jen tak pro zajímavost přikládám fotky z výroby formy, kterou použji při konstrukci prvního nástavku, který se následně použije k výrobě druhé formy viz. výkres pána s nickem romaning. Možná si někdo bude myslet, že je to zbytečné, ale kdybych to měl vyrábět jen tak od ruky to by určitě dobře nedopadlo alespoň u mě ne čili základ je první nástavek v pravých úhlech s přesnými vnitřními rozměry. Dále jsem přidal fotky frézovaných nut k uchycení rámků jednotlivých přířezů na některých jsou vidět vady materiálu, které sice nebudou mit vliv na funkčnost, ale chtěl jsem poukázat na to, že není všechno zlato co se třpytí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Touhu po preciznosti přeháníte, to, co považujete za vady je normální pro účel, pro který to je vyrobené. Překližka je "horší". Toto neznám, překližka má zlomek životnosti dobře udělané spárovky a tohle mám za to, že nebude jiné. Ale nástavky na 50 let asi ani nejsou potřeba.

Nařezané to máte dobře a forma je taky dobrá, přesná.

Jedna rada. Z masivu silného třeba 40 - 60 mm si nadělejte cca 10 mm, nebo o něco silnější (nebo palubku bez péra a drážky - prostě co seženete - naučte se improvizovat) udělejte úchopové lišty a ty přilepte a přišroubujte na čela tak, aby se zesílila nuta pro ouška. Pak úchoplišta plní dvojí účel, rozumíte mi?

romaning

Prosím abyste nakreslil ty úchoplišty v řezu. Moc vám děkuju. Je dobré, když jsou zapadlé mezi přečnívající bočnice. Ale je to pak jen cca 10 mm. Silnější zase lépe plní účel, optimální je tak 12-14 (15) mm.
Takže, úchoplišty jsou jen na čelech, bočnice je nemají. Samosebou si je lze udělat i tam, pak jsou kolem dokola. To ale není nutné, dvě bohatě stačí.

Dobrý večer.
Úchopové lišty mám již nařezány mám je 10 mm tlusté 50 mm široké a cca 424 mm dlouhé, aby to zase nebylo uplně na těsno tak jsem milimetr ubral. Nakonec jsem se rozhodl je vyrobit "jen" 10 mm at to lícuje zároveň s bočnicemi. Jestli se nemýlim tak tam obrázek v řezu nástavku i s úchopovými lištami od pana romaning je.
S pozdravem
Krekařík

Zdravim.
Ano rez v dokumentaci je, ale uchopove listy jsou 10mm silne - zaroveň s precnivajicimi bocnicemi.
Tom chtel abych to upravil na silnejsi, pohodlnejsi - 15mm.
Doplnim

A ten pripravek je fajn. Spodni deska a lišty na ni zajisti pravouhlost

Děkuju romaning.

Krekařík, jste šikovný, přiznám se, že já to dělám v ruce (ten první kus, nová série je o malinko jinačí a na "staré" formě to nešlo) a vyvztekal jsem se než jsem sestavil prvokus. Byl jsem líný si to rychtovat (to je ofiko verze, ta pravdivá je, že mě to nenapadlo).

Mrzí mě, že internet nebyl v době mého mládí v osmdesátkách. Co já si mohl ušetřit trápení mít možnost mít ihned nápady a rady druhých. Když jsem něco chtěl vědět, musel jsem dojít ke starému mistrovi (a riskovat, že nebude doma, telefon - samosebou pevnou linku - měl málokdo) a že bude mít čas a náladu na zdržování. Dnešní mladí vůbec neví co mají za možnosti.

zdravím
tak ještě jednou výkres pro nástavek v úchopovou/zpevňující lištou, která je silnější než přečnívající bočnice (15mm) pro pohodlnější úchop

zobrazena i varianta pro zpevnění svislých spojů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dokonalé. Děkuju.

Rád bych se zeptal na leták.
Namaloval jsem si leták před česnem cca 50mm dlouhý
Nyní si ale nejsem jistý, jestli takto udělaný na pevno není spíše na škodu.
Nehrozí v zimě riziko, že sníh, na leták napadaný, česno ucpe a zabrání přístupu vzduchu?
Nebylo by lepší to řešit jinak? Opřením desky (to stejně plánuji), odnímatelný leták, popř stříškou nad leták

Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Podle mě, a na rozum patent nemám, je zbytečné se s tímto trápit.

Tvrdilo se (hlavně ti, jejichž bludy dodnes napravuju když jsem konečně prozřel), že by vyčnívající leták vadil skladnosti při kočování. Možná ano, nekočuju a nebudu.
Tak i já si nadělal dna bez a nebo s malým letákem (asi 35 mm) a pak jsem to pracně pedělával na cca 70 mm (možná 80, jsem líný cupitat přes ulici do dílny to změřit). To proto, že se mi velmi osvědčila krmítka na česno a na malém letáku nedrží. Taky proto nechci letáky šikmé - je to kurvítko jen pro zlost i když si to tak někdo dělá. Úl musí být nejjednodušší jak jen to jde!!!!!!!!

Sníh nehrozí, příroda je moudrá, je prodyšný a když hodně napadne, dojdeme se ke včelám přece podívat a případně to omést. Víc hrozí při oblevě sněhová břečka, která pak zmrzne. V životě jsem ale neslyšel a nečet, že by se sněhem udusilo včelstvo.

Opírání desek šikmo o česna je super pto začátečníka (i pokročilého), který se rád kochá jak včely dochází poslední decimetry pěšky.
V přírodě by nic šikmého nebylo, byl by svislý kmen stromu. Snažím se (staré jsem nevyhodil) dělat podstavce tak, že okraj letáku lícuje s trámem který dělá podstavec. Je vysoký (co kde seženu, z nějaké staré stavby a podobně) nejméně 100 mm, běžná krokev je 140 mm a případně ještě pod to přibiju prkno, některé podstavce mám tak, že je to deska až skoro k zemi. Tady je ale NUTNÉ zabránit včelám možnosti podlézat česno!!!!! A z vašeho nákresu se právě zdá, že to zaslepené není. Nožička, neboli spodní svlak MUSÍ lícovat s okrajem letáku. Nejlépe aby i podmetový svlak byl tak dlouhý a prkno letáku bylo staženo mezi nimi vruty z obou stran. Je vystaveno počasí a kroutí se. Mělo by být pravou nahoru aby nevytvářelo korýtko, ale oslí hřbet. Já mám pod prostředkem dna ještě jeden nižší svlak. Nižší proto, aby se to nehoupalo a stálo to je na bočních líhách. Je lepší ho tam dát kvůli kroucení prken dna. Když jsou to prkna ze zhoblované coulky, tedy 20 mm, střední svlak je zbytečný. Já ale použil palubky tlusté jen 9 mm a tam to potřeba je. Zepředu je pak nutné "podčesno" zaslepit odřezky přesně stejně vysokého materiálu, ze kterého jsou spodní svlaky - nohy to tak, aby to lícovalo s okrajem letáku. ten zase stojí na trámu podstavce tak, že to lícuje. Snad je to jasné.

Cokoli odnímatelného je jen pro zlost. Věčně se to hledá. Sklápěcí letáky zase lákají cizí b.by je zavřít. Jen tak, aby udělali škodu.

Také jakékoliv barvení česen je nesmysl. Zrovna tak povinné číslování úlů. To bych pak musel ustavičně handlovat čísla při každém spojení či záměně nástavků nebo prohození úlů. Taky například v řadě prodám několik vč a už číslování nesedí. Kdo má úhyny taky by furt předělával čísla.
Tahle pravidla (a podobné další kra.iny) vymýšleli zbyteční úředníci na veterině (nebo kde), kteří o tom, jak se vlastně praktický chov včel dělá, nemají ponětí. Nejstrašnější na tom je, že nemají ponětí, nic je nenutí se dovzdělat, ale mají moc rozhodovat o 55 tisících včelařů. No a jestli něco já vyčítám Svazu, že řeší kdo kdy umřel a luštění rébusů pro děti, ale aby se soudruzí z vedení Svazu zasadili o zrušení nesmyslných nařízení a buzerací, na to kašlou! Mám za to, že právě na to A JEN NA TO byl kdysi Svaz založen a ne aby se měli zaměstnanci Křemencárny hezky a dobře. Ne kvůli společenské rubrice ve Včelařství existuje Svaz, ale aby hájil zájmy svých členů, což nijak viditelně nedělá, protože buzerací přibývá. Zde má slovutný Svaz už nejméně 30 let velmi značné rezervy. Ale to je jiný příběh.

J. Werich : "Život je plný tragédií. Nejtrašnější však je srážka s blbcem."

Děkuji za odpověď

do minulého příspěvku jsem vložil obrázek, kde jsem ještě neměl upravený "podleták" proti zalézání včel pod dno - delší spodní svlaky a lištu mezi nimi
Říkal jsem si jestli mi to u Toma projde. Myslel jsem, že když se ptám "jenom" na leták, tak možná ano
Byl jsem líný to dodělat a hned jsem byl upozorněn

Na podstavci tyto vysoké trámy o kterých píšete mít nebudu, takže bych to mohl vyřešit prodloužením letáku dolů

popřípadě, bylo by možno použít kus lina přibitého na leták a vysícího dolů (podobně jaho to prkno)?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Lino je hladké a když na něj praží slunce (ne vždy můžeme mít úly celý den ve stínu) rozpálí se a nevím, zda to včelám vadí.
Viděl jsem například připínáky přidělanou volně až k zemi visící perlinku. To je dobré, ale mám s tím problém, jsou to skelná vlákna a ta nesmí nikdy k ničemu co je k jídlu. Vyhnul bych se tomu.

Honem mě nic nenapadá, jsem po obědě a musím běžet. Prostě napodobte nějak kmen stromu s jeho drsnou kůrou. Skutečně je asi nejsnazší prkno. Pokud ano, dejte ho šikmo a prkna dejte spárami svisle a ne vodorovně kvůli stékání vody.

O tom podlézání česen se zmiňuje na videu zde na ifauně i Sedláček. Je to nutné nepodcenit, skutečně takto dochází k velkým ztrátám létavek. Ovšem to hrozí jen nyní na jaře, když jdou včely ven i za chladna. Později když se víc oteplí to už asi nehrozí.

Pro úplnost. Existuje názor, nevěřím mu a je to dle mě hloupost, že včely, které nějak netrefí, spadnou pod úl, že jsou nemocné a že se tím vč ozdravuje tím, že se samočinně zbavuje nemocných včel.

Dobrý večer.
Při spojování nástavku píšete sádrokartonářské vruty dlouhé 70 mm. Není to zbytečně dlouhé? Lze použít i konstrukční vruty s částečným, nebo plným závitem?

Lepší je "holý krk", tedy jen částečný závit.

Oč vám jde? O cenu vrutu? Rozdíl je zanedbatelný, nebo není? Ani nevím. Dávám vruty myslím 60, ne ty nejdelší, co se vyrábějí a sice do překližky. Pokud ale dělám VN (nebo i NN) z masivu 20 mm smrk, dávám ty 70 mm. Jeden kámoš dává všude 50 mm a tvrdí, že to drží to lepidlo dostatečně. Tedy musí to být D4.

Jak vám to jde? Já se konečně dostal ke smontování nástavků 39x11x11. Ne, není to překlep, mám nové NN (nařezáno už dva roky a nedostal jsem se dosud ke smontování) a skutečně jsou vysoké jen 110 mm neboli 11 cm (přesněji 110 mm + VM 8 mm. Vysvětlím proč. Nejsem zastáncem vzniku nových a nových rámkových měr. Protože Sedláčkovo čudo je vysoké 347 mm a když se to rozdělí 3x je to 3 x 11 + 2 VM po cca 8,5 mm a dává to Sedláčka 34,7. Já tu míru zatím opustil, ale prostě jsem uvažoval, aby 3 tyto NN na sobě šly použít jako VN Sedláček.

Nadělal jsem toho víc, i pro jednoho kolegu. Ten si to už vloni udělal a chválí si to.

Má to mít velice speciální použití. V posledních letech se mi u části vč (tak 20-30%) daří získat první med ze špendlíků, mléčů a třešní. Je lahodný a je o něj enormní zájem. Tento ultranízký NN by se měl používat tedy u části těch nejlepších vč jako první přidaný medník v roce. Letos tedy ověřovací série 17 ks a přířezy na dalších 10 zůstanou zatím čekat jak se mi to osvědčí.


No a to pochlubení. Měl jsem nařezané díly a v čelech nuty. Vyvrtat bočnice (2 vruty v každém rohu), zahloubit a ve formě smontovat mi trvalo u 17 NN necelé 3 hodiny (spíš 2 a půl). Jen jeden byl trochu z vingle, což se řeší přibitím větrování přes roh (spodní loučka od rámku) než vytvrdne lepidlo.
V další fázi je nutné namontovat (nejdřív nařezat) úchopové zpevňovací lišty.

Jak to jde vám?

Dobré ráno.
Ještě jsem se ke smontování nedostal. O cenu vrutů mi vůbec nejde je to zanedbatelná položka nejsem na tom tak špatně, abych to řešil . Dnes jdu kupovat šrouby, záhlubník, posuvné měřítko, vrtáky do dřeva, lepidlo atd. čili nutné vybavení . Měl jsem půjčený záhlubník v kompletu s vrtákem z práce, neudělal jsem ani jeden přířez. Když jsem převrtal přířez a najel jsem do materiálu záhlubníkem tak se mi začal přetáčet na vrtáku a když jsem ho chtěl dotáhnout malinkým imbusem tak se začal v imbusu přetáčet i klíč takže šmejd neskutečný hodil jsem s tím a ukončil veškerou pracovní činnost.

Chápu, rozumím, je těžké koupit kvalitní věci.

Vrták se záhlubníkek nepoužívám. Předvrtávám vrtačkou ve stojánku tak, aby byly díry přesně kde mají být, vrták mám asi 2,5 - 3 (od oka neřeším to). V jiné vrtačce, držené v ruce, mám velký vrták asi 12 mm a díry zahloubím od oka. Mimochodem, vše do kovu, vrtáky do dřeva na malé díry vůbec nepoužívám a na zahlubování by to snad ani nešlo.

Předvrtané jsou jen bočnice, do materiálu masivního a do překližky tím spíš čela nepeředvrtávám. Právě jak je to předvrtané v bokách přesně kolmo, vruty jsou vedené (proto se to nedá dělat v ruce) a tudíž nevybočují z materiálu.

Na NN 11 jsou dva, NN 15 drží vruty 3, VN 24 má 4 vruty a 30 jich má 5. Spojování natupo je z řemeslného hlediska prasečina, ale laciné vruty, šroubované akuškou a dokonalé lepidlo nahrazují řemeslo v tomto případě spolehlivě. Nejstarší spoje natupo mám asi 8 let a nehne se to!

Dokud jsem dělal pero drážku, odpadla forma. Pak se dá nástavek sestavit na rovné ploše na stole a když jsou péra fest, drží to pohromědě až do sešroubování. Ovšem ve formě to jde nejméně 4 x rychleji i s perodrážkou.

Takže, klid, vychytáte mouchy a až nástavků sestavíte několik desítek, spíš malých stovek, budete to mrskat jak Baťa cvičky.

Nepíšete proč tedy řešíte délku vrutů. Mám za to, že vruty jsou tam hlavně na to, aby to dokonale pevně stáhly do vytvrzení lepidla. Musí to být ten typ s prudkým stoupáním, u něj nehrozí tak snadno protočení při dotahování. Hlavně proto mám tak dlouhé vruty, protočený šroub "netáhne" a tím není spoj slepený dokonale. Možná by šly vruty pak zase vyndat. To je ale nesmysl, úl je vystaven povětrnosti a šrouby (vruty) jistě svojí funkci splní a spoj bude držet lépe.

Dotahuju na 13, ale mám za to, že tu sílu má každá vrtačka nastavenou jinak. Musí to silně táhnout, nesmí se ale ukroutit šroub a nebo protočit, což jde v překližce snáz než v masivu.

Jo, ještě. Když se přece jen stane, že se vrut protočí, dám jiný, tlustší a o 10 mm delší vrut "zlatý" s jiným stoupáním a "holým krkem" a dotáhnu skutečně s velkým citem. Takto to lze "opravit" když už se stane. Typy a správné názvy spojovacího materiálu jsem se byl celý život líný naučit nazpaměť, proto neodborný, avšak snad obecně srozumitelný popis.

Dobrý den,

k letákům. Mám dva typy den. Jedno má výklopný leták, ten směřuje šikmo dolů od česna, po odklopení. Druhá varianta je rovné česno v linii dna.
Pokud sníh napadne na první typ letáku, vžky zůstává volná štěrbina kterou může proudit vzduch dovnitř úlu. A to i pokud je obleva a břečka následně zmrzne.
U druhé varianty už samotný sníh vytvoří poklop, ucpávku, která průchodu vzduchu brání. Pokud je obleva a břečka následně zmrzne, je situace ještě horší.
Osobně do budoucna přemýšlím nad oddělávacíma letákama. Argument o ztrácení je pro mě irelevantní, stejný názor bychom mohli mít na česnové vložky. Argument, že včelař může jít česna uvolnit je v rozporu s logikou věci co nejmenší potřebnosti činnosti včelaře, tedy s pracností obsluhy včelstva. Sám jsem byl vloni v prosinci zdravotně indisponován a celý měsíc jsem nebyl schopný opustit byt. A to mi je něco přes 40, počítám že po šedesátce to může být častější a na dýl.

S pozdravem smidla.eu

OK. Za celý život se mi nestalo a dokonce jsem ani neslyšel, že by se udusily včely sněhem na letáku nebo česně. Jen jsem to četl, tedy va rování, že by se to mohlo stát a mám za to, že tu hovadinu napsal někdo před sto a více lety a ostatní to sice nikdy neviděli a nezažili, ale tak zvaní odborníci stále opisují nějaký blud celá desetiletí. Taky co by pořád psali když vlastně nikdo ani nic nového vědět nechce, měnit nebude, myšlení většinu bolí. A taky zjištění, že jsem něco dělal celý život blbě je nepříjemné a posly špatných zpráv nemá nikdo rád. A tak i když se já snažím dát vědět, co se mi osvědčilo a jak to lze dělat líp, spíš se setkávám s mlčením nebo opozicí. Tady mě aspoň sprostě nenapdáte jako jsem to zažil jinde.

No a je nezbytné si nejprve uvědomit a domyslet všechny důsledky, že chov včel je odvětví zemědělství. Ano, můžeme být indisponovaní, ale když si pořizuju včely, musím počítat i s tím. Když má někdo dobytek, musí se o něj postarat každý den i kdyby se měl do maštale doplazit po břiše! A nebo si to holt nesmí pořídit.

Na druhou stranu, včely pro zábavu je přece jen něco jinačího a rozumím vám. Vyzkoušet se má všecko a právě to je na včelách zajímavé, že se k nim nemusí každý den a když je možnost (nebo nápad), jak nepravděpodobné potíži předejít, je to vždy lepší.

Hlavně ale přátelé. Ani jeden strom na světě nemá pod dírou do dutiny leták, ani jediný!!!!

Psal jsem, že jsem dělal dna tak, že jeho čelní okraj lícoval s nástavkem, tedy leták vlastně žádný nebyl. Pokud se udělá podstavec tak, že jeho čelo tvoří dřevěná deska a dno se na podstavec umístí tak, že přední hrana dna lícuje s čelní stěnou podstavce a protože je podstavec asi 40 cm vysoký, vzniká pod okrajem česna 40 cm svislá dřevěná plocha. A to napodobuje nejdokonaleji přírodu.

Dobrý večer.
Takže bočnice mám předvrtané a zahloubeneé, vrtal jsem to akuvrtačkou (nemám stojanovku) rozteče jednotlivých šroubů jsem si značil fiksem podle šablony. Ovšem ceny některých výrobků jsou v dnešní době astronomické díval jsem se tam na obyčejný plechový úhelník a vyšel skoro na 400 kč. Posílám pár fotek pro zajímavost. Ještě mě napadla možnost pro zvýšení pevnosti mezi šrouby vlepit dřevěné kolíky, které se dají vyvrtat pomocí akučka a kolíkovací šablony, ale asi to nechám jenom na šroubech a lepidle. Ještě bych měl dotaz, někde jsem to tady snad četl bohužel to nemůžu najít. Výztužné úchopové lišty, které přijdou na čela kde jsou vyfrézované nuty se lepí a šroubují před smontováním nástavku anebo po?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neřešte marginálie!

Úchoplišty jsou teorie a je skvělé je udělat pořádně. Dobrou polovinu jich mám prostě tak, že jsem je nasucho přitlouk sponkovačkou a slouží perfektně. Je to impro narychlo aby to bylo vratné, šlo to sundat a jednou udělat pořádně. Můžete hádat jak to dopadne. Jo a jako ty lišty posloužilo co bylo po ruce, třeba HL z balíku přířezů, stačí i DL. V Dymáku jsou moje úly vidět, tak strašné to snad není.

Kolíky by asi byly dobré, vůbec mě to nenapadlo, protože to svrtávání není bez spešl stroje nijak jednoduché. Neradím.

Stojánek k pořádné vrtačce (vrtačku mám asi 20 let Narex na 220 V) stojí pár korun a jde tím vyvrtat cokoli dost přesně na to, aby to u včelařiny fungovalo skvěle. Co vrtáte akuškou v ruce, no, jste dobrodruh, odvaha vám zjevně nechybí. Jsem mistr improvizace a max zjednodušení, ale za určitou mez nejdu.

A ano, samotné vruty a hlavně lepidlo D4!!!! to podrží. A stačí sádrokartionářské s prudkým stoupáním. Vrut je tam místo svěráku, prostě 90% drží to lepidlo a vrut by se pak dal po vytvrzení pepidla asi i vyndat. Opakuju po několikáté, MUSÍ to být nízkoexpanzní polyuretan D4!

No a vingl? A k čemu je vám levný z Lidlu když není do vinglu? Zkuste v obchoďáku (zkoušel jsem v Tescu) vzít několik úhelníků a dát je na rovné ploše (v regálu třeba) k sobě, ani jeden není dobře. Ale stojí do stovky. Můžete si vybrat. Mimochodem, dneska jsem si kupoval vodováhu, mám dvě po 270 a jsou víte na co. Tak jsem holt koupil Libelu za 450. Někdy umí v Číně (nebo kde) i jinak dlouhé metry.
Za horší považuju to, když se něco tváří jako značka, cenu to má astronomickou a přitom je to šmejd. To by mě čert vzal!

Třeba jak postavíte úly - vyrovnáte podstavce, je důležitější než vizuální stránka úlů.

Poznámka k přípravku na nástavky.
Vyšel jsem z Tomova popisu, pohlídal jsem si, aby byl přípravek pravoúhlý a postavil na něm 3 VN
Hlídal jsem si i světlost bočnic u horní hrany (u drážek pro ouška)
Pak jsem ale do nich chtěl vložit BP a tam nešla. Problém byl, že bočnice nebyla kolmá na základnu. Celý nástavek byl jako věž v Pise. Ne moc, ale BP tam drhla. To proto, že jsem neměl správně bočnice přípravku a ty pak vedly jinam přídržné, svislé lišty.
Proto jsem přípravek rozebral a trochu upravil. Vzal jsem si inspiraci od krekaříka - udělal pevnou základnu, na ni rámeček. Ten mi zaručil pravoúhlost nástavku. A na tento rámeček pak bočnice a čela přípravku. Opět hlídat kolmost na základnu. Hlavně bočnic. To zajistily vložená, svislá žebra mezi bočnice. Na ty jsem pak přidělal přídržné lišty a ty zavětroval. Opět hlídat kolmost na základnu. Tyto lišty se nesmí rozbíhat, jinak bych nástavek nesundal.
Přípravek je krásně pevný a opravený nástavek už přesný.

Zjištění k lepidlu D4.
Opravdu to drží. Rozebrat hotový nástavek byl problém, dřevo se občas vyrvalo, než aby povolil spoj.

Takže poučení i pro mne. Přípravky musí být to nejpřesnější.

A pro ty co budou začínat někdy nově se stavbou, doporučuji udělat přípravky co nejdříve. Opravdu se to vyplatí a práci to zpřesní a urychlí.
Je dobré si udělat jednu sadu výrobků, rozmyslet si technologii podle toho jaké máte k dispozici nářadí a přizpůsobit na to přípravky.
Já si některé dodělávám až nyní dodatečně (na příště) a to je škoda.

K obrázku hotového nástavku - madla a rohové lišty dodělávám až dodatečně. tady jen ukázka na přípravku

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Máte to perfektní, jste šikovný chlap podobně jako krekařík.

Jen na třetím obrázku je vidět zásadní chyba, psal jsem to tu opakovaně, co se nesmí udělat. Horní prkno spárovky má duši a to nesmí nidy být! V té duši to mělo být rozříznuté a zase slepené. Ono je lepší i boční dříví rozříznout a slepit.
Poučen prvními sériemi bez per a drážek jsem začal s tím, že levá, tedy vnitřní strana prkna je naříznutá u dvacítky tak do hloubky 10 mm. Vidět to není, včelám to nevadí a kde dírka vychází ven tam to včely bleskurychle zalepí propolisem. Jen toto naříznutí prostředkem každého prkna hodně pomůže a doporučuju to udělat vždy. U prken, ne u překližek!

Já první nástavek (vždy nízký) dělám v ruce na rovném stole. Když jsou čela i bočnice přesně pravoúhlé, je vidět i nepatrná odchylka pouhým okem podle sousední hrany.

Nemám jen jednu formu. Protože - a to je další bod, na který jste přišel sám, mám každou další sérii o malinko odlišnou podle specifik toho kterého materiálu.
Konkrétně. Mám v zásadě dvě nepatrně odlišné série ze spárovak a dvě, taky mírně odlišné z překližek.
První "dřevěná" má vnitřek dle staré ČSN 402 mm, druhá už moderních (lepších) 405. Původní včela byla menší a tak předkové stanovili VM pro ní pouhých 6 mm, dnešní včely potřebují větší VM, v případě 405 to je 7,5 mm. To samé dávám i nahoře, ne už někdejších 6, ale 8 mm a tak moje novější nástavky jsou už vysoké 118, 158, 248 a 308 mm.

Protože bočnice měly být u originálu 30 mm, já je udělal 20, pak v tom směru mi vyšel prvotní nástavek uvnitř 422 místo 402, u pozdějších dřevených jsem to zvětšil na 425.

Po první sérii překližky, která se ale vyrábí pouze 18 a pak 21 mm (a to je už humpolácky těžké) umožnila slabší překližka jít uvnitř v tom jednom rozměru (druhý je daný = 405) o další 4 mm a zvětšit tak vnitřní rozměr na 429. Proč jsem tu opakovaně vysvětlil. Raději to zopakuju. Větší vnitřní rozměr umožňuje mít uvnitř celoročně "uklizenou" BP a to tak, že u čelní stěny, která by mohla být u TS osluněná a přehřívala by se. V případě jarního chladu je to dodatečná vkládaná tepelná izolace a je překvapivě účinná - někdy plodují u ní i "od zdi", což by se u dřeva 20 mm nikdy nemohlo stát. Další funkce je v tom, že začínám včelařit tak, že první co udělám je vytažení BP ať už je u čelní stěny nebo boční přední (tedy blíž k česnu) - podle orientace stavby. Tím se mi vytvoří asi 20 mm pracovní mezera, do které se rozvolňují rámky před vytažením a tím nedochází k hrnutí a masakrům včel.

Pro úplnost uvedu jeden detail. Když ještě nebylo k mání lepidlo D4, dělal se rohový spoj na pero a drážku. Tedy čela měla péro, přesně tak silné jako byla nuta pro ouška a nebo mírně slabší, nejméně ale 5 mm. V bočnicích byly drážky tak fest, že to po sesazení nasucho drželo pohromadě bez jakéhokoli spojovacího materiálu. Péra - drážky zajistily dokonalou pravoúhlost a úplně odpadla forma. Stačila rovná plocha, tedy pěkný stůl. Jen se po smontování a sešroubování změřila pravoúhlost a případně se to zavětrovalo do druhého dne než vytvrdilo lepidlo. Pak se to už nikdy nehlo. Mimochodem, pravoúhlost je nutné kontrolovat i s formou, stane se, že tak jeden z 10 vingl nemá. Odchylka je vždy do 3 - max 5 mm a na funkčnosti by se to vůbec neprojevilo. Jen by bylo na první pohled vidět lemplovství zhotovitele.
Zrovna tak u překližky je potřeba, aby léta povrchu nástavku byla vždy vodorovně a ne svisle. To doslova tahá za oči.

Pro úplnost. Na fotkách v Dymáku jsou vidět zvláštní plastové dekly. Je to tohle:

https://www.mform.cz/forma-na-sloupovou-strisku-hlavice-h2-hladka

vejde se do toho jen 20 mm extrud a bohatě to stačí. Obyč PS žerou neskutečně mravenci. Nevyhýbají se ani extrud, ale napadají ho asi 10x méně. Pak stačí zaměňovat dekly při každém včelaření a mravence to brzy přejde.

Forma má nahoře žebra a je nutné je uprostřed odvrtat (stačí díry asi 12 mm po jedné až dvou a pozor na proražení deklu) aby se na stříšce nedržela voda. Protože Blaník má vnějšek 465 x 465, pak forma s vnitřkem 490 x 490 dostačuje super a mám za to, že se za ty peníze jiný dekl sehnat nedá. Ty moje jsou zadarmo vyřazené opotřebené z betonárky. Ano, nad PS je naprostředku stříškovitá dutina - ničemu tam nevadí, PS je ve formě vlepený aby v ní dokonale držel. Nepolepil jsem jej ničím, tím rychleji by to lákalo mravence.

Ještě doplním. Forma nemusí být uvnitř hladká. I když je z polypropylenu, tak ani 12 let (co je používám) na slunci nedegraduje - patrně proto, že je to silný materiál. Neměřil jsem to, ale myslím, že je to asi 3 mm, někde možná 4 mm.

Pár hladkých forem bez PS mám na to, že na ně skládám v autě nástavky na vytočení a vždy z každého něco vyteče a tak se tím nezaneřádí interiér i jen pracovního auta. Stejná forma bez PS slouží na přikrytí a je to včelotěsné tak, že když včely slídí, dá se pracovat a vše hned přikrývat. I když včely neslídí, med v nástavcích nevychládá a déle si udrží teplo a díky tomu se to pak snáz a rychleji vytočí. Prostě forma má mnoho použití, třeba asi 5 na sobě poslouží na odložení VN když se rozebírá úl. Protože nahoru směřují žebra té formy (na obrázku to není vidět), tak na ní odkládám nástavky při včelaření s minimem mačkání včel.

Dobré odpoledne.
Pánové. Po shlédnutí příspěvků od Romaning a Tom si pohrávám s myšlenkou výroby nástavků přímo na té mé formě. Šroubama by se "chytli" spodní části nástavku nástavek by se vzal otočil vzhůru nohama zase ta samá operace. Čili spodní části i vrchní by byly sešroubované na formě a zbytek šroubů by se teoreticky mohl přikroutit již mimo formu. Co vy na to? Tím pádem bych nemusel na nástavek přivrtávat těch 8 svislých lajsní.

Dobrý večer.
Přikládám pár fotek již hotových nástavků, česen, hranolů na podstavce, rámků, vikslajvantu atd. Při výrobě se mi vyskytla jedna peripetie. Když otočím nástavek na SS tak podélné svlaky přesahují cca o 1 cm směrem dovnitř nástavku. Tím pádem jestli dám nad svlaky rámek tak mi sedí spodní loučkou na přesahujícím svlaku a nedosedá v nutě rámku. Čili když je na rámku mezerník tak je hrana spodní loučky rámku na hraně podélného svlaku dna. Při frézování nebo řezání drážek přířezů pro uchycení oušek rámků se snažit dodržet míru 14 mm.
Přeji hezký večer.
S pozdravem.
Krekařík

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Omlouvám se nějak mi blbne pc zkusím to znova

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Parádní práce, gratuluju. Jen snad ten (mnou) nevyzkoušený materiál vydrží. Ale jste velmi šikovný chlap!

Váš popis patálie jsem asi nepochopil. Když se dá úl, který je uvnitř větší než 405 mm a sice 422 a dokonce (podle síly desek) i 425, tak logicky, když dáte krajní rámek přesně na mezerník, dole se dotkne. Víte, včely a úly, to není přesná strojařina, klidně dejte rámek od stěny tak daleko, aby nestál na svlaku, který vytváří podmet. Prostě mezi podmetsvlaky je jen 405 mm, ale nástavek je na každé straně větší.

Ale stejně je něco špatně. Rámky mají lícovat se spodní hranou nástavku a pak se to, co popisujete, nemůže nikdy stát, hrozilo by jen, že když by tam zrovna byla včela (něbo několik), že je zničíte. Ovšem opřít tak, aby se rámek kácel a ouškem neležel v nutě, to by se dít nemělo. Nástavek jsem stanovil na výšku 308 mm (předkové měli 306) s tím, že VM je nad rámky a tudíž musí rámek dole lícovat.

Rada. DL u vysokých rámků může být a je dokonce lepší úzká, třeba jen 20 a i klidně jen 18 mm. Proto drátkuju vodorovně, že by se tak subtilní DL prohýbala tahem drátků. Užší DL oceníme ve chvíli vytahování rámků (a taky by se dole neopřela). U některých rámků mám normálně širokou 25, u části (když stíhám sám vyrábět) dávám užší.

A vodorovné drátkování se mi jeví, že dát tomu o trochu víc práce a dát raději 5 (i 6) drátků a sice je dát v dolní třetině hustěji. Letos (nejen letos) se mi u většiny M 30 (i u 24, kde jsem dával jen 3 drátky) M zprohýbaly, protože je dole opřu o DL. zaboha nechci aby dole byla mezera, když by se dala M jak se vyrábí, vzniká dole až 15 mm mezera mezi DL a koncem plástu. To u 11 rámků dá víc jak půlku vysokého plástu. Včely nahoře M bez problémů dostaví dělničinou a i klidně těch 15 a možná i 20 mm. jen je nutné, aby drátek nebyl od horního okraje M víc jak 5, max 8 mm. Jinak hrozí, že se M teplem včelstva ohne a včely jí přistaví k vedlejšímu plástu.

Jo a jak se dole nechá mezera mezi M a DL asi 4-6 mm, vykoušou vosk a udělají si jakýsi "pseudopodmet" u každého rámku. Letos jsem udělal dolní T loučky a M dal o 4-6 mm výš. Skoro to nefunguje, ani k T loučce to nepřistaví a tak jediná možnost je dole M opřít i za cenu, že se M zprohýbá. Včelám to nevadí, jen to blbě vypadá.

Dobré ráno.
Ano spodní hrana loučky mi lícuje se spodní hranou nástavku. Zkoušel jsem na nečisto dát rámek bez mezerníku do nástavku na SS nad spodní podélný svlak podmetu a trochu jsem ho měl zvednutý, ale to nevadí jelikož tam bude mezerník, anebo dám rámek ještě trochu dál. Já jsem totiž špatně vyrobil podélné svlaky podmetu, udělal jsem je přesně na tloušťku materiálu čili 21 mm. Když je dno široké 467 mm jak jsem na to položil nástavek na TS tak jsem měl česno 425 mm široké a svlaky nelícovaly se stěnou nástavku, ale byly zapadlé cca o 10 mm. Tím pádem jsem musel dolepovat lajsně na správnou šířku podmetového svlaku cca 31 mm možná jsem je udělal i širší. U vysokých rámků jsem dával mezistěny cca 2-3 mm od SL tak tak mi to vyšlo zatavit na drátek, který mám 10 mm pod HL. Mě se zdá, že jste někde psal, že není dobré mít úzkou spodní loučku. Já si rámkové přířezy kupuji problém ji zůžit na 18, nebo 20 mm by neměl být problém. To pak SL přibíjíte od oka na každé straně bočních louček po pár mm?

Nic nezužujte, je to nebezpečné a zbytečné!!! Jasně píšu, že je to U VYSOKÝCH rámků výhoda, nikoli nutnost a jasně říkám, že mám jak úzké, tak široké.

Naopak u nízkých rámků je úzká Dolní Loučka katastrofa kvůli prostavování mezi patry. Starší literatura doporučuje - opisují jeden od druhého stejný blábol - U NÍZKONÁSTAVKOVÉHO systému potřebu prostavování mezi patry. To psal teoretik Boháč na námitku, že by mohl být pro zimní chumáč problém. Jednak to pro zimní chumáč problém není vůbec žádný, pokud se nejedná o včelstvíčko na 4 rámky vysoké míry, tedy ekvivalent. Pak by asi vodorovná mezera být problém mohla. Řešení je snadné, nezimovat tak slabá vč v NN systému a ještě rozumnější je úplně opustiti NN systém.
Normální včelstvo vodorovnou mezeru u NN systému překoná, jen ho to velmi zdrží při jarním rozvoji. Prostě NN systém je nesmysl, propagovaný u nás na přelomu 70 a 80 let 20 stol a šlo o překlady z USA, kde se ale nevčelaří pro med, nýbrž pro opylování za úplatu (také s úplně jinou včelou - Vlaškou). Med je tam většinou (ne tedy vždy a všude) nežádoucí patálie, nanejvýš bonus, vedlejší produkt.

Ovšem stalo se, Boháčovci tu za požehnání tehdejšího vedení Svazu a Včelařství propagovali v USA už tehdy opuštěný Farrarův nesmysl = NN systém. U nás se bohužel NN systém u části zpátečníků sveřepě drží ke škodě včelařů, kteří ho používají.

Takže zopakuju. Nejhorší, co znám, je prostavování mezi patry v částu úlu od VN nahoru. Tam si často udělají trubčinu - tedy mezi medníkem a VN, ta vyláká matku nahoru a ta pak zakládá medníky. Asi je včelí přirozeností touha mít zdravé trubce z tepla, ale od toho jsme včelaři v JEDENADVACÁTÉM STOLETÍ abychom včelstva uměli přimět stavět to a tam, kde chceme (potřebujeme) my a aby včelstva chovala trubce jen tam, kde z jinde detailně vysvětlených důvodů musí být trubci včelstvem chováni.

Polopatě, opakování matka moudrosti. Jistěže lze chovat včelstva polodivoce, aby si dle své přirozenosti stavěla kde a co chtějí. To už pak můžeme mít kláty, košnice a nerozběrné dílo a vrátit se tak ke kořenům (do středověku). Ale pro ty normální včelaře, pro které jsou výdobytky civilizace žádoucí a žádané, je potřeba chovat včely v sofistikovaných moderních a současně praxí ověřených zařízeních s využitím osvědčených provozních metodik s nejnižší možnou pracností a to je pouze Dadantsystém.

Takže užší DL u vysokých rámků jsou dobré, ale ne nutné.

Ještě zopakuju proč je nutné, navzdory bludu LBV, nemít rubce mezi dělničím plodem, ale pouze pod ním.

Rozvedu to šířeji. Jsou mezi námi včelaři odmítající tvrdou chemii, hnaní víc Vírou než rozumem a ne náhodou porávě oni propagují aby si včely stavěly co kde chtějí. Současně tito podvíni tvrdí, že se snaží o včelu odolnou proti VD.

No a co na to já. OPAKOVÁNÍ důvodu a souvislostí:

Roztoč VD, když si může vybrat,, tedy opakuju, ne včely, ale roztoči když mají na výběr, klade vajíčka na trubčí plod raději, než na dělničí. Také VD preferuje chladnější prostředí, než je v hnízdě = rozuměno mezi dělničím plodem. Tyto dvě, pro roztoče zásadní podmínky, může včelař splnit jen jediným způsobem.

Jediným takovým místem je periferie pod VN u česna, odkud přichází po většinu sezony chladnější vzduch. PROTO SE MUSÍME SNAŽIT UMOŽNIT CHOVAT TRUBCE VČELSTVU JEN TAM A NIKDE JINDE V ÚLE!

Teoretický (můj) předpoklad je, že pak jsou všichni VD jen na trubcích. Ti pak už na dělnice nepřeskakují, neznám žádnou studii (tím neříkám, že neexistuje), která by potvrzovala, že k přelézání mezi včelami a trubci a včelami navzájem VD dochází. Hlavně ale moje teoretické předpoklady u mě fungují a tudíž nemám důvod vlastní praxi nevěřit. Jen se snažím vysvětlit JAK mi to funguje a můžu se mýlit, ale funguje to!

Trubci s VD, kteří ve vč jsou vždy a vždy tam budou, nemají důvod se zdržovat v plodišti, většinu života tráví v TLumiči kde taky přišli na svět. Když "doslouží" a včelstva je vyženou, vyženou je i s roztoči a tím si vysvětluju nepatrné a v některých letech nule se blížící zamoření ných vč VD.

Opakuju, nejsem výzkumný ústav, za výzkum mě nikdo mě neplatí. Takže nic netvrdím, jen se snažím přijít na to, jak je možné, že při minimu léčření a úplné absenci kyselin mám vč zdravá a téměř bez rotočů. Každý kdo chce to může dělat jako já, s nikým se neáhádám a je mi to dokonce docela lhostejné - každá svého štěstí strůjcem!

Přesto dávám ZDARMA svoje know-how, kdo chceš ber, kdo nechceš - tvůj boj!

Dobry den,

nespochybnuji funkcnost metodiky, ale vypíchnu jednu vec. Samicka VD, ktera vleze do bunky pred zavickovanim se rozmnozi. Z jedne samicky vznikne cca 6 novych roztocu. Ti podle teto teorie budou zit na jednom trubci? Videl jsem fotografie vcely i se tremi roztoci, ale se sesti?
Stále tu ale je moznost, ze VD vyleze z bunky po vykousani trubce. A protoze trubcu se vykouse vic zaraz, vlezou ve velke mire opet na trubce a malo na delnice. Pripadne poznaji cerstve vykousane jedince a ty preferuji pred starsimi jedinci? I to by melo svoji logiku, pred opetovnym rozmnozovanim musi dospet.

Proc to pisu. Snazim se pochopit a tohle mi moc nesedi.

S pozdravem smidla.eu

Velmi zajímavý postřeh a názor, děkuju.

Nemyslím si, sám jsem nikdy nepozoroval ŽÁDNÉ VD na trubčím plodu, že je 6 VD na každé larvě či líhnoucím se trubci. Ale opakuju, nevím to. Faktem je, že mám úspěchy (ve smyslu žádné úhyny) a mnohokrát jsem přiznal, že úplně jistě nevím, jak je to možné. Vždy k tomu dodávám, že od toho jsou tu placená výzkumná pracoviště a nebo by od toho být měla.

Jestli to chápu správně, zamyslel jste se nad mojí domněnkou, že já nevím nic o přelézání VD ze včely na včelu, či z trubců na včely nebo jiné trubce. Prostě takovou studii neznám, že by to bylo pozorováno a popsán mechanizmus jak se to děje. (nejsem výzkumák).

Ale. Nějak se to dít musí a to mi vlastně vůbec nedošlo až do vašeho příspěvku. Díky za ten postřeh a upozornění. Tak se společně nad tím zamysleme.


VD musí mít nějakou strategii svého šíření, doslova expanze. A následují jen moje axiomy.

Nejúčinněji se bude šířit pomocí trubců, kteří, jak bylo dokázáno, z 50% zalétávají do cizích vč, kde jsou ochotně v případě své říjnosti přijímáni. Dokonce se ukázalo, že trubci vyletí "na blint" do neznáma, po mnoha km si najdou nějaké vč a tam si zaletí jako Formule 1 do depa a druhý den letí dál. To je uvěřitelné a tak se pomocí trubců bude VD šířit nejúčinněji.

Současně ale jistě bude VD využívat i méně efektivní metody, třeba pomocí včel. Ovšem, zatím co pomocí trubců je expanze VD zaručená a vysoce efektivní, pomocí včel, které zalétávají také, ale méně, avšak určitě ne na velké vzdálenosti, spíš jen v rámci vlastní včelnice, to je pro VD strategie řekněme nouzová. Pak se tvrdí, že se to děje rabovkami v podletí a podzimu, kdy už trubčí transport skončil.

K rabovce ale já soudím, že VD nepřelézají. Jakživ jsem o tom nic nečetl, že by to bylo zdokumentováno. Podelě mě se to děje z logiky rabovky. Ta má za cíl zabít napadeným matku. Jak se to stane, domácí neléčené - třeba zalétlý divoce žijící roj - těžce VD zamořené včely se přidají k zlodějkám a nastěhují se s nimi do jejich úlu. Dokonce je někde popsáno, že ale nikdy nejsou plnohodnotnými členy "domácích", ale jen druhořadí "otroci", kterým je milisrdně dovoleno pracovat pro cizí kolnii a dožít. Tím si já vysvětluju reinvaze a ne domnělým přelézáním VD z včel na jiné včely po dobu rvaček při rabovce. také ve vyrabovaných včelstvech nezůstávají letuschopné včely a kde by byly jinde než v úle agresorek?

Pokud jsou moje postuláty správné, pak by to mohlo znamenat že:

Napadený VD (až 6 ks na trubci) není všechen trubčí plod, ale jen cca 5-15% (?).

VD přelézají z přetížených trubců (nebo včel) na už vylíhnuté jedince - trubce nebo včely, měli by ale dávat přednost trubcům kvůli vyšší efektivitě expanze.

V okamžiku líhnutí včely (trubce, u něj jsem to ale neviděl) může být roztoč viditelný, je kdekoli na včele a i víc jedinců. Později ale zaleze na bříšku mezi překrývající prstence krunýře. Aby jedinec uživil VD, nejspíš je na jedinci vždy jen jeden a tudíž musí být pravdivý váš předpoklad, že VD přelézají. Předmětem výzkumu by tedy mělo být, zda jen z trubců na trubce (logika efektivity expanze) a nebo i z T na V a případně % co převažuje. Nebo zda je to chaotické a bez pravidel, případně jak se toto mění v průběhu roku, přesněji sezony.

Tady bych ale upozornil na další můj postulát a sice, že VD dávají vždy přednost, když si můžou vybrat, chladnější části úlu. Protože se já cílevědomně snažím a daří se mi, že možná 95 a víc % trubčího plodu je po 20-25.5. v TL, pak je možné, že se VD na včely vůbec nedostávají a nebo nepatrně, protože se snaží trvale žít v nejchladnější části úlu. A pak je jich drtivá většina zničena vyhnáním trubců.

Před pár dny mi psal kolega, že pitval trubčí plod ve včelstvech, kde vč už s chovem trubců končí a už v nich je jen málo trubčího plodu a že nenašel vůbec žádné roztoče. Divil se a ptal se mě, zda nědělá nějakou chybu. Vzpomněl jsem si jak jsem i já sám nemohl najít žádný napadený trubčí plod v době, kdy jsem přestal používat KM a kdy jsem důsledně začal používat zde zmíněnou metodiku. Tedy kdy jsem jí sám plně uvěřil a u všech vč jí začal uplatňovat. Přesněji, používám to roky, ale absence KM je u mě teprve asi 8-9 let.

Ke kyselinám jen dodám, že jsem si přede dvěma lety dal udělat sublimaci KŠ místo druhé fumigace a místo třetí aplikace Amitrazu předvánočním acetonaerosolem, tedy jedno ošetření místo dvou. A musím připustit, že se mi zdá, že to vč nijak neublížilo. Ovšem rozhodně to nebudu opakovat. Nevěděl jsem, co to je za svinstvo a protože mi to dotyčný strašně vychválil, souhlasil jsem (kvůli zdr indispozici se to jevilo jako řešení jistoty). Ovšem dokud nebudu muset, už tohle nikdy svým včelám neudělám!

Dobrý den,

mozná by to chtelo samostatne tema, ikdyz to s ulem a metodikou souvisi.

Nekde, uz nevim kde a nemohu dohledat, jsem cetl, ze trubci plod si VD vybira kvuli delce vyvoje trubce. Zatimco na delnicim plodu se nemusi stihnout samicky VD oplodnit, u trubcu to stihaji. Souviselo to take s plodnosti samecka VD, tedy prevazne ze nejprve snasi vajicka samicek a teprve potom vajicko samecka..

Na vlastni oci jsem videl vylezt VD z trubci bunky, Je az prekvapive, jak je rychly. Proto nepochybuji o tom, ze jsou schopni prelez ze vcely na vcelu/trubce. Staci se podivat na plast, kde je vcela na vcele, tam ma VD neomezene moznosti prelezt z jedince na jedince.

Vysvetleni domnenky o zpusobu rozmnozovani a sireni mi prijde logicke a v praxi realne. Dokonce ani nemusi VD prelezat z jedince na jedince. Dospeje na vcele na ktere je, pak sleze a kazdy jeden si najde jinou bunku.

Moje uvaha: VD se dostane do vcelastva, vyhleda vhodny plod a zacne se mnozit. Vcela nema obranne mechanizmy, mnozeni je tedy bez omezeni. Vcelstvo je postupne zamorovano. Nekteri jedinci migruji na zaletavajicich vcelach/trubcich, jini se mnozi v puvodnim vcelstvu. S kolapsem vcelstva dojde k vykradeni, migraci VD do noveho vcelstva.

Pro nas vcelare je pak takove poznani vyuzitelne prave zpusobem chovu trubcu v ule. Pokud jsou VD pravazne na trubcich jsou take s trubci z ulu odstraneni. Tato metodika mi dává smysl.

Dodelal jsem pet nastavku lang 1/1 a jeden nastavek vysoky optimal. Lang uz mam i natavene mezisteny, jedno cele stanoviste premetu na tyto mezisteny a vyzkousim v praxi. Optimalu mam jenom ctyri uly, tak tam premetu jen jedno vcelstvo.

S pozdravem smidla.eu

Škoda, že jste nezvolil raději Jumbo a nebo dokonce Superjumbo vysoké 325. Škoda. L 1/1 je navlas stejný jako Adamec a ten je u nás nejblbější úl co znám. To jste mohl jít rovnou do Adamce a bylo by to šikovnější kvůli čtvercovosti. No, jak myslíte.

Nevím, jak vysoký by byl u Optimalu VN, 347? Už SJ s výškou 325 je moc vysoký!
Čas a hlavně praxe statisíců včelstev v celé Evropě i momoevropském Rusku, Číně a jinde ukázala, že optimum výšky rámku pro včelu medonosnou je 300 mm od polárního kruhu po subtropy.

Mě letos nadchly NN 39x11 a mrzí mě, že jsem je neadělal už vloni, měl jsem na to nařezáno, jen to smontovat. Pošilhávám taky po L ( k VN pak výšku 137 - ty zlomky, co nedávají smysl, nejsem štont pochopit), ale ten nezná výšku 300 mm, jen 285 = J a nebo SJ = 325(328). Mám připravený Hybrid na 12 r míry 435x30 a v druhém rozměru to dává L, jen na té výšce jsem se zaseknul a nedotáhl to. Raději ale půjdu do toho originál D-B s mírou 435x300x12. K tomu ale dám svoje NN 39x15x11 + 39x11x11 a nebudu dělat medníky origoš D-B. Chci si splnit na stará kolena sen.

Vaše vývody rozmnožování VD jste pochopil (podle mě) správně a docela dost obohatil. Díky.

K přelézání moje teorie. Axiomatická teorie, vycházející z logiky.

VD se živí obsahem tukovobílkovinného tělíska a proto je trvale přisátý mezi tegrity na bříšku včely i trubce a nemá důvod to místo opouštět. To, co můžeme pozorovat, je, dle mého, čerstvě vylíhnutá včela nebo trubec s ještě neusazeným roztočem, který teprve hledá svého hostitele. Jak ho najde, už místo neopouští z logického důvodu. Když se vč neléčí, brzy má skoro každá včela či trubec svého parazita a parazit to z podstaty svého přežití "ví".
Nechtěl jsem to komplikovat detaily, ale přesně tento axiomatický předpoklad (že se už usazený VD drží svého jistého a nemá důvod své místo měnit) jsem měl na mysli. Zkrátka nikde jsem nevyčetl, že by bylo pozorováno přelézání VD ze včely na včelu (trubce).
Dalo by se to rozvíjet. Třeba, že VD, přisátí na včelách už zdecimovaného vč, kdy všechny včely už jsou v mizerné kondici a jejich tělíska už jsou "jalová", že pak VD ví, že musí napadnout jiné, zdravé a dobře "vypasené" hostitele. Jasně, i toto mám na paměti.

Taky nesouhlasím s vaší doměnkou, že včely se VD nijak nebrání. Naopak, mám za to, že většina VD je včelami poškozena či zabita nebo "shozena" z hostitelského jedince a jen část přežívá (grouming). Kdyby tomu tak nebylo, netrvalo by promoření až do léta, ale nastalo by v květnu a nejdéle v červnu, tedy v 5 a 6 měsíci.

Možná jste přehlédl, že jsem vyslovil axiomatickou domněnku, že moje metoda ASI zapříčiňuje, kromě jiného, ne plnohodnotnou vitalitu VD. Přesněji, moje vč nejsou prostáVD, ale z nějakého důvodu se nemnoží tak rychle, jako ve vč většiny ostatních včelařů. Jak jinak si vysvětlit, že dávám Gabon až taky 8.9. a vč se nezhroutilo a přežilo do září!!!!! Začátek tu jasně lakonicky popsal praxi drtivé většiny českých včelařů když napsal, že když by nedal v první dekádě 7 měsíce vč KM, o měsíc později by už neměl co Gabonem léčit.

Otázka tedy zní, jak to, že vč vedená mojí metodou na obou RM, tedy jak na 39x30, tak ale i na 39x24, vydrží promoření VD až do 8.9. O ničem jiném to není!

Já nevím jak je to možné, ne vědecky, ale systémem pokus-omyl, pravda, s použitím vlastních nevyčtených doměnek a předpokladů, jsem vyvinul něco, co funguje a nyní je jen potřeba zjistit JAK TO FUNGUJE. Zatím to je tak, že kdo (i bez úplného pochpení principu) přesně do nejmešího detailu uděla co tvrdím, nemá úhyny a nemá ve vč VD v míře, že by je dokázal někdy nějak pozorovat, monitorovat. Konkrétně dneska mi jeden kolega, který dělá vše přesně podle mě, sdělil, že po G nic nepadá a zda se skutečně domnívám, že je G nezbytný. A skutečně nic nepadá. Já to nikdy nemonitoroval, až vloni a zjistil jsem, že u 80% vč nepadá nic. Ovšem vloni u 20% (asi tak) po první fumigaci spadlo docela dost (po G opravdu skoro nic, max jednotky roztočů denně). Myslím u jednoho vč asi 400 a u dvou kolem 300 a u dalších víc než 200. Proto tvrdím, že je lepší G dát, protože nejsme v srpnu (8 měsíc) jasnovidci a nevíme co bude padat ze kterého vč po 10.10.

Snad jsem odpověděl na všechno, přesněji, reaguju na to z vašeho příspěvku, co mi utkvělo v hlavě.

Takto si já představuji debatu, kdy každý dá co ví a co ho napadne a společně se můžeme, MOŽNÁ, něčeho dobrat. Děkuju vám smidlo.

Jo a omlouvám se vám za mojí averzi vůči vám. Dloho jsem přemýšlel proč jste mi nesedl. Už vím, váš nick mi nemůže nepřipomínat jednoho z největších škůdců ČR, který za to, co spáchal, dostal padák v podobě EUrokoryta a doživotní rentu 70 litrů + další prebendy. Prominete, prosím?

Dobrý den,

ano prominu, toho socana taky nemusím. Osatně jako většinu naších politiků.

Optimal ma vysku 275. Lang 1/1 jsem zvolil prave proto, ze neni vic jak 300. Uvidíme, jak se to osvedci. Plan je takovy, ze ted po lipe vymedovat, vcelstva premest na mezisteny, zacit mirne pokrmovat. Nizke nastavky s plodem spojit do jednoho a dat jim kladouci matku. Pokud to premetene vcely zvladnou, dostanou jeste nizky nastavek sousi na cukerne zasoby. Uvidíme.

A k VD. Mechanicky se brání pouze včelstva, která mají tuto vlastnost. Pokud ji nemají, kolabují včelstva v brzkých měsících. Nepřesně jsem se předtím vyjádřil.

K položené otázce. Pravděpodobně kombinací více faktorů. Nízký startovní počet VD na jaře. Migrace VD na trubcích. Možná rozvinutý grooming. Pritomnost plisni?

S pozdravem smidla.eu

Děkuju za pochopení a přijetí omluvy.

K vašim dvěma posledním podnětům.

Není pravděpodobné, že by všechna moje vč měla vyvinutou vlastnost, že by se jejich včely uměly zbavovat navzájem roztočů víc, než vč jiných včelařů.

Plísně nemyslím. Možná si představujete, že včely chovám v nějakém élentu na vysoké podestýlce. Není tomu tak. Na dnech je uklizeno a čisto, matky, jejichž vč neumí udržet pořádek na dně netrpím.

Ani v předjaří není v mých úlech nějaký hnus. Zužuju a snažím se co nejdřív v únoru. Někdy se stane, že zadní rámek, nebo dva, mají mírně oplesnivělé spodní rohy s odvěsnami cca 5x5 cm max., spíš méně. Tedy vyjma úlů z extrud PS 30 mm. Tam stojí voda na podložce a rámky plesniví víc. Ale ani tak není nic na vyhození a nebo jen málo, že třeba odříznu spodní třetinu plástu.
Takže plísně, jak si to asi představujete vy, to nebudou.

Píšete doslova: Nízký startovní počet VD na jaře

No ano a celé to tu je o tom, JAK TO, ŽE JE U MĚ NÍZKÝ STARTOVNÍ POČET VD na jaře.

A je skutečně nízký? Proč by byl? Díky čemu? (dobře udělaným fumigacím?) Plísně jsem právě vysvětlil, že to nejsou. Genetika ke zvýšenému groumingu to taky nemůže být. Co zbývá? Zbývá, že samičky VD jsou z části neplodné (nebo kluci impotentní). Otázka pak zní PROČ!

Dobry den,

zastavim se u tech plisni. Pojdme se na to podivat z jineho pohledu. Vime, kolik plisne vcely v ule potrebuji, aby to bylo ucinne? Nevime. Umeji s ivcely plisen "ulozit" napriklad v propolisu na pozdejsi pouziti? Nevime.

Kdyz jste nemocni, zajdete k doktorovi a dostanete penicilin (dnes uz ne, ale pro lepsi predstavu pisu prave tenhle lek) nemusite zit v plesnivem dome, nedavrou vas do specialniho pokoje plneho plisni. Proste nekdo vypestoval plisen a "ulozil" ji pro vas do tablety.

Vse ostatni jsou spise recnicke otazky. Stale se domnivam, ze to je souhra vice faktrou soucasne a nemusi to byt v kazdem vcelstvu stejne faktory.

S pozdravem smidla.eu

Chtěl bych poděkovat Romaningovi a krekariku za perfektně zpracované výkresy a ukázky z výroby. Lehce si pohnu s rozměry na rámky 42x27,5 + tlumič 42x14,5 což dá plodiště 160dm2 a od příštího roku se přidám do vaší party na úlu Blaník Optimal
Přeji hodně zdaru.

Jestli smím radu.

Blaník má délky oušek rámků a nut v nástavcích pro ně (důležitý a dnes namnoze ignorovaný vztah délky HL a šíře nuty) podle někdejší ČSN. Tím by měl být Blaník kompatibilní se všemi výrobci, kteří bývalou normu dodržují a zatím je jich většina. Já například - nestíhám si dělat tolik rámků - kupuju přířezy s metrem v ruce a jak nemá HL s oušky 415, nekoupím to.

Nevěděl jsem, že Optimal má výšku také 27,5, tu má Slovenské B. Ovšem výšku 17 mají oba ty úly a shodnou délku 42. Přitom nejsou kompatibilní a třeba to velmi vyčítám Dr. Ptáčkovi (vynálezce Optimalu), proč neudělal přesně stejná ouška a nuty jako má B? Bohužel se stalo. Optimal neznám, protože už v době jeho vzniku jsem měl za to, že je to paskvil, už jen tou nekompatibilitou s rámkem B. Taky NN systém byl už tehdy všude ve světě opuštěný, ale u nás několik lidí motivovaných Bůh ví čím vykopalo už mrtvé dítě a zaneslo to do českého včelařství.

A nyní ta moje rada.

Zvažte, zda vše předěláte podle Blaníku i když vše máte z Optimalu. Jestli to skutečně Optimal je, protože jestli máte úly od Pokorného, tak ten si s mírami a normami hlavu neláme a zanáší do už tak zmatečného českého systému další zmatky. Protože jak může mít míra 39x24 u řady PLUS vnější rozměr rámku 404 když vnitřek úlu je 405? A nebo má PLUS uvnitř větší rozměr než 405? To by mělo být zakázané a myslím to vážně.
A tak dále! Zrovna tak jakési boční mezerníky jsou dávno překonané kur.ítko, které akorát mutlá včely, které měly tu smůlu, že byly zrovna na vnitřní straně nástavku.

Takže. Promyslete, zda nezachovat míry Optimalu (pokud to Optimal je) a nebo zda postupně přejít na vztah HL a nuty jako má Blaník. Tady odbočím. Zde je názorný příklad stupidity a nepochopení. Nuta u Blaníku MUSÍ být jen o 3 mm širší, než je délka HL, Jestli je tedy HL 415, MUSÍ BÝT NUTA 418 MM! Jen připodotknu, že neprávem adorovaný Langstroth má nutu dokonce větší jen o 2 mm než je délka jeho HL a ne o 3 jako měla bývalá ČSN v českém systému. No a kdo se obtěžuje pochopit PROČ je tomu tak, tak mu dojde, že toto je boční mezerník. A proto třřeba (kromě jiných hloupostí) boční mezerník na rámku je nesmysl svědčící toliko o duchu stvořitele.

http://www.pokornydacice.cz/plastove-ramky/katalog-planky.html

Ovšem pokud máte pleckaté rámky, tam bych určitě a bez zaváhání přešel z plecek na holé BL s mezerníkem. Důvody jsem tu vysvětlil několikrát. Já to zavrhnul, když jsem byl ještě mladý a hloupý a zkoušel jsem kdejakou očividnou blbost, navzdory varování zkušených předků. Já ale plecka nezavedl proto, že se mi velmi špatně drží v prstech rámek, který má nestejně široké loučky, tedy boční a horní. Zdánlivá maličkost. Ale není nic horšího než namožené "kleště" tedy palec s k ukazovákem a vyklouznutý rámek se včelami, plodem a často s matkou z namožených prstů je zapamatovatelný zážitek a likvidace následků taky! Kdo chová pár vč to asi nevnímá. Při vyšších počtech vč, která je nutné denně obsloužit, je jen tento zdánlivě malý detail něco, co by mě snad odradilo od včelaření! Pro mě by to bylo dennodenní vztekání!

Navíc je tu důležitější aspekt a tím je vyrobitelnost rychle a tedy lacino a hlavně menší spotřeba dříví. Jestli mi na BL stačí materiál 30 mm, aby po protažení dal 25 a má nějakou cenu, tak na pleckaté rámky už musím mít fošnu 40 mm a to je už jiná cenová hladina. Ale je nutné hledět do budoucnosti a mít na pěměti, že doby plýtvání minuly a já, když náhodou neseženu prkna 30 (nebo pětičtvrtky) a nebo na ně nebudu mít, tak nařežu BL z obyčejné stavební smrkové coulky a tu seženu všude a vždycky. Že je to chlupaté? No je, včely si s tím poradí. Že to nevypadá bůhví jak? No nevypadá, ale až nebude k sehnání to či ono, přířezy nebývají každý rok zjara, pak si každý vzpomene.
A že coulka po vyschnutí nemá 25, ale jen asi 23,5? No, ony to včely přežijí a aspoň bude v úle malinko víc placu.
Jak nahradit plastový mezerník jsem tu někde napsal včera a Ukrajina myslím dosud vyrábí mezerníky dřevěné jak bývaly dřív. Tedy když by byl někdo tak pošetilý, že by se štítil plastu v podobě mezerníku.

Takže. Vše bych nyní při začátku důkladně zvážil, i bych asi někoho navštívil a vyptal se na všechno možné a až pak bych se rozhodl definitivně.

Přidám. Můj nejlepší kamarád, víc než brácha, si nedal říct a udělal si nuty větší, prý aby do nástavku rámky nešly tak fest jako u mě. A furt se pekluje s proadáváním rámků a hlavně s nánosy propolisu na stěnách, kde BL dojedou až k vnitřní stěně nástavku. Letos jsme mu dal několik NN s vloni nevytočeným medem, měl brzy zjara trochu potíž se zásobami. A když mi truhlíky vracel, tak bezelstně, jako umí jen on, se mě zeptal jak to, že u mých nástavků polorámky nikdy nepropadnou a nikdy je nepúřilepí na některé straně.

Tato hlpoupost ale jde napravit. Prostě se nuty zmenší vložením a vlepením (lepidlo polyuretan D4 + hřebíčky) tenkých dřevěných hranolků tak, aby se nuta zmenšila na požadovaných 418 mm. Taky lze, na padačkách například, nastříhat třeba PVC (polyvinylchlorid - známý pod názvem Novodur) potřebné síly, tabule se vyrábí od 1 do x mm. Taky měkčené PVC - staré lino lze použít a nakrájet jen ostrým nožem. Nebo jiný plast, stačí i jen pastkarton (i když to vypadá docela bl.ě). Prostě cokoli co vylepší výrobní omyl.

Mám bedny od Podhajského. Napřed jsem si jich vzal pár a když jsem viděl tu kvalitu, ještě jsem dokoupil. Dělá to z 3 vrstvé sparovky 27mm, ne překližky, nijak se to nekrouti ani jinak nepracuje. Originály maji včelí mezeru 1cm, on dělá nastavky o 2mm nižší a tak je echtovych 8mm.
Dělají se i 42x35, ty se vejdou do 2 nízkých nástavků.
No že B nepasuji jsem zjistil když jsem jich musel nekolik zařezávat za plného provozu
Akorát mají delší horní kládu, to nejsou loučky, ale oproti optimalum klády.
Až se tu prosadí 43,5x30 půjde to s malým přesahem kombinovat s optimaly.

Javali napsal(a):
Mám bedny od Podhajského. Napřed jsem si jich vzal pár a když jsem viděl tu kvalitu, ještě jsem dokoupil. Dělá to z 3 vrstvé sparovky 27mm, ne překližky, nijak se to nekrouti ani jinak nepracuje. Originály maji včelí mezeru 1cm, on dělá nastavky o 2mm nižší a tak je echtovych 8mm.
Dělají se i 42x35, ty se vejdou do 2 nízkých nástavků.
No že B nepasuji jsem zjistil když jsem jich musel nekolik zařezávat za plného provozu
Akorát mají delší horní kládu, to nejsou loučky, ale oproti optimalum klády.
Až se tu prosadí 43,5x30 půjde to s malým přesahem kombinovat s optimaly.

Máte na mysli https://www.uloptimal.cz/nastavek-39x24.php ?
Vnitřní rozměr nástavku pro "39" vyrábí 403 mm.

Já mám 42x27,5
https://www.uloptimal.cz/vysoky-nastavek-optimal.php
On používá 3 vrstvou spárovku silnou 27mm. Ty nástavky jsou oproti originálním výkresům kde je stěna 25mm nakynuté. Zevnitř místo 435 má 433, ale včely s tím problém nemají, stěny jsou úplně čisté. Ten materiál za to stojí, koupil bych zas.

Zdravím vespolek, se zájmem sleduji diskuzi o Blaníku a zajímalo by mě, jestli byste ho doporučili do chladnějšího klima v nadmořské výšce okolo 650 m? Převažuje zde zateplená RM 39x24. Děkuji za odpovědi.

Nevyzkoušel jsem Blaník v té výšce, nejvýš 460-470 mnm a ne níž než 300 mnm. Ale není žádný důvod proč by tenkostěnný úl neměl obstát i ve větší výšce.

Co se u vás používá se používá ke škodě včelařů v celé republice. Špatná míra a špatné je i to zateplení, určitě měkkým polystyrenem.

Zateplený úl slámou a nebo hoblovačkami mezi palubkami, jak se to dělávalo dřív, ještě jde. U mě jsou úplně nejhorší úly z extrud. PS 30 mm, který je samonosný a je jen nahoře a dole opatřený dřevěným rámem. Neskutečný hnojník, nechápu proč je v tom zjara tak mokro, včelstva jsou v nich zaostalejší i když by to podle všech teorií mělo být naopak. Navíc se do nich v zimě snaží dobývat i koňadry, myši a datlové kupodivu ne.

Úplně nejsušší jsou u mě zjara právě tenkostěnné smrk 20 mm, ovšem pozor, spárovka musí mít pravou stranu ven a ne jak se dnes učí v učňákách prostřídat strany. Tudíž příšerně drahá kupovaná spárovka je nepoužitelná.
I borová překližka 18 mm je lepší než PS, jen ty nástavky nevydrží víc než asi 10 - 12 let. Dřevěné udělané pravou ven mám některé po předcích staré 70 let a ještě je vyhazovat nehodlám. Pravda ale je, že mají sílu smrk 30 mm. Sám jsem si (jiné dříví nebylo) nadělal lipové NN v polovině 80 let a jsou netknuté a slouží dodnes. Je tu jeden přispěvatel, který ty prastaré NN má ode mě, třeba to potvrdí.

Jo a pro úplnost. Ty prastaré nástavky jsou natřené fermeží a na tom je jeden nátěr fermežovou barvou. Ty staré jen 15-20 let natírané Luxolem a podobnými lazurami rozpraskávají, kroutí se, zjevně povětrností trpí a musí se to každé 3-4 roky natírat znova a stejně tak dlouho jako dřívější nástavky nevydrží podle mě. Na nátlak ekoteroristů z barev zmizely ochranné látky, jak mě informovali v prodejně barev a takto to dopadá. Výrobcům barev to vyhovuje, určitě nechtějí aby lidem vydržel nátěr čehokoliv dvě a více generací. To určitě není ani cílem dnešních výrobců úlů.

Jako truhláře by mě zajímalo co je špatně na střídání stran spárovky? Když je zklížená z malých hranolků a dobře prostřídaná tak bobtná a sesychá a tolik se nekroutí, může se trochu zvlnět. Zatím co složená jen na stejnou stranu seschne do C na jednu a pak nabobtná do C na druhou a když nemůže uhnout tak se rozpraská a rozpadne.
U nábytku to tak být musí, to prostřídání, ale ten je v suchu. Vyráběl jsem si z vlastní spárovky i nástavky na 27,5 a problém s nimi zatím po 3 letech nemám.

Popravdě, nejsem truhlář, dělám to tak, jak mě to naučili předkové. Když se podíváte na cokoli starého, nikdy nikde nenajdete nic prostřídané, ale vždy je pravá ven. Ven ze skříně i když je skříň v interiéru, ven u vchodových dvěří, rám okna je jak říkám a všechno ostatní. Mýlíte se, že u nábytku strany střídali, bez jediné výjimky je to jak tvrdím. Pak zvítězila moderna, kde je všechno za pár let nemoderní a vyhazuje se a pořizuje nové.

Předkové neměli dnešní lepidla, jen klih a tomu vlhko vadí, mokro tuplem. Co píšete je školní "pravda", já vám jen říkám jak to musí být jestli to má vydržet desetiletí. Kamarád si to udělal jak píšete, páč jeho brácha je vyučený a vysvětlil mu jak hloupý jsem já a jak je to moderně správně. Za dva roky se mu nástavky rozpadly. Přišel a doslova si drbal hlavu, že mě neposlech.

Další zásada. Potřebujete prkno široké 20 cm a máte ho. Rozřízněte ho po délce a zase slepte jak bylo. Ne cik cak, jak bylo ho slepte. Mám za to, že vlhko neorostupouje dřívím oběma smněry stejně,a le to je jen moh je domněnka, nikdo ze starých mistrů mi neřekl proč to tak musí být. Prý proto, aby to vydrželo roky.

A proč to tak musí být? Nevím, mám za to, že účinné izolace domů existují tak 50-60 let a spíš méně. Předkové nežili v "přesušených" domácnostech, doma měli vlčeji a tomu museli přizpůsobit to, jak zpracovávali věci. Právě proto by mělo být pro úl dříví suché atmosféricky, tuším 12-14%. Určitě ne sušené uměle na 8%!
A ono nejde u dřeva jen o vlhkost, ale o vyzrání, jakési "vystárnutí". Obecně platilo, že u smrku a borovky co centimetr to rok. Jestli jsem tedy něco dělal z coulky (pak je to při síle spárovky 20 mm zevnitř částečně neohoblované), nesměl jsem použít dříví "mladší" než 3 roky. Taky jsme běžně zpracovávali to, co bylo k sehnání a za komančů to byl těžký problém. Kvalitní dříví se koupit nedalo, koupit ho mohl jen ten, kdo měl stavební povolení na stavbu RD. Jestli se něco dalo sehnat, bylo to jen dříví boční. U úlů není nic delšího než 50 cm a tak jsme dělali prkýnka z paliva, to nesmělo být nikdy delší než metr!!!!!!!!!!! Právě proto, aby si nikdo nic nemohl (postel, skříň, dveře, králíkárnu) udělat doma sám. Jakýkoli kus prkna delší než metr bylo za soudruhů bohatství.
Takže. V lese nadělat ze sysrového palivo. Na cirkuli HOP 60 podélně RUČNĚ nařezat na prkna, počkat 3 roky a pak teprve dělat úly.

Cirkulárka HOP 60 stála V ROCE 1984 6.500 Kčs a já vydělával měsíčně 2.800 Kčs což byl průměrný plat a tak by to bylo jako dneska že by bl.á cirkule stála 80.000 Kč.

Kdo nezažil, neuvěří. Vrtačka se zpětným chodem? Nemožné! Snad Makita či Metabo za 3.000 a více Kčs a to jsem prostě koupit nemohl. Ale to jsem se dostal daleko. Proto jsme si všeho jinak vážili a každý kousek dříví pětkrát převrátili v ruce.

Někdy si na tohle udělám průzkum, bude to zajímavé
Správné prostřídání je důležité i z estetického hlediska. Ideální spárovka se neskládá ani tak z pravých a levých stran, ale sráží se k sobě jádro na jádro a běl na běl. Na fládru je potom slepený spoj někdy k nenalezení a krezba plynule přechází. Minimalizují se tvarové změny. Tolik k moderně, i když mistři jsou už v důchodu. Ovšem nevylučuji, že vámi zmíněný způsob někde nenajde uplatnění.
Doma když dělá člověk že surového dřeva něco malého, je dobré ho nařezat na hranolky a vyskládat do hráně někde doma a je to suché za pár dní, pak se to teprve ohobluje, když se do toho fouknou ještě kolíky tak hranolky lícují a stačí je přebrousit ani není potřeba široký protah.

tom.50 napsal(a):
Nevyzkoušel jsem Blaník v té výšce, nejvýš 460-470 mnm a ne níž než 300 mnm. Ale není žádný důvod proč by tenkostěnný úl neměl obstát i ve větší výšce.

Co se u vás používá se používá ke škodě včelařů v celé republice. Špatná míra a špatné je i to zateplení, určitě měkkým polystyrenem.

Zateplený úl slámou a nebo hoblovačkami mezi palubkami, jak se to dělávalo dřív, ještě jde. U mě jsou úplně nejhorší úly z extrud. PS 30 mm, který je samonosný a je jen nahoře a dole opatřený dřevěným rámem. Neskutečný hnojník, nechápu proč je v tom zjara tak mokro, včelstva jsou v nich zaostalejší i když by to podle všech teorií mělo být naopak. Navíc se do nich v zimě snaží dobývat i koňadry, myši a datlové kupodivu ne.

Úplně nejsušší jsou u mě zjara právě tenkostěnné smrk 20 mm, ovšem pozor, spárovka musí mít pravou stranu ven a ne jak se dnes učí v učňákách prostřídat strany. Tudíž příšerně drahá kupovaná spárovka je nepoužitelná.
I borová překližka 18 mm je lepší než PS, jen ty nástavky nevydrží víc než asi 10 - 12 let. Dřevěné udělané pravou ven mám některé po předcích staré 70 let a ještě je vyhazovat nehodlám. Pravda ale je, že mají sílu smrk 30 mm. Sám jsem si (jiné dříví nebylo) nadělal lipové NN v polovině 80 let a jsou netknuté a slouží dodnes. Je tu jeden přispěvatel, který ty prastaré NN má ode mě, třeba to potvrdí.

Jo a pro úplnost. Ty prastaré nástavky jsou natřené fermeží a na tom je jeden nátěr fermežovou barvou. Ty staré jen 15-20 let natírané Luxolem a podobnými lazurami rozpraskávají, kroutí se, zjevně povětrností trpí a musí se to každé 3-4 roky natírat znova a stejně tak dlouho jako dřívější nástavky nevydrží podle mě. Na nátlak ekoteroristů z barev zmizely ochranné látky, jak mě informovali v prodejně barev a takto to dopadá. Výrobcům barev to vyhovuje, určitě nechtějí aby lidem vydržel nátěr čehokoliv dvě a více generací. To určitě není ani cílem dnešních výrobců úlů.

Děkuji za odpověď. Pokusím se zkompletovat 2 až 3 úly pro porovnání. Kvůli omezenému zázemí bych spíš využil nabídky výrobců - celodřevěné nástavky s vnitřním rozměrem 405x405 mm jsou na trhu k dispozici a odpovídající rámky také, jak už jsem zjistil. Hypoteticky by tedy "mělo stačit" vyrobit dno a uhlídat doporučované rozměry, ale ještě před tím bych sem rád vložit zjednodušený okótovaný nákres s prosbou o zkouknutí kvůli případným chybám...

To udělejte! A někde tu romaning a krekařík už nákresy dali, romaning pak dokonalé technické výkresy, které jsem kontroloval.

U nabídky výrobců si ale pohlídejte následující a nepodceňte to!

VM (Včelí Mezera) MUSÍ být nad rámkem. Bohužel se výrobci nedrží bývalé ČSN a každý si dělá co chce. Děají půl VM nad rámky a půl pod nimi. To je kravina!!! Dole musí SL rámků lícovat se spodkem nástavku.

Nutu dělají taky špatně a to ÚPLNĚ VŠICHNI VÝROBCI V ČR. Zopakuju:

Jestli je ouško rámku tlusté (vysoké) například 6 mm a nad rámkem má být VM 6-8 mm, pak nuta musí být hluboká 12, lépe 14 mm.

Horší je to se šířkou. Rámek. Rozhodně nepoužívejte nikdy nikdo pleckaté rámky, ale jen obyčejné mezerníkové, důvod jsem tu několikrát vysvětlil. Ale rámek musí mít ještě jakýsi "boční mezerník". To dnes nikdo nechápe a já se to OPAKOVANĚ pokusím vysvětlit.

Rámek u míry 39 MUSÍ mít HL dlouhou 415 mm. Prostě přířezy se kupují s metrem v ruce a MUSÍ mít 415 mm. Vedle rámku musí být na každé straně teoreticky jen 1,5 mm, slovy, rozteč boků nuty MUSÍ být 418 mm.

Jestli je rámek široký 390 mm a vnitřek úlu 405, pak je na každé straně rámku teoreticky 7,5 mm VM. Díky distanci pouze 1,5 mm nemůže nikdy rámek "přijet" blíž ke stěně než na vzdálenost 6 mm a to pořád je VM a včely to nebudou nijak přilepovat a prostavovat. Jesli ale bude nuta širší než 418 mm, pak rámek může dojet na jedné straně na vzdálenější doraz a tím se BL rámku dostane k vnitřní stěně nástavku blíž než na 6 mm a včely to tam přilepí. Na opačné straně bude rámek od stěny dál než 7,5-8 mm a včely to opět zalepí.

PROSTĚ NEVĚTŠÍ VYNÁLEZ U VČEL = VČELÍ MEZRA, JE ZRUŠENÝ NESPRÁVNOU ŠÍŘKOU NUTY V POMĚRU K DÉLCE HORNÍ LOUČKY.

Včelí Mezera ke mezera, kteroiu včely ignorují (neví se proč). Musí být větší než 6 mm a menší než 8. Pokud je mezera menší, zalepí jí propolisem, větší pak zastaví voskem nebo směsí obého.
Ignorace VM včelařem je návrat do pravěku!

A liberálním rejpalům, co si chtějí vše dělat jak se jim zachce a nesnášejí když někdo tvrdí, že JEDINĚ NĚJAK JE TO SPRÁVNĚ A JINAK NESPRÁVNĚ připomínám, že opěvovaný americký Langstroth má vedle konce ouška rámku ne 1,5 mm jako Češi, ale dokonce jen 1 mm, slovy JEDENMILIMETR!!!!

V případě jakékoli nejasnosti se veřejně ptejte, ihned odpovím a vysvětlím.

Výkresy rámků mají hezky zpracované na biouly.cz a aji je tak vyrábí.
Materiál na Blaníka už mám připravený na zimu a na ty rámky si dejte opravdu majzla, to co píše Tom50 jsem se už 2x přesvědčil osobně a pozdě, protože by mě nenapadlo že někdo vyrábí standardní rozměry nestandardně. Např ouška o centimetr kratší nebo delší a 2 mm tenčí! Bacha na to.
Zrovna teď posledně jsem volal jistému výrobci jestli se jedná opravdu o optimály. Do emailu mi psal, že jsou ouška už nevím o kolik delší. Když jsem mu napsal že to není optimál tak mi volal zpět že ouška jsou jinak a to tak jak mají bejt že si to nepamatuje a jen tak to plácl. Pak mi ještě přišel výkres kde byli o 2mm užší, tak to už jsem vzdal

Já jednou volal do veleznámé a furt reklamované firmy s tím, že dělají moc širokou nutu a že propadávají rámky. Poslali mě asi víte kam. Tedy až jsem se protelefonoval k majiteli. Pak se někdo divte když někdo řekne že "zlatý komunisti". Ti uměli u všeho mít v krámech nedostatek, vše jsme sháněli. Ale na rozměry úlů a rámků (a všeho ostatního) se dalo spolehnout. Dalo se spolehnout, že v párku je skutečně maso a tak dále.

Ono se stačí podívat na jednoho dovedu (bojím se jmenovat aby mě ten dobrý muž nežaloval, ano, až tam jsme to dopracovali, že si nesmíme veřejně sdělovat kdo vyrábí šmejdy) s jeho plasty co má za hovadiny, kde nerespektuje VM ani prazákladní rozměry a dokonce ho jakýsi Jindřich Meduna ve Včelařství chválil jak je kreativní. Kdo si koupí odchylné rozměry je pak už navěky odsouzený používat idiotský atyp a právě o to výrobci, když nad ním není státní dohled a nemusí se řídit platnými ČSN, jde. Aby si tak pojistil zákazníka. Mimochodem, to je jeden z projevů liberalizmu a tedy individuaklizmus dovedený do absurdna jen a pouze ke škodě lidí. Ale pak trpí i ti, kteří liberalizmus odmítají a chtěli by žít v řádu a civilizaci, protože to obojí ještě pamatují.

Jednou jsem chtěl koupit eshopem tisíc přířezů. Ovšem zavolal jsem majiteli aby byl tak laskav a došel změřit HL. Měli je 416 a tak jsem to nekoupil. Ještě, že mě napadlo tam nejdřív zavolat a ještě, že tam byl někdo ochotný se se mnou bavit.

Proč vím o průšvihu s novými úly. Každé jaro prodám pár vyzimovaných včelstev bez ůlu a se zákazníkem je překládáme do jeho, často úplně nových úlů. Ještě ani jednou nebyl nový úl správně, ještě ani jednou! Ti lidi nechápou v čem to žijí, tohle by nikoho normálního, zvyklého žít v civilizaci, nenapadlo. Zkuste si představit, že by měla každá značka aut jiné závity a hlavy šroubů a dokonce jiné i u novějších verzí stejné značky, aby výrobce lidi nutil neopravovat staré, ale kupovat nové. Ekologie plné huby, ale ve skutečnosti konzum dovedený do absurdna! Děsivé je, že se tohle někomu líbí!

To je důvod proč jsem zde zveřejnil SPRÁVNÉ rozměry českých úlů a liberálové se ze slova jedině SPRÁVNÉ můžou klidně po do vejšky!

Jak tedy vysvětlíte, že v langsthrotu 159, s vysokým dnem, s očky, s hofmany rámky zdravé včely ošetřované KM, a k tomu mají med? To bude asi tím liberalismem, že?

Patrně jste posedlý...

I v Budečáku je med a můžou v něm být živé a prosperující včely. Já jen tvrdím, že všechno, co jsem vyzkoušel, je pracnější než Blaník a Dadantsystém s mírou 30, ne vyšší a ne nižší a musí to být v půdorysu čtverec.

Když už přirovnáváte, já netvrdím, že na žebřiňáku se nedá odvézt nějaký náklad. Ale jen někteří budou tvrdit, že žebřiňák je lepší než Praga V3S. Obojí je zastralaé, ale vejtřaska se k nám hodí líp a hlavně je přece jen o 80 let modernější.

Ještě jinak se to dá říct. Mít zdravé včely bez úhynů s minimem práce v Blaníku dovede každej. Ale dosáhnout to stejné v Langu, to je panečku kumšt! Tím není řečeno, že to v Langu nejde, chápete co píšu?

I kdyby Langstroth bylo možné nějak srovnávat s napříkald Blaníkem, tak jen tím, že je Blaník, ale i Adamec, tedy rámek dlouhý 39 a tudíž umožňující obě orientace stavby, lepší, než celý Langstroth, který ničí neergonomickou prací přes ruku záda včelaře. Už jen tento jediný argument by chytrému měl stačit.

Včelám nejlépe vyhovuje prostor válcovitého tvaru a tomu je vpůdorysu nejblíže čtvercový půdorys. To Langstroth nemá.

Základní Langstroth 1/1 je jen o 1 dm2 větší než Adamec 39x24x11. Jestli je Adamec pro Kraňskou včelu moc nízký, je L ještě o 8 mm nižší. Jestli je jedna bedna Adamce málo a dvě moc, Langstrothem se tento problém nevyřeší. A tak dále.

V ČR chybí staristika v jakém úle je nejvyšší úhynovost, v jakém největší reinvaze v jakém největší počty VD v zimní měli.
Já mám informace, že nejvíc vč u nás hyne právě na 39x24 a ne absolutně, to by pak bylo jasné když je tu 80% včelstev na této zastaralé pamíře. Ale v %.

Nedávno jsem tu psal o kolegovi, který se o všech mých tvrzeních nejraději přesvědčuje sám, že mu padlo jedno vč na CCD. Pak z něj ale vylezlo, že to byl Lysoň na 10 rámků, tedy obdélníkový paúl, myslím polské provenience a vč obsedalo 3 bedny prozebrovaného díla. Zkrátka pan kolega vědomně zkoušel zda je pravda co já tvrdím. Od letoška už Lysoně jen na oddělky než zesílí a přijdou do čtvercové bedny umožňující Dadantsystém.
Opakuju. V Blaníku vím o 170 vč a bez jediného úhynu. Stačí špatná míra, k tomu špatný půdorys + nemožnost doplnit úl NN a tudíž v něm nejde provozní metoda Dadantsystém a pak může nastat problém. Nemusí, ale když je problém, nikdy není v Blaníku s Dadantsystémem.

Nechápu co na tom někdo může pořád nechápat. Možná není náhoda, že to nechápe zrovna fanatický liberál.

Tome, vy jste asi dost natvrdlý, co to pořád melete o liberálech. Jasně jsem vám v jiném tématu napsal, že nejsem liberál. Pokud mne takto budete dále nazývat, budu o vás psát jako o blbovi. Budu neslušný? Ne, jen vám budu oplácet stejnou mincí.

Teď už je to jasný. Langstroth ničí záda včelaře, ale míra 39x je na tom mnohem hůř. Negativně působí na mozek včelařů... Jinak se nedá vysvětlit, že na 39x včelaří tolik blbců, jako na žádný jiný míře ve světě. Škoda že se blbost nedá prodávat, mohli bychom být bohatý národ.

A ještě jinak vy b..e. Co jste napsal o vašem kolegovi mně nezajímá a ani to nebudu číst, stejně jako tu další nesmyslnou omáčku. Já vám píšu, že lidi včelaří úspěšně tak jak jsem popsal, takže úhyny a množství medu nezáleží na tom, jestli máte Blaník s milimetrem či Langstroth bez milimetru. Co na tom stále nemůžete pochopit?

Tom je starý zkušený chlap. Každý si z jeho rad může něco vzít nebo to nechat být. Chcete stejnou minci? Založte vlákno Langstroth nejlepší úl na světě a tam toho napište detailně a smysluplně tolik co Tom a on vám to tam bude chodit pomlouvat a říkat vám, že jste blbové s poškozeným mozkem a pak si budete kvit.

Krška není Tom. Stejnou mincí dostává on za jeho jednání. Copak to nevidíte? Asi ne. Pokud jsou vám jeho hulvátské výjevy sympatické, je vaše věc, pro jiné to tak být nemusí. Víte, všichni máme stejná práva a není jen jedna "správná pravda", zrovna ta vase. Proti hulvátství a lžím je správné se ohradit. Ať se vám to líbí nebo ne.
Není potřeba zakládat vlákno langstroth nejlepší ul na světě, víte proč? Protože to tady nikdo z nás netvrdil.

Mám velkou chybu v tom, že si stále myslím o všech lidech, že mají čím chápat jasné věci. Vy dva to zjevně neumíte a vy irokez píšete liberální kraviny, máte liberální postoje, souhlasíte s největším exotem jakého jsem tu zažil a ani nechápete že jste liberál. Protože co kváká jako kachna, ráchá se ve vodě jako kachna, má peří a chodí kolíbavě jako kachna, kachnou je a klidně si může myslet, že je orlem, je ale jenom kachnou!

Včelařit a mít med lze i v brti, klátu, košnici. I v Langstrothu. Jen v jiných systémech než vyjmenivaných je to o mnoho snazší na práci. Ale on kdo se rád dře bývá obvykle rozumu mdlého.

Na vás dva argumenty neplatí, exot se furt uráží a slibuje, že tu nebude b.ít ty svoje jedy a neumí dodržet slovo. Je pošetilé věřit ovádovi že dá pokoj.


Pro začátečníky informace, které se jinde nedočte:

Čtvercový půdorys je nejlepší. To netvrdím já, na tom se shodnou všichni vědci jak teoretici, tak hlavně praktici.

U míry 37 by byl jen na 10 rámků a tím je to míra ničemná. 39 je na 11 rámků a to ještě jde. 42 je dost nešťastná míra, nejde na ní dát 12 rámků a Optimal má 11 a je snad čtvercový, ale za cenu větší rozteče mezi rámky než je 35 mm. To není pro včely optimální a tak se Optimál jmenuje hloupě. (asi jako když se kachna tváří jako orel)

Ve světě nejrozšířenější délka rámku 43,5. Úl s touto mírou (délkou rámku) je čtverec a má tudíž 12 rámků a při výšce rámku 30 cm, vyzkousené generacemi včelařů na celém světě jako nejpleší, má jeho vysoký nástavek plástovou plochu 157 dm2 což je optimum.

Míra 44,8 neumožní 13 rámků a 13 rámků je už nesmysl jak dokazuje české Řeháčkovo čudo Eurodadant. Tudíž je míra délky 44,8 nesmyslná, zbytečná nepřinášející ŽÁDNÝ benefit, snad kromě lidí s malým seběvědomím, kterým dává pocit, že jsou americky světoví. Taky jsem tak smýšlel, ale jen asi do 14-16 let, pak se mi v hlavě začalo rozsvěcet. Někteří zůstanou v temnotách i v dospělosti.

Zopakuju proč Řeháček a Sedláček vymysleli kra.iny, jeden s osvědčenou výškou 30, ale 13 rámky a druhý aby dosáhl téhož se čtvercem 39 zvýšil rámek na 34,7.

Řeháčkův ED má 152 dm2

Sedláčkovo čudo 150 (s odřenýma ušima)

O co jim šlo? No o těch cca 150 dm2 ve VN, protože se z logických důvodů mocí mermo chtěli držet NÁRODNÍ délky rámku 39. Jen přehlédli, že Škvařil postuloval 150dm2 jako optimum v době, kdy neměl zkušenosti s Kraňkou a tak je 150 dm2 prostě málo. Ale asi nevěděli kdo byl Škvařil. Po něm v Českém včelařství zbyla jen míra vysoká 30 cm.

ED sice pracuje s podkládáním KK pod VN v polovině září, zjara ho ale odstraní a žádný TL nezná, natož s trubčinou v něm. Sedláček taky nedokázal objevit TL a dokoncve ani KK, protože soudí, že jeho míra je vysoká dost. ten navíc ještě blbne s OP a snaží se už tak malý úl ještě víc omezovat. Tady připomenu, že slovo Optimální je z latiny a je to superlativ sám o sobě, nelze tedy říkat že je něco nejoptimálnější, byla by to hloupost jako říct, že je něco nejnejlepší. Co myslel Sedláček názvem optimalizované plodiště u techniky, která ho zmenšuje a omezuje matku v kladení je mi celkem záhadou. Ale o to teď nejde.

Řeháček tvrdil, že Dadant neumožní obměnu vysokého díla a tím zdůvodnil 13 rámků. Co se nedá Řeháčkovi upřít, že sám proti všem nezužovačům měl odvahu opět oprášit zapomenuté a Boháče, Kamlery, Ptáčky, Čermáky a dalšími zavrhované předjarní zužování vrátit do hry jako nejúčinnější systém pro rychlý jarní rozvoj.

Jinde jsem vysvětlil TLumič, jeho funkci. Největším benefitem je chiov trubců pouze dole pod VN v TL se vším, co to přináší = málo nebo žádní VD ve včelstvech. To samo o sobě by mělo všem rozumným stačit, o nic víc v souučasné době nejde.

Jinde jsem vysvětlil, že ano, že 150 DM2 pro plodiště je NUTNÝCH, ale ne zase o mnoho víc a že tudíž dvě bedny 24 na sobě jsou špatně, mají totiž pak dohromady 206 dm2 a to nesmysl.

Blaník má VN 39x30x11 o pouze 129 dm2 a s podstaveným NN dole má 193 a tak téměř stejně, jako dvě bedny 24 na sobě. JENŽE já jsem zjistil, že pouze v případě, že je navýšení plochy plodiště DOLE POD VN větší nad asi 155, max 160 dm2, tak jen v tomto případě větší plocha nevadí a rozdíl dělá nestejná výška rámků. Matka chce vždy věštší souvislý plást a dává mu přednost před plástem s plochou menší. Jestli jsou to dvě stejné plochy i když jejich součet je stejný jako vysoký + nízký plást, nebude stejný efekt.

Včelstvo tento podstavený NN = TL využívá jak potřebuje, je to jakýsi pojistný ventil a každé vč ho využívá jinak, některé víc, jiné méně, ale využívá ho vždy každé včelstvo. TLumič současně plní fumnkci vysoikého podmetu, který vynalezli Češi a jen oni - nikde ve světě se to nezná. Ptáček a ostatní propagátoři Vysokého Podmetu jej zdůvodňovali, že to je jakýsi únikový prostor pro svěšení včel (třeba aby nemusely vylehávat v létě pod česnem). Já dospěl k tomu, že OK, proč ne tento prostor pod VN, ale proč proboha nemá mít rámky s plásty? Sami stvořitelé VP v něm pak nechali stavět divokou trubčinu a jakákoli divočina je návrat do středověku nebo do pravěku a svědčí pouze o kvalitě duše protagonisty.

Ti jednoduuší nečtou "omáčku", ti neumí chápat kontext více jak obyčejně 3-5 a jen holých vět a tak omáčky nečtou, protože je nemají čím chápat jako slepec když nemá oči nemůže nic vidět. Slepec je ale pokorný a je vděčný když mu někdo vidění zprostředkuje. Někteří chtějí aby byli slepí a hloupí i ostatní když sami nemají čím vidět.

Lžou, že moje omáčky nečtou, protože na ně zavile zlobně reagují, zajímavé. A ukazují při tom sveřepou vytrvalost. Sami nikdy nic nesdělí, neumí se vyjadřovat a hlavně nemají co psát, dělají věci jako cvičené opice stále dokola a tvrdí, jak lze mít med i v klátu. To jim nikdo nevyvrací, i když Černý aspoň uzná, že med nemá a že mu moc včelstev nepřežívá. On ale neschopnost mít med a mít ŽIVÉ včely vysvětluje tím, že prý zkoumá kolik toho včely ještě vydrží. To je veřejné přiznání k vědomému týrání zvířat a nerozběrné dílo je protizákonné. V zákoně (či vyhlášce) není formulováno, že se nesmí včely chovat na divočině. Veterinární legislativa nařizuje chovat včely POUZE v takových zařízeních, které umožňují běžné úkony při ošetřování, ale musí umožňovat i řešení nenadálých situací z nich plynoucích výjimečných veterinárních opatření. To ale jakýkoli úl s nerozběrným a nebo jen částečně rozběrným dílem neumožňuje a tudíž je VS protizákonná, pokud to není v rámcích a používají se jen Horní Loučky jako se k tomu veřejně přiznává Černý. Ten má možná nějakou výjimku. Má jí skutečně? A má jí i zdejší exot?

MImochodem, to samé je Medná kráva a Japonský úl, tvrdím, že to jsou systémy nejen hloupé, ale protizákonné a naše legislativa je jen bezmocná a ZATÍM mhouří oči nad bláznovstvími některých exotů, protože nikdo normální by neuvěřil, že se najde někdo, kdo v době kamionů zvolí k přepravě žebřiňák a tak na to legislativci nepamatovali a nenapsali to do legislativy výslevně. A já žasnu, že někdo ten žebřinový vůz adoruje a vyzdvihuje jako nejlepší. Argument, že je hodně rozšířený je asi tak rozumný jako podobný argument, který by adoroval chození bosky, protože nejvíc lidí na světě nemá na boty a chodí bosky. A ano, i u nás se najdou exoti co chodí bosi...
Jen já se ale domnívám, že i blbé boty jsou víc než bosá noha a že i blbé auto je lepší než žebřiňák.

Takže když mám Optimal, ještě v dadant systému s rámky 27,5 mohl bych vám být sympatický, že? Ale nechci, protože jak píše bohemiagall, nesnáším vaše hulvátsví a neustálé otírání se o Langstroth a o spoustu dalších věcí. Nechte ostatní žít, neškatulkujte je, starejte se o svůj Blaník. Budete mít klid na vaše bádání.

Pro Toma - tak nevím, jestli má cenu vám oponovat a vyvracet ty vaše bludy. Bohužel si o sobě myslíte, že jste tady největší vč. odborník, máte dar řeči a proto je třeba každému vnutit tu svoji pravdu, protože ta jediná je správná. Bohužel sa asi rád posloucháte, takže ty svoje moudra chrlíte o stošest. Asi proto jsou vaší cílovou skupinou začátečníci, ti vám totiž moc odporovat nebudou.
Ikdyž mě úl langstroth vůbec nezajímá a nikdy bych si ho nepořídil, tvrdit o délce 43,5 ,že je rozšířenější než 448, je dost úsměvné a očividně vycucané z prstu. A když tak znáte Škvařila, jak to že nevíte, že jeho úl obsahoval 9 plástů 40x27,5 cm vnitřní míry, což je zaokrouhleně asi 42x30x9, tedy 99 dm2 ? Kde máte 150 dm? A proč opakovaně kritizujete ing. Řeháčka? Ten byl taky přesvědčen, že jeho úl je nejlepší a nejsprávnější a určitě pro povědomí o dadantu udělal víc, než vy. A určitě je dost včelařů, kteří v něm dosahují dobré výsledky. Je škoda, že vždycky pár věcí se kterými sa dá s vámi souhlasit zabalíte do mnohem víc vašich domněnek a vyslovených hovadin a navrch nezapomenete všechny, kdo s vámi nesouhlasí, arogantně urazit

Co dodat? Škvařil? Opravdu? Dostal jste mě!

Ale klidně se třeba stavte na hlavu, já tvrdím, že jeden systém je výhodnější než jiné a taky OPAKOVANĚ tvrdím aby to každý vyzkoušel než začne kritizovat a pouštět moudra.

Řeháček udělal to, že "obohatil" české včelařství o další úl, potléééésk a to jen z nepochopení. Ale on nevěděl co víme dnes my, byl to vývoj, já jen dokazuju, že je 150 dm2 za cenu 13 rámků slepá ulička - kvůli opuštění čtvercovosti a zavedení dalšího úlu když to není potřeba a lze to úspěšně dělat s tím, co je a existuje pradávno.

A proč oslovuju začátečníky? No proto, že začít včelařit je u nás vělmi drahé. Informací, většinou hloupě špatných je hodně, začátečník se nemůže umět orientovat. Propaganda mu tvrdí den co den, že jen USA a Západ atd. Pravda to není, propaganda nikdy není pravdivá. A tak jde o to, S ČÍM ZEČÁTEČNÍK ZAČNE! Nesčetněkrát jsem slyšel: "hm, jasně, mám blbý systém, jenže já o tom co říkáte nevěděl nic a u nás ve vsi všichni vnucovali Aadamce a někdo Langa. Tak jsem si vybral co bylo nejvíc - 24 a teď už to měnit nebudu, už tak to stálo hromadu peněz."

Neurážím nikoho, kdo nechce být uražen. Vždy je tam podmiňovací způsob, že kdo nechce nebo nemá čím pochopit, tomu moje názory adresované nejsou. Jenže to vy liberálové trpíte utkvělou představou, že hrstka liberálů jsou VŠICHNI a že vaše bludy chce většina. No nechce! Že mají lidi liberalizmu a hlavně toho, kam nevyhnutelně vede, plný zuby, předvedli právě dneska na Václaváku. Lidi dlouho mlčí...

Jen trefený husy se ozvou že? Má snad některá z trefených husí nějaký jiný názor kromě toho, že jsem já padouch? Aha, nemá, neví jak zlepšit včelaření, třeba s minimem nebo úplně bez VD. Jediné co víte jistě, že já jsem špatný padouch, co nemiluje milovanou Ameriku a Západ.

Možná, kdyby Řeháček konstruoval svůj úl o nějaké to desetiletí později, použil by míru Dadant-Blatt s 12 rámky, možná. A že vzkřísil 39x30 a pak mu vyšlo 13 rámků, -když můžou mít na východě DB s 12,14,16 rámky, tak proč ne. Stačí dát přepážku a 12 rámků bude stačit každé matce. A že udělal zase nový úl - vždyť vy tady děláte to samé s tím svým Blaníkem a přitom je to jen variace na Kamlerovu K39.

Co má úl Langstroth společného s s politikou, že na něho musíte plivat v každém druhém příspěvku? Do českého včelaření, které je už tak plné rámkových míra velikostí úlů českého původu, že se v něm jedna ztratí, se dostal úl z Ameriky. No a co. Vašemu bludu o tom, že v jistém úlu je míň VD než v jiných, věří jenom ti začátečníci. Proto jste se vrhl sem, kde jako správně "vyškolený" proruský šváb ovlivňujete ty nezkušené. Ze včelařského fora jste byl tak nějak vyploklonkován, protože se zkušenými včelaři jste nebyl schopen normálně diskutovat, do všech vašich reakcí jste cpal hulvátství, vlastní nasranost a zároveň i rozumy různých "odborníků" patřících k dezinformační scéně.Párkrát jste si trošku zahudroval na komunisty, to jen tak naoko, ale hlavně flusat na Ameriku a EU a NATO. A já se vás již po několikáté ptám, co to má společného se včelařím? Věřím vám, že se ozvou včelaři, kteří před nedávnem začali a zvolili míru 39x24. Podle zkušeností je to komplikovaná míra, jsou ale včelaři, kteří v ní včelaří úspěšně spoustu let. Že vám píšou i ti, co zvolili Lang? Tak těch bude pár, jednotky. Vždyť Lang nabízí různé výšky rámků, nízké dna, můžete včelařit bez oček. Všichni začátečníci dělají spoustu chyb, dělá je každý, pokud se nenaučil včelařit od třeba rodičů. Lidé chtějí jednoduchý návod, čerpají z internetu a při neúspěchu hledají zase na internetu. Tam se dostanou do víru typu úlu, rámkových měr, systému dadant a NN, jestli je lepší pro včelstvo čtverec či obdélník. Přitom například na jaře přidali medník v nevhodnou dobu, celou sezonu slabé včelstvo, slabý přínos, dalšími nevhodnými zásahy pro nápravu oslabené včelstva jsou pak dohromady s vnějšími faktory na pokraji kolapsu či kolabují. Při hledání důvodů neúspěchu dostanou na netu tolik různých informací, že kupí dalšy chyby. Ty nevyřeší přechodem jiný úl, ale oni narazí na odporného ruského trolla Toma, který by nejraději včelařil ve skvělém úle ruského původu a který se sice podobá Langu jako vejce vejci, ale z Ruska k nám jde vždy dobro a z Ameriky zlo, že, a myslí si, že jsou zachráněni. Ten ruský troll má řešení. Jsme Češi, všichni, že ano, a tak přijíždí zachránce Blaník, jako v té pověsti. Chudáci začátečníci. Úl medu nepotí a zdravé vitální včelstva lze chovat také v různých úlech. Může to být česká 39x24, může to být Langstroth, může to být Optimal, může to být ležan a ano může to být i Blaník. Ale není to tak, že jen v Blaníku dosáhnete kýženého úspěchu. Nenechte se oblbnout, i na mírách Langstroth můžete včelařit metodikou alá Tom.

Do optimálu se vejde 12 rámků s roztečí 35 což míra B sice má, ale má delší ouška. Takže zase bordel. No použití rovných nehofmanovských rámků to řeší. A kdo má místo mezerníku centimetr tlustou špičku prstu ten si opatrně udělá i manipulační mezeru. Včely si v tom nemají možnost v mezeře stavět divočinu.

Jste mimo. Original Optimal je na 11 rámků.

bee.st napsal(a):
Možná, kdyby Řeháček konstruoval svůj úl o nějaké to desetiletí později, použil by míru Dadant-Blatt s 12 rámky, možná. A že vzkřísil 39x30 a pak mu vyšlo 13 rámků, -když můžou mít na východě DB s 12,14,16 rámky, tak proč ne. Stačí dát přepážku a 12 rámků bude stačit každé matce. A že udělal zase nový úl - vždyť vy tady děláte to samé s tím svým Blaníkem a přitom je to jen variace na Kamlerovu K39.

Tady se velmi hrubě mýlíte. Kde by vzal Řeháček tu míru 39x30? Co to vykládáte? Moje rodiče měli univerzály z plánků z roku 1947 a ty měly v plodišti s okýnkem, přístupeném zezadu (nikdy jsme tak nepracovali) i horem - proto UNIVERZÁL 12 rámků, měly pevné dno (univerzály prostě) a tudíž nebyly čtvercové, měly nepřímo studenou stavbu pomocí mezidna. Vlastně něco jako boční předsíňka u MU, ale tady byla pode dnem, oba podmety 18 mm.

Úl měl tedy velké plodiště na 12 rámků míry 39x30 a to dávalo 140 dm2. K těmto izolovaným plodištím, mezi palubkami měly 60 mm slámy, byly tenkostěnné NÍZKÉ nástavky 39x14.6x11 se stěnou smrk 30 mm. Dnes jim říkáme NN a tehdejší včele stačil u poloviny vč 1 medník, druhá polovina vč měla medníky 2 a málkody uměla tehdejší včela obsednout druhý medník u poloviny vč, spíš tak u řetiny a ne každý rok. Jak se úl jmenoval nevím, sériově se asi nevyráběl, ... (posláno soukromně).

Já logicky v úpočátku osmdesátek vyšel z toho, co bylo doma a v čem se po příchodu Kraňky včelařilo skvěle, jen se musely nadělal medníky, každý úl potřeboval 3 a asi "větší" polovina 4 a vždy se vyskytlo výjimečné vč nebo dvě kde bylo medníků 5. Včely se v tom rojily málo, mřížka se používala až po rané snůšce když se převěsil plod.

Úl byl postavený přísně podle ČSN a protože jsem za celý život stejný úl nikde neviděl, dal jsem jeho nástavkové variantě název Blaník, ale všimněte si, že jsem použil termín "pracovní název" a tudíž to není definitivní jméno.

Takže nezavedl jsem další úl, jen jsem postavil úl z kompnentů jaké byly doma. Tudíž úl byl vynalezený když Kamler, který potom zplodil neosvědčenou K39, ještě nebyl na světě nebo tahal za sebou na špagátě dřevěnho kačera! Mimochodem poslední 3 univerzály (ale se zrušenými okýnky, která ale někde mám) sloužily do letoška, až letos jsem je vyprázdnil a včely dal do nástavkáčů. Ale úlům skoro nic není, fungují a jen podotýkám, že se v nich dá včelařit skvěle se stejným výsledkem jako s nástavkáčem, jen díky tomu, že TL nemůže být o pd plodištěm a nejde tam dávat ani KK je na stený med práce asi dvojnásobek. Ale med je rovněž panenský. Blaník nezná převěšování plodu a vytáčení někdy zakladených rámků a NIKDY se v něm nevytáčí vysoké rámky, vše stejné jako u nástavkáče. Mimochodem, důkaz nepravdivosti adorantů nástavkáčů, že JEDINĚ v nich lze dosahovat vynikajících výsledků. Je to lež a je fuk zda vědomá nebo z neznalosti! Jde to, jenže pracněji. Pořád ale zlomerk práce proti NN systému s nesmyslnou rotací nástavků, která je nesmyslná i u klasiky BVD = Adamec na 11 rámků tedy kvadrát jak to nazval Kamler u K 39. To K není nic jiného než vyzdvihnutí čtvercovosti toho úlu zakomponováním té výhody přímo do ázvu úlu = Kvadrát. Pamatuju si článek, kterým ve Včelařství svůj úl Kamler představoval. Byl celý z hobry a to prostě nemůže fungovat. Ne, že by hobra nefungovala, ale musí nástavek mít horní a dolní rám, jinak v tom včelařit nejde. Tak možná blbě rok, dva, pak se rozpadne.

To je moje filozofie, nevynalézat nové, ale snažit se využít stávající a přizpůsobit a předělat to k potřebám jaké mám k dispozici. Jistého Dalibora prý nouze naučila šmidlat na housličky. Mě nemožnost sehnat materiál a stroje přiměla naučit se vyjít z toho, co bylo doma k dispozici a jen dopl%novat stávající a plynule přecházet na modernější systém. O Systému originál Dadant jsem neměl tušení a že je to sovětský úl MNogokorpusnyj jsme nevěděl a přečíst metrák starých časopisů Pčelovodstvo po tátovi jsem byl líný. Že úl, který později nazvu Blaník, je doslova nadčasová bomba mi došlo až mnohem později a že to hravě strčí do kapsy všechny cizácké hlouposti je zřejmé.

Pobavil jste mě jak máte za to, že Kamler něco vynašel a že je jakýmsi etalonem. Nevím kdo vynalezl univerzál, ze kterého jsem já udělal Blaník. Je to přece to samé jako Řeháčkovo čudo, jen to nemá 13 rámků a využívá to výhody kvadrátu -. to je jediné co Kamler pochopil dokonale a využil - a taky Blaník nemá hřebeny, což je další kur.ítko k neuvěření ničemně hloupé, komplikace prostě. Ještě k tomu drahá.

Kdybyste, než začnete kritizovat, hledal v tom, co tu píšu, nedopustil byste se téhle blamáže. Ale já vám rozumím, chápu, v dnešní době nikdo nic delšího číst nechce a hledat něco v minulosti se nikdo necjhce obtěžovat (kor když to píše antiliberál). A nejvíc funguje heslovitost, nic delšího než 3 holé věty. Dobře tenhle svět nedopadne a bude to jen proto, že budete znovu vynalézat vynalezené a opakovat chyby předků, páč jste líní (tvrdíte, že nemáte čas) studovat starou literaturu a konfrontovat jí s vývojem, který mezitím nepřetržitě probíhá.

Znovu připomínám. Nestačí včelařskou literaturu (a žádnou odbornou) číst. Čtou se romány. Odborné věci se studují. Něco si pamatuju 50 let, nevím odkud a tak hledám kde a najdu a dám to sem a obyčejně to doplním o to, kam se mezitím posunulo poznání v oboru. To je studium, číst, narazit na něco povědomého nebo nesrozumitelného a sám si dohledávat o co jde se maximem souvislostí. To je studium a ne hltání jak hltání telenovely v bedně, honem honem kdy už bude konec, a musí to být jedině happy end!!!!!

Spkojen? Dočetl až sem? Pochopil? Asi se neomluvíte, viďte. Já vím...

Kde by vzal Řeháček míru 39x30? To myslíte vážně? Že by učitel z Nasavrk neznal rámkovou míru, která tady byla od 40.let? Ul, co popisujete sa jmenoval Univerzal II a normálně sa serivě vyráběl. Od kterého roku si fakt nepamatuju, může to být ten rok 1947, nevím.
Jednou z možných variant K39 mohl být tenkostěnný úl, v Brně sa vyráběl od roku 1985, kdy skončila výroba budečáků a univerzálů a je mně fakt jedno, kdo ho udělal první, jestli vy nebo Kamler.
Nevím, proč pořád opakujete tu blbost s "mnogokorpustnym" úlem. Dadant-Blatt měli a chtěli úl s nástavky s jednou mírou, proto míra 435x230 ( ne 232, jak jsem psal minule, moja chyba).
Nepsal jsem, že Kamler něco vynašel, jen vzal nejrozšířenější rámkovou míru a nakreslil plánek na výrobu levného a jednoduchého úlu, tedy v té době.
Fakt nevím, v čem jsem sa mýlil a za co bych sa měl omlouvat

Namátkou něco pro Toma - https://www.youtube.com/watch?v=752pwixAQvo

Tome, jeden příklad za všechny, jak děláte z lidí blbce. Jedna z předností Blaníku má být, že nezná převěšování plodu. Máte spoustu dalších úlových sestav, kde nemusíte převěšovat plod. To nemusíte ani v NN systému. Převěšování je či není v metodice včelaření, nemá to s úlem nic společného, stejně jako například používání či nepoužívání mateří mřížky. A kolik lidí znáte, co tvrdí že dobré výsledky je možné dosahovat jen v NN systému? Já žádného a to znám pár včelařů z NN systémem. Vy jste z těch Rusáků tak zblblý, že vypouštíte alespoň včelařské dezinformace, když už vás moc nenecháme tady rozvíjet nějaké vaše světonázorové zvrhlosti.

bee-st

Mýlíte se, Mnogokorpusnyj je originál Dadant-Blatt s mírou 43,5x30x12, jen se nesměl jmenovat amerikaňsky a tak dostal název podle toho, že nástavek je rusky korpus a překládá se to jako vícenástavkový. Logicky je pro nástavkový úl v ruštině pojem mnogokorpusnyj a znamená prostě nástavkáč, pokud se to slovo napíše s velkým písmenem, pak označuje jeden konkrétní ze všech vícenástavkových úlů. Abych doplnil vaše vzdělání úplně, původní slovenský výraz pro nástavek byl debnička, e se vyslovuje jako ě a až později se ujal název nadstavok. A ukrajinsky je zase nástavek magacin, jenže to slovo zase v ruštině (možná i ukrajinsky) znamená zásobník, třeba u flinty. Ale za rakouska byl "česky" magazín prostě obchod se smíšeným zbožím nebo tak něco. Proboha nechytejme se tu slov, prosím.

Ale Mnogokorpusnyj je prostě originál Dadant-Blatt a tudíž je tohle nejrozšířenější úl planety. Rusové (Sověti) ho používali buď jen s velkými nástavky a nebo i jako kombinaci VN + NN. Rusové slovo Dadant píší jako Dadan. Západní Evropa, kromě Německa a německy mluvících zemí jiný úl nezná, Balkán, Itálie, Skandinávie. Bratr Adam vyšlechtil svojí Buckfastskou včelu právě na této míře. Ale to máte fuk. To není až tak důležité. Prostě jádro sdělení a to vám zjevně uniká, je, že Blaník není můj vynález a tedy jsem já neudělal nový úl jak jste mě vy ve své zaslepenosti napadl a za to jste se měl omluvit. Takže, Řeháček vzal známou míru a udělal paskvil z nepochopení, těžký, nesmyslný úl. A vzdal se kvadrátu. Ale jistěže se dá v ED včelařit a úspěšně. Ono se dá jezdit a úspěčšně i na kostitřasu, jízdní kolo ale poskytne jízdu pohodlnější.

Netvrdil jsem, že mí předkové (jejich přátelé) vynalezli univerzál s mírou 39x30, nikde to přece netvrdím. Vy snad fakt neumíte chápat psané slovo. A tak konec debat tímto tónem a v tomto duchu, co vy na to?

Jo a já samosebou nepřehlédl váš překlep 232, ale nechytám se nepodstatných nesmyslů. A navíc, pro mě je historie úlů celkem marginální záležitost a klidně se mohlo před více než 50 lety stát, že jsem si něco zapamatoval nepřesně. O tom včelařina není, domnívám se. Spíš než abyste nám tu vysvětloval jaký jsem já de.il (nejsem neomylný, nejsem Bůh a neživí mě to), co kdybyste nám vy dal svojí originální provozní metodu s minimem léčení a nulou a nebo nepatrně VD? Bez úhynů a s nejmenší možnou myslitelnou pracností na kilo medu? S tím, že to každý může vyzkoušet v každém úle, který má. Nejde totiž vůbec o úl, ty se liší jen, pracností a některých určitý efekt nepůjde udělat. Já jen tvrdím, že s Blaníkem to půjde nesnáz.

Vím, že nedáte nic, žádnou provozní metodu, jako BG a Irokez. Kritizovat, to umíte a co ještě umíte? UIrčitě toho není málo, ale vymluvíte se, že nemáte dar řeči jako jste to docela výstižně sdělil o mě. Ale my si to přeložíme i z vět kostrbatých a nečtivých, sem s tím! A tuhle poslední výzvu myslím fakt vážně bez posměchu a rytí. Učme se tu jeden od druhého, jen respektujte, že fakt nejsem liberál a nesnáším když ten zlořád prorůstá jak rakovina i do včelaření.

irokez - Jasánku,

vy jste ale už fakt mimo. Váš příspěvek, kde mě označujete za proruského trolla, nebo jak to píšete, je dokonalým odkopáním. Asi nevíte kdo byl Jasánek. Byl to ultrauvědomnělý b.b, který komunistické ideologii doopravdy (ma.or) věřil, že tím byl nebezpečný i pro komunisty a tak se ho zbavili tak, že ho strčili mezi Pétépáky. Najděte si to kdo to byl.

Ti, co opravdu věří nějakéí ideologii, jsou pro režim s tou ideologií zvlášť nebezpeční a třeba první koho Němci vybili, vyvraždili v Polsku, byli Polští antisemité. Možná by bylo dobré abyste to věděl. Nic tím netvrdím, neříkám, jen že doopravdy na EU a ty hllouposti věří dnes vážně jen Jasánkové.

Takže, my dva se nemůžeme spolu bavit o světonázoru. Netahejte do včelařiny názory a práva a ty kra.iny a pište jen o včelách. Takže ne, že si můžete dělat co chcete. Vy si můžete dělat co chcete až budete vědět jistě, že tím nepoškodíte a nezkomplikujete práci a neohrožujete včely ostatních. V soukromí si věřte třeba na Maryčku Magnovu!

Včera mi můj zeť (má socilání sítě, já nemám) řekl, že vyrostla sorta lidí, kteří NÁZOR považují za fakt a vy mi do toho dokonale zapadáte. Váš názor je mi celkem fuk, neotravujte s ním tady. Respektujte prosím, že někdo z EU, NATO a USA neomdlévá blahem a že kdo není pro EU a ty další je ihned pro Rusko. Máte dokonale vymytý mozek. Konec debaty s vámi dokud nevemete rozum do hrsti.

Příhodu z dětství. Mám s Rusy (Sověty) osobní a ne zrovna příjemnou zkušenost.

Jako 12 letý kluk jsme s partou podobných a i starších výrostků čekali na můstku přes potok v naší vsi na rusáky. Rodiče byli v práci a netušili, co děláme. Z rozhlasu jsme věděli, že tanky přijedou. První jel gazík bez plachty. Z něj vyletěl důstojník, strašně řval a mával rukama, nadával, pobral nám ty vzduchovky a hodil je do potoka. Řval, že jsme měli štěstí, že jel první on, že ti v těch tancích už dva dni nespali a nejedli a že by nevěděli, že to jsou jen hračky. Báli by se a některý by třeba zazmatkoval... (kdo ví co těm osmnáctiletým výrostkům generálové a politruci nakukali)

Pak se vrátil k autu a přinesl nám krabici, větší než je dnešní banánovka, plnou nějakých sušenek, kupodivu velmi dobrých. Pravda v obalu jako byl šedomodrý balící papír a na něm bylo jen nějaké číslo. Do smrti tomu padouchovskému rusákovi nepřestanu být vděčný. Ne za sušenky, za ty fakt ne.

Jo a až po letech mi došlo, protože v autě byl po zuby ozbrojený, ale úplně klidný řidič, že to vše byla propaganda, že věděli, že malí kluci by mohli dělat blbosti a proto jel před kolonou vždycky ten, asi speciálně vyškolený důstojník. Se sušenkama a vlastním vojákům nedali nažrat dva dny! Jak sám věrohodně říkal.

Jo a kdyby se někdo z vás na hrdinství ptal, tak pro mě je hrdina ten nepřátelský důstojník a i ten řidič a myslete si o mě kdo co chcete. Jeli první a nemohli vědět, že narazí jen na malé kluky se špuntovkama.

Kdo tady začal tahat politiku do včelařiny? Vy. Oplácím stejnou mincí. Kdo píše nesmysly o včelařině, aby ze sebe udělal odborníka. Vy.

Tome, s váma je strašná sranda, to jak všecky ty nesmysly úplně vážně znovu a znovu opakujete a vymýšlíte další, to je fakt obdivuhodné. Vy ste sa měl dát na psaní pohádek, myslím, že byste byl hodně úspěšný. Nebudu sa už opakovat, ale rád bych ještě věděl kde tvrdím, že vaši předkové (jejich přátelé) vynalezli univerzál s mírou 39x30 . Proč bych toto tvrdil? Je zarážející, že pomalu v každém svém příspěvku někoho obviníte z nechápání psaného textu, ale sám nepochopíte ani to nejjednodušší, ledaže by ta číslovka ve vašem jménu byla hodnota vašeho IQ, pak by to ovšem dávalo smysl. Jo, to už je asi za hranou, ale s vaším smyslem pro humor to určitě přejdete s úsměvem. Jste fakt dobrý srandista, díky za pobavení.

Javali napsal(a):
Tom je starý zkušený chlap. Každý si z jeho rad může něco vzít nebo to nechat být. Chcete stejnou minci? Založte vlákno Langstroth nejlepší úl na světě a tam toho napište detailně a smysluplně tolik co Tom a on vám to tam bude chodit pomlouvat a říkat vám, že jste blbové s poškozeným mozkem a pak si budete kvit.

Děkuju vám. Máte pravdu. Až na jednu věc. Nebudu jim tam chodit plivat do kafe, nechám je být a případně je vyprovokuju k argumentaci a smysluplnému porovnávání, prostě aby dokázali svá tvrzení. Ale na jejich vlákně je nebudu vy.írat. To je součást liberálního smýšlení, myslí si o sobě, že jim lejno nesmrdí a kdo nesdílí jejich pokřivené vidění světa je starý de.ent a b.b.

Ale už jste někdy zažil, že by si někdo naběhnul na propagandu a pak přiznal slovy "já v.l, že jsem si nejdřív raděj něco nepřečet! To jsem naletěl protože jsem hlupák."

Tak tohle jste ještě u liberála nikdy nezažil a tím se tito exotové odlišují od normálních lidí, kteří v drtivé většině mlčí, nechtějí se s podivíny hádat.

Podivíni vy.írají, ale jak se někdo brání, volají maminku (chtěli by tu moderátora), napadjí z hulvátství, v čemž se ale BG nikdo nevyrovná a fňukají jak málo jsem já demokrat, že si dovoluju bránit se jeich liberálním bludům. Pro tyhle týpky platí demokracie jen jedním směrem, denně to vidíte v TV a v mejnstrýmu.

irokez

Už tu máme Jasánky dva, huráááá! irokez, nezačal jsem, to vy a vy jste tak bohorovně přesvědčený o své liberální pravdě, že jí považujete za normální a nedáte pokoj. Co umíte u včel vy? Tedy kromě toho, že jste si zvolil západní úl? Co umíte s ním?

bee.st

Opakuju, kromě kritiky mojí osoby, co umíte u včel? Nic moc viďte, já to tušil. A co ještě povíte?
Na hadr nelehnete, já vím, zuřivá Víra je spalující a vy jste u vytržení v nábožné Pravdě.

OPAKUJU, UMÍTE NĚCO U VČEL? CO?

Jasně, vy zadarmo nedáte své know-how a myslíte, že kdo jej dá je lhář a pohádkář. Tak jste zdeformovaní, že to ani nevyzkoušíte. Jasně, takových vás je.

Chápu, že když někdo tvrdí, že lze chovat včely bez úhynů, s obstojnými výnosy panenského medu, s minimem pracnosti s obyčejným českým úlem, bez kyselin a jiných kejklů, zní vám to tak neuvěřitelně, že to prostě pro vás nemůže být pravda.

Pro mě je to rutina a už docela nuda (potřebuju a už jsem našel vyšší level ve snažení) a tak jsme se s kolegou rozhodli, že části vč nedáme vůbec Gabon a první a jediné léčení bude jen jedna fumigace Varidolem po 10.10. a oba sem dáme pravdivě výsledek. A jsme připravení na to, že tomu mnozí neuvěří. Váš boj!

Ale důležité je si uvědomit, že nešlechtíme varroaodolnou včelu, v genetice to není. Je to pouze v úle a ani to není rozhodující. U nás obou to jde v 39x30x11, 39x24x11 a 39x34,7x11 a vše je kombinováno s NN 11,15 a 17 a to tak, že k jakémukoli úlu jakýkoli NN jak je zrovna nejvhodnější. Je to v technice, tedy v provozní metodě. A zkusit to může podle podrobného návodu, který jsem tu zveřejnil každý bez ohledu na to, jestli mě má rád nebo nerad a jestli adoruju EU nebo ne.

Polopatě. Fungovat to bude u každého úlu pokud bude v kombibaci vysoké plodiště s nízkým nástavkem ve funkci TL a medníku. Žádná rotace nástavků, žádné bl.osti navíc jako kyselinování, sejta, monitorování, očka, nic, jen obyčejné včelaření líného včelaře, který se ve včelách hrabe nerad a pokud nemusí, neleze do nich páč je alergik a bodnutí mu fakt dobře nedělá.

Pro Toma poslední příspěvek k tématu mnogokorpustného úla, doufám, že sa na to podíváte a přiznáte jako chlap, že jste sa zmýlil a nebudete vymýšlet další pohádky.

https://www.youtube.com/watch?v=ypS81DkEUvE

Proboha!!!!! Nerozumím až tak dobře rusky. Ale v této minutě - 2:20 včelař snižuje rámky STARÉ MÍRY tedy D-B na novou míru vysokou 230 mm. Tehdy se mělo za to, že socialistické včelaření musí být co nejlacinější v nákladech a dvě míry v jednom úle soudruhům i u nás vadily kvůli menším sériím při výrobě a tudíž vyšší ceně. U malovčelaře se to nedá vůbec nijak zohlednit, v celostátním měřítku to pak už rozdíl byl.
Taky je nutné vědět a mít na paměti, že tehdejší Sovětský Svaz měl území za polárním kruhem a i jižní subtropy. V každém z těchto pásem je vhodné něco jiného. Copak opěvovaný Langstroth má jen jednu výšku rámku snad?

Je nutné si uvědomit, že socialistické včelaření nešlo, podniky byly těžce prodělkové a vždy dotované ostatní výrobou a tak teoretici hledali úspory v nákladech a včelaři se jejich nápadům museli přizpůsobovat.

Film je prastarý, odvolává se na Taranova a tudíž pochází z asi tak 60 let. I přednes komentáře je poplatný té době, čirá propaganda a i počet rámků se přizpůsoboval VČELE a klimatu v té které části Svazu.

V životě by mě nenapadlo, že přijde den, kdy někdo ryze propagační masírku bude vydávat za odborné pojednání a důkaz čehokoli. Vzpamatujte se člověče, kde jste žil doteď, na cizí planetě?

Jdu dokoukat váš film a jestli se mýlím, napíšu to sem. Napíšu sem v každém případě, ano?

Ale popravdě, nadchnul jste mě tím filmem, sám bych ho najít neuměl a díky vám za něj.

V minutě 7 je to jasné. Oni chtějí max plodu v druhém nástavku, něco jako dělají u nás soudruzi v 24 dodnes. My jsme ale asi o něco dál, co myslíte?

Ale jdu pokračovat v koukání. Jen snad, že kdybyi si profíci takhle hráli s peřinkama, moc by toho neuděli. Moc jsem nepochopil kam odnáší ometené rámky s plodem bez včel.

Minuta 9:20

Proboha co to ti chlapi dělají? Oni neprodukují med ale plod a tedy včely!!!!

Chápete vůbec kontext bee.st? Vy berete jako důkaz že já lžu naprosto jinou zemi, jiný motiv včelření, jiné snůškové zdroje (vypočítávají je tam v titulkách ale moc jsem je nepochopil co je to za rostliny) a těm snůškám uzpůsobenou míru, počet rámků a technologii? Svatá prostoto! Jinak se to nazývá podpásovka!

Ale jdu to dokoukat. Je to obtížné, pro mě, přiznám se.

Už chápu. Minuta 10:00. Oni vrbovku a lípu mají jako podněcovací snůšku pro využití slunečnice!!!!!!!! Proto v době květu jabloní dělají psí kusy a dřou se s přehazováním třech vysokých nástavků (23 cm) a provokují matku k zakladení všech tří beden aby měli dost včel na slunečnici.

Jdu spát. Vy nechápete kontext, chytáte se centimetrů a vůbec nechápete jinou zemi, jinou včelu, jiné snůšky, všechno jiné. To je to samé jako když někdo vidí Ameriku a nekriticky adoruje úly a technologie odtamtud.

Ztrácím s vámi čas. Až se proberete v naší české a moravské realitě a ve 21 století, dejte vědět.

Jádro vašeho sdělní. Já tvrdím, že optimum je 11 rámků při míře 39. Někdo najde film o ED na 13 rámků vysokých 30 a nebo o Tachováku na 9 rámků 24 a bude to dávat jako důkaz něčeho? Bude tím dokazovat, že lže když říká, že základní český úl má 11 rámků? Zdržujte a odvádíte pozornost jinam. Váš motiv mě nezajímá, je jasný.

Přece jen se vracím, film je boží! Vyhánění včel z medníku za 2-3 mu inuty chemicky, hele, to by zajásali dnešní ekologisti. minuta 11:30

Hele ten film je taková bomba, že si ho skouknu celej! Je paráda jak v socializmu nic nebyl problém. Jo a sovětská kráva Máša dojla denně 220 litrů. Škoda, že to nebylo podmíněno geneticky, dneska v Holandsku, kde vybíjejí polovinu krav že prděj metan, by měli mlíka pořád nadbytek.
V životě bych nevěřil, že téhle masírce uvěří dospělej chlap.

minuta 15:00

No ano. Po slunečnici jedou na pohanku, je asi tak 15 srpna a to včely už skutečně přestávají plodovat a tak med skutečně stlačuje plod dolů. On ho nestlačije med, ale prostě konec sezony. Jo a je třeba nepřeslechnoit nenápadnou zmínku u pohanky, že když je snůška dává se čtvrtý nástavek.
No a předtím odvíčkování (razpečatka), žádný problém, jen radostná práce.

bee.st

fakt vám děkuju za film. Připomnělo mi to propagační filmy mého dětství když mi bylo asi tak 8 let, maminka mě brala na schůze s promítáním sovětských filmů o včlařství. Ne, že by tak milovala Sověty, ale jiné filmy nebyly a nebo se nesměly na schůzích MO promítat. Bylo to báječné. Ne ty filmy, ale ten život před sebou a naděje, tajemná budoucnost, snění...
Doma jsme si s maminkou povídali o těch filmech a dobře jsme se bavili, už jako dítě jsem věděl, že to jen jako a že ve skutečnosti včelařina taková idylka není. Hlavně ale mi bylo jasné, že tam a tady je fakt rozdíl!

Ve snu by mě nenapadlo že jednou k stáru narazím na vás, irokeze a BG. Uff!!!

No a závěr je fascinující. Na zimu se nechá včelsatvu 30 kilo medu, u nás je to mnohde celoroční výnos a hlavně tam říkají, že v obyčejném úle je výnos ani ne poloviční.

Prostě tehdejšímu socialistickému KONZERVATIVNÍMU mužikovi bylo potřeba vysvětlit, že má včely chovat ne v tradičních, ale vícenástavkových úlech, které lze upravit podle místních podmínek na nižší míru i menší počet rámků, hlavně aby byly stejné ve všch nástavcích. A bystřejšáí jistě nepřehlédli, že to dělají dva mladí, zdraví chlapi stejně, jako mladí zdraví američtí nádeníci v USA dnes. My ale včelařímě fakt jinak a povětšině nejsme mladí a zdraví nádeníci.

Film je nádherný, je to jistý druh skanzenu a opakuju, že díky za něj. Ale ke sporu, který jste vy bee.st vyvolal, nijak nic nesděluje. Opakuju jako u Langa a cizákova. JINÝ ÚL, JINÁ VČELA, JINÉ PODMÍNKY. Jen blázen by chtěl aplikovat cizákov tady a je jedno zda ruskovýchodní nebo americkozápadní.

A vo tom to celý je!

Tak jak víte, kdo něco je a kdo něco není, tak přesně víte, kdo má zápaďácký úl a kdo ne. . Mám Optimal, vedený jako dadant, s 11 rámky ( nechápu, proč by do něho javali cpal 12 ), předností je čtverec a to, že nemusím převěšovat plod. Je vidět, že nečtete ani krátké příspěvky.

Tome, tak to už je jasné, vy prostě nechápete podstatu věci. Mně je u prdele nějaká metodika těch sov. bláznů, dal jsem to sem proto, protože hned na začátku ten ruský mužik říká rozměr rámků. Vy jste tvrdil, že sa jedná o úl D-B, já vám jen dal důkaz, že nemáte pravdu. Myslel jsem si, že budete aspoň trošku chlap a přiznáte to, ale jak vidím, jste jen obyčejný zbabělec. Té odpovědi na mou otázku sa asi taky nedočkám...

Pro Irokéz: on ty příspěvky asi čte, ale nerozumí jim

Tak abyste teda věděl. Já psal jen, že se tam vejdou a vždycky jsme tam 12 těch rámků měli, je to čtverec. Je to systém který jsme dostali na rámkové míře B, která má rozteč 35, zatím co optimál má 37. Včelaří se na tom dvouprostorově, plodiště, mateří mřížka, medník. I 12 rámků je na plodiště málo, tak proč mít jen 11? Ale bylo to dobré na přirozené množení rojením. Rozměry bedny stejný jako Optimál, proto jsem na něj přesedlal. Asi se to k nám dostalo někde ze slovenska.

Děkuji za vysvětlení.Pochopil jsem to tak, že do Optimalu chcete teď narvat o rámek víc. Klidně to i dělejte, ale pak tomu prosím neříkejte Optimal. Bude to nějaké čudo, co neodpovídá výkresům normám a to nemá Tom rád.

A co jsou teda nejčastěji používané úly v Rusku a na Ukrajině na míře 435x300? Proč tomu říkají Dadan? Jen tak ze srandy?

Když se podíváte na německý včelařský e-shop- Holtermann, uvádějí u Dadantu různé rozměry rámků, pak asi Dadant může být leccos.

Když sa u toho Holtermana podíváte pozorněji, tak příjdete na to, že nesmyslně uvádějí jako délku rámku délku horní loučky.

No, ano a pak se můžeme dohadovat, kdo a jaké ozměry kde ve světě uvádí. Přitom němci byli vždycky velmi precizní a teď taková bota.Že by jiný kraj, jiný mrav ?

Klid, řešíte nesmysly.

Ruský Mnokorpusnyj má míru 43,5x30x12 a má několik modifikací asi tak, jako Lang. A na přiloženém videu, kde jde o využívání pro nás velmi pozdní snůšky v červenci a v srpnu TEDY NAPROSTO ODLIŠNÉ VČELAŘENÍ, TEHDY JEŠTĚ BEZ VD A PŘIZPŮSOBUJÍ TOMU (DĚLAJÍ ATYP) ÚL , snižují rámek proto aby včelařili s jedním rozměrem bedny. Mám za to, přesńěji na 1.000% vím, že kdo tu nechápe je bee.st

Ale to je úplně fuk. Hádáme se tu o kra.inách, někdo se drží marginálií jako ho.o košile a chce tím asi dokázat že já jsem v.l. A sám nedá do palcu nic, jen bl.je hnusy A to jen proto, že jsem normální a chci normální život v normální a ne EUrohujerské, ani US a NATOhujerské a ani rusohujerské a ani muslimhujerské politickokorektní liberální bláznivině.

Já jen tvrdím, že nevím úplně jistě jak, ale podařilo se mi přijít na způsob či systém, kde je nejméně práce a nejlepší výsledky s minimem léčení a že není nutné dělat kra.iny s nepoužitím chemie, když med není v rámcích, které byly v úle když se léčilo. Pak se může léčit vitriolenm, nebo cyankáli nebo Cyklonem B a je to dop.ele jedno! Co na tom furt někdo umí nechápat? Zkuste to a pak se bavme, do té doby je to jen poštěkávání hloupých.

Polopatě. Kdo ode mě ví, že může mít panenský med z rámků, VE KTERÝCH NEMŮŽOU BÝT REZIDUA TVRDÉ CHEMIE A PŘESTO JÍ NEPOPUŽIJE, NENÍ NORMÁLNÍ A JE ZASLEPENÝ A NEVEDE HO RATIO, ALE VÍRA.

Konec diskuzí, zkuste co říkám a pak mluvte, do té doby držte kloaky! Myslím tím vás tři, BG, irokez a bee.st. Dejte něco lepšího, nemáte? Já vím, tak drže zobáky. Někdo to co dávám já třeba chce.

Jeden názor z praxe http://www.vcelar.com/index.php/clanky/16-langstroth-vs-optimal

hoďte na Jasánka síť

Nervy na pochodu, že? Sám si za to můžeš, Tomíku.

A vy normální, máte někdo něco k Blaníku?

Jeden tu neumí číst a cpe sem Langstroth a Optimal, tady je to o jiném úle.

Tom50 Chtěl bych se vás zeptat jak je to s tlumičem.
Při mé míře 42x27,5 bude v plodišti 110 nebo 120dm3. Pokud počítáme, že na plod je třeba 150-160dm3, lze toho dosahnout tím, že i s tlumičem bude prostor cca 180dm3, ale včely si podle síly vystaví a obsednou kolik potřebují a zbyde jim trošku rezerva? Ovlivní to něco?

Krško, neustále tu kritizujete Langstroth, i když je to vlákno o Blaníku. Jako jednu z předností Blaníku uvádíte, že je to čtvercový úl. Dal jsem sem příklad, že vaše pravda nemusí být jediná neměnná, ale že existují i jiné pravdy.

Javali napsal(a):
Tom50 Chtěl bych se vás zeptat jak je to s tlumičem.
Při mé míře 42x27,5 bude v plodišti 110 nebo 120dm3. Pokud počítáme, že na plod je třeba 150-160dm3, lze toho dosahnout tím, že i s tlumičem bude prostor cca 180dm3, ale včely si podle síly vystaví a obsednou kolik potřebují a zbyde jim trošku rezerva? Ovlivní to něco?

Takže vy máte Slovenské B 10?

Pak by to mělo 115. K němu je NN vysoký 17 a tedy 71 dm2 a tak jste na tom vlastně ještě líp jak já se třicítkou 39 a 11 rámky. Blaník dává s patnáctkou 193. No a vlastně si odpovídáte sám a správně.

Jen je nutné mít na paměti, že je jiný poměr výšky 27,5 : 17 a jiný u 30 :15. Z toho vyplývá následující.

Mám za to a neumím dokázat, že velkou roli hraje velikost plástu (to je dokázané) a moje doměnka je, že čím větší je rozdíl ve výškách nástavků, tím líp, protože pak se matka drží, když je ve VN dost místa, vždy raději vysokého prostoru. Proto dvě 24 na sobě nefungují tak, jak je potřeba. Pro plodiště je jedna bedna 39x24x11 málo, ale dvě moc. Spodní je pak moc velká. Dává to 206 a to se od Blaníkových 193 zase až tak neliší a přesto to nefunguje jako u Blaníku. A to proto, že ve výškách rámků není rozdíl. Pak jim matka neklade dělničinu v celé jedné bedně jako v Blaníku s nízkým TL, ale asi na polovině rámků v každé bedně, možná v hornější o rámek či dva víc. To pak znamená, že mají plod naprostředku a u krajů medové rámky a nebo mají víc rámků plodu než cca 9-10 a proplodují značnou část snůšky, kterou by mohl mít včelař. To, jak kladou v každé bedně na méně rámcích pak zase řeší zebrováním a tím zase mají prostřídané hnusné rámky s pěknými a když by neměli vytáčet zakladené rámky, nejde to nijak udělat a tudíž oni panenský med nemůžou dělat. Tudíž jejich rámky na med jsou v úle v době léčení a kvůli tomu zase vymýšlí jak nepoužít účinné prostředky - Gabon a Varidol. Prostě není z toho cesta ven, začarovaný kruh.

No a vy s menším rozdílem výšek rámků budete mít malinko větší potíž než mám já na třicítce + 15, rozumíte mi, prosím? Ale klid, půjde to ve vašem úle skvěle, akorát mě v TL chová dělničí plod jen asi 10-15% vč a to jen těsně před vrcholem a vám holt toho dělničího plodu asi dají do TL víc. Ničemu to až tak nevadí. Nebo prostě dám vám celou pravdu. Možná budou dole ochotněji chovat dělnice a hrozí, že víc proplodují a tak je nutné nemít Singer nebo podobné masařky. Singer by ale neměl mít nikdo, kdo nechce hodně včel a méně medu a chce mít medu víc. Někdo tu ale psal, že ví o někom, kdo má Singrovky a je s nimi úspěšný. No ano, lze se asi s nimi naučit a za cenu vícepráce jde všechno. Já ale dělám zbytečně navíc nerad. Kor když vím, že bych si mohl práci ulehčit.

Protože to tu čtou i Adamisti, tak doplním nad rámec vašeho dotazu k té čtyřiadvacítce v jiném vláknu.

Tak Javali napíše, že má v nástavku 12 béčkových rámků a vy mu napíšete, že má B10, vy jste fakt případ.

jo, někdo počítat umí, jiný ne

nic by se nedělo, tedy kdyby "jiný" nedělal chytrého. Mě ja pak trapně za něj, nevím jak je to možné, ale stydím se za něj.

Dva rámky 42x27,5 bývá rozdíl ve výkonosti matky při kladení. A tuším, že Javali má v nástavku 11 rámků.

Děkuji. Pri výpočtech počítáte i se "dřevem"? Já jsem sčítal vnitřní rozmer rámku, jakoby mezistenu, jeden rámek 42x27,5 má potom 10dm2.
Upřesním své úly, mám tam jednu originál B10, tu drží po hromadě už jen propolis, ale je zateplená, používám ji na oddělky. Měl jsem B12, ty už byly špatné, ty jsem spálil a vyměnil za Optimály. V těch mám 11 až 12 rámků podle toho jak se mi sejdou šířky hofmanů a rovných rámků, používám směs , chtěl bych postupně přejít jen na rovné, v pár úlech jsem to zkusil a byl jsem spokojený.

Zatím mám v plánu kombinaci plodiště 27,5:14 tlumič.

Já nevěděl, že počítáte nesprávně. Při tomto stanovení se jedná o pouze orientační údaj a proto se to bere i se dřevem a nevymyslel a nezavedl jsme to já, to se ustálilo dávno a je to v dobré včelařské iteratuře české provenience. Jsou zkrátka základní zásady a předpokládá se, že je každý zná.

Mě se neosvědčil nástavek kde jsou rámky knop. Konkrétně. Rámek s mezerníkem má mít 35. Při 11 rámcích to dělá 385 a za posledním rámkem musí být ještě těch 10 mm a to dává 395 a do vnitřku 405 (podle původní ČSN dokonce pouze 402) je málo. Mezerník je 10, jenže hlava hřebíku je skoro půl mm a už ztrácíme 5 mm. K tomu nějaký propolis a nějaké vykroucení rámků a nastává problém.

Původní NN k univerzálům měly stěnu 30 mm. Já takové dřevo v osmdesátkách nesehnal a kvůli falcu jsem musel držet vnější rozměr a to bylo 462. Protože jsem použil spárovky z ohoblované coulky = 20, tak mi uvnitř vzniklo 422 místo 402 nověji se dělá 405.
Když nejnověji používám překližku 18 mm pak mi uvnitř v tom jednom rozměru (druhý rozměr je daný délkou rámků a musí být 405) vychází dokonce 427. To mi umožní mít v nástavku celoročně zaparkovanou blinovku tlustou 20 mm. A to u čelní stěny (TS) a tím je vytvořena dodatečná izolace proti přehřívání když by úl byl po nějakou dobu přímo osvícen sluncem.

Takže. Když začínám včelařit, vytáhnu blinovku u čelní stěny a u SS u přední stěny. Že má Blaník zadek a předek jsem vysvětlil dostatečně jinde a že bez toho nemůže metodika Blaníku fungovat také.
Tím, že vpředu vznikne mezera 20 mm, tím vznikne manipulační mezera kam se rozvolní rámky jeden po druhém a nedochází k hrnutí včel propojovacími můstky, které některá vč dělají docela hodně. Taky je kam udělal mezírku pro Gabon a podobně - to je pak blinovka mimo úl (většinou se to dá i s ní).

Další možností by bylo nedělat rámek 25 ale 24. Včelám by to nijak nevadilo. A další možností je dělat 26-27 a tím by bylo jen 10 rámků v nástavku, ale s velmi pohodlnou prací. Mám pár nástavků, které jsou knop, tedy přesně 405x405 a je to pro mě tak nepříjemná práce, když jsem jinde zvyklý na pohodu, že do těch vč nerad chodím. A mě musí včelařina především bavit a těšit. Jak by se to pro mě něco u včel stalo nějakou rutinní povinností, protivnou netěšící činností, těžko se přemlouvám.

Předešlé dávám vám Javali a i ostatním ke zvážení a doporučuju tohle nepodcenit. Nástavky děláme na mnoho let a pro mě je rozdíl se celou dobu životnosti peklovat a nebo pracovat v klidu a psychické pohodě s vědomím, že neničím včely. Tím hrnutím včel - k tomu stačí, že někdo z nepochopení dává mezerníky na spodní a horní loučku, tak tedy tím hrnutím včel se dá zničit i matka a stalo se mi to.

Dožil jsem se na mojí psychiku strašné doby, kdy se před částí ma.orů nesmí říct co je dobře a co je špatně, oni myslí, že mají právo dělat i špatné věci jen proto, že smějí, že můžou, že to je jejich NÁZOR který považují za fakt bez ohledu na to, zda to je nebo není hloupost. Pro ty co ještě zůstali normální vysvětlím kde se v našich úlech vzaly mezerníky na horní a dolní loučce a jak hloupé je dávat je tam u stropováků.

Když se u zadováků vysouvaly jednotlivé rámky vodorovně, tak se braly spešl kleštěmi v horním rohu rámku. Na starých fotkách je vidět, jak tam měly všechny rámky (plásty) díru. A když by byl horní mezerník na BL v tom místě úchopu kleštěmi, bralo se to za užší BL, mezerník by tam vadil. Proto ho dávali na horní a spodní loučku kde nevadil U ZADOVÁKU ničemu.

Když se ze zadováku přeložilo včelstvo do stropováku a začaly se rámky vyndavat nahoru, nastal problém a chytří ho pochopili ihned a nikdo jim nemusel nic vysvětlovat. Protože velká část včelařů nemyslí, něco se nějak naučili a jak cvičené vopice to dělají třeba 50 let stejně a co se naučili špatně tak celé roky špatně, tak je dodnes možné vidět takto udělané mezerníky. Proto se někteří zhlídli v Hofmannech (asi), v rámku dražším, amatérsky téměř nevyrobitelným, na který padne víc materiálu i práce při výrobě a proto je dražší. O nesmyslně bytelném a na české poměry nesmyslném originál Langstrothu ani nemulvě.

Pro natvrdlejší, nepomlouvám Langstroth. Jen říkám, co je na něm blbé. A zase je nutné vidět kontext a důvod. Kde se používá lang nevčelaří hobbíci, ale cizí najmutí mladí zdraví nádeníci a zpravidla ti ze spoku společnosti. Úplně stejně jako svého času hoši od krav, tedy kovboyové. Kvůli IQ této kategorie lidí a jejich neochoty pracovat s věcmi šetrně a civilizovaně, musel být vyvinut tak bytelný rámek. My to ale nepotřebujeme a tak není žádný rozumný důvod to tak pořád dělat. My s tím metřískáme, neházíme, nešlapame po rámcích a tak nemusí být tolik blbovzdorné jako v opěvovaném západním světě.

A poslední věc. Když se rámky v zadováku sunuly zezadu, musely mít mezerníky jen na odvrácené straně a dorážely se nadoraz, první k čelní stěně a další k předchozímu rámku. Tím pak nejde některý rámek otočit když by bylo potřeba, pak se dva rámky sejdou "zády" tedy mez mezerníků /u zadováku by se nedalo dosáhnout správné mezery) a sousední se potkají mezerníkama a to jak u zadováku, tak ale i u stropováku. Proto se u Blaníku dává dvojice mezerníků tak jak tu zkreslil romaning a sice když se dívám zhora do úlu na TS a česno je v předu a u mě je zadek úlu, pak mezerníky na levé straně míří dopředu, ty na pravé straně dozadu. Tím je dosaženo efektu hofmannu s laciným snadno vyrobitelným rámkem a rámek lze otočit libovolně stejně, jako Hof nebo Lang.

Někomu na těchto věcech nezáleží, mě velmi. Nikomu nic nenutím, jen říkám co je lepší (rozumnější) a co horší (hloupé) a jak s tím každý naloží je jeho boj.

No jo, to mě zase nenapadlo počítat dřevo jako plod, ale když se teď už oba bavime o tom stejném tak proč ne.
Chtěl bych použít 11 rámků do plodiště i tlumiče a místo dvanáctého dát vysokou a nízkou blinovku. To mě u přepočítaných rozměrů z 42x27,5 / 42x14 na 11 rámcích dává 192dm2, což je stejně jako váš Blaník.
Na medník bych nechal taky 11 ale s většími rozestupy.
Mezerníky a zadováky jsme si vyzkoušeli u jednoho velmi starého včelaře, pořád nechápu jak je mohlo napadnout lézt tam ze zadu a né z vrchu, asi je to převzatý z padlé klády na hlavu

Javali, aspoň vidíte, že ne všemu od té pošahané 50 můžete věřit. Béčkový rámek sa vždycky počítal 10 dm2 a na tom nic nezmění ani ty pohádky od T.

To je od vás Tomíku hezké, jak dokážete hodnotit lidi a hlavně že si myslíte, že jste nějaký lepší viz. ta pasáž o IQ atd. Potom se divíte odezvě. A nějaký decimetr plochy rámku podle mne hraje v kondici a fungování včelstva ze všech možných faktorů tu nejmenší roli.

Tak jsem na svojí míru 42x27,5 vylaboroval půl rámek. Nakonec má 42x14. Dole i nahoře drážka cirkulárkou 4mm hluboká. Zapadne do toho půlka běžné mezistěny 40x25. Aspoň nemusím skladovat více rozměrů. Nebude třeba ani drátkovat, ve spodní drážce má ještě vůli na prověšení, do horní se vlepí voskem. Med bude příští rok panenský a pokakané rámky půjdou snadno vyvařit v brutaru. Zatím jsem jich udělal jen pár na zkoušku.

Z odřízlých 3cm nízkých nástavků mám v plánu dělat nízká dna.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Raději bych drátkoval. Dávám 3, ale jeden nahoře asi 8-10 mm pod HL je na zatavení místo zalévání voskem - to je moc pracné a pomalé a pak dva "nosné" drátky. Ty jsou opravdu nutné, protože by pak vytáčení trvalo neúměrně dlouho, jak je to panenské tak to není pevněné tolik, jako staré černé plásty.

Dole bych naopak udělal místo drážky "břit", myslím, že to tu někde popisuju jako T-loučku, tak jsem si to dovolil nazvat.

Pokud se stejná T loučka udělá nahoře - tedy bříško HL je břit, pak to funguje jako SR (nebo pro VS) bez jakéhokoli proužku M nebo voskování. Výhoda je pak také to, že po vyvaření to jen uschne a jde to znova do včel a ony vždy na tom břitu BEZ VOSKU zase začnou stavět. Žádné voskování, nic, vše zbytečný nesmysl z nepochopení a nevypozorování přirozenosti včel, stačí ta T loučka. A nic jsem nevynalezl. Než Češi vynalezli mezistěnu (skutečně i M je český vynález), tak L. Lagstroth opatřoval HL i DL bříškem do stříšky = břitem a včely na tom prostě začou stavět a když mají břit dole směrem nahoru, ochotněji prostaví plást a přidělají jej ke SL. U široké a ploché SL plást dosaví výjimečně, vysoký plást skoro nikdy.

M u nízkých rámků zatavuju tak, že je cca 3 mm nad plochou SL a nízké medníkové rámkyx dostaví dole vždy až k loučce. jak by se am echalo víc ja 2-3 m, budou tam díry a hrozí, že tam dají trubčinu a celý efekt Blaníku to úplně zruší.


Protože máte HL už nadělané s nutou, nevadí. Nuta je obyčejě od pilky 3,2 mm. Když si seženete tahle dřívka, je to kus jako kus, přesě pasují do té nuty, jen se tam zarazí kladivem a obyčejě drží. Nechce se mi je jít do dílny měřit. Má to asi 280x15x2,8.

https://www.velapraha.cz/ostatni-zelezarske-zbozi/trisky-bukove-na-podpal-5kg-s550492124

Když se pod to mázne nízkoexpanzní polyuretan D4, třeba tento (nebo podobný)

https://www.balshop.cz/soudal-66a-polyuretanove-lepidlo-na-drevo-250-g/?gclid=CjwKCAjwzY2bBhB6EiwAPpUpZlO2EnBALzzbxjKhjLSSUPv3G898_BWxZfQZPJdpXc07M8V5wH3JphoCm2cQAvD_BwE

pak je to navěky dokud neshnije loučka neboli rámek.

Taky na hladké "bříško" HL se prostě třeba sešívačkou přicvakne obyčejná jitrnicová špejle 3 mm a funguje naprosto stejně. Na rámky s nutou, nutu jsem nechtěl, ale měl jsem takové loučky nadělané, jsem na tu nutu položil špejli 4 mm a ty se seženou i dlouhé 40 cm, našel jsem na první dobrou 5 mm a to je taky dobré, snad lepší

https://www.papirnictvipavlik.cz/bambusove-spejle-hrocene-40-cm-100-ks-66707/?gclid=CjwKCAjwzY2bBhB6EiwAPpUpZh7AFj9gEmBVc0JC5nXvPh8bRh2mwe3qFquRHpw98q74ZOX4mONyBxoCbnIQAvD_BwE

a připevní se pár hřebíčky, tak to taky funguje.

Když se nechá bříško HL rovné, hladké a M je např 5-10 mm pod ní, vždy to ihned přistaví a VŽDY dělničinou. Naopak, nesmí se dát horní drátek moc nízko, M nesmí být volná nad drátkem víc jak max 6-8 mm. Jinak hrozí, že se M teplem a váhou stavitelek ohne a taky to umí přisavět k vedlejšímu plástu a to je pak masakr. Prostě drátek je dobré aby lícoval s M, přesněji, aby M nebyla nad drátek víc ež 1-6, max 8 mm. Lepší je to co nejvíc naknop.

U délky HL pro rámek 39 cm - to musí být vždy 415 mm, jsem zkoušel jak lze bezpečně ztenčit HL. Tak lze to až na 6 - lépe 7 mm. Zvolil jsem i tak tlustá ouška a tím jsem hodně zjednodušil HL, nemá žádné osazení. To samé SL musí být max 6 a ne méně než 5 mm, a MUSÍ být široká 25 mm - stejně jako HL aby neprostavovaly mezi patry. Jak by se horní a dolní loučka zúžila (jako orig Lang) v tu ránu budou prostavovat patra mezi sebou a to je pak masakr, to nestrpím, protože nechci mačkat včely a chci civilizované dílo rozběrné a ne aby z komína nástavků udělaly jednolitý monolit.

Dostal jste právě v jednom článku výsledky mých pokusů a zkušenosti za 50 let, jak s tím naložíte je už vaše věc.

Z kontextu je jasné, že drátkuji vodorovně. Držím palce a rámky, které vidím, máte perfektní, pěkné. Mám rád dokonalou čistou práci.

Děkuji za obsáhlý a praktický článek. Moc jich dělat zatím nemusím, když budu mít štěstí a včely zvládnou zimu tak to na jaře vyzkouším na 6 včelstvech a pak dodělám.

jestli tedy dobře vše chápu vypozoroval jste že nejlépe se včelám daří na rámcích 39x30 a na 12r ?
momentálně včelařím na 3/4 langstrotu a moc mě to nevyhovuje. tudiš se poohlížím po něčem jiném. no a zaujalo mě tady vaše podání o ideální velikosti úlu a dna i s česnem. proto přemýšlím o systému dadant na lagstrotu s jumbo v plodišti a NN 13,7 v plodišti(abych nemusel vše měnit a mohl používat stejný medomet... ale do budoucna by jsem chtěl přejit na jinou míru když to tu tak čtu, tak by mě zajímalo jestli je lepší míra 39x30 a nebo 43,5x30 pro dadant jsem našel obě míry.

To je právě mylná představa, že úspěšnost chovu včel má vazbu na rámkovou míru. Tomem popisovanou metodikou můžete včelařit na na míře 39..., 42...., 43,5...,44,8..... stejně dobře.

Kouba150 napsal(a):
jestli tedy dobře vše chápu vypozoroval jste že nejlépe se včelám daří na rámcích 39x30 a na 12r ?
momentálně včelařím na 3/4 langstrotu a moc mě to nevyhovuje. tudiš se poohlížím po něčem jiném. no a zaujalo mě tady vaše podání o ideální velikosti úlu a dna i s česnem. proto přemýšlím o systému dadant na lagstrotu s jumbo v plodišti a NN 13,7 v plodišti(abych nemusel vše měnit a mohl používat stejný medomet... ale do budoucna by jsem chtěl přejit na jinou míru když to tu tak čtu, tak by mě zajímalo jestli je lepší míra 39x30 a nebo 43,5x30 pro dadant jsem našel obě míry.

Dobrý den,

a co takhle si to radeji zkusit? Ja jsem letos premetl 4 vcelstva na lang 1/1 a NN budou 2/3. Uvidime jak se na tom bude vcelkam darit ;)

S pozdravem smidla.eu

smidla napsal(a):
Dobrý den,

a co takhle si to radeji zkusit? Ja jsem letos premetl 4 vcelstva na lang 1/1 a NN budou 2/3. Uvidime jak se na tom bude vcelkam darit ;)

S pozdravem smidla.eu

Co si zkusit?

tak nekolik vcel premest na lang 1/1, na to nasadit zvolene medniky a postupne vyhodnocovat?

S pozdravem smidla.eu

Proč přemetat z lang na lang?

irokez napsal(a):
Proč přemetat z lang na lang?

ozdraveni včelstva, neprenesou se patogeny v dile, je to nejrychlejsi zpusob. Pokud bude pridavat vysoke ramky ke stavajicim, budou mu dole ty kratke pristavovat. Navic to bude delat celou sezonu. Takto je to jednorazove, nejmin pracne.

Dalsim benefitem je mozost preleceni v letnim mesici, po premeteni, jak zacnou vcely stavet muzou byt osetreny.

S pozdravem smidla.eu

Pokud je včelstvo ok, tak žádný zdravotní problém nemusím řešit přemetáním. Já, a nejsem jediný, dávám rámky po úhynu do oddělků. Divočina na nižším rámku bude při troše šikovnosti vetšinou trubčina, takže tu pak vyřežu. A lze dát jumbo na 3/4 a vysoké rámky postupně přidávat ne moc rychle a ani ne moc pomalu. Při špatně provedeném přemetení včelstvo zažije stres. Jediný možný benefit vidím v rychlosti přechodu. Neexistuje jedno univerzální řešení.