Úl s pracovním názvem Blaník

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
12.1.2022 12:25
tom.50

XXX.XXX.139.247

Kvůli častým žádostem v SZ o úl, v jakém včelařím, dávám tento popis. Kdyby někdo podle toho dokázal nakreslit plánek, zašlete mi ho v SZ, zkontroluju rozměry a pak se může zveřejnit. Sám plánky nakreslit nedokážu.
Stejně je nejlepší jednou pro vždy pochopit jak to má být, těch několik málo měr si pamatovat a pak si lze vždy sám dovodit potřebné rozměry. Je to skutečně neuvěřitelně jednoduché.


Úl je vlastně velmi jednoduchá záležitost a rozhodujících rozměrů je tam jen pár. Bohužel mnozí výrobci dělají odlišnosti v ohavné představě, že zákazníkovi pak nezbyde než (což je pravda) všechno další kupovat u něj.

Zásady:

Včelí Mezera mezi "patry" úlu 7-8 mm musí být nad rámky, tudíž nástavek je vyšíí přesně o 7-8 mm než rámek. Rámek lícuje s dolním okrajem nástavku.

Vnitřní rozměr nástavku musí být 405x405 mm.

Nuta pro ouška rámků je široká 6,5 mm a je nutné jí udělat přesně. Když se potom sestaví nástavek, musí být rozteč boků nuty (drážky) 418 mm

Horní Loučka musí být dlouhá 415 mm a tudíž má na každé straně teoretickou vůli jen 1,5 mm. Toto je nejdůležitější snad ze všeho. Tento vztah - dobří výrobci dělají rámky vždy 415 a přířezy se kupují s metrem v ruce, je nejdůležitější rozměr v úle!!

Protože:
To, jak daleko "dojede" do boku rámek v nutě dává jakýsi boční mezerník. Mezi BL rámku a vnitřní stěnou úlu musí být VM na každé straně 7,5 mm, což je v součtu 15 a přesně o těchto 15 mm je vnitřek nástavku větší než šířka rámku 390 = 405 mm. Pokud je podle bývalé ČSN (která se nedá sehnat, já si jí pamatuju a tady a teď jí dávám) tedy rámek správně dlouhý = 415 a rozteč boků nuty 418, pak se nikdy nemůže stát, že by rámek do boku dojel k vnitřní stěne nástavku blíž než je Včelí Mezera. Jedině pak nebudou včely přistavovat rámky propolisem ke stěně úlu. Jestli se tento vztah rozměrů ignoruje, pak se vyrobí paskvil, kde jsou pak po celou životnost jen problémy a praní nervů.

Pro informaci, správně udělaný Langstroth má rozteč boků nuty větší než je HL dokonce jen o 2 mm (Češi o 3). Vím jistě, že toto nechápe většina výrobců v ČR a naprosto to ignoruje.

Hloubka nuty (drážky) pak musí být tak hluboká, aby nad rámkem bylo vždy asi 7-8 (teoreticky 7,5 mm) mm, původní ČSN tam měla přesně 6 mm.

Rámek má má mít ouško tlusté 6 mm (ČSN 5, ustálilo se ale 6 a dobří výrobci to dodržují). Z toho tedy vyplývá, že když je ouško tlusté (vysoké) 6 mm a nad rámkem má být 7-8 mm, pak nuta musí mít hloubku 13-14 mm.

Jestli rámky lícují se spodkem nástavku, pak podmet dna je tak vysoký, jako dva boční svlaky, na kterých na desce dna nástavek stojí a ty musí být vysoké 18 mm. Ne 16 ani 20, ale 18. To kromě jiného proto, že když je naplno (v létě) otevřené česno, má přesně 405x18 mm a to dává plochu 73 cm2. Jediné česno v úle v největším otevření musí mít 70-75 cm2 a protože se zde bavíme o dřevu - živém materiálu, který pracuje a v úle je podložka často až k česnu, může se stát, že se štěrbina zmenší a nebo naopak nepatrně zvětší. Pokud se však podmet udělá 18 mm, vždy to bude uprostřed tolerance velikosti česna a to je 70-75 cm2.
Uvedenou velikost česna nepodcenit, toto je hlavní důvod úspěšnosti minima léčení a nepatrného napadení včelstva VD.

Jednoduché dno je vzadu uzavřené vyndavacím hranolkem, já ho dělám o 1 mm nižší aby tam ještě držel, ale šlo ho snadno rozpěrákem vyndat. Vepředu je zimní vložka snižující česno na 6 mm (kvůli myším), která se ještě na zimu zmenšuje příložkou na délku cca 200 mm je jediným přívodem vzduchu do úlu a včelstvu nejen že stačí, ale je podmínkou malého počtu VD po celý rok. Síta ve dnech nemám, nejsou potřeba, léčebné zákroky se dělkají preventivně plošně a ne až když už jsou včelstva napadená tak, že už je na léčení vlastně spíš pozdě!

Víko neboli střecha se dá koupit například z plechu. Vnější rozměr úlu z desek smrk 20 mm je 465x465 mm a tak se víko musí koupit s vnitřkem asi 480x480 i třeba o trochu větším. Do víka je dobré vlepit asi 20-30 mm polystyren a to je pak jediné zateplení úlu.

Nepoužívám tvrdou (drahou) stropní folii, protože nepřilehne přímo na úplně všechny rámky, ale někde je nad nimi a tudíž v úle nastávají nesprávné cirkulace vzduchu a taky drahá folie časem zneprůhlední a je stejně k ničemu. Navíc se pohledem zhora stejně nedá nic vidět (já nic nevidím co by mi nějak něco řeklo o včelstvu), co by nějak pomohlo rozhodnout jaký zásah udělat. Používám obyčejný silnější igelit (proložky cukru z Lidlu) složený tak, aby nevyčníval po obvodu. Když je neprůhledný a někde ho včely prokoušou, jde do kontejneru na plasty a dám nový. Když chci vidět, snadno se igelit zvedne a než vč zareaguje vím co potřebuji a igelit je v původní poloze.

Některými autory doporučované prodyšné stropy jsou bez výjimky špatně. Musí to být vodo nepropustná folie, protože se na ní sráží v konci zimy a předjaří metabolická voda a ta právě tak stačí včelstvu a vzniká rovnovážný stav. Pak včelstvo nemusí za mizerného počasí pro vodu ven z úlu. I toto je velmi nepochopená zákonitost. Až fanaticky urputná snaha o co nejsušší vnitřek úlu v předjaří a zjara je nesmírně zhoubná pro vč jako celek. To se pokusím vysvětlit jindy.

Toto je celý popis úlu, nic víc na tom není.

Jenom. Pokud chce někdo chovat včely v "mém" úle, musí mít česno vždy u strany a to i u Studené Stavby. A to vlevo z pozice za úlem a logicky v pravo když se na úl dívám. MUSÍ to tak být, proč jsem tu (i jinde) nesčetněkrát vysvětlil. Od česna se ve včelstvu odvíjí ÚPLNĚ všchno a kdo nehodlá dodržet uvedené zásady, nebude mu nikdy fungovat to, co tu tvrdím že se včelami a jejich roztoči jde.

Je nutné pochopit základní předpoklad. Cílem mého včelaření není aby byla moje vč úplně bez jediného VD. Mým cílem je, aby vč nikdy nezasáhlo oslabení v důsledku přemnožení VD v daném včelstvu. Podle logiky, že i zablešený pes dobře hlídá, ale nesmí mít blech tolik, aby ho vyřadily z jeho primární funkce. A je docela možné, že pokud má pes pár blech, nutí ho to aby se jich snažil nějak sám zbavovat a nebo je omezovat na snesitelnou míru.

12.1.2022 15:35
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý den.
Čili igelit stačí mít velký tak, jak je vnější rozměr nádstavku nesmí tedy přečnívat. Může ho být jedna vrstva?

12.1.2022 16:36
tom.50

XXX.XXX.139.247

Ten z toho Lidlu se složí tak, aby přečníval tak cca 1-2 cm, není to potřeba nijak přesně. No a kvůli rozměru, jaký má je to pak někde dvojitě, nedělejme z toho vědu. Musí to být silnější igelit PE, nebo polypropylen, nebo PVC, to je jedno. Třeba neprůhledný starý omyvatelný ubrus, cokoli. Můj bratr třeba používal zemědělskou folii z jedné strany bílou a z druhé černou, kvůli síle, tuhle folii neprokoušou, tu Lidlovou časem jo.

Chytáte se marginální blbosti, o to přece vůbec nejde. Spíš si někam uložte popis nástavku. Tedy jestli mu rozumíte.

12.1.2022 16:58
Včelargoro

XXX.XXX.8.171

krekařík napsal(a):
Dobrý den.
Čili igelit stačí mít velký tak, jak je vnější rozměr nádstavku nesmí tedy přečnívat. Může ho být jedna vrstva?

pýtaš sa dobre, pamätám ešte ako som som šiel po svoje prvé včely a igelit som mal dokonca zostrihnutý na vnútorný rozmer nadstavku.. ....Sedláček sa šiel urehotať...
ja teda na rozdiel od toma používam ten tvrdý durofol zastrihnutý ako ty píšeš, na vonkajší rozmer nadstavku.. vrchnák ho pritlačío hornú hranu nadstavku a tak zostane tých 7 mm nad rámikmi a včely môžu ošetrovať horné latky rámikov aby tam nešarapatila víjačka ...
...ak by si použil tenký igelit, mohol by ti ľahnúť na rámiky... a včely by ho pritmeľovali, čo sa u durofolu nedeje..

neni to síce tá najdôležitejšia časť úľa ale je skutočne dôležité hlavne v zime, aby síce vrchnák bol uteplený polystyrénom a nie "priedušné uteplenie", lebo bez igelitu uteká tým priedušným stropom potom nielen voda ako píše Tom ale aj teplo z úľa...
...včelársky sen o "suchom úli" v zime má jednu vadu, včelí plod sa darí odchovať len pri relatívnej vlhkosti 75-80%, v suchom úli majú teda problém včely zabezpečiť optimálne podmienky...dokážu to samozrejme ale zbytočne im to včelári priedušnými stropmi komplikujú...

12.1.2022 17:21
tom.50

XXX.XXX.139.247

Komplikujte ale i vy tím, že nemá ve vašem úle každá ulička svůj vlastní cirkulační režim. Toto je překonané a je to velmi škodlivé a je to jeden z mnoha malých stresů.

Takže vy sice souhlasíte s vadou v podobě prodyšných stropů, ale druhou a důležitější půlku problému děláte pro včely špatně. Už jen rozum a logika by měla napovědět. Co myslíte, jak by to bylo v dutině stromu? Tak to včely umí miliony let. Jak jim to poskytujete vy to neznají a nejsou na to adaptované. Už fakt, že igelit přilepují, tak tím ukazují, jak to chtějí. Jen, nevíme proč, ignorují včelí mezeru, i když je to k jejich škodě.

Snad se tak nestane. Ale pokud vám nastane problém, hledejte příčinu v takovýchto zdánlivých maličkostech.

Jinde píšu, že pokud někdo chce využít mojí metodu a chce aby mu fungovala stejně jak mě, MUSÍ bezpodmíněčně udělat vše přesně jak píšu. A i na takovém zdánlivém detailu záleží.

Jasně, pak jsou "zapatlané" HL od směsi propolisu a vosku a musí se ustavičně (při každém rozebrání úlu) čistit. Ano, to je nepříjemné. Zase se tím získá asi 100 i víc gramů ultračistého PROPOLISOVÉHO vosku ročně se specifickou vůní, vhodného na třeba domácí kosmetiku a podobné použití. Ale to by byl už zase jiný příběh.

13.1.2022 11:48
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

tome súhlasím že včely si utesňujú priestor medzi rámikmi vlastnými telami aby mali v úli vhodnú klímu a u mňa sa musí nájsť pár včiel ktoré medzery utesnia aj zhora... mám včiel v úli dosť...

ja nehodnotím vašu metodu, len som napísal krekaříkovi ako to robím ja a prečo...

keby som chcel sa držať dutiny stromu, tak by som musel zrušiť bočné latky na rámikoch aby si pristavili plásty nielen k stropu ale aj k stene úľa, lebo tak fungovala logika prúdenia v strome, kde sa plásty pristavali k drevu a riešili každú medzeru medzi plástami samostatne...
no v dutinách obyčajne boli menšie včelstvá teraz sa chová do zimy včiel dosť a už používajú trochu iné metódy riadenia prúdenia vzduchu v úli...ako v dutine...ináč by neprežili

13.1.2022 13:37
tom.50

XXX.XXX.139.247

Jasně, rozumím, jen bych štiplavě mohl dodat, že já nemám v úle včel nikdy dost aby jich muselo včelstvo část zaměstnat něčím, co můžu jedním rozhodnutím udělat já. Neberte to osobně, ale ano, včely jsou dokonale blbovzdorné a vydrží skoro všechno. Vydržely to dlouho, až asi před 20-25 lety začal problém. S úhyny zdánlivě bez příčin a taky třeba s vlhkým medem. To tu dřív nebylo. Já se umím ptát jak to, že to tu dřív (před cca 20-25 lety) nebylo? Pamatuju si to totiž. Ptám se, co je jinak a co já dělám jinak?

Předkové měli úly se strůpky z dřevěných prkýnek a tato prkýnka byla přesně 6 mm nad HL rámků. A byly v tom nějaké včely, nějak se chtěly rojit a nějak se jim tam dařilo. Dobře jsem si ale pamatoval, že táta měl staré úly a na nich místo stropu "vixlajvant". Tak se říkalo omyvatelné hmotě, ze které se dělaly například omyvatelné ubrusy. Byla to textilie z jedné strany "politá" nějakým plastem, bylo to neprodyšné a neprostupné pro vodu (omyvatelný ubrus například). To byly úly z předválky, po ní nastoupila moderna se stropy nad rámky. Když jsem se ptal proč ta změna, bylo mi řečeno, že to jsou NOVÉ A LEPŠÍ poznatky, že to je moderní. A že jsou úplně čisté hořešky horních louček a nemusí se furt čistit.

Po mém návratu ke klasice se mi zdály včely s igelitem, který doléhá na HL, lepší. A halvně, pořád mám posledních 10 úlů se stropem nad HL a můžu POŘÁD srovnávat a sice nevědecky jen "jak se mi zdá" (o můj pocit jde především a o radost ze včelařiny), ale jasně se mi ukazuje, že igelit dolehlý na rámky je lepší.
Nebyl jsem asi po Sametovce sám kdo začal pochybovat o "klasice", tedy stropu nad rámky, psalo se o tom ve Včelařství a v Překladech a asi i v modernějších knihách. Asi taky proto jsem se já vrátil ke klasice. Právě odborné časopisy vysvětlovaly to o zvláštním režimu cirkulace vzduchu v každé uličce. Někdo tam horovoal pro pleckaté rámky (hofmann, Langstroth) a jiný vysvětloval, že na bocích na tom až tak nezáleží, že velmi často včely samy nechávají boky volné skoro úplně, v dalším roce je přistaví tak do a nebo málo pod polovinu a pak už ignorují.

Mám tu vlastnost, že jakmile se něco dozvím, jiní o tom teoreticky polemizují, hádají se a "překřikují", já jdu a prostě to udělám. A pak vím s těžko otřesitelnou jistotou. Ano, možná domnělou jistotou, vždy mám dost vč abych mohl porovnávat, ne ale dost na statistické vědecké metody. Ty by mě ani nebavily.

Taky mě baví si dělat úly a rámky sám. Pleckaté rámky nešetří dřevem a jsou amatérsky bez frézy nevyrobitelné. Zapomíná se, že plecka musí mít na jedné straně břit. Jinak se na styčných plochách hromadí propolis a vosk (hromadí se to tam stejně, ale ne tolik) a brzy se rámky do daného prostoru nevejdou. A čtu názory skalních zastánců jednoho a druhého řešení, je to nerozhodně. Ale zjistím, že se mi rámky s nestejnou šiřkou boční a horní loučky špatně drží v ruce, že mi častěji upadne rámek se včelami, že mě to rychleji unaví a je rozhodnuto, nevýhod je víc než DOMNĚLÁ jediná výhoda a tečka!

Moje příspěvky jsou na dnešní dobu a neochotu mladých číst delší texty moc dlouhé a tak se snažím nevysvětlovat jaké pohnutky, kolik pokusů, zklamání a neradosti a taky jaké finanční ztráty mě k něčemu přivedlo a rovnou napíšu, že to tak MUSÍ být. Ovšem liberálové vyskočí jak čertík z krabičky, že jim omezuju svobodu, že něco nekompromisně tvrdím a někteří zženštilí si stěžují na mojí aroganci a jednání bez rukaviček. No tak jo, tak zrušme fóra, časopisy a dělejme si to každý sám NAPROSTO SVOBODNĚ a riskujme, že úplně blbě. To se právě děje, protože v celé Evropě hynou včely a nikdo JAKO neví proč (vědět nechce). No já tvrdím, že kvůli politice a idiotskému světonázoru, že si každý smí dělat co chce. A přitom jen pravidla siilničního provozu a silniční doprava jasně ukazuje, že jestli má něco fungovat, NESMÍ SI KAŽDÝ DĚLAT CO CHCE! Já bych třeba, kdybych měl tu moc, nedovolil chovat včely bez důkladného placeného školení, bez úspěšné zkoušky stejně, jako to mají rybáři a myslivci.

Pro mě za mě, klidně úplně sundejte střechu, váš boj. Já vám a nejenom vám pane Goro, říkám, jak je to LEPŠÍ, protože jsem to vyzkoušel na desítkách a stovkách pokusů za mnoho let a taky se řídím pokusy mých známých a kámošů a pokusy, co vyčtu. Ale jak je libo přece, dělejte si co a jak chcete.

Dokud budete pořád vidět život včel podle lidského vnímání světa, můžete si být jistý, že se k optimu neposunete. A nikdo. Sám mám tuto etapu včelařiny dávno za sebou a naučilo mě to klást otázky, pro většinu ostatních úplně hloupé a asi i rouhačské. Kdyby nebyli takoví jako já, ještě žijeme v lepším případě v jeskyních, spíš ale ještě na stromech.

Mám nepříjemný pocit, že nás tam liberalizmus (Green deal a jiné zelené a jiné šílenosti) velmi brzo zase vrátí. Část světa (ta liberální) k tomu má nakročeno.

13.1.2022 16:05
krekařík

XXX.XXX.179.2

Včelargoro napsal(a):
pýtaš sa dobre, pamätám ešte ako som som šiel po svoje prvé včely a igelit som mal dokonca zostrihnutý na vnútorný rozmer nadstavku.. ....Sedláček sa šiel urehotať...
ja teda na rozdiel od toma používam ten tvrdý durofol zastrihnutý ako ty píšeš, na vonkajší rozmer nadstavku.. vrchnák ho pritlačío hornú hranu nadstavku a tak zostane tých 7 mm nad rámikmi a včely môžu ošetrovať horné latky rámikov aby tam nešarapatila víjačka ...
...ak by si použil tenký igelit, mohol by ti ľahnúť na rámiky... a včely by ho pritmeľovali, čo sa u durofolu nedeje..

neni to síce tá najdôležitejšia časť úľa ale je skutočne dôležité hlavne v zime, aby síce vrchnák bol uteplený polystyrénom a nie "priedušné uteplenie", lebo bez igelitu uteká tým priedušným stropom potom nielen voda ako píše Tom ale aj teplo z úľa...
...včelársky sen o "suchom úli" v zime má jednu vadu, včelí plod sa darí odchovať len pri relatívnej vlhkosti 75-80%, v suchom úli majú teda problém včely zabezpečiť optimálne podmienky...dokážu to samozrejme ale zbytočne im to včelári priedušnými stropmi komplikujú...

No já jsem tu fólii chtěl udělat tak, aby přečnívala cca 5 cm přes vnější hrany nádstavku . Víjačka myslíte zavíječ?

13.1.2022 16:17
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý den.
Mám doma nějaké tenké igelity, které jsem si "donesl" z bývalé práce, stačí ten igelit dát v jedné vrstvě tedy tak, aby kopíroval vnější půdorys nádstavku?

13.1.2022 19:10
smidla

XXX.XXX.42.228

Ano staci.

smidal.eu

13.1.2022 19:44
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

krekařík
ano víjačka je zavíjač...
myslím že som u mnohých včelárov videl igelit tak ako píšeš, že o cca 5 cm prečnieval cez nadstavok
...ked bude prečnievať nadstavok, tak po založená vrchnáka sa zrejme "napne" a bude tých 6-7 mm nad rámikmi...
..podľa mňa dobre, podľa toma asi nie dobre...
vyskúšaj to i to ...a rozhodni sa ..

14.1.2022 15:41
krekařík

XXX.XXX.179.2

Děkuji za odpovědi.
No právě jsem se ptal Toma . Chci začít včelařit přesně podle jeho metodiky tak ještě zjištuji detaily a zapisuju co se dá. Do jara si chci vyrobit dva úly koupit oddělky a nějak začít.

17.1.2022 11:40
josefkubala

XXX.XXX.140.19

tom.50 napsal(a):
Kvůli častým žádostem v SZ o úl, v jakém včelařím, dávám tento popis. Kdyby někdo podle toho dokázal nakreslit plánek, zašlete mi ho v SZ, zkontroluju rozměry a pak se může zveřejnit. Sám plánky nakreslit nedokážu.
Stejně je nejlepší jednou pro vždy pochopit jak to má být, těch několik málo měr si pamatovat a pak si lze vždy sám dovodit potřebné rozměry. Je to skutečně neuvěřitelně jednoduché.


Úl je vlastně velmi jednoduchá záležitost a rozhodujících rozměrů je tam jen pár. Bohužel mnozí výrobci dělají odlišnosti v ohavné představě, že zákazníkovi pak nezbyde než (což je pravda) všechno další kupovat u něj.

Zásady:

Včelí Mezera mezi "patry" úlu 7-8 mm musí být nad rámky, tudíž nástavek je vyšíí přesně o 7-8 mm než rámek. Rámek lícuje s dolním okrajem nástavku.

Vnitřní rozměr nástavku musí být 405x405 mm.

Nuta pro ouška rámků je široká 6,5 mm a je nutné jí udělat přesně. Když se potom sestaví nástavek, musí být rozteč boků nuty (drážky) 418 mm

Horní Loučka musí být dlouhá 415 mm a tudíž má na každé straně teoretickou vůli jen 1,5 mm. Toto je nejdůležitější snad ze všeho. Tento vztah - dobří výrobci dělají rámky vždy 415 a přířezy se kupují s metrem v ruce, je nejdůležitější rozměr v úle!!

Protože:
To, jak daleko "dojede" do boku rámek v nutě dává jakýsi boční mezerník. Mezi BL rámku a vnitřní stěnou úlu musí být VM na každé straně 7,5 mm, což je v součtu 15 a přesně o těchto 15 mm je vnitřek nástavku větší než šířka rámku 390 = 405 mm. Pokud je podle bývalé ČSN (která se nedá sehnat, já si jí pamatuju a tady a teď jí dávám) tedy rámek správně dlouhý = 415 a rozteč boků nuty 418, pak se nikdy nemůže stát, že by rámek do boku dojel k vnitřní stěne nástavku blíž než je Včelí Mezera. Jedině pak nebudou včely přistavovat rámky propolisem ke stěně úlu. Jestli se tento vztah rozměrů ignoruje, pak se vyrobí paskvil, kde jsou pak po celou životnost jen problémy a praní nervů.

Pro informaci, správně udělaný Langstroth má rozteč boků nuty větší než je HL dokonce jen o 2 mm (Češi o 3). Vím jistě, že toto nechápe většina výrobců v ČR a naprosto to ignoruje.

Hloubka nuty (drážky) pak musí být tak hluboká, aby nad rámkem bylo vždy asi 7-8 (teoreticky 7,5 mm) mm, původní ČSN tam měla přesně 6 mm.

Rámek má má mít ouško tlusté 6 mm (ČSN 5, ustálilo se ale 6 a dobří výrobci to dodržují). Z toho tedy vyplývá, že když je ouško tlusté (vysoké) 6 mm a nad rámkem má být 7-8 mm, pak nuta musí mít hloubku 13-14 mm.

Jestli rámky lícují se spodkem nástavku, pak podmet dna je tak vysoký, jako dva boční svlaky, na kterých na desce dna nástavek stojí a ty musí být vysoké 18 mm. Ne 16 ani 20, ale 18. To kromě jiného proto, že když je naplno (v létě) otevřené česno, má přesně 405x18 mm a to dává plochu 73 cm2. Jediné česno v úle v největším otevření musí mít 70-75 cm2 a protože se zde bavíme o dřevu - živém materiálu, který pracuje a v úle je podložka často až k česnu, může se stát, že se štěrbina zmenší a nebo naopak nepatrně zvětší. Pokud se však podmet udělá 18 mm, vždy to bude uprostřed tolerance velikosti česna a to je 70-75 cm2.
Uvedenou velikost česna nepodcenit, toto je hlavní důvod úspěšnosti minima léčení a nepatrného napadení včelstva VD.

Jednoduché dno je vzadu uzavřené vyndavacím hranolkem, já ho dělám o 1 mm nižší aby tam ještě držel, ale šlo ho snadno rozpěrákem vyndat. Vepředu je zimní vložka snižující česno na 6 mm (kvůli myším), která se ještě na zimu zmenšuje příložkou na délku cca 200 mm je jediným přívodem vzduchu do úlu a včelstvu nejen že stačí, ale je podmínkou malého počtu VD po celý rok. Síta ve dnech nemám, nejsou potřeba, léčebné zákroky se dělkají preventivně plošně a ne až když už jsou včelstva napadená tak, že už je na léčení vlastně spíš pozdě!

Víko neboli střecha se dá koupit například z plechu. Vnější rozměr úlu z desek smrk 20 mm je 465x465 mm a tak se víko musí koupit s vnitřkem asi 480x480 i třeba o trochu větším. Do víka je dobré vlepit asi 20-30 mm polystyren a to je pak jediné zateplení úlu.

Nepoužívám tvrdou (drahou) stropní folii, protože nepřilehne přímo na úplně všechny rámky, ale někde je nad nimi a tudíž v úle nastávají nesprávné cirkulace vzduchu a taky drahá folie časem zneprůhlední a je stejně k ničemu. Navíc se pohledem zhora stejně nedá nic vidět (já nic nevidím co by mi nějak něco řeklo o včelstvu), co by nějak pomohlo rozhodnout jaký zásah udělat. Používám obyčejný silnější igelit (proložky cukru z Lidlu) složený tak, aby nevyčníval po obvodu. Když je neprůhledný a někde ho včely prokoušou, jde do kontejneru na plasty a dám nový. Když chci vidět, snadno se igelit zvedne a než vč zareaguje vím co potřebuji a igelit je v původní poloze.

Některými autory doporučované prodyšné stropy jsou bez výjimky špatně. Musí to být vodo nepropustná folie, protože se na ní sráží v konci zimy a předjaří metabolická voda a ta právě tak stačí včelstvu a vzniká rovnovážný stav. Pak včelstvo nemusí za mizerného počasí pro vodu ven z úlu. I toto je velmi nepochopená zákonitost. Až fanaticky urputná snaha o co nejsušší vnitřek úlu v předjaří a zjara je nesmírně zhoubná pro vč jako celek. To se pokusím vysvětlit jindy.

Toto je celý popis úlu, nic víc na tom není.

Jenom. Pokud chce někdo chovat včely v "mém" úle, musí mít česno vždy u strany a to i u Studené Stavby. A to vlevo z pozice za úlem a logicky v pravo když se na úl dívám. MUSÍ to tak být, proč jsem tu (i jinde) nesčetněkrát vysvětlil. Od česna se ve včelstvu odvíjí ÚPLNĚ všchno a kdo nehodlá dodržet uvedené zásady, nebude mu nikdy fungovat to, co tu tvrdím že se včelami a jejich roztoči jde.

Je nutné pochopit základní předpoklad. Cílem mého včelaření není aby byla moje vč úplně bez jediného VD. Mým cílem je, aby vč nikdy nezasáhlo oslabení v důsledku přemnožení VD v daném včelstvu. Podle logiky, že i zablešený pes dobře hlídá, ale nesmí mít blech tolik, aby ho vyřadily z jeho primární funkce. A je docela možné, že pokud má pes pár blech, nutí ho to aby se jich snažil nějak sám zbavovat a nebo je omezovat na snesitelnou míru.

Asi to chápu špatně ale když vnitřní rozměr nástavku má být 405 mmm a venkovní míra má být 465 mm při tloušťce 20 mm to nějak nevychází !!

19.1.2022 20:09
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý den.
Bude tam nejspíš chyba. Jestli dobře počítám mělo by tam být 445 mm.

19.1.2022 21:58
tom.50

XXX.XXX.139.247

Není to chyba. Původní NN k úlům univerzálům ze 40-50 let byly medníky se stěnou tlustou 30 mm. Já se držel vnějších rozměrů. Pak je díl s oušky rámků zapadlý o 10 mm mezi čela a čela jsou vnějškem správně, ale vnitřek je větší = 425. To znamená, že do nástavku se vejde k 11 rámkům ještě celoročně "zaparkovaná" blinova přepážka.

Můj úl je dokonale promyšlený a maximálně funkční a "umí" toho hodně. Brzy přijdou fotky a pak to bude pochopitelnější. Trpělivost prosím.

A pro úplnou přesnost. Tehdejší včelí mezera byla ne 7,5 mm jako dnes, ale jen 6 mm. Pak byl vnitřek nástavku 402x402 a časem se ustálil rozměr 405x405. Mám tedy i NN s vnějškem 462x462 a novější 465x465.

21.1.2022 16:10
krekařík

XXX.XXX.179.2

Tak teď už to nechápu vůbec . Ten 12 rámkový úl (11 rámků + BP) máte jako "prototyp"? Myslel jsem si, že včelaříte v 11 rámkových. Ještě štěstí, že jsem nezačal řezat přířezy pro výrobu nádstavků . Jestli má vnitřní rozměr nádstavku 425x425 tak tím pádem by se musely použít jiné rámky s delší horní loučkou než 415 mm. Díval jsem se na nějaký plánek Dadant-Blatt ten má 12 rámků, ale vnitřní rozměr 450x450 mm. Jenom taková moje úvaha nejspíš chybná. Vyčkám až budou plánky.

22.1.2022 06:16
irokez

XXX.XXX.198.24

Neexistuje zázračný bezúhynový úl, z toho bych vycházel.

22.1.2022 09:46
tom.50

XXX.XXX.139.247

Lidé v naší civilizaci podléhají nekonečnému opakování nesmyslů, opisují jeden od druhého. A tak kdosi kdysi řekl, že: "úl medu nepotí". Asi ve svých pětadvaceti jsem toto připomněl mámě a ona ostře odvětila doslova: "ale potí, a jak!!! ale když za úlem stojí lempl, co si nedá říct..."

Tehdy jsem se hluboce zamyslel a dnes vím, že měla pravdu. Ale jak kdo chce. Nikomu nic nenutím. On když i za sebelepším úlem stojí mamlas (s vlastní hlavou chtělo by se dodat), pak vše marno!

Ono k tomu stačí sice pořídit si dobrý úl, ale neuposlechnout do posledních datailu návodce a kýžený efekt se nedostaví. Možná nick irokez nepostřehl, že já tvrdím, že bezúhynovosti lze dosáhnout v každém horem přístupném nástavkovém úle (tedy ne ležan, ne zadovák) po nepatrné úpravě, která trvá minuty a funguje hned v tom roce. Když nyní v předjaří včelař začne dělat vše do posledního detailu přesně jak říkám, efekt se mu dostaví hned letos. Ono to není jen v úle. Já nemám vyzkoušený Langstroth - protože je dle mého nesmyslný a do našich podmínek nevhodný. Taky je tu prazákladní nutnost mít k VN ještě na med NN, kdy NN mají více využití, která ých se pomocí vysokých rámků docílit nedá v jednom úle. Kdo by si pletl vysoké a nízké nástavky, je nutné aby přestal chlastat, protože jinak si nástavky vysoké s nízkými plést nelze.
Nemůže to tedy fungovat s jen vysokými rámky a už vůbec v jakémkoli NN systému, protože obojí předpokládá rotaci nástavků a vytáčení zimních zásob plných chemie do medu a taky výkalů larev plodu.

Na druhou stranu, kdo chce kam, pomozme mu tam.

22.1.2022 10:19
tom.50

XXX.XXX.139.247

irokez napsal(a):
Neexistuje zázračný bezúhynový úl, z toho bych vycházel.

Dovolím si vám ocitovat větu z mého "vánočního dárku", cit:

"Umění chovu zdravých včel bez úhynů tedy není v konstrukci úlu!"

22.1.2022 18:14
irokez

XXX.XXX.198.24

Tak proč nový Blaník, když jdou zdravé včely chovat v již známých úlech?

22.1.2022 18:32
tom.50

XXX.XXX.139.247

Blaník je jedním ze známých úlů, jde o bývalou ČSN a ne nějak specifický typ. Uvedené rozměry jsou stejné pro všechny úly s délkou 39 cm.

Mám za to, že jste celý článek nečetl, chápu.

Svět se od původního primitivního chaosu, kdy si každý dělal co a jak chtěl, přes unifikaci zase vrací k primitivizmu, kdy si zase každý chce dělat a dělá co se mu zamane, naprosto bezohledně a stupidně.

Vycházím z domněnky, že ne všichni touží po primitivním chaosu a cochcárně a že někdo uvítá SPRÁVNÉ rozměry. Ano, správné, protože správné jsou takové, které jsou kompatibilní s tím, co převažuje v dané době na daném území.

Polopatě. Dělat v Česku úly s délkou 39 s jinými rozměry je stejně inteligentní, jako používat v Česku jiné než metrické závity u šroubů.
Nevěřil bych, že se dožiju toho, muset toto někomu vysvětlovat.

A jeden konkrétní důsledek zrušení ČSN v uzenářství. Po jejich zrušení v r 1993 se běžně děje, že v salámech, párcích a buřtech není ani celé jedno % masa. Dobrou chuť všem pokrokovým. A příjemnou práci s úly vyrobenými jako atypy.

22.1.2022 19:55
irokez

XXX.XXX.198.24

Pokud jde o úl známé konstrukce, dokonce podle ČSN, tak proč Blaník? Chcete se zapsat nesmazatelným písmem do dějin včelaření nebo je úl tak nazvaný v ČSN?

24.1.2022 01:35
tom.50

XXX.XXX.139.247

Není tak zapsaný. Je ale dokonale zapomenutý a název Škvařil či Hospodář už dnes nikomu nic neřekne. Chápete pojem "pracovní název?"

V jiném článku před pár hodinami objasňuji, že Sedláčkův "vynález" OP je dávno známý a dávno překonaný úkrok zpět. Ovšem v Blaníku žijí Škvařil, Brenner, do jisté míry i Boháč a další dál. Co dáte lidem vy?

Pro svoje včelařské přátele jsem už nesmazatelně zapsán, vyšší ambice snad ani nemám a vy jste mi celkem lhostejný.

Máte nějaký problém? Nebo oč vám jde? Něco k věci, nějaký názor, námitku, dotaz, či kvalifikovanou oponenturu, krom averze k mojí osobě a snaze pomoci jiným, máte? Nebo chcete jen otrávit a znechutit? I tomu rozumím, nejsem na světě první den, takových jsou vás spousty.

24.1.2022 11:10
irokez

XXX.XXX.162.113

Děkuji za vysvětlení.

26.1.2022 17:08
smidla

XXX.XXX.42.228

Dobry den,

poku ma igelit lezet na horni loucce, nebylo by rozumnejsi mit horni loucku slicovanou s horni hranou nastavku a naopak vceli mezeru drzet dole?

S pozdravem smidla.eu

26.1.2022 17:38
tom.50

XXX.XXX.139.247

Ne. Kvůli kompatibilitě s civilizací = v té byla VM vždy nahoře.

Ale sdělte, prosím, důvod proč si myslíte, že by to tak mělo být?

Ve stromě či jiné dutině by byly plásty přistavěné ke stropu a po stranách asi 3/5 odzhora ke stěnám. Mám za to, že to bylo nutné pro možnost tepelného režimu každé uličky zvlášť.

Jinde říkám, že nesmí být podáváno v předjaří a zjara nikdy žádné těsto a asi nevysvěštluji proč a nebo to zopakuju. Je to proto, že včelstvům stačí metabolická voda, kondenzovaná na neprodyšné stropní folii. Jakékoli odvádění vodních par očky nebo prodyšným stropem pak vyvolává stav, kdy se vč nemůže rozplodovat, protože "ví", že by potřebovalo víc vody, než má a tak to doslova brzdí jarní rozvoj. Pokud se ale dá těsto, pak je to přínos a to vezmou hlava nehlava a doslova je to vyhání pro vodu i za mrazu, s často tak drastickými ztrátami, že vč ztratí víc včel, než zvýšené plodování vytvoří. Proto tak kritizuji Sedláčka, že drží vč v zimě hladová a pak je cpe těstem. Každý si to může vyzkoušet. U mých, dobře živených včelstev a oddělků s dostatkem zásob se nikdy nijak jeho blílkovinové těsto neprojeví. Je to jen taháníé peněz z kapes a oslabování včelstev v kritické jarní době. To je stres a ten se klidně projeví na podzim nepochopitelným úhynem. Ale kdo jak chce!

Proč to vím tak jistě. Po ww2 přišla móda ( a rodiče si na to naběhli), že se dělal strůpek z prkýnek umístěných přesně 6 mm nad HL. Tím nemohla mít každá ulička svůj tepelně-vlhkostní režim a vč nešla do rozvoje. Tak včelaři vymysleli podněcování těsty. Ovšem to mělo důsledky, které jsem popsal v předchozím odstavci. Stačilo zrušit mezeru nad rámky obyčejným igelitem a je vše vyřešeno samočinně. Ale kdo jak chce, stačí zkoušet, psát si a porovnávat a pozorovat jestli které vč vyletuje i za hnusného počasí. Každý se můž hned letos přesvědčit o pravdivosti mého tvrzení.

Tvrdá stropní folie je tahák na peníze, nikdo nic rozumného zezhora vidět nemůže, folie za necelý rok stejně zneprůhlední. A pokud chci vidět, opatrně odkryju igelit a než se včely vzpamatují a stihnou zareagovat, vím co jsem potřeboval, úl je přikrytý a zedeklovaný. Na co tedy folii za 50 + Korun?

Jinde vysvětluju proč nutili soudruzi včelaře aby neměli plesnivé spodní rohy rámků a ten strop nad rámky způsoboval sucho (spolu s očkem vražedné). Zbrojní průmysl komunistů měl o pár metráků víc vosku a včelaři mají dodneška problém. Někteří. Ti, co si nedají říct.

Co vám komu brání u řetiny vč hned zítra dojít úplně zakrýt sejta, ucpat všechna očka a dát na rámky igelit? Jo, sice bude pár rámků oplesnivělých - proto se má zužovat. Ale včely budou lepší, víc medu, ale hlavně budou zdravější bez úhynu a nebo s méně úhyny.

Sejta zrušte a lečte preventivně a nečekejte až začnou hodně padat brouci. To je už na účinné léčení pozdě! ALE KDO JAK CHCE, KAŽDÝ SVÉHO ŠTĚSTÍ STRŮJCEM

26.1.2022 18:28
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

tome píšete..." nikdo nic rozumného zezhora vidět nemůže,"

26.1.2022 19:50
tom.50

XXX.XXX.139.247

Ano, také píšu, že se nemá zjara nikdy krmit těsto. Ale i kdyby, co vy vidíte zezhora v uličkách? Umíte poznat plochy plodu, zda je mezerovitý, zda je snůška, zda vč staví, kolik má pylu a zda je v buňkách čerstvý nektar, který teče z plástů při naklonění? Vy vidíte zhora, zda vč na SR staví něco a když staví, tak zda trubčinu nebo dělničinu, nebo obojí? Vy vidíte zhora zda jsou zakladené misky a chtějí se rojit? Vy vidíte zda je zakladená povytažená mezistěna a lze jí dát do hnízda a na její místo před SR dát novou? Pokud vy tohle vidíte, jste lepší včelař než já.

Já vidím jen to, kolik uliček obsedají, to ale vidím i já skrz špatně průhledný igelit. A opakuju, když chci vidět nějaké detaily, prostě igelit zvednu.

A i kdybych chtěl dát těsto, není přece jen jaro, někdo třeba chce krmit draze těstem oddělky. A nebo nemá plemenáče kam jde dát krmítko na roztok. Nebo nechce krmit rychle, tedy letní podněcování. Pak ano, dá se těsto na loučky, na to se připlácne igelit a jak včely pod ním berou těsto, vznikne tam množství malých dutinek. On se igelit kroutí i tak. No a když je igelit opotřebený, nebo prokousaný, nebo úplně neprůhledný, dám ho do kontejneru na plasty a na rámky dám nový. A který je nejlepší? No z Lidlu, ten, kterým ten podnik prokládá na paletách cukr, který není v desítkách. Pokaždé se v obchodě nejméně jeden válí, nic mi nikdy prodavačky neřekly. Taky se dá některou poprosit aby vám je dávala stranou. Mám jich v autě nejméně 10 nových a slouží nejen jako stropy. Mám 50 vč a každý rok spešlo folii za 35-60 Kč je v průměru 2.500 ročně a je to úplně hloupě zbytečný výdaj a navíc neplní tu funkci, kterou já požaduju.

No a ještě k těstům. Zkusil někdo rozpustit cukr moučku? Vznikne mléčně zakalený hnus = je v tom nějaká chemikálie proti hrudkování. Je zajímavé, že někomu vadí léčit neviditelným Amitrazem v miligramech a klidně dá včelám viditelnou chemikálii v tisícinásobně větším množství.

Těsto kupované je, mám za to, vždy brajcvajc ze škrobového hydrolyzátu. Kdo tímhle někdy v roce krmí, určitě se pak nediví, že mu včely třeba padnou na CCD, že ne, že se takový včelař nediví? Protože se včela za miliony let nikdy nemohla potkat se škrobákem a nemohla se ani potkat se sacharózou invertovanou kyselinou. Ano, kyselinami se uměle unvertuje sacharóza, což je cukr řepný, kdyby někdo nevěděl (jmenuje se tak, ne, že by ho včely sbíraly z řepy). Včely invertují sacharózu pouze enzymaticky. A tak ani umělé cukrové inverty chytrý včelař svým včelstvům, pokud je má rád a pokud jim chce dopřát zdravý život a neche si je přiotrávit, nedá. Že vám tohle nikdo neřekne? No a fakt myslíte, že vám to řekne někdo, kdo s tím kšeftuje a vydělává na lidské hlouposti? A že to neotisknou časopisy? No neotisknou protože by jim ti obchodníci nedali vydělat drahou inzercí. Vážení, to je kapitalizmus! (tohle všechno jsem si neuměl uvědomit když jsem připitomněle cinkal klíčema)

Že se to na to vyrábí a prodává? No jasně, taky se prodávají hračky pro mimina a když se jich pár otráví, tak se to najednou stahuje z prodeje.

Třeba pravdu se šmakuládama nemám, jak to mám vědět? To má zjistit Dol nebo tak někdo, já ne! Já jen můžu tyhle s.ágory svým včelám nedát!!!!!

Ale opakuju, jak kdo chce. Stačí mě poslechnout, ne jen v něčem, ale do posledního detailu ve všem.

26.1.2022 21:28
smidla

XXX.XXX.42.228

Jake mnozstvi chemikalii je v davce Varidolu a jake mnozstvi chemikalii je v mouckovem cukru, potazmo testu? Ja to nevim a vsadim svuj rocni plat ze Tom.50 take ne. Je to jen predpoklad! A jako takovy ma nulovou vypovidaci hodnotu.

Ja mam stropni folii zcela zdrma, proto argument ceny vynecham. Proc se ptam zda by nemela byt horni loucka slicovana s horni hranou nastavku? Pokud by tomu tak bylo, mohl by byt strupek igelit, folie, latky, vzdy by to vcely mohli utesnit voskem/propolisem a nemusely by to utestnovat masou tel.
Na druhou stranu, pokud i prirozene zijici vcelstva obmenuji dilo, za "spouprace" se zavijecem, musi byt schopne fungobat i v pripade, ze plasty nejsou prilepeny ke stropu.

Ke skrobakum se vyjadrovat nebudu, nepouzivam anikdy jsem nepouzil, nemuzu to hodnotit.

Smidla.eu

27.1.2022 01:59
tom.50

XXX.XXX.139.247

Já dokážu zaujímat stanoviska i k tomu, co nepoužívám, nedělám. Nemusím být nutně vrah abych věděl, že vražda je ohavná a odsouzeníhodná. Jednou se z toho polkorektního liberalizmu všichni zblázníte!

Umíte být moderně stručný, ovšem mě nesrozumitelný. A nebo píšete nesmysly.

cit:
Pokud by tomu tak bylo, mohl by byt strupek igelit, folie, latky, vzdy by to vcely mohli utesnit voskem/propolisem a nemusely by to utestnovat masou tel.


Odpověď: Proboha proč by kvůli tomu měl tedy okraj nástavku lícovat s HL? Dejte igelit, ten přilehne na HL rámků a nastane přesně to, co požadujete a nemusíte se snažit napasovat blbou tvrdou folii.Když říkám, že je blbá a to, že vy to máte zadarmo neznamená, že to jiným vnucují obchodníci aby se na tom kapsovali. Takto jste to napsal jako kra.inu, vysvětlíte mi, jak jste to myslel? Co jsem nepochopil? Vy nechcete dělat věci jednoduše?

Proč něco dělat jednoduše, když to lze dělat složitě, viďte, chápu. Dalo by se říci, že vám vaše starosti závidím.

Můj předpoklad sice asi má nulovou (nebo kdo ví jakou) vypovídací hodnotu. Já ale nejsem vědec a nemám ambice jím být a tudíž nemusí mít nic, co říkám, žádnou vypovídací hodnotu. Jen říkám, že chytřejší je zkusit udělat to a tak, jak říkám a porovnat to s mejnstrýmem. Čemu na tom nerozumíte? Moje trpělivost je se začátečníky bezbřehá, ptejte se, kvalifikovaně se ptejte, rád vám povím na co jsem dosud přišel A dám vám to zadarmo, představte si! Nemusíte do žádného placeného kurzu.

Jestli bych neměl s rozdáváním přestat. Kdybyste museli platit, vážili byste si toho, co dostáváte, určitě víc.

27.1.2022 15:57
smidla

XXX.XXX.42.228

Budu jednotlivá témata číslovat, vidím že vám dělá problém reagovat chronologicky, tak vždy jen použijte číslo a k tomu reakci.

Nevím co je pro vás nesrozumitelné. Četl jste to vůbec celé? Asi ne že? Chápu. ...Mohl bych nakreslit výkres a ten sem vložit, ale když to pochopíte, bude to pro vás přínosnější, než kdybych vkládal fotky a videa ne?

1) Když se začaly vyrábět granule pro papoušky, drtivá většina chovatelů nad nimi ohrnovala nos. A to i přesto, že je nikdy nevyzkoušeli. Bylo to zkrátka něco nového. Já je začal zkoušet. Postupně jsem prošel všechny dostupné a zakotvil jsem u jedněch, které mi vyhovují. Když jdu krmit, dám směs zrnin, granule a ovoce nebo zeleninu. Ptáci vždy vemou nejprve slunečnici, potom granule a potom vše ostatní. Pokud v krmné dávce nebude slunečnice, vemou granule přednostně. Používám je více jak 15 roků. Ještě že jsem si neudělal názor podle většiny, která tvrdila jaká to je šmakuláda.

2) Otázka zní, proč to tak neudělat? To že vy používáte igelit znamená, že ho máme začít používat všichni? A přitom pokud by horní loučka lícovala s nádstavkem, není nutné používat POUZE igelit, ale je možné používat jak fólii tak laťky. nebo to má ještě nějaký význam? Jaký?

3) nejde o to čemu já rozumím, jde o to, jak si vy vykládáte to co píšu. Upozorňuju že pouzitý argument s množstvím chemikálie je zcestný. Nepodávání těsta nijak nerozporuju, naopak, přijde mi to velmi logicky zdůvodněné potřebou létat pro vodu. Dotaz k tomu kondenzátu. Je to defakto destilovaná voda, ta je pro člověka nepoživatelná, ale jak to je pro včely?

S pozdravem smidla.eu

27.1.2022 18:58
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

smidla napsal(a):
Dobry den,

poku ma igelit lezet na horni loucce, nebylo by rozumnejsi mit horni loucku slicovanou s horni hranou nastavku a naopak vceli mezeru drzet dole?

S pozdravem smidla.eu

nedá mi sa nezamiešať do tvojej diskusie s Tomom...

PRI TOMOVOM ULI BY TO NEBOLO ROZUMNEJŠIE KEBY NAD HORNÝMI LATKAMI RÁMIKOV NEBOLA VČELIA MEDZERA...

ono obecne tá medzera musí byť, aby pri skladaní nadstavkov sa nedrvili včely, ktoré chránia svojimi telami plod a sú na rámikoch ,
napríklad keď tom položí kŕmny nadstavok na TL a potom kladie plodisko, včely vlastnými telami chránia plod v ňom, sú v uličkách ale aj na dolných loučkach plástov s plodom ale keď má krmny nadstavok hore nad rámikmi 6 mm včely to dajú bez problémov)
(presne preto bolo 6mm aj pri povalovkách, aby sa pri ich ukladaní nedrvili včely, nie kvôli komunistom )

.. v každom inom úli je to jedno či je medzera hore alebo dolu, osobne mám úle LG kde je hore medzera 7 mm (aj tí hnusní kapitalisti asi potrebovali vosk do zbrojárskeho priemyslu ) a od spodu len 2 mm
ale
mám aj koplenové úle LG z Dánska, je to tam tak že teda vrch nadstavku je "slícovaný s hornou lúčkou" a včelia medzera je celá dolu, pod dolnými loučkami...
u mňa to byť môže...

prečo môže byť na iných úľoch včelia medzera aj pod dolnými loučkami
ale
u Toma musí byť hore a nemôže byť u Tomovho úľa dolu?
JEDNODUCHO POTOM BY DNO NEBOLO VYSOKÉ PRESNE 18 MM ALE VIAC...
a Tom tých 18 mm považuje za rozhodujúce a dôležité, presne 18 a nie 24-25 mm!!!

27.1.2022 20:02
tom.50

XXX.XXX.139.247

Těch 18 nepovažuje Tom, neboli já. To je prostě zkušenost předků stará asi 100 let.

Tvrdím, že kdo nechce úhyny, NIKDY, nesmí mít nikdy ani jediné očko.

Pak tvrdím, že včesltvo MUSÍ mít jen jeden přívod vzduchu = česno (to vyplývá z nutnosti absence oček). Akorátní velikost česna je cca 70-75 cm2 a při podmetu 18 a šíři dna u úlu s rámkem 39 je 405. 40,5 x 1,8 = 73 cm2 a to je optimální velikost letního česna. Po posledním medobraní a započetí krmení se musí česno zmenšit tak, aby ho vč dokázalo úspěšně bránit.

A tak. Když by byl podmet vysoký 25 mm, tak by plocha česna byla 40,5 x 2,5 = 101 cm2 A TO JE ROZHODNĚ ÚPLNĚ ŠPATNĚ.

Už je to únavné. Když by někdo mocí mermo chtěl podmet 25 mm (nechápu proč), musel by snížit čeno na 18 (17-19 asi tak) aby dosáhl plochy česna 70-75 cm2.

Velikost česna, tedy jeho plochu a tou je daná výměna vzduchu v úle, je KONSTANTA, kdo chce živé a zdravé včely, MUSÍ jí doržet.

Prostě pokud nejsem magor, poslechu ty, co to za 100 let vyzkoušeli tisíckrát, udělám to 405 x 18, a pak se tím už nikdy v celém včelařském životě nemusím zabývat a bude to samočinně fungovat. Mám za to, že tu řešíte úplné nesmysly, učeně by se řeklo marginálie.

Takže, pane Goro, uvedené věci netvrdím já, ale předkové a já nebádám jak k tomu došli. Možná jste přehlédnul, že do 18 mm včely většinou (vzácné výjimky jsou) ještě na dně nestaví žádné šplhací boule. Já se domnívám, že předkové stanovili těch 18 mm taky proto, že to vč ještě nijak ničím neprostavují a současně je to dost vysoko aby mohl proudit dostatečně vzduch, když se na dně nahromadí mrtvolky z přirozeného úbytku včel v zimě.

Zažil jsem jednoho pana chytrého, udělal si podmety jen 6 mm. Pán o 8 let starší (chytrej jak rádio) a říct si nedal, docela byl na mě sprostý, poslal mě... Udělal si tak rovnou 250 den. Pak, když vyndaval podložku kvůli měli, mrtvokama shrnul všechnu měl. Včely se mu svěšovaly tak, že se v zimě v mrazu dotýkal chumáč dna. Ale hlavně, asi vč nemohla dýchat a od jara do podzima měl pod letáky známé "brady". Po prvním roce zvyšoval dna. O 20 mm. Prostě čistokrevnej b.b.

Ale jak kdo chce, každý svého štěstí strůjcem.


Nicku smidla nerozumím už vůbec a tudíž se nijak nevyjádřím.

Když ještě nebyl internet, poprosil jsem dopisem Jindřicha Boháče o plánky na Langstroth. Přesto, že jsme byli názoroví odpůrci, ihned mi pomohl. ZADARMO! Byl ze staré školy a uměl diskutovat.
Plánky mám dodnes, je to fotokopie německé brožury. Dojdu pro zajímavost do dílny podívat se, jak vysoký má podmet opěvovaný a obdivovaný Langstrot. Mimochodem smidlo, Langstroth má VM NAD RÁMKY. A můžete bádat proč. Má to tak od roku 1860 myslím.

Jak přinesu originální výkresovou dokumentaci, ihned sem dám vědět.

27.1.2022 20:48
tom.50

XXX.XXX.139.247

Milí zlatí. Originál Langstroth má podmet vysoký, světe div se, 20 mm.

Jenže tím, že je na 10 rámků, je široký 375 mm. No a 37,5 x 2 cm = 75 cm2!!!!!!!!!!!!

Pokud tedy ani toto nepřesvědčí někoho, že je zákonitost česno velké 70-75 cm2, pak...

Mimochodem, Langstroth nemá očko. Žádné, ani jedno!

Nejspíš Češi opisovali v Americe, v době vzniku Langstrothova úlu tady byly košnice a vrcholem pokroku byla Almárka, zadem přístupný miniúlek na 14 rámečků úzkovysoké míry 24x26, s medníčkem 24x13x14 + ještě vysoký medník 24x26x14.

V době, kdy Adamec "stvořil" míru 39x24, ve světě frčely stropováky, tzv "Amerikány", ale tupý český včelař chtěl starodávné a překonané (už tehdy hloupé) zadováky.

Nějak se neumím ubránit dojmu, že se vlastně včelaři od prezentace Adamcova úlu v roce 1905 nijak nezměnili a jsou neustále stejně chápaví.


Jo a u Langu se mimo sezónu (a na celou zimu) zmenšuje česno česnovou vložkou s otvorem U PRAVÉ STRANY!!! velkým 110x8 mm. U nás to musí být jen 6 mm a já dělám délku asi 150-180 mm. V Americe asi mají bachratější myši. Skutečnost bude taková, že se jedná o přepočet z jejich palců nebo v čem oni dodnes měří. A tudíž je možné, že skutečnost je pod 8 mm.

Nikdo se mi nemusí omlouvat, to je lidské, že někdo něco neví a není to ostuda. Ostuda je, když se mu to řekne a on si stejně jako ma.or furt vede svou!

27.1.2022 20:58
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

.. asi som to v tej slovenčine napísal nejasne ešte to radšej doplním aby to šmidla pochopil lepšie ako Tom...( nik nechce 25mm dno..)

...ak by bola včelia medzera nie nad rámikmi ale pod rámikmi tak by na Tomovom úli (bočné svlaky 18 mm!) nebol podmet presne 18 mm ale 24-25 mm, zväčšil by sa o tú medzeru....

samozrejme veľkosť letáča/česna by sa nezmenila je tvorená hranou nadstavku a bola by 18 mm (pri bočných svlakoch 18 mm)

27.1.2022 21:04
irokez

XXX.XXX.198.24

Zjistil jste Tome při svém bádání nějaký vztah mezi velikostí, objemem úlu a velikostí česna? Má být u malého i u velkého úlu stejně velké česno?

27.1.2022 21:29
smidla

XXX.XXX.42.228

Jak rikam, problem nebude v tom, jak ja to chapu ;)

Položil jsem, podle mého názoru, jednoduchou otázku. Nebylo by lepší mít slícovanou horní loučku s vrchem nástavku? A vysvetlil jsem proc se na to ptam. Tak nějak jsem očekával odpověd BYLO/NEBYLO a vysvetleno proč. Tom.50 se jako obvykle utápí ve vlastní představivosti co tím sakra vlastně myslím.

Ano, o změně velikosti podmetu vím, ale jak je správně podotknuto, velikost česna to neovlivní.

S pozdravem smidla.eu

27.1.2022 21:39
tom.50

XXX.XXX.139.247

Pane Goro, díky za upřesnění, nepochopil jsem to, prominete prosím?

irokéz

Neumím vám rozumně odpovědět. Nějak se řídím citem a logikou. Samosebou je oddělek ohrožený a ihned má česno podstaně menší, pořád výšku 18, ale od jedné strany se zužuje příložkami (různě dlouhé - a nebo se u včel zkracují) - odřezky z truhlání, třeba šikminy, nebo prostě nějaké hranolky asi tak 20x20, 25x25, prostě tak něco. Brzy uvidíte v jednom časopise fotky. Taky dám betonovou cihlu. Tedy když mi dojde trpělivost s všetečnými ptáky, kteří ty příložky furt odstrkují.

Ale letní česno u úlu s několika medníky, třeba 4-5 a u úlu jen se dvěma je česno stále totéž = přes šířku dna x 18 na výšku. Věříte, že mě to vůbec nenapadlo a až se ptáte mi to docvaklo?

27.1.2022 23:36
tom.50

XXX.XXX.139.247

smidla napsal(a):
Jak rikam, problem nebude v tom, jak ja to chapu ;)

Položil jsem, podle mého názoru, jednoduchou otázku. Nebylo by lepší mít slícovanou horní loučku s vrchem nástavku? A vysvetlil jsem proc se na to ptam. Tak nějak jsem očekával odpověd BYLO/NEBYLO a vysvetleno proč. Tom.50 se jako obvykle utápí ve vlastní představivosti co tím sakra vlastně myslím.

Ano, o změně velikosti podmetu vím, ale jak je správně podotknuto, velikost česna to neovlivní.

S pozdravem smidla.eu

Omlouvám se vám za nepochopení vašich jednoduchých dotazů, odpustíte vetchému starci?

Odpověď jsem vám dal předele: NEBYLO!!!! Štiplavě jsem nazval VM nad rámky "civilizací". Tak polopatě ano? A nemyslím to nijak zle.

Víte, existuje metrický závit a vy bádáte, jestli by nebylo lepší aby měl prudší (nebo pomalejší) stoupání a nebo jestli by nebylo lepší, aby klínový řemen měl jiný úkos a nebo jestli by nebylo lepší úhly a hodiny měřit v desítkové soustavě (asi bylo, stejněl jako psát česky Y a I je taky voser). Mám za to, automaticky mi to tak naskakuje, že takhle jasné věci nemůže přece nikdo myslet vážně a že si ze mě dělá pr.el a reaguju ihned cholericky a asi neurvale. Zkuste se, prosím, rozumně zamyslet. Co byste třeba chtěl smidlo vylepšit na krumpáči nebo lopatě, či kladivu? Prostě se nezabývejte kra-inama.

Mě dráždí, jak někteří výrobci, asi aby si pojistili, že pak musí každý nešťastník, co u nich nakoupí, dělají atypy, nekompatibilní se zbytkem když ne světa tak republiky.
Tak se stalo, že nějaký (vynechávám vulgární slovo) udělal půl VM nad rámky a půl pod nimi. Nebo někdo jak chcete vy (nechcete, jen se ptáte a to je dobře) uděal VM dole. Jasně, chápu, ale nesouhlasím.

Pro příklad odbočím. Dnes už nikdo neví, že vztah délky HL a rozteče nuty tvoří boční mezerník. Mnozí následující g fakt těžko chápou a ani nákres by nepomohl, prostě se to MUSÍ pochopit.

Jestli je vedle BL rámku VM 7,5 mm (dříve dle ČSN u BVD byla 6 a proto staré úly měly vnitřek ne 405 jako nyní, ale 402), pak se MUSÍ zajistit, aby rámek "nedojel" blíž než na 6 (dříve 4,5 ) mm. To je zajištěno POUZE TAK, že je nuta jen o 3 mm širší než je délka HL. Tedy, správná (chápu, že tohle slovo někoho dráždí) délka HL u rámků délky 39 cm je 415 mm. Pak nuta MUSÍ být přesně 418 a tak na každé straně vzniká teoretická mezírka 1,5 mm. I kdyby nebyl rámek přesně uprostřed a na jedné straně se ouško opřelo o vnitřek nuty, pak se na té straně zmenšila VM mezi stěnou a Boční Loučkou rámku na 6 mm a to je pořád správná Včelí Mezera. Na druhé straně se ale stalo, že se půvopdní VM zvětšila ze 7,5 mm na 9 a to pořád ještě jde a pořád bude i VM 9 mm fungovat jak má = nebudou tam m nic stavět a nijak to nepřilepí ke stěně.

Langstroth má dokonce nutu širší jen o 2 mm než je délka jeho HL a tak je bývalá ČSN (Češi) benevolentnější než USA. Jednou, když si přijel zákazník pro včely a rámky mu na jedné straně (nebo na druhé) propadávaly, protože byly nuty nesprávně široké (museli jsme všechny nuty vyložkovat lajsničkami, které jsem musel nařezat (tak tenké = velmi nebezpečné). Pak jsem volal do té firmy, nejmenuju, ale nejvěhlasnější a největší a tam mi řekli, že jsem de.il a poslali mě do řiti.

Nedivte se smidlo, že jsem na vymýšlení zmeny v kontrukci žebříku, lopaty nebo klíňáku fakt alergickej!

28.1.2022 16:09
smidla

XXX.XXX.42.228

Pokud pracovni nazev Blanik, je pro "novy" ul, ktery zatim nema presne zadane rozmery a podminky, pak je prirovnani k zavitum nevhodne.
Pokud se jedna o bezny, lec zapomenuty ul, pak to je opet irelevantni, co je zapomenuto uz neni.

Osobne bych se vyvaroval prirovnavani k beznym vecem, ostatne takove kladivko, pouzivane truhlarem doznalo zmeny, stejne tak zebriky uz v dnesni dobe jsou napriklad teleskopicke. ja chapu kam smerujete tim co a jak pisete, nemam s tim problem.

Bylo by vhodne si rict jasna pravidla. Jedna se o novy typ ulu? Nebo jen modifikace stavajicich? A od toho se pak muze odvijet spusta dalsiho. Muze se stanovit presna velikost ramku, nastavku, vik, den, vlozek. Protoze u modifikaci stavajicich ulu toto menit nelze. Pochopeno?

S pozdravem smidla.eu

28.1.2022 21:20
tom.50

XXX.XXX.139.247

Tak především. Správné rozměry stanovila kdysi platná ČSN. Když jsem si pořídil PC (asi 17 let), první jsem hledal tu normu. Nebyla, zmocnil se jí nějaký XY a chtěl za ní peníze. Tak jsem přestal být líný a vzpoměl si přesně jak byla. Ona je vlastně velmi jednoduchá, já nechtěl celý konkrétní úl, například Moravský univerzál, nebo Budečák nebo Tachovák či jiný. Tyto (a další úly s délkou 39) musí mít a za komančů měly přesně stejné rozměry rámku, rozteče nuty, hloubku nuty, tloušky oušek a VM nad rámky a ta byla původně 6 mm (kříženka včely tmavé a kdoví čeho před Kraňkou byla menší, tak asi proto jen 6 mm). I VM na bocích (vedle rámků) byla původně 6 mm a tudíž vnitřek úlu byl 402 (390 + 6 + 6). Dnes je VM na bocích 7,5 mm a tudíž je vnitřek 405. Nuta se ale nijak nemění!

Prostě tak jednoduché to je. To jsou u míry 39 ta kladiva, žebříky a lopaty. Jasně, že třeba lopata u telekomunikací byla jiná (břit nikoli ve tvaru lipového listu, ale rovný a s okraji zvednutými jako má uhelka, ale cekově je tzv "kinetka" menší a umožňuje úzké výkopy), než u kopáčů kanalizace. Pak ryčka (vyztužená velmi těžká čepel s jakýmsi žebrem na spodní straně čepele) na "kopání" (rýpání - ne rýč) v drnu (tedy bez krumpáče = šlo to mnohem rychleji, ale běžná čepel lopaty by to nevydržela). Prostě smidlo, i v lopatách se vyznám, věřte mi, fakt můžete

A když mi vy (i ještě někdo, myslím irokéz) vyčítáte název Blaník, jak tedy nazvat hyperjednoduchý úl (jednodušší si já už neumím představit) a jak ho odlišit od Břinků, Kolomých, Luňáků a desítek dalších, kteří dělají každý něco jiného s jinými mírami a namnoze se nedrží žádné normy? Dám si od vás rád poradit.

Někde tu píšu (už nekolikrát), že přířezy je nutné kupovat s metrem v ruce. Vysvětlím.

V časopise Dymák je rubrika pana Kolomého o jeho omylech. Mimochodem velmi poučné (jen hloupý opakuje chyby druhých když byl varován někým zkušeným). Snažím se i já sdělit chyby svoje, aby je jiný nezopakoval a snažím se čtenáře uchránit vícepráce, nebo nutnost něco vyhodit a vždycky kupu zklamání. Ne každý to tak bere.

Jednou jsem nějak nestíhal nadělat si přířezy, koupil jsem si je. Sbil z nich asi 200 rámků a ty se mi pak nevešly do nástavků. Měly totiž HL místo 415, kdy nuta musí být jen o 3 mm větší (boční mezerník = popisuju to tady nedávno a já to mám přesně jak to být má), délku 418 a zkracovat o cca 3 mm 200 rámků s vylepenými mezistěnami nikomu nepřeju. Ono to nejde jen na jedné straně, je třeba na obou cca 1-5-2 mm.

Ale b.b to ode mě bere, jako že mu nařizuju co a jak má dělat, když on si přece může dělat co chce. No ano, může, já píšu pro chytré a liberálům radím nic ode mě nečíst.

28.1.2022 22:02
irokez

XXX.XXX.198.24

Chviličku už včelařím, takže o česnu třeba pro oddělek něco málo vím. Dotazem jsem ale mířil někam jinam. V jednom z příspěvků tvrdíte, že pro včely bez úhynu je nutné mít česno určité velikosti a česno větší je špatné. Mně zajímá, jaké máte důvody pro toto tvrzení a proč podle vás česno s větší plochou má být příčinou úhynů. V souvislosti s tím mně napadá i otázka, co se ve včelstvu stane, když česno nechám naopak menší, s česnovou vložkou, celou sezonu.

29.1.2022 11:37
josefkubala

XXX.XXX.140.19

Co říkáte na dno p.Kolomy 12 cm , zasíťovaných !!

29.1.2022 11:42
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobré dopoledne.
Aby to bylo snadnější k pochopení s dovolením pana Toma jsem zde umístil náčrt půdorysu s rozměry jeho nádstavku. Zbytek rozměrů je v popsán v tomto tématu.

29.1.2022 12:49
tom.50

XXX.XXX.139.247

Děkuju vám za nákres, snad je to už nyní jasné komukoli.

Původní medníkové NN k univerzálům mých rodičů se začátku padesátek měly stěnu tlustou 30 mm a měly hodní falce. Já se proto u dalších NN musel (kvůli těm falcům) držet vnějšího rozměru.

Jen připomenu mladým, aby věděli jak fungovalo socialistické národní hospodářství: Nemyslete si nikdo, že stačilo mít peníze a koupit si co kdo chtěl nebo POTŘEBOVAL. Omyl. Dříví - řezivo se koupit nedalo, příděl (který musel zaplatit) měl jen ten, kdo mě stavební povolení na stavbu RD. Takže sehnat pětičtvrtní prkna bylo nemožné. Palivo se nesmělo nikdy dělat delší než 1 metr právě aby si nikdo nemohl sám nařezat trámy a prkna doma. Ale na úl stačila délka 1 m. Na velké cirkuli jsem si nařezal z paliva prkna. Počkal 3 roky než vyschnou. Pak jsem si je u kámoše ohobloval na 30 mm a zbytek se dal udělat cirkulárkou.

Pak jsem nemohl čekat a sehnal jsem vyschlé coulky (24,5 mm) a ty dají po ohoblování (s bídou) 20 mm. Protože to ale muselo být kompatibilní s tím, co jsem už měl, držel jsem vnější rozměr a nákres ukazuje jediné možné řešení u čel. Bočnice bylo možné dát na vnější rozměr a tím se zvětšil vnitřek na 422 a posléze dokonce na 425. Tato původně "vada" či " z nouze ctnost" se ukázala jako velmi výhodná. U přední stěny (TS)je uvnitř "zaparkovaná" BP (blinovka), která se asi 10 měsíců nepoužívá a někde musí být uklizená. Pokud je úl na SS, pak je BP zaparkovaná u bočnice bližší k česnu (které nesmí být uprostřed, ale vlevo z pohledu za úlem)

Ovšem toto umístění u přední stěny tepelně izoluje nástavek proti přehřívání - ne vždy se povede mít úly v celodenním stínu.

Další funkce uklizené BP je v tom, že (nemá mezerníky) jí kleštěmi vytáhnu jako první. Do mezery uvolním první rámek a snadno ho vytáhnu nahoru bez mutlání a hrnutí včel. Prostě je to výhodná manipulační mezera. Po ukončení práce zase velmi opatrně a pomalu zasunu zhora BP na místo nadoraz u čelní stěny.

A tak jako nouze údajně naučila Dalibora housti, mě nouze o prkna za soudruhů umožnila vypiplat výbavu nástavku k dokonalosti. Ale mohl bych tvrdit, že jsem takový génius a že to vše je výsledkem teoretické vědecké rozvahy a stěží by mi šlo dokázat, že to vzniklo jinak, z velké části jako nouzové řešení.

Proč to píšu. Přátelé, snažte se naučit uvažovat vždy tak, aby se většina nevýhod proměnila ve výhody a nebo aby nevýhody nevadily tolik. Jde to, moje praxe j etoho důkazem.

29.1.2022 14:34
smidla

XXX.XXX.42.228

Dobry den,

musim se priznat, nejprve jsem dva prispevky smazal, byly velmi uprimne, ale opet by tu doslo k urazeni se. Takze se pokusim treti verzi:

Vychazim z drivejsich textu.
1) "Vymyslel jsem jednoduchy ul" z tohoto tedy usuzuju ze se jedna o novy typ ulu a tedy neni nutne se drzet NICEHO z minulosti. Chapu ze autor ma nejake vybaveni (a nejen on, ale spousta jinych ne) a to jen tak nevyhodi, takze stale predelava a prizpusobuje aby mohl pouzivat. Od toho je treba se oprostit, pokud ma prijit novy typ ulu a navic s tak prevratnymi vlastnostni, tedy bezuhynovost. Jednoducha matematika mi rika, ze za kazde uhynule vcelstvo si muzu poridit zbrusu novy ul (cenove).

2) Modifikoval jsem stavajici vybaveni diky znalostem mych predku a vlastnich zkusenosti. Modifikaci nazyvam Blanik aby mohla byt odlisena od ostatnich. Zde je nutno drzet se hystorickych rozmeru, dodrzovat kompatibilitu.

Je tohle uz srozumitelne? Chapete proc je potreba si to ujasnit? Nejde tu o to co si o tom myslim ja nebo Irokez, jde o to, jak s tim pracovat. Ja bych se priklanel k prvni variante. Prijde mi to mnohem svobodnejsi reseni.

S pozdravem smidla.eu

29.1.2022 15:52
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

priatelia pokojne,
nebuďme ani útoční ani striktní v názoroch ...

Tom podľa môjho názoru "nevymyslel" nový úľ, ale naučil sa chovať "bezúhynove" včely v tých úľoch ktoré má...

nejaké rozmery sem dal napr.:
"Vnitřní rozměr nástavku musí být 405x405 mm."

ale potom vysvetľuje v dvoch príspevkoch prečo takýto rozmer v jeho úľoch nie je ...a je 420-425 mm

to je podobné ako keď píše že
"česno musí být 18 mm vysoké na celú šírku úlu"...
a popritom má byt česno zásadne vľavo (ako keď je cez celú šírku?..no v lete si nie vľavo, že ...)

...ale uvedomte si že taká norma ČSN 47 8810, v ktorej sú udané rozmery pre "Jednotný úľ" (Čechoslovák) mala v čase vstúpenia do platnosti t.j. 1.6.1962 celkove 22 strán knižného formátu !!!

Tom uvádza že žiadne normy nemá, všetky rozmery o ktoré sa opiera sú len z toho čo si pamätá, resp. čo mal na zdedených či urobených úľoch!
...je teda logické že sú tam rozdiely, nepresnosti, ktoré sa dodatočne snaží zdôvodniť argumentami jemu vlastnými...

v tom problém nevidím...
problém je v tom, že svoju metodiku chovu stavia na princípoch presných rozmeroch úľa ale sám chová včely v rozličných typoch úľa a nehynú ani v nich...

zoberme len ten neprekonateľný TL pod plodiskom, na ktorý sa dáva kŕmny NN na zimu...
ja to podľa Toma jedna z podmienok bezúhynového chovu!
...ale včely Tomovi nehynú ani v úľoch kde má ešte stále pevné dno v plodisku a TL či kŕmny nadstavok sú nad plodiskom....

ako z toho von?...
... my si s tým neporadíme, to musí Tom pokojne porozmýšľať (nie prudko, prchko, nazlostene... )
a nájsť iné logické vysvetlenie v svojej chovnej metóde, ktoré mu garantuje nízky počet klieštikov a chov bez úhynu...

lebo ja mu verím, viem že tie úhyny nemá, dokonca viem že roky mu včely neuhynuli v zime
ale
určite to nie je kvôli tomu že dno je bez sita, podmet 18 mm či zúženou veľkosťou letáča na zimu...
To by som ja ktorý nespĺňam ani jednu z týchto podmienok, bol už dávno bez včiel...
(pritom mi tiež v zime nehynú, žiadne rodiny...)

keď si nájdem čas, skúsim v jeho technológii ošetrovania jasne definovať veci ktoré mám zhodné, veci ktoré síce ja nemám ale sú logické a chápem ich.. prípadne veci ktoré by som potreboval dovysvetliť...
...žiaľ neviem či mám tomu venovať čas, lebo ako Toma za tie roky poznám bude to brať ako osobný, zákerný útok a nerešpektovanie overenej metodiky...
takže asi radšej ani nie...

29.1.2022 17:25
tom.50

XXX.XXX.139.247

No, Goro, co píšete sice není úplně lichotivé, nicméně TOHLE CO JSTE PRÁVĚ PŘEDVEDL JE DEBATA = DISKUZE, TAK, JAK SI JÁ DEBATU PŘEDSTAVUJU.

Klidně řekněte svůj názor a klidně i štiplavě, nejsem selčinka, nerozpláču se.

Naproti tomu smidla se chytá slovíček, marginálií, zkuste to smidlo, prosím, jako pan Goro a vynechte nepodstatné marginálie = maličkosti či zanedbatelnosti.

Z páně Gorova textu vypíchnu to o česně u jedné strany.

Patrně jste přehlédl a opakovaně tu (i jinde) tvrdím, že čtou se romány a odborné články se studují, že jasně říkám (a nejen já, napříkal O. Brenner a já to mám od něj, ne naopak), že včelstvu celý jeho život určuje česno. Na zimu česno zužujeme a tehdy ho zmenšujeme tak jak říkám, ke straně. Když začínáme krmit, u nás asi třetina či půlka 7 měsíce, už zmenšuju příložkou česno pořád vysoké 18 mm od strany a tím rozhoduju já, jak vče "usedne" v zimě. Neberte jako rýpnutí či útok, ale tohle jsem pane Gorou doufal, že je tak jasné, že to nebudu muset vysvětlovat.

Neumím kreslit na pc a neumím sem kresby jiných vkládat, jsem proto horší včelař? Doufal jsem a pán s nickem krekařík předvedl to, čemu já říkám spolupráce (nemůžeme být ve všem dobří všichni) a on sem dal nákres, když si dal tu práci a obtěžoval se pochopit můj dokonalý popis. On se chce naučit včelařit a tak se nehádá, nenafukuje a spolupracuje!

Takže pane Goro, na další vaší víc než podnětnou připomínku, že uvádím rozměry pokaždé jinak - vytrháváte z kontextu = to je ta absence STUDIA a ne jen čtení pro ukrácení dlouhé chvíle = kratochvíli. U vás vím jistě, že to nebyl zlý úmysl, ale prostě jste to přehlédl. Mylím, že krekaříkův nákres jsně odpovídá na dotazy, jak to s rozměry je. Držel jsem se vnějších rozměrů zděděných NN a to vlastně UMOŽNILO, což mi došlo až později a jasně přiznávám, že to nebyl "vědecký" úmysl, využít zvětšení vnitřku na ne 420 jak píšete vy, ale na 422 (protože dřív předkové dělali vnitřek 402 což taky vysvětluju). Nyní se dělá 405 a já to akceptoval jako lepší a už to dělám taky a tudíž je to dokonce 425. A aby to bylo ještě zdánlivě složitější, tak jsem taky použil překližku 18 a tak mám NN z ní v tomto rozměru uvnitř dokonce 429 mm!!!!! A to mi, když hodně potřebuju, umožní vyndat BP a vložit DVANÁCTÝ RÁMEK.

Jasně, myslím dnes, píšu, abyste se všichni snažili ze všech nevýhod udělat neškodnost a nebo dokonce výhodu!

Pane Goro. Vy si na mě, prosím, zvykněte, ano, jsem cholerik a nesnáším liberalizmus v jakékoli podobě a tak mě třeba smidlova zmínka o "svobodnějším řešení" udělá rudo před očima!

Jestli vás tedy můžu Goro poprosit, nevzdávejte co jste pojal jako úmysl a klidně do mě. naopak, vy patříte ke včelařům, od kterých se je co naučit a ne jen v odborné rovině.

Nakonec. Ano, předeslal jsem, že je v tom jedna, možná patentovatelná finta a že neřeknu princip. Vy jdete tak důkladnou dedukcí, že vám to asi taky funguje (určitě, říkáte to) jen netušíte jak. Někde tu přesně toto přiznávám, ve vánočním dárku, že to zatím neprozradím, třeba Německý svaz (jeden z několika) projevil enormní zájem. Kdo mě zná ví, že než jim, tak asi...

Takže. Je tu zákonitost, na kterou jsem přišel asi jen já. Jak píšu ve "vánočním dárku", udělejte to všichni přesně jak říkám a bude vám to fungovat taky. Tohle proboha nestačí?

irokéz, vám odpovím taky, všem odpovím, i tomu, co mi v SZ píše, že jsem ho.ado na slušné upozornění, že po mě neco chce v SZ a ani neumí pozdravit. Že jsem chtěl staromódní dekorum tak jsem pro něj hova.o. I takové nosí svět.
Ale irokéz, sledujte prosím Gora, je klidný, není rapl jako já a umí myslet.

smidlo, vy prosím přeformulujte dotaz, vynechte podružnosti prosím (já vás fakt moc nepochopil)

29.1.2022 20:00
irokez

XXX.XXX.198.24

Tome, díky, máte to zase hrozně dlouhé, ale to nevadí. Já mám opačnou vlastnost - mně se na internetu nechce moc rozepisovat. Taky bývám, někdy, jak se říká "urýpaný". Každý jsme nějaký.
Gora sleduji, už dlouho. A vás taky. Třeba by jste to do mě neřekl, ale přešel jsem s většinou včelstev z NN na kombinaci VN, NN, jakásik "optimální" dadant s mírou 42x17 a 42x27,5. Už nevyužívám očka, mám zasíťované dna, ale podložky pořád zasunuté. Přestal jsem používat kyseliny. To všechno i díky vašim příspěvkům, jste takový kamínek v mozaice. Zatím jsem se ale nepropracoval k Varidolu, nebyl potřeb. A dno u úlů mám originál Optimal, přes sezonu bez česnové vložky . U pár včelstev jsem to tak začal pře dvěma roky a minulou sezonu jsem to zavedl u většiny a nějak to funguje...zatím.

29.1.2022 21:20
tom.50

XXX.XXX.139.247

irokéz

Jo, já to holt krátce neumím.

K tomu česnu. Přes léto, tedy už když začne jarní snůška, ve skutečnosti (asi od třetiny vč vytáčím med ze špendlíků a třešní), tak v té době květu třešní už včelstva neloupí a tehdy otevírám přes celé dno na výšku těch 18 a pak je to 73 cm2.

Jakmile se začne krmit, od jedné strany česna zmenšuju, popsal (a zdůvodnil) jsem to mnohokrát.

Ptáte se na vztah velikosti úlu (chápu to jako jeho objemu) a česna. Mám nadělané plemenáče na cca 6 r, na 30 a klidně do toho dělám i odd 24. U nich mám jen vyvrtanou díru té velikosti, co je velký plastový očkový uzávěr. Někdy je potřeba zmenšit oddělku česínko na dvě-tři včely a oddělek to v pohodě "udýchá" a nevidím kolem česna nějak zuřivě větrající včely. Pravda, nikdy nemám úly tak (ani plemenáče s odd), že by na ně svítilo slunce celý den!

Odd nikdy nedávám nikam mimo letovou dráhu včelstev, prostě to nedělám, není důvod. Odd se vždy ubrání. Vloni mi jeden začaly vykrádat, zmenšil jsem česno na dvě včeličky a bylo po zlodějně.

Česno malé v normálním vč jsem asi nenechal nikdy, proč bych to dělal?

Asi jsem se špatně vyjádřil, podíval jsem se na váš dotaz a ocituju ho, je zajímavý:

V jednom z příspěvků tvrdíte, že pro včely bez úhynu je nutné mít česno určité velikosti a česno větší je špatné. Mně zajímá, jaké máte důvody pro toto tvrzení a proč podle vás česno s větší plochou má být příčinou úhynů.

Odpověď nebude krátká stejně, jako netrvala nijak krátce ta desetiletí, než jsem k tomu dospěl. Raděj si to někam ukládejte, mám za to, že mnoho z toho, co tu píšu, se nikde jinde dočíst nedá.

Úplně nevím jak to myslíte s tou velikostí česna. Já říkám, jaké má být JEDINÉ česno (70-75 cm2) a vy patrně myslíte součet velikosti česna i případných oček.
To jsou dvě rozdílné věci. Tak popořadě.

Česno. Je jediným přívodem vzduchu. Někdy se už v plném rozvoji (sníh a mráz na prvního máje nebo při Zmrzlíkách) velmi prudce ochladí (někdy to dokáže i monzun v červnu). Co nastane v úle? Vč se stáhne a opustí nejchladnější periferii a tou je spodek VN když není TL. Pokud je ve spodku vysokých plástů dělničí plod, několik řad buněk odzdola vč opustí a nechá zastydnout a pak mrtvé larvy vyháže. To je ale ten lepší případ. Věšinou to včely neopustí, ale z podchlazeného (podtrženého) plodu se vylhnou na pohled normální včely, ale protože se nevyvíjely v tepelném komfortu, budou háklivé a náchylné k nemocem, třeba virům. Možná se taky méně brání roztočům = oslabený groaming (píšu to správně?). Nejspíš z nich buudou i horší kojičky a budou (moje teorie nijak nepotvrzená) plnit hůř všechny funkce v dělbě práce ve vč.

Proto nesmí být česno příliš velké, aby toho chladu nepřicházelo do úlu moc.

Proto je lepší, aby pod VN byl TL. I když by v květu třešní ještě vč nemělo dole v TL trubčí plod, i tak je to prostor, kde se vzduch předehřeje a do plodu už nejde úplně ledový.

Jakmile je v TL plod, vždy je trubčí (pokud se objeví v TL dělničina, je to velmi vzácné a vždy až koncem května). Larvy mají svůj metabolizmus a tudíž "vyrábějí" teplo. Přicházející chladný vzduch se předehřeje o jakýsi trubčí bioradiátor a k plodu dělničímu už přichází jakási tepelná pohoda.

Pokud se vč musí stáhnout nahoru do hlavního plodového tělesa, pak v TL opustí naprosto postradatelný trubčí plod. Nebo jsou z něj někteří trubci méněhodnotní. Trubci jsou pro přežití vč VŽDY postradatelnější, než dělnice! Vč se ten rok vyrojit (množit) nemusí (tedy mít trubce). Musí ale přežít a to může jen s dělnicemi. Vč to "ví" a podle toho se chová.

Samičky VD preferují chladnější prostředí a preferují, když si můžou vybrat, trubčinu kvůli delšímu vývoj trubce. Pak jsou dole v TL (jak se domnívám) všechny samičky VD a kladou vajíčka JEN NA TRUBČÍ PLOD. Pokud vč opustí trubčinu v TL, zastydnou i larvy VD a nebo nemají optimální podmínky a pak jsou VD méně životaschopní. Nevím, nejsem Dol a neberu za výzkum peníze! Je to jen dedukce (logická).

Vypsal jsem důvody, proč nesmí být česno větší než asi 70-75 cm2.

Proč ale nesmí být menší? Následují zase jen moje domněnky.

Vč si umí "zatopit", umí vyrábět teplo. Málokdo si ale položí otázku, jak to vč dělá naopak? Jak ochlazuje svůj příbytek? No jenom tak, že do úlu přináší vodu, odpařuje jí a teplo navázané v podobě tzv skupenského tepla "vyžene" z úlu intenzivním aktivním větráním, tedy v případě, že je malé česno a nestačí přirozená cirkulace.
Dá se pak říct, že vč v sebezáchovné snaze přestane nosit nektar či medovici a létavky nosí vodu kvůi ochlůazování vnitřku úlu. Nebo přinášení sladiny prostě z části musí omezit.

Jde se ale ptát jak to tedy je, když vč odpařuje silnou nárazovou snůšku. Pak má najednou (třeba v noci) díky přílivu studeného vzduchu (s jinou vzdušnoá vlhkostí než ve dne) naopak problém, že nemá tepla dost. Odpařit musí aby se med nekazil. Vč musí (jak se domnívám) volit kompromis. Zahustí med jen tolik, aby to tepelně neohrozilo dělničí plod a nechá (zavíčkuje) vlhčí med. Ten umí včely ošetřit tak, že dají pod víčko (lidově řečeno plivnou) víc nebo "hustších" enzymů, které brání kažení medu i když má vyšší vlhkost nad 18,6%. My při vytáčení s víčkem odstraníme i včelí enzymový "plivanec" a pak se nám to kazí.

Proto jiní (já to prvně viděl ve videu s Klímou) objevili, že očka = vlhčí med. Viděl jsem to i v nedávném videu u Sedláčka, že podezírá očka z vlhkého medu. Moje vysvětlrení nemusí být pravdivé, nejsem grantovaný Dol. Ale takto jsem si já vysvětlil ten fakt, že mám med většinou s dobrou vlhkostí. Vlhký med mám jen v úlech s vysokým podmetem a nebo v úlech, kde není úplně silné vč. a bohužel taky v úlech s pevným dnem, kam nejde dát TL.

I toto musím rozvést. Vysoce užitkové vč musí být včelařem doslova drženo na ostří nože (na hranici) vyrojení. Musí být skoro (pro Slováky téměř) přebujele silné, ale ne zas tolik, aby propukla rojová nálada. A to je celé včelařské umění a jak to dělám (a i mě se to v některých "rojových" letech vymkne) vlastně úplně přesně nevím. Je to jen cit a zkušenost vlastní, ale hodně i od předků a taky vyčtená a slyšená od starých zkušenějších.

Odpověděl jsem jasně?

29.1.2022 22:24
smidla

XXX.XXX.42.228

Protoze pod pojmem svobodnejsi si predstavujete ze se nebudou dodrzovat dane zakonitosti. Ale ja tim mam na myli ze neni potreba delat kompromisy, ale muze se zacit s cistym stitem. Pak Blanik bude novy ul se vsim vsudy. Dno, nastavky, viko, ramky.
Chapu ze jsou lide tvarovani celym svym zivotem nejak poznamenani. Ale nejde od ostatnich chtit, aby nekolikrat cetli a hlavne pochopili, ale sam si po prvnim precteni nechat zatemnit mozek vztekem a nevidet obsah sdeleni.

Omlouvam se, ale konkretneji uz to vysvetlit neumim. Dovedl bych pouzit primer se starym MS DOS operacnim systemem na pocitacich a WINDOWS 3.11 a Nasledne Vindows 95. To je presne ten rozdil, o kterem ja mluvim. Jen nevim, jestli to pochopite, preci jen to je pocitacovy pravek.

S pozdravem smidla.eu

30.1.2022 01:05
tom.50

XXX.XXX.139.247

Z PC nepochopím nic, páč nechci. Mě stačí umět rozsvítit, nepotřebuju vědět jak se vyrábí proud a už vůbec jestli topič v kotelně měl ráno sex, nebo ho bolely zuby. Prostě já jsem spokojený s uživatelským povědomím. Tady jde, mám za to o včely bez úhynům ne o oprační systémy PC.

Pořád vám nerozumím, ale pokusím se to vysvětlit. To, kdy jsem si uvědomil, že není potřeba konkrétní úl s dokumentací, jak píše pan Goro, na 60 stránek. Mimochodem, dokumentace, co mám na Lang od Boháče, není úplná a končí mi stránkou 94 formátu A5. Určo mi to poslal celé, já jen za skoro 25 let část ztratil. Část německých, mě nesrozumitelných keců.

Totiž. Nechal jsem se ohlupit a vstoupil do DK. Na setkání ve Vodňanech ukazoval někdo originál Eurodadant. Zdálo se mi jako hloupé měnit čtvercový úl a pořizovat si třináctirámek a odsoudit se jednou pro vždy pro vražedně špatnou práci "na jednu ruku dlouhou". Ale chtěl jsem to zkusit, takovou mám povahu. Ale ouha, narazil jsem, výkresy nebyly. Prý kvůli nevyjasněným autorským právům s dědici Ing. Řeháčka. K tomu mi dotyčný napsal, že je to furt stejné, pár základních údajů platných pro někdejší BVD (ČSN). A že se to stejně vyrábět sériově nikdy nebude a že i nyní (2015-16) si každý výrobce dělá co chce a úly dávno přestaly být kompatibilní.

A je to pravda. Dokonalou civilzaci (unifikaci) nahradil předpotopní primitivizmus, kdy si každý výrobce dělá co chce - liberální (vaše smidlo) svoboda. Já svět nespasím, nezachráním a když chce do pekla, ok, ale já nepůjdu. Ale měl jsem za to, že třeba ještě existuje pár normálních včelařů a že oni, na rozdíl ode mě, nevědí jak přesně vypadala civilizace = unifikace v ryze českém úlovém systému a že by to třeba někdo rád věděl. Pro tyhle včelaře jsem udal míry a dal jsem tomu jméno Blaník. Přitom je jedno, zda bude úl bezfalcový = jednoduchý a nebo se někdo chce trápit falci a zkomplikovat si a zdražit si nástavky. Taky není nutné se držet mých vnějších rozměrů, vznikly náhodou a já se jen naučil využít původní zdánlivé nevýhody a proměnit jí ve výhodu.

Ale z minima ohlasů vidím, že nikdo (skoro nikdo) nemá o nic propracovaného (dlouhého) zájem a i irokéz přiznává, že co píšu je moc dlouhé. To si pak říkám, že OK, proč se tedy vlastně exponuju a snažím? Čte to někdo? Takový začátek určitě ne a jestli, neumí to chápat a tak na jasné argumenty neodpovídá a pořád adoruje někoho (a nazývá ho kovářem a mě kováříčkem), přičemž nikdo normální nemůže mě a Sedláčka srovnávat! Jo, nejsem videová hvězda a nevčelařím nahý, ale někdo právě toto, tuhle "reality šou" chce a obdivuje (jako blbé ženy telenovely vo ho.ně)

Takže smidlo. Víte proč jsem nechápal vaše dotazy? No co chcete víc? Přece jsem tu dal dokonale úl (krekařík to pochopil a podle popisu to uměl nakreslit). Dal jsem zadarmo dokonale celou provozní metodu a kdo chce, může ihned nemít žádné úhyny. Dokonce to doplňují další (Goro) kdo malinko jinak, ale taky dosáhl bezúhynovosti u svých včel. A v jiném úle a v jiných podmínkách. Nechápu co konkrétně vy pořád chcete? Není už nic víc, vše jste už dostal!

A dokonce i Gorův podkast z Dymáku říká v pár minutách vše podstatné z toho, co se snažím už několik let říct já a neříká tam nic, pod co bych se nepodepsal. Je vidět, že hloubavě chytří včelaři všude nakonec dojdou ke stejným výsledkům. Jen někdo dříve (dá si říct, nemyslí a udělá to, když je líný to chápat) a někdo později. Pak tu budou i tací, co neprozřou nikdy. Takový je svět kolem nás.

Za povšimnutí stojí, že ani náznakem neříkám, že jsem geniální a že Goro v podkastu jen papouškuje co já roky tvrdím. Skutečnost je jiná, došel k tomu taky, jinak, jinde a v jiném úle. I tím nabývám přesvědčení, že moje metoda má obecnou platnost a bude fungovat každému všude. Jen se musí bezpodmíněčně do detailu těm zásadám podřídit. Což je pro liberály problém. Jejich boj. Budou na civilzaci narážet tak dlouho, až přestanou, ve svém zájmu, smýšlet liberálně.

16.2.2022 18:51
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Pánové a dámy. Dnes jsem začal řezat díly k úlům Blaník a zjistil jsem, že jsem špatně nařezal dna. Nařezal jsem je na vnější půdorys nádstavku a to je 467x467 mm (tloušťka materiálu 21 mm) čili jsou bez letáku. Jestli je budete vyrábět nařežte je na rozměr 467x580 mm (tloušťka mat. 21 mm), nebo 465x580 mm (tloušťka mat. 20 mm). Je tam možnost použítí česnového krmítka, což by u dna bez letáku nešlo . S pozdravem.
Krekařík

16.2.2022 19:50
irokez

XXX.XXX.198.24

Tome, neberte si to všechno tak osobně. Za sebe vám můžu napsat, že i když s počítači pracuji od roku 1987, některé věci jsem se nenaučil. Napíši na počítači dvě holé věty a na monitoru či displeji si chyby nevšimnu, pokud si ten stejný text vytisknu a čtu na papíře, chybu hned vidím. Jak jsem se s tím natrápil, když jsem zpracovával šestiset stránkové spisy. No a stejně tak je to s příspěvky jako jsou ty vaše. Abych je pochopil, musím si je vytisknout a to se mi pokaždé nechce.

16.2.2022 20:48
tom.50

XXX.XXX.139.241

krekařík

SUPER! Díky, že zveřejníte svoje chyby a omyly aby je druzí nemuseli opakovat.

irokez

Jsem takovej!

Prostě jo, asi to moc prožívám, omlouvám se. Buď ležím a nebo běžím a nic mezi tím.

A myslím, ve vší skromnosti, že si tyhle moje články rozhodně stojí za to vytisknout a vracet se k nim. Je v nich mnoho originality, ale určitě i omylů a některých možná se i ukáže, že omylů trapných. Mám za to, že i ty nejtrapnější omyly je nutné zveřejnit. Třeba proto, aby je druzí už nemuseli udělat.

Dymák má rubriku o omylech, odpovídá pan Kolomý. Je to velmi poučné a ani velikán českého včelařství jako on se za své omyly nestydí. To je vývoj nových věcí a postupů a ten nikdy nejde bez slepých uliček a omylů.

Přilepím ještě rekalmu na Dymák. Dopuručuju všem si to objednat. Neznám lepší časopis. A dokonce mám tu čest, že i já tam budu mít článek.

17.2.2022 15:51
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobré odpoledne
Ještě bych měl dotaz. Mám jednotlivým nádstavkům hoblovat hrany kvůli páčení rozpěrákem při slepení a opatřit je také úchyty kvůli přenosu a manipulaci? Díky za odpověď.

18.2.2022 08:48
romaning

XXX.XXX.112.219

Dobrý den
K úchytům pro přenášení.
Řešil jsem s Tomen nějaké podrobnosti přes SZ. Prozradil mi, jak řeší úchyty on. Tím, že bočnice přesahují o 10 mm, vznikne prostor, který se dá vyplnit v horní části latí. Tím vznikne madlo a zárověň se zpevní místo, které je zeslabeno drážkou pro ouško rámku.
viz obrázek

18.2.2022 09:02
irokez

XXX.XXX.253.78

Řešení "ala Zander"

18.2.2022 16:10
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý den.
Děkuji vám za přehledný plánek . Ještě bych se vás chtěl zeptat, jestli máte nějaký pravoúhlý přípravek, nebo formu k přesnému skroucení jednotlivých přířezů nádstavku. Já jsem si vyrobil něco podobného jako toto,
https://www.uni-max.cz/produkty/drevoobrabeni/sverky-a-truhlarske-hoblice/stahovaci-sverky-na-ramecky/uhelnik-pro-montaz-ramu-rockler
ale ze slepených dílů překližky akorát nevím, jestli to je šťastné řešení je tam nutnost svěrkovat na jeden přípravek budou třeba cca 4 svěrky k výrobě nádstavku dva přípravky a celkově 8 svěrek.
S pozdravem.
Krekařík

18.2.2022 21:48
tom.50

XXX.XXX.139.241

Tedy vy umíte vymyslet ptákovinu!

Nabízel jsem vám, abyste ode mě koupil jeden nástavek. Ten byste použil jako šablonu.

Nástavek se dá smontovat jen tak "v ruce". Sice velmi pracně a musí se "dohonit" dokonalá pravoúhlost a taky aby se nehoupal přes roh. Ale pak každý další nástavek, je jedno jak vysoký, je vždy přesnou kopií toho prvního prototypu. No a nebo se ten první prostě koupí.

Protože romaning perfektně a rychle chápe moje popisy a umí to dokonale kreslit a já ho prosím, aby to zveřejnil (nakreslil a poslal mi jako SZ víc výkresů), dám popis jak vypadá ta "forma".

Nástavek má čela a bočnice. Čela jsou ty díly kde visí ouška rámků, bočnice jsou protilehlé díly bez nut pro ouška rámků.

Na každé čelo hotového nástavku = formy se přišroubují dvě dvojice hranolků, dlouhých tak, že jsou přes celou stěnu formy a asi o 40-50 mm delší než je výška VN. Hranolky naplocho asi 50 x 20 a sice asi 30 mm od svislých hran. Pokud se to nařeže přesně a dobře to leží na naprosto rovném stole, pak když se nad čela formy vloží čela montovaného nástavku, velmi dobře tam drží. Pro jistotu se ale sevřou svěrkami a pak se čela ani nehnou.

Předvrtané bočnice snadno přišroubujeme bez jakéhokoli upínání, samosebou lehké upnutí nebo zajištění je lepší, aspoň v začátku než se zá íská grif. Podle předvrtaných děr v bočnici předvrtáme asi do poloviny délky vrutu díry na obou stranách, tedy do obou čel. Namažeme lepidlem bočnice, přiložíme a na každé straně se chytne po vrutu. Pak se dají ostatní vruty. Díry musí být předvrtané a zahloubené. Po otočení formy totéž na opačné straně.

Samo smontování nástavku trvá po osvojení určité zručnosti asi 10 minut (spíš méně) a předvrtání pomocí přípravku a stojanové vrtačky (ruční vrtačka v jednoduchém stojánku za pár stovek - koupí se všude) snad ještě rychleji. Zahlubuju od oka jiným vrtákem, dal by se ale použít spešl vrták se zahlubovacím osazením.

Používám jen a pouze polyuretan nízkoexpanzní D4. MUSÍ TO BÝT BEZPODMÍNEČNĚ D4!!

třeba toto

https://www.44u.cz/44u-D4-Polyuretanove-lepidlo-na-drevo-vice-velikosti-baleni-d109341.htm

nebo podobné, ale musí to být D4 nízkoexpanzní

Úchopové lišty stačí horní loučky rámků, že nejsou přesně na míru nevadí, lepší je ale lišta široká asi 50 mm a pěkně až do krajů.

Jo a krekařík, prosím, odvykněte si nazývat nástavek podle slovenského názvu, v českém názvu není d. Nástavek je to proto, že jím nastavujeme úl a to jak nahoru, tak i dolů. Ovšem v češtině, jakmile v tom slově bude d, znamená to pak, že se úl nad stavuje a tedy jen nahoru.

irokez

Ne tak docela, ale i tak se to dá vnímat

romaning

Nakreslíte to, co popisuju, prosím? A vaše výkresy dnes v 8:48 jsou dokonalé. Děkuju vám moc, že jste to dal i ostatním.

V SZ jste mi poslal nějaký nákres a já vám kloudně neodpověděl. Založím na to vlákno a vás poprosím, abyste to nakreslil. Bude to o konstrukci spárovky na nástavky. Pokud se vyrobí jak řeknu (jak to dělali několik set let předkové), vydrží pak nástavky i 50 a více let. Mám ještě několik starších než jsem já a jeden kolega je má ode mě taky, ty historické po mých předcích. Třeba potvrdí jak vypadají a jak slouží.

já se snad vážně naučím fotit a vkládat fotky

19.2.2022 14:07
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobré odpoledne.
Viděl jsem tu " ptákovinu " tady: https://www.youtube.com/watch?v=bVfpxvw73Cg
A jelikož jsem ještě před tím nevěděl, že nástavek má centimetrové přesahy tak jsem si to v práci vyrobil, ale tlustší a bez děr na uchycení jiného typu svěrek. Taky jsem neuměl vkládat fotky, ale naučil jsem se to . Není to nic složitého.
S pozdravem.
Krekařík

19.2.2022 17:24
tom.50

XXX.XXX.139.241

Právě s fotkama zápasím, snad to zvládnu, přátelé na telefonu nejsou se mnou a tak až v noci. Pokud se mi to podaří uvidíte fotky.

Taky romaning udělal zase dokonalé výkresy a jistě je sem dá, vydržte chlapi do večera, ještě je vidět a jdu něco dělat.

Odkaz od vás jsem neotevíral a viděl jen ten plastový vingl za několik stovek a protočily se mi panenky. Nevěděl jsem, že jsou k tomu svěrky a už vůbec netuším jak to funguje. Já celý život dělal věci s primitivním vybavením doslova na koleně, za komančů nic nebylo a tak už s tím vystačím a ani se nesnažím chápat jak fungují moderní (dle mě často zbytečná) udělátka.

23.2.2022 11:45
romaning

XXX.XXX.112.219

Zkreslil jsem si jednotlivé části úlu podle Tomova popisu.
Při tom jsem přišel na jisté nejasnosti. Protože v plodišti je trvale umístěna BP, tak v mednících a TLumiči pak zůstává více místa pro rámky (oproti plodišti)
Vznesl jsem dotaz na Toma přes SZ, zda tato místa také vyplnit něčím jako přepážkou a dostalo se mi odpovědi.

Dovolím si gró odpovědi sem vložit:

Jedním z předpokladů aby se matce nechtělo klást v medníku je, OPAKUJU JENOM JEDNÍM A NE NEJHLAVNĚJŠÍM faktorem větší rozestupy rámků. Tedy do nástavku pro 11 rámků jich dáváme jen 10 a od oka je dáváme dál. A tudíž i v nástavku 425 mm jsou prostě rámky ještě o něco dál než by bylo 10 rámků ve prostoru 405. Matce se na kladení větší rozteč os plástů nelíbí, na med to ale nijak nevadí. Dřív nebyla VM 7,5 mm, al jen 6 a tak nebyl vnitřek nástavku 405x405 ale 402x402. A do prostoru 402 jsme dávali v medníkách dokonce jen 9 rámků. medu do toho uloží včely stejné množství = prostě protáhnou buňky a odvíčkovává se místo 11 jen 10 a dřív dokonce jen 9 rámků. Obrovská úspora práce. Ale protože nyní to děláme 425, už jich nemůže být jen 9 a dáváme jich 10. A další souvislost. I v 425 by stačilo 9 a šlo by to. Jenže se ukázalo, že čím delší buňky, tím větší % vlhkosti medu a to je v posledních asi 25 letech velký problém. Med musí mít méně než 18,2%, jinak hrozí, že se bude při delším uskladnění kazit, kvasit. Wiki tvrdí, že je to 18,6%, věřte mě a hře na jistotu.

To bylo k mému dotazu na medník.

Rád bych ho ještě rozšířil na Tlumič a KK. Jak je to tam s počtem rámků?

V TLumiči, kde matka klade bych dal rámků 11 (s trochu větší roztečí než v VN). ano?

....KK má 10-11 rámků (většinou jen 10 - krajní tam není, dával se tam hřebík s fumigací).......(v únoru)....
tzn, že KK mít s 10 rámky rovnoměrně (jako medník) a před fumigací je trochu srazit aby bylo místo na fumigaci?

Děkuji

23.2.2022 17:16
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý den.
Aby to bylo v kompletu a každému jasné mohl by jste nakreslit i plánek dna, pohled shora i zespoda? Nahoře je to jasné jsou tam dva podélné svlaky široké jak tloušťka materiálu nástavku vysoké 18 mm + vyjímatelná zadní vložka, která se dělá zdá se mi asi o 1 mm nižší čili 17 mm. Zepředu pak podle období různě dlouhé lajsně: Letní česno 18x405 mm, zimní česno- 18x150 + mřížka s mezerami max 6 mm, podzimní česno cca koncem 8 měsíce - 18 x 150-170 mm. Ve spodní části jsou 3 svlaky dva po krajích a jeden uprostřed, který je o 2 mm nižší. A teď otázka jestli spodní svlaky vyrobit na stejný rozměr jako horní a nebo je udělat masivnější.?
Přeji hezký den.
S pozdravem.
Krekařík

23.2.2022 19:07
tom.50

XXX.XXX.139.249

romaning

Zase jste to pochopil správně a odpovídáte si sám.
Výkres je, jako obyčejně, dokonalý, děkuju.

Jste systemkatik (a to já rozhodně nejsem a neumím). Správně (a vy to asi budete umět) si má včelař NEŽ JDE DO VČEL vše připravit aby až otevře úl, nic nesháněl a nehledal. No a já to dělám právě úplně nesprávně. Můj již nežující bratr o mém včelaření (nejen) říkal, že jsem mistr improvizace.
Takže, pane, včely jsou blbovzdorné a to skutečně hodně. Já vše řeším až otevřu úl. Věčně něco nemám, nemůžu najít - všechny moje hloupé pokusy o řád, pořádek a sytém dopadnou tak, že si někam dám celý nástavek blinovek (několik a každý jinam), celý nástavek (několik) krásně mladých, jen trochu zakladených nízkých trubčáků atd. No a pak si nevzpomenu kam jsem to dal, na co bych to popsal křídou, že ano.
Obyčejně to najdu v létě když už to není potřeba... To postupně zmizí všechny nástavky jak se postupně přidávají včelstvům medníky a pak uloženky vyplavou.
Pokusy o systematičnost jsem už vzdal.

Měli jsme mistra v učení a ten říkával: "Klucí, můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět vždycky poradit". {/i}Řídím se tím celý život a dělejte to taky tak, neprohloupíte.

krekařík

Moc to řešíte, výkres by se jistě hodil a věřím, že to romaning nakreslí. Ale co píšete je skutečně marginálie. Poraďte si. Třeba seženete nějaké lišty zadarmo tak je tam prostě dáte a hotovo. Já jsem kupříkladu udělal ty spodní svlaky - "nohy" z akátu, protože jsem ho měl a ten nikdy, ani v mokru neshnije. A udělal jsem to slabé, myslím jen naplocho 20x15 a je to celkem jedno. Co ale není jedno a jak vás dva čtu, raděj to vysvětlím. Ale jako vš u mě zeširoka.

Jak silné jsou dolní svlaky je docela fuk. Protože mi kámoš sehnal hodně palubek silných 9 mm, JEN DEVĚT MM a protože byly jen o malinko dražší než zadarmo, dělám ta dna jen z nich. Protože je to velmi tenké, proto prostřední svlak, protože se obávám, že slaboučké palubky by se mohly prohýbat a kroutit. Ten je slabší proto, aby se dno nehoupalo - podstavce jsou ze starých trámů a v místě suků jsou nerovnosti, proto to musí spočívat jen na dvou svlakách. Pokud se na dno použije prkno třeba 20 mm (jako u mých starších den), není potřeba ten prostřední svlak.

A teď konečně to podsatatné pro vás oba (i pro další). Jak dno leží na trámovém podstavci, stane se, že se unavená těžká včela nestrefí česno a dosedne pod česnem (pod letákem) na ten trám. Kdo pozoroval včely v dutině stromu ví, jak to dělají - dosedají na kolmý kmen i půl metru pod česnem. Odpočinou si a vydají se "pěšky" do česna. A tady by byl problém. Včela by vlezla pod dno po trámu podstavce, do stínu a chladu a tam zkřehne. Proto se musí zepředu mezera pod letákem mezi svlaky zaslepit stejnou lištou, která je na svlaky kolmo. Tak, aby včely podlézat dno nemohly. Pak dávám dna na podstavec tak, že hrana letáku pokračuje kolmou hranou trámu, tedy při bočním pohledu lícuje hrana letáku s kolmou stranou trámu podstavce.
Snad to píšu srozumitelně.

Je dobré o letáky opřít nějaké šikmé desky. Někde jsem viděl perlinku spuštěnou od letáků dolů. To nedělejte nikdy, protože perlinka je ze skleněných vláken a nic takového nesmí u včel nikde být, sklovlákna by se mohla dostat do medu!!!
(zrovna tak se na uteplivky nikdy nesmí použít skelná vata či jakékoliv minerální vláknité desky jako je například Orsil.

Jutová pytlovina je taky hloupost, protože zmokne, nacucá se a drží zimu a včely by na tom křehly. Řeč je o jaru, v létě už je teplo a podobné věci nejsou potřeba.

24.2.2022 10:48
romaning

XXX.XXX.112.219

Dokončil jsem výkresy k úlové sestavě "Blaník" podle popisu Tom.50
snad pomůžou k názornému pochopení popisu


odkaz pro stažení PDF (lepší pro prohlížení)

https://uloz.to/file/71xyLdgWUqfH/ul-blanik-pdf

24.2.2022 10:56
romaning

XXX.XXX.112.219

Když jsem se díval jakým stylem jsou dělány letáky, tak jsem viděl i toto provedení s perlinkou. Líbilo se mi to jako jednoduché, rychlé, levné.
Možnost zanesení skleněného vlákna mne ale nenapadla. Moje manželka měla v mládí brigádu ve firmě, která perlinku dělá. Každý den se čistila izolepou od vlákna. Měla to zapíchané v rukách, nešlo se toho pořádně zbavit. Toto bylo ve výrobě.
Je tedy možné že se malé části uvolní i z hotové perlinky

24.2.2022 11:17
tom.50

XXX.XXX.139.249

Díky, prfektní jako vše od vás.

Jen jsme si nerozuměli u formy. Vy kreslíte jen dvě dvojice hranolků přidělaných na spodní NN = formu. Ale je nutné aby na druhé straně čel byly další dvě dvojice stejných hranolků. Jedině tak je zajištěna pravoúhlost (stejnost s formou).

Postupuji tak, že po přišroubování jedné bočnice celou formu otočím na stole o 180 stupňů abych mohl bez přendavání montovaného nástavku přišroubovat protilehlý bok.

Zopakuju detailně postup.

Po vložení obou čel nahoře svěrkami sevřu vodící hranolkky a tím jsou obě čela fixovaná, že se nehnou. Hranolky tedy musí být vyšší než je nejvyšší nástavek, jaký se bude ve formě montovat.

Pak na hranu formy postavím do správné polohy bočnici, je dokonale vidět lícování. Bez předvrtání přidržím bočnici a akuškou přišroubuju krátkým vrutem 35 mm (sádrokarton - prudké stoupání) na parvé straně (jsem pravák) do jedné díry bočnici aby se nehnula. Pok pohodlně podle předvrtaných děr vyvrtám v čelech dírky asi do poloviny hloubky kam dosáhne vrut dlouhý 60 mm (musel bych běžet do dílny ho změřit, je to druhý od zadu, dělší se vyrábí už jen myslím 70 mm).

Pak vyndám pomocný kratší vrut a dovrtám poslední díru.

Poté položím nahoru na budoucí nástavek bočnici vnitřkem nahoru a z tuby nanesu přiměřeně lepidla D4 polyuretan - někde je tu snad ode mě odkaz kterého.
Pak přiložím bočnici, drží, nespadne a našroubuju vruty.

Po otočení celé formy na stole totéž na druhé straně.

A čas k tomu potřebný.

Mám čela i bočnice a na stole je obrousím pod nátěr, tedy jen ty strany, co budou z venku. Toto je připravené a do času finální montáže nezapočítané.

Pak vyvrtám díry podle přípravku - vlastně jen doraz a risky na stole pod stojanovou vrtačkou. Díry zahloubím ručně jinou, ruční vrtačkou, dal by se použít vrták se zahlubovacím osazením a jím předrtávat bočnice. Nemám takový.

Pak předvrtané díly smontuju výše popsaným způsobem.

Po sešroubování a odstranění svěrek se dá snadno hotový nástavek vyndat směrem nahoru. Následuje pro klid v duši kontrola pravoúhlosti, vždy to dokonele sedí, pokud bylo přesně nařezáno.

Popsané smontování s vrtáním dílů mi trvá i s kontrolou pravoúhlosti 14 minut.

Madla se připevní až posléze.

24.2.2022 11:49
romaning

XXX.XXX.112.219

Tak ještě jednou
opraven výkres formy

odkaz na formát pdf
https://uloz.to/file/bSxmKKiFyxMD/ul-blanik-pdf

Starý příspěvek nelze editovat, tak jej prosím ignorujte

24.2.2022 12:02
tom.50

XXX.XXX.139.249

Dokonalé, děkuju.

26.2.2022 10:18
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobré odpoledne.
Včera jsem dořezal většinu přířezů na dva VN a 8 NN ještě mi třeba vyřezat nuty na čelech a můžu smontovávat nástavky. Přidávám pár fotek jen tak pro zajímavost. Doufám, že to něco venku vydrží.
S pozdravem.
Krekařík

26.2.2022 14:40
Tomáš R

XXX.XXX.39.55

Máte to pěkné, prosím, co je to za materiál ? Stavební desky ?

26.2.2022 16:23
krekařík

XXX.XXX.179.2

Díky. Ano jsou to třívrstvé šalovací desky.

26.2.2022 18:20
tom.50

XXX.XXX.139.249

Pěkné, na moje poměry velmi drahé. Jsem zvědav. Možná to za ty peníze stát bude.

26.2.2022 19:29
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Naštěstí jsem to nemusel kupovat . Bratranec dělá ve stavebnictví tak je mám zadarmo byly sice použité, ale v dobrém stavu akorát jsem si je obrousil od zbytků betonu. Původně jsem si chtěl nechat vyrobit spárovku u stolaře, ale odradil mě od toho, že prý je s tím hodně práce a vyšlo by mě to strašně draho. Jiný materiál z čeho by to šlo vyrobit mě nenapadl.

26.2.2022 19:33
smidla

XXX.XXX.2.30

Dobry den,

jak se to chova ve vlhku? Nebude rozumne preventivne rezy necim osetrit? Napustit parafinem by mozna nebylo od veci.
Pripojim par fotek moji prace, 2/3 lang a pripravek na sbijeni ramku.

S pozdravem smidla.eu

26.2.2022 21:09
tom.50

XXX.XXX.139.249

krekařík napsal(a):
Dobrý večer.
Naštěstí jsem to nemusel kupovat . Bratranec dělá ve stavebnictví tak je mám zadarmo byly sice použité, ale v dobrém stavu akorát jsem si je obrousil od zbytků betonu. Původně jsem si chtěl nechat vyrobit spárovku u stolaře, ale odradil mě od toho, že prý je s tím hodně práce a vyšlo by mě to strašně draho. Jiný materiál z čeho by to šlo vyrobit mě nenapadl.

Tak, to je něco úplně jiného. Paráda, tomuhle velmi rozumím. Mám rád - můj přístup k ochraně přírody - že je nutné, všude, kde je to možné a nevyjde to ve finále dráž, využívat použité věci a materiály.

Už jste tu o tom psal, já vám to zkritizoval za tu cenu, co je to nové v obcj hodě. Sám bych se neodhodlal to vyzkoušet. Tady se snad od vás za rok či za dva dozvíme, jak se to osvědčilo, zda se to rozpadne nebo ne. Vypadá to skvěle. Bude asi jendo jak to dáte a já bych dal ty nápisy dovnitř aby to nestrašilo.

V sousedním baráku někdo koupil byt a ihned v rámci rekonstrukce vytrhal a vyházel obložení. Je to plné (bylo) šroubů a hřebíků. Dostal jsem to výměnou za štěpiny dříví. On byl nadšený, že nebude topit tříškama plnýma hřebíků, řezat to a tupit pilu a já získal spousty let vyschlý a vyzrálý materiál. Dírky tam včelám nevadí a vidět to ani pak na ohoblovaném líci moc není (mám to vyzkoušené dělat nástavky z použitého dříví). Z palubek budou dna a kostry, na kterých to bylo přibité vydají na docela dost spárovky. Od malty a sádry to nebylo vůbec, je to čisté.
Na druhou stranu. Jsem důchodec a můžu si s tím hrát. I když to bylo pracné, neumím tak vyzrálý materiál nikde koupit ani za draho.

26.2.2022 21:30
tom.50

XXX.XXX.139.249

smidla

Máte to moc pěkné, vypadá to řemeslně dobře zpracované - na to, co to má umět to je víc než pěkné. Jen na třetí fotce máte špatně pravé čelo, je pravou dovnitř. Zmizí to a nebude vidět a tak si nástavek poznačte a uvidíte, že se bude bortit. Jinak, jak vidím, si někteří říct nedají a tak musí udělat holt mocí mermo svoje chyby a vyučit se na nich. Mí předkové říkávali, že ano, chybama se člověk učí, pošetilý je ale ten, který se učí na SVÝCH chybách.
Možná jste to měl už nařezané než jsem tu vysvětlil jak to má být orientované a nebo jste "chyběl" a nečetl to.
Neumím si vaše obrázky zvětšit a nevidím je dobře. Ale zdá se mi, že jste měl prkno, které dá výšku nástavku. Tak se to nedělá, musí se rozříznout po délce a zase slepit jak bylo. Tedy jestli to má vydržet déle než 7-10 let. Takto se to nejspíš rozšklebí a včely pak vylézají ze všech mezer, které to v rozích udělá.

Nástavky taky děláte z tlustého dříví, jste mladý a vám vadit váha nebude (si myslíte teď). Já dělám vše z 20 mm smrk, 18 mm borová vodovzdorná (jiné se nedělají a nebo u nás je nemají) překližka.

Napouštění hran doufám myslíte jen ložné a je to celkem zbytečné. Svislé se ošetřit ničím NESMÍ aby drželo lepidlo! Ale samosebou si dělejte co chcete, já vám neporoučím, to byste nesnesl.

Celkově je to SUPER a doslova jste mě nadchnul. I ta forma na rámky. Já je sbíjím po jednom ve formě na jeden rámek. Ale jen třicítky, 24, 15 a 11 tuplem sbíjím od oka jako pan Jindra. Jde to jako když hrom bije. Jen já dávám po jedné sponce dlouhé 30 (u třicítek 35) mm. Přece se běžně používaly dva hřebíčky dlouhé 28 mm a stačilo to víc než 100 let.

https://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ

26.2.2022 21:41
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Nevím jak se to bude chovat, na těchto stránkách https://www.uloptimal.cz/jednotlive-casti-ulu.php z toho vyrábějí nástavky akorát to mají precizněji vyrobeno vše je na pero drážku a v tloušťce 27 mm já to mám tlusté 21 mm. Bavil jsem se na VF s jedním včelařem ohledně nátěru doporučil mi zvenku tuto barvu https://www.chemolak.sk/cs/produkt/chemopur-e-u-2081/ údajně vydrží (7-10 let) a je atestována pro přímý styk s potravinami, nebo tungový olej. Zevnitř fermež s přídavkem tungového oleje, nebo dřevného, čínského oleje. Moc se mi nechce do toho parafínu , ale hrany budu určitě nějakým z výše uvedených přípravků natírat. Jinak máte to hezké, jestli se nemýlím tak to máte spárovku? Tu jste si dělal sám?
Přeji hezký zbytek večera.
S pozdravem.
Krekařík

26.2.2022 22:07
tom.50

XXX.XXX.139.249

Zevnitř se nástavky nenatírají! Nikdy a ničím!

Mě se nejlépe osvědčila komunistická fermežová barva. Nejhorší je Luxol a podobné. Vydrží tak rok a pak to černá a hlavně k tomu může vlhkost. Znalec odborník mi vysvětlil, že z kdysi vynikajícího Luxolu na nátlak ekoteroristů musel výrobce vyndat účinnou látku. To prý udělají výrobci barev moc rádi, protože nemají zájem aby nátěr vydržel 30,40 a některé moje nástavky 60 let. Výrobce barev potřebuje abychom to museli natírat každých pár let.

26.2.2022 22:37
smidla

XXX.XXX.2.30

Doby vecer,

jsou to podlahove palubky, tloustka 24mm a poslepovane do sparovek a nasledne narezane. Skladal jsem to jak se ma, nastridacku, aby se to nekroutilo. Ale vim ze nekde to neni dodrzeno. Lepidlo a vruty to musi podrzet, nez to doslouzi ;)

Profesionalne vyrobene nastavky (nebudu jmenovat kym) koupen na podzim se mi rozjely jeste nez jsem je na jare stihl pouzit. Tak si to radeji delam sam. Je to doma na kolene,

Jinak jasne a srozumitelne pisu osetrit REZY tedy rezanou hranu desky. ;)

S pozdravem smidla.eu

26.2.2022 23:37
tom.50

XXX.XXX.139.249

Ano. Ale když to je určeno ven, tedy do exteriéru, tak právě nesmí být prostřídané strany, ale pouze pravou ven. Asi jste to nečet a nebo nepochopil. Spíš jste tak sebevědomně namachrovaný, že myslíte, že jsem blb a just si to uděláte po svém. Jak libo, vzpomenete si a myslím, že už během jediného roku. Ale ani nemuknete, znám lidi jako vy.

A taky nesmí být krajové (boční) prkno jak ho vidím, ale MUSÍ se podélně rozříznout a pak slepit. Jak bylo, nebo s jiným prknem a orientovat jednou stranou a ne cik-cak jak myslíte, že je to DO EXTERIÉRU správně.
Že se z "krásně" širokých prken nadělají proužky? No ano.

No a co se týče profesionálů, vůbec mě to nepřekvapilo co píšete.

Přidám příhodu. Mám o hodně mladšího, nejlepšího kamaráda, topenář, instalatér, automechanik = černé řemeslo. Má bráchu truhláře. Dělal nástavky jako vy. Vysvětlil jsem mu a on mě posla do řiti, že nejsem VYUČENÝ truhlář a jeho brácha jo tak abych nekecal kra.iny.

Proto je to nejpeší kamarád, i když o 13 let mladší, že za pouhý rok přišel, doslova si drbal hlavu se slovy: "ty vo.e, že sem tě neposlech!"
A říkal neco jako že: Mě bylo divný, že sem viděl jak to je u těch, cos mi dal před třiceti lety a nehnuly se. Jenže VYUČENEJ brácha říkal...

Na druhou stranu, jednou jsem dělal jakousi brigádu u známého v truhlárně a on mi daroval zbytky spárovek, kde byla prkna prostřídaná a drží to. Bude to jak tu psal romaning. Když je to dlouho atmosféricky sušené a VYZRÁLÉ a vykroucené, vypracované, pak to drží i blbě (pro exteriér) složené.

Přes to, jak z každé vaší věty čisší arogantní sebevědomí, vám držím palce a nepřeju si nic víc, než abych neměl pravdu. Máte to moc pěkně udělané a doufám, že to bude držet.
Na druhou stranu, skutečnej chlap s koulema má být sebevědomý. Jen ti nejchytřejší vědí kdy a jak moc a ke komu.

Možnosti poučit chytřejší jsem vyčerpal.

27.2.2022 08:43
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobré ráno.
Ok. Vnitřek natírat nebudu alespoň ušetřím za barvu .

27.2.2022 09:44
tom.50

XXX.XXX.139.249

Z vnitřku úlu se oškrabuje propolis a se zbytky nějaké barvy by to asi nebylo OK, že ne.

I kdybychom propolisem pohrdli my, nepohrdnou včely, okusují ho a používajíé jinde v úle. Tam, kde to momentálně potřebují víc. Proto civilizovaný včelař, který nechce včely vystavit žádným stresům, nesmí vnitřek úlu ošetřit ničím. Parafinem pak vůbec ne!

Co ale lze. Nedělám to, ale dělali to někteří staří včelaři, které jsem znal. Myslím, že natírat úl zevnitř je nesmyslné. Ale.

Shromažďovaly se staré oškrabky z úlů, nejen propolis, ale i zbytky plísní a jakási "špína", nevím jak to popsat. Tento povlak vzniká uvnitř úlů vždy (v rozích) a pro použití lidmi je takový propolis nevhodný. Tohle se rozpouštělo v denaturáku a získanou nepoživatelnou "tinkturou" se natíraly úly zevnitř.

Když bych si toto vyrobil, tak ale na vnější nátěr proti povětrnostním vlivům. Protože je to pracné, efekt spíš jen zbožné snění a nebylo by toho v žádném případě na všechny nástavky či dna dostatečné množství, zavrhnul jsem to.
Také v tomto "produktu" jsou zbytky vosku a ten se v lihu nerozpustí a vytvoří mazlavý brajcvajc. No a denaturace se provádí (prováděla) povětšině tak, že se do 20 kubíků syntetického lihu naleje 20 litrů nafty. Líh se z nátěrtu odpaří, nafta (či jiná denaturační látka) ne. Smysel denaturace je aby to bylo pro odpornou pachuť nepoživatelné. Jedovaté to není. To bylo za ww2, kdy se líh vyráběl z dříví a byl to metylakohol.

27.2.2022 11:05
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobré poledne.
Právě mě trochu štve, že ty moje desky už jsou od výroby natřené zdá se mi, že melaninovou pryskyřicí což taky není echt bio. hlavně u vitřních stěn nástavku, z venčí mi to je jedno. Právě proto jsem to chtěl něčím překrýt. Hoblovat už to nebudu to by mě trefil šlak bych musel všechny rozměry přířezů upravovat. Mám doma vcelku dost včelího vosku jedině, že by z toho šlo vyrobit nějaký bio nátěr

27.2.2022 11:44
tom.50

XXX.XXX.139.249

Nevím proč se nedá (asi to nejde) vykoupat celý nástavek ve vroucím vosku, podobně jako v parafínu.

Neřešte to. Já tím chtěl jenom říct, že použijme co je dostupné a laciné (já používám překližku a netuším čím je lepená, ale je lepená uvnitř). A když už použijeme dřevo, pak je chytré a já pvažuju za poctové, varovat méně zkušené a vysvětlit pár zásad,a by tak drahá záležitost nepodlehla předčasně skáze. A ono se to nemusí rozpadnout, ale je to pračka nervů jak včely lezou z rohů a jak nástavky nepasují a jak se začnou houpat přes roh. Někdo si poradit dá, někdo ne.

V nátěru materiálu to kouzlo včelaření není, prostě to neřešte. Včely přežijí zimu v papírové krabici, betonové rouře nebo plechovém sudu a je jedno, zda je uvnitř rezatý nebo antikorový nebo nalakovaný.

Jde jen o to jaký v těch čudech bude ze včel užitek a jak se s tím bude pracovat nám.

27.2.2022 19:10
irokez

XXX.XXX.198.24

krekařík napsal(a):
Dobré ráno.
Ok. Vnitřek natírat nebudu alespoň ušetřím za barvu .

Doporučuji nastudovat základy včelařství mimo internet či pouze ifaunu. Pak vás ani nenapadne uvažovat o natírání úlu zevnitř. Kniha je super, např. soubor knih Včelařství z dílny PSNV. Protože tuším reakci tom.50 podotýkám, že nejsem členem žádného včelařského spolku.

28.2.2022 07:49
romaning

XXX.XXX.112.219

Ještě bych se vrátil k výrobě spárovky.
Toto se řešilo ve vláknu o výrobě nástavku.
Postup popisovaný Tomem (stejná orientace let) jsem našel potvrzený i jinde, ale bylo to pro dlouhodobě, přírozeně sušené dřevo.
Dnes se propaguje (učí) střídání orientace jednotlivých dílů spárovky.
A pokud smidla použil na nástavky palubky, budou zřejmě ze sušárny a tam by tedy mohla být vhodnější varianta střídavá

28.2.2022 10:51
tom.50

XXX.XXX.139.249

Je to přesně naopak, kvalitativně je uměle (rychle) sušené dříví vždy horší, než dříví sušené atmosféricky. Moderní skládání spárovky je pro výrobky používané pak v interiéru a uměle sušené dříví má cca 8% vlhkosti.
V exteriéru, kde se tak nízké % vlhkosti dosáhnout nedá, je lepší orientace jednou stranou. Ovšem takováto formulace je zavádějící a je jí jen půl. Nejen je potřeba orientovat prkna jedním směrem, ale ve výrobku musí být pravá strana ven.

Při troše přemýšlení je to i logické. Psal jsem, že i u skříně, která stojí v bytě, musela být pravá strana ven. Doufal jsem, že tohle by mohlo stačit. Ok, když polopatě tak holt tak.

Dříví blíž středu ve stromě je mrtvé, relativně suché, doslova odumřelé a vždy starší než to, co bylo pod kůrou a bylo aktivní, mokré a vedlo mízu pomocí rostlinných cév - tracheí. Logicky starší dříví je vyzrálejší a tudíž je méně háklivé na jakékoli změny vlhkosti a tepla. Protože skříň, aby plnila funkci, je kromě pár minut denně 24 hodin zavřená, uvnitř nic nijak nekolísá a nebo s dlouhým zpožděním. Ovšem vy bytě (dříve) do rána vyhaslo v kamnech a bylo chladno a často velmi chladno. Taky v noci vzrostla vzdušná vlhkost. Pak se zatopilo a vzduch se v místnosti začal rychle ohřívat a měnaila se i vlhkost. Takže asi 16-18 hodin panovaly nějaké poměry a cca 8 hodin jiné. To platilo asi půl roku, druhého půl roku se netopilo vůbec, byla otevřená okna, atd.

To samé vchodové dveře. Zatímco uvnitř bylo relaitvně stejně, na dveře působil v noci mráz a ve dne je zahřálo slunce. Někdy vítr zanesl na dveře déšť a v létě se osluněné dveře dokázaly rozpálit, že se na nich nedá udržet ruka. Uvnitř, jen 15-30 mm pod takto exponovaným povrchem dveří bylo dříví v podstatně stálejších podmínkách.

No a to samé se přece vztahuje na úl, na něj ještě víc. Včely si aktivně uvnitř upravují jak teplo, tak i vlhkost, ale obě veličiny venku kolísají podle povětrnostních vlivů. Vnitřní, starší a vyzrálé dříví vydrží kolísání vnějšku snadno a proto se dávalo vždy ven = do horších pomínek.

Doufal jsem, že toto nebudu muset nikomu dospělému vysvětlovat. Předkové k tomu došli za několik set a spíš tisíc let a určitě systémem pokus-omyl a tím také zjistili, co je lepší. Starý truhlář nevěděl zda bude skříň v parádním pokoji, kde se celý rok netopilo a zatopilo se jen když přijeli hosti. Nemohli riskovat, že se jim rozšklebí a rozpraská nábytek!

Já taky musím vyrobit nástavky tak, abych měl jistotu, že se mi nerozklíží - to se asi díky dokonalým lepidlům nestane a tak dříví praskne vedle spáry. Ale kdo jak chcete. Mám za to, že se nynější svět zbláznil a možná byste si měli ověřovat i to, jestli je správně ve Slabikáři že MÁMA MÁ MÍSU, V MÍSE MÁ MASO a pak byste třeba zjistili, že to byl podvod a ve skutečnosti máma v míse měla prd a ne MASO. Jako by snad šlo o pravdivost mámina tvrzení a ne o NAUČENÍ DĚTÍ ČÍST.

Tak se může klidně stát, že někomu nástavek z blbě orientované spárovky vydrží a jinému správě postavený nevydrží. Já jen tvrdím, že v drtivé většině případů úlů je LEPŠÍ udělat spárovky tisíciletími ověřeným způsobem.

Konkrétně vám romaming jsem v počátku doporučil, že když jste technokrat a vše chcete mít spočítané na setiny milimetru a promile přesné, nevčelařte. Bude to pro vás těžké zklamání, věřte mi. Ty nezodpovědně včely si dělají co se jim zachce a vůbec neznají milimetry a nechápou %. Nedají se nikdy zastrčit do žádné přesně vymezené přihrádky. Vám z nich hrábne, protože nikdy nic nebude fungovat přesně tak, jak si vy předem vypočítáte a naplánujete.

Mám za to, že proto dnešní i vzdělaní a inteligentní lidi nechápou zemědělce. Tam integrály, rovnice o dvou neznámých a další nepotřebujete. U jezedáka je prostě potřeba vyrábět žrádlo, udělej si to jak chceš, prachy dostaneš ne za to kolik škol a diplomů máš a v kolika správních radách korporací sedíš, ale jen za to, cos vypěstoval!!!

romaning

Učil mě truhlář, kterému by dnes bylo hodně přes 100 let. Na mojí otázku proč musí být pravá ven mi odpověděl holou větou (ne jako já vám několika články). Doslova řekl jen tuhle jedinou větu: "Protože to venku vždycky víc trpí." Možná, že neuměl bez chyb napsat větu. Jeho výrobky ale používám dodnes. A neznal nic jiného, než kostní klih! Jasně, někdy když šel do důchodu už začaly dispercoly, ale dělal s nima tak, jako s tím klihem...
A určitě orientoval dříví správně. Jinak by jeho výrobky nesloužily 70 let.

28.2.2022 13:26
romaning

XXX.XXX.112.219

Tome, odkázal jste se na mne ve svém příspěvku, tak jsem zaeagoval, protože to nebylo právě to co jsem psal.Pouze jsem poukázal na to, jak jsou nyní spárovky mnohdy dělané a že ne každý má ideálně vyschlé dřevo

Nevím co vás vede k tomu, že chci mít vše na setiny milimetru. Pouze vycházím z daných rozměrů a hledám v nich určité zákonitosti. Pokud Vás k tomu dovedla některá kóta na mém obrázku, tak k tomu zřejmě došlo v důsledku dělení. To už se někdy stává, že nevychází celá čísla. Tuším, když jsem s Vámi řešil rozteč rámků. Mohl jsem, pravda, zaokrouhlit.

Už jsem Vás jednou žádal, ať do této problematiky netaháte moji profesi.
Chtěl jste vědět, co dělám. Napsal jsem Vám to. Je to v této věci naprosto irelevantní.

Myslím, že určitá přesnost je potřeba. Vy jste ji v popisu úlu vyžadoval.
Ale možná ne. Pro odlehčení přikládám "výkres" nástavku.

Nic o mne nevíte, kromě toho, že dělám ve stojírenství.Co dělám ve svém volném čase, jaký mám vztah k živočišné a zemědělské výrobě apod.

Takže netuším, na jakém základě jste se rozhodl, mi doporučit, abych se nevěnoval zrovna včelařině. Kromě mých nejapných, začátečnických dotazů samozřejmě.

Přesto bych se rád do toho pustil, jestli to se mnou ještě zkusíte

28.2.2022 15:24
tom.50

XXX.XXX.139.249

S vámi já zkusím cokoli a rád! Nechápu, proč to pořád berete nějak osobně.

Prostě nyní se vše dělá jinak, mnohdy lépe, ale často mnohem hůř a je nutné se umět správně rozhodnout zda na tom nějak záleží a nebo ne. Nyní se nic nedělá aby to vydrželo dlouho, dokonce se do věcí dávají schválně kurvítka.

Netahejte sem vaši profesi. Prosím. O ní přece vůbec nejde, Jde o to abyste počítal s tím, že při vší pečlivosti a přesnosti to bude v peaxi víc než často úplně jinak

Přesnost je nutná a o setiny nejde konkrétně, to byl, asi přehnaný, příklad. A proč lpět na přesnosti u vědomí předchozího mého tvrzení? No proto, že u živého dřeva, které během roku nepřetržitě pracuje a vychyluje se na obě strany od základního rozměru, musí být ten základ přesně.

Snažím se vám říct jak to je správně, tedy jak to pak déle a bez vztekání funguje. Naučte se hledat racionální jádro, fakt nejde o to, zda v mámině míse bylo doopravdy maso.

Dřevo je živý materiál. Vše se v něm děje cestou nejmenšího odporu. Pnutí a roztahování železa se s tím nedá srovnat. Když tedy mám stěnu nástavku tenkou jen 20 mm a když jí ještě zeslabím v místě, kde je nuta, kde jsou vruty se to nehne, tak to povolí jinde. Správně v rozích má být nejméně pero - drážka, lépe sdružený čep a předkové dělali cink. Ten je v jednom směru nedeformovatelný, nedestruovatelný a dokonce nerozebíratelný. Ale předkové měli skříně, stoly a židle na několik generací!!!!! Bylo to velmi drahé.

Nyní tedy děláme levné spoje natupo, jde to, drží to, je to snadno amatérsky vyrobitelné a je to levné. Ovšem musí se respaktovat několik nemnoho zásad.

Nikdo si sám doma neudělá úl tak lacino, jako se dá koupit. Doma si to tedy děláme proto, že velkovýroba = 100% šmejd a jestli chci kvalitu, crcám se s tím sám! Jinak je neracionální (nerozumné) si to dělat ze dřeva sám.

Kokrétně vy jste k tomu přinesl velmi dobrý prvek, asi o tom ani nevíte. Neumím kreslit a tedy popis. Zander má nástavky dělané podobně a má v zapuštěných rozích svislé lišty, vysoké jako je výška nástavku. Ty jsou ale nahoře odsazené a tudíž dole vyčnívají. Umístěním v těch odskočených rozích se pak docílí efektu falce kolem dokola.

My jsme dál a falce jsme opustili jako nejen zbytečnou, ale zdržující a obtížnou komplikaci. Když by se ale stejné (zanderovy) svislé lišty, přesně stejně vysoké jako nástavek, umístily tak, jak jste je původně nakreslil a jak to má Zander, perfektně zesílíte celou stěnu proti příčnému kroucení a zesílíte zeslabení nutou. Vlastně to do značné míry nahradí vnitřní péro. Taky je to přiklíženo nejen plošně a navíc to podrží pár vroutků, ale lepidlo je ještě na hraně do odskoku.

Vy chápete bleskurychle moje neumělé popisy (nemám technické vzdělání) a tak to, prosím, nakreslete pro druhé.

Tady konkrétně toto je čítankový příklad jak se starý praktik může hodně naučit od úplného začátečníka. Patřím ke kreativcům a obyčejně mi stačí nápad daný mimoděk či omylem a řešení je na světě.

Tady taky děkuju pánovi irokez, že upozornil na toho Zandera. No a kdo chce mít dokonalý falc-nefalc, tedy pojistku proti posunutí v obou směrech, tak vaše lišty odsadí dolů. Tím ale zruší efekt zpevnění stěny v místě nuty. Ale kdo jak chce.
Já byl třeba velkým odpůrcem bezfalcových nástavků. Boháč mě děsně štval kecy jak nejsou potřeba. Pak jsem jednou nestíhal a nandal na včely nedodělané nástavky. V kočovném voze a musel jsme přejet. To byl ještě živ a hned jsem se mu omluvil. Bohužel jsem s ním nikdy nehovořil, ale nebyl líný si se mnou psát i když jsem s ním snad v ničem nesouhlasil. Konkrétně Boháč mě naučil asi nejvíc. Hlavně tím, že jsem zjistil, jak to v mých podmínkách rozhodně nejde!

irokez

S kým jsem se ale znal osobně a telefonovali jsme si, byl Ing. Smělý. Velice jsem si ho vážil, něco uměl a on byl první, pokud já vím, kdo uměl udělat od vč přes 100 kilo ročně a kdo se nebál to zveřejnit. Bylo to v době komunismu, kdy se velmi závidělo a nikdo nechtěl přiznat kolik vydělá, aby soudruzi neměli pocit, že ho musí zaříznout jako buržoazní živel. Dnes toto mladí vůbec nechápou, jak nebezpečné bylo nějak vyčnívat, být úspěšnější než jiní. Ono to není úplně skvělé ani dneska po této stránce.

Když vzniklo PSNV, velice se v něm angažoval jakýsi Protivínský. Snad kněz. Ten byl tak arogantní a tak fanaticky odporoval Smělému (pan inženýr mi volal, že mu volal pan Protivínský a že mu pokládal otázky, na které se nedalo dpovědět). Že jsem usoudil, že ten podnik, když dovolili tomuto člověku takovým způsobem napadat Smělého, nebude mým šálkem kávy. Po seznámení na přednášce s názory Ing. texla Petra v diskuzi po přednášce mi došlo, že PSNV je přesný opak toho, co vyznávám já, a jak to chci dělat já. A dodnes jsem na totmto svém stanovisku vůči PSNV nezměnil nic. PSNV je založeno na adoraci zastaralého amerického úlu a nepřipustí jiný úl. Tak jo, ale beze mě.

Objasnil jsem vám romaning a ostatním motivy svých postojů dostatečně?
Jo a čtu to po sobě a ještě jsem zapomněl. Všechny další nástavky ze dřeva budu už dělat se svislými lištami v rozích dle romaning. Jediné, co mě na tom nebaví, že jsem na tak perfektní věc nepřišel sám.

28.2.2022 17:01
irokez

XXX.XXX.198.24

Je hezké, jak si vyberete k odpovědi vždy jen to, co se vám hodí. Můj komentář nebyl o PSNV, ale o tom, že začátečníci hltající vaše příspěvky by se měli porozhlédnout i po jiném zdroji informací.

28.2.2022 18:04
tom.50

XXX.XXX.139.249

To by jistě měli, jako i já sám jsem to za život udělal (dá se říci, že i za ně) tisíckrát.

Třeba je nutné aby pochopili, že když někdo říká, že včelaří systémem NÍZKONÁSTAVKOVÝM, tak že ve skutečnosti jen používá v komplikovanější formě Dadantsystém, viďte.

Mě na vás zase vadí, že mě domněle přistihnete při nepravdě a když se ukáže, že jste se mýlil vy (nebo někdo jiný s vámi) a já měl pravdu, ani nemukáte.

Aby bylo jasno. Reagoval jsem přesně na toto vaše vyjádření:

Doporučuji nastudovat základy včelařství mimo internet či pouze ifaunu. Pak vás ani nenapadne uvažovat o natírání úlu zevnitř. Kniha je super, např. soubor knih Včelařství z dílny PSNV. Protože tuším reakci tom.50 podotýkám, že nejsem členem žádného včelařského spolku.

Přesto diskutujme, nikde netvrdím, že jsem neomylný a rád se poučím, věřím, že vy též.
Z citace vašeho ultrakrátkého příspěvku (který nic kloudného neradí) jsem vydedukoval, že se, MYLNĚ domníváte, že jsem fanatik a nekomunikoval bych s členem PSNV.

28.2.2022 19:17
irokez

XXX.XXX.198.24

A opět hromada zbytečného balastu, přitom hlavním sdělením, pardon, to kloudné, byla kniha.

1.3.2022 01:11
tom.50

XXX.XXX.139.249

Tak jo

7.3.2022 16:14
romaning

XXX.XXX.112.219

Přikládám výkres nástavku ve variantě se zpevněním v rozích - svislé lišty

K doporučení začátečníkům studovat i jinde než tady.
To určitě dělám,a snad i ostatní. Dole fotka knížek co jsem vytahal z knihovny a hromada dalšího, co nemám vytisklé. Na první svazek Včelařství jsem čelt dobré recenze již dříve. Nyní se mi ji podařilo najít, tak ji také prostuduji.

V knihách je většinou dokonale popsána stavba těla včely, její vývoj, život, orientace v terénu. Plno krásných fotek, Co si pořídit pro začátek. atd
Ale popisy metodik pro mne nikdy nebyly dostatečné. Přišly mi jako by psané pro někoho, kdo se už včelařením zabývá a pouze přejde na jiný způsob.
Už jsem pomalu opustil myšlenku, že s včelařením začnu. Nyní cca po dvou letech jsem zase přečetl pár knížek a dostal se až sem a na VF.

A podrobné popisy metodiky a všeho kolem toho od Tom.50 mne nadchly.
Samozřejmě, že jako neznalý problematiky nedokážu posoudit, zda to co Tom tvrdí je správné, ale nenašel jsem nic co by nedávalo smysl. A jako takové mi to do začátku úplně vyhovuje.
Děkuji

7.3.2022 19:00
tom.50

XXX.XXX.139.242

Děkuju vám. Prosím, bude to tu viset roky, nezlobte se, udělejte raději tu úchopovou lištu na výkresu "A" širší aby líp zpevnila zeslabené čelo v místě nuty.

Ano, děkuju, přesně to samé jsem za celý život zaznamenal i já, že nikdo kompletní metodiku tak jako já nezveřejnil. A mimochodem, dokonale a stručně jste popsal to, co já všem mě známým odborným knihám v duchu vyčítám.

8.3.2022 06:00
irokez

XXX.XXX.242.4

Tomův popis je pro začátečníka dobrý. Taková metodika dáva začátečníkovi jakýsi pocit jistoty. Po dvou, třech letech u včel zjistíte ale. Sám jsem před deseti lety začínal.
Moje poznámka o knihách se vztahovala k záměru natírat úl zevnitř. To opravdu volalo po knize .

8.3.2022 10:44
tom.50

XXX.XXX.139.242

Pořád se nějak ztrácím co máte s knihami, ale asi to bylo nějak významné a mě to uniklo, přesněji asi jsem něco nepochopil. Nechme to být.

Mám mnoho často velmi radikálních názorů ve smyslu, že odporují mejnstrýmu. K natírání úlů zevnitř by se mi chtělo napsat, že by měl každému stačit selský rozum, tedy přirozené IQ. Ovšem začátečníků, oblblých mejnstrýmem, by se to mohlo dotknout. Dovolím si to rozvést. A nebude se to týkat jen natírání úlů zevnitř.

Mnozí mají plné huby porozumění včelám a jak je potřeba včelařit organicky a bez chemie a titíž, většinou jsou to ti stejní, jsou schopní vykoupat celý úl v rozpáleném parafínu. To je nepřirozená chemická látka, která ke včelám nepatří nikdy nijak a jak jí včely nesnášejí vidíme, když nechtějí stavět na mezistěnách pančovaných třeba jen 30% parafínu, ale alternativní b.b jim vykoupe obydlí ve 100% parafínu. Zamyslel se někdy někdo nad tím, jak se těm včelám v tom příšerném chemickém svinstvu musí žít? Je to jako bychom my dostali byt a nemohli se z něj hned vystěhovat a ten by měl stěny napuštěné třeba vyjetým olejem a nebo smradem syrečků nebo tak něco. Lidem by to působilo trvalý stres a včelám ne? Třeba tady se může hledat jeden z mnoha ZBYTEČNÝCH stresů, které ve finále pak vedou k celkovému oslabení včelstva a to pak podlehne ataku virů (nebo jiných patogenů, protože ani o CCD nevíme zatím dost).

Úplně stejné je to, když málo inteligentní včelař v rámci dezinfekce koupe rámky v Savu, louhu a podbných sra.kách! Pak to opláchne, ale ty jedovatosti zůstaly nasáklé v dřevu rámků. A je to jako s úlem natřeným zevnitř. Včely nemůžou hned ven, jejich přirozenost je kyselá a oni mají "nábytek" nasáklý louhem!!! A tak jim nezbývá než se trápit. Mnohokrát jsem tu zopakoval, že nemám úhyny (i jiní nemají úhyny také, jak se ukázalo). Taky jsem za víc než 50 let a ani mí předkové NIKDY NIC U VČEL NEDEZINFIKOVALI! A jak to, že nemám úhyny a dezinfektátři je mají? Jediné, co se dělalo, je důkladné mechanické očištění vnitřku úlu (vyškrábání) a následné vyžehnutí. Ne horkovzduškou, to nestačí, musí se použít kdysi letlampa, dnes PB s vhodným hořákem.
Rámky se nedezinfikovaly nikdy. Dokonce se po většinu mého života nevařily celé jako dnes, ale staré dílo se vyřezávalo a rámky se jen oškrábaly.

A přitom stačí nebýt čuně a nechat včely, aby si vnitřek úlu potáhly propolisem a voskem samy a totéž udělají s rámečky a čímkoli ostatním. Taky stropní fólií (ta rychle díky potahu propolisem zneprůhlední) a proto jsem tady napsal, že jí nedávám a když chci do včel zhora vidět - já toho moc poznat neumím při čumění zhora a když po tom pohledu mocí mermo prahnu, prostě zvednu igelit. Navíc strop má těsnit, v dutině stromu by nad plásty žádné průduchy nebyly a tak si včely uregulují teplotní a vlhkostní režim každé uličky zvlášť a to je jejich přirozenost. Jakmile se použije tvrdá (drahá) stropní, jen prvního půl roku průhedná folie, nedolehne na rámky všude a to je další nepřirozený stres kvůli "luftování". Navíc jsem už vysvětlil, jak nadstavují na HL "můstky" a ty pak ruší Včelí Mezeru. Prostě včely samy ukazují, že nechtějí strop který bedoléhá na rámky a snaží se ten prostor zastavovat. Někomu to vysvětlit nejde, co nadělám...

Úly zevnitř plesniví, hlavně v rozích a ty tenkostěnné tuplem. A mnozí estéti to nechtějí. Akorát že v dutině stromu by včely žily celý rok v shnilou vodou nacucaném práchnu plným hub a plísní. Už jsem tu vyst větloval, že je možné, že si s těmito organismy včely za miliony let vytvořily nějaké, lidem dosud neznámé symbiotické vazby a že včely možná plísně a nebo jejich toxiny potřebují a když je nenajdou "doma", musí je hledat venku. To je prokázáno studií, kterou zmínil TomášR a našel a přeložil pan Goro. Obecně se ví, že všechny dřevokazné houby produkují vysoce léčivé látky a nemusí jít honem o Čagu sibiřskou, Březovník obecný a nebo Reishi. Nevíme NIC a jediná studie, o které tu byla řeč, je napsaná tak, že nemá VŮBEC ŽÁDNÉ PRAKTICKÉ VYUŽITÍ, ale dokonela potvrzuje mojí celoživotní dedukci, že prostě včely mají v určité fázi roku rohy plástů a stěny nástavků oplesnivělé. A taky tvrdím, že si s tím vždy umí poradit a po nějaké době po plesnivých rozích plástů není památky! Upozornil jsem na fakt, že i Penicilin je plíseň a že spoustu dalších užitečných látek lidé získávají z plísní a hub, hned mě napadá třeba slámové víno a jistě bychom toho našli spousty. No a spousty tun plísně lidi dokonce snědí v Hermelínech, Nivě a dalších dobrotách a plísně pojídají celá staletí.

Nějaký arogáč se třeba zase ve své omezenosti vymezí, že to nehodlá po mě číst. OK. Pak se nedozví, co jsem tu už psal, že očka vymyslel pod nátlakem Strany a vlády Brenner a průvan v úlech měl zamezit ničení části vosku plísní, protože národní hospodářství nutně potřebovalo pro zbrojní průmysl čistý včelí vosk. Protože jsem prožil život ve Vlašimi, kde je velká muniční továrna, zeptal jsem se známých na co mohli komunisti tak zuřivě potřebovat včelí vosk. Bezplášťové střely, tedy střely z olova (i plášťované jsou uvnitř z olova), zanášejí hlaveň zbraně měkkým olovem a tím jí nevratně ničí. Jedině když je střela vykoupaná ve vosku, tak se "nemaže" v hlavni. No a protože malorážkový náboj měl 5 - 10 x nižší cenu (a má dosud) bojovníci proti imperializmu cvičili zbraněmi právě na toto (stačí prvních 10 vteřin - první video na které jsem narazil).

https://www.youtube.com/watch?v=CfSzfbjUJwE

No a my dodneška jak tupci (někteří) pořád děláme včelstvům ze života peklo průvanem způsobeným očky. Někdo koupe nástavky v parafínu a dezinfikuje doslova strašnými (z pohledu včel) chemikáliemi v množstvích 100.000 x vyšších, než ta odporná "TVRDÁ CHEMIE". Kdykoliv mi tedy ujede narážka na mdlejší rozum mnoha včelařů, nyní víte, že to je ještě velmi mírné, když se domyslí VŠECHNY SOUVISLOSTI.

Přesto vím jistě, že včelař ve své většině vysoká dna se sejty nevyhodí, očka nezaslepí, spešl průhledné folie ze stropů neodstraní a svému lemplovství s úhyny bude říkat přirozená plánovaná mortalita a ti zvlášť otrle sveřepí budou říkat, že nechávají vč hynout v rámci selekce a že tím šlechtí varroaodolnou (nebo na něco jiného) odolnou včelu.

Kdo dočetl až sem nyní tedy už ví, že stačí používat selský rozum, cit ve smyslu logické intuice a neměl by ani být bezcitný ve smyslu týrání zvířat a zamýšlet se nad tím, jak se asi tak tomu tvoru v našem úle žije.

Kdysi tupé hlavy, aby se nemusel od krav kydat hnůj, dali je na rošty. Krávy ihned dostaly záněty vemen z průvanu a zničily se jim nohy - kopyta. Někdo trefně nazval takový kravím "koncentrákem pro krávy" a já říkám, že mnozí včelaři týrají své včely také jako v koncentrácích.

8.3.2022 11:29
romaning

XXX.XXX.112.219

Mohl bych poprosil o popis jak a jak často se nástavky čistí?
U NN si to dokážu představit. Po jeho odebrání je volný a dá se oškrabat, opálit (každý rok?)
Ale jak u VN, který je pořád obsazený. Je potřeba mít ještě jeden (takový putovní), do kterého se převěsí rámky z plodiště a tím se VN uvolní? (jak často, kdy?)

8.3.2022 16:53
tom.50

XXX.XXX.139.242

Proč byste to dělal? Stačí základní hygiena včelaře, základní hygiena práce a není třeba nic čistit. Četl jste vůbec pozorně co píšu? I vy žijete v bludu nějaké "nečistoty" v úlech se živými včelami a věříte, že by jí včely strpěly? Jak by potom přežily ty miliony let, kdy jim nikdo nic nečistil, nevyžehoval?

To vyžehnutí dělám a zdaleka ne vždy, když z nějakého důvodu nástavek uvolním a to je jen tehdy, když potřebuje nějakou opravu, či obnovit vnější nátěr a podobně. To může být za 5, ale i za 10 a i více let! To podle toho, jestli si včelař vyrobí nástavky dobře nebo moderně. A to vyžehnutí je spíš jen nějak pro klid v duši, myslím, že je to zbytečný nesmysl.

Připomenu, co se málo v knihách píše.

Včela na svém těle hostí 6 druhů antibiotik a je jen velmi málo bakteriálních patogenů, které dokáží tuto bariéru překonat. Pokud je včela zdravá, vyvíjela se v teple a nadbytku kvalitní potravy (nesmí to být jen čistý cukr a to je u míry 24 velký problém), pokud není vystavována dlouhodobým i když zdánlivě (z lidského hlediska) malým stresům, pak je včelstvo vysoce odolné i vůči virům. Ty se přece neobjevily v polsedních 20 letech, musely tu být spolu se včelou miliony let. Proč tedy decimují včelstva až nyní? A může včelař proti tomu něco dělat?

JISTĚŽE MŮŽE!! O ničem jiném tu několik let nevyprávím!

Čekal bych od vás dotaz na důležitější sdělení v mém příspěvku, za který jste umístil svůj dotaz. Je tak moc těžké umět pochopit zásadní sdělení od doplňkových marginálií? Přece jasně říkám, že jen hlupák chce mít úl bez plísní a hub, proboha jak to mám tedy napsat, že ty plísně a houby včely k životu NUTNĚ POTŘEBUJÍ?
Nebo vy prostě plísně a houby v úlech nechcete?

Najděte si tu studii, je tady někde a není to víc než měsíc. Chci po vás ne číst co se tu píše. Čtou se romány kvůli krácení dlouhé chvíle. Vy STUDUJTE a studium je, když narazíte na nějaký rozpor, nebo něčemu nerozumíte, tak nejprve se vracejte a i do jiných vláken a k jiným autorům a hledejte sám a na všechno najdete odpovědi. A až když to nenajdete sám (většinou na to rovnou odkazuji), a nebo jsou informace nejednoznačné, vágní, neúplné či nesrozumitelné, pak se ptejte. Takhle si připadám, že zneužíváte mojí ochotu psát a vysvětlovat. Pak tu stále opakuju jedno a to samé, jen kvůli pohodlným a někoho to věčné opakování už i unavuje a na.írá.

Já bych si od začátečníka přesně v této situaci představoval následující dotaz:

Vy jste někde psal, že včely potřebují plísně a houby. Dokonce že vám někdy zplesniví spodní rohy plástů a pak jinde, že ty plesnivé rohy vyřezáváte! Vykládáte, jaká kra.ina je dezinfekce Savem a louhy. A teď tu od vás čtu, že vyžehujete nástavky. Proboha proč to děláte? Proč vyříznete plesnivý plást, když včely tak milují mě (a všem civilizovaným lidem) odpornou plíseň?

romaning

Vše je v tomto vlákně, které jsem založil 31.1.2022

Včely a plísně (houby)

8.3.2022 22:30
romaning

XXX.XXX.81.62

Ano, já jsem vlákno o plísních a houbách četl (studoval). Na procházkách hledám choroše.
Příroda žel jsem ale nevěděl, jestli se má, nebo ne občas nástavek desinfikovat.
Měl jsem za to, že to potřeba není, že si včely nástavek potáhnou propolisem a udržují ho v čistotě.
Pak jste přišel s příspěvkem, kde vysvětlujete nevhodnost používání sava, louhu, parafínu...
ALE, co se dělá, je mechanické očištění a opálení plamenem.
Z tohoto jsem tedy usoudil, že je toto vhodné provádět.
O tom, že toto děláte při příležitosti opravy nástavku nebylo v původním příspěvku nic.
Proto mi to přišlo neúplné, nejednoznačné a tak jsem se na to zeptal; kdy a jak často

Nyní už tedy vím, že do příspěvků vkládáte malé chytáky a čekáte, jestli je budeme schopni rozpoznat a rozporovat.
Ale přiznám se, že tak daleko ještě nejsem.
Zatím jedu podle poučky: Nehledejte pravdu jestli Ema měla maso. Prostě to udělejte jak říkám a bude to fungovat.

9.3.2022 00:10
tom.50

XXX.XXX.139.242

OK. Přecenil jste mě, tak chytrý, abych vkládal chytáky, nejsem. Taky nejsem záludný, ani by mě to nenapadlo, jsem naprogramovaný jinak.

Mám dar řeči. Nikdy si nedělám koncept, píšu z voleje jak myšlenky přicházejí. Mnohým to pak přijde kostrbaté, někdy zpřeházený slovosled, často odbíhám do souvislostí tak, jak mi to přichází. Prostě tak já píšu. Nakonec po sobě opravím chyby, málokdy uvidím všechny. I tak je to pro mě únavné a časově velmi náročné.

Myslím si, že když by někdo se schopností systematičnosti (to já fakt neumím) pročetl a poskládal jen to, co jsem napsal tady, je z toho kniha praxe. Bez hyperodborné omáčky, která nikoho nezajímá, ale kterou autoři, aby ukázali, že do těch vysokých škol nechodili nadarmo, do každé knihy nacpou. Na jednu stranu vytýkám mladým, že jsou líní číst, na druhou stranu se jim v tomto směru asi ani nedivím. Já se přiznám, že tyhle cancy, třeba o anatomii včely, přeskakuju. Nezajímá mě to. Ale když bych náhodou potřeboval něco zvědět, na sáhnutí mám několik knih, kde to bleskurychle najdu. Paměť si tím ale neza.írám.
Tolik na vysvětlenou.

K vaší reakci.

Nejběžnější z těchto hub a současně velmi dobře dělitelný je Březovec obecný. Za čerstva se velmi dobře nakrájí nožem. Nejen, že ho lze užívat pro svoje zdraví, návodů na YT je bezpočet. Já ho nasuším a dávám do kuřáku (odkrojky velikosti mužského palce). Když už mám dýchat kouř, tak ať ho je aspoň malá část z něčeho dobrého.
Připojím svojí fintu jako doporučení. Bříza je nesmírně (z našich stromů asi nejvíce) léčivá, úplně celá, všechno z ní. Nasbírám si březovou kůru, nasuším a přidávám do kuřáku spolu s tou houbou. Velmi příjemně to voní. Ne ta houba, ta březová kůra. Na druhou stranu, nidy se nesmí použít zrzavé práchno z dubu, buku a dalších dřevin. To strašně čpí a dusí, smrdí. Ale i dub umí (větve) udělat bílý troud a ten nesmrdí. Mám vyzkoušeno, že ten zrzavý prevít včely spíš rozzuří než uklidní. Naopak dým, který voní, je snad skutečně uklidňuje.
Troudnatec kopitovitý je obtížně dělitelný, pozor na prsty. Do kuřáku je ale
vynikající, nečpí, nesmrdí a dlouho vydrží. Špatně usušené houby velmi dehtují. Víc, než ne úplně suchý troud.

Dezinfekce. Názory jsou různé, mnozí by se udezinfikovali málem k smrti a vč jim hynou. Sám jste na to selskou logikou přišel, že si včely poradí a potáhnou si vnitřek úlu samy a dokonale jim to funguje miliony let. Nesnažme se být chytřejší než příroda, vysvětlil jsem, že bychom mohli spíš ublížit.
No a je nutné se u včel oprostit od lidské představy čistoty a chtít po nich, aby to dle našich představ měly i ony. To je velmi hloupé.

Ožehovat ano, k tomu máte ale ještě daleko, třeba jak píšu i deset let.
ALE!
Když by uhynulo včelstvo, pak je nutné vše oškrábat a ožehnout. Kvůli bakteriím, pro jistotu. Viry přežívají pár hodin či dní a tak použití rámků s plásty a se zásobami je celkem bezpečné. Samosebou ale ne zkažený a zasmrádlý plod! Je tam? OK, je asi naprostředku pod zásobami. Vyžíznu ho, udělám díru do plástu přeba jako dvě-tři dlaně, ale okolní zásoby a pyl po pár dnech použiju. Tedy když vč padlo na CCD. Pokud ho zničilo zvápenatění (musím se to naučit rozpoznat), a nebo nějaké podezřelé cosi, pak je nutné už plást nepoužít a voští s rámkem vyvařit. Tím je vydezinfikovaný samotný rámek, vosk kromě případných zárodků MVP také. Prostě stačí selský rozum a víte jistě co je třeba a co blbost.
To o použití plástů od vč padlých na CCD jsem nedávno někde vyčetl (nevím už kde) a to o krátkověkosti virů psali v tom stejném článku. Vlastní zkušenosti nemám. Přesněji, v r 2020 mi dal známý vč, léčené alternativně, tedy pouze kyselinami a toto vč mi padlo na CCD. Někde jsem tu o tom psal. Nejdřív jsem si nevzpomněl, že jsem to vč v červenci dostal a šokovalo mě, že i mě padlo včelstvo typicky na CCD. Velice se mi ulevilo když jsem přišel na to, jak to bylo. Mimochodem, tomu známému ten podzim padlo asi 30 vč ze 40.

Zeptal jste se, ale zapomněl jste, že já nejsem jasnovidec. Tudíž jsem nevěděl, že jste narazil na rozpor či neúplnost (to se mi může stát a asi děje a možná i často) a příště prosím abyste se ptal způsobem, který jsem naznačil, abych věděl přesně co vy považujete za rozpor a nebo kde jsem co nenapsal úplně jasně. To mi umožní odpovědět bez sáhodlouhých souvislostí (když nevím konkrétně co vám vrtá hlavou) a ušetříme čas sobě a i případným ostatním čtenářům.

Pište si. Já si píšu celý život. Třeba průběh počasí. Od ledna nejméně jednou týdně do prvního zužování. Pak skoro denně. V dalších letech můžu srovnávat a stěží mi něco uteče, či něco prošvihnu.
Vydržím psát do konce května, června, v červenci stačí už jen poslední medobraní a základní zásahy, třeba po týdnu či dekádách popsat počasí. Důležité věci se od prvního krmení píšou na úl křídou. Třeba datum vložení Gabonu a kolik dostaly krmení.

Půjde vám to, myslím včelaření. Věřím, že vám rozhodně ano!

10.3.2022 19:23
smidla

XXX.XXX.2.30

romaning napsal(a):
Ano, já jsem vlákno o plísních a houbách četl (studoval). Na procházkách hledám choroše.
Příroda žel jsem ale nevěděl, jestli se má, nebo ne občas nástavek desinfikovat.
Měl jsem za to, že to potřeba není, že si včely nástavek potáhnou propolisem a udržují ho v čistotě.
Pak jste přišel s příspěvkem, kde vysvětlujete nevhodnost používání sava, louhu, parafínu...
ALE, co se dělá, je mechanické očištění a opálení plamenem.
Z tohoto jsem tedy usoudil, že je toto vhodné provádět.
O tom, že toto děláte při příležitosti opravy nástavku nebylo v původním příspěvku nic.
Proto mi to přišlo neúplné, nejednoznačné a tak jsem se na to zeptal; kdy a jak často

Nyní už tedy vím, že do příspěvků vkládáte malé chytáky a čekáte, jestli je budeme schopni rozpoznat a rozporovat.
Ale přiznám se, že tak daleko ještě nejsem.
Zatím jedu podle poučky: Nehledejte pravdu jestli Ema měla maso. Prostě to udělejte jak říkám a bude to fungovat.

Dobry den,

budte uplne v pohode, zeptal jste se spravne a na spravnou vec.V puvodnim prispevku nebyla sdelena a vy nejste jasnovidec, aby jste vedel jak je to mysleno.

Tom.50 ma velmi zvlastni zpusob argumentace a vysvetlovani. Dost mozna to bude tim, ze jsou to pro neho veci samozrejme. Naopak ho pravdepodobne udivuje, ze to pro nekoho neni jasne. Ale to je diky ZKUSENOSTEM z praxe.
Casto take pouziva na prvni pohled logicke argumenty, ktere vsak po dukladnejsim zamysleni logiku postradaji. Napriklad o smradu sava v ule. Pokud cloveka umistite do mistnosti vymalovane vyjetym olejem, po docela kratke chvili si ZVYKNE na ten smrad a prestane ho citit. Prestava pro nej byt stresovym. Jestli vdechovanim vyparu nejak poskozuje zdravi, to netusim. Ale napriklad u olomouckych syrecku jsem si JISTY, ze dychanim vune z nich si na zdravi neublizite. (nesnazim se propagovat pouzivani sava, upozornuji na logiku argumentu)
A pak rozpory ktere si muze kazdy vykladat jinak: Kruta nelitostna priroda vs neplette se prirode do toho, ma to zmaknute. (tohle je potreba pochopit, ne jen precist)
Myslite si ze si uvedomi co se mu snazim sdelit, nebo ze opet vyskoci jako papirovy certik z krabicky? Nazve me Arogantnim liberelem, zacne se otirat o priponu .eu nebo jakoukoliv jinou nesmyslnou banalitu? Nechme se prekvapit.

S pozdravem smidla.eu

10.3.2022 19:55
tom.50

XXX.XXX.139.242

Ale notak.

To vy jste nepochopil u Sava a syrečků, či vyjetého oleje. Snažil jsem se vysvětlit stres a zoufalství (včely emoce nemají, jasně) ze smradlavého obydlí, které nemůžeme opustit. Neříkám, že je to smrad jedovatý! Jedovaté je to Savo, jeho podsatata a louh, to jste neuměl pochopit vy smidlo. Psal jsem tedy o dvou rovinách.

K tomu stresu. Obecně se to popdceňuje, ale já tomu přikládám velký význam. Pokusím se vám to smidlo vysvětlit na příkaldu. Jako dítě jsem se ptal mámy, co to byly souchotě a proč na to umřelo tolik lidí. Vysvětlila mi, že to je lidový název pro TBC. Na otázku proč na to neumřeli všichni, než byl objeven v r. 1942 Streptomycin, jsem dostal vysvětlení, které si pamatuju celý život a zkuste vy smidlo rozporovat logiku mojí, jinak velmi prosté mámy.

Vysvětlila mi, že lidé, žijící v dostatku, v klidu a pohodě, míru a lásce ve vytopeném čistém bytě, lidé kteří nestrádají, dodržují základní hygienu, správnou životosprávu, pravidelně a dost spí, neflámují, nechlastají a nekouří a jsou dobře živeni a nikdo je neterorizuje a netýrá psychicky, ti TBC nedostanou i když se setkají s infekčním člověkem.

Tohle jsem snažil sdělit.

Takže opakuju. Ve dřevu zůstává nasáklý louh a Savo. To je jako byste vy měl dřevěné nádobí i příbory, nasákavý nábytek z masivu měkkých dřevin, taky váš bytový textil a lůžkoviny a vše bylo nasáklé chemikáliemi a vy jste byl nucen v tom bydlet, jíst z toho, spát v tom. Na to se jistě dá zvyknout, ona jedna cigareta ani deset tisíc cigaret nikoho hned nezabije, že ne! Ale následky se nemůžou nedostavit.

Pak je tady ta rovina "psychického" strádání.

Nemusím mít pravdu. Ale. Opět vám něco připomenu. V justici, když soud má pochybnosti, raději podezřelého osvobodí, než by spáchal justiční zločin. Já, když mi chybí dostaek PRO MĚ DOST PŘESVĚDČIVÝCH DŮKAZŮ, neboli nestranný výzkum (chtěl bych ho vidět, ty doby dávno minuly), tak jestli nejsem b.b, raději nepoužívám nic, co by i jen teoreticky MOHLO včelám jakkoli ubližovat.

Tohle jsem se snažil říct. Proč jste to nepochopil správně? Třeba romaning to pochopil a zdaleka není tak sebevědomý jako vy.

12.3.2022 10:46
smidla

XXX.XXX.6.8

Dobry den,

vzkopiruju sem dve vety, umyslne je vytrhnu z kontextu, snad diky tomu pochopite:

Casto take pouziva na prvni pohled logicke argumenty, ktere vsak po dukladnejsim zamysleni logiku postradaji.

(nesnazim se propagovat pouzivani sava, upozornuji na logiku argumentu)

Já o voze a vy o koze....

S pozdravem smidla.eu

P.S.: Můj děda celý život kouřil Clea a né málo, chodil do hospody na pivo, pracoval v uranových dolech a v lomu na kámen, dožil se 87 roků. Možná že genetická predispozice jedince je důležitější než komfort ;)

12.3.2022 11:26
tom.50

XXX.XXX.139.242

Jste únavný.

1.4.2022 23:46
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Dnes jsem se chytil frézování nut prířezů šalovacích desek pro uchycení rámků pomocí horní frézy a už nikdy více!! Mám sto chutí s tím zatopit v kotli . Jako boční doraz jsem měl přířez čili jsem si odměři na obrobku 64 mm zasvěrkoval jsem doraz a frézoval jsem. Už samotné značky vedou k nepřesnosti doraz pak dáte buď tak, že se kryje se značkou nakresleno tužkou, která má dejme tomu 1 mm anebo značka jde od dorazu vidět. Takže to dopadlo tak, že jsem sice dodržel míru 6,5 mm, ale výšky mám od 14,5 mm po 15 15,5 - 16 mm takže jestli bude tloušťka ouška rámků 6 mm tak budu mít nad rámky 10 mm včelí mezeru . Takže teď co s tím?? Zítra zkusím použít posuvný doraz s lyžinami, který je součástí frézy. Za mě by bylo určitě lepší nařezat to na pile jsou to dva řezy.
S pozdravem.
Krekařík

2.4.2022 01:07
tom.50

XXX.XXX.139.242

B je správně. Nejjednodušší je cirkulárka.

Co jste pokazil nevyhazujte, 10 mm nad rámky je ještě v mezích. S horní frézkou nemám zkušenosti, vždy jsem si myslel, že je to blbost když se to jen drží v ruce a vy mi to jen potvrzujete.

Vždycky, i na cirkuli, si nejdřív říznu do nějakého odpadu. Určitě vám zbyly nějaké zbytky stejného materiálu. Na tom se to naučte.

Pokažené desky, až to vychytáte na odpadu a nebo to raděj udělejte cirkulárkou, onutujte na opačné straně tak, aby zkažené nuty byly dole uvnitř. Nebudou tam ničemu vadit a taky se dají vyvložkovat tenkými lajsničkami. Třeba někdy v budoucnu, kdybyste chtěl být kor akurátní.

Za každou cenu MUSÍTE použít nízkoexpanzní polyuretanové lepidlo D4

třeba toto https://www.izomat.cz/lepidlo-na-drevo-soudal-66a-250-g.html?gclid=CjwKCAjwxZqSBhAHEiwASr9n9C2zSYdpTgL9RLwoXqiTTLjBojIRFy41ppgGVAOyiwA2PTUZ4GS4pBoCtwcQAvD_BwE

Pozor, na úly stojící venku na dešti MUSÍ být jen D4!!!!!!!!!!

Většinou jsem používal toto, ovšem skladovat "hlavou dolů", jinak se zalepí jinak velmi elegantní uzávěr

https://mospi.cz/shop/polyuretanova-lepidla/61-d4-polyuretanove-lepidlo-na-drevo-44u-vodeodolne-8594172980069.html

9.4.2022 20:56
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Jen tak pro zajímavost přikládám fotky z výroby formy, kterou použji při konstrukci prvního nástavku, který se následně použije k výrobě druhé formy viz. výkres pána s nickem romaning. Možná si někdo bude myslet, že je to zbytečné, ale kdybych to měl vyrábět jen tak od ruky to by určitě dobře nedopadlo alespoň u mě ne čili základ je první nástavek v pravých úhlech s přesnými vnitřními rozměry. Dále jsem přidal fotky frézovaných nut k uchycení rámků jednotlivých přířezů na některých jsou vidět vady materiálu, které sice nebudou mit vliv na funkčnost, ale chtěl jsem poukázat na to, že není všechno zlato co se třpytí

11.4.2022 16:42
tom.50

XXX.XXX.139.251

Touhu po preciznosti přeháníte, to, co považujete za vady je normální pro účel, pro který to je vyrobené. Překližka je "horší". Toto neznám, překližka má zlomek životnosti dobře udělané spárovky a tohle mám za to, že nebude jiné. Ale nástavky na 50 let asi ani nejsou potřeba.

Nařezané to máte dobře a forma je taky dobrá, přesná.

Jedna rada. Z masivu silného třeba 40 - 60 mm si nadělejte cca 10 mm, nebo o něco silnější (nebo palubku bez péra a drážky - prostě co seženete - naučte se improvizovat) udělejte úchopové lišty a ty přilepte a přišroubujte na čela tak, aby se zesílila nuta pro ouška. Pak úchoplišta plní dvojí účel, rozumíte mi?

romaning

Prosím abyste nakreslil ty úchoplišty v řezu. Moc vám děkuju. Je dobré, když jsou zapadlé mezi přečnívající bočnice. Ale je to pak jen cca 10 mm. Silnější zase lépe plní účel, optimální je tak 12-14 (15) mm.
Takže, úchoplišty jsou jen na čelech, bočnice je nemají. Samosebou si je lze udělat i tam, pak jsou kolem dokola. To ale není nutné, dvě bohatě stačí.

11.4.2022 20:19
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Úchopové lišty mám již nařezány mám je 10 mm tlusté 50 mm široké a cca 424 mm dlouhé, aby to zase nebylo uplně na těsno tak jsem milimetr ubral. Nakonec jsem se rozhodl je vyrobit "jen" 10 mm at to lícuje zároveň s bočnicemi. Jestli se nemýlim tak tam obrázek v řezu nástavku i s úchopovými lištami od pana romaning je.
S pozdravem
Krekařík

11.4.2022 20:25
romaning

XXX.XXX.81.62

Zdravim.
Ano rez v dokumentaci je, ale uchopove listy jsou 10mm silne - zaroveň s precnivajicimi bocnicemi.
Tom chtel abych to upravil na silnejsi, pohodlnejsi - 15mm.
Doplnim

A ten pripravek je fajn. Spodni deska a lišty na ni zajisti pravouhlost

11.4.2022 21:49
tom.50

XXX.XXX.139.251

Děkuju romaning.

Krekařík, jste šikovný, přiznám se, že já to dělám v ruce (ten první kus, nová série je o malinko jinačí a na "staré" formě to nešlo) a vyvztekal jsem se než jsem sestavil prvokus. Byl jsem líný si to rychtovat (to je ofiko verze, ta pravdivá je, že mě to nenapadlo).

Mrzí mě, že internet nebyl v době mého mládí v osmdesátkách. Co já si mohl ušetřit trápení mít možnost mít ihned nápady a rady druhých. Když jsem něco chtěl vědět, musel jsem dojít ke starému mistrovi (a riskovat, že nebude doma, telefon - samosebou pevnou linku - měl málokdo) a že bude mít čas a náladu na zdržování. Dnešní mladí vůbec neví co mají za možnosti.

12.4.2022 15:25
romaning

XXX.XXX.112.219

zdravím
tak ještě jednou výkres pro nástavek v úchopovou/zpevňující lištou, která je silnější než přečnívající bočnice (15mm) pro pohodlnější úchop

zobrazena i varianta pro zpevnění svislých spojů

12.4.2022 17:39
tom.50

XXX.XXX.139.251

Dokonalé. Děkuju.

13.4.2022 13:02
romaning

XXX.XXX.112.219

Rád bych se zeptal na leták.
Namaloval jsem si leták před česnem cca 50mm dlouhý
Nyní si ale nejsem jistý, jestli takto udělaný na pevno není spíše na škodu.
Nehrozí v zimě riziko, že sníh, na leták napadaný, česno ucpe a zabrání přístupu vzduchu?
Nebylo by lepší to řešit jinak? Opřením desky (to stejně plánuji), odnímatelný leták, popř stříškou nad leták

Děkuji

13.4.2022 14:00
tom.50

XXX.XXX.139.251

Podle mě, a na rozum patent nemám, je zbytečné se s tímto trápit.

Tvrdilo se (hlavně ti, jejichž bludy dodnes napravuju když jsem konečně prozřel), že by vyčnívající leták vadil skladnosti při kočování. Možná ano, nekočuju a nebudu.
Tak i já si nadělal dna bez a nebo s malým letákem (asi 35 mm) a pak jsem to pracně pedělával na cca 70 mm (možná 80, jsem líný cupitat přes ulici do dílny to změřit). To proto, že se mi velmi osvědčila krmítka na česno a na malém letáku nedrží. Taky proto nechci letáky šikmé - je to kurvítko jen pro zlost i když si to tak někdo dělá. Úl musí být nejjednodušší jak jen to jde!!!!!!!!

Sníh nehrozí, příroda je moudrá, je prodyšný a když hodně napadne, dojdeme se ke včelám přece podívat a případně to omést. Víc hrozí při oblevě sněhová břečka, která pak zmrzne. V životě jsem ale neslyšel a nečet, že by se sněhem udusilo včelstvo.

Opírání desek šikmo o česna je super pto začátečníka (i pokročilého), který se rád kochá jak včely dochází poslední decimetry pěšky.
V přírodě by nic šikmého nebylo, byl by svislý kmen stromu. Snažím se (staré jsem nevyhodil) dělat podstavce tak, že okraj letáku lícuje s trámem který dělá podstavec. Je vysoký (co kde seženu, z nějaké staré stavby a podobně) nejméně 100 mm, běžná krokev je 140 mm a případně ještě pod to přibiju prkno, některé podstavce mám tak, že je to deska až skoro k zemi. Tady je ale NUTNÉ zabránit včelám možnosti podlézat česno!!!!! A z vašeho nákresu se právě zdá, že to zaslepené není. Nožička, neboli spodní svlak MUSÍ lícovat s okrajem letáku. Nejlépe aby i podmetový svlak byl tak dlouhý a prkno letáku bylo staženo mezi nimi vruty z obou stran. Je vystaveno počasí a kroutí se. Mělo by být pravou nahoru aby nevytvářelo korýtko, ale oslí hřbet. Já mám pod prostředkem dna ještě jeden nižší svlak. Nižší proto, aby se to nehoupalo a stálo to je na bočních líhách. Je lepší ho tam dát kvůli kroucení prken dna. Když jsou to prkna ze zhoblované coulky, tedy 20 mm, střední svlak je zbytečný. Já ale použil palubky tlusté jen 9 mm a tam to potřeba je. Zepředu je pak nutné "podčesno" zaslepit odřezky přesně stejně vysokého materiálu, ze kterého jsou spodní svlaky - nohy to tak, aby to lícovalo s okrajem letáku. ten zase stojí na trámu podstavce tak, že to lícuje. Snad je to jasné.

Cokoli odnímatelného je jen pro zlost. Věčně se to hledá. Sklápěcí letáky zase lákají cizí b.by je zavřít. Jen tak, aby udělali škodu.

Také jakékoliv barvení česen je nesmysl. Zrovna tak povinné číslování úlů. To bych pak musel ustavičně handlovat čísla při každém spojení či záměně nástavků nebo prohození úlů. Taky například v řadě prodám několik vč a už číslování nesedí. Kdo má úhyny taky by furt předělával čísla.
Tahle pravidla (a podobné další kra.iny) vymýšleli zbyteční úředníci na veterině (nebo kde), kteří o tom, jak se vlastně praktický chov včel dělá, nemají ponětí. Nejstrašnější na tom je, že nemají ponětí, nic je nenutí se dovzdělat, ale mají moc rozhodovat o 55 tisících včelařů. No a jestli něco já vyčítám Svazu, že řeší kdo kdy umřel a luštění rébusů pro děti, ale aby se soudruzí z vedení Svazu zasadili o zrušení nesmyslných nařízení a buzerací, na to kašlou! Mám za to, že právě na to A JEN NA TO byl kdysi Svaz založen a ne aby se měli zaměstnanci Křemencárny hezky a dobře. Ne kvůli společenské rubrice ve Včelařství existuje Svaz, ale aby hájil zájmy svých členů, což nijak viditelně nedělá, protože buzerací přibývá. Zde má slovutný Svaz už nejméně 30 let velmi značné rezervy. Ale to je jiný příběh.

J. Werich : "Život je plný tragédií. Nejtrašnější však je srážka s blbcem."