Raný odstav štěňat může být náročný, od čtvrtého týdne však máte téměř vyhráno

Odstav štěňat je postupný proces, kdy malý chlupáč přechází z výživy mateřským mlékem na běžné krmení. Tento proces běžně probíhá od 3 týdnů věku, u miniaturních plemen někdy až od 4. týdne. Většina štěňat je přirozeně plně odstavena mezi 7–8 týdnem života, kdy nejčastěji navazuje odchod do nového domova. Jsou však situace, kdy to život sám zařídí jinak a štěňátka jsou od feny odstavena mnohem dříve. Raný odstav štěňat a oddělení štěňátek od feny před 6. týdnem věku přitom může mít za následek nepříjemné komplikace

Přirozený odstav štěňat

Pokud se jedná o normální, běžnou situaci, začíná se s prvním příkrmem štěňat přibližně kolem 3 týdnů věku, kromě miniaturních plemen, u kterých se začíná o týden později. Odstavení štěňat od feny probíhá postupně. Jako první štěněcí příkrm volí někteří chovatelé umělé mléčné náhražky a kaše nebo rozmočené štěněcí granule, jiní věří v přirozenější cestu a nabídnou štěňátkům syrové naškrábané libové maso smíchané například s kozím mlékem do konzistence kaše, aby šla potrava dobře lízat. 

Pokud fena nadále kojí, předkládá se krmivo zpočátku 1x, později 3x denně, kdy množství je přímo úměrné počtu štěňátek ve vrhu a mléčnosti feny. Jakmile se dá štěňátkům první příkrm, musí mít k dispozici také misku s vodou. Přestává-li fena kojit, zvýší se frekvence krmení na 4–5x za den a postupně se přechází na krmení vhodné pro štěňátka nebo například BARF. Plně odstavené štěně přijímá bez problémů samo potravu i pije vodu. 

To už pak nebudou s mámou?

Odstavení štěněte od feny neznamená, že už nebudou v kontaktu s matkou. Fena není jen automat na mléko, podílí se na formování povahy štěňátek, učí je. Ideální je situace, kdy se fena nadále podílí na štěněcích hrách a výchově. Výjimkou může být situace, kdy fena štěňata odmítá, vůbec s nimi interagovat nechce, nebo je na ně dokonce agresivní. Mají-li štěňata možnost učit se pravidla psí komunikace od dalších domácích psů, je to jedině dobře. 

Na tato fakta myslí koneckonců i legislativa, která jasně určuje, že chovatel nesmí od feny odebrat štěně mladší 50 dnů. 

V každém případě je vhodné si uvědomit, že pokud se fena o štěňátka nestará a nemá o ně zájem, není dobrou matkou. A mateřské chování dcer takových matek nebude o moc lepší, neboť opakují to, co zažily ony samy. Podle toho by se měl chovatel zařídit a další vrhy na feně nutně zbytečně nepokoušet. 

Když se něco nepovede

Důvodů pro umělý odchov štěňat existuje celá řada. Může tím být úhyn matky při porodu nebo po něm, také však je-li fena na své potomky zlá, popřípadě ztratí nebo vůbec nespustí laktaci, nemá o štěňátka zájem či se zkrátka narodil velmi početný vrh, který fena sama nakrmit nemůže.

Při umělém odchovu musí chovatel zajistit nejen krmení, ale pokrýt veškeré fyziologické potřeby štěňátek – především potřebují zajistit teplo, stravu, vylučování a čistotu, pokud to nemůže zastat fena. 

Je-li umělý odchov nevyhnutelný, chovatel má obvykle dvě možnosti – využít kojnou fenu, nebo se o psí škvrňata postarat sám.

Pokud se však fena chová jako matka, pouze nemá dostatek mléka (nebo žádné), je vhodné štěňata přikrmovat, ale nechávat je s fenou. V případě hodně početného vrhu je zase ideální přikrmovat tak, aby každé štěně mělo nějaké mléko od feny a nějaké umělé, nikoliv rozdělovat vrh na štěňata kojená a uměle přikrmovaná.

Kojná fena
Náhradní fena je v každém případě to nejlepší a nejjednodušší řešení z pohledu štěňat i chovatele. Přijetí štěňat kojnou fenou se řídí především pachem, zkušení chovatelé doporučují nejprve potřít osiřelá štěňátka očistky kojné feny, popřípadě je alespoň spojit se štěňaty kojné feny a nechat spolu, ať převezmou jejich pach. Kojná fena pak zastává roli matky, a to nejen co se stravy týče, ale o štěňata také pečuje a vychovává je. 

Mléčná náhražka a péče chovatele
V případě, že kojná fena není po ruce, musí se piplání vrhu ujmout člověk. K výživě štěňat se v tomto případě používá kvalitní mléčná náhražka, jež by měla být složením co nejpodobnější mateřskému mléku feny. Malí hladovci se krmí lahvičkou s dudlíkem odpovídající velikosti (mléko musí z lahvičky jen jemně prosakovat). 
Nutné je štěňátka udržovat nejen sytá, ale také v teple, čistotě a suchu. Po každém krmení musí chovatel napodobit mokrým hadříkem situaci, kdy fena olizuje konečník a přezku u fen, předkožku u psů, čímž vyvolá reflex močení a kálení. 

Štěňátka, která přišla o matku, jsou ochuzena o učení psí komunikace, a pokud je to jen trochu možné, je ideální, mají-li velmi častý kontakt s nějakou „psí chůvičkou“ – často třeba jiná fena chovatele, která s nimi tráví čas a učí je jakémusi správnému chování. 

Nejrizikovější období umělého odchovu a časného odstavu je u štěňat zhruba do věku 3 týdnů, tedy než se štěňátka začínají přirozeně přikrmovat a kdy už umí sama vylučovat. 

Uměle odchovaná štěňátka, která ani neměla šanci se napít mleziva, nemají v něm obsažené a tolik potřebné protilátky. U takových vrhů je zapotřebí opravdu důsledná hygiena, nevystavovat zbytečně nedoočkovaná štěňátka velké expozici potenciálních patogenů (například psí parky). Štěněcí socializace je i v tomto případě zapotřebí, velmi důležitá, ale opravdu s velkou dávkou opatrnosti. 

Na druhou stranu dnešní doba myslí na všechno a na trhu lze tedy najít kolostrum pro psy ve formě prášku či suspenze, které sice mlezivo od matky nenahradí stoprocentně, ale chlupatým uzlíčkům v jejich vývoji přesto určitě pomůže.