Začervenie - info pre nováčikov vo fórku

Moc super článek, hned kopíruju a ukládám aby bylo po ruce.
Letos jsme pořizovali k rodičům na vypásání 3 jehňata. Měli to být kastrovaní beránci, nakonec se ukázalo, že nám chovatel dovezl překvapivě ovečky. Po skoro dvou měsících se mi konečně podařilo je správně přihlásit do evidence (např. první pokus chyba, protože předchozí chovatel je nenahlásil, že se narodili). Čísla oveček jsem napsala taky nějak otočeně než mají být. Naštěstí jsou v Hradišťku velmi vstřícní a super poradí.
Odčervovali jsme preventivně Panacurem (veterinář odčervuje jen injekčně a ostatní jsme si měli sehnat sami, ani recept nám nenapsal). Panacur jsem sehnala ve čtvrté lékárně.
Pro úplné začátečníky je to fakt náročné. A to teď budeme řešit, co dál. Protože místo zabíjení beránků je nám líto ty ovečky zabít.
Takže za sebe děkuju za jakékoli info.

Som rada že trošku pomohlo :) Len ma mrzí že som sem nedala tie dávky odčervovákov zo Zpravodaja neviem či tu tú fotokópiu môžem dať. http://www.schok.cz/zpravodaj/zpravodaj-23-2013.

Vďaka za fajn informácie. Verím, že na fóre by som možno našiel, ale spýtam sa tu: koľko dní po odčervení sa nesmie konzumovať mlieko? Môže ho aspoň hydina či pes?

Čimo napsal(a):
Vďaka za fajn informácie. Verím, že na fóre by som možno našiel, ale spýtam sa tu: koľko dní po odčervení sa nesmie konzumovať mlieko? Môže ho aspoň hydina či pes?

Odpoveď nájdete v úvodnom príspevku- na nete si nájdete ochranné lehoty na mlieko ku jednotlivým odčervovákom, u každého je iná. od týždňa až po niekoľko mesiacov. A ochranné doby na mlieko u kôz sa predlžujú na 1,5násobok oproti OL u oviec, ktoré sa na odčervovákoch najčastejšie uvádzajú.

Zdravím ve spolek. Prosím o radu. Moje kozenky dostali IVOMEC, je třeba opakovat odčervení za 14 dní ? (veterinářka doporučuje, ale potřebuji zkušený zdravý názor).Děkuji, Anet.

Ještě jsem zapomněla napsat, že kozy byli na připouštění.

Ivomec má dlhý účinok, cca 3-4 týždne, takže by som v rámci tej doby neopakovala. Keď tak kontrolný rozbor či vôbec ivomec zaúčinkoval a ak nie tak by som dala iný typ odčervováku. Napr. Aldifal/Helmigal a tie sa niekedy odporúčajú opakovať, napr. u pľucnivky by som po prvom podaní aldifalu dala asi aj po 3týždňoch, ale to záleží od výsledku a druhu parazita ktrého riešite.

Ale v brezosti sa aldifal neodporúča(obzvlášť na začiatku) a helmigal nedávať len na začiatku brezosti.

To je ten spomínaný otok čelisti. https://edenhills.files.wordpress.com/2011/04/dsc_0119a1.jpg.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pekný detailný záber vlasovky (haemonchus) v sleze z http://www.vet.ed.ac.uk/parasitology/InfectionAndImmunity/P_08Nematodes/Parasites/Haemonchus/HaemonchusAdultsAbomasum.htm a tu ešte pekný záber krásnej špirálovo pruhovanej samičky...
http://parasites-world.com/wp-content/gallery/haemonchos-contortus/haemonchos-contortus-female-sheep-abomasum-shooshtar-dr-nabavi.jpg (treba kliknúť na druhý link). A keď sa premnožia...http://www.merckvetmanual.com/media/vet/photos/media/photos/digpr45.jpg.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Moonika

Ďakujem:).

Preboha! No to je hnus!
Moonika díky Ti!
Od nikoho som sa o parazitoch nenaučila tolko, čo od Teba tu na fóre. Vďaka.

Nubiru napsal(a):
Preboha! No to je hnus!
Moonika díky Ti!
Od nikoho som sa o parazitoch nenaučila tolko, čo od Teba tu na fóre. Vďaka.

Náhodou samoosebe je vlasovka pekná :D Ďakujem si zlatá:) ale perfektnú osvetu tu urobil v prvom rade Starý Bača, oplatí sa dať ho do vyhľadávača, je tu od neho more príspevkov ešte z "dávnych čias" ktoré čítať je paráda, už len ten čas čo jednotlivým príspevkom venoval, také obsiahle príspevky tu snáď nikto nepísal. Uvažujem že si nejaké vytlačím. Ja som tu tento topic dala len preto aby sme nemuseli dokola nanovo formulovať odpovede na opakujúce sa otázky, napr. na otok tlamy a pod. ale spomenula som len pár info, trebalo by k tomu omnoho viac, , možno by stačilo keby som tu nakopčila Bačove ifauňácke príspevky k tejto téme, nech je to nakope ľahko dohľadatelné.

Zaujímavý článok, ide trošku iným smerom ako topic ale nechcela som zakladať nové vlákno http://www.osel.cz/8505-jak-zabit-cerva.html.

Prosím vás o radu, mám ovcu, už tretí deň má husté hlieny z nosa/ riadne sople/ a kýcha. Kašlať som ju predtým nikdy nepočula, najskor som myslela, že si len na pastve niečo vdýchla do nosa. Ale už je to tretí deň a hlavne ráno má zalepený celý nos. Ostatné to nemajú. Idem ju odčerviť, je na toto vhodny fenbion, alebo mám volať veterinára a dať jej niečo iné. Odčrvované boli pred mesiacom fenbionom, ale práve u tejto ove sa mi stalo, že si pol vedra vysypala a tak mala len veľmi slabú dávku. Ovca je ináč v poriadku, pasie sa, nemá hnačku.

cano napsal(a):
Prosím vás o radu, mám ovcu, už tretí deň má husté hlieny z nosa/ riadne sople/ a kýcha. Kašlať som ju predtým nikdy nepočula, najskor som myslela, že si len na pastve niečo vdýchla do nosa. Ale už je to tretí deň a hlavne ráno má zalepený celý nos. Ostatné to nemajú. Idem ju odčerviť, je na toto vhodny fenbion, alebo mám volať veterinára a dať jej niečo iné. Odčrvované boli pred mesiacom fenbionom, ale práve u tejto ove sa mi stalo, že si pol vedra vysypala a tak mala len veľmi slabú dávku. Ovca je ináč v poriadku, pasie sa, nemá hnačku.

To mi skôr pripadá ako nejaké nachladnutie, možno zápal, odmerajte teplotu. ja by som zavolala veta. Pi pľucnivkách síce môžu byť nejaké výtoky z nosa a pod. ale keď to prišlo takto zhurta a náhle... Škoda že ste už vtedy keď vám to vyspala nedoodčervili.

Zdravím, jsem úplný elév v chovu ovcí.
Mám tři betánky a jeden z nich začal trousit shluk bobků znamená to začervení?
Jsou od ledna 2016 a vakcínu na odčervenína dostali na půl roku.
Přikládám foto.
Děkuji předem
Radim.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Změna krmení. Nevyhnal jste je náhodou na čerstvou trávu?

Ano máte pravdu.Do teď byli na trávě, ale na tuto další část louky s novou trávou jsem je pustil minulý pátek, jedí s chutí i teď.
Už jsem klidnější a moc děkuji.
Radim.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano máte pravdu.Do teď byli na trávě, ale na tuto další část louky s novou trávou jsem je pustil minulý pátek, jedí s chutí i teď.
Už jsem klidnější a moc děkuji.
Radim.

Dajte im trošku tanínu-farmatan.

Za chvíľu už možno niekomu začnú zrieť tekvice, alebo cukety, semená nevyhadzujte ale dávajte zvieratám, cucurbitin paralyzuje pásomnice a škrkavky, ak to dobre chápem tak vtedy nie sú schopné "držať" sa steny čreva.Niektoré zdroje odporúčajú krátko po požití semienok podať aj ricínový olej aby sa dostali von. Záleží či to dávame pravidelne alebo len nárazovo, ak nárazovo viac tak by som po nejakej dobe dala aj troška ric. oleja. Napr. MUDr. Mika ktorý sa venuje fytoterapii v knihe Fytoterapia pre lekárov píše o odporúčaní pre dospelého človeka: "Bežná liečebná dávka je 50g, t.j 200-250 olúpaných čerstvých rozdrvených semien(semeno cucurbita pepo l.-tekvica obyčajná) odporúča sa túto dávku užiť v dvoch porciách s odstupom 30minút. O 2-3h po druhej dávke sa podá 30g ricínového oleja. Kúru možno zopakovať po 2-3dňoch"

Najúčinejšie sú čo najčerstvejšie semená takže je ideálne podať ich zanedlho po vybratí z tekvice. Obsah látky je veľmi rôzny aj v rámci jednej odrody ale medzi tekvice s jeho najvyšším obsahom v semenách sa uvádza tekvica veľkoplodá cucurbita maxima(tam sa uvádza skoro trojnásobne viac cucurbitinu ako v tekvici obyčajnej) a Cucurbita moschata.

Načo stále pchať do zvierat chémiu keď to ide aj inak, aspoň u tých čo majú málo zvierat:)
Neviem ako je to s účinnosťou cuketových semien ale tie by som tiež určite nevyhodila.

Bude test? ricinovej olej to je pak honka :).

Vyskúšam to na sebe, dávno to plánujem a vždy zabudnem:).

Len neviem po akej dobe by som mala dať riciňák koze, po podaní semien...musím naštudovať, keď dorobíme sená.

po nedavnym poctenicku o tom jak odcervovaky hubi lucni faunu, konkretne hmyz, jsem na vaskach, jak resit odcervovani. Zejmena u jehnat tasemnice. Doted jsem pouzival aldiverm ( albendazol ). Ted ma par mladejch co si budu nechavat zase clanky v bobkach. Jehnata viditelne nehubnou, nes-rac-kujou, ale mam pocit ze se trosku zastavily. Takze dnes frcim pro panacur.
U tech seminek z cucurbita maxima, nedal by se udelat nejakej extrakt? Prece jenom i u mensiho stadecka je problem davkovani. Silnejsi kusy proste ty slabsi nenechaj a pozerou. Pokud clovek nema vymakany krmitko ale i tak velka rychle dozere ve svym a slabsi vytlaci z toho jejiho.
A jeste me napada, za jak dlouho ta dyne zafunguje?

Tasemnice resit albendazol fembendazol, praziqental, levimazol... problem nejvetsi je asi v tom ze ty dve dalsi ucinne latky se moc nevyskytuji a pokud ano tak vetsinou v kombinaci s ivermectinem a nebo v lecivech ktera nejsou urcena pro ovecky... problem je ten ze albendazol a fembendazol jsou leky ze stejne skupiny ucinku na cerva... proto i jejich prostridani je dost osemetne vzhledem k rezistenci...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
po nedavnym poctenicku o tom jak odcervovaky hubi lucni faunu, konkretne hmyz, jsem na vaskach, jak resit odcervovani. Zejmena u jehnat tasemnice. Doted jsem pouzival aldiverm ( albendazol ). Ted ma par mladejch co si budu nechavat zase clanky v bobkach. Jehnata viditelne nehubnou, nes-rac-kujou, ale mam pocit ze se trosku zastavily. Takze dnes frcim pro panacur.
U tech seminek z cucurbita maxima, nedal by se udelat nejakej extrakt? Prece jenom i u mensiho stadecka je problem davkovani. Silnejsi kusy proste ty slabsi nenechaj a pozerou. Pokud clovek nema vymakany krmitko ale i tak velka rychle dozere ve svym a slabsi vytlaci z toho jejiho.
A jeste me napada, za jak dlouho ta dyne zafunguje?

Http://eap.mcgill.ca/agrobio/ab370-04e.htm
Cucurbits

The seeds of squash, pumpkins and many other vine crops contain a deworming compound called cucurbitacin that is more or less active depending on the parasite12. The seeds may be fed directly to animals as the Canadian pioneers once did, but it is better to extract the main ingredient using water, alcohol or ether, for an effect that is similar to that of pumpkin seeds. Aqueous extracts from squash seeds (dilution 1/50) are effective against Haemonchus contortus38.

Pumpkin seed dewormer24

- Shell and grind up the pumpkin seeds (or buy them at a grocery store).
- Mix 500 g of the seeds with three litres of water.
- Simmer (do not boil), while stirring, for 30 minutes.
- Let cool 30 minutes.
- Filter through a cloth, squeezing to remove as much juice as possible.
- Reduce over low heat to 150-200 ml.
- Make sure to remove oily scum.
- Refrigerate.

Keby som tu mala tasemnicu tak expreimentujem aj s tekvicovými aj s papraďou, s ňou treba samozrejme opatrne. Vyberte si jedno zviera na ktorom budete experimentovať:) výhoda že u tasemncie ľahko zistíte či to zabralo.

Fern
(papraď samčia)
The rhizomes and young shoots (fiddleheads) of the male fern (Dryopteris filix-mas) have deworming properties that have long been recognized in Europe, among others, against tapeworms (Taenia). The North American equivalent of the male fern is the evergreen shield-fern (Dryopteris marginalis). Although in the past, ether extract of the male fern was widely used against the liver fluke in the British Isles, the male fern does not give satisfactory results in the case of the Dicrocoelium fluke in sheep14, nor against Echinococcus in dogs.

The success of fern is enhanced by using fresh material and mixing it with glycerine. The male fern must be used with caution because it is toxic in high doses. In humans, for instance, it can cause headaches and nausea; the maximum dose is 7 g per adult.

Dám tú foto aj sem aby to nezapadlo prachom:) črevo silne napadnuté kokcídiami.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lilo napsal(a):
Tasemnice resit albendazol fembendazol, praziqental, levimazol... problem nejvetsi je asi v tom ze ty dve dalsi ucinne latky se moc nevyskytuji a pokud ano tak vetsinou v kombinaci s ivermectinem a nebo v lecivech ktera nejsou urcena pro ovecky... problem je ten ze albendazol a fembendazol jsou leky ze stejne skupiny ucinku na cerva... proto i jejich prostridani je dost osemetne vzhledem k rezistenci...

Dovolím si poznámku, že levamizol není na tasemnice. Přípravek Levitape,
který obsahoval Prazikvantel na tasemnici se už bohužel přestal vyrábět,
tak že kdo si objednal tak má, nebo bude ještě mít. Kdo zaváhal, tak jak já,
má smůlu. Tak že ČMSCH nabizí aktuálně na tasemnici Panacur, Helmigal,
Aldifal. Tak si z, bohaté" palety odčervovadel vyberte.

O to viac dôvodov na hľadanie alternatívnych spôsobov... Kamarátka vraví že jej na "zamorenie" tasemnicou veľmi výrazne pomohlo keď začala vypúšťať sliepky na pastvu, sliepky po článkoch vraj idú ako divé. Viem že problém je medzihostiteľ roztoč ale na nie veľmi veľkej pastve by sliepky mohli byť aj tak veľmi užitočné.

A pak si dam pet toxickych vajcek se sunkou :).

:D tak ich vypúšťajte až nejakú dobu po odčervení... Alebo majte hejno slepic len ako upratovaciu čatu zvlášť a slepice na vajcia pre vás mimo:).

A hovoríme o možnosti keď už nebude čím pomaly odčervovať tasemnice, takže žiadne toxické vajcia. Tekvicové semeno, papraď a pod. a do toho slepačia upratovacia jednotka :).

Tak potom jo. Ale ted mit dve stada slepic jedno uklizecky a druhy uzitkovy to ne e. Navic kdybych to vyhnal na louky, tak za chvili nezustane jedina, je to samej dravec v okoli. Na lipe dve hnizda postolek, kanata...ty si jsou schopny sletet i par metru od baraku pro slepici.

Apropo, kdyby nekdo chtel asi ctvrt litru Panacuru, tak se podelim. Bratru +- 1000kc + posta nebo kdbych to mel nekde cestou tak privezu, chystam se na pardbubicko a pak pristi tejden asi okolo chlumce nad cidlinou. Ze smeru Broumov. Presnou cenu budu vedet dneska.

V r.2010 byla na konferenci na Seči zmínka o přípravku Cestokur, na tasemnice.
Ptal se na to chovatel paní přednášející o antiparazitikách. Přednášející
odpověděla, že přípravek nezná, že u nás není registrován, ale že mu odpoví
písemně. Na to vystoupil jiný chovatel, který řekl, že ho už někteří chovatelé používají,
dá se přes veterináře sehnat v Německu a že tento přípravek údajně působí i na
vajíčka v tasemnici. Víc o něm zatím nevím. Ale vzhledem k tomu, že se Levitap
přestal vyrábět, budu se o něj zajímat.

pajca napsal(a):
V r.2010 byla na konferenci na Seči zmínka o přípravku Cestokur, na tasemnice.
Ptal se na to chovatel paní přednášející o antiparazitikách. Přednášející
odpověděla, že přípravek nezná, že u nás není registrován, ale že mu odpoví
písemně. Na to vystoupil jiný chovatel, který řekl, že ho už někteří chovatelé používají,
dá se přes veterináře sehnat v Německu a že tento přípravek údajně působí i na
vajíčka v tasemnici. Víc o něm zatím nevím. Ale vzhledem k tomu, že se Levitap
přestal vyrábět, budu se o něj zajímat.

To je praziquantel. Ten sa dá zohnať aj tabletách pre psov. Býva to aj kombinované s fenbendazolom...len by to na väčšie zvieratá vyšlo draho. Škoda že ten konský praziquantel býva kombinovaný s ivermectinom.

A divím sa že Nemci u toho Cestocuru majú uvedené ochranné doby na mäso aj mlieko "0".

moonika napsal(a):
Http://eap.mcgill.ca/agrobio/ab370-04e.htm
Cucurbits

The seeds of squash, pumpkins and many other vine crops contain a deworming compound called cucurbitacin that is more or less active depending on the parasite12. The seeds may be fed directly to animals as the Canadian pioneers once did, but it is better to extract the main ingredient using water, alcohol or ether, for an effect that is similar to that of pumpkin seeds. Aqueous extracts from squash seeds (dilution 1/50) are effective against Haemonchus contortus38.

Pumpkin seed dewormer24

- Shell and grind up the pumpkin seeds (or buy them at a grocery store).
- Mix 500 g of the seeds with three litres of water.
- Simmer (do not boil), while stirring, for 30 minutes.
- Let cool 30 minutes.
- Filter through a cloth, squeezing to remove as much juice as possible.
- Reduce over low heat to 150-200 ml.
- Make sure to remove oily scum.
- Refrigerate.

Diky za navod, akorat jsem tam nenasel davkovani

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Diky za navod, akorat jsem tam nenasel davkovani

Tiež mi to tam chýbalo. Ja by som sa určite s týmto nebabrala a robila by som to ako kanadskí pionieri, veď je škoda to semeno cediť, zvieratám chutí. to odparenie z 3l na 200ml by strašne trvalo. Máte problém si ich odchytiť a dať separé každému?

Mam :) musel bych pokazdy stavet odchytovou klec a hlavne je tam vsechny i s jehnatama dostat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mam :) musel bych pokazdy stavet odchytovou klec a hlavne je tam vsechny i s jehnatama dostat.

Tak potom to dať miesto ovsa resp zmiešané s ním. lenže tam sa nažerú najmä najpriebojnejší, krpcom by bolo treba zvlášť. vám by sa ten výluh fakt zišiel viac, nájdem iné receptúry a hlavne musím nájsť tú moju knihu kde bol presný recept :D.

A ted jeste je stado bez nejzvedavejsi a nejochocenejsi ovce, takze na zavolani se jim uz tolik nechce :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ted jeste je stado bez nejzvedavejsi a nejochocenejsi ovce, takze na zavolani se jim uz tolik nechce :).

Treba ich ochočiť pomocou dobrôt:).

Tak som tú knihu našla, po tom čo som citovala predtým "pre dospelého človeka: "Bežná liečebná dávka je 50g, t.j 200-250 olúpaných čerstvých rozdrvených semien(semeno cucurbita pepo l.-tekvica obyčajná) odporúča sa túto dávku užiť v dvoch porciách s odstupom 30minút. O 2-3h po druhej dávke sa podá 30g ricínového oleja. Kúru možno zopakovať po 2-3dňoch"" ešte píše len toľko že namiesto semien sa môže podávať odvar a kúru opakovať po 2 týždňoch ale to sú odporúčania pre ľudí, ovciam by som sa nebála pridať. Píše určite o semenách bez supky.

Ja by som na vašom mieste asi najemno zomlela také množstvo semien aby to vyšlo aspoň tých 50g aj viac na dospelý kus, pre mladé menej, povarila pomaly vo vode, nechala luhovať a potom im to dala, v množstve vody ktoré vypiju napr. max.za pár hodín? Neviem ako vplýva to zriedenie, asi by bolo dobré to zriediť s čo najmenej vody ale aby sa nestalo že sa k tomu dostane zas len tá najpriebojnejšia časť ovcí.opakovala by som aj ďalšie dni alebo zvýšila koncentráciu, tj aby na kus vyšlo viac semien, až kým by som nevidela efekt v truse. a nad papradou neuvažujete? Tam sú aspoň odporúčania, u dospelého človeka max 7g. a ešte do nich dostanete aj zinok, to píšem ešte o dýňových semenách. tú scedenú drť by som im zmiešala s ovsom.

Ovce plemene texel chovame dlouha leta/zacatky okolo roku 1990/, pastviny pomerne rozlehle bez moznosti rotace, kdy se pocet matek pohyboval mezi 45-55kusy s poctem jehnat rocne okolo 90-100ks. tasemnice nas zacla zlobit asi 6-7let zpet a to tak, ze pocet clanku u mladat byl opravdu k placi, z cehoz usuzuji, ze zamoreni bylo opravdu silene. v te dobe byl prikrm kompletnim krmivem resenim, jak zvednout imunitu a neztracet prilis na vaze. zadna sanitarni opatreni jsme na pastvine neprovadeli, ale od tasemnic nam uz 3. rokem uzasne pomahaji slepice a spacci. clanky jsou merne velke a pro drubez i ptactvo velkym lakadlem, v dobe vyskytu clanku - kveten-cervenec, to u nas byvalo nejvice, koresponduje s hnizdenim a odchovem mladych, spacku jsou tu ted uz stovky a musim rict, ze se o tasemnici neuveritelne postaraly. letos jsem nezaznamenala jediny clanek v trusu. to ze je pastvina stale hrozbou je jasne, nicmene tasemnici povazuju za pro mne nejmene problemoveho parazita a to uz z toho duvodu, ze na nej pridete velmi snadno a prirodni cestou ho dokazete dostat pod kontrolu.

jedna ma znama zkrmovala ovcim a kozam cele dyne, rikala, ze ac byly kusy odcervene a ona se domnivala, ze je ma, ciste, tak po techto hodech z ovci odchazely cele tasemnice.

bbcko napsal(a):
Ovce plemene texel chovame dlouha leta/zacatky okolo roku 1990/, pastviny pomerne rozlehle bez moznosti rotace, kdy se pocet matek pohyboval mezi 45-55kusy s poctem jehnat rocne okolo 90-100ks. tasemnice nas zacla zlobit asi 6-7let zpet a to tak, ze pocet clanku u mladat byl opravdu k placi, z cehoz usuzuji, ze zamoreni bylo opravdu silene. v te dobe byl prikrm kompletnim krmivem resenim, jak zvednout imunitu a neztracet prilis na vaze. zadna sanitarni opatreni jsme na pastvine neprovadeli, ale od tasemnic nam uz 3. rokem uzasne pomahaji slepice a spacci. clanky jsou merne velke a pro drubez i ptactvo velkym lakadlem, v dobe vyskytu clanku - kveten-cervenec, to u nas byvalo nejvice, koresponduje s hnizdenim a odchovem mladych, spacku jsou tu ted uz stovky a musim rict, ze se o tasemnici neuveritelne postaraly. letos jsem nezaznamenala jediny clanek v trusu. to ze je pastvina stale hrozbou je jasne, nicmene tasemnici povazuju za pro mne nejmene problemoveho parazita a to uz z toho duvodu, ze na nej pridete velmi snadno a prirodni cestou ho dokazete dostat pod kontrolu.

jedna ma znama zkrmovala ovcim a kozam cele dyne, rikala, ze ac byly kusy odcervene a ona se domnivala, ze je ma, ciste, tak po techto hodech z ovci odchazely cele tasemnice.

Kašlu na obilí, stejně už nemůžu nikdy sehnat kombajn, začínám pěstovat dýně

Ale ony být čisté nemůžou, jestliže se pasou stále na stejném pozemku.
Odčervíte, a ony znovu požírají s pastvou roztoče se zárodkem tasemnice.
A za měsíc zase vylučují články se zralými vajíčky. Takto je to nekonečný boj.
Při odčervovájí je ideální nechat zvířata vyhladovět 24 hodin a pak podat léky,
pokud se odčervuje preperáty do tlamy. A nechat je vyprázdnit na omezeném
prostoru, ne do pastvy.

Pokud se tasemnice na pozemku jednou objevi, pak ji tam mate na 10let, cize s tim musite pocitat. neni to o tom, ze si zvirata jednu sezonu pohlidam a mam vyhrano, proto varianta pouziti slepic jako likvidatoru clanku je idealni, pokud se prida volne zijici ptactvo jedine dobre :).

Slipky nekde u baraku jeste tak, ale vyhnat je na volnou pastvinu je slepicovrazda :) a pod odcervovaku bych nez ral ani slepice ani vajicka a to je zase skoda zivit jen takovou uklidovou cetu + dravce z okoli.

Jsme u lesa, ovce na 15ha, lisky chodi v noci az na dvur, ale slepice se nam neztraci :) pokud odcervim, je dobre i tak nechat nejaky cas zavrene.

Prosím jaká účinná látka je na likvidaci vlasovek?momentálně mám po ruce pouze Noromectin pastu pro koně, ale co sehnat pro kozu ?jaký přípravek?

mexin napsal(a):
Prosím jaká účinná látka je na likvidaci vlasovek?momentálně mám po ruce pouze Noromectin pastu pro koně, ale co sehnat pro kozu ?jaký přípravek?

Z najbežnejších napr. albendazol fenbendazol ivermectin eprinomectin... Pokiaľ na niečo z toho nemajú rezistenciu. Treba striedať a nepoddávkovať.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
po nedavnym poctenicku o tom jak odcervovaky hubi lucni faunu, konkretne hmyz, jsem na vaskach, jak resit odcervovani. Zejmena u jehnat tasemnice. Doted jsem pouzival aldiverm ( albendazol ). Ted ma par mladejch co si budu nechavat zase clanky v bobkach. Jehnata viditelne nehubnou, nes-rac-kujou, ale mam pocit ze se trosku zastavily. Takze dnes frcim pro panacur.
U tech seminek z cucurbita maxima, nedal by se udelat nejakej extrakt? Prece jenom i u mensiho stadecka je problem davkovani. Silnejsi kusy proste ty slabsi nenechaj a pozerou. Pokud clovek nema vymakany krmitko ale i tak velka rychle dozere ve svym a slabsi vytlaci z toho jejiho.
A jeste me napada, za jak dlouho ta dyne zafunguje?

Nedávno som písala v súvislosti s touto debatou na jedno zahr. skupinu o prírodnej liečbe kôz otázku komu čo zabralo okrem chémie u tasemnice a jedna členka písala že oreganový esenciálny olej.

moonika napsal(a):
Nedávno som písala v súvislosti s touto debatou na jedno zahr. skupinu o prírodnej liečbe kôz otázku komu čo zabralo okrem chémie u tasemnice a jedna členka písala že oreganový esenciálny olej.

Mně zase jedni chovatelé říkali, že jejich sousedi měli dlouho u ovcí problémy s tasemnicí a nezabírala jim ani chemie, pak dali dvouměsíční kůru s křemelinou a jsou čistí bez tasemnic. Je to takový jemný písek (drť z nějakých fosilních schránek) a prý to má jemné ostré hranky, které ty červy ničí... My máme na pastvinách tasemnice taky - dospělým jsem dala křemelinu, ale mladým jsem ještě dala Aldifal, protože mi nežrali žádné příkrmy, do kterých bych jim tu křemelinu mohla přidat, ale příští rok chci jehňata i kůzlata naučit odmalička na nějakou dobrotu, do které bych jim mohla potom křemelinu přisypat. Tak pak můžu dát vědět, jak nám to bude fungovat...

Ja nevim s tou kremelinou, jestli je na to travici system ovci delanej. slepice treba zobou kaminky atd, ale ovce jsem nevidel ze by zraly dobrovolne neco ve stylu kameni nebo pisku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ja nevim s tou kremelinou, jestli je na to travici system ovci delanej. slepice treba zobou kaminky atd, ale ovce jsem nevidel ze by zraly dobrovolne neco ve stylu kameni nebo pisku.

Dobrovoľne nie, kamarátka to zmiešava so šrotom, je to prášok.

peťak napsal(a):
Mně zase jedni chovatelé říkali, že jejich sousedi měli dlouho u ovcí problémy s tasemnicí a nezabírala jim ani chemie, pak dali dvouměsíční kůru s křemelinou a jsou čistí bez tasemnic. Je to takový jemný písek (drť z nějakých fosilních schránek) a prý to má jemné ostré hranky, které ty červy ničí... My máme na pastvinách tasemnice taky - dospělým jsem dala křemelinu, ale mladým jsem ještě dala Aldifal, protože mi nežrali žádné příkrmy, do kterých bych jim tu křemelinu mohla přidat, ale příští rok chci jehňata i kůzlata naučit odmalička na nějakou dobrotu, do které bych jim mohla potom křemelinu přisypat. Tak pak můžu dát vědět, jak nám to bude fungovat...

A za tú dobu nedostávali žiadnu chémiu? primiešavali im to do šrotu?

moonika napsal(a):
A za tú dobu nedostávali žiadnu chémiu? primiešavali im to do šrotu?

Ano, přidávali jim to do šrotu, žádnou chemii ovce nedostávaly. Ti, jejichž sousedi si tím zrušili tasemnici u ovcí, prý už nějakou dobu dávají kozám jen dvakrát ročně křemelinu a žádnou chemii a mají koprologii OK... No nevím tedy jak dlouhá ta doba je...

peťak napsal(a):
Mně zase jedni chovatelé říkali, že jejich sousedi měli dlouho u ovcí problémy s tasemnicí a nezabírala jim ani chemie, pak dali dvouměsíční kůru s křemelinou a jsou čistí bez tasemnic. Je to takový jemný písek (drť z nějakých fosilních schránek) a prý to má jemné ostré hranky, které ty červy ničí... My máme na pastvinách tasemnice taky - dospělým jsem dala křemelinu, ale mladým jsem ještě dala Aldifal, protože mi nežrali žádné příkrmy, do kterých bych jim tu křemelinu mohla přidat, ale příští rok chci jehňata i kůzlata naučit odmalička na nějakou dobrotu, do které bych jim mohla potom křemelinu přisypat. Tak pak můžu dát vědět, jak nám to bude fungovat...

Tak to nemůže být pravda, protože zárodek tasemnice, (hlavička) vydrží být v
půdních roztočích života schopný dva-tři roky. To znamená, že zamořená pastvina
bude po tu dobu infekční, pokud tam žádná ovce, koza, srnčí zvěř nevstoupí a
nevyloučí další články tasemnice. Jinak koloběh pokračuje.

pajca napsal(a):
Tak to nemůže být pravda, protože zárodek tasemnice, (hlavička) vydrží být v
půdních roztočích života schopný dva-tři roky. To znamená, že zamořená pastvina
bude po tu dobu infekční, pokud tam žádná ovce, koza, srnčí zvěř nevstoupí a
nevyloučí další články tasemnice. Jinak koloběh pokračuje.

Nikdo neříkal, že byla po té kůře čistá pastvina, ale to stádo ovcí...

To je možné, ale to je pouze velice krátkodobá záležitost, jako po odčervení
některým z odčervovacích preperátů účinných na tasemnici. Při pastvě na zamořeném pozemku se opět začervují. To by tu křemelinu musely žrát roky.

Vždyť Peťák píše že dostávají tu kameninu preventivně. Nebo mají ty zamořené pastviny raději zabetonovat?

Treba meli sousedi to stesti, ze na zacatku poridily cisty zvirata a mely nezasazeny pastviny. pak nic nekupovali...proc ne. pak muzou tvrdit, ze na tasemnice je nejlepsi voda z jejich studny.

peťak napsal(a):
Mně zase jedni chovatelé říkali, že jejich sousedi měli dlouho u ovcí problémy s tasemnicí a nezabírala jim ani chemie, pak dali dvouměsíční kůru s křemelinou a jsou čistí bez tasemnic. Je to takový jemný písek (drť z nějakých fosilních schránek) a prý to má jemné ostré hranky, které ty červy ničí... My máme na pastvinách tasemnice taky - dospělým jsem dala křemelinu, ale mladým jsem ještě dala Aldifal, protože mi nežrali žádné příkrmy, do kterých bych jim tu křemelinu mohla přidat, ale příští rok chci jehňata i kůzlata naučit odmalička na nějakou dobrotu, do které bych jim mohla potom křemelinu přisypat. Tak pak můžu dát vědět, jak nám to bude fungovat...

Proč mám pocit, že někteří neumí číst?
První třída ZŠ - Máma má mísu, Ema mele maso....

Vy vole stane se :).

Ja teda stále neviem čo si o kremeline myslieť ale mať tu tasemnicu tak to proste vyskúšam. Minimálne mesiac lyžicu na dospelý kus. Mastnacek: však si ochočte nejakú jahničku, naučte na šrot a skúšajte. Pastvina síce čistá nebude ale ak by ich tá kremelina v ovciach nejako mechanicky ničila tak vás pastvina trápiť nemusí, a dá sa užívať dlhodobo, nie je to chémia...na ekokoze.cz majú kremelinu pre zvieratá len za nejaké 3eurá kg.

Skopčím vám upravený preklad z Prekladača z jedného článku o účinku kremeliny(diatomaceous earth) na pásomnicu u psov...
Jeden z najlepších domácich prostriedkov proti pásomniciam u psov. Pracuje v dvoch hlavných smeroch(jeden je to že má ostré častice a pôsobí stručne povedané ako brusivo) +

Tento produkt je vysoko porézny. Vďaka tomu, keď príde do kontaktu s pásomniocou v tele Vášho psa, chová sa ako fyzikálno-sorpčné činidlo a dehydruje ju. Pásomnica je zabitá v dôsledku nadmernej straty
vody.

moonika napsal(a):
Ja teda stále neviem čo si o kremeline myslieť ale mať tu tasemnicu tak to proste vyskúšam. Minimálne mesiac lyžicu na dospelý kus. Mastnacek: však si ochočte nejakú jahničku, naučte na šrot a skúšajte. Pastvina síce čistá nebude ale ak by ich tá kremelina v ovciach nejako mechanicky ničila tak vás pastvina trápiť nemusí, a dá sa užívať dlhodobo, nie je to chémia...na ekokoze.cz majú kremelinu pre zvieratá len za nejaké 3eurá kg.

Taky nemám s tímto zkušenosti, už se o tom tady polemizovalo nedávno, ale v přírodě se kolikrát dějou takové věci, že chvíli i odborníkům trvá, než objasní o co gooo o o o.
Vím že zvířata třeba lížou dřevěný popel - ohniště, nebo mě jednou utekly a sežrali půl hromady vyvezených cihel z tzv. vepřovice. Přitom sůl mají neustále a minerálkocku na pastvě lížou minimálně, proto jim ju už ani nedávám. (tohle je jen slabý příklad).

Videl bych to v tom pripade na deficit mineralu. nez jsem zacnul davat esviory, tak meli obic a delaly diry v zemi jak zraly hlinu. od ty doby to nedelaj, davam jen osvior.

profesor1 napsal(a):
Vždyť Peťák píše že dostávají tu kameninu preventivně. Nebo mají ty zamořené pastviny raději zabetonovat?

Zabetonovat asi ne, ale nejlepší způsob je dobře odčervit, již jsem to jednou psala,
to je nechat ovce kozy vyhladovět 24 hod, pak dát správnou dávku, ještě nechat
několik hodin bez žrádla a nechat zavřené, dokud to z nich nevyjde. Pak přehnat
na čistý pozemek a zamořenou pastvinu tři roky sušit, pokud to není krpál, na
kterém se udrží jen ovce a koza. To je asi nejlevnější způsob, jak se tasemnic možná
zbavit. Jestli je u ovcí nemáte, tak se radujte a dejte na modlení, aby Vám to tak
ještě dlouho vydrželo.
Trochu jsem se zamyslela nad ekonomikou preventivního zbavování tasemnic
křemelinou. Výše zmiňovaná farma, prodávající křemelinu uvádí působení
spíš na parazity u psů a koček. Ničím nepodložené výsledky o účinnosti.
Trávící ústrojí psa- kočky nebo přežvýkavce je dost odlišné co do obsahu
žaludku na doporučené množství křemeliny. Pro psa 1 lžíce, pro ovce 1-2 lžíce.
Neznám váhu křemeliny, ale protože je to hornina, domnívám se, že by mohla
být váha postejná jako třeba minerální doplněk Plastin, nebo sypká minerálka
pro kozy od Fides agro. Zvážila jsem 2 lžíce těchto minerálek a navážila zhruba
stejně,6-7 dkg. To znamená že koza, ovce, sežere za měsíc zhruba 2 kg
křemeliny, po 100kč za kg. Doporučené podávání je minimálně 1 měsíc.
Zdá se mi to dost drahé při nejistém účinku, násobeno počtem zvířat.
Když budu brát v úvahu, že dospělá ovce si dokáže vytvořit určitou imunitu,
a dokáže údajně v dobré kondici udržet tasemnice na počtu 3-4 kusy, tak
jehňata je potřeba na zamořené pastvině odčervovat co 6 týdnů i dřív.
Kozy jsou na tom s imunitou vůči parazitům mnohem hůře než ovce a kůzlata
bez imunity. To znamená že by jehňata a kůzlata musela křemelinu dostávat
téměř stále, protože jakmile začnou průjmovat, budou plné tasemnic, případně
dalších parazitů a než křemelina zabere, pokud zabere, přírůstky do minusu.
A pak se zase ptám, kolik to bude stát? bez chemie.
Klasické odčervení vyjde + - 10 kč na kus
Je to ale můj názor a třeba se v počtech hodně pletu.

pajca napsal(a):
Zabetonovat asi ne, ale nejlepší způsob je dobře odčervit, již jsem to jednou psala,
to je nechat ovce kozy vyhladovět 24 hod, pak dát správnou dávku, ještě nechat
několik hodin bez žrádla a nechat zavřené, dokud to z nich nevyjde. Pak přehnat
na čistý pozemek a zamořenou pastvinu tři roky sušit, pokud to není krpál, na
kterém se udrží jen ovce a koza. To je asi nejlevnější způsob, jak se tasemnic možná
zbavit. Jestli je u ovcí nemáte, tak se radujte a dejte na modlení, aby Vám to tak
ještě dlouho vydrželo.
Trochu jsem se zamyslela nad ekonomikou preventivního zbavování tasemnic
křemelinou. Výše zmiňovaná farma, prodávající křemelinu uvádí působení
spíš na parazity u psů a koček. Ničím nepodložené výsledky o účinnosti.
Trávící ústrojí psa- kočky nebo přežvýkavce je dost odlišné co do obsahu
žaludku na doporučené množství křemeliny. Pro psa 1 lžíce, pro ovce 1-2 lžíce.
Neznám váhu křemeliny, ale protože je to hornina, domnívám se, že by mohla
být váha postejná jako třeba minerální doplněk Plastin, nebo sypká minerálka
pro kozy od Fides agro. Zvážila jsem 2 lžíce těchto minerálek a navážila zhruba
stejně,6-7 dkg. To znamená že koza, ovce, sežere za měsíc zhruba 2 kg
křemeliny, po 100kč za kg. Doporučené podávání je minimálně 1 měsíc.
Zdá se mi to dost drahé při nejistém účinku, násobeno počtem zvířat.
Když budu brát v úvahu, že dospělá ovce si dokáže vytvořit určitou imunitu,
a dokáže údajně v dobré kondici udržet tasemnice na počtu 3-4 kusy, tak
jehňata je potřeba na zamořené pastvině odčervovat co 6 týdnů i dřív.
Kozy jsou na tom s imunitou vůči parazitům mnohem hůře než ovce a kůzlata
bez imunity. To znamená že by jehňata a kůzlata musela křemelinu dostávat
téměř stále, protože jakmile začnou průjmovat, budou plné tasemnic, případně
dalších parazitů a než křemelina zabere, pokud zabere, přírůstky do minusu.
A pak se zase ptám, kolik to bude stát? bez chemie.
Klasické odčervení vyjde + - 10 kč na kus
Je to ale můj názor a třeba se v počtech hodně pletu.

Problém je - a o tom se tady, myslím, dost bavíme - v tom, že klasické odčervování znamená problémy pro některé druhy hmyzu a ptáků na pastvinách, a to někteří z nás nechtějí mít na svědomí... Počty holt nejsou všechno... A proto se snažíme vymýšlet nějaké alternativy... Většinou to samozřejmě vyjde na víc peněz a účinnost není prokázaná, ale člověku to nedá Ostatně u homeopatických léků také není účinnost prokázaná, přesto prý mnoho lékařů na otázku co si myslí o homeopatii, odpoví, že on tomu nevěří, ale žena to používá pro děti a funguje jí to
Ono nejrozumnější bude asi postup "Kostey"e a jemu podobných, kteří prostě neodčervují a tak si po vzoru přírody vytváří odolná stáda, někomu to ale nedá a chce ještě přeci jen trochu pomoci... A tak třeba preventivně krmí zvířata křemelinou... (já jsem tedy optimista a věřím, že mi to bude fungovat (o: )
Vámi popsané čístění pastviny několikaletým ponecháním na seno je určitě dobrou variantou, pro mne však není realizovatelná, protože nám tu všude chodí lesní zvěř a pozemky nemáme nastálo oplocené, jen je "přejíždíme" s pastevními sítěmi. Takže tu asi tasemnice budou stále a musím se s nimi naučit žít - nebo tedy spíše moje zvířata Nakonec i tasemnice jsou živé bytosti a mají právo na život, ne?

pajca napsal(a):
Zabetonovat asi ne, ale nejlepší způsob je dobře odčervit, již jsem to jednou psala,
to je nechat ovce kozy vyhladovět 24 hod, pak dát správnou dávku, ještě nechat
několik hodin bez žrádla a nechat zavřené, dokud to z nich nevyjde. Pak přehnat
na čistý pozemek a zamořenou pastvinu tři roky sušit, pokud to není krpál, na
kterém se udrží jen ovce a koza. To je asi nejlevnější způsob, jak se tasemnic možná
zbavit. Jestli je u ovcí nemáte, tak se radujte a dejte na modlení, aby Vám to tak
ještě dlouho vydrželo.
Trochu jsem se zamyslela nad ekonomikou preventivního zbavování tasemnic
křemelinou. Výše zmiňovaná farma, prodávající křemelinu uvádí působení
spíš na parazity u psů a koček. Ničím nepodložené výsledky o účinnosti.
Trávící ústrojí psa- kočky nebo přežvýkavce je dost odlišné co do obsahu
žaludku na doporučené množství křemeliny. Pro psa 1 lžíce, pro ovce 1-2 lžíce.
Neznám váhu křemeliny, ale protože je to hornina, domnívám se, že by mohla
být váha postejná jako třeba minerální doplněk Plastin, nebo sypká minerálka
pro kozy od Fides agro. Zvážila jsem 2 lžíce těchto minerálek a navážila zhruba
stejně,6-7 dkg. To znamená že koza, ovce, sežere za měsíc zhruba 2 kg
křemeliny, po 100kč za kg. Doporučené podávání je minimálně 1 měsíc.
Zdá se mi to dost drahé při nejistém účinku, násobeno počtem zvířat.
Když budu brát v úvahu, že dospělá ovce si dokáže vytvořit určitou imunitu,
a dokáže údajně v dobré kondici udržet tasemnice na počtu 3-4 kusy, tak
jehňata je potřeba na zamořené pastvině odčervovat co 6 týdnů i dřív.
Kozy jsou na tom s imunitou vůči parazitům mnohem hůře než ovce a kůzlata
bez imunity. To znamená že by jehňata a kůzlata musela křemelinu dostávat
téměř stále, protože jakmile začnou průjmovat, budou plné tasemnic, případně
dalších parazitů a než křemelina zabere, pokud zabere, přírůstky do minusu.
A pak se zase ptám, kolik to bude stát? bez chemie.
Klasické odčervení vyjde + - 10 kč na kus
Je to ale můj názor a třeba se v počtech hodně pletu.

2kg kremeliny určite nie. Rátajme lyžicu na deň na dospelú.http://eshop.ekokoza.cz/cs/kremelina-na-odcerveni-pro-zvirata.html Spýtam sa kamošky nech tú lyžicu odváži ale normálna zarovnaná lyžica podľa mňa neváži viac ako 15g, a to je dosť rozdieľ. (u koňa píšu 150g a ten môže mať dajme tomu v priemere 700kg?, takže koza keď to preženiem tak max.1/10z toho). To by bolo nejakých 450g mesačne na dospelú to je nejakých 45korún. a u jahniat stačí menšia dávka.

Za vyskúšanie to určite stojí.

Keďže málokto má možnosti aby sa mohol nechať pár rokov pastvinu len tak nehovoriac o tom že tam medzitým môže chodiť zver, tak by sa možno mohlo zamerať len na tú likvidáciu tasemnice v zvieratách, Keby sa aj dospelé ovce neriešili a keby aj dalej zamorovali pastviny článkami. A riešili by sa len mladé, to by nevyšlo draho.

Ja jsem letos mela moznost pozorovat tri vrhy... a zacinam se domnivat... ze termin porodu je v otazce imunity vuci parazitum take dost zasadni... unorovy vrh... krasny silny kdyz byla moznost zacit chodit na pastviny uz byl dostatecne velky a silny a stale pod matkou, navic po zime to promoreni te pastviny nebylo nejspis takove... dubnovy vrh... z pocatku krasne prosperoval ale v momente kdy se zacla kuzlata past... a to bylo pomerne brzo oproti tomu unorovemu tak s nim prichazely prvni problemy... a konecne cervencovy vrh... ktery sice chodil na pastvu od 5 dne... ale bylo pomerne sucho... asi i vyskyt mezihostitelu nizssi krasne prospiva... mozna ze se pletu... ale treba mi da nekdo i za pravdu...

Nechcem si privolávať problémy :D ale skoro ľutujem že tu nemám tasemnicu, lebo mať ju tu, tak experimentujem o 106 :D Už by ste to niekto mohli fakt vyskúšať, či už tekvicové semeno, či kremelinu alebo kapraď (opatrne presné dávkovanie). Veď tasemnice sú najvďačnejší parazity na pokusy, vidíte expresne či to zabralo, či sa niečo z nich vypudilo, nepotrebujete vrážať peniaze do rozborov na overenie, a ten rozbor tak či tak nebýva u tasemnice objektívny

Dajte sa do toho niekto prosíím, nech tu máme praktické skúsenosti priamo od členov

moonika napsal(a):
Fern
(papraď samčia)
The rhizomes and young shoots (fiddleheads) of the male fern (Dryopteris filix-mas) have deworming properties that have long been recognized in Europe, among others, against tapeworms (Taenia). The North American equivalent of the male fern is the evergreen shield-fern (Dryopteris marginalis). Although in the past, ether extract of the male fern was widely used against the liver fluke in the British Isles, the male fern does not give satisfactory results in the case of the Dicrocoelium fluke in sheep14, nor against Echinococcus in dogs.

The success of fern is enhanced by using fresh material and mixing it with glycerine. The male fern must be used with caution because it is toxic in high doses. In humans, for instance, it can cause headaches and nausea; the maximum dose is 7 g per adult.

Čo sa týka odčervenia ktoré je zadarmo, za krátko sa už bude dať "zbierať" podzemok paprade. Dávka pre dospelého je 4-7g(ešte overím), vyššie dávky sú rizikové. nejaký čas po podaní(zistím) treba podať nejaké laxatívum, či už bylinné alebo epsomskú soľ. Nemalo by byť olejnaté, ako napr. ricínový olej lebo to zvyšuje absorbciu podzemku a môže to byť nebezpečné
http://omedicine.info/cs/paporotnik-muzhskoj-dryopteris-filix-mas.html.

moonika napsal(a):
2kg kremeliny určite nie. Rátajme lyžicu na deň na dospelú.http://eshop.ekokoza.cz/cs/kremelina-na-odcerveni-pro-zvirata.html Spýtam sa kamošky nech tú lyžicu odváži ale normálna zarovnaná lyžica podľa mňa neváži viac ako 15g, a to je dosť rozdieľ. (u koňa píšu 150g a ten môže mať dajme tomu v priemere 700kg?, takže koza keď to preženiem tak max.1/10z toho). To by bolo nejakých 450g mesačne na dospelú to je nejakých 45korún. a u jahniat stačí menšia dávka.

Za vyskúšanie to určite stojí.

Keďže málokto má možnosti aby sa mohol nechať pár rokov pastvinu len tak nehovoriac o tom že tam medzitým môže chodiť zver, tak by sa možno mohlo zamerať len na tú likvidáciu tasemnice v zvieratách, Keby sa aj dospelé ovce neriešili a keby aj dalej zamorovali pastviny článkami. A riešili by sa len mladé, to by nevyšlo draho.

Já jsem křemelinu nevážila, ale dávala jsem skoro 2 lžíce na zvíře denně po dobu skoro pěti týdnů - odčervila jsem 18 koz a 5 ovcí a prasklo mi na to 7 kg křemeliny - takže to skutečně vychází mnohem lépe, i když trochu dráž než chemie.

pajca napsal(a):
Zabetonovat asi ne, ale nejlepší způsob je dobře odčervit, již jsem to jednou psala,
to je nechat ovce kozy vyhladovět 24 hod, pak dát správnou dávku, ještě nechat
několik hodin bez žrádla a nechat zavřené, dokud to z nich nevyjde. Pak přehnat
na čistý pozemek a zamořenou pastvinu tři roky sušit, pokud to není krpál, na
kterém se udrží jen ovce a koza. To je asi nejlevnější způsob, jak se tasemnic možná
zbavit. Jestli je u ovcí nemáte, tak se radujte a dejte na modlení, aby Vám to tak
ještě dlouho vydrželo.
Trochu jsem se zamyslela nad ekonomikou preventivního zbavování tasemnic
křemelinou. Výše zmiňovaná farma, prodávající křemelinu uvádí působení
spíš na parazity u psů a koček. Ničím nepodložené výsledky o účinnosti.
Trávící ústrojí psa- kočky nebo přežvýkavce je dost odlišné co do obsahu
žaludku na doporučené množství křemeliny. Pro psa 1 lžíce, pro ovce 1-2 lžíce.
Neznám váhu křemeliny, ale protože je to hornina, domnívám se, že by mohla
být váha postejná jako třeba minerální doplněk Plastin, nebo sypká minerálka
pro kozy od Fides agro. Zvážila jsem 2 lžíce těchto minerálek a navážila zhruba
stejně,6-7 dkg. To znamená že koza, ovce, sežere za měsíc zhruba 2 kg
křemeliny, po 100kč za kg. Doporučené podávání je minimálně 1 měsíc.
Zdá se mi to dost drahé při nejistém účinku, násobeno počtem zvířat.
Když budu brát v úvahu, že dospělá ovce si dokáže vytvořit určitou imunitu,
a dokáže údajně v dobré kondici udržet tasemnice na počtu 3-4 kusy, tak
jehňata je potřeba na zamořené pastvině odčervovat co 6 týdnů i dřív.
Kozy jsou na tom s imunitou vůči parazitům mnohem hůře než ovce a kůzlata
bez imunity. To znamená že by jehňata a kůzlata musela křemelinu dostávat
téměř stále, protože jakmile začnou průjmovat, budou plné tasemnic, případně
dalších parazitů a než křemelina zabere, pokud zabere, přírůstky do minusu.
A pak se zase ptám, kolik to bude stát? bez chemie.
Klasické odčervení vyjde + - 10 kč na kus
Je to ale můj názor a třeba se v počtech hodně pletu.

Nejsem moc dobrý počtář, teda jsem na to spíše líný, na modlení dávám pravidelně a v podstatě tu všichni nademnou odpověděli za mne.
Tím chci říct, že máte určitě pravdu, ALE opravdu to často nejde nechat pastvinu min.3 roky jen tak. Navíc alespoň u nás by to stejně byl boj s větrnými mlýny - divoká zvířata, která vám tam tasemnici stejně znovu dovlečou, ovce utečené sousedům, které se vám tam sem tam projdou.... Tasemnice byla, ovce byly... chémie nebyla.
Čím kvalitnější mamina, tím víc mléka, tím déle jehně jen na mléku, tím větší imunita, tím větší kondice jehněte......

Ptakovina s tim mlikem. muze mit mlika jak krava ale jehne zacne v danou dobu zdibat. uz se o to par lidi otrelo, pripoustet co nejdriv. do travy bude jehne 3-4 mesice stary, presly na pevnou stravu - seno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ptakovina s tim mlikem. muze mit mlika jak krava ale jehne zacne v danou dobu zdibat. uz se o to par lidi otrelo, pripoustet co nejdriv. do travy bude jehne 3-4 mesice stary, presly na pevnou stravu - seno.

Ptákovina mi to nepripadá, kvalitná výživa, bohatá o.i. na bielkoviny má tiež dosť vplyv na schopnosť lepšie sa vysporiadať s parazitmi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ptakovina s tim mlikem. muze mit mlika jak krava ale jehne zacne v danou dobu zdibat. uz se o to par lidi otrelo, pripoustet co nejdriv. do travy bude jehne 3-4 mesice stary, presly na pevnou stravu - seno.

Pokud uždibuje vršky kvalitní pastvy tak předpoklad nakazení je hooodně menší. Ale každý má svoji teorii. Každopádně chemikům zdar!

No nevim jak na vysocine vypadaj pastviny kdyz sleze snih, ale tady to kvalitni pastva s vrskama neni. nekdo to drzi ve staji nez se zazelena to je pravda. me to muze ven celej rok. vidim tyhle vanocni a novorocni jehnata u souseda. odcervuje jen jednou rocne pri strihani a ovce i jehnata nejevi znamky zacerveni. a to ma ovce masny, zadny mlikarny. je to asi i prrozeny ze je beran ve stade celou dobu a naskace to treba uz v srpnu. po dva roky jsem pripoustel aby to slo do travy ale zase takovy terno to nebylo. jedina vyhoda ze se nerodilo za mrazu.

Vidíte to u souseda a stále v tom hledáte vědu? ? ?
Masné plemeno má mléko "hustší" tak že jehně rozhodně oproti mléčným plemenům nestrádá.

peťak napsal(a):
Problém je - a o tom se tady, myslím, dost bavíme - v tom, že klasické odčervování znamená problémy pro některé druhy hmyzu a ptáků na pastvinách, a to někteří z nás nechtějí mít na svědomí... Počty holt nejsou všechno... A proto se snažíme vymýšlet nějaké alternativy... Většinou to samozřejmě vyjde na víc peněz a účinnost není prokázaná, ale člověku to nedá Ostatně u homeopatických léků také není účinnost prokázaná, přesto prý mnoho lékařů na otázku co si myslí o homeopatii, odpoví, že on tomu nevěří, ale žena to používá pro děti a funguje jí to
Ono nejrozumnější bude asi postup "Kostey"e a jemu podobných, kteří prostě neodčervují a tak si po vzoru přírody vytváří odolná stáda, někomu to ale nedá a chce ještě přeci jen trochu pomoci... A tak třeba preventivně krmí zvířata křemelinou... (já jsem tedy optimista a věřím, že mi to bude fungovat (o: )
Vámi popsané čístění pastviny několikaletým ponecháním na seno je určitě dobrou variantou, pro mne však není realizovatelná, protože nám tu všude chodí lesní zvěř a pozemky nemáme nastálo oplocené, jen je "přejíždíme" s pastevními sítěmi. Takže tu asi tasemnice budou stále a musím se s nimi naučit žít - nebo tedy spíše moje zvířata Nakonec i tasemnice jsou živé bytosti a mají právo na život, ne?

Píšete, že klasické odčervování znamená problémy pro některé druhy hmyzu
a ptáky. Četla jsem ten článek o Dudcích, na které narážíte. U nás Dudek
nežije, popravdě jsem ho živého za svůj už dost dlouhý život neviděla.
Jiní ptáci v článku zmiňováni nejsou. Je Vám líto hmyzu a ptáků, ale co ta
srnčí zvěř, koloušci narození v květnu- červnu ty nelitujete, když se začerví
tasemnicí na vaší pastvině v době největší invaze tasemnic ? Co myslíte, kolik jich
přežije a uhyne, když to nezvládnou.
Za zmořování prostředí- pastvin rezidui léčiv nemůžou léčiva, ale chovatel.
Kdyby odčervoval jak se má a jak je to nejůčinnější, ne za pochodu, tak by
paraziti po léčbě skončily v podestýlce a na kupě hnoje. Ne na pastvině.
Paraziti byly a budou, ale pro mne je to škodlivý činitel a je ho třeba ničit,
jinak zničí Vás.

moonika napsal(a):
2kg kremeliny určite nie. Rátajme lyžicu na deň na dospelú.http://eshop.ekokoza.cz/cs/kremelina-na-odcerveni-pro-zvirata.html Spýtam sa kamošky nech tú lyžicu odváži ale normálna zarovnaná lyžica podľa mňa neváži viac ako 15g, a to je dosť rozdieľ. (u koňa píšu 150g a ten môže mať dajme tomu v priemere 700kg?, takže koza keď to preženiem tak max.1/10z toho). To by bolo nejakých 450g mesačne na dospelú to je nejakých 45korún. a u jahniat stačí menšia dávka.

Za vyskúšanie to určite stojí.

Keďže málokto má možnosti aby sa mohol nechať pár rokov pastvinu len tak nehovoriac o tom že tam medzitým môže chodiť zver, tak by sa možno mohlo zamerať len na tú likvidáciu tasemnice v zvieratách, Keby sa aj dospelé ovce neriešili a keby aj dalej zamorovali pastviny článkami. A riešili by sa len mladé, to by nevyšlo draho.

Křemelina není lék, který by přecházel do krve, proto si myslím, že to nelze
přepočítávat na váhu zvířete. Já se domnívám, že jde spíš o objem žaludku
a krmiva se kterým se smísí.

moonika napsal(a):
Nechcem si privolávať problémy :D ale skoro ľutujem že tu nemám tasemnicu, lebo mať ju tu, tak experimentujem o 106 :D Už by ste to niekto mohli fakt vyskúšať, či už tekvicové semeno, či kremelinu alebo kapraď (opatrne presné dávkovanie). Veď tasemnice sú najvďačnejší parazity na pokusy, vidíte expresne či to zabralo, či sa niečo z nich vypudilo, nepotrebujete vrážať peniaze do rozborov na overenie, a ten rozbor tak či tak nebýva u tasemnice objektívny

Dajte sa do toho niekto prosíím, nech tu máme praktické skúsenosti priamo od členov

Kdybych věděla, že se dá pár článků poslat poštou, tak Vám pošlu, aby jte si
mohla založit vlastní chov
Ale buďte ráda že je nemusíte řešit.

peťak napsal(a):
Já jsem křemelinu nevážila, ale dávala jsem skoro 2 lžíce na zvíře denně po dobu skoro pěti týdnů - odčervila jsem 18 koz a 5 ovcí a prasklo mi na to 7 kg křemeliny - takže to skutečně vychází mnohem lépe, i když trochu dráž než chemie.

Tak mi to vychází, že jste dávala pouhých 8-9 gr na den / kus.

pajca napsal(a):
Kdybych věděla, že se dá pár článků poslat poštou, tak Vám pošlu, aby jte si
mohla založit vlastní chov
Ale buďte ráda že je nemusíte řešit.

Nie ďakujem pekne za ochotu ale radšej nebudem pokúšať Som rada...nejak to prežijem aj bez tých experimentov

profesor1 napsal(a):
Nejsem moc dobrý počtář, teda jsem na to spíše líný, na modlení dávám pravidelně a v podstatě tu všichni nademnou odpověděli za mne.
Tím chci říct, že máte určitě pravdu, ALE opravdu to často nejde nechat pastvinu min.3 roky jen tak. Navíc alespoň u nás by to stejně byl boj s větrnými mlýny - divoká zvířata, která vám tam tasemnici stejně znovu dovlečou, ovce utečené sousedům, které se vám tam sem tam projdou.... Tasemnice byla, ovce byly... chémie nebyla.
Čím kvalitnější mamina, tím víc mléka, tím déle jehně jen na mléku, tím větší imunita, tím větší kondice jehněte......

Ovce byly, tasemnice byla, ale ne ta rozšířená jako dnes a zvířata jí zbyvovali
vyhladověním, modrou skalicí a projímadlem Glauberovou solí.

Tak já dudka volně v přírodě viděl a už dokonce dvakrát. Myslím tak zhruba před 6 lety a řeknu vám že to byl nádherný zážitek. Srnčat mě líto není, protože jsou díky myslivcům přemnožené, tlačí se, a už nejen v zimě, až do zahrad a roznáší spoustu nemocí, včetně tasemnice. Parazity máte zmáklé , odčervovat na jaře před vyhnáním na pastvu to už jsem tu psal, s tím s váma naprosto souhlas, ale proč ne pak preventivně tu křemelinu? Vždyť je to to samé(pokud to funguje) jako to vyhladovění, skalice, nebo Glaub. sůl. Znovu se vrátím k těm srnčatům. Pokud bylo zvíře oslabené tasemnicí, tak když už dožilo zimu, tak ji nepřežilo. Dneska jim myslivci zajiš´tují takový servis, že zimu přežívají a následně se množí a nemocemi zasírají pastviny nonstop. Protože myslivce nejde donutit k regulaci počtů přemnožené zvěře, navrhoval bych razantně zregulovat počet myslivců!

profesor1 napsal(a):
Tak já dudka volně v přírodě viděl a už dokonce dvakrát. Myslím tak zhruba před 6 lety a řeknu vám že to byl nádherný zážitek. Srnčat mě líto není, protože jsou díky myslivcům přemnožené, tlačí se, a už nejen v zimě, až do zahrad a roznáší spoustu nemocí, včetně tasemnice. Parazity máte zmáklé , odčervovat na jaře před vyhnáním na pastvu to už jsem tu psal, s tím s váma naprosto souhlas, ale proč ne pak preventivně tu křemelinu? Vždyť je to to samé(pokud to funguje) jako to vyhladovění, skalice, nebo Glaub. sůl. Znovu se vrátím k těm srnčatům. Pokud bylo zvíře oslabené tasemnicí, tak když už dožilo zimu, tak ji nepřežilo. Dneska jim myslivci zajiš´tují takový servis, že zimu přežívají a následně se množí a nemocemi zasírají pastviny nonstop. Protože myslivce nejde donutit k regulaci počtů přemnožené zvěře, navrhoval bych razantně zregulovat počet myslivců!

Povinné odstřely ? :).

Povinné NE! To by bylo bez patřičného efektu. Dobrovolné! - To by byl pokles stavů
Na vás si cením jak jste chápavý ;-).

Takisto bežne ako predtým skalica sa na to používal ten podzemok kaprade, ale dnes sa už asi nikomu nechce chodiť do lesa a vykopávať, nakúskovať, sušiť a zomlieť na prášok... Len podotýkam že ak sa predsa len niekomu bude chcieť tak to treba nakrájať a dať do sušičky hneď ako to donesiete, v ten deň a v reze má byť ten podzemok aj po vysušení trochu svetlozelený... Ja to dávam do tej bylinnej zmesi čo robievam kozám.

Http://www.paru.cas.cz/novinky/novinka/3130-domaci-zvirata-zanaseji-do-krajiny-nebezpecne-jedy-ohrozuji-tim-prirodu/. nejde len o dudkov ale najmä o užitočný hmyz.

"používání toxických antiparazitik vede nejenom k vyhubení mnoha ohrožených druhů v lokalitě, ale zvyšuje riziko šíření infekcí. „Kvůli vyhubení organismů rozkládajících trus zůstávají na pastvinách výkaly extrémně dlouhou dobu. Místo aby trus během několika dní či týdnů zmizel, stává se zdrojem infekcí nejen pro domácí zvířata, ale potenciálně i pro divoká zvířata v přírodě. Tam, kde nemá trus kdo odstraňovat, je povrch pastvin dlouhodobě kontaminován vývojovými stadii parazitů, zvířata se díky tomu brzy nakazí znovu, paraziti si postupně vytvářejí k přípravkům odolnost a je třeba odčervovat o to intenzivněji. Je to začarovaný kruh, “ popsal Miloslav Jirků další souvislosti."

Na trus vázaní brouci mají pravděpodobně již od dob dinosaurů nezastupitelnou roli v ekosystému. Nejenže udržují pastviny čisté, ale zapracováváním trusu zpřístupňují živiny rostlinám a zlepšují tak jejich koloběh v přírodě. Svou činností zvyšují i množství žížal a jiných půdních organismů. Zdravá půda je pak schopná hostit bohatá rostlinná společenstva, zachovává si úrodnost, je odolnější vůči erozi a má výrazně lepší schopnost vstřebávat a zadržovat vodu. Brouci zpracovávající trus navíc výrazně snižují vznik metanu ve výkalech a omezují tak únik jednoho z hlavních skleníkových plynů do atmosféry. „Jde o dokonalý systém fungující desítky milionů let, který jsme chemií a celkovou změnou hospodaření vážně narušili během několika málo desetiletí, “ zdůrazňuje Miloslav Jirků.

"Brouci zpracovávající trus jsou přitom schopni bránit šíření parazitů přirozenou cestou. Výzkumy ukázaly, že zdravé populace těchto brouků dokáží u domácích zvířat snižovat infekce střevními parazity o více než 95 procent. Brouci odstraňováním trusu zabraňují také množení obtížných much, které představují veterinární i hygienický problém. Mouchám totiž jedy z antiparazitik vadí výrazně méně, takže na rozdíl od brouků přežijí, a trus ležící dlouhodobě na pastvinách se pak stává jejich líhništěm.".

Vyhladit cloveka, jen to tady zasi rame.

Asi nam tohle nadani dal nekdo do vinku :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi nam tohle nadani dal nekdo do vinku :).

Na to vaše večné vzájomné doberanie odporúčam založiť si špeciálne vlákno "mastnaček versus profesor1" :-D

Ale to uz tady jednou minimalne jednou bylo :) Tak ja uz mlcim. Po tejdnu jsem se vratil domu, koukam na ovce na jehnata, jehnata nejak prestaly rust, vzdycky to byl skok kdyz jsme se vratil a ted me prijdou stejny. Je tady silena sahara. Ten clanek je to samy co o nekolik prispevku vejs. Zacarovanej kruh.

moonika napsal(a):
"používání toxických antiparazitik vede nejenom k vyhubení mnoha ohrožených druhů v lokalitě, ale zvyšuje riziko šíření infekcí. „Kvůli vyhubení organismů rozkládajících trus zůstávají na pastvinách výkaly extrémně dlouhou dobu. Místo aby trus během několika dní či týdnů zmizel, stává se zdrojem infekcí nejen pro domácí zvířata, ale potenciálně i pro divoká zvířata v přírodě. Tam, kde nemá trus kdo odstraňovat, je povrch pastvin dlouhodobě kontaminován vývojovými stadii parazitů, zvířata se díky tomu brzy nakazí znovu, paraziti si postupně vytvářejí k přípravkům odolnost a je třeba odčervovat o to intenzivněji. Je to začarovaný kruh, “ popsal Miloslav Jirků další souvislosti."

Na trus vázaní brouci mají pravděpodobně již od dob dinosaurů nezastupitelnou roli v ekosystému. Nejenže udržují pastviny čisté, ale zapracováváním trusu zpřístupňují živiny rostlinám a zlepšují tak jejich koloběh v přírodě. Svou činností zvyšují i množství žížal a jiných půdních organismů. Zdravá půda je pak schopná hostit bohatá rostlinná společenstva, zachovává si úrodnost, je odolnější vůči erozi a má výrazně lepší schopnost vstřebávat a zadržovat vodu. Brouci zpracovávající trus navíc výrazně snižují vznik metanu ve výkalech a omezují tak únik jednoho z hlavních skleníkových plynů do atmosféry. „Jde o dokonalý systém fungující desítky milionů let, který jsme chemií a celkovou změnou hospodaření vážně narušili během několika málo desetiletí, “ zdůrazňuje Miloslav Jirků.

"Brouci zpracovávající trus jsou přitom schopni bránit šíření parazitů přirozenou cestou. Výzkumy ukázaly, že zdravé populace těchto brouků dokáží u domácích zvířat snižovat infekce střevními parazity o více než 95 procent. Brouci odstraňováním trusu zabraňují také množení obtížných much, které představují veterinární i hygienický problém. Mouchám totiž jedy z antiparazitik vadí výrazně méně, takže na rozdíl od brouků přežijí, a trus ležící dlouhodobě na pastvinách se pak stává jejich líhništěm.".

Jak primitivní, leč úúúčinné. Stále tvrdím, že stačí se dívat kolem sebe a člověk se naučí věcí....
No a ty mouchy bohužel zase mají velký význam, když nějaké to zvíře uhyne.
(Žádné vlákno zakládat nebudu, já si počkám až na trus vázaní brouci udělají svou práci ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale to uz tady jednou minimalne jednou bylo :) Tak ja uz mlcim. Po tejdnu jsem se vratil domu, koukam na ovce na jehnata, jehnata nejak prestaly rust, vzdycky to byl skok kdyz jsme se vratil a ted me prijdou stejny. Je tady silena sahara. Ten clanek je to samy co o nekolik prispevku vejs. Zacarovanej kruh.

Neviem tu ten clanok najst ale viem ze sa tu o tom raz pisalo v inom vlakne. Aj ked neviem ci to bol presne tento link. Ale chcela som vypichnut najma ten hmyz lebo sa tu spomina najma dudok a ovela zasadnejsie mi pripadaju tie chrobaky ziviace sa trusom, ktore su pre nas velmi uzitocne.inak nic v zlom s tym mojim rypnutim, len som sa bala ze sa tu zas rozvinie debata o existencnej otazke

profesor1 napsal(a):
Jak primitivní, leč úúúčinné. Stále tvrdím, že stačí se dívat kolem sebe a člověk se naučí věcí....
No a ty mouchy bohužel zase mají velký význam, když nějaké to zvíře uhyne.
(Žádné vlákno zakládat nebudu, já si počkám až na trus vázaní brouci udělají svou práci ).

Nebyla by k mání také nějaká studie o tom, kolik brouků, žížal žije na loukách,
které desítky let hnůj neviděly, pouze umělá hnojiva, když na nich neuvidíte
ani krtinec ? Nepamatuju se, že by družstva, nebo statky hnojily louky hnojem,
když na pole přijde hnúj na stejné místo za 5-7 let.

pajca napsal(a):
Nebyla by k mání také nějaká studie o tom, kolik brouků, žížal žije na loukách,
které desítky let hnůj neviděly, pouze umělá hnojiva, když na nich neuvidíte
ani krtinec ? Nepamatuju se, že by družstva, nebo statky hnojily louky hnojem,
když na pole přijde hnúj na stejné místo za 5-7 let.

Čo lúka to originál :) vy predpokladáte že na pastvinách už je vyhubený priam všetok hmyz "spracúvajúci" výkaly? ja taký pesimista nie som ale voči pastvinám kde sa pasú zvieratá odčervované pomaly každý mesiac(kvôli tasemnici) by som už tak optimistická nebola.

No
u profosora je na ctvercovo metre 1000 nebo kolik psal onehda druhu rostlin. Takze hmyzu tam budou tak 2tis :).

moonika napsal(a):
Čo lúka to originál :) vy predpokladáte že na pastvinách už je vyhubený priam všetok hmyz "spracúvajúci" výkaly? ja taký pesimista nie som ale voči pastvinám kde sa pasú zvieratá odčervované pomaly každý mesiac(kvôli tasemnici) by som už tak optimistická nebola.

Asi jsem se špatně vyjádřila, nebo Vy mě špatně pochopila. Já si nemyslím, že na
pastvinách, kde se pase dobytek je to tak zlé že by tam byl hmyz vyhubený
kvůli odčervování.
Naopak si myslím, že je mnohem víc mrtvo na loukách, kde se nepase, ani
nehnojí hnojem, nebo močkou, ale pouze se hnojí umělýmy hnojivy, jak to
dělají půl století zem. družstva a novodobí hospodáři v tom pokračují, protože
namají dost hnoje ani na pole, protože nemají dost dobytka, někteří žádný,
ale louky sekají na seno na prodej.
Jako příklad jsem uvedla to, že na těchto pozemcích neuvidíte krtince od krtka,
který se hmyzem a žížalami živý. Zřejmě tam žádné nejsou.
Ještě jeden příklad. Za minulého režimu lidi chovali doma býky nebo ovce,
kozy. Na to jim družstvo poskytovalo sekací dílky na seno na hůře přístupných
plochách. My jsme na podzim pohnojily hnojem, nebo močkou. Na sousední
parcele pán vžy na jaře poházel močovinu. My měli na jaře vždy spousta krtin,
na jeho díle nic. Asi to tam myzu moc nesvědčilo, tak se všechen přestěhoval
k nám. A tak bych to, že ptáci mají málo hmyzu k sezobnutí nesváděla jen
na chovatele kteří odčervují svoje zvířata, protože to bez toho nejde. S nějakou
křemelinou a bylinkama si může hrát jen chovatel o pár kusech. Navíc jak to
do ovcí dostat, když někteří tady razí teorii zásadně nepřikrmovat.
Já nejsem zásadně proti potírání parazitů i přírodnímy prostředky, ale musí to
být účinné. Ze všech bych věřila asi nejvíc česneku. Za starých časů lidé
taky ze sebe vyháněli tasemnice česnekem. Ale chovatel se stádem o desítkách
hlav to asi tímto zůsobem dělat bude jen těžko.

pajca napsal(a):
Asi jsem se špatně vyjádřila, nebo Vy mě špatně pochopila. Já si nemyslím, že na
pastvinách, kde se pase dobytek je to tak zlé že by tam byl hmyz vyhubený
kvůli odčervování.
Naopak si myslím, že je mnohem víc mrtvo na loukách, kde se nepase, ani
nehnojí hnojem, nebo močkou, ale pouze se hnojí umělýmy hnojivy, jak to
dělají půl století zem. družstva a novodobí hospodáři v tom pokračují, protože
namají dost hnoje ani na pole, protože nemají dost dobytka, někteří žádný,
ale louky sekají na seno na prodej.
Jako příklad jsem uvedla to, že na těchto pozemcích neuvidíte krtince od krtka,
který se hmyzem a žížalami živý. Zřejmě tam žádné nejsou.
Ještě jeden příklad. Za minulého režimu lidi chovali doma býky nebo ovce,
kozy. Na to jim družstvo poskytovalo sekací dílky na seno na hůře přístupných
plochách. My jsme na podzim pohnojily hnojem, nebo močkou. Na sousední
parcele pán vžy na jaře poházel močovinu. My měli na jaře vždy spousta krtin,
na jeho díle nic. Asi to tam myzu moc nesvědčilo, tak se všechen přestěhoval
k nám. A tak bych to, že ptáci mají málo hmyzu k sezobnutí nesváděla jen
na chovatele kteří odčervují svoje zvířata, protože to bez toho nejde. S nějakou
křemelinou a bylinkama si může hrát jen chovatel o pár kusech. Navíc jak to
do ovcí dostat, když někteří tady razí teorii zásadně nepřikrmovat.
Já nejsem zásadně proti potírání parazitů i přírodnímy prostředky, ale musí to
být účinné. Ze všech bych věřila asi nejvíc česneku. Za starých časů lidé
taky ze sebe vyháněli tasemnice česnekem. Ale chovatel se stádem o desítkách
hlav to asi tímto zůsobem dělat bude jen těžko.

Pochopila som vás správne, že na pastvinách kde sa nepase a nehnojí hnojom moc broukov spracovávajúcich výkaly nebude. Určite je na tom kus pravdy ale verím že až tak zlé to nebude že by tam brouci spracúvajúci hnoj neboli.A neznamená to že by sme mali teraz celkom rezignovať a bagatelizovať aj dopad toho čo sme spomínali.

Určite sa to v malých stádečkoch dá skôr aplikovať, to prírodné odčervenie, ale keď si vezmete že napr. u stád kde sa vyskytuje vlasovka by bolo ideálne keby napr minim. raz za 14dní bol schopný chovateľ skontrolovať sliznice každému zvieraťu... a pri chemickom odčervovaní je tiež nutný kontakt so zvieraťom separé, podanie drenču a pod.U kôz čo sa doja je to jednoduché, primieša sa do príkrmu pri dojení. U oviec vo veľkých stádach by tá kremelina bola fakt problém ale dali by sa skúsiť napríklad esenciálne oleje, napr ten oreganový, proste dať do vody ktorú vypijú za deň, v určitých intervaloch, prípadne odchytiť a podať do úst každej striekačkou extrakt z paprade(ako keď dávate napr. aldifal) a pod. Ten oreg. es. olej ale treba ešte zriediť v štipke alkoholu a potom šupnúť do vody lebo inak by vám len na povrchu plávali kvapky a neušlo by sa im rovnomerne.

Ja mám len kozy, len 7dospelých takže jednoducho dávam do šrotu pri dojení prípadne do vody. to čo som tu menovala je najjednoduchšie aplikovať u kôz čo doja alebo menších stádečiek.

Inak sama občas podám aj chemický odčervovák a som rada že sú, nevravím že sa nemajú používať ale nechcem to do nich zbytočne často pchať pokiaľ som schopná problému predísť prírodnou cestou a o to mi tu ide v tomto vlákne keď tu stále omielam prírodné odčervenie :D (Mám tú výhodu a zároveň smolu že nemáme pastviny, takže im najmä kosíme, na miestach kde zver asi nechodí a nosíme kríky alebo si čosi zobnú na vychádzke, takže nemusím riešiť problémy s prípadnou zamorenou pastvinou).

Teraz čítam jedno fórko o zdraví a podaktorí odvážlivci sa tam odčervujú aj praziquantelom pre rybičky :D http://www.numa.sk/produkt/prazikvantel-100g Myslím že aj keď nebude levitape tak než príde dajaká náhrada, vždy sa nájdu spôsoby ako sa k praziquantelu dostať http://www.numa.sk/produkt/prazikvantel-25g. aj keď toto dávkovať bude riadna alchýmia :P.

Pomôcka na približné určenie hmotnosti kozy kvôli určeniu dávky odčervovákov:
Meria sa krajčírskym metrom obvod hrudi tesne za prednými nohami ako vidíte na videu alebo fotke https://www.youtube.com/watch?v=3NQ6V_OGV64

52,7cm - 14,9kg
60,3 - 21,6kg
65,4 - 27kg
70,5 - 32,4kg
78,1 - 40,5kg
80,6 - 43.6kg
83,2 - 47,3kg
85,7 - 51,8kg
88,3 - 56.3kg
90,8 - 60,8kg
93,3 - 65,3kg
95,9 - 69,8kg
98,4 - 74,3kg
101 - 78,8kg
103,5- 83,2kg
(prerátavala som to z palcov a libier preto sú tie čísla také aké sú:P )

Druhý, snáď ešte presnejší spôsob je odmerať aj dĺžku kozy viď foto http://www.infovets.com/books/smrm/c/c098.htm
a vyrátať hmotnosť podľa vzorca (obvod hrudi x obvod hrudi x dĺžka):300 Vyjde vám hmotnosť v librách. (Obvod a dĺžku zadávate v palcoch- 1inch je 2,54cm, takže s tým bude chvíľka práce:)

Toto má platiť pre klasické mliečne kozy, nie pre mäsové ani zakrslé plemená.
Kto máte veľkú váhu, môžete odskúšať :).

Dotaz, Noromectin, ucinna latka ivermectin stejne jako biomec ivomec atd, ale ted koukam ze v letaku neni pouziti tudiz ani davkovani pro ovce. Mate s nim nekdo zkusenost u ovci a pouzivate stejny davkoani ( 1ml/50kg) ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dotaz, Noromectin, ucinna latka ivermectin stejne jako biomec ivomec atd, ale ted koukam ze v letaku neni pouziti tudiz ani davkovani pro ovce. Mate s nim nekdo zkusenost u ovci a pouzivate stejny davkoani ( 1ml/50kg) ?

Http://www.norbrook.org/sk/produkty/noromectin-auv-inj-500ml?lasw=1.

Denkuji, takze stejne davkovani.

Mnozstvi ucinne latky je stejne 10mg/1ml... mrkni do letaku onech zminovanych pripravku.

Tak musim rict, ze s panacurem nejsem teda nejak extra spkojenej. Odcervil jsem 10.08.2016 a vcera jsem strihal letosni jehnice a jedna ze sebe vypudila par clanku
Tolik dyni nazbyt nemam i kdyz jich mame letos kupu, mam je rad pro sebe.).

Objendal jsem tu kremelinu z ekokoza.cz, uvidime :) cpat do nich po mesici zase panacur se me prici.

No jo... panacur jednorazove nestaci... vyvoj tasemnic trva mesic... takze je to pak na odcervovani jednou mesicne... proste prusvih... navic nemluvim o rezistenci na fembendazol... ja jsem letos tasemnice resila taky... v kozim stade... a uz je mam mesic doma... na sene, zelenem co se posece a vetvich... na podzim pastvinku zavapnim... pristi rok ji ususim... a pak se nechame prekvapit... nastesti se mi to hodi.. protoze nutne musim osekat stado na dve dojky...

Njo ale vapnenim se patvina do budoucna nejak nici... prvni roky to i trave pomuze ale pak se to otoci. Preeeej.

Však toto, každý mesiac cpať do nich chémiu to si človek vraví či to má zmysel...
Som rada že to skúsite. info z praxe sú na nezaplatenie-som zvedavá na výsledok:) ja s kremelinou skúsenosť nemám. Budete dávať tej jednej?

lilo napsal(a):
No jo... panacur jednorazove nestaci... vyvoj tasemnic trva mesic... takze je to pak na odcervovani jednou mesicne... proste prusvih... navic nemluvim o rezistenci na fembendazol... ja jsem letos tasemnice resila taky... v kozim stade... a uz je mam mesic doma... na sene, zelenem co se posece a vetvich... na podzim pastvinku zavapnim... pristi rok ji ususim... a pak se nechame prekvapit... nastesti se mi to hodi.. protoze nutne musim osekat stado na dve dojky...

Zdá sa že už vám preteká pohár trpezlivosti s tými nežnými zvieratami čo ? :D.

No je to viceurovnovy vztah.. ruzove bryle uz opadly... potrebuju si vytvorit odstup... co je jeste zabava a co uz otrocina... ale duvod je pozitivne zdravotni

lilo napsal(a):
No je to viceurovnovy vztah.. ruzove bryle uz opadly... potrebuju si vytvorit odstup... co je jeste zabava a co uz otrocina... ale duvod je pozitivne zdravotni

To znie triezvo

Zaujímavé práca Biotransformace vybraných anthelmintik u tasemnice ovčí (Moniezia expansa)Trvalý odkaz na tuto stránku: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/114124/
text práce sa dá stiahnuť dolu (Stáhnout - text práce).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ptakovina s tim mlikem. muze mit mlika jak krava ale jehne zacne v danou dobu zdibat. uz se o to par lidi otrelo, pripoustet co nejdriv. do travy bude jehne 3-4 mesice stary, presly na pevnou stravu - seno.

Nemyslím, že je to ptákovina. Pokud je na mléce, třeba i jen jako doplněk k pastvě, mělo by mít kůzle nebo jehně dobrou schopnost se parazitům bránit, to způsobuje už samo mléko. U lidí to samé (strava bohatá na mléko nedovolí množení škodlivých bakterií ve střevě - v mléčném prostředí jsou jiné bakterie a ty se brání proti těm škůdcům - laicky řečeno). A pak mládě, které dostane od matky dostatek mléka, je přirozeně imunnější i díky enzymům, které mléko obsahuje.

Ešte odbehnem k tým podceňovaným vtákom. Na pripomenutie čo radil starý bača aký je jeden z našich top pomocníkov aj u tej tasemnice :):

"Takže kolik jste kdo pověsil budek pro špačky, jak jsem tady psal již na jaře? ? Věřte mi že je to náš nejlepší pomocník v boji proti tasemnicím a ostatně všem parazitům, to jsou oni kdo se za nás prohrabuje každým hovnem rozhazují ho po celé pastvině aby k vajíčkům mohlo slunce a zabíjelo je. Oni sbírají články tasemnic s miliony vajíček a dokonale je stráví. Vinaři nás rádi mít nebudou, ale pro nás je špaček požehnáním. "

"A když už jsem u těch ptáčků, položím ti otázku kolik jsi letos už rozvěsila špačníků? Asi se ptáš jakou má chov ovcí a koz souvislost se špačky ? Velkou! Špačci jsou jedni z největších pomocníků ovčáků a kozařů, to jsou oni kdo nám pomahají bojovat se všemi parazity u našich zvířátek, to jsou oni kdo vyzobávají články tasemnic napěchované miliony vajíček! Špaček článek sezobne a vajíčka stráví, tudíž nám nezůstanou na pastvině a tu nám dál nezamořují. Oni dělají tu práci za nás že se na pastvinách prohrabují každým hovnem, rozházejí ho pocelé pastvině, aby se k němu dostalo slunce. Potom zase působí to blahodárné slunce které svými paprsky vysušuje a zabíjí vajíčka parazitů. Tak jsme se dostali od kůzlátka ke špačkům, víš své příspěvky pojímám tak trochu ze široka, mým záměrem je, aby chovatelé kteří to tady čtou, jestli to teda čtou, nevím, začali chápat chov ovcí a koz taky v souvislostech, aby neřešili až problém, ale problému předcházeli, všecho totiž se vším souvisí. Takže honem kouknout na nějaký onitologický web na rozměry budek, a jít stavět. ".

moonika napsal(a):
Však toto, každý mesiac cpať do nich chémiu to si človek vraví či to má zmysel...
Som rada že to skúsite. info z praxe sú na nezaplatenie-som zvedavá na výsledok:) ja s kremelinou skúsenosť nemám. Budete dávať tej jednej?

Vsem, akorat musim ztlouct zlab s prepazkama at je jakas dance ze kazda dozere aspon cast svoji davky. michat to budu s ovsem, mozna pridam otruby. chtelo by to neco po cem ovce pujdou, ale aby sezraly uplne vsechno a nebyly z nich becky.

Jo s tema spackama, letos jsme jich tady meli milion, plundrovali nam jahody a tresne. A stejne mam ve stade tasemnice... A plundrujou rok co rok. Jeste jim stavet budky to tak :) To snad radsi zrusim ovce, zase takovy ryto to neni zato si pochutnam po cely leto na jahodach a tresnich. Pro telo to bude urcite lepsi nez se plahocit s ovcema

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemyslím, že je to ptákovina. Pokud je na mléce, třeba i jen jako doplněk k pastvě, mělo by mít kůzle nebo jehně dobrou schopnost se parazitům bránit, to způsobuje už samo mléko. U lidí to samé (strava bohatá na mléko nedovolí množení škodlivých bakterií ve střevě - v mléčném prostředí jsou jiné bakterie a ty se brání proti těm škůdcům - laicky řečeno). A pak mládě, které dostane od matky dostatek mléka, je přirozeně imunnější i díky enzymům, které mléko obsahuje.

Ja to beru z toho pohledu, ze i kdyz jehne pije mliko, tak jakmile se narodi uz na zeleny, tak zacne ozdibovat protoze se uci od matky. Takze klido pido se to v nem muze zacit mnozit uz po prvnim mesici zivota. Proto jsem s pripoustenim zacal uz vcera at ma jehne nad cervama naskok.

Zkratka cim dyl chovam ty zvirata a nejde jen o ten chov... nekdo k takovym zaverum nedojde po cely zivot a bude neustale tapat... a nekomu staci zlomek a schopnost pozorovat... a prijde na urcitou podminenost... zkratka ze evolucne je to nastaveno tak jak to je a nikdo neprinuti aby to bylo jinak... imunita je krok pred parazitem... a v pripade ze to je jinak... tak parazit zvitezi... je to zasejc a opet o prirozenem vyberu...clovek si dela berlicky a pomocniky na vrub prirozeneho vyvoje..odcervovadla, leciva, vakcinace...ale otazka zni zda to jde na vrub zdravi populace... protoze se chova neobratne a snazi se zlomit podstatu prirozenosti... misto toho aby dal na instinkt... vychazel z principu nezasahovani...
v prirode by nakazena, indisponovana koza pozastavala za stadem a pak by ji sezral predator... tady se s ni piplame... jdem proti prirozene podstate... a to je chyba... osobne se domnivam... ze pokud je nejaky problem z hlediska nemoci at uz u lidi ci u zvirat... nejdulezitejsim cinitelem je vyziva a hygiena! pokud budu mit zvire podvyzivene a ve spatnych podminkach... a pokud se podivame do geneze znamych pandemickych onemocneni nejspise prijdeme na souvislost se spatnou vyzivou, psychickou pohodou a hygienou... proste urcite principy funguji... a jednim z nich je nastup prirozene rije a plemenitba... dalsi je velikost stada, ktere je podstatne pro udrzitelny vyvoj zdravych jedincu...

Takze? Basnirka tim chtela potvrdit, ze pro zvirata by bylo nejlepsi nechat berana ve stade po celou dobu at si to osefuje sam, zejo?.).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takze? Basnirka tim chtela potvrdit, ze pro zvirata by bylo nejlepsi nechat berana ve stade po celou dobu at si to osefuje sam, zejo?.).

To taky... basnirka tim chtela take rict ze clovek by mel sehrat roli predatora a slabej kus zavcas odstranit... protoze on nema prilezitost k tomu nekde v povzdali stada ktere ho opusti zdechnout...pripadne se nechat sezrat.

A jeste k te velikosti stada... je mysleno v omezenem prostoru...

Nojo :) tak snad tech kusu nebude moc, protoze v malym by taky nemuselo zbejt nic :) Taky uz jsem uvazoval ze jednu z jehnic co na me vyloucila clanky snime. Ale... :) kremelina objednana, tak je nacpu tim a uvidim. Kdyz uz jsou chovany v omezenym prostoru ( tim nemyslim velikost ale proste ohradu bez moznosti jit kam chtej ), tak se s tim trochu bojovat musi.

lilo napsal(a):
A jeste k te velikosti stada... je mysleno v omezenem prostoru...

Das stimt.

Konečně básnířku zase poznávám, ale ještě si dovolím trošku dost usměrnit její včerejší nařčení koz, ve smyslu - že jsou to nejhorší ničitelky na světě. Ono málo kdo si uvědomuje, že koza potřebuje trošku jiné prostředí než třeba ovce. Je to jako kdyby jste začali chovat žirafy a chtěli po nich, aby se pásly na krásné jatelince a koruny stromů nechaly na pokoji.
Přirozený výběr... určitě - příjde grilovací sezóna a nejslabší jehňata jdou první, příjde podzim a nejslabší staré kusy jdou do klobás. Výživa... už jsem o tom psal že jsme dostali do vínku ČR tak tu máme chovat a pěstovat to co tu patří. A k té hygieně...- konkrétně moč má částečné desinfekční účinky, stejně jako čpavek, ale protože všeho moc škodí, tak čím menší chovný prostor, tím větší potřeba hygieny.
Jestliže tu někdo napíše -... chci začít s chovem, čím vším mám naočkovat"... Okamžitě bych jej zavřel za týrání, za degenaraci, za šíření rezistence...atd.
Tož tag.

Zase ten viinek, tak dobre... napiste seznam puvodnich ceskych plemen...bude kratkej. A potom prostredi kde se chovaly...seznam bude kratkej a niziny v tom asi nebudou. Takze ten vinek neni pro vsechny. Ale... i bez vinku, anglicky masny plemena z nizin se daji naroubovat na nase niziny ne? Stejne tak dalsi plemena z dalsich niziny. Stejne tak plemena z hor a podhuri. Nez vinek, bral bych podnebny pasmo, nadmorskou visku, srazkovy pomery. Vinek...

Bylo mě jasné kdo se první ozve a kdo to nepochopí, protože do vínku jsme dostali i spoustu jiných věcí. Někdo víc někdo míň.
Jde mě o to, že pokud tady budu chovat ovci Valašskou, tak s jejím chovem nebudu mít tolik problémů jak s nějako ovcí holandskou, nebo africkou.
Vinek je pro všechny, ale pro každého jiný.

No nevim nevim o tom vinku v hlave. Horska ovce je horska ovce a jestli je ve stejnym podnebnym pasmu v nemecku rakousku nebo u nas tak je to sumafuk, podminky podobne. Jestli hodim do niziny valasku nebo neco z nemeckyh hor tak je to prece sumak. Co jsem tim chtel rict, ze ten vinek je moc obecnej a takhle do proste brat nejde.

Nebo jinak, ala vinek, doporucujete vsem v CR chovat jen valasky a budeme bez breberek a hnilob?

lilo napsal(a):
Zkratka cim dyl chovam ty zvirata a nejde jen o ten chov... nekdo k takovym zaverum nedojde po cely zivot a bude neustale tapat... a nekomu staci zlomek a schopnost pozorovat... a prijde na urcitou podminenost... zkratka ze evolucne je to nastaveno tak jak to je a nikdo neprinuti aby to bylo jinak... imunita je krok pred parazitem... a v pripade ze to je jinak... tak parazit zvitezi... je to zasejc a opet o prirozenem vyberu...clovek si dela berlicky a pomocniky na vrub prirozeneho vyvoje..odcervovadla, leciva, vakcinace...ale otazka zni zda to jde na vrub zdravi populace... protoze se chova neobratne a snazi se zlomit podstatu prirozenosti... misto toho aby dal na instinkt... vychazel z principu nezasahovani...
v prirode by nakazena, indisponovana koza pozastavala za stadem a pak by ji sezral predator... tady se s ni piplame... jdem proti prirozene podstate... a to je chyba... osobne se domnivam... ze pokud je nejaky problem z hlediska nemoci at uz u lidi ci u zvirat... nejdulezitejsim cinitelem je vyziva a hygiena! pokud budu mit zvire podvyzivene a ve spatnych podminkach... a pokud se podivame do geneze znamych pandemickych onemocneni nejspise prijdeme na souvislost se spatnou vyzivou, psychickou pohodou a hygienou... proste urcite principy funguji... a jednim z nich je nastup prirozene rije a plemenitba... dalsi je velikost stada, ktere je podstatne pro udrzitelny vyvoj zdravych jedincu...

Čo najprirodzenejšie podmienky treba a keď to nie je možné tak sa pokúsiť to čo najviac "imitovať". Hneváme sa že akonáhle kozy ujdú do záhrady tak idú potvory po stromkoch, po ich najprirodzenejšej potrave ktorá ich aj chráni pred parazitmi. Mnohé nemajú možnosť pásť sa na vyšších rastlinách a divíme sa že často trpia začervenosťou.
Ja síce keby som zviera pri prvom probléme nechala osudu tak už by som ich asi nemala ale vo veľkých stádach ovcí je fakt najrozumnejšie nechávať len čo naodolnejšie najsilnejšie kusy. tiež to tak vnímam aj s vplyvom výživy a hygienou o.i.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vsem, akorat musim ztlouct zlab s prepazkama at je jakas dance ze kazda dozere aspon cast svoji davky. michat to budu s ovsem, mozna pridam otruby. chtelo by to neco po cem ovce pujdou, ale aby sezraly uplne vsechno a nebyly z nich becky.

To ste si mali radšej vybrať jednu ovcu ochočenú a skúšať na nej, lebo ak nie je veľká šanca že si zje každá celý svoj diel tak sa nedozvieme objektívny výsledok a na ten sme fakt zvedaví určite mnohí:).inak aj melónové semená zbierajte, majú podobný účinok ako tekvicové a tie by vám asi tak nechutili-pred podaním suchých zomelte v el.mlynku na kávu.

Na pokusy neni cas :) Ty prepazky by mohly pomoct, dostanou minimum ovsa, takze by to mely stihnout pozrat i jehnice. V podstate by to mohly szerat na tri hlty :).

Zacerveny jsou letosni jehnice a ty jsou absolutne neochoceny. To vzdycky trva nez se diky matkam otrkaj a osmelej. Vsak uvidim jak si vyziraj a kdyz si vyzirat nebudou, tak to bude dobre obektivni. A budu u kazdy konzumace az do konce.

Pokud křemelina ovcím neuškodí (asi ne, snad nepoškodí střevní sliznici ani u nich, když to jiným zvířatům nedělá), je asi lepší aspoň nějaká dávka než žádná. Odolnost parazitů nevzniká, takže jde jen o to, že třeba nevyhubíte všechny ve střevu. Nic nezkazíte, jen třeba nebude účinnost taková jako u větších dávek. Jsem zvědavá.

No prave to jsem tady nedavno psal, jestli jim to neuskodi, kdyz maj jiny traveni nez vsezravci nebo masozravci ci slepice ( vsezravci? ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No prave to jsem tady nedavno psal, jestli jim to neuskodi, kdyz maj jiny traveni nez vsezravci nebo masozravci ci slepice ( vsezravci? ).

Kamoška -MiskaLussy im dáva kremelinu dlhšiu dobu, kvalitným AN kozám, a má ich zdravé lesklé a nádherné takže by som sa nebála.

MiskaLussy to me neco rika? Prave me prisla smska ze uz to mam asi v uschovne, doprava stala 44kc :) Takze uz dneska mozna dostanou!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
MiskaLussy to me neco rika? Prave me prisla smska ze uz to mam asi v uschovne, doprava stala 44kc :) Takze uz dneska mozna dostanou!

Super tak nech sa zadarí:).

Dotaz - ivermectinovy odcervovaky? jak dlouho podavat pred planovanym pripoustenim? V letaku se pise o brezosti atd, ale nic o poceti.

Môj vet vravel že ho dáva ovciam tak cca 5-6 týž. pred pôrodmi. v dobe okolo pripustenia a na zač. brezosti by som asi nedávala žiadne odčervováky, pre istotu, ale to je len môj názor.

No...jednu jsem odcervil a soupnul k beranoj, tak snad se nenarodi dvouhlavy jehne

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nebo jinak, ala vinek, doporucujete vsem v CR chovat jen valasky a budeme bez breberek a hnilob?

Jediné co každému doporučuji je to, aby se nezapomínali učit od přírody. Taky valašky nechovám, ale taky si nestěžuji. A taky se neptám, jak rozeznat berana od ovce Chudery zvířata!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vsem, akorat musim ztlouct zlab s prepazkama at je jakas dance ze kazda dozere aspon cast svoji davky. michat to budu s ovsem, mozna pridam otruby. chtelo by to neco po cem ovce pujdou, ale aby sezraly uplne vsechno a nebyly z nich becky.

Nečetla jsem celý, protože je toho tady už mraky, ale k tomuhle mě napadá:
aby se to sypké na něco navázalo, chtělo by to něco vlhkého, ale zas taby to taky zůstalo sypké a nebyla to kaše. Zkuste řepné řízky smíchané se šrotem nebo celým ovsem. Mělo by se to do nic dobře navázat a celkově to nebude drahé mě to baštili dobře - dávám to koním, dávala jsem i březulím.

Zdravím, mám ovce teprve dva roky a zkušeností coby se za nehet vešlo. Teď se chystám poprvé na koprologii. Jinak preventivně odčervuju 2x ročně (vystřídali jsme zatím biomec, ivomec a letos na jaře panacur). Tasemnice se nám už na jaře po odčervení v bobcích objevila. Teď zatím žádné viditelné články. Ale ovce jsou pár dní takové pohublejší, pak pár dní zas jak před porodem a bobky takové řidší a slepenější (o velikosti max 1 kobližek poníka). Přičítám to ale spíš spadaným a požraným jablkům. protože jinak jsou ovce dost bujné (asi už se těší na berana , letos je poprvé oddělen).
Odčervení jsme měli s veterinářem naplánované za cca14 až budou výsledky z koprovky.
Po přečtení příspěvků jsem se také nechala zlákat a objednala křemelinu. Jsem docela zvědavá jak bude fungovat.
Chtěla bych zkusit i ta dýňová (v mém případě cuketová) semínka a chtěla jsem se zeptat, zda nemáte zkušenost se zkrmováním celých (nakrájených) cuket. Případně alespoň váš názor. A někde jsem tu zahlédla i letmou zmínku o česneku. Tak jestli s ním někdo nemáte taky zkušenost kolik a jak často jim ho dávat. Bojím se aby jim to spíš neuškodilo. Experimentům se nebráním ale střílet úplně naslepo se mi taky nechce. Ale proč nevyužít dary ze zahrady když jich máme přebytek a mohou prospět.

friska napsal(a):
Zdravím, mám ovce teprve dva roky a zkušeností coby se za nehet vešlo. Teď se chystám poprvé na koprologii. Jinak preventivně odčervuju 2x ročně (vystřídali jsme zatím biomec, ivomec a letos na jaře panacur). Tasemnice se nám už na jaře po odčervení v bobcích objevila. Teď zatím žádné viditelné články. Ale ovce jsou pár dní takové pohublejší, pak pár dní zas jak před porodem a bobky takové řidší a slepenější (o velikosti max 1 kobližek poníka). Přičítám to ale spíš spadaným a požraným jablkům. protože jinak jsou ovce dost bujné (asi už se těší na berana , letos je poprvé oddělen).
Odčervení jsme měli s veterinářem naplánované za cca14 až budou výsledky z koprovky.
Po přečtení příspěvků jsem se také nechala zlákat a objednala křemelinu. Jsem docela zvědavá jak bude fungovat.
Chtěla bych zkusit i ta dýňová (v mém případě cuketová) semínka a chtěla jsem se zeptat, zda nemáte zkušenost se zkrmováním celých (nakrájených) cuket. Případně alespoň váš názor. A někde jsem tu zahlédla i letmou zmínku o česneku. Tak jestli s ním někdo nemáte taky zkušenost kolik a jak často jim ho dávat. Bojím se aby jim to spíš neuškodilo. Experimentům se nebráním ale střílet úplně naslepo se mi taky nechce. Ale proč nevyužít dary ze zahrady když jich máme přebytek a mohou prospět.

Biomec a ivomec má tú istú účinnú látku a nefunguje na pásomnicu. Keby aj mali pásomnice tak v bobkoch sa v rozbore nemusia vyskytnúť, najlepšie sledovať trus, čo sa týka pásomnice. Neviem ako je to s účinnosťou cuketových semien ale mali by okrem tekvicových fungovať aj melónové. Najviac by tej účinnej látky mali mať semená z tej obrovskej oranžovej tekvice. Cukety by som sa nebála, len nie velké množstvo naraz a navykať postupne. Cesnak, niektoré kozy uchmatnú aj celú hlávku cesnaku a iná ani strúčik. Skúste im z ruky ponúknuť, snažte sa ho nenarezať lebo mám dojem že keď je narezaný láka ich menej. ja dávam pokrájané dva stúčky ráno a dva strúčky večer na kozu dva dni v týždni, vtedy súčasne dávam aj byliny a koreniny s protiparaz. účinkom. nemám nejaké presné info o dávke censnaku, u niektorých zvierat dlhodobé väčšie množstvá spôsobujú anémiu ale moje v týchto dávkach nikdy nemali problém a niektorá si vzala aj 5 strúčikov naraz občas. s tými tekv. semenami, najlepšie ráno, dala by som množstvo odporúčané u ľudí vyššie z tej knihy a malo by nasledovať nejaké prírodné laxatívum. Dala by som radšej bezšupkové semená pošrotované na mlynku na mak elektickom a pod.

Cuketu dávám, některé ji žerou s chutí, některé nechtějí vůbec. To samé meloun, některá koza ho nechce, vyhýbá se všemu lilkovitému, i dýním, jiná je má ráda. Nechávám to na nich a krmím vším, co se urodí na zahradě, co dostanu od sousedů nebo zelináře.

My jsme teď křemelinu vyzkoušeli na vši - dcerka přivezla z tábora (o:. a docela dobré (o: - vetřeli jsme si to do vlasů, nechali "overnigt" a pak se z nás sypaly mrtvé vši - bylo tedy nějaké malé procento přeživších, ale ty vypadaly povětšinou ve špatné kondici (o: - zůstaly jen vajíčka - musí se to opakovat, ale kdyby to tak působilo i na tasemnici, tak dobrý (o:
My jinak jsme měli spoustu článků u ovcí i koz na jaře, pak jsme dali dospělým křemelinu a mladým Aldifal (nechtěly nám mladý jíst příkrm), a doteď jsme žádné další články neviděli.. Tak asi tasemnice uschly nebo co (o:.

Budu muset koupit otruby a sparit. Jen tak do ovsa to moc prasi, prasi to i s nasrotovanym ovsem. Jeste aby z toho dostaly silikooozu... Z plic jim to uz pak asi jen tak nevyjde ven. Dal jsem zatim jen dvema kouskum, ktery pujdou nejspis pod kudlu ale vznasi se nad nima otaznik do dalsiho chovu.

Navlhčite trochu ten ovos, len tak málinko aby sa na to kremelina nalepila.

To jsem zkusil, ale jen nacakat a promichat, dneska pohledam rozprasovac.

Tady jsou fotky jak vypada kremelinka s ovsem, namoceny. A novy krmitko hlavne pro tenhle ucel. Je to nizky, pri davkovani si to pretahnu ven z ohrady pod ohradnikem a pak zase soupnu tesne za ohradnik aby po tom neslapaly.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady jsou fotky jak vypada kremelinka s ovsem, namoceny. A novy krmitko hlavne pro tenhle ucel. Je to nizky, pri davkovani si to pretahnu ven z ohrady pod ohradnikem a pak zase soupnu tesne za ohradnik aby po tom neslapaly.

To vypadá jako prostřený stoleček pro trpaslíky . A Vy teda budete dělat Sněhurku.

Jasna vec, ale jen mesic :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady jsou fotky jak vypada kremelinka s ovsem, namoceny. A novy krmitko hlavne pro tenhle ucel. Je to nizky, pri davkovani si to pretahnu ven z ohrady pod ohradnikem a pak zase soupnu tesne za ohradnik aby po tom neslapaly.

Krása :D aj sa darí zadržať ich aby silnejšie nedohnali od toho susedy? :)

Inak pre nemliečne ovce by sa dal použiť aj mebendazol, ten je vo Vermoxe ktorý je na odčervenie ľudí a v konskom Antiverme http://www.equichannel.cz/data/files/antiverm-gran-3465.doc
a Telmine. Info viac o mebendazole v prípravku pre ovce https://myhealthbox.eu/cs/l%C3%A9k/ovitelmin/813206 čo sa týka OL na mäso, píšu neporážať skôr ako dva týždne po podaní.

Jasne ze je silnejsi odezenou, ovce jsou takovy kravy ze to svet nevidel :) kazda svoji davku ale vrhnou se na jednu, pak nektery ztratej zajem a jdou pryc, takze nejsilnejsi pozere dve az tri davky...no na prd. to by musely bejt rozdeleny podle vahy. a kremelina dost ubejva, davam velkou lzici co pobere, je to lehkej prasek takze to je mnozstvi asi jako dve lzice do roviny. a musel jsem pridat na jadru na dve hrste na kus a lzici kremeliny.

Pastnem sem staršiu dosť zaujímavú ifauňácku debatu o vlasovke a vecí súvisiacich ktoré stoja za to aby nezapadli, najmä bodlinkine reakcie
https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/diskuse/detail/2957533/vlasovka-slezova#a2960950.

Fajn atlas parazitov, vždy je tam uvedené hostiteľ, medzihostiteľ, prepatentná doba(čas od vstupu parazita do zvieraťa až po dobu keď začne produkovať vajíčka), lokalizácia, klinické príznaky, diagnostika čo sa nájde v truse a akou métodou (je tam uvedená aj liečba ale len nedostatočne)

http://kaf.zf.jcu.cz/upload/roman/Obrazovy%20atlas%20parazitu.pdf.

Pokus s kremelinou balim. kdyz jsou venku, nejde to davkovat. takze zbytek dostavaj psi do zradla.

Umiestnenia najbežnejších parazitov kozy.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Velmi zajímavý článek :)
http://www.equichannel.cz/jiny-pohled-na-odcerveni-trus-neni-jen-odpad-a-brouci-v-nem-jen-kuriozita-1475865425.

Tak mne napadlo, že musím pogooglit, jestli nemůže mít nakonec blbý vliv na ty brouky i křemelina - taky proleze tím zvířetem a bude v trusu... A to co způsobue parazitům, by mohla způsobit i larvičkám, ne? Kdybyste k tomu někdo něco našel, napište to, prosím.

Ještě si říkám, že jako jsou některé biopesticidy tvořené vlastně vajíčky predátorských hmyzů (třeba berušek), tak by to chtělo vyvinout něco, co by obsahovalo základní směs koprofilních organismů a člověk, co má pastviny na místě bývalých intenzivně obhospodařovaných polí apod. by si to mohl rozprášit po pastvině a vytvořit si svoje společenstvo likvidátorů bobků (o:. To by mohl být dobrý podnikatelský záměr, ne? Ale možná jsou berušky odolnější a s jinými organismy takové čachry provádět nelze...No zatím aspoň budu sbírat chrobáky (o:.

Clovek by nemel zasahovat, zaseju berusky, tak zase znicim neco dalsiho v prirode. Kremelina bych rez ze bude pro larvy "velka".

peťak napsal(a):
Ještě si říkám, že jako jsou některé biopesticidy tvořené vlastně vajíčky predátorských hmyzů (třeba berušek), tak by to chtělo vyvinout něco, co by obsahovalo základní směs koprofilních organismů a člověk, co má pastviny na místě bývalých intenzivně obhospodařovaných polí apod. by si to mohl rozprášit po pastvině a vytvořit si svoje společenstvo likvidátorů bobků (o:. To by mohl být dobrý podnikatelský záměr, ne? Ale možná jsou berušky odolnější a s jinými organismy takové čachry provádět nelze...No zatím aspoň budu sbírat chrobáky (o:.

Táto huba (Duddingtonia flagrans) napríklad. robili sa aj pokusy v stádach a ak to dobre chápem, huba neporušene prejde trávením a spóry začnú klíčiť až v čerstvom bobku, kde nejakým spôsobom likvidujú larvy skôr než "vycestujú" z trusu na pastvinu. Viac v článku nižšie Rezistentní paraziti: „Dravá" houba by mohla pomoct" http://www.equichannel.cz/konske-novinky-paraziti-a-jejich-rezistence-stredobodem-vyzkumu. Ale nemám šajnu nakoľko selektívne pôsobí.

ustulina napsal(a):
Velmi zajímavý článek :)
http://www.equichannel.cz/jiny-pohled-na-odcerveni-trus-neni-jen-odpad-a-brouci-v-nem-jen-kuriozita-1475865425.

Super článok ( a dobré vedieť o tom moxiodectine (Cydectin) že je voči nim skoro neškodný).

Napadlo mě, ale nevím, jestli to není blbost, že když křemelina má své účinky na parazity díky ostrým miniaturním hranám, jestli nemůže podobně působit i kopřiva. Má křemičitá vlákny, která se lámou a jejich hrany jsou ostré. To je to, co nás pálí při pošlehání kopřivou. Kdyby se nějak podařilo krmit čerstvými kopřivami, možná by to mělo podobné účinky. Některíé mé kozy se na čerstvých kopřivách pasou, ale jiné si je čuchnou a jdou dál. Nevím, jestli sušená kopřiva má ta vlákna také tak účinná nebo co se s nimi sušením děje a nemám teď čas se tím víc zabývat. Máte k tomu někdo nějakou připomínku, názor, nápad?

Ja sa spolieham na to že "vedia" prečo ju nejedia čerstvú alebo len vršky, alebo len keď je už slabá-málo pŕhlivá. To prhlenie spôsobuje kyselina mravčia, vraj.

moonika napsal(a):
Ja sa spolieham na to že "vedia" prečo ju nejedia čerstvú alebo len vršky, alebo len keď je už slabá-málo pŕhlivá. To prhlenie spôsobuje kyselina mravčia, vraj.

Já se taky spoléhám na to, že to vědí , jen to byl takový okamžitý nápad kolem křemeliny. Ale nevěděla jsem to o kyselině mravenčí. Takže nejspíš zlomená křemíková vlákna způsobí ránu a kyselina ji podráždí, žejo?
Dobrovolně kozy nebudou žrát ani chemické prostředky proti parazitům. Myslela jsem to jako akci pro případ, že by byl potřeba nějaký zásah. A vůbec netuším, jestli by to nějak pomohlo.

Jenom takový dodateček - když už se kopřivou oprlím-oprhlím tak se nikdy neškrábu proti srsti, vždy po srsti, nebo vůbec, rychleji to přejde
Jinak drůbež, prasata atd, když žerou čerstvou nařezanou kopřivu, tak vždy o poznání líp prospívají a žerou. Ty žahavé vlákna možná trošku víc dráždí sliznice aby lépe fungovaly.
A něco z wikipedie -
"Dříve se mělo za to, že tyto žahavé chlupy obsahují kyselinu mravenčí, poslední výzkumy ale ukazují, že je to směs tří chemikálií – histaminu na podráždění kůže, acetylcholinu na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek.
Listy obsahují množství chlorofylu (až 1 %), asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy, acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5 %) a serotonin (asi 0,02 %), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů. "

Tak že je to rostlinka proti smrti

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se taky spoléhám na to, že to vědí , jen to byl takový okamžitý nápad kolem křemeliny. Ale nevěděla jsem to o kyselině mravenčí. Takže nejspíš zlomená křemíková vlákna způsobí ránu a kyselina ji podráždí, žejo?
Dobrovolně kozy nebudou žrát ani chemické prostředky proti parazitům. Myslela jsem to jako akci pro případ, že by byl potřeba nějaký zásah. A vůbec netuším, jestli by to nějak pomohlo.

Jj tie zlomené "chĺpky" obsahujú tú kyselinu. Ono možno sa tie chlpky už bachore nejako "rozpustia", nemyslím že by bol podobný efekt ako u kremeliny, ale nemám ani kremelinu nijak extra naštudovanú tak len tipujem:)
Ja som už trochu strachopud . ˇžihľavy dávam kvantum a bez problémov ale raz jej mali fakt veľa, bola mladá krásna, ovädnutá ale občas čosi ešte zapichalo, kozy šli po nej ako po lucerke, ale vtedy mi práve tá moja nešťastná peggy ochorela, čo som kdesi spomínala s tým nafúknutým črevom a divným žlčníkom, ktorý keď som slovami opísala vetovi tak vravel že ten žlčník taký mohol byť z nejakých podráždení, doteraz neviem či to malo spojitosť lebo ostatným nič nebolo. ale Peggy bola najväčšia koza s najväčším apetítom tak kto vie...

profesor1 napsal(a):
Jenom takový dodateček - když už se kopřivou oprlím-oprhlím tak se nikdy neškrábu proti srsti, vždy po srsti, nebo vůbec, rychleji to přejde
Jinak drůbež, prasata atd, když žerou čerstvou nařezanou kopřivu, tak vždy o poznání líp prospívají a žerou. Ty žahavé vlákna možná trošku víc dráždí sliznice aby lépe fungovaly.
A něco z wikipedie -
"Dříve se mělo za to, že tyto žahavé chlupy obsahují kyselinu mravenčí, poslední výzkumy ale ukazují, že je to směs tří chemikálií – histaminu na podráždění kůže, acetylcholinu na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek.
Listy obsahují množství chlorofylu (až 1 %), asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy, acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5 %) a serotonin (asi 0,02 %), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů. "

Tak že je to rostlinka proti smrti

Fíha to je zaujímavé, s tým histamínom a spol. musím to "poštudovať" aj na iných stránkach.

Skvělé.
U prasat a drůbeže je použití osvědčené, rostou dobře a jsou zdravé.
Jestli na to nezapomenu do jara, zkusila bych jim udělat takovou kůru z rozsekaných kopřiv s něčím, co jim bude chutnat, třeba s otrubami. A že bych si dala trochu s nimi? Může mi to leda prospět.

Anglická wikipedia to zlučuje, uvádza obsah aj histamínu a spol aj kys.mravčej
The leaves and stems are very hairy with nonstinging hairs, and in most subspecies, also bear many stinging hairs (trichomes), whose tips come off when touched, transforming the hair into a needle that can inject several chemicals: acetylcholine, histamine,5-HT (serotonin), moroidin, [3] leukotrienes, [3] and possibly formic acid.[4][5].

moonika napsal(a):
Anglická wikipedia to zlučuje, uvádza obsah aj histamínu a spol aj kys.mravčej
The leaves and stems are very hairy with nonstinging hairs, and in most subspecies, also bear many stinging hairs (trichomes), whose tips come off when touched, transforming the hair into a needle that can inject several chemicals: acetylcholine, histamine,5-HT (serotonin), moroidin, [3] leukotrienes, [3] and possibly formic acid.[4][5].

Radšej preskočme sem https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/nemodforum/r/detail/1283721/koprivy aby tu nezapadli info o odčervení:).

Https://www.youtube.com/watch?v=xEDGkxmEYjA&feature=youtu.be
25:55 "larvy sa (pri pôrodoch, laktácii, predlžujúcich sa dňoch).z hypobiózy "prebúdzajú" keď sú zlikvidované dospelce napr. po odčervení, to je dôvod starších odporúčaní odčerviť u benzimidazolov druhý x po dvoch týždňoch"
Starý Bača tu už dlho nepíše ale verím že sa nenahnevá keď tu budem citovať jeho reakciu na video, ktorá stojí za to aby si ju prečítalí mnohí:
tak jak jsem vždy psal na Ifauně.cz, tady potvrzuješ jen moje slova, klíčem k ovládání populací červů v chovu ovcí, ale zvlášte koz, JE MAXIMÁLNĚ OMEZIT POČET VAJÍČEK NAKLADENÝCH NA PASTVINĚ jestliže si chceš uchránit nastávající ročník kůzlat, jehňat pokud možno bez červů, je nejdůležitější odčervení v celém chovatelském roce to co se dělá cca týden před porody, to ale se dá dělat pouze u chovatelů na stádech ovcí a koz kteří vědí co je to management stáda a jsou schopni stádo připustit na první říji 80% samic, to je pro celoroční řízení stáda ten nejzákladnější požadavek jsou jen dva způsoby přežití parazitů do jara a to vně a uvnitř zvířete, je vědecky dokázáno že jen 5% červů v podobě infekční larvy L3 do příští sezony přežije ve vnějším prostředí. ve svrchní vrstvě půdy, listí, rostlinném substrátu zavrtaná max do 1 cm 95% přežívá v ovci koze jako hypobiosis /spící/ zavrtaný ve slezu a začátku tenkého střeva, to neplatí pro všechny červy, ale platí to pro ty nejvíc patogenní nebezpečný pro ovce a kozy plus motolice v játrech a žlučovodech, ta není, ale spící tato spící stádia poznají ten pravý okamžik kdy do hypobiosis stavu jít, platí to jak před zimním období tak i v letním období - červ pozná že je v létě sucho, kdy by nemely vajíčka a následné larvy L1 až L3 vhodné podmínky pro přežití - sucho a UV záření- sluneční paprsky a proto jde spát tím že červi úplně spolehlivě poznají nastávající porod a blížící se jaro a tím pádem vhodné podmínky pro rozmnožování začnou se pářit a vylučovat vajíčka v milionech a milionech do vnějšího prostředí - třeba vlasovka slezová / Heamonchus concortus/ jako největší zabiják ovcí, ale hlavně koz jich jedna samička naklade až 10000 za den a jedna koza jich ve slezu má třeba tisíce a jedna samička je za den schopna vypít 0,05 ml krve - to je - 1000 červů´= 50ml krve denně ! u dělejte si pokus natáhněte si 50ml vody do inj. stříkačky a nalejte ji na stůl ať vidíte tu louži- už víte proč vám chcípají kozičky?! 500 červů vlasovky slezové má stejný účinnek jako 5000 červů rodu Ostertagia a 10 000 červů Cooperia, tyto druhy červů mohou naklást pouze do 200 vajíček denně, jasně vidíte ten rozdíl odčervení před bahněním má zásadní význam pro úspěšný boj s parazity v průběhu celého chovatelského roku, červi snášejí nejvíc vajíček cca 2 týdny před bahněním a 8 týdnů po bahnění na vrcholu laktace - po tuto dobu má samice sníženou schopnost odolávat parazitální infekci, je jedno bahníte-li v zimě či na jaře, tento jev se vyskytuje kdykoliv v průběhu roku, nárůst počtu vajíček je prostě ohromující je to způsobeno březostí a laktací - hormonálními změnami a extrémním metabolizmem ovce kozy kdy jsou spící stádia červů stimulována k dospění a kladení vajíček proto to odčervení cca 10 -7 dní před porody stáda, jde lépe zabít aktivní červy než spící zavrtané do slezu, a to přípravkem který působí na hypobiosis stadia, na jaře nejlépe přípravek na bazi moxidectinu jistě hodně chovatelů zvláště těch zvířátkomilovných bude namítat, aby se kozičce ovečce něco nestalo, ne nebojte se nestaane, odčervováky jsou přísně testovány před uvedením na trh a jeden z testů je předávkování v testech jsou podávány dávky v desetinásobcích doporučené dávky a nic se nestalo, jen bylo pozorováno zvýšené slinění zdravá zvířátka vám přeje Starý bača.

moonika napsal(a):
Https://www.youtube.com/watch?v=xEDGkxmEYjA&feature=youtu.be
25:55 "larvy sa (pri pôrodoch, laktácii, predlžujúcich sa dňoch).z hypobiózy "prebúdzajú" keď sú zlikvidované dospelce napr. po odčervení, to je dôvod starších odporúčaní odčerviť u benzimidazolov druhý x po dvoch týždňoch"
Starý Bača tu už dlho nepíše ale verím že sa nenahnevá keď tu budem citovať jeho reakciu na video, ktorá stojí za to aby si ju prečítalí mnohí:
tak jak jsem vždy psal na Ifauně.cz, tady potvrzuješ jen moje slova, klíčem k ovládání populací červů v chovu ovcí, ale zvlášte koz, JE MAXIMÁLNĚ OMEZIT POČET VAJÍČEK NAKLADENÝCH NA PASTVINĚ jestliže si chceš uchránit nastávající ročník kůzlat, jehňat pokud možno bez červů, je nejdůležitější odčervení v celém chovatelském roce to co se dělá cca týden před porody, to ale se dá dělat pouze u chovatelů na stádech ovcí a koz kteří vědí co je to management stáda a jsou schopni stádo připustit na první říji 80% samic, to je pro celoroční řízení stáda ten nejzákladnější požadavek jsou jen dva způsoby přežití parazitů do jara a to vně a uvnitř zvířete, je vědecky dokázáno že jen 5% červů v podobě infekční larvy L3 do příští sezony přežije ve vnějším prostředí. ve svrchní vrstvě půdy, listí, rostlinném substrátu zavrtaná max do 1 cm 95% přežívá v ovci koze jako hypobiosis /spící/ zavrtaný ve slezu a začátku tenkého střeva, to neplatí pro všechny červy, ale platí to pro ty nejvíc patogenní nebezpečný pro ovce a kozy plus motolice v játrech a žlučovodech, ta není, ale spící tato spící stádia poznají ten pravý okamžik kdy do hypobiosis stavu jít, platí to jak před zimním období tak i v letním období - červ pozná že je v létě sucho, kdy by nemely vajíčka a následné larvy L1 až L3 vhodné podmínky pro přežití - sucho a UV záření- sluneční paprsky a proto jde spát tím že červi úplně spolehlivě poznají nastávající porod a blížící se jaro a tím pádem vhodné podmínky pro rozmnožování začnou se pářit a vylučovat vajíčka v milionech a milionech do vnějšího prostředí - třeba vlasovka slezová / Heamonchus concortus/ jako největší zabiják ovcí, ale hlavně koz jich jedna samička naklade až 10000 za den a jedna koza jich ve slezu má třeba tisíce a jedna samička je za den schopna vypít 0,05 ml krve - to je - 1000 červů´= 50ml krve denně ! u dělejte si pokus natáhněte si 50ml vody do inj. stříkačky a nalejte ji na stůl ať vidíte tu louži- už víte proč vám chcípají kozičky?! 500 červů vlasovky slezové má stejný účinnek jako 5000 červů rodu Ostertagia a 10 000 červů Cooperia, tyto druhy červů mohou naklást pouze do 200 vajíček denně, jasně vidíte ten rozdíl odčervení před bahněním má zásadní význam pro úspěšný boj s parazity v průběhu celého chovatelského roku, červi snášejí nejvíc vajíček cca 2 týdny před bahněním a 8 týdnů po bahnění na vrcholu laktace - po tuto dobu má samice sníženou schopnost odolávat parazitální infekci, je jedno bahníte-li v zimě či na jaře, tento jev se vyskytuje kdykoliv v průběhu roku, nárůst počtu vajíček je prostě ohromující je to způsobeno březostí a laktací - hormonálními změnami a extrémním metabolizmem ovce kozy kdy jsou spící stádia červů stimulována k dospění a kladení vajíček proto to odčervení cca 10 -7 dní před porody stáda, jde lépe zabít aktivní červy než spící zavrtané do slezu, a to přípravkem který působí na hypobiosis stadia, na jaře nejlépe přípravek na bazi moxidectinu jistě hodně chovatelů zvláště těch zvířátkomilovných bude namítat, aby se kozičce ovečce něco nestalo, ne nebojte se nestaane, odčervováky jsou přísně testovány před uvedením na trh a jeden z testů je předávkování v testech jsou podávány dávky v desetinásobcích doporučené dávky a nic se nestalo, jen bylo pozorováno zvýšené slinění zdravá zvířátka vám přeje Starý bača.

Dobrý den Moniko, řád bych se Vás zeptal na pár detailu.

1. - odčervujete svoje ovce - kozy 10-7 dní před porody (můžete uvést jakým přípravkem) a pak dva měsíce po porodu (stejným nebo jiným přípravkem) ve vrcholu laktace jak doporučoval Starý bača jehož starší příspěvek citujete?

2. Jaké přípravky působí na hypobiosis stadia, a jaké na bázi moxidectinu ?

3. Můžete prosím uvést Váš odčervovací plán během chovatelského roku?

Předem děkuji za odpovědi-rady a přeji hodně štěstí, Lukáš.

Moje ovce jsou v zimě ve stodole. Ja jaře v květnu před vyhnáním na pastvu odčervuji Albexem a před ustájením v prosinci (zpravidla v druhé polovině březosti) taky Albexem.

Nevím zda to je ideální, předem děkuji za postřehy, Lukáš.

lukasce napsal(a):
Dobrý den Moniko, řád bych se Vás zeptal na pár detailu.

1. - odčervujete svoje ovce - kozy 10-7 dní před porody (můžete uvést jakým přípravkem) a pak dva měsíce po porodu (stejným nebo jiným přípravkem) ve vrcholu laktace jak doporučoval Starý bača jehož starší příspěvek citujete?

2. Jaké přípravky působí na hypobiosis stadia, a jaké na bázi moxidectinu ?

3. Můžete prosím uvést Váš odčervovací plán během chovatelského roku?

Předem děkuji za odpovědi-rady a přeji hodně štěstí, Lukáš.

1-odčervujem pár dní pred alebo po pôrode, ale nie všetky, najmä prvničky. Alebo po odstave keď vidím že s tým niektorá bojuje. Odčervováky u danej kozy vždy striedam Sledujem kozy, kondíciu, sliznice, srsť, nádoj, bobky

2-v tej uvedenej metodike uvádzajú odborníci že momentálne najúčinnejší larvicidný účinok má moxiodectin(Cydectin) ale myslím že aj fenbendazol a albendazol by mohol fungovať na larvy v hypobioze ale asi vo vyššej dávke. Neviem o tom nič nájsť, v príbaloch to neuvádzajú, resp. len u jedného parazita to zdá sa testovali. Ale tým že moxiodectin sa tu nepoužíval tak určite zatiaľ nehrozí rezistencia ako u albendazolu a fenbendazolu

3-nie som prípad na inšpiráciu:)riešim najmä prírodnú reguláciu parazitov bylinami a pod. Máme len 8kôz, kosíme im na miestach kde sa nepasie, takže sa nemusíme trápiť managementom pastviny a pod., čo je u oviec dosť zásadné.
Ale výborné info k tomu nájdete tu http://metodiky.agrobiologie.cz/PDF/KZR/EFEKTIVNI-SYSTEM-PREVENCE-PARAZITOZ-V-CHOVU-OVCI.pdf aspoň od strany 22.

lukasce napsal(a):
Moje ovce jsou v zimě ve stodole. Ja jaře v květnu před vyhnáním na pastvu odčervuji Albexem a před ustájením v prosinci (zpravidla v druhé polovině březosti) taky Albexem.

Nevím zda to je ideální, předem děkuji za postřehy, Lukáš.

Ak budete dávať len albex, vypestujete si albendazol-rezistentné parazity, treba obmieňať, účinnú látku napr. fenbendazol, ivermectin albendazol, moxiodectin praziquantel(u tas.) a pod. podľa toho s akými parazitmi bojujete.

Zaujímavé info, kto nerozumiete použite prekladač Google
http://www.wormboss.com.au/news/articles/drench-resistance/drench-rotation-does-little-to-combat-drench-resistance.php píšu tam o.i že najúčinnejšie spomalenie rozvoja rezistencie je používaním kombinácii účinných látok (rôznych skupín látok). (ale začať takou kombináciou z ktorej všetky účinné látky sú účinné, myslím tak že ak máte rezist. na ivermectin tak ho v tej kombinácii nepoužijete a možno je ideálne keď sa použije aj iná skupina, teda nie makr. laktóny).

Tabulka rozvoja rezistencie pri solo, dvojkombinácii a trojkombinácii. horizontálne sú roky, vertikálne rezistencia(perc.).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A na porovnanie.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Čo ma zaujalo o eprinomectine... doba "zdržania " eprinomectinu v organizme kozy, zistili že bola aj 3x nižšia u kôz laktujúcich...to píšu o pour on aplikovanom (ale mohlo by to byť asi podobné aj u podkožnej, u makr. laktónov celkovo...)
Kúsok som vám hodila do Prekladača a štipku upravila:
prekladač:Stredná doba zdržania, ktorá integruje všetky kroky, ktorými sa riadi osud liečiva v organizme (absorpcia, distribúcia, eliminácia), bol 3 krát nižšia u dojčiacich kôz (2,67 dní) než u nelaktujících (9,42 dní, Alvinerie et al.1999b). Hoci pôvod tejto nízkej systémovej dostupnosti u laktujúcich zvierat zostáva nejasný, najpravdepodobnejším vysvetlením je, že liek sa ľahšie uvoľnuje z tuku dojčiacich zvierat a je teda oveľa rýchlejšie eliminovaný. V súčasnej dobe sa uznáva, že vysoká afinita makrocyklických laktónov pre tukové tkanivo uľahčuje ich ukladanie v týchto tkanivách, ktoré potom môže slúžiť ako rezervoár, ktorý prispieva k dlhšiemu zotrvaniu týchto liekov v tele (Lanusse et al"
https://www.researchgate.net/publication/11981658_Eprinomectin_in_dairy_goats_Dose_influence_on_plasma_levels_and_excretion_in_milk

u kôz je metabolizmus makr. laktónov iný ako u ovcí a dobytka. A podľa toho čo tu píšu to vyzerá že u chudých laktujúcich kôz je asi účinok makr. laktónov oveľa kratší...(?).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobry den,
mohu poprosit o radu cim odcervit burske kozy 2mesice pred porodem? V lednu dostaly Ivermectin, ale kdyz uz ted rasi nova trava a maji pristup na pastvu, rada bych je opet odcervila.
V poslednim rozboru trusu v rijnu mely eimeria + a vajicka GYN +, ostatni NEG
Dekuji,.

V brezosti môžete dať napr. fenbendazol(Helmigal, Panacur) Len sa mi to zdá skoro pred pôrodom, aj s ohľadom na výsledky, ja by som odčervila bližšie k pôrodu, pokiaľ by sliznice srsť atď už skôr nenaznačovali že s tým bojujú.

Jestli by nebylo lepší nejdříve si nechat udělat rozbor trusu a pak v případě potřeby odčervit na jeho základě. Zdá se mi, že pokud budete zbytečně naslpo preventivně takto často odčervovat ( i když jste na podzim měla kozy praktick "čisté"), můžete si jen "vychovat" rezistentní červy...

No, to som prehliadla že tie výsledky sú ešte z októbra, takže pre nás nič nehovoriace lebo na jar sa všetko mení. Ja by som sledovala sliznice, stav kôz a odčervila len tesnejšie pred pôrodom ak by to zvieratá potrebovali(rozbory alebo ak by to na nich bolo vidieť-sliznice, a pod.).

Jeden křížek je stav velmi mírný, který je lepší nechat, případně opakovat několikrát rozbor, abyste měli jistotu, že je to tak slabé. Odčervovat při jednom křížku je větší zátěž pro zvíře vlivem léčiva, než ho nechat tak.

Dekuji za radu. Necham udelat za tyden znovu rozbor, protoze ted jsou na pastve zatim jen chvilku, a pote zkusim Panacur. Kontrolou sliznic mate na mysli famacha?

Jeste, pockat na odcerveni blize k dobe porodu souvisi s jejich vetsi nachylnosti na zacerveni v dobe porodu, jak se zde psalo v nejakem clanku?

Okolo pôrodu je najviac oslabená imunita, parazity sa vtedy vedia namnožiť, môže to zobudiť aj štádia zavŕtané v sleze. Zvyčajne je to obdobie pôrodov spojené aj s prechodom na pastvu takže jedno s druhým. Ale vy rodíte neskôr a na pastve už sú, sledovala by som sliznice a ich stav a pokiaľ by boli ok, odčervila by som až tesnejšie pred pôrodom nejakými benzimidazolmi.

Http://www.wormx.info/ssss "Stop selecting Sissy Sheep!"
O selekcii na odolnosť voči parazitom (u oviec) -na schopnosť, aby sa zabránilo napadnutiu červami a schopnosť odolávať účinkom "infekcie" červami. Píšu tam že dedivosť je až 25- 30perc.

Jak dlouho po úspěšném odčervení by mělo být znatelné zlepšení - sliznice atd.? Odčervili jsme kozy s vajíčky GIN na vykřičníky Aldifalem a teď jsem v jedné diskusi četla, že nebere vlasovku, tak mám starost. Na kontrolní koprologii mi to po týdnu přijde ještě moc brzy, ne?
Zdá se nám, že sliznice se trochu lepší, ale jistí si nejsme, jak na ně koukáme každý den.. Určitě to není závratné zlepšení... Stejně tak s kondicí koz - jak je člověk má před očima pořád, tak nějaké postupné změny nevidí...

To nie je pravda že by na vlasovku nefungoval. Ak niekomu nefungoval, bolo to buď nedostatočnou dávkou alebo že už mali zvieratá s parazitmi rezistentnými voči nemu. *U našich kôz aldifal na vlasovku krásne zabral. Akú dávku ste dávali? Pokiaľ by ste dali železo, sliznice sa vyfarbia oveľa skôr ako keď ste len odčervili. Rozbor môžete kľudne urobiť ten týždeň čo príde.

moonika napsal(a):
Tabulka rozvoja rezistencie pri solo, dvojkombinácii a trojkombinácii. horizontálne sú roky, vertikálne rezistencia(perc.).

Ešte som chcela doplniť čo radia na stránke American Consortium for Small Ruminant Parasite Control ( http://www.wormx.info ) že ak sa kombinujú odčervováky nemajú sa miešať dohromady.. Môžu sa vraj podávať jeden za druhým ale nie zmiešané.(aj keď u nás sú bežne dostupné dvojkombinácie takže neviem).

Ešte pre zaujímavosť vplyv spôsobu podania moxidectinu na účinnosť voči GIN.

Orálne, injekčné a pour on podanie. Na základe spomínaných pokusov u kráv (http://www.wormx.info/oralmox ) aj iných štúdií predpokladajú že podobne aj u iných makrocyklických laktónov bude na GIN účinnok väčší pri orálnom podaní.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dnes na FB skupine napísal Starý Bača zasa príspevok ktorý by bolo škoda aby zapadol prachom
"Pro dospělé ovce a kozy není tasemnice vůbec patogorenní, je to nejhodnější parazit, nesaje krev, nemění Ph zažívacího traktu, velmi snadno ho ve trusu identifikujeme, hlavička slouží pouze k uchycení tasemnice ve střevě, hlavičkou nesaje, potravu přijímá pouze povrchem těla...ale je nebezpečný pro mládata, a to proto že může ucpat střeva velkým množstvím těl a jejich délkou /až 6 metrů/...na druhou stranu je s tasemnicí velmi jednoduchý a laciný boj, navíc velmi ekologický, bez ochranných lhůt na maso a pro vás kdo dojí a vyrábí sýry tak i na mléko, navíc při tomto odčervení dodáte svým zvířatům prvek, který jim velmi chybí, mají ho velký nedostatek, a navíc jeho dodáním do organizmu zvířete, nelikvidujete jen tasemnice, ale i ostatní červy, hlavně největšího zabijáka ovcí, ale hlavně koz, nejpatogeničtějšího červa a to vlasovku slezovou - na tomto principu funguje strategické odčervování pomocí skleněných bolusů které se zavádějí kozám a ovcím do bachoru a přes tenkou stěnu se vyplavuje do organizmu několik let a tím červy zabíjí...jako starej bača vám musím říct že před pár lety tady žádný odčervováky nebyly, nikdo nic neodčervoval a zvířata byla zdravá nikdo je ani nemohl na nic očkovat, protože nebylo ani žádné očkování na clostridie, hnilobu paznehtů, a já nevím na co ještě a představte si že ani na tetanus, a žádný kozy na něj nechcípaly...poradím vám tedy jak se těch potvor elegantně a lacino zbavíte a ještě dodáte svým zvířatům velmi důležitý prvek který je nepostradatelný pro růst kostí, kůže, vlny paznehtů a pro tvorbu krve...zítra se stavíte v drogerii koupíte si obyčejnou modrou skalici- síran mědnatý CuSo4 -naředíte si 1% roztok tzn 100g/10 l vody kvůli snadnějšímu rozpouštění teplé, zvířata necháte půl dne vylačnit, ovšem musí mít přístup k vodě, poté vezmete drenčer pistoli s kanystrem a dospělému zvířeti aplikujete na kořen jazyka cca 2o ml tohoto roztoku, jestliže po půl hodině podáte ještě lžíci ricinového oleje, bude účinek ještě lepší, poté zvířata necháte vykálet v místě 24 hod které můžete následně vykydat a hnůj zkompostovat na hromadě, z důvodu samozáhřevu a zničení parazitů a vajíček...vážení modrá skalice byl jediný náš odčervovák ještě před pár lety, kdy zde nebyly ZADNE odčervováky, zvířata byla zdravá s přirozenou odolností proti všem nemocem a červům, touto cestou by jste se měli opět vydat vy chytří a moderní ovčáci kozáci, tudy vede cesta do budoucnosti chovu ovcí a koz".

Len nezabudnite že dávku udáva pre dospelé, ani na to nezabudnite že keď sa pomýlite s dávkou, môžete si zviera zlikvidovať, takže na vlastné riziko. Viem že tak odčervovali aj ovce ale ja by som si trúfla len u kozy(je to meď), aj to len keby som si nevedela rady.

Hm a jestli je modrá skalice takový zázrak, tak proč se už nepoužívá? Je to lobby farmaceutických firem nebo je tam třeba ještě jiný háček?

No tá tiež nie je neškodná, meď sa môže kumulovať v ich orgánoch, najviac v pečeni, asi tretina v svalovine(oproti pečeni). Takže raz za čas použiť, v správnej dávkpe, ako odčervovák a zároveň doplnenie medi, ale nie často.

Http://parasitipedia.net/index.php?option=com_content&view=article&id=2656&Itemid=3031.

moonika napsal(a):
Len nezabudnite že dávku udáva pre dospelé, ani na to nezabudnite že keď sa pomýlite s dávkou, môžete si zviera zlikvidovať, takže na vlastné riziko. Viem že tak odčervovali aj ovce ale ja by som si trúfla len u kozy(je to meď), aj to len keby som si nevedela rady.

Ve vláknu : Modrá skalice, v r.2013 jsem uváděla také recept na léčbu modrou
skalicí. Recept pocházel z diskuse na stránkách Schok. Od rady, starého bači"
se liší dávkováním. A teď kde je pravda ?
S veterinářem, autorem článku jsem se setkala na Seči a tak jsem plna očekávání
bližššího vysvětlení neváhala vznést dotaz. Odpověděl mi, že takovou léčbu nikdy
prakticky nezkoušel. ( může mu být 80 let, ). Dále mě upozornil na nebezpečnost
modré skalice a pokud by to chtěl použít, tak by to vyzkoušel nejdříve na jedné
ovci, aby nebyl malér. Tak že je to léčba hodně dlouho nepoužívaná a na
vlastní riziko. Věřím, že tak naléčí ani, starý bača". (To soudím podle jeho
příspěvků z minulých roků o odčervování jeho vlastních ovcí.).

Jj veď to, že sú uvádzané rôzne dávkovania a teraz čo vybrať..., Keby som mala tasemnicu a fakt by som si nevedela rady, tak by som skúsila tú nízku dávku akú uvádza starý bača. Ako píšete, na jednom zvierati(koze). Aj tu sa o tom píše a tiež sa spomínajú rôzne dávky. https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/nemodforum/r/detail/540381/odcerveni-podle-stareho-ovcaka#a3300594
Sú k tomu aj nejaké štúdie, len sú v angličtine, a tie sa týkajú najmä účinku skalice na vlasovku. (Ale spomína sa odčervovanie skalicou aj na mnohých zahraničných fórkach-vždy aj s výzvou k opatrnosti).

Http://onpasture.com/2017/04/24/regain-genetic-parasite-resistance/.

Http://onpasture.com/2016/06/20/test-your-knowledge-of-management-practices-that-affect-dewormer-resistance/.

Pre zaujímavosť, v Austrálii majú pomôcku, testovacie prúžky na detekciu krvi vo výkaloch(vlasovky), podľa prúžkov zistíte či treba alebo netreba odčerviť, v stáde kde sa vyskytuje vlasovka.
http://archive.sheepcrc.org.au/management/worms-flies-lices/haemonchus-dipstick-test.php.

Chcela by som sa opýtať, či máte niekto odpozorované vonkajšie znaky, alebo zmeny v chovaní parazitom napadnutého zvieraťa...Nejaký poznávací znak, ktorý napovie, že treba odčervovať. Isto sa to nejako prejaví...A nechcem zbytočne pchať do zvieraťa liečivá/chémiu...

Povadlost, matny oko, u nekterych potvor funguje Famacha, to si pohledejte. Prujem, clanky v trusu. Je toho urcite vic.

Taky se - pokud máte podezření a nechcete střílet naslepo - dá snadno nechat udělat rozbor trusu. Já se toho vždy bála, že je to složité, ale stačí posbírat bobky, dát je do pytlíku a poslat poštou se žádankou (vytisknutou z internetu) na SVU Praha a dva dny po odeslání Vám přijdou a email výsledky - tak to alespoň funguje v Čechách, počítám, že na Slovensku to bude také snadné (o:.

Len bobky by mali byť čo najčerstvejšie, netrúfla by som si to poslať poštou, síce ak by sa aj z vajíčok nebodaj niečo po ceste "vyliahlo" snáď by to zvládla larvoskopická metóda identifikovať.

Ivusan: tu si kuknite kedy berú zvozné linky vzorky z roznych miest (RVPSiek) http://www.svuba.sk/zvoz.php Ja tak vždy donesiem bobky na najbližšie zvozné miesto a mám istotu že je to celý čas potom v chlade, že to nebude dlho putovať poštou ale ešte v ten deň to tam bude. Keď označíte aby vám to zaslali aj mailom tak budete mať už na druhý deň v email-pošte výsledok.
čo sa týka otázky o príznakoch, nejaké som menovala v prvom príspevku hore.

Pekný článok o podpornej liečbe pri/po odčervení, u vlasovky
Okrem železa, elektrolytov, B9 a B12 (ktoré sú rozhodujúce pre tvorbu červených krviniek) aj ostatných béčok, bielkovinového krmiva spomínajú aj vitamín K ("Vitamín K vedie k zrážaniu krvi a môže byť prospešným doplnkom k odčerveniu v prípade začervenia vlasovkou).
http://www.wormx.info/wormnotenough.

Tak mi právě dorazil protokol ze SVU v Hradci Králové, kde jsem si na rady spoludiskutujících nechal vyšetřit směsný vzorek trusu ovcí a koz:

Použité metody : Parazitologické vyšetření trusu a obsahu střev flotační metodou * Parazitologické vyšetření vzorků larvoskopickou metodou
Parazitologické vyšetření trusu a obsahu střev sedimentační metodou

vše Negativní nález

Odčervení jsem preventivně před půl rokem prováděl partyzánským způsobem - stroužky česneku přidané do ovsa + má moje stádečko stálý přístup k jehličnanům a dubovému listí.

Zdravim za kopec :) a jak na tom jsou jehnata? U dospelych verim ze to muze fungovat. Letos jsem byl nucenej u jehnat jednou pouzit aldifal, jinak jednou modrou skalici. Dospely jsem neodcervoval a dari se jim.
PS: uz mate ostrihano? :).

Zdravím, ano, už mám ostříháno jedním ze střihačů, který jel kolem.

Směsný vzorek jsem vzal z míst, kde lehají všichny - dle velikosti i malé bobky - předpokládám, že kdyby tam něco bylo, tak se to ukázalo. Konečně za tu cenu (asi 220 Kč) není problém si testy dělat 1-2x ročně. Práci mám dvě ulice od SVU.

Taky pastvinu mám v místech, kam 20 let ovce nepřišla, takže relativně na čistém. Na začátku bylo štěstím, že jsem bral jehňata od chovatele, který to má v pořádku. A jestli (byl potřeba) zabral ten česnek netuším, byl to jen pokus, ale jehličího a dubového listí mají co hrdlo ráčí.

Pokud žerou česnek, určitě to proti parazitům působí. Nevěřila bych, kdybych kdysi jako mladá blbá nedala česnekovou polévku našemu štěněti, které jsme právě koupili. Pak jsem jako blázen koukala, co se nám to všude válí za provázky. Byly to škrkavky, kompletně z něho vyšly. A to byl ten česnek lehce převařený, takže méně účinný. Věřím, že to působí podobně i u nás nebo u těch koz a ovcí.

Jestli to mate tu pastvinu takhle, tak to mate velikou kliku jak pisete. A jestli nebudete nakupovat ovce pripadne si date praci s karantenou tak je to velky plus pro vas. Ani bych zbytecne neplacal chemii zviratum ve vasem pripade.

Taký výsledok poteší :) len vzorky by ste dobudúcna nemali zbierať zo zeme, lebo neviete aké sú staré, neviem ako dlho trvá než sa z vajíčok hlíst "vyliahnu" larvy a "odpochodujú", záleží od podmienok tepelných, vlhkosti. Treba dávať čerstvé bobky, buď si počkajte než to z nejakej vypadne alebo to z ovce vyberte:)

Ovce normálne žerú ihličnany aj dubové lístie ako kozy?

Zdravím. Přikládám výsledky vyšetření.
Můžete prosím doporučit řešení?
Předem děkuji.

Výsledek vyšetření
Metoda Nález
Vzorek číslo: 1 flotace Strongylida + (Vč. Nematodirus +),
Eimeria +
sedimentace Negativní
larvoskopie Negativní.

ladaa6 napsal(a):
Zdravím. Přikládám výsledky vyšetření.
Můžete prosím doporučit řešení?
Předem děkuji.

Výsledek vyšetření
Metoda Nález
Vzorek číslo: 1 flotace Strongylida + (Vč. Nematodirus +),
Eimeria +
sedimentace Negativní
larvoskopie Negativní.

Nie je čo riešiť:).

Špatně se mi to zkopírovalo.
Takže ještě jednou.
Ty pluska mě to nebere.

Strongylida třikrát+ (Vč. Nematodirus +)
Emeria dvakrát +

ladaa6 napsal(a):
Špatně se mi to zkopírovalo.
Takže ještě jednou.
Ty pluska mě to nebere.

Strongylida třikrát+ (Vč. Nematodirus +)
Emeria dvakrát +

Ak má nejaké príznaky, napr. že schudla, alebo bledé sliznice, zlá srsť a pod. tak odčervite, niečím iným ako naposledy. Kokcídie netreba riešiť. Ak by nemala žiadne problémy ani príznaky tak by som neriešila resp ponúkala by som jej denne palinu(pelyněk) a pod.

Dubova "kura"
Maj to uz ozrany kam dosahnou, tak jim to musim chodit trosku prihnout.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Https://www.youtube.com/watch?v=qk9vtCnbhz4
Pekné video, "famachovaniie" ako na bežiacom páse. Pán spomína že metóda "cover, push, pull, pop" je presnejšia ako keď to robíte klasicky že len poodtiahnete viečko. Robí aj stupeň rozdiel, takže napr to čo sa javí ako 4 by pri správnom spôsobe bolo len 3, on odporúča odčervovať len 4-5, trojku len ak má zviera iné príznaky začervenia.

Ak si spomínate písali sme niekde, neviem či v tomto "topiku" o vakcíne proti vlasovke (Barbervax) a vyšlo z tej debaty že to bude fungovať len u oviec. Podľa tejto štúdie to zdá sa funguje aj u kôz http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921448817300858 tak neviem čo si myslieť.

Moniko

No ale sa divím tomu že sa to dáva cca každých 6 týždňov(v rizikovom období), že to poskytuje takú krátku ochranu. Ono to tu aj tak príde tak za 30rokov tak môžeme snívať :D Ja našťastie vlasovku neriešim ale viem že mnohým by sa to hodilo...

Ta moje poklona byla Vám za to, co všechno kde najdete a dáte k dispozici. Samozřejmě je prima, že se to týká i koz. Já ale díky Bohu taky nemám ten problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ta moje poklona byla Vám za to, co všechno kde najdete a dáte k dispozici. Samozřejmě je prima, že se to týká i koz. Já ale díky Bohu taky nemám ten problém.

Ďakujem Veľa zabúdam tak mi vyhovuje že to tu ukladám, tu sa to nestratí:).

Vždy som unesená ako si to tie potvorky vedia zariadiť aby sa dostali k hostiteľovi :) Napr. tu plucnivky Dictyocaulus často spolupracujú s hubami mrštcami (Pilobolus) ktoré ich transportujú-vystrelia z trusu inam, vraj až do 3m, kam by sa pomalé larvy len tak ľahko nedostali:)
https://www.youtube.com/watch?v=1cfOWNHS5Ko
https://blog.mycology.cornell.edu/2006/12/14/pilobolus-and-the-lungworm/.

Prosím o radu, mám březí ovce, některé těsně před porodem, některé budou rodit tak v květnu, ta ta co je nejméně březí tak týden se mi zdála že hubne, bledé víčko/sliznice / a dnes měkký otok čelisti, zašla jsem za Vetem, řekla si o panocur, ten mi schválil a zároveň vynadal, proč chci odčervit jen jednu ovci, že je to nesmysl, že musím celé stádo.Ostatní jsou v pohodě, sliznice normální.Co vy na to? mám odčervit celé stádo?díky za odpověď.

no.. tot otazka... drive nebo pozdeji to stejne udelat bude potreba... zvlast kdyz jsou brezi... tak jsou ve sve podstate naslednym porodem dost oslabene... a to je docela riziko... ale ta ovce ktera je na tom nejhur nepotrebuje jen odcervit... ta by potrebovala i doplnit zelezo, a vit.B... takze bych se s vetem dohodla... aby to bylo spravne... jeste udelat koprolku... pak odcervit a pripadne koprolku u tohodle kusu zopakovat zda nedoslo k rezistenci na panacur... panakur je drahej helmigal... bacha na to.

O železo a B vitamín jsem ho žádala, moc se na to netvářil, koprolku jsem také chtěla, ale když je to akutní tak jsem podala hned a potom se mu vnutím, prý od něho potřebuji žádanku, napadlo mě, jestli bych nemohla dát třeba lidský B komplex a lidský železo, to seženu v lékarně volně.Tady to s vetama na hospodářská zvířata je dost špatný, všichni léčí hlavně psy a kočky, díky za reakci.

mifoli napsal(a):
O železo a B vitamín jsem ho žádala, moc se na to netvářil, koprolku jsem také chtěla, ale když je to akutní tak jsem podala hned a potom se mu vnutím, prý od něho potřebuji žádanku, napadlo mě, jestli bych nemohla dát třeba lidský B komplex a lidský železo, to seženu v lékarně volně.Tady to s vetama na hospodářská zvířata je dost špatný, všichni léčí hlavně psy a kočky, díky za reakci.

B komplex môžete dať ale železo v tom jej stave by potrebovala pichnúť... aj tú B12 a kontrolný rozbor či a nakoľko fenbendazol zabral.