Vlasovka slézová

Díky za tip na měď mooniko. Jinak používám česnek preventivně již dlouho, dále také pelyněk. Semena dýní se u nás neujala, ty kozy jedny je nechtějí .
Odčervovací přípravky samozřejmě střídám. Problémem je u nás obrovsky zamořená pastvina. Než nám to došlo (samostudiem - protože veterinář stále tvrdil že vlasovka to není a veterinární klinika v koprologii vlasovku nenašla) jsme během 3 let přišli o plemenného kozla, tři kozy a tři kůzlata. Když jsem si prosadila otevření slézu, bylo jasno.
Příznaky poznám i o půlnoci. Nic jiného nás zatím (ťuk ťuk) v chovu netrápí, ale tohle je mojí noční můrou. Neřešíme průjmy, kokcidie, ketozy ani tasemnici.
Jen tu šílenou vlasovku.
Kozy ze zamořené pastviny zůstanou do příští sezony ve stáji. Vlasovka mě přinutila přemýšlet o uzavřeném chovu a koncentrované krmné dávce. Chovy, které takto fungují tyto problémy nemají. Jen by mi bylo líto koz, které jsou na pastvinách tak spokojené.
Uvidíme co ukáže čas. Nyní doufám, že s likvidací vlasovky na pastvinách mi poradí odborníci z mé bývalé univerzity. A i když to bude možná trvat dlouho, jednou se jich zbavíme...

Aby v trusu klinicky nemocných zvířat nebyly vajíčka je možné jen a pouze v případě, že máte opravdu masivně zamořeno. Jakmile je ve slezu dospělý červ, tak prostě vajíčka v trusu být musí - vlasovky produkují desítky tisíc vajíček každá samice. Ale krev saje už poslední larvární stadium a od infekce k objevení se vajíček v trusu to trvá asi tři týdny. Jestli máte infekčních larev na pastvině tolik, že už těch dokáží zvířata spást tolik, že je to do třech týdnů zabije, nezávidím vám.

Ta pastvina je pro pastvu nepoužitelná a nepoužitelnou zůstane dlouho, pokud nebudete mít štěstí na pořádné holomrazy nebo velká horka na posekané pastvině - přežívání podporuje tráva delší než 30 cm. Na takových pastvinách se dají pást leda prasata nebo tam nechat běhat drůbež, nebo se prostě začnou sekat na seno.

Naše kozy semená dyní žerú v pohode, môžete skúsiť aj čerstvé vnútro dyne, možno to vám s tými semenami zožerú skôr. Lenže tam musí byť pravidelnosť a dostatočné množstvo tých rastlín, inak tie byliny nepomôžu. Ja myslím že dôležité je napodobniť čo najprirodezenejšiu stravu kôz keď by boli vo voľnej prírode, tie by tam určite minimálne z 50 perc jedli hlavne halúzky, lístie a pod. Kdesi som čítala že sú kozy háklivejšie na určité parazity ako ovce a možno to bude práve tým že sú uspôsobené skôr na "pasenie" vyšších rastlín, kde výskyt parazitov je menší, ako napr. tie kríky, rôzne vysoké buriny a pod. ja mám len 5 dospelých kôz tak to zvládam riešiť denným nosením rôznych haluzí ovocných, svídy, dubu a pod. myslím že tie taníny v nich majú účinok aj na tie oblé červy+ rôzne rastliny a pridávam cesnak, čili, zázvor, bylinnú zmes. Zdá sa že na gastrointestinálne parazity to funguje, na pľucnivky to nestačí. V zahraničí podávajú bežne bolusy medi, ktorá sa nejako postupne z nich dlhodobo uvolnuje práve aby zabránili premnoženiu vlasovky. Môžete zagoogliť napr. copper boluses for goats.

Česnek dávám pravidelně, preventivně už přes 3 roky. Pelyněk při problémech. Ono nejde o to, že bychom se nedokázali zbavit parazitů v kozách. Spíš mě zajímá jak se zbavit parazitů na pastvinách, co nejrychleji a nejúčiněji. Teorie říká rok nepást. Nepásli jsme tam 3/4 roku, nepomohli ani mrazy ani sluneční svit a horka. Asi jsme vyhnali příliš brzo a bude třeba čekat rok a půl či déle. Proto mě zajímá zda někdo tímto prošel a za jak dlouho byla pastvina použitelná.
Stádo čítá v současnosti 45 kusů koz. Náletové dřeviny na pastvinách mají sežrané během dvou dní. V lese se pást nesmí a že bych každý den nosila větve pro takové množství koz samozřejmě není možné.
Ano kozy jsou na parazity velmi citlivé a to právě proto, že evolučně nejsou uzpůsobené ke spásání trávy, ale okusování křovin, stomů a vršků bylin. To jim však v současné době, navíc v intenzivnějším chovu nelze zajistit. Také z toho důvodu intenzivní chovy na pastvu nevyhánějí, ale mají kozy celoročně ve stáji. mně je to však trochu proti srsti, ovšem pokud se vlasovky nezbavíme, nezbyde mi nic jiného než jít stejnou cestou.
Pastvinu samozřejmě využijeme jinak, např. husy tam budou v pohodě, ale štve mě to...

Jj pri tom vašom počte sa to nedá :( No snáď vám niekto s tou pastvinou poradí, držím Vám palce.

aluskas napsal(a):
Díky za tip na měď mooniko. Jinak používám česnek preventivně již dlouho, dále také pelyněk. Semena dýní se u nás neujala, ty kozy jedny je nechtějí .
Odčervovací přípravky samozřejmě střídám. Problémem je u nás obrovsky zamořená pastvina. Než nám to došlo (samostudiem - protože veterinář stále tvrdil že vlasovka to není a veterinární klinika v koprologii vlasovku nenašla) jsme během 3 let přišli o plemenného kozla, tři kozy a tři kůzlata. Když jsem si prosadila otevření slézu, bylo jasno.
Příznaky poznám i o půlnoci. Nic jiného nás zatím (ťuk ťuk) v chovu netrápí, ale tohle je mojí noční můrou. Neřešíme průjmy, kokcidie, ketozy ani tasemnici.
Jen tu šílenou vlasovku.
Kozy ze zamořené pastviny zůstanou do příští sezony ve stáji. Vlasovka mě přinutila přemýšlet o uzavřeném chovu a koncentrované krmné dávce. Chovy, které takto fungují tyto problémy nemají. Jen by mi bylo líto koz, které jsou na pastvinách tak spokojené.
Uvidíme co ukáže čas. Nyní doufám, že s likvidací vlasovky na pastvinách mi poradí odborníci z mé bývalé univerzity. A i když to bude možná trvat dlouho, jednou se jich zbavíme...

Infekční larvy dokáží přežít i dva roky. Samozřejmě ne všechny, ale když máte silně zamořenou pastvinu, i po roce jich bude na místě pořád dost a dost. Jinak nějaké fígle k likvidaci před tím, než larvy umřou samy, mi nejsou známé. Musí se prostě čekat a čekat. Jsou různé metody, jak zabránit takovému zamoření, především různě organizovaná dávková pastva, ale to vám bude k něčemu až bude pastvina použitelná.

Bodlinko díky.2 roky...hmm, ne moc dobrá zpráva, ale nedá se nic dělat..holt budeme mít často k obědu husu
O střídání pastvin samozřejmě vím, na ostatních pastvinách paseme oplůtkově. Toto je menší pastvina u stájí, která slouží jako výběh za horšího počasí, čekačka na přehnání po dojení na jiné pastviny, takže její zatížení bylo vyšší. A tím že tam měla přístup srnčí zvěř...prostě se to sešlo jedno s druhým.
Čekat 2 roky bude složité, přidělá to práci, ale pokud to bude znamenat, že bude klid, tak budiž.

aluskas napsal(a):
Bodlinko díky.2 roky...hmm, ne moc dobrá zpráva, ale nedá se nic dělat..holt budeme mít často k obědu husu
O střídání pastvin samozřejmě vím, na ostatních pastvinách paseme oplůtkově. Toto je menší pastvina u stájí, která slouží jako výběh za horšího počasí, čekačka na přehnání po dojení na jiné pastviny, takže její zatížení bylo vyšší. A tím že tam měla přístup srnčí zvěř...prostě se to sešlo jedno s druhým.
Čekat 2 roky bude složité, přidělá to práci, ale pokud to bude znamenat, že bude klid, tak budiž.

Ještě nezapomeňte, že vlasovka umí "spát" ve slezu zvířat, hlavně teda přes zimu, a probudí se během jarního kozlení/bahnění. Když jich je dostatečné množství, taky to dokáže zvíře zabít v té době těch tří týdnů, než se objeví vajíčka v trusu. Minimálně to dokáže zamořit pastvinu zvířaty, o kterých si myslíte, že jsou "čistá". Na tohle vám pomůže jedině důkladné podzimní odčervení přípravkem, který zabíjí i nedospělá stadia. Ale jestli máte problém s rezistencí, bude to těžké - možná odčervit ivermektinem a nějakým benzimidazolem po 12 hodinách? Zkoušela jste zolvix?

Ešte som chcela doplniť k tým kríkom: To že nemajú možnosť pásť sa na kríkoch by sa možno dalo vykompenzovať pridávaním tanínu do krmiva, vinári ponúkajú dubové, gaštanové a iné taníny, bolo by asi náročné zistiť vhodné bezpečné množstvo, ale určite by sa to dalo.
Čítala som štúdiu kde podávali tanínové výťažky z kôr stromov a u sledovaných kôz sa výrazne znížila produkcia vajíčok vlasovky, vraj to má vplyv na ich "plodnosť", v štúdii to neovplyvnilo množstvo parazitov ale tú plodnosť výrazne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě nezapomeňte, že vlasovka umí "spát" ve slezu zvířat, hlavně teda přes zimu, a probudí se během jarního kozlení/bahnění. Když jich je dostatečné množství, taky to dokáže zvíře zabít v té době těch tří týdnů, než se objeví vajíčka v trusu. Minimálně to dokáže zamořit pastvinu zvířaty, o kterých si myslíte, že jsou "čistá". Na tohle vám pomůže jedině důkladné podzimní odčervení přípravkem, který zabíjí i nedospělá stadia. Ale jestli máte problém s rezistencí, bude to těžké - možná odčervit ivermektinem a nějakým benzimidazolem po 12 hodinách? Zkoušela jste zolvix?

Ano, vím, i s tímto máme již bohaté zkušenosti. Zolvix jsme nezkoušeli. Veterinář o něm mluvil, avšak nebyl si jistý, zda je tu momentálně k dostání. Díky za tip, pokusím se ho sehnat.

moonika napsal(a):
Ešte som chcela doplniť k tým kríkom: To že nemajú možnosť pásť sa na kríkoch by sa možno dalo vykompenzovať pridávaním tanínu do krmiva, vinári ponúkajú dubové, gaštanové a iné taníny, bolo by asi náročné zistiť vhodné bezpečné množstvo, ale určite by sa to dalo.
Čítala som štúdiu kde podávali tanínové výťažky z kôr stromov a u sledovaných kôz sa výrazne znížila produkcia vajíčok vlasovky, vraj to má vplyv na ich "plodnosť", v štúdii to neovplyvnilo množstvo parazitov ale tú plodnosť výrazne.

Díky, i to je dobrý tip. Poptám se na to pana docenta Vadlejcha, specializuje se na gastrointestinální hlístice malých přežvýkavců, tak by mohl vědět.

aluskas napsal(a):
Díky, i to je dobrý tip. Poptám se na to pana docenta Vadlejcha, specializuje se na gastrointestinální hlístice malých přežvýkavců, tak by mohl vědět.

Taniny jsou super jako pomoc při dlouhodobém managementu a tak se také v zahraničí používají. Cílem je omezit množení parazitů, takže zvířata zamořují pastvinu pomaleji. V podstatě jde o to, že když se člověk snaží udržet zvířata za každou cenu "čistá", časem, a pokud odčervuje opravdu intenzivně, tak docela rychle, během pár let - si vytvoří populaci červů odolných vůči antiparazitikům a má problém. Velký. Odčervení účinným preparátem zničí 95% červů ve střevě. Odčervíte, převedete zvířata na "čistou" pastvu a ony tam nakakají vajíčka těch 5 % odolných červů a zamoří pastvinu rezistentními červy. Jiný přístup proto říká - odčervuj jen tak, aby červů "nebylo moc". K tomu jsou taniny super, protože snižují zamoření pastvin a umožňují delší intervaly mezi odčervováním.

U ovcí, které jsou v dospělosti proti červům imunní, ovšem. Dospělé ovci, která neustále žije v začerveném prostředí, totiž červy, pokud jich není opravdu strašně moc či infekční tlak není obrovský, nevadí. Dokonce se toho dá využít i ke snižování zamoření pastvin, vezmete ovci, nebřezí po odstavu, a šoupnete jí pást na zamořenou pastvinu a ona "vyžere" infekční larvy, aniž by jí to nějak ublížilo. A taková dospělá ovce je schopná dospělé červy i vypudit. V kombinaci s taninem naprosto super.

Ovšem to není případ koz, které žádnou takovou věkovou imunitu nemají. A už vůbec to není případ dojných koz, protože samotný "stres", tedy zvýšené nároky na organismus při dojení činí toto zvíře citlivější k infekci červy a podporují jejich množení.

V Austráli majú už aj vakcínu Barbervax, bez ochranných lehôt, musí sa podať viac x za sezónu. Ale kým sa to sem dostane... :(.

moonika napsal(a):
V Austráli majú už aj vakcínu Barbervax, bez ochranných lehôt, musí sa podať viac x za sezónu. Ale kým sa to sem dostane... :(.

Má už to nějaké výsledky? Je to hodně novinka ale o tom jak a jestli to fakt funguje jsem zatím neslyšela.

Ale hooodně bych pochybovala, že to bude fungovat u koz. Jak jsem řekla, ovce jsou schopné vytvořit si imunitu - a i tahle věc slouží hlavně k tomu, aby byla imunní už letošní jehňata. Kozy na imunitu nehrají.

Barbervax obsahuje nejakú bielkovinu z parazita, ak som dobre pochopila:), stimuluje imunitnú odpoveď vo zvierati po injekcii. Vyprodukované protilátky cirkulujú v krvi, paraziti sajú protilátky ktoré sa dostanú do ich tráviaceho systému, tie blokujú ich trávenie, vlasovky tvoria menej vajíčok, hladujú až umierajú. Tak nejak to tam píšu.
Ak som dobre pochopila tak pracujú na tom aby sa tato vakcína povolila aj pre kozy, ľudovo povedané:D. Zatiaľ je cielová skupina Ovce.

moonika napsal(a):
Barbervax obsahuje nejakú bielkovinu z parazita, ak som dobre pochopila:), stimuluje imunitnú odpoveď vo zvierati po injekcii. Vyprodukované protilátky cirkulujú v krvi, paraziti sajú protilátky ktoré sa dostanú do ich tráviaceho systému, tie blokujú ich trávenie, vlasovky tvoria menej vajíčok, hladujú až umierajú. Tak nejak to tam píšu.
Ak som dobre pochopila tak pracujú na tom aby sa tato vakcína povolila aj pre kozy, ľudovo povedané:D. Zatiaľ je cielová skupina Ovce.

No však, mně jde však o to, že takovouhle imunitu si dokážou ovce vytvořit i samy. Proto starším ovcím červi tolik nevadí, protože jsou imunní a červům znepříjemňují život či je dokonce zabijí. Vakcína slouží, aspoň podle výrobce, k navození této imunity už u jehňat, u kterých imunita normálně není a proto jsou u nich s červy potíže.

Jenže kozy si žádnou imunitu v dospělosti vytvořit nedokáží. Proto jsem skeptik ohledně očkování - proč by si měly vytvořit imunitu po očkování?

Ja dúfam že to nie je až tak, že si nevytvoria žiadnu, snáď len majú voči nim slabšiu imunitnú odpoveď v závislosti od genetických aj vonkajších podmienok. Robia vraj s Barbervaxom pokusy u kôz tak sa neskôr dozvieme ako to dopadlo, ale obávam sa že asi ste blízko k pravde :(.

Bodlinko, odkud víte, že kozy si imunitu proti vlasovce vytvořit nedokáží? nemáte odkaz na studii, která se tímto zabývá?

Podařilo se mi snad sehnat Zovix, dnes pošlo ještě jedno kůzle, které bylo na zamořené pastvině. Ačkoli bylo několikrát odčervené, poškození sliznice bylo tak velké, že to bylo opět fatální. Na pastvině bylo pouze 3 dny. pak ve stáji.14 dní bylo bez příznaků, pak opět anémie, apatie a během 2 dnů úhyn. Žádný otok, žádný průjem.
Podařilo se mi snad sehnat Zovix, bude za 14 dní až měsíc. Kozy stažené s pastviny jsou relativně dobré. Sliznice nejsou plně prokrvené, ale zatím bojujeme.
Kozy na ostatních pastvinách jsou díky bohu ok.
Studuji také tu měď, na amazonu ji prodávají v kapslích, ještě čekám co napíše pan docent Vadlejch a případně ještě zainvestuji do mědi.

Čo ma zaujalo a môže to mať okrem rezistencie ešte vplyv na neúčinnosť niektorých odčervovákov: u albendazolu a fenbendazolu(ale asi to neplatí len u neho) písali že pri MASÍVNOM začervení v zažívacom trakte sa znižuje ich biologická dostupnosť. Lebo vraj zapálená stena nedokáže správne regulovať pH (kyslosť) v sleze a črevách, čo má negatívny vplyv na rozpustnosť a absorpciu lieku a na distribúciu jeho metabolitov.

aluskas napsal(a):
Bodlinko, odkud víte, že kozy si imunitu proti vlasovce vytvořit nedokáží? nemáte odkaz na studii, která se tímto zabývá?

Podařilo se mi snad sehnat Zovix, dnes pošlo ještě jedno kůzle, které bylo na zamořené pastvině. Ačkoli bylo několikrát odčervené, poškození sliznice bylo tak velké, že to bylo opět fatální. Na pastvině bylo pouze 3 dny. pak ve stáji.14 dní bylo bez příznaků, pak opět anémie, apatie a během 2 dnů úhyn. Žádný otok, žádný průjem.
Podařilo se mi snad sehnat Zovix, bude za 14 dní až měsíc. Kozy stažené s pastviny jsou relativně dobré. Sliznice nejsou plně prokrvené, ale zatím bojujeme.
Kozy na ostatních pastvinách jsou díky bohu ok.
Studuji také tu měď, na amazonu ji prodávají v kapslích, ještě čekám co napíše pan docent Vadlejch a případně ještě zainvestuji do mědi.

Ne, že by si nedokázaly vytvořit imunitu, ale úroveň imunity u dospělých koz je menší než úroveň imunity u ovcí. Proto střevní parazité dělají klinické příznaky i u dospělých koz, nejen u kůzlat, což u ovcí nebývá - s výjimkou typu II, pokud v ovci přezimuje značné množství červů. To je taková obecná poučka, stejně jako třeba to, že ovce potřebují vyšší dávky odčervovadel než ovce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, že by si nedokázaly vytvořit imunitu, ale úroveň imunity u dospělých koz je menší než úroveň imunity u ovcí. Proto střevní parazité dělají klinické příznaky i u dospělých koz, nejen u kůzlat, což u ovcí nebývá - s výjimkou typu II, pokud v ovci přezimuje značné množství červů. To je taková obecná poučka, stejně jako třeba to, že ovce potřebují vyšší dávky odčervovadel než ovce.

O vyšší dávce odčervováku vím, nižší úroveń imunity u koz v souvislosti s parazity souvisí dle mého právě s tím, že evolučně jsou kozy spásači křovin,
u ovcí se v zahraničí používá poměrně úspěšně selekce na odolná zvířata, zajímá mě, zda exituje nějaká studie, že u koz toto možné není, já ji zatím nenašla.

Abstraktů na téma vlasovka jsem v univerzitních informačních zdrojů našla mraky. Bohužel většina plných textů je samozřejmě zpoplatněna. Některé rostliny i houby evidentně nějaký vliv mají, avšak v ČR asi nebudou zrovna k sehnání...

aluskas napsal(a):
O vyšší dávce odčervováku vím, nižší úroveń imunity u koz v souvislosti s parazity souvisí dle mého právě s tím, že evolučně jsou kozy spásači křovin,
u ovcí se v zahraničí používá poměrně úspěšně selekce na odolná zvířata, zajímá mě, zda exituje nějaká studie, že u koz toto možné není, já ji zatím nenašla.

Selekce na odolná zvířata určitě možná je. To, že dospělá koza je méně schopná vytvořit si imunitu proti červům než dospělá ovce vůbec neznamená, že některé kozy nejsou odolnější než jiné. A na tom je založená selekce. Dělají se testy trusu zvířat - individuální, takže je to náročnější a dražší než směsné vzorky - a pak se vidí. Množství vajíček v trusu jednotlivých zvířat ze stejné pastviny není stejné a dokonce je to tak, že menšina všech zvířat produkuje většinu vajíček. Takže těm se dá vale a pokračuje se jen s odolnějšími zvířaty. Když se to opakuje několik let, výsledkem by měla být populace, která si pastviny zadělává zárodky výrazně pomaleji než populace původní.

Ano to je jasné, ale mě právě zajímají doložitelná fakta. To že si sama můžu vyselektovat odolná zvířata je jasné, ale jaká je úspěšnost selekce, jaká je dědivost...? Víte o nějaké takové studii?

aluskas napsal(a):
Ano to je jasné, ale mě právě zajímají doložitelná fakta. To že si sama můžu vyselektovat odolná zvířata je jasné, ale jaká je úspěšnost selekce, jaká je dědivost...? Víte o nějaké takové studii?

Třeba tady: http://www.hindawi.com/journals/bmri/2013/162158/

Je to tedy studie u ovcí. Uvádí dědivost 0,22-0,63. Úspěšnost selekce je taková, že se tím zabývají velkochovatelé ovcí v Austrálii a na Novém Zélandu. Samozřejmě je to zas je část té skládačky, která je bojem s parazity, ale nepodceňovat.

Nebo tady tahle, taky celá k dispozici: http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-03052003-105320/unrestricted/Thesis-vbindu.pdf

Opět ovce.

Díky moc Bodlinko!

Přidávám také odkaz na skvělý podrobný článek o vlasovce, třeba se bude někomu hodit.

http://www.scielo.org.ve/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0798-22592007000600005&lang=en.

Super články :) ďakujem aj za ostatných, síce s mojou biednou angličtinou to budem lúštiť peknú chvíľu... Aj to je zaujímavé čo tam píšu že zvieratá kŕmené vysokoproteínovým krmivom sa s parazitmi popasovali lepšie.(takže vojteška, žihľava majú zelenú...aké rastliny ešte majú veľa bielkovín, okrem jetele a spomenutých? Myslíte že aj lístie kríkov ich má dosť? Nemyslím príkrmy ako sladový kvet ovos a pod, Ďakujem.

moonika napsal(a):
Super články :) ďakujem aj za ostatných, síce s mojou biednou angličtinou to budem lúštiť peknú chvíľu... Aj to je zaujímavé čo tam píšu že zvieratá kŕmené vysokoproteínovým krmivom sa s parazitmi popasovali lepšie.(takže vojteška, žihľava majú zelenú...aké rastliny ešte majú veľa bielkovín, okrem jetele a spomenutých? Myslíte že aj lístie kríkov ich má dosť? Nemyslím príkrmy ako sladový kvet ovos a pod, Ďakujem.

Musím vás zklamat, ale ty proteiny se týkají především tzv. bypass proteinu, tedy takového, který se netráví v bachoru, ale prochází beze změny do slezu. Je obsažen především v jádru a to v jádru "chemickém", jako je kukuřičný gluten a sojový extrahovaný šrot. Ze zeleného krmiva se proteiny degradují v bachoru a to vlastně všechny, to zvíře nemá šanci sežrat tolik sušiny z pastvy, aby nějaké proteiny přeskočily bachor "ze zahlcení", ani kdyby se páslo na čisté vojtěšce, což zas není dobrý nápad z jiných důvodů.

Spíš bych se držela toho, že dobře krmené zvíře je odolnější než zvíře strádající hlady či nedostatkem živin.

Ďakujem za osvetlenie:).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musím vás zklamat, ale ty proteiny se týkají především tzv. bypass proteinu, tedy takového, který se netráví v bachoru, ale prochází beze změny do slezu. Je obsažen především v jádru a to v jádru "chemickém", jako je kukuřičný gluten a sojový extrahovaný šrot. Ze zeleného krmiva se proteiny degradují v bachoru a to vlastně všechny, to zvíře nemá šanci sežrat tolik sušiny z pastvy, aby nějaké proteiny přeskočily bachor "ze zahlcení", ani kdyby se páslo na čisté vojtěšce, což zas není dobrý nápad z jiných důvodů.

Spíš bych se držela toho, že dobře krmené zvíře je odolnější než zvíře strádající hlady či nedostatkem živin.

No zrovna v případě vlasovky většinou padají zvířata ve skvělé kondici. Koza v dokonalém výživovém stavu dojící 6l,3 letá, dosud zcela bez problémů, lesklá srst, prostě koza jak z katalogu na prázdninový pobyt ve Švýcarsku...po vyhnání na pastvu spadla na téměř 0, vyhubla na kost a nebylo ji pomoci. Bylo to tak ve všech případech, vyjma jednoho kůzlete, které bylo od začátku slabší.

aluskas napsal(a):
No zrovna v případě vlasovky většinou padají zvířata ve skvělé kondici. Koza v dokonalém výživovém stavu dojící 6l,3 letá, dosud zcela bez problémů, lesklá srst, prostě koza jak z katalogu na prázdninový pobyt ve Švýcarsku...po vyhnání na pastvu spadla na téměř 0, vyhubla na kost a nebylo ji pomoci. Bylo to tak ve všech případech, vyjma jednoho kůzlete, které bylo od začátku slabší.

Tak v případě, že jí sežerou desetitisíce červů je jí kondice samozřejmě k ničemu. Ale pokud je na pastvině červů moc, ale pořád nějak rozumně, to odnesou spíš nebo přednostně slabší zvířata. Aspoň teoreticky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak v případě, že jí sežerou desetitisíce červů je jí kondice samozřejmě k ničemu. Ale pokud je na pastvině červů moc, ale pořád nějak rozumně, to odnesou spíš nebo přednostně slabší zvířata. Aspoň teoreticky.

Jasné. Já jen aby si to někdo nevysvětlil tak, že když má zvířata v pořádku, tak se vlasovky nemusí obávat...

Jeden červ vlasovky dokáže vysát 0,05 ml krve za den. Tak násobte. Např 200
červů tedy dokáže vysát 10ml krve za den atd. Při velké invazi vlasovek je proto
průběh tak rychlý.
Na nějaké studie zapomeňte a na brakaci také. To by jste asi neufinancovala.
Studie o dědičnosti odolnosti proti parazitům si jistě ani v tom západním světě
nahradí chovatel.
Když by jste začala vyřazovat kozy jen podle nějakého momentálního koprologického
rozboru, (výše zmiňovaného) tak stejně nikam nedojdete.
Myslím, že postup jaký jste zvolila, to že kozy na pastvinu nepustíte, budete je krmit ve
stáji a pastvinu necháte odpočinout je správný, nejlevnější a nejjistější.
Jedině tak budete moci provést řádné sistematické odčervení.
Možná by stálo za zvážení i podzimní ošetření - desinfekce pastviny mletým vápencem,
nebo superfosfátem nebo ledkem amonným.
Pro podzimní ošetření a desinfekci pastvin je doporučovaný Kainit v dávce 200 kg
na hektar. Výrobce však uvádí pro přihnojování pastvin nebo luk 700kg /ha.
Zkuste se zeptat na názor výše Vámi zminňovaného pana docenta nebo paní doktorky.

Nám doktor dal na vlasovku Dectomax, jen mě šokuje tady co čtu jaké je ta vlasovka svinstvo, máme 110 jehnat a 90 bahnic...a vlastně než se to zjistilo byly na střídačku na všech 4 pastvinách...

zujimava doskusia, uplynulo dost rokov, nieco nove?

jopal napsal(a):
zujimava doskusia, uplynulo dost rokov, nieco nove?

Myslím, že ne. Vlasovka je stále problém a může způsobit úhyny.

dik za reakciu, tu som este medzitym nasiel nieco aktulane: https://www.facebook.com/groups/416580061870231/posts/1869900223204867/

jopal napsal(a):
dik za reakciu, tu som este medzitym nasiel nieco aktulane: https://www.facebook.com/groups/416580061870231/posts/1869900223204867/

Upřímně, nerozumím druhému odstavci - "larvy putujú do slezu alebo pravého žalúdka." To je přece totéž.

Tu je dobrý článok v AJ, ktorý pojednáva aj o tom ,aké zmeny v manažmente sa dajú urobiť.

https://www.mdpi.com/2076-2615/11/2/363

Chtiac-nechtiac som sa musela ponoriť do sveta malých prežúvavcov, známa má problém v chove, zmiešané stádo - holandské minikozy, ich krížence, nejaké veľké kozy, kamerunské ovce, quessantské ovce a jeden anglonúbijský cap, ktorý pred rokmi s nejakými ďalšími kolegami, ktorí už dávno uhynuli, do chovu zavliekol monieziu a všetok možný bordel.

A ešte dve alpaky.

Na jeseň odčervené Levamizolom, lamy injekčne ivermektínom.

Od neskorej jesene do predvčera uhynulo 5 kôz - 1náhly úhyn, 1 ťažko anemický cap s hnačkou, nejaké mladé zvieratá a jeden cap vo výbornej kondícii predvčerom, ten bol prevezený na kliniku s profúznou hnačkou, infúzna terapia, blabla, ráno nájdený mŕtvy.

Koprológia - Nematodirus +++ (v hnačke)
Pitva: pár vlasoviek, chuchvalce fibrínu v črevách plus nejaký ďalší mimozemsky vyzerajúci materiál, ktorý žiaľ nejako nedopitvali a vyhodili (no comment).

Vet odporučil Albendavet, nejak opakovane, ešte zistím, už sa v tých schémach strácam.

Ale skôr by ma zaujímalo, čo včil....tá pastvina - to môžme pokladať za zamorené územie, však?
Pomohlo by prepasenie poníkmi?

Alebo nejaká asanácia?
Overená dehelmintizačná schéma?

P.S. Bodlinka - krásne stránky, študujeme ich ako diví