Ing. arch. Miloslav Josefovič se narodil 1935 v Třinci. Od mladého věku, jako obdivovatel zvířat - a některých také jako chovatel, se po odchodu do penze zaměřil na řád papoušci. Následně začal s pozorováním jejich chování, aby se pokusil o jeho popis a vysvětlování pomocí poznatků biologie a příbuzných vědních oborů. Jde tedy o etologii těchto společenských ptáků, plnících často funkci ochočeného společníka člověka v prostředí jeho bytu. Předmětem studia chování byli náhodně získaní ptáci střední velkosti, kteří bývají nejčastěji předmětem zájmu nepříliš poučených obdivovatelů, v jejichž „péči“ pak mohou po více stránkách strádat nejen fyzicky, ale zejména pro svou značnou citlivost, také psychicky. Každý papoušek je mnohem chytřejší než obvykle předpokládáme.
Je mnoho monografií o druzích a poddruzích papoušků a o tom jak je odchovat, avšak jen chovatelsky zaměřených, nic se však už nedozvíme o tom, jaké můžeme očekávat přirozené a prostředím ovlivněné chování dospělého jedince, jakožto člena domácnosti. A je-li vůbec pro ochočení a do bytu vhodný, jen jako jednotlivec, v podstatě pro zábavu. O psychologii člověka toho víme mnoho, ale do srovnávací psychologie člověka a zvířete i zoopsychologie papoušků se potenciálním autorům, ani nakladatelům jaksi moc nechce, neboť více se kupují jako společníci psi a kočky. Literatury o nich etologicky zaměřené je stále dostatek. Zájemce o publikaci zabývající se etologií opeřeného společníka obecně pojatou - jak o papouška zodpovědně pečovat a jak mu porozumět, tak tuna trhu nenajde. Metodou „pokus – omyl“ postupně zjišťuje, že má v rukou velmi empatické, emocí plné a inteligentní zvíře, pokud mu ovšem dříve strádáním a steskem po kontaktu -, stále zavřený v kleci v kleci, neuhyne.
Za mnoho let soužití s papoušky M. Josefovič– příznivec welfare papoušků a jejich etologie, dával své opeřence do klece jen na noc, a jinak se mohli v jeho přítomnosti volně pohybovat po bytě, zalítat si a vybrat si naplnění svého času bez nudy a v kontaktu se svým člověkem. Svá pozorování a poznatky opřené o odbornou literaturu z mnoha vědních oborů (celkem šlo o111 prostudovaných titulů),za použití vlastních ilustrací (pérovek), a fotografií od renomovaného znalce ptáků pana Petra Podpěry, byly autorovi vydány v následujících publikacích:
Papoušek u nás doma (79 kapitol, nakladatelství Brázda, s. r. o. Praha, 2007
Papoušek inteligentní společník člověka (65 kapitol), nakladatelství PLOT. Praha,2010
Papoušek jeho chování od A do Z (148 hesel), nakladatelství Brázda, s. r. o. Praha, 2012
Tajemný život papoušků (80článků), v rukopise(úprava 2021) – vychází výběrově v tištěném periodiku Fauna, nyní v jeho elektronické formě – iFauna.
Články z oboru etologie papoušků dosud publikované časopisech:
Papoušci, původně nakladatelství DONA, s. r. o. České Budějovice.
Nová Exota, vydavatel Mgr. Jan Sojka. Brno.
Fauna, nyní i Fauna.cz Brno.
V profesním životě M. Josefovič působil jako projektant občanských a průmyslových staveb, s jejich situováním v mnoha místech dřívější Československé republiky. Zpracoval celkem 114 studií a projektů, z nichž většina byla realizována (např. Cukrovar El Ghab v Sýrii, OLMA Olomouc, Milex Bratislava, teplárna Teplice), poslední realizací byla jaderná elektrárna Temelín. Zájem o kulturní dění a svět zvířat mu pomohl překonávat 16 let přípravy a realizace této naší nejvýkonnější elektrárny. V současnosti zůstává dále věrný papouškům a s nimi své čtrnáctileté samičce papouška senegalského – východního, Bety.
Bibliografie M. Josefovič:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců. Výtvarné centrum Chagal, Ostrava, 1998
Kdo je kdo – architektura. Michael Třeštík, Praha. 2003
