Vzorný táta a ještě vzornější dcera

V roce 1990 jsem si zakoupil od př. Ježdíka ze Vsetína korelu skořicovou terčovou straku. Původně to měl být sameček, ale nakonec to byla překrásná samička, přesně taková, jak měla vypadat dle standardu. Jelikož jsem věděl, že př. Ježdík má kvalitní korely, tak jsem si ji nechal a samečka jsem použil z mého chovu. Již v příštím roce jsem od tohoto páru odchoval ve 4 hnízdech 20 mladých a vždy se našla nějaká pěkná terčová korela. Ty jsem si nechal do svého chovu a nebo vyměnil za vhodný protějšek. Po třech letech mě chovný sameček po nárazu uhynul. Sehnal jsem si výměnou nového, samička ho přijala a vše pokačovalo ve starých kolejích, pravidelně 4 hnízda za rok a celkem 20-25 mladých. Tak tento pár vydržel až do roku 1998, kdy jsem si koupil mladého psa a ten se mi ihned odvděčil, když se mu podařilo nějak otevřít krmící dvířka a hned byl chovný sameček a dvě mladé pryč. Ještě štěstí, že samička seděla znova na vajíčkách a nestačila vyletět. Tak jsem byl nucen sehnat třetího samečka. Samička zdárně doseděla z pěti vajec čtyři mladé i když zůstala sama. Na chovnou sezónu 1999 jsem dal zase pár dohromady. Vše pokračovalo jako v minulých letech, 4 hnízda a dobrý odchov. V letošním roce měla samička 10 let, tak jsem si říkal, že si musím hned z prvního hnízda zkusit nechat nějakou pěknou samičku. Z květnového hnízda jsem si nechal jednu pěknou perlovou terčovou straku o které jsem doufal, že bude samička. Nechal jsem ji u chovného páru, všechny ostatní a další dvě hnízda jsem prodal. Při čtvrtém hnízdu, když měla chovná samička v budce 7 vajec, vše pokračovalo jako vždy, až týden před líhnutím mladých chovná samička začala chřadnout, tak jsem ji odebral z voliéry a pokusil jsem se ji zachránit, ale druhý den uhynula. Sameček seděl sám. Druhý den po úhynu chovné samičky začala nahlížet do budky její dcera a třetí den už se střídala sice ještě nepravidelně, ale přece s chovným samečkem, svým tátou. Po dalších dvou dnech se už líhla mláďata, bylo jich šest. Otec a dcera se o ně dobře starali, dobře krmili a všech 6 mladých zdárně opustilo budku postupně od 6. prosince. Jak je vidět, může i šestiměsíční samička mít v sobě vlohy pro pomoc při odchovu svých sourozenců.

• ilustrační foto - Korela chocholatá

Je jasné, že si ji nechám jako pokračovatelku dobrého chovu. Ještě jednou bych chtěl poděkovat př. Ježdíkovi, že mi přenechal tak kvalitní samičku a tím dopomohl ke kvalitním jedincům.

Vám jako redakci kvalitního časopisu Fauna děkuji za to, že jsem poznal hodně nových a dobrých chovatelů a tím získal i mnoho kvalitních papoušků, kteří mi udělali již hodně radosti z odchovů.