Představujeme: Poštovní holubářství

Závody a kondiční trénink

Vloha schopnosti navracení se na mateřský holubník se musí rozvíjet postupným tréninkem. Není možno výletka vypustit poprvé 200 km od holubníku a očekávat jeho návrat. Dříve trval trénink každého jedince k dosažení nejdelších tratí 2 - 3 roky. Dnes se tato časová posloupnost výrazně zkrátila. Kompletní trénink absolvuje výletek již v prvním roce života. Mladý jedinec se v době odstavu nejdříve seznámí s okolím holubníku, jako každý jiný okrasný holub ve volném chovu a zafixuje si jeho polohu. Následuje vlastní trénink, který odlišuje poštovní holuby od ostatních. Začíná se ve vzdálenosti od 1 do 5 km od holubníku. Holubi se vypouští naráz v menších hejnech a pro snadnější orientaci se může k výletkům přidat zkušenější jedinec. Jestliže holub spolehlivě a rychle dosáhne mateřského holubníku, lze pokračovat v dalším snažení. Postupným prohlubováním vzdáleností od holubníku na 30, 50, 100 a více kilometrů se jedinec připravuje na nejdelší tratě, které absolvuje po asi 4 měsících. Tedy ještě před prvním pelicháním. Mladí holubi absolvují v prvním roce života 3 - 6 vlastních závodů ve vzdálenosti do 350 km. Nejlepší z nich dosahují rychlosti 90 km/hodinu.
Závody výletků jsou důležitou částí sportovního holubářství, pravý požitek ze závodění nám ale přinášejí roční a starší holubi. Závodí se zpravidla s holuby do 6 - 7 let stáří, pak výkon prudce klesá, na krátkých, středních a dlouhých tratích. Protože první tréninky a závody starších jedinců začínají již v průběhu hnízdění, je nutno správně zvolit celou metodu vlastního chovu. K vybuzení závodníků k nejvyšším výkonům využíváme jejich základní instinkty a pudy. Jedná se o lásku k mateřskému holubníku, pud, který vede holuby co nejrychleji za potravou na svůj holubník a pudy nejsilnější -- rodičovský a sexuální. Existuje několik systémů k dosažení nejlepších závodních výsledků. HNÍZDÍCÍ systém umožňuje využití holubů i holubic. Používá se v průběhu chovné sezóny. Holubice nasazujeme v době sedění na vejcích asi po 8 - 10 dnu od snášky. Nejlepší výkon je v den klubání mladých. Holubice asi týden před snáškou či po ní nenasazujeme. Kašující rodiče není vhodné nasazovat vůbec. V případě použití jednoho z rodičů zabezpečuje péči o odchov druhý z partnerů, je možno i kompletně vejce či mladé podsadit pod jiný pár. Holubi dosahují nejlepších časů v době před dalším pářením, tedy v době odrostlých holoubat na hnízdě. Nadprůměrných výkonů dosahují také v době krmení mladých. Další systémy se označují jako polovdovský, dočasný vdovský a absolutní vdovský. Jsou založeny na různě dlouhém odloučení holuba od holubice a dalších mechanizmech. V dnešní době se používají častěji než klasická hnízdící metoda, neboť mají lepší výsledky. I při uplatnění vdovského systému necháme páry odchovat alespoň první holoubě.

Závody se konají pravidelně od začátku května do začátku srpna, zpravidla každý týden v sobotu či neděli. Rozpis závodů dostávají účastníci již v zimě. Závodí se na tratích 120 - 700 km, v ojedinělých případech i na vzdálenosti 900 -- 1200 km. Tuto krajní vzdálenost urazí holub asi za den. V minulosti byly podniknuty i mnohem delší úspěšné lety, např. přes Atlantický oceán. Nejvyšší letová rychlost dosahuje za běžného počasí až ke 125 km/hodinu a v případě příznivých povětrnostních podmínek i 150 km/hod. Holubi se hromadně svážejí v místních organizacích na svozové místo a jsou transportováni ve speciálních boxových přívěsech na kamionu na místo hromadného vypuštění. V kamionu mají holubi možnost napojení a nakrmení. Před vypuštěním, které probíhá brzo ráno, se holubům zkontrolují čísla kroužků a přidělí se jim další speciální kroužek. Tento je po doletu holuba ihned sejmut chovatelem a vložen do tzv. konstatovacích hodin, kde je tímto změřen a zadokumentován čas doletu. Veškeré úkony jsou přísně kontrolovány, hraje se fair play. Moderní doba přináší tzv. elektronický systém za využití čipů, který v blízké budoucnosti nahradí konstatovací hodiny. Protože každý holubník se nachází v jiné vzdálenosti od místa vypuštění, je na měření úspěšnosti závodníků vyvinuta speciální metoda s rovnými podmínkami pro všechny. Nejrychlejší holubi a další holubi, kteří se umístili mezi prvními 20 - 33 procenty (dle pravidel v jednotlivých zemích), jsou honorováni oceněním. Úspěšně nalétané kilometry v této procentuální skupině se každému jedinci zapisují a poté hodnotí za rok a celý život. Jsou rovněž předpokladem účasti na výstavách. V České republice je oficiálně registrováno přes 4000 poštovních holubářů. Sdružuje je České sdružení chovatelů PH a Moravsko-slezské sdružení. Např. v Moravsko-slezském sdružení soutěží 1700 chovatelů a při jejich závodech je najednou vypuštěno až 30.000 holubů.

Výstavy

Účastnit se výstav poštovních holubů mohou výhradně jedinci, kteří zaznamenali předepsaný počet letů a dosáhli dobrých letových výkonů. V celém procesu posuzování nehraje barva holubů žádnou roli. Holubi jsou hodnoceni ve dvou kategoriích dle předem stanovených, přísných kritérií. Jedná se o kategorii STANDARD, kde jsou předvádění jedinci srovnáváni s pomyslným ideálem poštovního holuba. Ne vždy jsou však tito fenotypově ideální poštovní holubi špičkovými závodníky. Pro tyto je ustanovena kategorie SPORT. Hodnotíme - li exteriérové plemenné znaky v kategorii standard, počínáme požadavkem výrazných a jiskrných očí, jejichž barva není důležitá. Ozobí by se nemělo vyvíjet s věkem holuba, obočnice jsou výrazné. Krk je široký, kdežto celá zadní partie je nevýrazná. Nejdůležitějším znakem je aerodynamický tvar těla se silně rozvinutým svalstvem. Těžiště trupu se nachází v přední části holuba, záda jsou přiměřeně široká. Křídla odpovídají nejvyšším letovým předpokladům. Jsou silná a dobře zapeřená s krátkým svalstvem. Letky vyžadujeme široké, nohy osvalené, přiměřené k tělu. Hmotnost holuba není předem stanovena, měla by vizuálně korespondovat s exteriérem jedince. Každý vystavovatel předvádí několik jedinců. Nejhorší a nejlepší ohodnocení se nezapočítává a vítěze určuje celkový průměr, stanovený komisí posuzovatelů. V kategorii sport se hodnotí dosažené letové výkony, ponejvíce u holubů ve třech skupinách, podle délky tratí.
Poštovní holub se některým chovatelům okrasných holubů zalíbil natolik, že zatoužili vypěstovat jeho výstavní formu. Velmi brzy na různých místech počaly vznikat zárodky dnes známých a oblíbených plemen s dominantním podílem “krve pošťáků”. K plemenům se spíše lokálním rozšířením patří nizozemští, lutyšští a antwerpští poštovní holubi. Mezi hojněji rozšířená plemena řadíme giganty, německé výstavní holuby, show racery a další. V posledních letech se setkáváme s velkým zájmem o tato plemena. Řada z nových chovatelů uvedených okrasných holubů patří k dřívějším chovatelům poštovních holubů.

Výstavy poštovních holubů se odehrávají zpravidla v únoru a již tehdy se vystavovatelé nemohou dočkat blížící se závodní sezóny. Doby, kdy po úspěšném tréninku umístí své nejnadanější jedince ve speciálních kamionech a vyšlou je k prvním závodům. Jestliže tedy kolem vás projede kamion, provázený temperamentním holubím vrkáním, popřejte mu štěstí. Tisíce závodníků, těšících se na brzký návrat do milovaného domova, ho budou brzy potřebovat.