Umělý chov papoušků

Všichni zkušení chovatelé se shodují v tom, že s ohledem na stále obtížnější možnosti dovozů některých druhů papoušků, je nutné dlouhodobě zajišťovat jejich odchovy. Zkušenosti zahraničních chovatelů jsou v tomto směru značné. Pozitivně lze hodnotit také jejich ochotu k publikování získaných zkušeností.

Povětrnostní podmínky v naší zemi vyžadují chovat velké papoušky v kombinovaných voliérách (dobře izolovaný vnitřní prostor s výletem). Velikost voliér má odpovídat potřebám (nárokům) určitého druhu. Papoušci se při dobré péči a všem co s tím souvisí snadno přizpůsobí.

V zahraničí můžeme vidět chovy instalované ve velkých světlých halách, které lze v zimě vytápět. Používané klece jsou celodrátěné, umístěné asi 100 cm nad podlahou. Budky lze kontrolovat zvenku a také krmení se snadno podává z obslužné chodby. V jednom rohu klece je trvale zabudována tryska, kterou se rozprašuje podle potřeby voda ke koupání.

Mnoho chovatelů, snad většina, odchovává mladé pod vlastními rodiči, ale hovoří se také o umělém odchovu v líhni a inkubátoru. Rozhodují zde podmínky, které je schopen chovatel svým svěřencům zajistit, to zaprvé, ale také to, že pár velkých papoušků by v jedné chovné sezóně nezahnízdil dvakrát, kdyby mu nebyla snůška odebrána.

Některý chovatel doporučuje nechat sedět samičku na snůšce 4-5 dnů a teprve potom vejce odebrat a dát do líhně. Tím se podaří další snůšku oddálit a samička načerpá potřebné síly. Jsou také chovatelé, kteří nechávají samičku mladé vysedět a umožní ji také vylíhlá mláďata několikrát nakrmit cennými látkami a enzymy, které jsou důležité pro zdravý vývoj. Teprve potom jsou mláďata přemisťována do inkubátoru k umělému odchovu. Je velká naděje, že odpočatá samička zahnízdí podruhé.

Podmínkou pro úspěšné líhnutí je stálá teplota v odchovně a potřebná vlhkost. Teplota v líhni samotné má být 39,9° C, důležité také je obracení vajec. Pokud jde o vlhkost v umělé líhni: vejce papoušků, kteří pocházejí ze subtropických lesních pásů, potřebují až do doby krátce před líhnutím 53 % vlhkost. Vejce papoušků ze savan a vyšších horských pásem potřebují vlhkosti méně. Dobře fungující umělá líheň spolehlivě udrží nastavené hodnoty. Obracení vajec ukončíme 4 - 5 dnů před předpokládaným líhnutím a současně snížíme teplotu o 0,5-0,6 oC. Jakmile zjistíme, že zárodek vyplnil celý prostor vajíčka, zvýšíme vlhkost v líhni na 75 - 80 %. Vylíhlá mláďata se doporučuje přemístit ihned z líhně do inkubátoru, aby se předešlo možné bakteriální kontaminaci. Chovatel P. si zavedl pro tento okamžik velmi ekonomický systém. Vylíhlá mláďata vkládá do hlubší kmenové budky, která má malý vnitřní průměr, tu potom ukládá do skříně vytápěné na 35° C. Proto není nutné vytápět celou místnost. Do budky nejde žádné světlo, což je pro vývoj mláďat v prvních dnech života velice pozitivní. Skříň je stále dobře větraná a to nejen při krmení mladých. Uvedená počáteční teplota 35° C se postupně snižuje a v okamžiku, kdy začínají mláďata vidět, je jen 33 - 34° C. Od této chvíle se už budka do skříně neukládá. Mláďata jsou na svého ošetřovatele dostatečně uvyklá a jejich krmení je snadnější. Odrostlejší mláďata se ukládají na misky z umělé hmoty na vrstvu papírových plenek nebo ubrousků, které dobře sají vlhkost. V chovné místnosti je udržovaná stálá přiměřená teplota. K tomu, aby si mláďata zvykala bez projevu neklidu na dění v okolí, se velice osvědčilo trvalé reprodukování hudby nebo mluveného slova.

Občas se setkáváme s názorem, že uměle odchovaní papoušci se pro silné vtištění k člověku k chovu nehodí. Je to ovšem hodnocení individuální a nelze je paušalizovat. V nedávné době vešlo ve známost, že velmi zkušený anglický chovatel velkých papoušků odebírá mladé z rodičovských hnízd a péči o ně svěřuje vybraným a vyzkoušeným párům pěstounů. Odpadá tedy umělé krmení mladých od časných ranních hodin dlouho do noci. Některé zvláště vyzkoušené páry pěstounů se starají a krmí třeba 12 i více mladých v jednom hnízdě. Dále si zavedl určitý systém postupného podkládání mláďat a tvrdí, že samičky amazoňanů a amazónků přijmou a pečují o mladé jakékoliv velikosti i různých druhů společně.

A ještě dodatek: americký chovatel krmí v prvních sedmi dnech po vylíhnutí papoušky od 6.00 hod. ráno do 23.00 hod. v noci každé dvě hodiny a navíc ještě jednou ve 3.00 hod. ráno. Po týdnu krmení mění. Mláďata mají přeplněná volata a proto lze prodlužovat intervaly a krmit do samostatného přijímání potravy třikrát denně - ráno, v poledne a večer.

Pokud jde o složení krmení, připravují si je někteří chovatelé podle vlastní osvědčené receptury, jiní ale kupují hotové výrobky od renovovaných firem, např. Quiko, Orlux, Witte Molen aj.

Uvedu jeden recept od anglického chovatele, který obsahuje glycidy, bílkoviny, tuky, vitamíny (A, D3, E, B5, H7, C) -- některé druhy vitamínů je střevní mikroflóra sama schopna si vyprodukovat. Nepostradatelné jsou minerálie a stopové prvky: Ca, P, J, NaCl, Mg, Fe, Cu, Se a Zn. Krmivo musí být vyvážené a potom je zárukou vysoké produktivity chovu. Je-li pták zesláblý, jsou výsledky hnízdění malé nebo nejsou vůbec. Plodnost také klesá, když krmivo obsahuje vysoké % glycidů, protože pták tloustne. Dále, když obsah bílkovin v krmivu překročí 26 %, může pták onemocnět dnou a mohou se dostavit i poruchy jater. Ke zdravé výživě nezbytně také patří ovoce a zelenina.

A ještě jeden předpis od chovatele z USA. Používá směs sucharů určených ke krmení opic, dětské ovocné nebo zeleninové výživy, směs ředí vodou. Pokud je k dostání čerstvé ovoce a zelenina, dává jim přednost před konzervami, poněvadž jsou výživnější a pro vysoký obsah enzymů také stravitelnější. Příprava: “opičí” suchar rozmačká a proseje a tím získá velmi jemný prášek s vysokým obsahem proteinů. Po smíchání s ovocem, zeleninou a vodou se obsah proteinů sníží, nemá přesáhnout 25 %. Krmivo musí mít teplotu 41,4° C a k jejímu zachování se miska s krmivem ponoří do větší misky s horkou vodou. Požadovanou a správnou teplotu lze ověřit vlastními rty. Do této směsi lze přidávat trochu jogurtu, vitamínů (především B komplex), případně slunečnicového oleje (pozor ! nepředávkovat) = mohlo by dojít k vyvrhování potravy. Kaše se dává mladým stříkačkou s hadičkou nebo malou lžičkou (u té je nutná úprava - zúžení). Krmení dáváme teprve tehdy, když mají mláďata vyprázdněná volátka.

Jak bylo uvedeno, vylíhlá mláďata potřebují teplotu 35° C. Zcela opeřená mláďata je vhodné umístit do klece, ve které se jim podá široký výběr krmiv. Někdy se do skupiny mladých připojí krotký a snášenlivý partner, od kterého se budou mladí rychleji učit sami přijímat potravu.