Rosela pestrá

Patří do rodu Platycercus. Její vlastí jsou stepi a savany Austrálie. V době hnízdění žije v párech nebo malých skupinách. Po vyhnízdění se rozely pestré shlukují do ohromných hejn, která se společně toulají, hledají potravu a vodu.

Rozela pestrá podobně jako jiné druhy australských papoušků, se přizpůsobila pronikavému osidlování a také intenzivnímu obdělávání krajiny tak, že se početní stavy neustále zvyšují. Australskému zemědělství to způsobuje ohromné škody.

• Rosela pestrá lutino

Rosely (téměř všech druhů) patří vedle andulek a korel chocholatých, mezi nejhojněji chované druhy. Přiložený barevný obrázek věrně vystihuje přírodní zbarvení papoušků.

Rozely zůstávají většinou plaché a vůči jiným druhům papoušků nesnášenlivé. Hnízdí snadno. Za příznivých povětrnostních podmínek začíná sice tok již někdy koncem února, ale ke skutečnému hnízdění dochází v květnu. Pokud ovšem budeme pár rozel přezimovat v teplé ubikaci, může dojít k hnízdění již v březnu. Začátek hnízdění můžeme ovlivnit (urychlit) zavěšením hnízdní budky. Já jsem měl budky ve voliérách zavěšené trvale, ale po skončeném hnízdění jsem vletový otvor uzavíral kusem plechu. K otevření budky jsem přistupoval až po ustálení počasí, i když jsem měl možnost ve voliérách teplotu regulovat přitápěním elektricky nebo uhlím. Používal jsem prkenné budky velikosti 30x30x40 cm, na jejich dno jsem dával vrstvu hrubších pilin smíchaných s rašelinou. Samička snáší obvykle 5-7 vajíček, inkubace je 22-24 dnů. Holátka jsou po vylíhnutí porostlá bílým chmýřím. Při dobré rodičovské péči vyletují mláďata z budky dobře opeřená a letuschopná za 4-5 týdnů. Když jsou rozely uvyklé na přítomnost člověka a budky jsou přístupné z obslužné chodby, je možno průběh hnízdění kontrolovat kdykoliv podle potřeby. Pokud by byla samička neklidná a plachá, je vhodnější ji z budky nevyhánět a kontrolu provést, až sama z budky vylétne. Při odchovu musíme dávat stále dostatek různého zeleného krmení, vaječnou míchanici, piškot, strouhanku, naklíčené zrní, mrkev, jablko a jiné druhy ovoce. Některé rozely se naučí brát moučné červy. Tato živočišná bílkovina je pro růst mláďat prospěšná.

• rosela pestrá rubino

V průběhu roku krmíme rozely slunečnicí, prosem, lesknicí, ovsem, pšenicí, které střídavě nakličujeme. Dostal jsem doporučení německého chovatele, že je dobré dávat papouškům také pivovarský ječmen, ale jen máčený po dobu osmi hodin, po propláchnutí se může ihned zkrmovat. Ječmen nakličovat nedoporučuje. Musíme také pamatovat na dostatek zeleného krmení v širokém výběru, např. trávy s polozralými semeny, různé plevely - smetanka lékařská, žabinec ptačinec, pelyněk černobýl, čekanka, vratič, heřmánek, řebříček a mnohé další.

Pro pár rozel připravíme kombinovanou voliéru. Výlet o velikosti 2x1x2 m s možností zaletovat do vnitřní ubikace (její rozměry mohou být podobné). Průletové okénko musí mít uzavíratelnou klapku ovládanou ocelovým lankem. To nám usnadní řídit situaci podle počasí, ale nejen to. Když měla z budky vylétnout mláďata, zůstalo výletové okénko po několik dnů trvale uzavřeno, než se mláďata seznámila s vnitřním prostředím, potom teprve jim bylo umožněno vyletovat do venkovní části. Prostě, kombinované voliéry mají mnoho předností a proto je každému vřele doporučuji.

• rosela pestrá - přírodní zbarvení

Ovšem některý, zvláště začínající chovatel, se bude muset zpočátku spokojit s jednoduchou voliérou o podobných rozměrech, jak jsem uvedl výše (2x1x2 m - DxŠxV). Chovný pár rozel bude tedy přezimovat v bytě nebo ve sklepní místnosti a teprve po ustálení počasí na jaře ho přemístí do zahradní voliéry. Před lety jsem začínal v podobných podmínkách a musím říci, že jsem se často setkával s nepříjemnými situacemi. Proto znovu každému doporučuji zřizování kombinovaných voliér!

Rozely pestré byly u nás poprvé nabízeny obchodníkem Petzoldem v Praze v roce 1881. Prvního odchovu dosáhl v r. 1934 Fr. Vožech z Velvar. Rozely pestré byly u nás chovány vzácně, teprve po roce 1950 se objevovaly stále častěji.

• rosela pestrá rubino

Rozely se po celý rok rády koupají a proto vyžadují denně čerstvou vodu. Za teplých dnů se koupají i několikrát za den, proto budeme vodu měnit častěji.

Dno voliér pro rozely a další druhy australských papoušků, by mělo být pokryto zeminou (zahradní smíchanou s lesní), protože se v ní ptáci rádi přehrabují. Do zeminy můžeme vysévat různá semena, která ptáci velmi rádi sbírají. K tomu připomínám, že při této činnosti se mohou rozely infikovat střevními parazity. Vyšetření trusu nebo aplikaci vhodného přípravku lze jen doporučit.

U rozel pestrých, podobně jako u mnoha jiných druhů ptáků, byly již odchovány zajímavé a barevně krásné mutace. Např. ve Francii 1965 rozely skořicové, v Belgii 1969 rozely šedivé. Na našich obrázcích přinášíme mutace rubino a lutino.

Rudolf Vít