Vážení přátelé psů...

Z knihy Jamese Herriota - Zvěrolékař a psí historky

Psy jsem nikdy nepovažoval za cosi neměnně daného, samozřejmého. Proč jsou tak oddáni lidem? Proč jsou šťastni v naší společnosti a vítají náš příchod s tak nehoráznou radostí? Proč je pro ně největším potěšením být s námi doma nebo kdekoliv jinde? Koneckonců jsou to jen zvířata a jejich hlavním zájmem by měla být snaha získat potravu a bezpečí. Místo toho rozdávají bezbřehou oddanost a věrnost, která nezná mezí.

Vážení přátelé psů a zdravého rozumu!

Výcvikem a posléze i chovem psů se zabývám již 25 let a za tu dobu mi rukama „prošlo“ kolem stovky psů různých plemen. Cvičila jsem psy pro lidi i pro ozbrojené složky našeho státu. Troufám si proto tvrdit, že neexistuje zlý pes, pouze špatný pán. I z pudla se dá nevhodnou výchovou udělat „krvelačná bestie“ a z pitbula kočka. Nechápu proto, jak někdo může označit určité plemeno za nebezpečné. Nejsou pro společnost nebezpeční spíše lidé, kteří psa zkazili? A co zloději, násilníci, vrazi a zkorumpovaní politici? Bude je chtít pak Kořistko a spol. zakázat taky? Napadlo mne ještě jedno přirovnání: Hitler, taky chtěl „některé“ rasy zakázat a vyhladit. To se chtějí naši politici vyrovnat jemu?

Není to ve psech, ale v lidech

Člověk vyšlechtil plemena psů za určitým účelem, je pravdou, že z mnoha psů loveckých (kokři, jezevčíci, teriéři) i pracovních se dnes stali psi spíše již společenští. Ale záleží zase jen a jen na lidech, jak tyto vychovají a povedou. Apeluji proti na zdravý rozum všech lidí, nenechte se prosím zmást a unést kampaněmi proti psům.