Zkušenosti z chovu kakariki rudočelých žlutých

(Cyanoraphus novaezelandiae). Jak jsem ve Fauně již psal, chovám tento druh papoušků zásadně po párech. Chci dnes jen doplnit, že hnízdí často ve velmi mladém věku a že jsou vzájemně přizpůsobiví.

Pár 1,0 žlutý x 0,1 straka

Sestavil jsem pár 1,0 žlutý x 0,1 straka, ptáci byli staří pět měsíců. Viděl jsem, že se krmí a proto jsem jim dal budku velikosti 20 x 20 x 30 cm, kterou asi do 15 minut obsadili. Samice snesla šest vajec, ze kterých se vylíhlo šest mláďat. Desátý den jsem okroužkoval první tři. Další dva dny jsem zjistil, že stále zbývá míchanice, provedl jsem kontrolu a našel jsem mláďata uhynulá. Jelikož měla na těle samé podlitiny, usoudil jsem, že je rodiče uklovali. Řekl jsem si, že jsou příliš mladí, jejich rodičovský pud není ještě vyvinutý a proto jsem jim odebral budku, kterou jsem do klece vrátil asi za tři měsíce. Papoušci opět zasedli, ze šesti snesených vajec se vylíhlo pět mláďat, která byla dobře krmena. Asi po 15 dnech jsem zjistil, že je samice škube. Ve vedlejší voliéře mě hnízdil pár kakariki žlutých -- samec roční, samice pětiměsíční. Z pěti vajec měli jen jedno mládě. Proto jsem se rozhodl, že pět mláďat od škubající samice tomuto páru podložím. Ptáci je přijali a spolehlivě odchovali. Z pěti kusů byly dvě straky a tři žlutí. Samici, která škubala mladé jsem odchytil při této změně a samci jsem přidělil žlutou samici starou osm měsíců, která již odchovala tři mladé, ale při hnízdění uhynul její partner. Samec novou družku přijal bez problémů, začal ji krmit a již asi po pěti minutách došlo k páření. Dnes již sedí na nové snůšce. Tak rychlé přijetí nového partnera přímo při odchovu mladých se mi u jiných papoušků nepodařilo, jen s jednou výjimkou. Pár kakariki 1,0 žlutý roční x 0,1 straka měl oplozenou snůšku, mláďata se vylíhla, ale samice je nechala uhynout, nekrmila je. Když se to opakovalo třikrát, samici jsem odchytil a k samci pustil roční žlutou samici. Samec tuto samičku přijal a asi po čtrnácti dnech už seděla na vejcích. Zatím mi tento pár odchoval ze tří hnízd 13 mláďat.

Krmení

Jak jsem již uvedl, jsou tito kakariki ochotni zahnízdit již ve velmi mladém věku. Sestavil jsem pár 1,0 žlutý x 0,1 žlutá. Ve stáří čtyř měsíců se už krmili a pářili a když jsem jim dal budku, ihned došlo k hnízdění. Ze sedmi snesených vajec se vylíhlo sedm mláďat. Tři mláďata ve věku asi deseti dnů přestali staří krmit a nechali je uhynout, ale o ostatní se zatím starají dobře. Ze zkušeností mohu říci, že žlutí rodiče jsou spolehlivější při odchovu než straky, ale to může být jen náhoda. Kakariki krmím slunečnicí bílou, černou a žíhanou, nahým ovsem, kardi, prosem žlutým, červeným a zeleným a lesknicí. Z ovoce mají nejraději jablka, ze zeleného pampelišku a žabinec ptačinec.

Všem svým papouškům dávám také denně čerstvý rohlík v košíčku zavěšeném na pletivu. Ptáci ho mají velmi rádi a hlavně při odchovu mladých ho spotřebují velké množství. Míchanici dělám z těchto surovin: nastrouhám stejné množství mrkve, petržele, celeru, do toho přidám česnek, kopřivy a zasypu suchou vaječnou směsí, kterou kupuji běžně na burzách. Do toho přidám ještě směs, kterou si připravuji sám. Ta se skládá z mletých arašídů, piškotů, strouhanky, kukuřičného šrotu, vitamínových přípravků, sušených garnátů (Gammarus), vaječných skořápek a anýzu. Po důkladném promíchání směs podávám. Někdy přidám také krmivo pro akvarijní rybky a sušené maso pro psy.

Aymara pruhovaný

Podobné zkušenosti jako s kakariki mám s aymary pruhovanými. Na burze v Přerově jsem koupil pár aymarů, které jsem při příjezdu domů umístil do voliéry 1,50 x 0,80 x 2,00 m. Druhý den jsem našel samečka ve voliéře uhynulého. Velmi mne to mrzelo, ale musel jsem shánět náhradu. Jelikož to bylo na jaře, nemohl jsem žádného sehnat. Teprve po měsíci jsem objevil v Olomouci dva kusy, ze kterých jsem si vybral pravděpodobného samce. Když jsem pustil samce do voliéry k samici, ta na něj ihned zaútočila, samec se k ní nesměl přiblížit, jinak si ho nevšímala. Trvalo však jen týden než se sblížili a sedali stále vedle sebe. Ve voliérce mám celoročně umístěné větve smrku, ve kterých byly aymary stále schované. Zdálo se mi, že se necítí dobře. Rozhodl jsem se je přemístit do bednové klece 1,0 x 1,0 x 0,5 m, do které jsem dal stojatou budku z dřevotřísky 18 x 18 x 25 cm a čekal co bude dál. Zřejmě se zde aymarám líbilo a dali to najevo tím, že se začali okamžitě zajímat o budku a asi do tří týdnů zasedli. Ze čtyř vajec bylo jen jedno oplozené, vylíhlé mládě bylo spolehlivě odchováno. Mladé aymary rostou velmi pomalu a proto je po opuštění budky nechávám ještě dva měsíce u rodičů, kteří mezitím sedí na druhé snůšce. Samec se zdržuje celou dobu hnízdění v budce, vidím ho jen zřídka. Z druhého hnízda byla odchována tři mláďata ze čtyř oplozených vajec. V současné době již opět sedí na snůšce. Při odchovu mladých zkonzumuje můj pár velké množství jablek, vaječnou míchanici a rohlíky. Směs zrní obsahuje slunečnici bílou, žíhanou, černou, bezpluchý oves, kardi, proso žluté, červené, zelené a lesknici.

Bednové klece

Ještě bych doplnil, že podle mých zkušeností je lépe chovat aymary v bednových klecích, neboť se jim zde daří lépe než ve voliéře.