Malá encyklopedie nemocí koní: CH

Chrup – nepravidelný

Dospělý kůň má na každé straně dolní i horní čelisti 3 stoličky +3 třenovce (kterým se často, ale nesprávně také říká stoličky) + (hřebci a valaši 1 špičák) + 3 řezáky.
Nepravidelnosti chrupu koně můžeme rozdělit na vrozené a získané anomálie.

Vrozené anomálie:

Polyodoncie = větší počet zubů, než normálně (obr. 1, 2)
Sem lze zařadit výskyt špičáků u klisen, výskyt „vlčího zubu“ (zakrnělý první třenovec). Většinou se však jedná o stav, kdy nevypadnou mléčné zuby a zůstanou i v dospělosti mezi trvalými, obvykle se jedná o řezáky. Závisí na tom, kde se nadpočetný zub nachází a zda nezraňuje měkké části dutiny ústní. Obvykle lze situaci řešit jednoduchým „zubařským“ zásahem – vytrhnutím zubu.
Oligodoncie = menší počet zubů, než normálně
Zub buď není vůbec založený nebo se neprořeže a zůstává schovaný v čelisti (lze to odlišit rentgenem). Oligodoncie může být i získaná, kdy zub z jakéhokoli důvodu vypadne nebo musí být odstraněn. Vzniká tak problematická situace, kdy se mezi zuby nachází mezera, protilehlý zub se nemá o co otírat, nadměrně roste a může způsobit zranění měkkých tkání. V tom případě je třeba chrup koně pravidelně kontrolovat a přerůstající zub obrušovat.

Získané anomálie:

Jedná se o nejčastější získanou chybu stoliček. Vzniká nepravidelným otíráním žvýkacích ploch zubů, kdy na horní čelisti se neotírají vnější hrany, na dolní čelisti hrany vnitřní. Vzniklé ostré hrany nebo špičaté výběžky mohou zraňovat měkké části dutiny ústní, kůň pak obvykle velmi neochotně přijímá píci („žvancuje“) nebo krmivo špatně rozmělní. Příčinou bývá nedostatečné žvýkání (málo vlákniny ve formě sena nebo trávy) nebo různé vady v postoji zubů či čelistí. Dobrou prevencí je pravidelná kontrola zubů (nejlépe jednou za půl roku), v případě zjištění ostrých hran jeho úprava zubní rašplí.

Nůžkovitý chrup

V tomto případě nejsou třecí plochy stoliček vodorovné, ale jsou zešikmené, takže vnější strana horních stoliček a vnitřní strana dolních stoliček je nadměrně dlouhá. Jedná se o vzácnou vadu chrupu, která má většinou příčinu v dlouhodobější neschopnosti pořádně žvýkat, například následkem bolestivých procesů na čelistním kloubu nebo při bolestech zubu. Ošetření takového chrupu rašplí často nebývá dostatečně uspokojivé.

Chrup klkáčů

Dlouhodobé trvání tohoto zlozvyku je příčinou nadměrného opotřebování vnější strany řezáků, které nezpůsobuje žádné žvýkací poruchy a slouží spíš jako charakteristický znak při rozpoznání klkáče.

Rozestup mezi zuby
Může se jednat o vrozenou poruchu, kdy se zuby vyvíjejí příliš daleko od sebe, některý zub je menší nebo je otočený podél své osy. Pokud se rozestup nachází mezi řezáky, obvykle to koni nijak nevadí, pokud je však mezi stoličkami či třenovci, namačká se do mezery krmivo a může způsobit vážné problémy – dráždění dásně, záněty, tvorbu kaps, uvolňování zubních krčků apod.

Chřipka koní (equinní influenza)

hřipka je celosvětové, velice nakažlivé onemocnění způsobené viry, které se nazývají influenzaviry, u koní jsou známé dva subtypy, které se časem mění.

Jak se chřipka šíří
Jedná se o velice nakažlivé onemocnění, které se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je nejčastěji 1–3 dny.

Jak se chřipka projevuje
Závažnost onemocnění závisí na imunitním stavu koní v populaci (vakcinace, dřívější infekce). Čím jsou koně více vakcinovaní nebo „promoření“ chřipkou, tím je obraz nemoci mírnější. Klinicky nejbouřlivější příznaky mívají koně, kteří se s infekcí ani s vakcínou ještě nesetkali a nemají proti chřipce vytvořené žádné protilátky.
Nejnápadnějším příznakem je kašel, který může za 1–3 týdny sám odeznět. Dále je to mírný vodnatý výtok z nosu, který se časem může změnit na hlenovitý až hnisavý (pokud se sekundárně přidají baktérie), zánět hltanu, zvětšení podčelistních mízních uzlin, někdy i zánět nosní dutiny (rinitida). Infekce se však soustřeďuje do průdušek, postižené bývají drobné průdušinky a může se vyvinout i virový zápal plic.
Onemocnění může probíhat za příznaků lehkého edému plic, zimnice a horeček, které u koní bez dostatečné imunity mohou vystoupit až na 41 °C.
V dnešní době, kdy se většina koní s chřipkovými viry do jisté míry už někdy setkala, se toto onemocnění projevuje především nechutenstvím, svalovou slabostí nebo ztrnulostí chodů, mírnou horečkou, často bez kašle nebo výtoku.
U mladých koní (převážně žijících nebo nacházejících se ve velmi nepříznivých podmínkách) hrozí i komplikace chřipky, například hříběcí nebo jiné hnisavé bakteriální záněty horních cest dýchacích, vzácněji těžké streptokokové zápaly plic a pohrudnice, petechiální horečka, schvácení kopyt či výrazné poškození srdce. Komplikacemi mohou být na druhé straně postiženi i koně staří.
Chřipka se v mírných případech vyléčí za dva týdny, těžké případy však mohou vzdorovat i několik měsíců, mohou na organismu zanechat trvalé následky, především na plicích a srdci.

Jak proti chřipce bojovat
Onemocnění chřipkou, pokud nedojde k jeho komplikacím a je správně léčeno, nezanechává samo o sobě nějaké vážné následky na zdraví. Horší prognózu mívají sající hříbata nebo staří koně. Je však třeba vždy myslet na komplikace a možná další následná onemocnění!

Nejzávažnějším následkem chřipky koní je chronický zánět průdušinek, který se často projevuje jako alergické onemocnění, nám známé COPD!

Léčba
Léčba chřipky neexistuje. Při jakémkoli poškození dýchacího traktu (tedy nejen při chřipce) musí kůň ihned přestat pracovat. Nutný je dlouhodobý klid, čerstvý vzduch (!), minimalizovat prašnost a přítomnost dráždivých plynů. Pokud měl kůň horečku, pak na 1 den horečky by měl mít 1 týden klidu. Dýchací trakt se hojí poměrně dlouho, kůň by se měl vrátit do tréninku nejdříve za 3 týdny po odeznění příznaků onemocnění! Jakékoli uspěchání této rekonvalescence se nevyplácí a chronické poškození plic (COPD) bývá jeho častým následkem.

Prevence
V současné době je i u nás při převozech koní povinné očkování proti chřipce uznanými a registrovanými vakcínami podle vakcinačního schématu výrobce.