Odchov ary zelenokřídlého (Ara chloroptera)

Rod: Ara.
Velikost: 90 cm.
Hmotnost: 1100–1400 g.
Výskyt: Panama, severní Kolumbie přes Venezuelu po Guayanu, jihovýchodní Peru, Bolívie, Paraguay, jižní oblasti Brazílie.

Páry neharmonizovaly

V průběhu let 1998–1999 ostravská zoologická zahrada získala tři samce a tři samice druhu ara zelenokřídlý (Ara chloroptera). Dle vlastního uvážení, vzhledem k věku jednotlivých jedinců, jsme utvořili tři páry a umístili je do vnitřních ubikací s výlety do venkovních voliér. Protože páry neharmonizovaly, přistoupili jsme k přirozenému výběru. Všech šest papoušků jsme umístili ve vnitřní kleci o rozměrech 4×5×3 m (dך×v) s přístupem do venkovní voliéry o rozměrech 5,5×7×4 m (dך×v).
Do vnitřní klece jsem umístila dostatek bidel a větví a také krmítek, aby nedocházelo ke zbytečným bojům. Asi po čtyřech týdnech se utvořil jeden nově sestavený harmonizující pár, který jsem nechala v ubikaci. Ostatní kusy jsem oddělila. Nově vzniklému páru jsem okamžitě zavěsila boudu z masivního dubu o rozměrech 50×60×130 cm (dך×v). Do boudy jsem dala lignocel (drcené kokosové vlákno) s hoblinami a trouchem asi v 30 centimetrové vrstvě, v blízkosti boudy byla zavěšena dvě krmítka.

Nově vzniklý pár

Nový pár si často probíral peří, navzájem se krmili, při každém pohybu ve voliéře se téměř vždy následovali. Prostě si padli do oka.
Přestože v ubikaci bylo 16 °C, začali se oba arové začátkem ledna zajímat o boudu. Po několika dnech se dokonce v boudě začali zdržovat. Nejprve boudu obývali společně, později v ní zůstávala pouze samice, samec se nevzdaloval od boudy, popřípadě seděl přímo na ní. Samec hnízdní boudu svědomitě hlídal a bránil. Při jakémkoli vstupu do klece byl samec velmi agresivní a útočil. Samice z boudy pouze vykukovala.
Při kontrole boudy koncem února jsem zjistila, že samice sedí na dvou vejcích. Začátkem března se z jednoho vejce vyklubalo mládě, druhé vejce bylo neoplozeno. Oba rodiče se o mládě úspěšně starali. Rodiče byli krmeni 3× denně. Ráno dostávali míchaničku (mrkev, piškoty, vařený žloutek), krájený pomeranč, krájené vařené vejce, půl banánu, 10 kusů piškotů, vše posypáno Nutribirdem A21, v poledne dvě krájená jablka, vařené vejce, celý banán, ořechy, mrkev, vše posypáno Vitamixem pro exoty, večer směs zrní pro ary, banán, pomeranč a opět vše posypáno Nutribirdem A21. Mládě dobře prospívalo, rostlo, opeřovalo se, 18. 3. vážilo 260 gramů, 4. 4. vážilo 842 gramů, 13. 4. mu začaly růst letky.
Při pravidelných kontrolách jsem 24. dubna zjistila, že rodiče mládě doslova „oholili“, zůstaly pouze letky. Mládě bylo na hlavě holé jako při vylíhnutí. Ještě pár dnů jsem mládě nechala u rodičů v domnění, že se rodiče uklidní a mládě se opět opeří. Avšak opak byl pravdou. Sotva peří na hlavě začalo trošku růst, rodiče se okamžitě postarali o to, aby peří opět zmizelo. Proto jsem se rozhodla, mládě 9. května od rodičů oddělit. Mládě vážilo 1380 gramů. Nevím dodnes, čím to bylo způsobeno. Nevím, zda-li došlo k nějakému stresu, či rodiče své mládě tak milovali a báli se o něj.
Nastaly krušné chvíle. Převést dvouměsíční mládě ary odchovávané pod rodiči na nový způsob krmení nebylo vůbec jednoduché. Krmení zpočátku probíhalo každou hodinu (kromě noci), 1–2 kávové lžičky do zobáčku následujícího krmení: Strouhaný piškot, jablko, banán, šťáva z pomeranče, Vitamix pro exotické ptactvo. Mládě jsem umístila do samostatného dřevěného boxu o teplotě 23–24 °C.
Po dvou dnech jsem potravu zredukovala na 6× denně. Kromě uvedených ingrediencí jsem začala přidávat vařené vločky, meruňkový kompot, přesnídávku, strouhanou mrkev, tvaroh, kivi, jogurt bílý, těstoviny, Nutribird A21, Mutavit.

Mládě

12. května mládě vážilo 1214 gramů. Sice trošku zhublo, ale příjem potravy se mnohonásobně zlepšil. Potravu přijímalo stále z kávové lžičky, ale už bez větších problémů. K mému překvapení si zvyklo na lidskou péči velmi rychle. Od poloviny května bylo velmi pěkné počasí, takže mladý ara trávil většinu dne na sluníčku. Přestal hubnout (15. května vážil 1220 gramů), začal obrůstat peřím. Mládě se stávalo krotší a krotší. Začalo chodit po zemi a šmejdit, okusovat co mu přišlo do cesty. Nechalo se hladit, vyžadovalo pozornost. Koncem května jsem začala nabízet loupanou slunečnici. Zpočátku si s ní jen hrálo, později se mu podařilo semínko slunečnice rozbít a sníst.
Od června už dostávalo mládě krmení pouze 3× denně. Do boxu jsem mu volně podávala misku s piškotem, banánem, jablkem, oříšky. Vše stačilo alespoň trošku ochutnat, ne-li sníst. Potravu si přidržovalo prsty. Při přenášení z krmné místnosti do boxu mládě často procvičovalo křídla mohutným máváním. Nejednou se mláděti podařilo vzlétnout, s přistáváním to však bylo ze začátku nesnadné.
V polovině června jsem aru umístila do klece o rozměrech 4×2×2,30 (dך×v). Bidla byla umístěna tak, aby mládě mělo velmi dobrý přístup ke krmné a napájecí misce. Mládě se velmi rychle aklimatizovalo, osamostatňovalo, stávalo se nezávislým.
Vyšetřením DNA jsme zjistili, že se jedná o samečka.