Malá encyklopedie nemocí koní: R

Rakovina kopyt (obr. 1) Při rakovině kopyt dochází k poruše tvorby rohoviny a následně k chronickému zánětu. Postižení bývají častěji chladnokrev...

Rakovina kopyt

Při rakovině kopyt dochází k poruše tvorby rohoviny a následně k chronickému zánětu. Postižení bývají častěji chladnokrevníci, příčinou může být skutečnost, že jejich kopyta obsahují více vody a jsou měkčí.

O co se jedná?

Nejdříve dochází k tomu, že epiteliální buňky špatně keratinizují, poté vyhřeznou papily škáry a způsobí, že se v těchto místech zpomalí proudění krve a tekutina z cév prostoupí mezi buňky. Tkáň reaguje zánětem a začne nadměrně růst.

Projevy rakoviny kopyt

Rakovina kopyt není bolestivá a kůň nekulhá. Jakmile se obrousí nebo odstraní zdravá rohovina, která se nachází nad ložiskem nemoci, vyhřezlé papily škáry se dostanou na povrch. Obvykle je to v zadní části střelových rýh. Odtud se proces může rozšiřovat do okolí.

Rozbujelé papily jsou pokryté mazlavou sýrovitou páchnoucí hmotou a časem získávají vzhled květáku.

Léčba rakoviny kopyt

Léčba rakoviny kopyt je zdlouhavá a náročná, trvá minimálně 6 týdnů. Obvykle je nutné rozbujelou škáru seříznout, odkrytou plochu vysušit a přiložit tlakový obvaz na kopyto. Doporučují se také antibiotika a pohyb, který podporuje prokrvení kopytní škáry a přispívá k urychlení hojení. Rakovina kopyt se může vracet.

Rhabdomyolýza

Tento výraz znamená rozpad kosterního svalstva. Ale onemocnění, které představuje, známe také pod dalšími názvy: paralytická či zátěžová rhabdomyolýza, myoglobinurie, lumbago, sváteční nemoc, černé močení…

Co to je
Jedná se o metabolické onemocnění, které postihuje především svalstvo zádě, ale bývají postižené i svaly ostatní. Pokud je kůň během několika dní pracovního klidu krmen větším množstvím jádra, v jeho svalových buňkách se zvýší obsah glykogenu (svalový cukr). Při náhlé svalové námaze se však toto množství nedokáže spálit, ale hromadí se v buňkách. To se považuje za spouštěcí moment svalové degenerace, zánětu svalových vláken a jejich rozpadu. Červené svalové barvivo myoglobin se pak dostává do krve a skrze ledviny se profiltruje do moči, kterou, je-li ho dost, barví do tmava. Z rozpadlých svalů se uvolňují „svalové“ enzymy – – CK a AST.
Charakteristický průběh je tento: po několika dnech klidu, kdy byl kůň krmen obvyklou dávkou jádra, se objeví brzy na začátku fyzické zátěže náhlá příhoda – kůň se začne potit, má zvýšenou teplotu a odmítá se hýbat, následuje svalový třes, jeho záď je slabá a ztuhlá, svaly zduřelé a na pohmat bolestivé. V těžkých případech, nebo pokud je nucen dále pracovat, kůň může upadnout a není schopen se postavit. Svalové bolesti způsobují, že kůň zaujímá postoje a chová se, jako by měl koliku. Může současně docházet ke křečím močového měchýře i střev. Může dojít i ke svalové úbyti – především v případech, kdy se rhabdomyolýza objevuje opakovaně.

Vyšetření a léčba
Veterinář pozná tuto nemoc podle vyšetření krve na množství „svalových“ enzymů, popř. moči na přítomnost myoglobinu.
Léčba musí být komplexní, je třeba koni dodat tekutiny (infuze), léky uvolnit svalové křeče, podat léky proti bolesti a proti zánětu. Postižené svalové partie je třeba držet v teple a kůň má být v naprostém klidu. Podle vyšetření krve lze podat i jiné léky, které upraví celkově změněný metabolismus. Důležitá je dieta – kůň nesmí dostávat jádro a jeho krmivo se omezuje na kvalitní seno. Průběh léčby i další postup musí určit veterinář podle momentálního stavu koně.

Rhinitis

Zánět nosní sliznice se u koně málokdy objevuje samostatně, většinou je spojen se záněty dalších částí dýchacího aparátu.

Příčiny rhinitidy:
– průtok infikovaných sekretů z jiných částí dýchacího aparátu (např. z vedlejších nosních dutin při sinusitidě – viz patřičná kapitola),
– podráždění nosní sliznice plyny, prachem, kouřem, párou, vysokou teplotou,
– alergická rhinitis (podobná senné rýmě u lidí),
– v tropických a subtropických oblastech plísňové infekce nosní dutiny,
– zvláštní formy rhinitidy – např. nosní vozhřivka nebo grass sickness.

Příznaky rhinitidy závisí na jejím průběhu:
1. Nekomplikovaná katarální rhinitis nijak neovlivní celkový zdravotní stav koně. Lze ji poznat podle výtoku z nosu, který může mít různý charakter (od vodnatého přes hlenovitý až po hnisavý) a podle zarudlé nosní sliznice s viditelnými cévami. Protože sliznice je oteklá a lpí na ní vazký sekret, koně často při dýchání vydávají chroptivé zvuky různé intenzity. Obvykle bývají zvětšené i zahltanové mízní uzliny.
2. Těžké hnisavé nebo jinak komplikované rhinitidy mohou vyvolat i změny v celkovém zdravotním stavu koně.

Veterinář by měl při podezření na rhinitis koně celkově vyšetřit, zda nejsou postižené i další části dýchacího traktu. Měl by také zhodnotit míru postižení nosní dutiny (nejlépe endoskopem) a podle toho určí další průběh léčby.

Léčba nekomplikované akutní rhinitidy není vždy nutná, často se zánět zahojí spontánně po odstranění příčiny. V případě potřeby lze nosní dutinu vyplachovat protizánětlivými a uklidňujícími roztoky, které zvolí veterinář. Pokud jsou postižené jiné orgány, bude se léčba řídit jejich požadavky.

Rhodokoková infekce

Rhodococcus (Corynebacterium) equi je baktérie, která vyvolává u hříbat hnisavou bronchopneumonii a může způsobit také vznik vředů na střevě a hnisavé procesy na mezenteriálních mízních uzlinách. Toto onemocnění není u nás naštěstí až tak časté, jako v jiných částech světa.

Způsob nakažení
Rhodokokus se normálně nachází v trusu býložravců. Pokud je jím zamořená půda, například pastviny, může dojít k infekci pasoucích se koní. Citlivá jsou především hříbata, u nichž už klesly protilátky, získané z mateřského mleziva, ale jejichž vlastní imunita ještě není dostatečná, tedy hříbata ve věku 2–3 měsíců. Pokud se nakazí koně s účinnou imunitou, obvykle se u nich nemoc nijak neprojeví.

Příznaky
Postižené hříbě má těžkou hnisavou bronchopneumonii, často také závažné onemocnění střev. Má potíže s dýcháním, hnisavý výtok z nosu, zánět spojivek, postižené jsou i jeho klouby a může mít i průjem.

Veterinář musí pro potvrzení původce provést výtěr z nosu nebo průdušnice.
Léčba postižených hříbat je náročná a pokud se už nemoc rozvinula (hnisavé abscesy v plicích), jsou vyhlídky na úplné vyléčení koně špatné. Preventivně je třeba dávat pozor na zamořené pastviny. U malých hříbat je třeba denně kontrolovat jejich chuť sát i tělesnou teplotu a při první změně informovat veterináře.

Roupi

Roup koňský neboli Oxyuris equi je hlístice, která parazituje především ve slepém a tlustém střevě. Samičky jsou dlouhé 4–18 cm, samečkové 0,9–1,9 cm. Samičky migrují k řitnímu otvoru a v jeho okolí a pod ocasem kladou vajíčka v lepkavé hmotě. Z vajíček se líhnou larvy, které jsou už za 5–7 dní schopné infekce. Po pozření dalším koněm putují do tlustého střeva, kde za 4,5–5 měsíců dospívají.

Poškození roupy

Pokud je zamoření koně roupy masivní, může dojít k poranění a zánětu střevní sliznice a k hubnutí, někdy má kůň průjmy a koliku. Charakterističtějším příznakem je svědění v okolí řitního otvoru, koně se snaží škrábat a otírat o okolní předměty. Tak může dojít k zánětům a poranění v oblasti kořene ocasu.

Veterinář musí prokázat vajíčka roupů v okolí řitního otvoru (stěr z kůže, lepící páska), nestačí běžné vyšetření trusu.

Léčba, prevence

Roupů se lze zbavit většinou z dostupných širokospektrálních antiparazitik určených pro koně.

Rozštěp kopyta

Jedná se o poruchu kontinuity rohové stěny ve směru rohových rourek.
Podle hloubky lze rozdělit rozštěpy:
– povrchový – kdy prasklina zasahuje pouze do zevní vrstvy rohoviny
– pronikající – prasklina zasahuje skrze rohovinu až na škáru.

Podle polohy se dělí rozštěpy na:

– přední,
– postranní,
– patkový,
– rozštěp rozpěrek.

Podle délky a polohy vzhledem k nosnému okraji na:
– rozštěp korunkového okraje,
– nosného okraje a
– probíhající rozštěp (od korunky až po nosný okraj).

Příčinou bývá:
– nekvalitní, suchá a drobivá rohovina,
– špatná péče o kopyta a nevhodné podkování,
– nepravidelné postoje,
– poranění korunky.

Důsledky rozštěpu kopyta
Následkem hlubších rozštěpů může vzniknout pododermatitis (viz patřičná kapitola). Protože protilehlé plochy rohoviny v rozštěpu o sebe při pohybu třou, dochází k mechanickému dráždění škáry a zhoršuje se tvorba rohoviny.

Co je třeba udělat
Je třeba v první řadě odstranit vyvolávající příčinu, popřípadě vyléčit pododermatitidu. Jako první pomoc lze kolmo na konec praskliny zrašplovat rohovinu tak, aby rýha byla hlouběji, než zasahuje rozštěp. Další postup musí určit veterinář a zkušený ortopedický podkovář.