Pískomil bledý

Pískomil bledý zatím nepatří k běžně chovaným domácím mazlíčkům, ale přesto se v chovech objevuje stále častěji. 

Popis

Řád: hlodavci
Podřád: veverkočelistní (Sciurognathi)
Čeleď: myšovití (Muridiae)
Podčeleď: pískomilové (Gerbillinae)
Rod: Gerbillus
Druh: Gerbillus perpallidus Setzer, 1958
Velikost: 19–24 cm (s ocasem)
Váha: 36–50 gramů
Délka života: 3–6 let
Pohlavní dospělost: 3–4 měsíce
Délka březosti: asi 21 dní
Počet mláďat: 1–6
Doba kojení: 3–4 týdny

Původ

{size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->Mezi milovníky pískomilů je velmi oblíbený. Díky vrozené zvědavosti, která je vlastní téměř všem pískomilům, brzy překoná ostych a na svého chovatele si rychle zvykne. Není sice tak hravý, jako pískomil mongolský, kterého můžete i brát do ruky, ale je důvěřivý, nechá se pohladit a rád si bere krmení přímo z dlaně.
Jeho chov se podobá chovu pískomila mongolského. Vzhledem se však od sebe liší. Pískomil bledý je menší a štíhlejší, jeho tělo bez ocasu měří asi 10 cm. Jeho srst je pískově žlutá a pod ní prosvítá tmavší podsada. Spodní strana těla je bílá. Nápadné jsou veliké zadní tlapky, které těmto zvířátkům umožňují rychlý pohyb. Pískomil bledý je velice dobrý skokan. Bez problémů vyskočí 30 cm do výšky a až 50 cm do dálky.
Pískomil bledý pochází z pouští Egypta. Ve své domovině si staví v písku rozsáhlé systémy nor, které mohou být hluboké až jeden metr. V nich prospí celý den a probouzí se až za soumraku, kdy se okolní teplota stává snesitelnější. Že se jedná o nočního živočicha, to prozrazují také velké černé oči. Večer se vydává za potravou. Při tom využívá vedle dobrého čichu také vynikající sluch. Zvlášť dobře slyší hlavně hlubokofrekvenční tóny, což mu pomáhá vyhnout se nepřátelům.

Původ

Pro chov pískomilů bledých se hodí akvárium větších rozměrů, které musí být dobře zakryté, aby se zabránilo útěkům. Vhodné je i terárium, ale musí mít dobré větrání, aby se v něm neusazovala vlhkost. Jako podestýlku používám písek, protože ten nejlépe odpovídá podmínkám, ve kterých žijí v přírodě. Použijete-li jinou podestýlku, je nutné umožnit pískomilům písečnou lázeň. Jinak by se jim zmastila srst a to by mohlo způsobit různé potíže, např. nachlazení. Protože pískomilové téměř nezapáchají, stačí jednou za týden písek přesít. Celé terárium by se mělo kompletně vyměnit a vyčistit asi jednou za 1 měsíc podle jeho velikosti.
Do terária dávám pískomilům různé kořeny, větve, kameny a samozřejmě nějaký úkryt. Dobře se mi osvědčila dřevěná budka pro ptáky, která není drahá, takže ji lze vyměnit, když ji pískomilové rozhlodají. Pískomil bledý sice nehlodá tolik jako pískomil mongolský, ale své zoubky si také potřebuje brousit. Stejně jako jeho mongolský příbuzný si rád domeček vystýlá, proto mu poskytněte dostatek materiálu na stavbu hnízda (karton, ubrousky, ruličky od toaletního papíru, seno).
Pískomil bledý má také větší potřebu tepla než pískomil mongolský. Někteří chovatelé proto doporučují použít dodatečné zdroje tepla, ale myslím si, že při pokojové teplotě (kolem 22 stupňů) to není bezpodmínečně nutné.

Krmení

Pískomily bledé krmím stejnou potravou jako pískomily mongolské. Používám nejrůznější směsi zrní pro hlodavce, ale neměly by obsahovat žádná tučná semena jako jsou např. slunečnice nebo řepka. K nim přidávám krmení pro drobné exoty (např. andulky). Pískomil bledý pochází z oblastí, kde není výběr krmení zrovna bohatý, a proto dokáže potravu velice dobře využít. Příliš bohatá strava může vést až k poškození některých orgánů (např. jater).
Kromě zrní podávám denně zeleninu a ovoce (ovoce ale jen v malých dávkách kvůli množství obsaženého cukru). Zelené krmení je důležité, protože obsahuje potřebné tekutiny. Pískomilové nejsou zvyklí pít, v přírodě se jen zřídka kdy dostanou k vodě a potřebu tekutin pokrývají právě ze zeleného krmiva. Přesto by měli mít stále přístup k vodě (napáječka), hlavně v horkých letních měsících.
Pískomilové bledí mají poměrně velkou potřebu živočišných bílkovin. Asi 3–4 krát týdně jim proto dávám moučné červy, cvrčky, sarančata. Kdo nemá rád živý hmyz, může zkusit kousek vařeného (nesoleného) masa, trochu tvarohu, kousek vařeného vejce, sušenky pro psy a kočky nebo sušené kraby Gammarus.

Rozmnožování

Pískomil bledý je stejně jako většina ostatních pískomilů zvíře velice společenské. V přírodě žije v rodinných skupinách a ani v zajetí by neměl být sám. Pro chov se nejlépe hodí páry, sestavené v mládí. Pískomil bledý je sice snášenlivější než pískomil mongolský, na větším teritoriu může žít skupina až šesti zvířat, přičemž počet samců by měl být nižší než počet samic. Nechcete-li pískomily množit, pořiďte si skupinku stejného pohlaví.
Občas dochází, i mezi zvířaty, která se dobře znají, k potyčkám. Vyskakují přitom do výšky a boxují se předníma nohama. Přitom vydávají hlasité skřípavé zvuky, asi jako když vržou nenamazané dveře. Nemusíte se ale bát, zdá se, že tyto bitky spíše slouží k utužení vztahu, protože při nich nikdy nedochází ke zranění a během pár minut skončí stejně rychle jako vypukly.
Pohlavně dospívá pískomil bledý ve třech až čtyřech měsících. Samice rodí po asi 22 dnech 1–6 mláďat. Ta dospívají o něco pomaleji než mláďata pískomila mongolského a samice je kojí asi 1 měsíc. Podle údajů v literatuře se pískomil bledý dožívá 5–6 let. To zatím nemohu potvrdit, protože je chovám teprve krátkou dobu.