Odchov holuba Bartletova
Holub Bartletův – na hnízdě.
(Gallicolumba criniger criniger)
Řád: měkkozobí.
Čeleď: holubovití.
Holub Bartletův je samostatný druh, má tři subspecie:
Gallicolumba cri...
Řád: měkkozobí.
Čeleď: holubovití.
Holub Bartletův je samostatný druh, má tři subspecie:
Gallicolumba criniger leytensis
Gallicolumba criniger criniger
Gallicolumba criniger bartleti
Je to kriticky ohrožený druh – CITES II. Žije ve velmi malé populaci. Destrukce životních ploch holuba Bartletova způsobuje úbytek celého druhu. Žije v nadmořské výšce 0–750 m, jeho přirozeným prostředím je lesní plocha, lesní porosty, střední typy hor až nížin, sušší části lesa. Běhá velmi rychle, ale preferuje létání. V přírodě dává přednost lesním plodům, méně pak hmyzu. Obývá několik ostrůvků Filipín.
Popis
Velikost asi 30 cm, váha 181–204 g. Je podobný holubu krvavému. Má duhově lesklou hlavu, krk bronzově zelený, čelo tmavě šedé, záda, vnitřní křídla a hlavní ocasní péra jsou kaštanově zbarvená, na prsou má rovnoměrnou červenou skvrnu. Křídla pokrývá lesklý modrošedý proužek. Duhovka je modrá, zobák načernalý, nohy červené.
Samice je zbarvena stejně jako samec, liší se pouze červenofialovou duhovkou.
Pár holubů Bartletových (určené pohlaví endoskopií), jsme umístili do voliéry 3 m×2,5 m×2,5 m (dך×v). Jako substrát jsme použili kombinaci říčního písku a dřevěných štěpků. Voliéru jsme vybavili mnoha větvemi, které tvořily různé úkryty pro únik samice před samcem. Předložili jsme dvě tvarově různé hnízdní plošiny ve výšce nejméně 0,5 m nad zemí. První plošina byla dřevěná o velikosti 30×30 cm se dvoucentimetrovým okrajem na každé straně, aby bylo vejce chráněno proti vykutálení z hnízda. Na druhou plošinu stejné velikosti byl upevněn košík o průměru 25 cm. Košík jsme upletli z břízových větví. Obě hnízda jsme trošku zamaskovali delšími větvemi, aby holubi měli pocit bezpečí. Tento druh holuba je velice stresový a jakákoliv okolní změna může narušit jejich hnízdění.
Před vystýláním hnízda se u samce začal projevovat tok. Vztyčuje při něm ocasní péra, pomalu – v krátkých přestávkách, kývá beze zvuku hlavou. Jinak se tokový hlas skládá z dlouze protaženého hlubokého tónu. Chování samce nás okamžitě vyburcovalo k vylepšení krmení. Přidávali jsme více moučných červů, směs pro hmyzožravé ptáky, vařené vejce.
Jako hnízdní materiál byly páru předkládány nastříhané jemné břízové větvičky, délky nejvíce 10 cm. Oba holubi si tyto větvičky těsně před hnízděním začali nosit do košíku. Každý den jsme jim dávali plnou dlaň nastříhaných větviček a oni je dokázali spotřebovat do druhého dne. Z větviček postavili hnízdo asi 3 cm vysoké, o průměru 10–15 cm. Hnízdo budovali asi tři dny. Pak začali hnízdo střídavě obývat a asi za dva až tři dny se uvnitř objevilo vejce. Tito holubi snášejí pouze jedno bílé vejce, o které se oba starají a vejce zahřívají. Na vejcích střídavě sedí oba partneři, obvykle dopoledne samička, odpoledne samec.
Asi osmý den rodiče poprvé na delší dobu opouštějí mládě. Mládě je zcela opeřené. V deseti dnech mládě kroužkujeme pevným kroužkem velikosti 7–7,5 mm. V patnácti dnech mládě opouští hnízdo, stále se však zdržuje na zemi pod jedním z rodičů, začíná samostatně chodit k misce s krmením, kde se snaží potravu samostatně přijímat. Začínáme podávat „Klozanit“ – chemotera-peutikum k léčbě a prevenci kokcidiozy u drůbeže, krůt, salmonelozy drůbeže, dle návodu.
Mládě od rodičů oddělujeme po šesti až osmi týdnech. Během krátké doby po oddělení mláděte může pár opět zahnízdit. Po celou dobu – před hnízděním a během hnízdění – nabízíme holubům zrní: pšenici, proso, loupaný oves, čočku, rýži, dále pak míchaničku ze strouhané mrkve, strouhanky a vařeného vejce, vařenou rýži, vařený loupaný oves, všechny druhy ovoce nakrájené na malé kousky, salát, moučné červy, mleté vařené hovězí maso, různé bobule jako jeřabiny, bezinky - v létě čerstvé, v zimě sušené.
Holubi po celý rok potřebují hrubý písek se solí a vápnem ve formě mletých škeblí nebo vaječných skořápek. Hnízdí několikrát za rok, proto je přísun vápníku velmi důležitý, vaječná skořápka musí mít vždy svou tvrdost.
Holub Bartletův patří mezi holuby, kteří nejsou v našich chovech běžným druhem a každý jejich odchov patří mezi chovatelské rarity.




(Gallicolumba criniger criniger)
Řád: měkkozobí.
Čeleď: holubovití.
Holub Bartletův je samostatný druh, má tři subspecie:
Gallicolumba criniger leytensis
Gallicolumba criniger criniger
Gallicolumba criniger bartleti
Je to kriticky ohrožený druh – CITES II. Žije ve velmi malé populaci. Destrukce životních ploch holuba Bartletova způsobuje úbytek celého druhu. Žije v nadmořské výšce 0–750 m, jeho přirozeným prostředím je lesní plocha, lesní porosty, střední typy hor až nížin, sušší části lesa. Běhá velmi rychle, ale preferuje létání. V přírodě dává přednost lesním plodům, méně pak hmyzu. Obývá několik ostrůvků Filipín.
Popis
Velikost asi 30 cm, váha 181–204 g. Je podobný holubu krvavému. Má duhově lesklou hlavu, krk bronzově zelený, čelo tmavě šedé, záda, vnitřní křídla a hlavní ocasní péra jsou kaštanově zbarvená, na prsou má rovnoměrnou červenou skvrnu. Křídla pokrývá lesklý modrošedý proužek. Duhovka je modrá, zobák načernalý, nohy červené.
Samice je zbarvena stejně jako samec, liší se pouze červenofialovou duhovkou.
Holub Bartletův – pár.
Pár holubů Bartletových (určené pohlaví endoskopií), jsme umístili do voliéry 3 m×2,5 m×2,5 m (dך×v). Jako substrát jsme použili kombinaci říčního písku a dřevěných štěpků. Voliéru jsme vybavili mnoha větvemi, které tvořily různé úkryty pro únik samice před samcem. Předložili jsme dvě tvarově různé hnízdní plošiny ve výšce nejméně 0,5 m nad zemí. První plošina byla dřevěná o velikosti 30×30 cm se dvoucentimetrovým okrajem na každé straně, aby bylo vejce chráněno proti vykutálení z hnízda. Na druhou plošinu stejné velikosti byl upevněn košík o průměru 25 cm. Košík jsme upletli z břízových větví. Obě hnízda jsme trošku zamaskovali delšími větvemi, aby holubi měli pocit bezpečí. Tento druh holuba je velice stresový a jakákoliv okolní změna může narušit jejich hnízdění.
Před vystýláním hnízda se u samce začal projevovat tok. Vztyčuje při něm ocasní péra, pomalu – v krátkých přestávkách, kývá beze zvuku hlavou. Jinak se tokový hlas skládá z dlouze protaženého hlubokého tónu. Chování samce nás okamžitě vyburcovalo k vylepšení krmení. Přidávali jsme více moučných červů, směs pro hmyzožravé ptáky, vařené vejce.
Jako hnízdní materiál byly páru předkládány nastříhané jemné břízové větvičky, délky nejvíce 10 cm. Oba holubi si tyto větvičky těsně před hnízděním začali nosit do košíku. Každý den jsme jim dávali plnou dlaň nastříhaných větviček a oni je dokázali spotřebovat do druhého dne. Z větviček postavili hnízdo asi 3 cm vysoké, o průměru 10–15 cm. Hnízdo budovali asi tři dny. Pak začali hnízdo střídavě obývat a asi za dva až tři dny se uvnitř objevilo vejce. Tito holubi snášejí pouze jedno bílé vejce, o které se oba starají a vejce zahřívají. Na vejcích střídavě sedí oba partneři, obvykle dopoledne samička, odpoledne samec.
Holub Bartletův – holoubě.
Asi osmý den rodiče poprvé na delší dobu opouštějí mládě. Mládě je zcela opeřené. V deseti dnech mládě kroužkujeme pevným kroužkem velikosti 7–7,5 mm. V patnácti dnech mládě opouští hnízdo, stále se však zdržuje na zemi pod jedním z rodičů, začíná samostatně chodit k misce s krmením, kde se snaží potravu samostatně přijímat. Začínáme podávat „Klozanit“ – chemotera-peutikum k léčbě a prevenci kokcidiozy u drůbeže, krůt, salmonelozy drůbeže, dle návodu.
Mládě od rodičů oddělujeme po šesti až osmi týdnech. Během krátké doby po oddělení mláděte může pár opět zahnízdit. Po celou dobu – před hnízděním a během hnízdění – nabízíme holubům zrní: pšenici, proso, loupaný oves, čočku, rýži, dále pak míchaničku ze strouhané mrkve, strouhanky a vařeného vejce, vařenou rýži, vařený loupaný oves, všechny druhy ovoce nakrájené na malé kousky, salát, moučné červy, mleté vařené hovězí maso, různé bobule jako jeřabiny, bezinky - v létě čerstvé, v zimě sušené.
Holubi po celý rok potřebují hrubý písek se solí a vápnem ve formě mletých škeblí nebo vaječných skořápek. Hnízdí několikrát za rok, proto je přísun vápníku velmi důležitý, vaječná skořápka musí mít vždy svou tvrdost.
Holub Bartletův patří mezi holuby, kteří nejsou v našich chovech běžným druhem a každý jejich odchov patří mezi chovatelské rarity.
text a foto: Yveta Svobodová
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Ohodnotťe tento článek:
Celkové hodnocení (0x):