Odchov holuba Bartletova

Řád: měkkozobí.
Čeleď: holubovití.
Holub Bartletův je samostatný druh, má tři subspecie:
Gallicolumba criniger leytensis
Gallicolumba criniger criniger
Gallicolumba criniger bartleti

Je to kriticky ohrožený druh – CITES II. Žije ve velmi malé populaci. Destrukce životních ploch holuba Bartletova způsobuje úbytek celého druhu. Žije v nadmořské výšce 0–750 m, jeho přirozeným prostředím je lesní plocha, lesní porosty, střední typy hor až nížin, sušší části lesa. Běhá velmi rychle, ale preferuje létání. V přírodě dává přednost lesním plodům, méně pak hmyzu. Obývá několik ostrůvků Filipín.
Popis
Velikost asi 30 cm, váha 181–204 g. Je podobný holubu krvavému. Má duhově lesklou hlavu, krk bronzově zelený, čelo tmavě šedé, záda, vnitřní křídla a hlavní ocasní péra jsou kaštanově zbarvená, na prsou má rovnoměrnou červenou skvrnu. Křídla pokrývá lesklý modrošedý proužek. Duhovka je modrá, zobák načernalý, nohy červené.
Samice je zbarvena stejně jako samec, liší se pouze červenofialovou duhovkou.

Holub Bartletův – pár.

Holuby Bartletovy chováme v Zoo Ostrava od roku 1998. V současnosti chováme čtyři jedince tohoto druhu. Nejdůležitějším předpokladem odchovu těchto vzácných holubů Bartletových je sestavení chovného páru – zatím není možné rozeznat pohlaví formou DNA testu, proto používáme metodu endoskopie. V zajetí je tento holub obecně chovaný v monogamních párech. Je lépe nejprve seznámit s voliérou samici a poté samce, samec může být agresivní a samici honit. Dostatečné zahuštění vegetace ve voliéře dovoluje ptákům se ukrýt. Rozmnožování ve voliéře může probíhat po celý rok. Spárování je dost rychlé a jsou i případy snůšky na podlahu voliéry, přestože byly nabídnuty hnízdní plošiny. Typický postoj ptáků, kteří budou inkubovat je zvednutý ocas, prsa a hlava drobně pokleslá k zemi. Tito holubi jsou velmi citliví na jakékoli vyrušování a pokud se cítí nejistě, mohou opustit snůšku v jakémkoli stádiu inkubace, což se nám několikrát u chovného páru potvrdilo.
Pár holubů Bartletových (určené pohlaví endoskopií), jsme umístili do voliéry 3 m×2,5 m×2,5 m (dך×v). Jako substrát jsme použili kombinaci říčního písku a dřevěných štěpků. Voliéru jsme vybavili mnoha větvemi, které tvořily různé úkryty pro únik samice před samcem. Předložili jsme dvě tvarově různé hnízdní plošiny ve výšce nejméně 0,5 m nad zemí. První plošina byla dřevěná o velikosti 30×30 cm se dvoucentimetrovým okrajem na každé straně, aby bylo vejce chráněno proti vykutálení z hnízda. Na druhou plošinu stejné velikosti byl upevněn košík o průměru 25 cm. Košík jsme upletli z břízových větví. Obě hnízda jsme trošku zamaskovali delšími větvemi, aby holubi měli pocit bezpečí. Tento druh holuba je velice stresový a jakákoliv okolní změna může narušit jejich hnízdění.
Před vystýláním hnízda se u samce začal projevovat tok. Vztyčuje při něm ocasní péra, pomalu – v krátkých přestávkách, kývá beze zvuku hlavou. Jinak se tokový hlas skládá z dlouze protaženého hlubokého tónu. Chování samce nás okamžitě vyburcovalo k vylepšení krmení. Přidávali jsme více moučných červů, směs pro hmyzožravé ptáky, vařené vejce.
Jako hnízdní materiál byly páru předkládány nastříhané jemné břízové větvičky, délky nejvíce 10 cm. Oba holubi si tyto větvičky těsně před hnízděním začali nosit do košíku. Každý den jsme jim dávali plnou dlaň nastříhaných větviček a oni je dokázali spotřebovat do druhého dne. Z větviček postavili hnízdo asi 3 cm vysoké, o průměru 10–15 cm. Hnízdo budovali asi tři dny. Pak začali hnízdo střídavě obývat a asi za dva až tři dny se uvnitř objevilo vejce. Tito holubi snášejí pouze jedno bílé vejce, o které se oba starají a vejce zahřívají. Na vejcích střídavě sedí oba partneři, obvykle dopoledne samička, odpoledne samec.

Holub Bartletův – holoubě.

Po 17-cti dnech inkubace dochází k vyklubání mláděte. Mládě vylíhlé pod rodiči je krmeno co dvě hodiny do volátka. Toto první jídlo je velice čisté úrodné mléko, barvou a konzistencí podobné pravému mléku. Na mláděti můžeme pozorovat zvětšené vole. Později jej rodiče krmí předkládanou stravou.
Asi osmý den rodiče poprvé na delší dobu opouštějí mládě. Mládě je zcela opeřené. V deseti dnech mládě kroužkujeme pevným kroužkem velikosti 7–7,5 mm. V patnácti dnech mládě opouští hnízdo, stále se však zdržuje na zemi pod jedním z rodičů, začíná samostatně chodit k misce s krmením, kde se snaží potravu samostatně přijímat. Začínáme podávat „Klozanit“ – chemotera-peutikum k léčbě a prevenci kokcidiozy u drůbeže, krůt, salmonelozy drůbeže, dle návodu.
Mládě od rodičů oddělujeme po šesti až osmi týdnech. Během krátké doby po oddělení mláděte může pár opět zahnízdit. Po celou dobu – před hnízděním a během hnízdění – nabízíme holubům zrní: pšenici, proso, loupaný oves, čočku, rýži, dále pak míchaničku ze strouhané mrkve, strouhanky a vařeného vejce, vařenou rýži, vařený loupaný oves, všechny druhy ovoce nakrájené na malé kousky, salát, moučné červy, mleté vařené hovězí maso, různé bobule jako jeřabiny, bezinky - v létě čerstvé, v zimě sušené.
Holubi po celý rok potřebují hrubý písek se solí a vápnem ve formě mletých škeblí nebo vaječných skořápek. Hnízdí několikrát za rok, proto je přísun vápníku velmi důležitý, vaječná skořápka musí mít vždy svou tvrdost.
Holub Bartletův patří mezi holuby, kteří nejsou v našich chovech běžným druhem a každý jejich odchov patří mezi chovatelské rarity.

text a foto: Yveta Svobodová