Panenky – rod Lonchura 12. díl

Panenka Forbesova - Lonchura forbesi

(P.L.Sclater , 1879)
Synonyma: amadina Forbesova
Anglický název: New Ireland Mannikin
Německý název: Forbes Nonne

Velikost: délka 115 - 120mm
křídlo 53 mm

Rozšíření:
Papua - ostrov Nové Irsko.

• Panenka Forbesova.

Zbarvení:
samec i samice jsou zbarveni stejně. Hlava, brada a zadní krk jsou černé. Záda a křídla hnědá. Kostřec a vrchní část svrchních krovek ocasních okrově žlutá, spodní část jasně žlutá. Prsa, břicho a boky hnědooranžové. Spodní břicho a spodní krovky ocasní černé. Oko hnědé, zobák má horní čelist černou, spodní na bázi šedou, na špičce černou. Nohy šedé.
Mláďata jsou zbarvena podobně, ale hlava a tváře jsou hnědé, barvy jsou matnější.

Tento druh obývá travnaté planiny ve výšce nad 1000 m. n. m. Obvykle se objevuje v malých skupinkách. Běžně se vyskytuje v travinách poblíže Mangai. Základním krmivem jsou semena trav a drobná semena jiných rostlin. O její biologii není nic známo, pouze známe rozměry vajíček - 15,0 x11,0 mm (Reichenow, 1899).
Tento druh nebyl doposud pravděpodobně do Evropy dovezen a není příliš velká naděje, že by se to v blízké budoucnosti mělo změnit.
 

Panenka bělolící - Lonchura vana

(Hartert, 1930)
Synonyma: amadina bělolící
Anglický název: Grey - banded Mannikin
Arfak Mannikin
Německý název: Weisswangennonne

Velikost: délka 100 - 105mm

Rozšíření:
Indonésie - severozápadní Irian Jaya, pohoří Arfak, Tamran.

• Panenka bělolící.

Zbarvení:
Samec má čelo, tváře a bradu bílou. Temeno, zadní krk, hrdlo a prsa šedobílá. Křídla hnědá. Kostřec a svrchní krovky ocasní žluté. Šedobílou barvu prsou odděluje bílý pásek od skořicově hnědé spodiny, včetně spodních krovek ocasních.
Samice je zbarvena pravděpodobně shodně, ale může být i diferencovaná. Bohužel není k tomu dostatek srovnávacího materiálu. Oko je hnědé, zobák šedý, nohy šedé.
Mláďata jsou hnědá, na spodní straně světlejší. Kostřec a svrchní krovky ocasní rezavě červené.
O tomto druhu není celkem nic známo. Žije v pohoří Arfak a Tamran na poměrně malém areálu. Restall uvádí, že je vzácná, až velmi vzácná (Bostock, 1994, Gibbs, 1994). Pouze Beehler, 1986 uvádí, že je skrytým obyvatelem středohorských travnatých luk ve výšce 1800 - 2100m.n.m. Nevím, zda byl již tento druh dovezen do Evropy, ale koncem devadesátých let 20. století byl v nabídkách exportních firem v Indonésii. Zda došlo k jejich importům mi není známo. Pokud ano, jejich aklimatizace a adaptace mohla proběhnout s určitými problémy, protože se jedná o ptáky z vyšších poloh. Následný chov by mohl být podobný jako u panenky bledé.
Pokud tento druh nebyl doposud do Evropy dovezen, nelze předpokládat, že by se toto v blízké budoucnosti změnilo.