Kotec

Mnozí pejskaři považují uzavírání psa do kotce takřka za týrání, jistě, mnohá plemena doslova psychicky trpí, tráví-li většinu času zavřena v kotci, avšak někteří psi a dokonce i některá plemena jsou doslova rozenými “utíkači” a tuláky, a pokud je jejich ubytování v bytě nemožné, nezbývá než umístnit psa v prostorném a účelném kotci. Další situací, kdy pes musí být umístněn v kotci je, když majitel psa nevlastní zahradu, ale má možnost umístnit psa v kotci na pronajatém kousku pozemku, či v některé kynologické organizaci.

Pokud pes musí trvale obývat kotec, je nutné mu poskytnout venčení (stejně jako psovi drženém v bytě), každodenní styk s rodinou, hry, dlouhé vycházky, či různá sportovní vyžití. Jen tak pes držený v kotci nestrádá.

Pes však kotec potřebuje, aniž by jeho majitel měl v úmyslu psa do kotce stále zavírat. Kotec je zapotřebí, když přijede návštěva, která se bojí psů, přijdou-li opraváři, či se na zahradě něco staví, nebo když fena hárá a potřebujete mít jistotu, že nedojde k nechtěnému nakrytí. Obdobná situace vyvstává, když sekáte trávu či opouštíte dům a nechcete, aby se pes po zahradě volně pohyboval a neměl tak možnost vydat se samovolně na výlet, nebo pokud si na zahradě hrají děti bez dozoru…. Zkrátka situací, kdy budete potřebovat psa zavřít načas do kotce je mnoho, i když jistě ne všechny uvedené platí také pro vás.

V každém případě zapomeňte na “jednoduché” přivázání psa k boudě! Právě toto je možné v drtivé většině případů považovat za týrání.

Umístnění kotce (pozor - je potřeba ohlásit místnímu úřadu, že hodláte stavět kotec!)

Najít vhodné místo pro umístnění kotce není vůbec jednoduché, ale zároveň je velice důležité. Je nutné si uvědomit, že jeho stěhování, zejména bude-li se jednat o kotec zděný, či s výběhem, není snadné, někdy doslova nemožné. Proto přimhuřte pro jednou oko, pokud by jste z důvodu výstavby kotce a případně i výběhu museli zlikvidovat (přemístit) zeleninové záhony, růže, keře apod..

Kotec by měl být pokud možno umístněn tak, aby se nenacházel bezprostředně u plotu souseda, zejména v místě, kde má vybudováno posezení, či kde se velmi často zdržuje. Stejně tak, je-li to možné, nestavte kotec přímo pod okny sousedovy ložnice, či dětského pokoje (má-li soused malé děti). Sousedské dobré vztahy jsou na místě a nejeden soused se nebude zrovna rozplývat, opatříte-li si psa. Člověk se musí snažit být ohleduplný, ať už bydlí na sídlišti, v řadovém domku, či jiné hustěji zasídlené části. Tato ohleduplnost je namístě i v případě, že bydlíte na vesnici, byť zde je pořízení si psa takřka banální záležitost. Výhodu má ten, jehož pozemek se nachází na polosamotě a sousedova ložnice či posezení je takřka v nedohlednu.

Pokud vede kolem vašeho plotu chodník, není vhodné kotec umístnit ani zde. Váš pes (bude-li zavřen v kotci) bude zbytečně a více štěkat, než kdyby jste pro kotec našli lepší stanoviště. Navíc kotec umístněný velmi blízko chodníku je pro psa nebezpečným řešením, neboť se stále najde několik málo lidí, kteří se nezdráhají hodit psovi do kotce kousek otráveného jídla. Na druhou stranu, jestliže budete moci kotec směrovat tak, aby z něj pes viděl na vchod do domu, avšak na chodník ne, bylo by to praktické. S ohledem na rodinu a zahradu, kde bude pes žít, by kotec taktéž neměl být umístněn vedle vašeho posezení či místa, kde se často rodina zdržuje. Pokud z jakéhokoliv důvodu nebude moci váš pes neustále běhat volně po zahradě (např.z důvodu jeho útěků mimo zahradu) a kotec tedy bude obývat často, je nutné si uvědomit, že po nějakém čase bude kotec mírně páchnout. I na tuto skutečnost je třeba myslet.

Již jsme vzali ohled na sousedy, na vás, ale i pro psa je nutné něco udělat. Kotec by neměl být otočen (nekrytou stranou) na severní stranu, a to z důvodu velké zimy, zejména v zimním a sychravém počasí, ale ani na jižní stranu, neboť sluníčko které se svými paprsky nemilosrdně opře do boudy a místa před ní, psa horkem doslova trýzní. Je tu však možnost, postavit kotec na chráněné místo, do stínu korun stromů, zídky apod. a zamezit tak přístupu přímých slunečních paprsků, které jsou obzvláště v létě pro psa únavné a zčásti i zdraví, či dokonce životu psa nebezpečné (přehřátí…).

Velikost a vzhled kotce

Mnoho majitelů psů si nedělá starosti s tím, z čeho kotec postavit. Nejedná se totiž o levnou záležitost, a tak se často staví z toho, co je momentálně k dispozici, či co je nejlevnější. Pokud si však chcete nechat záležet na tom, aby kotec zahradu nehyzdil a také, aby byl opravdu účelný, je potřeba vědět některé zásady a úvahy o použitém materiálu.

Každopádně kotec musí být prostorný, pevný, dostatečně prosvětlený, vzdušný, suchý, a jak je uvedeno výše, také chráněný před deštěm, silným větrem a slunečními paprsky. Proto je vhodné jej opatřit minimálně z jedné (severní strany) nebo ještě lépe ze dvou či tří stran plnou stěnou, např. zděnou, nebo dřevěnou. Strany (stranu) které nejsou plné, je nejvhodnější vsazením do železného rámu a připevněním na další strany opatřit tzv. armaturou - armovacím pletivem, o velikosti “ok” cca 10x10 cm. Samozřejmě tento rozměr a síla “drátu” se může lišit podle velikosti a síly plemene. Stejně tak dobře poslouží mříž se svislými pruty. Dobře však zvažte, jakou hustotu rozestupu jednotlivých prutů či velikost ok zvolíte, aby se nejen pes nedostal ven kdykoliv si usmyslí, ale také aby jimi neprostrčil hlavu, což by pro něj mohlo být velice nebezpečné. Pro malé plemeno je většinou postačující i “klasické” pletené pletivo s velikostí ok 5x5 cm. Všechny stěny by měly sahat až ke stropu, neboť někteří psi jsou velice temperamentní, dobří skokani a ke všemu vynalézaví, a díky mezeře nacházející se mezi stěnou a střechou, byť o velikosti pouhých 25 cm, se naučí utíkat z kotce ven.

Pokud máte fenu, je vhodné do výšky cca 60 cm (opět záleží na velikosti plemene) připevnit “králikářské pletivo” s malými oky (cca 1,5 cm), aby v době jejího hárání nedošlo k nechtěnému nakrytí i přes mříže či pletivo. Psi jsou opravdu velice vynalézaví. Toto opatření je vhodné, je-li v kotci štěně či matka se štěňaty.

Celý kotec by měl být zastřešen s dostatečným přesahem a s dobrým sklonem, aby do kotce nepršelo a dešťová voda rychle odtékala. Pokud je kotec velký, postačí zastřešit tři čtvrtiny.

Zejména o vhodnosti materiálů pro podlahu v kotci se stále mezi kynology vedou spory. Jelikož by měla být podlaha zvednutá 20 - 30 cm nad zemí (tedy nejenže se pod kotcem bude dobře uklízet, desinfikovat, ale ani se zde nebudou zdržovat potkani apod.), jako nejvhodnější se zdá být podlaha ze dřeva. Je vhodné směrem od boudy vytvořit velmi mírný sklon a prkna ukládat tak, aby při čištění kotce proudem vody apod., tekutina snadno odtékala. Jestliže si chcete usnadnit čištění kotce a co nejvíce zamezit pachům, které se zákonitě z kotce díky moči a výkalům dříve nebo později šíří do okolí (byť je vše pravidelně odklízeno), je dobré na všech stranách, kde nejsou plné stěny, připevnit k podlaze a pletivu cca 10 cm vysokou desku (po celé délce stěny), a celý kotec dostatečně vysypat hoblinami. Výkaly i moč se podstatně lépe odstraňují, povrch je pro psy příjemně měkký a dobře izoluje. Proto jsou vhodné i na podlahy z jiných materiálů. Samozřejmě čas od času je nutné kompletně všechny hobliny vyměnit. Díky prkenným zábranám v místech, kde nejsou plné stěny, nedochází k jejich vysypávání mimo kotec. Avšak pro některá dlouhosrstá plemena s jemnou srstí, hobliny není možné doporučit. Pokud kotec postavíte “na čtyři nožky”, čímž dostanete volné a větratelné místo pod kotcem, nezapomeňte je postavit pevně na špalky či jiný pevný materiál, aby se vám kotec nezabořil do půdy. Prostor pod kotcem je vhodné vysypat štěrkem či struskou zejména proto, aby zde nerostl plevel.

Pokud je však nutné položit kotec přímo na zem, je vhodné celý kotec pokrýt hladkým betonem. Jestliže jej můžete ještě vydláždit, bude se podstatně lépe udržovat v čistotě a bude bez většího zápachu. K zahození není také podlaha z cihel, avšak na údržbu (čištění) bude taková podlaha podstatně náročnější. Stále se však snažte udržet jistý sklon, aby se močovina a voda při čištění nedržela v kotci. Každopádně pes nemůže ležet na betonu či dlažbě, neboť by tak mohl prochladnout apod.. Proto jsou vhodné dostatečně velké “dřevěné rošty” - plošinky. Ty by měly být velké tak, aby si na ně mohl pes pohodlně lehnout (tedy půdorysné rozměry boudy). Jedná se o obdélníky či čtverce zhotovené z prken a pokud možno potažené gumou. Na spodní straně jsou zpevněny se dvěmi asi 5 - 10 cm vysokými soklíky (hranolky), které tak prkna dobře drží pohromadě a rošt je mírně vyvýšen. Jisté vyvýšení nad úrovní pes uvítá a navíc díky snadnému přenášení roštů se dobře udržuje kotec v čistotě. Počet roštů (1-3) je závislý na velikosti kotce. Ponechat kotec pouze zatravněný či vysypaný pískem není nejšťastnější řešení, neboť jej není možné důkladně vyčistit a vydesinfikovat, navíc tento prostor velice rychle a poměrně silně zapáchá, rozbahní se apod..

Velikost kotce pro malého psa by neměla být menší jak 2x2 metry a pro velkého 3x3 metry. Nezapomeňte, že mnoho místa zabírá v kotci bouda a čím větší může být kotec, tím lépe. Výška kotce se paradoxně řídí podle výšky majitele. Je to z prostého důvodu - kotec budete denně uklízet (pokud bude pes v kotci držen jen ojediněle, udržování čistoty kotce bude přirozeně méně často). Do kotce budete také vstupovat, aby jste psa nakrmili, vyčistili boudu atd.. Na výšce kotce nešetřete, aby jste při jeho úklidu nebyli zbytečně nešťastní. Branka - dvířka kterými vcházíte do kotce by měla být nejen dostatečně velká, ale také snadno otevíratelná (zejména v zimním období různé titěrné záklopky, řetízky a zámečky jsou k uzoufání). Ale pozor. I zde vynalézavost některých psů nezná mezí, proto na kliky zapomeňte a pořiďte si nejlépe větší petlici, či jinou pro vás snadno otevíratelnou a uzavíratelnou důmyslnost, se kterou si ani těmi nejšikovnějšími packami a zoubky váš pes neporadí.

Pokud máte kotec v zastrčeném koutku rozsáhlé zahrady, nebo mimo zahradu (na kynologickém cvičišti apod.), štěňata a mladé psy každopádně zamykejte, aby důvěřivost a milost malého tvora nevedla k jeho odcizení.

Psa pravidelně venčete a denně (dle potřeby) odstraňujte výkaly a vyměňujte pitnou vodu. Výkaly je vhodné odklízet do předem připravené nádoby s víkem a sáčkem uvnitř. Pouze jejich odhazování do přilehlých prostor kotce je nejen nehygienické, ale také nezamezí pachu. Čím častěji budete psa venčit, tím méně práce budete mít s uklízením kotce. Četnost venčení by měla být také závislá na stáří psa.

Údržba kotce, pokud je strávně postaven, není náročná. Samozřejmě záleží na tom, zda máte svého psa v kotci “stále”, nebo jestli kotec využíváte jen v nutných případech. Celý kotec je zapotřebí (cca 1x měsíčně) vystříkat proudem čisté vody, či vydrhnout rejžákem s dostatkem vody, případně i s čistícím prostředkem. Poté je vhodné celý kotec vydesinfikovat.