Ochrana koní proti parazitům

Parazité koní mohou velmi negativně ovlivňovat zdravotní stav a pohodu koní všech věkových skupin. Zvláště mladší věkové kategorie, které jsou odchovávány pastevním způsobem jsou vystaveny parazitárním invazím nejvíce a proto jim musíme věnovat zvýšenou pozornost nejen preventivní, ale i kurativní. Parazitózy rozdělujeme na vnější a vnitřní. Vnější parazitózy s klinickými projevy většinou odhalí sám chovatel. Po diagnostice parazita veterinární službou a aplikaci odpovídajícího antiparazitika dochází poměrně rychle k uzdravení bez dalších následků. Jiná situace nastává u invazí vnitřních parazitů, které bez terapie mohou končit například vážnou kolikou a smrtí .

Vhodný program pravidelného odčervování je proto nezbytný. Účinný preventivní program má za cíl přerušení cyklu a rozmnožování parazitů. Nedělejme si však iluze, že se můžeme parazitů zbavit jednou provždy. Existuje množství různých druhů parazitů, kteří užívají koně jako hostitele ve svém vývojovém cyklu. Stupeň poškození organizmu koně závisí na jeho druhu, životním cyklu ( zda zůstává na jednom místě, nebo migruje po celém těle), množství jedinců a samozřejmě na aktuálním zdravotním stavu zvířete.

Parazitární infekce se dějí především orální cestou (přes trávicí cesty), intrauterinní ( přes dělohu), laktogenní ( při sání mléka) a perkutánní (přes kůži). Pro přenos infekce hrají důležitou roli tzv. vektory. Pro primární vektor je charakteristický přímý úzký kontakt s parazitem, který vede následně k různým klinickým projevům onemocnění. Pro sekundární vektor je charakteristická cesta přes mezihostitele, který v následných dalších vývojových stádiích může teprve vyvolat změny zdravotního stavu.

Nejdůležitější parazité v našich podmínkách

MALÍ STRONGYLI

Jsou nejběžnějším parazitem koní a jsou přitom velmi nebezpeční. Do těla koně se dostávají krmivem. Během zimních měsíců přežívají zapouzdření hluboko ve střevní stěně. Následné uvolnění velkého množství červů v jarních měsících může vyvolat masivní poškození stěny střeva, které může být až smrtelné. Tito parazité kromě ztráty tělesné kondice mohou vyvolat průjmy a koliky, které v těžkých případech vedou k úmrtí koně. Kromě přímého poškození střevní stěny dochází vlivem vylučovaných toxinů i k poškození jaterního parenchymu.

VELCÍ STRONGYLI

Tito červi žijí hlavně ve slepém a tlustém střevě. Ústní kapsulí jsou přisátí na stěnu střeva, kterou poškozují. Do těla koně se opět dostávají pozřením larev, které zvláště za vlhkého počasí vylézají na mokré, orosené traviny nebo vlhké zdi stájí, kdy je kůň při olizování invaduje do žaludku. Nedospělá larvální stádia migrují do krevních cév , které krví střeva. Tato migrace poškozuje stěny cév, ale zvyšuje i riziko tvorby krevních sraženin. Narušení přívodu krve do střev z důvodů parazitárního poškození vede ke kolikám a výjímečně i ke smrti.

ROUPI

Tento parazit žije v tlustém střevě a dospělí jedinci migrují ke konečníku koně. Samičky kladou vajíčka zevně kolem řitního otvoru, kde visí často v podobě špinavě bílých nebo nazelenalých povlaků. To vyvolává intenzivní dráždění, které vede ke škrábání koně v okolí konečníku o hrazení nebo stěny. Ocas je odřený, žíně jsou zježené a vede to často i k tvorbě otevřených krvácivých ran. Vajíčka tak při odírání spadávají na podestýlku a krmivo, které kůň sežráním opět přijímá.

ŠKRKAVKY

Patří k nejznámějším, nejčastějším a největším parazitům koně. Tito oblí červi jsou dlouzí až 25 cm a samice až 38 cm. Žijí v tenkém střevě, přelézají však i do tlustého, nebo naopak do žaludku, jater, slinivky břišní a mohou perforovat střevo a vniknout, tak i do dutiny břišní. Samičky kladou velké množství vajíček, které nacházíme v trusu. Vajíčka jsou značně odolná a v zemi živá vydrží několik let. Běžné desinfekční roztoky jsou neúčinné, zato teplota 50 °C je usmrcuje ihned. Kůň se nakazí pozřením vajíček znečištěné slámy nebo krmiva. Ojedinělé škrkavky přímo neškodí, jsou však nebezpečné tím, že prochází do žlučovodů nebo vývodu slinivky břišní a ucpáním způsobují pak nebezpečné poruchy zdravotního stavu. Masivní výskyt u mladých koní způsobuje problémy trávicího traktu a podílí se na špatném růstu.

PLICNÍ ČERVI

Nejsou v našich podmínkách častým ani typickým parazitem. Pokud se objeví, koně vykazují příznaky respiračního onemocnění např. kašlání. Larvy spolu s trávou se dostanou do žaludku, odkud krevním řečištěm migrují do plic, kde dospějí a začnou produkovat vajíčka. Ta jsou vykašlávána, spolknuta a spolu s trusem se dostávají zpět na pastvinu.

ZUBOVKY

Během několika prvních týdnů života jsou hříbata velmi citlivá na tyto malé parazity. K nákaze hříbat dochází prostřednictvím mléka neošetřených klisen. Proto by se klisny měly odčervit před ohřebením, v oblastech s výskytem zubovky je třeba hříbata odčervit ve stáří 4 týdnů.

TASEMNICE

Ve střevě koně žijí tři druhy a největší z nich dosahuje až 80 cm délky a 25 mm šířky. Hromadí se v místě spojení tlustého a tenkého střeva. Ojediněle zase neškodí, někdy se však vyvinou v tak velkém množství, že způsobují vážné poruchy zažívání, chudokrevnost a hubnutí.

MOTOLICE

U koní je možná invaze motolicí ovčí, jejímž mezihostitelem jsou plži. Při silných nákazách může dojít k úhynu.

Ochrana proti parazitům

Nejlepší ochrana je prevence a dobrý antiparazitární program. Organizace pastvy a pobytu koní ve výbězích je důležitou součástí preventivních opatření. Nedovolte, aby jednotlivé pastevní areály byly přetěžovány. Při velké koncentraci koní na malé ploše může množství vajíček parazitů přicházejících s trusem jednoho invadovaného koně infikovat a promořit celé stádo. Pamatujte, že vajíčka parazitů přežívají od podzimu minimálně do léta. Pokud je to možné, rozdělte pastvu na více oplůtků a v nich koně přesouvejte vždy na čistou plochu. Zamořenou pastvinu pak nechejte jednu pastevní sezónu odpočinout a trávu skliďte na seno. Koně je výhodné odčervit 48 hod. před vyhnáním na pastvu. Sběr trusu je nejlepší prevence, kterou si však asi může v pastevních oplůtcích dovolit jen málokdo. Proto alespoň častým rozvláčením snižujte počet a koncentraci nárůstu parazitů na pastvě.

Zamokřené a bahnité části výběhu odvodníme nebo ohrazením zamezíme koním přístupu do těchto ploch, čímž snížíme nebezpečí pozření plžů. Rovněž napajedla udržujeme v čistotě. Nejlepším řešením je instalace samonapaječek do výběhu s přívodem vody z vodovodu nebo přivést pitnou vodu v cisterně s napáječkami.

Vajíčka parazitů jsou převážně velmi odolná a proto mohou ve stáji přežívat několik let. Udržujte stáje čisté a pravidelně provádějte mechanickou očistu a dezinfekci podlah a stěn . Nezkrmujte trusem znečištěné objemné krmivo a jádro podávejte vždy do vyčištěných žlabů.

Praktické odčervování

Při podávání antiparazitárního prostředku je třeba znát hmotnost koně. Dávkování provádět vždy na základě výpočtu podle živé hmotnosti. Poddávkování může rychle navodit vznik rezistence vůči preparátu. Než budete odčervovat, nechejte si udělat od veterinární služby koprologické vyšetření, aby jste znali promořenost, druh parazita a tím vám veterinář mohl doporučit odpovídající preparát. Promyslete si svůj program dopředu a veďte si pečlivou evidenci, kdy a jakým prostředkem bylo odčervení provedeno. Nedostatečné a nekvalitní odčervení může navodit poškození zdraví koně a stres. Všechny koně, kteří se společně pasou je třeba odčervit společně a najednou. Ve stáji, kde jsou koně několika vlastníků nebo se často koně mění, je žádoucí přistoupit na společný program a před příchodem nového koně dbát na jeho odčervení.
Ošetření březích klisen: odčervujte 1 měsíc před porodem, potom jednou za 2 měsíce.

Hříbata: první odčervení se doporučuje ve věku 6 - 8 týdnů. Poté do věku 3 let ošetřujte v 8 týdenních intervalech.

Dospělí koně: starší koně 3 let ošetřujte nejméně jednou za 3 měsíce. V případě velké promořenosti zkraťte termín na 8 týdnů.

Plemenní hřebci: termín ošetření se doporučuje jednou za 8 týdnů.

Volbu antiparazitárního prostředku konzultujte s veterinárním lékařem, který na základě vaší evidence a výsledku koprologického vyšetření zvolí takový preparát, který bude mít nejlepší účinnost a navrhne vám i termín opakování. Vyvarujete se tak při opakovaném používání jednoho preparátu vzniku rezistence nebo nárůstu promořenosti. Účinnost odčervení zkontrolujte opakováním koprologického vyšetření. Počet potřebných dnů na opětovné zjištění vajíček parazitů v trusu koní je po podání různých přípravků rozdílný (od 14 - 70 dnů). Včasným a pravidelným odčervováním zajistíte u svých koní dobrou tělesnou kondici, prevenci zdravotních poruch a nebudete prokrmovat, protože přispějete k optimálnímu využití krmiv.