Sdílet:
Mistrovství v dešti
Mistrovství České republiky v pasení ovcí pomocí ovčáckých psů bylo velkým lákadlem nejen pro majitele ovcí a ovčáckých psů, ale i pro diváky, které...
Mistrovství České republiky v pasení ovcí pomocí ovčáckých psů bylo velkým lákadlem nejen pro majitele ovcí a ovčáckých psů, ale i pro diváky, které zajímalo, jak pes pod vedením svého páníčka provede skupinu ovcí určenou trasou a překoná přitom nastražené překážky. Jen nemělo být takové „psí“ počasí …
Mistrovství probíhalo během prodlouženého víkendu od 28. do 30. září v Koclířově u Svitav. První den lilo jako z konve. Přesto se soutěžilo. Psovodi i psi někdy odcházeli z parkuru promoklí na kost. V praxi se ale také nikdo nemůže ohlížet na počasí. I když je hodně ošklivo, ovčák musí ovce na pastvě zkontrolovat nebo je přehnat do jiného oplůtku. V sobotu se počasí trochu umoudřilo, v neděli již bylo hezky.Rozhodčím byl pan William Tom Goligher z Irska. Nikdo mu prý však neřekne jinak než jeho přezdívkou Wilton. Wilton je oficiálním rozhodčím ISDS (International Sheep Dog Society), kterou u nás zastupuje KPOP (Klub pracovních ovčáckých psů). Jako rozhodčí pro naše Mistrovství ČR byl akceptován i Kynologickou jednotou ČR, která u nás zastupuje FCI (Fédération Cynologique Internationale). Garanci za soutěž v anglickém stylu převzal BCCCZ (Border collie Club ČR), garanci za farmářský styl převzal KPOP. Anglický trial
Na start mistrovského trialu v anglickém stylu (v tomto trialu se soutěží po celém světě v téměř nezměněné podobě již více než sto let) přišlo změřit své síly čtrnáct psů pod vedením jedenácti psovodů (tři přišli na start postupně se dvěma psy).
Lze říci, že žádný pes nezklamal. I když se čtyřem nepodařilo dovést do cíle celou skupinu ovcí a tudíž je rozhodčí diskvalifikoval, podle získaných bodů v předchozích disciplinách bylo patrné, že svoji práci zvládají. Jen neměli štěstí na výběr ovcí do skupiny. Ve dvousethlavém stádě jehnic byly totiž ovce několika plemen, Merinolandschaf, Suffolk, Charollais i různé kříženky, dokonce i s Texlem. Občas se stalo, že ve skupině sedmi kusů bylo například šest ovcí plemene Suffolk a jedna plemene Charollais. S velkou pravděpodobností měla ovce Charollais choutky se od skupiny trhnout a jít svojí cestou někam, kde tušila další stádo.
• Někteří ovčáci, aby psovi pomohli dostat ovce do košáru, se snažili až příliš. Chvílemi se zdálo, že před ovcemi tancují. Většinou jim to však nebylo nic platné. Foto: Viktor Topinka
Posledním úkolem bylo ve vymezeném kruhu o obvodu asi padesát metrů ze stáda oddělit dvě ovce a vytlačit je z kruhu ven. Ostatní ovce měly zůstat uvnitř kruhu. To se vzorově podařilo udělat jen Etně Akumulator, kterou vedl Mirek Koško. Někomu, například Robovi, kterého vedl Radko Loučka, se to podařilo jen částečně. Ovce sice pes rozdělil, ale ty dvě oddělené ovce nevytlačil z kruhu (viz foto).
Ostatním soutěžícím se nepodařilo vejít se do časového limitu. Ano, soutěžící museli bojovat také s časem. Bylo znát, že rozhodčí byl z Irska, kde se takto závodí již staletí, a tudíž byl zvyklý na jinou úroveň soutěží. Podle českých řádů pro zkoušky z pasení ovcí je na „trojkový“ mistrovský trial časový limit patnáct minut. V zemích, kde jsou v úrovni pasení daleko před námi bývá časový limit i o polovinu kratší, většinou deset minut, někdy dokonce osm. Rozhodčí sice stanovil limit na jedenáct minut, ale stejně to bylo pro nás málo. Nakonec to vyřešil tím, že o vítězi rozhodoval počet dosažených bodů a ne dokončení parkuru ve stanoveném limitu.
• Úkolem ovčáka při „drajvu“ (vedení, resp. hnaní ovcí) bylo ovládat psa povely tak, aby ovce klidnou chůzí došly v přímém směru k brance nebo k metě. Branka byla široká sedm metrů. Meta od branky byla vzdálená 150 metrů. Foto: Bořík Šimek
Pro rozhodčího byl při hodnocení rozhodující styl práce. Na prvním místě tedy neskončila Etna Akumulator, která závod v časovém limitu dokončila, ale „Jill“, která získala nejvíce bodů, tedy 81 ze sta možných. Jill je volací jméno. Podle průkazu původu FCI je to Nan Fairlea. Vedl ji také Mirek Koško. Stal se tak Mistrem i Vicemistrem ČR v pasení v anglickém stylu pro rok 2007. Třetí skončil pes Cak Hrdlička, kterého jeho majitel Michal Hrdlička oslovuje volacím jménem „Prase“. Čtvrté místo patřilo Michalovi Jindrovi s Blackem, resp. s Bobíkem Okřešická Perla. Se stejným počtem bodů (48) se na pátém a šestém místě umístili Standa Zoufalý s Corou Miveko a Martin Maček s Ketty Akumulator.
Pan rozhodčí při posuzování preferoval široký „outrun“ a přímou linii chůze ovcí. Komu pes neběžel k ovcím velkým obloukem (outrun), a komu ovce vybočily při úkolu s názvem „fetch“ nebo „drive“ z přímé linie, a psovod se nepokusil psovi velet, aby je vrátil na pomyslnou spojnici výchozího a cílového bodu, tomu strhnul rozhodčí poměrně dost bodů. Každý parkur si maloval, zaznamenával si pohyb ovcí. Když nám to večer ukazoval, museli jsme přiznat, že pohyb ovcí většinou neprobíhal v přímých liniích, ale v jakýchsi nepravidelných sinusoidách.
• Oddělit dvě ovce od skupiny a odehnat z vyznačeného kruhu se v časovém limitu podařilo jen M. Koškovi s Etnou Akumulátor. Foto: Viktor Topinka
V neděli rozhodčí postavil parkur ve farmářském stylu. Dá se říci, že tentokrát byl závod ve farmářském stylu těžší než ve stylu anglickém. Farmářským stylem se myslí otevřený závod, kde nikdo předem neví, jakým způsobem rozhodčí parkur postaví, jaké překážky použije, kolik ovcí či skupin ovcí bude pes pást, ani kolik času na to bude mít. Parkur ve farmářském stylu by měl tak trochu napodobovat podmínky na farmě.
Tentokrát to bylo tak, že pes a psovod měli být schopni „upást“ dvě skupiny ovcí po sedmi kusech. První skupinu ovcí měl pes přihnat z levé strany parkuru ze vzdálenosti zhruba 180 metrů, obejít s nimi zleva metu a vehnat je s pomocí psovoda do ohrádky (košáru). Pak se oba měli vrátit k metě. Dalším úkolem psovoda bylo vyslat psa pro druhou skupinu ovcí, která byla tentokrát na pravé straně parkuru ve vzdálenosti asi 250 metrů od mety. Pak měl s nimi pes obejít metu zprava a hnát je směrem k brance vzdálené asi 120 metrů. Ihned za brankou měl pes stádo obrátit o devadesát stupňů doprava a v přímé linii je hnát do další branky, vzdálené od té první opět zhruba 120 metrů. Po projití brankou měl pes s pomocí psovoda vehnat ovce do plechové třídící uličky. Komu se to podařilo, měl ve vymezeném kruhu oddělit ze stáda dvě ovce. Tento úkol byl ztížen tím, že vymezovací kruh byl v těsné blízkosti košáru, ve kterém byla uzavřena ta první skupina ovcí. Jak známo, ovce mají silně vyvinutý stádový pud a tak bylo nutné dávat bedlivý pozor, aby se druhé stádo nepřidalo k tomu prvnímu.
Opět bylo při hodnocení preferováno dosažení co největšího počtu bodů, nikoli splnění všech úkolů. Nejlépe si vedl Stanislav Zoufalý, který se svou Corou Miveko dosáhl 114 bodů ze sto padesáti možných a stal se Mistrem ČR v pasení ovcí ve farmářském stylu. Vícemistrem ČR se stal Mirek Koško s „Jill“, třetí byl Michal Hrdlička s „Prasetem“. Stejně jak v anglickém stylu, tak ve stylu farmářském získalo ceny sponzorů celkem šest soutěžících. Na čtvrtém místě byl vyhlášen tým Tomáš Fajmon s „Obelixem“, na pátém Michal Jindra s „Blackem“ a na šestém Mirek Koško s Etnou Akumulátor. Opět soutěžilo čtrnáct psů. Tentokrát nebyl nikdo diskvalifikován.
• Většina psů vyrazila od mety k ovcím jako střela. Úkolem psa však nebylo doběhnout k ovcím co nejrychleji, ale oběhnout je v širokém oblouku, aby je nevyplašil. Pak je opatrně „převzít“ a v přímém směru je přivést k metě, u které stál ovčák. Foto: Bořík Šimek
Kromě mistrovských soutěží byly v anglickém i farmářském trialu vyhlášeny soutěže pro mladé, začínající psy. Trialy byly podstatně lehčí, především z hlediska vzdáleností, ze kterých měli psovodi psa ovládat. Na páteční startovní listině bylo devatenáct psů. Protože však prvních pět mladých psů své úkoly nezvládlo, rozhodčí navrhl soutěž ukončit. Podle jeho slov je pro nás větším přínosem, když každý jednotlivě předvede práci psa u stáda a on mu k tomu řekne, co dělal špatně a jak by se měl zachovat. Některým soutěžícím se to sice zpočátku nelíbilo, přijeli přece vyhrát, ale brzy sami uznali, že školení by pro ně mohlo být opravdu přínosnější. V sobotu již rozhodčí mladým psům soutěžit dovolil. Postavil jim však poměrně lehkou trať a neposuzoval tak přísně. Komu to nešlo, pomohl mu. Na prvním místě se umístil Jan Hála s „Bery“, na druhém místě Michal Hrdlička s „Pomem“ a na třetím Luděk Látal se psem jménem Ginger-Hackled Black Chevers (volacím jménem „Gej“).
Neděle byla určena všem, kteří se chtěli od Wiltona dozvědět o pasení ovcí něco více. Wilton patří totiž nejen k nejlepším rozhodčím, ale i k nejlepším psovodům na světě. Se svým nyní sedmiletým psem Mossem, kterého nedávno prodal na důchod chovateli z České republiky, byl sedmý na Mistrovství světa v pasení ovcí. S Mossem nám také předvedl, jak by se měl pes ovládat a jak by měl pracovat. O našich psech se vyjadřoval velmi pochvalně. Mnohem hůře však hodnotil psovody. Téměř žádný z nich si prý nedokáže získat u svých psů přirozenou autoritu. Proto psi plní povely nedůsledně. Když se totiž psovi řekne, aby například obíhal skupinu ovcí v kruhu po směru hodinových ručiček, neměl by se samovolně zastavit za stádem na opačné straně od ovčáka, ale měl by pokračovat v obíhání stáda alespoň na úroveň psovoda (tedy oběhnout stádo o 360 stupňů). Ještě horší je, když se pes při obíhání skupiny zastaví a běží zpět. To Wilton hodnotil slovy: „Ten nezná povely“. Znát povely tedy neznamená jen na ně rychle zareagovat, ale úplně a přesně je splnit.
Každý z účastníků školení měl možnost ukázat co jejich pes umí a jak plní povely. Ukázalo se, že Wilton měl absolutní pravdu. K práci každého psa se zasvěceně vyjádřil a doporučil metody nápravy chyb. Na příštím Mistrovství ČR v pasení se pak ukáže, jestli se z toho psovodi poučili.
• Většina psů vyrazila od mety k ovcím jako střela. Úkolem psa však nebylo doběhnout k ovcím co nejrychleji, ale oběhnout je v širokém oblouku, aby je nevyplašil. Pak je opatrně „převzít“ a v přímém směru je přivést k metě, u které stál ovčák. Foto: Bořík Šimek
Uvážíme li, že do Koclířova přijelo soutěžit třiatřicet psů, několik psů tam pomáhalo zavádět ovce a dalších asi patnáct psů, které jsme v průběhu roku viděli na závodech, nepřijelo, můžeme říci, že je u nás v České republice v současné době zhruba padesát psů, kteří jsou schopni manipulovat se stádem ovcí na soutěžích v pasení. Odhaduji, že přibližně deset psů může vyrazit za naše hranice a utkat se v mezinárodních soutěžích. Vesměs všechno jsou to border collie. Své síly s nimi na mistrovství poměřila jen jedna kelpie, a to ještě pouze v kategorii pro mladé psy.
Někomu se možná bude zdát, že pro pasení ovcí je u nás využíváno málo psů. První border collie narozená v ČR byla registrována v roce 1993, tedy před čtrnácti lety. Nyní jich je v ČR registrováno více než dva tisíce. Je to bezkonkurenčně nejvíce se rozvíjející plemeno psů u nás. Bohužel však, tradice pasení s ovčáckými psy a možnosti pást ovce jsou u nás poměrně malé. Myslím si, že z tohoto pohledu je těch padesát psů na naše poměry vyhovující a dostatečný počet.
Poděkování
Závěrem bych rád napsal, že s průběhem i výsledkem tohoto mistrovství jsem velmi spokojen. Velký dík za to patří v první řadě rozhodčímu, který posuzoval velmi objektivně a citlivě. V pravém okamžiku dokázal poradit i pomoci. Vřelé poděkování patří také manželům Jitce a Honzovi Látalovým. Bez nich by se mistrovství v Koclířově nemohlo konat. Zapůjčili ovce, areál, technologii i techniku, pomáhali, seč jim síly stačily. Velký kus práce odvedli pořadatelé ze dvou organizací, KPOP a BCCCZ, které dříve pořádaly samostatně Mistrovství v anglickém stylu (BCCCZ) a ve stylu farmářském (KPOP). Tento rok to bylo poprvé, kdy se zástupci obou organizací dokázali domluvit a spojit své síly v pořádání tak významné akce. Samozřejmě dík patří také sponzorům. Akci podpořili: Fitmin, Dibaq, Brasa, Provimi, Eminent, Tekro, Red Mills, Agrobest, P& L, Traklis, v neposlední řadě pak SCHOK v ČR.
(Převzato z členského Zpravodaje Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR.)
Autor textu: Radko Loučka
Autor fotografií zdroj: Radko Loučka
