Amazoňan velký - Amazona oratrix oratrix

Hmotnost: 450–490 gramů
Velikost: 40 centimetrů
Popis: dospělí ptáci mají žlutou hlavu, týl, krk, někteří i horní část hrudi, horní části těla světle zelené, spodní část s modrým nádechem. Ohbí křídel je červené nebo červené a žluté, zobák rohový. Mladí ptáci mají hlavu celou zelenou se žlutou skvrnou na čele, ohbí křídla mají zelené, okraj křídla žlutozelený.
Rozšíření: střední Mexiko, pobřeží Pacifiku a Atlantiku, pacifické pobřeží od Colimy na jih až po Oaxacu.

27. 6. 2007

Má čtyři až pět poddruhů, rozšířené v Neloze, Guatemale, Hondurasu a Mexiku – od pobřeží po 500 m n. m.
Amazona oratrix magna
Amazona oratrix tresmariae
Amazona oratrix belizensis
Amazona oratrix guatemalensis – zatím diskutovaná suspecie.

3. 7. 2007

V ostravské zoologické zahradě chováme amazoňany velké od roku 1998. Chovný pár, který jsme v témže roce sestavili, se nám úspěšně rozmnožoval, avšak v roce 2003 nám uhynula samice. Samce jsme deponovali a ten se rozmnožuje dál s jinou samicí.
Sestavili jsme nový chovný pár z odchované samičky předešlého chovného páru a koupeného samce. Spojení obou těchto kusů proběhlo velice úspěšně, samec se o samičku začal okamžitě zajímat, obíral jí peříčka po celém těle. Samička byla rok stará, vylíhla se v květnu roku 2002, sameček se vylíhl v roce 1997, takže byl již dospělý.
Přestože samička byla poměrně mladá, jejich blízké chování mě vyprovokovalo k tomu, abych jim už na jaře v roce 2004 dala boudu o velikosti 100 cm×40 cm×30 cm (vך×h).
Oba do boudy stále nakukovali, oba byli velmi hluční, útoční a načepýření, zvláště samec se projevoval velmi agresivně. Pokud jsem byla ve voliéře, následoval mě a neustále mi vyhrožoval. Samec často lákal samičku do boudy. Takto se chovali téměř celý měsíc. Přestože jsem neviděla páření, samice zůstávala následující dny v boudě. Po pěti dnech jsem zjistila, že samice inkubuje dvě vejce, asi po sedmi dalších dnech jsem vejce odebrala, prosvítila a zjistila, že nejsou oplozená. Vejce jsem odebrala. Oba, jak samec, tak samice, se začali chovat normálně, neagresivně.

13. 7. 2007

Na jaře v roce 2005 se situace začala opakovat, chování bylo v podstatě úplně stejné jako předešlý rok s tím rozdílem, že samice snesla dvě vejce, která byla oplozená. Po době inkubace, což je u těchto nádherných ptáků 28 dnů, se vylíhlo první mládě. Za další dva dny druhé mládě. Rodiče se o mláďata pečlivě starali, v prvních dnech samice převážně mláďata zahřívala a samec nosil do boudy potravu, asi po 14 dnech už i samice opouštěla budku a pomáhala samci s krmením. Ve dvanácti dnech stáří jsem mláďata okroužkovala pevnými kroužky CITES.
Po dvou a půl měsících mláďata opustila boudu. Rodiče je samozřejmě stále krmili a přikrmovali ještě asi dva měsíce, pak se teprve mladí oratrixi osamostatnili. Vyšetřením DNA jsme zjistili, že se jednalo o dvě samičky.
V roce 2006 opět tento pár zahnízdil, měl tři vejce, ovšem čistá. Rodiče se chovali úplně stejně. V krmení, v prostředí, v boudě, absolutně žádná změna, ale nepovedlo se. Po odebrání vajec již nezahnízdili.

29. 8. 2007

Čekala jsem na další sezónu velice netrpělivě s rozhodnutím, že udělám vše proto, aby tento pár měl alespoň jedno mládě. V únoru 2007 jsem páru předložila boudu, jim dobře známou, s novým hnízdním materiálem, který tvořila směs pilin a kokosového vlákna. Samec okamžitě začal chodit do boudy. Po dvou dnech jsem v boudě viděla již i samici. Stále v boudě „uklízeli“, vyhazovali hnízdní materiál, boudu upravovali. Asi za měsíc jsem v boudě objevila opět tři vejce, zaradovala jsem se, ovšem po několika dnech, při prosvětlování, jsem zjistila, že vejce opět nejsou oplozená. Okamžitě jsem nasadila klidový režim, dávala jsem pouze mrkev, občas jablko a zrní. Po měsíci, začátkem května, jsem pár začala znovu vybuzovat k hnízdění. Dostávali různorodé ovoce, zeleninu, máčené a klíčené zrní, promotor. Oba se opět začali o boudu velice intenzivně zajímat. Ke konci května jsem v boudě objevila jedno vejce. Stále jsem čekala na další a další … Bohužel nedočkala jsem se. Ale přece jen, to jedno vejce bylo oplozené. Měla jsem obrovskou radost. Samička velice dobře o vejce pečovala, samec zase o samičku.
Mládě se vylíhlo v polovině června, ve dvanáctém dni opět dostalo kroužek a vážilo 138 g. V šestnácti dnech již vážilo 215 g, ve dvaceti jedna dnech vážilo 269 g, ve třiceti jedna dnech vážilo 418 g.
Po dvou a půl měsících mládě opustilo boudu. První dva dny se chovalo normálně, ale vůbec jsem neviděla, že by jej rodiče krmili. Následující den se mi mládě zdálo velice slabé, špatně lezlo, jakoby mělo něco s nohama. Mládě ani nežadonilo po rodičích potravu, což bylo podivné a nepřirozené. Mládě jsem odchytila a zjistila, že je nenakrmené, velmi slabé, přepadává na zobák. Oddělila jsem jej od rodičů a začala uměle dokrmovat.
Mládě při oddělení vážilo 342 g. Dokrmovala jsem jej Nutribirdem A 19 v poměru 1 : 2, (dva díly vody). Do krmení jsem ho musela velice nutit, vůbec si nechtělo nic vzít. Byl to obrovský boj. První dávky byly kolem 50 ml, později o něco vyšší. Stav mláděte se den co den zlepšoval, mládě začalo více používat křídla, pokud jsem ho lehce chytila za nožky, tak okamžitě křídly mávalo a protřepávalo si peříčka. Jakmile se vyrovnaly v těle veškeré stopové prvky a minerální látky a fyzický stav mláděte se upravil, dávku Nutribirdu jsem snižovala a začala jsem předkládat piškoty s ovocem, zeleninou, vařenou kukuřicí a směs zrnin. Zpočátku si se vším jen hrál, ale později zjistil, že některé potraviny se dají i jíst a začal si vybírat to nejlepší a pojídat vše, co mu chutnalo. Choval se již jako normálně přirozeně odchovaný pták. Jeho váha se ustálila na 418 gramech ve stáří tří a půl měsíců. Vyšetřením DNA jsme zjistili, že se jedná o samičku. Momentálně je umístěna ve veliké kleci o rozměrech 4 m×2 m×3 m (dך×v) společně s novým mladým samečkem, se kterým se okamžitě spřátelila.
Popisuji chronologicky celý odchov a vidím, že způsob odchovu je každý rok jiný, přestože podmínky chovu a odchovu se nemění. Letos mě pár překvapil právě tím, že se přestal zajímat o mládě, které vyletělo z boudy. Nevím, zdali to bylo proto, že pár zahnízdil podruhé v sezóně a ještě k tomu později než obvykle. Nevím, proč po dva roky je první snůška neoplozena. Jen chci zdůraznit, že chov exotických ptáků je nevyzpytatelný a člověk by měl mít radost ze všech úspěchů, které se mu v této oblasti podaří.