VIII. kapitola Kynologie Jaká pravidla musí dodržovat výrobce krmiv pro zvířata?

Zákon O krmivech č. 91 / 1996 Sb. – je závazný pro všechny výrobce krmiv pro zvířata. Co musí být uvedeno na obalu krmiva: Výrobce nebo dodavatel krmiv, doplňkových látek a premixů je povinen je opatřit označením, v němž uvede: a) obchodní jméno, sídlo provozovny a evidenční číslo podle paragrafu 9 tohoto zákona, b) druh krmiva, doplňkové látky nebo premixu, c) údaje o množství (hmotnost, objem, počet kusů), d) datum výroby, e) účel použití včetně krmného návodu, f) dobu použitelnosti od data výroby nebo datum ukončení záruční doby, g) surovinové složení a to sestupnou řadou (na prvním místě je uvedena komponenta, která je ve výrobku obsažena nejvíce). V současnosti – dle novelizace z roku 2001 se již nemusí uvádět přesně název suroviny, stačí pouze uvést skupinu surovin, odkud pochází – příklad: dříve se muselo napsat pšenice potravinářská, dnes stačí jen obilniny, h) obsah doplňkových látek, jsou-li označeny a jsou-li v krmivech nebo premixech stanovitelné, i) délku ochranné lhůty, je-li předepsána, j) podrobnější údaje včetně způsobu deklarace stanovené vyhláškou, k) varovné upozornění, je-li předepsáno. Označení musí být uvedeno na obalu, kontejneru nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených krmiv v průvodní listině. Označení musí být v českém jazyce, čitelné a trvanlivé.

Čeho si máme při nákupu krmiv povšimnout?

Krmivo musí být označeno:
– obchodní značkou - tj. např. Pedigree, Nutram, Eukanuba …,
– názvem krmiva – zda se jedná o krmivo kompletní anebo doplňkové a údajem pro jakou kategorii zvířat je krmivo určeno, (příklad – kompletní krmivo pro březí a kojící feny, kompletní krmivo pro rostoucí štěňata obřích a velkých plemen psů, doplňkové krmivo pro psy, masová strava pro psy se zvěřinou – doplňkové krmivo),
Výrobce je povinen na obalu (případně na příbalovém letáku) deklarovat osm základních jakostních znaků krmiva: obsah vody (vlhkost), bílkoviny (N–látky), tuku, vlákniny, vápníku, fosforu, sodíku a popelovin. Obsah všech osmi těchto výše uvedených látek je možné deklarovat dvojím způsobem: buď v g / 1000 g krmiva nebo v procentech.
Dále je výrobce povinen uvést všechny suroviny (od 2001 stačí jen skupina) a komponenty, ze kterých je krmivo vyrobeno a to podle množství, ve kterém jsou v krmivu zastoupeny sestupnou řadou.
Složení krmiva a krmný návod u krmiv prodávaných v Čechách musí být vždy v češtině. Není-li český návod přímo na obalu výrobku, prodejce je povinen kupujícího vybavit příbalovým letákem s českým návodem!

Suroviny živočišného původu

Maso
Jako maso jsou definovány všechny části těl živočichů, včetně ryb a bezobratlých, v čerstvém nebo upraveném stavu, které se hodí k výživě. Podle této definice patří mezi maso i živočišné tuky, krev, droby, kůže a kosti. V užším slova smyslu se rozumí masem jen kosterní svalovina, a to buď samotná svalová tkáň včetně vmezeřeného tuku, cév, nervů, vazivových a ostatních částí.
Svalovina kosterní („maso“) – je ovládána somatickým nervstvem (vůlí), má příčné pruhování a schopnost rychlé kontrakce. Základní stavební jednotkou příčně pruhované svaloviny je svalové vlákno. Je lehce stravitelná i v syrovém stavu, můžeme zkrmovat maso hovězí, vepřové, drůbež a králíky. Maso je z nutričního hlediska cenným zdrojem bílkovin, vitamínů (zejména skupiny B), nenasycených mastných kyselin a minerálních látek. Pro psa je nenahraditelnou složkou krmiva. Pro psy je také velmi přitažlivé svojí chutností. Toto jsou asi nejběžněji dostupné druhy masa. Svalovinu z obchodů pro zvířata a ze zdrojů, které nepovažujeme za příliš „prověřené“, je lépe zkrmovat vždy řádně uvařenou!

Zdroje masa
– Hlavně domácí zvířata – skot, koně, prasata, ovce a králíci představují hlavní zdroj masa do krmiv pro zvířata.
– Lovná zvěř (maso ze zvěřiny) – v našich podmínkách se loví hlavně mufloni, jelení a srnčí zvěř, zajíci a divocí králíci, daňci a divoká prasata. (V Austrálii má velký význam lov klokanů jako zdroj masa do krmiv pro masožravá zvířata. V posledních několika letech se prodávají mražené klokaní ocasy i u nás. Svojí tmavou barvou a výrazným aroma připomínají maso zvěřiny a psi je žerou velice rádi.)
– Drůbež – hlavně brojlerová kuřata, vnitřnosti s obsahem zažitiny.
– Ryby – vedle savců a ptáků jsou nejvýznamnějším zdrojem masa. Dělíme je na sladkovodní a mořské. Sladkovodní ryby jsou obvykle chovány v rybnících uměle, z hlediska velkovýroby mají u nás význam hlavně kapři. Mořské ryby se získávají z různých moří, obvykle lovem do sítí. Jde hlavně o tyto druhy – sardinka, sleď, sardel, tresky, šprot, makrela, tuňák a mořská štika. V poslední době se stávají přísadou do krmiv pro psy žraločí chrupavky z různých druhů žraloků (žraloci patří mezi paryby, mají chrupavčitou kostru).
Svalovina hladká („vnitřnosti“) – nemá příčné pruhování a není ovladatelná vůlí. Vyžaduje vždy důkladné provaření, protože je jinak obtížně stravitelná, zkrmovaná v syrovém stavu může ležet psům v žaludku i několik dní, případně ji zvracejí. (Hlavně dršťky a vepřové žaludky, který jsou velmi houževnaté). Také není příliš vhodná na zpracování do mělněných masných výrobků, protože hůře váže vodu.
Pozor na slezinu – zkrmená ve větším množství u většiny psů a koček působí projímavě!
Dlouhodobé a trvalé zkrmování jater může přivodit otravu vitaminem A. U koček, které jsou velmi mlsné a vyhledávají jen konzervy s játry, byly zaznamenány i smrtelné případy otravy vitaminem A. (Vitamin A se v organismu kumuluje, nevyloučí se tak rychle jako například vitamin C!)
Nedoporučuje se trvale zkrmovat kravská vemena pro vysoký obsah hormonů v laktujícím vemeni obsažených. Uvádí se, že to u fen může podněcovat falešnou březost a následnou sekreci mléka. U psů – samců by to mohlo být příčinou hormonální nerovnováhy.
Sušené býčí penisy se prodávají jako žvýkačky a hračky pro psy. Ostatní pohlavní orgány nejsou na trhu běžně dostupné (navíc se trvalé zkrmování děloh a vaječníků pro vysokou koncentraci samičích hormonů nedoporučuje).
Do průmyslově vyráběných krmiv (do některých granulí) výrobci přidávají drůbeží střeva i s obsahem zažitiny. To je výhodné z hlediska obsahu vlákniny a vitamínů.
Srdeční svalovina žíhaná – má podobnou stavbu jako svalovina příčně pruhovaná, ale není vůlí ovladatelná. Je bohatá na energii, je to jedno z nejjakostnějších krmiv. Z hlediska její vysoké nutriční hodnoty pozor na tloustnutí psa! Lépe je ji zkrmovat vařenou.
Pojivová tkáň – mezi pojivové tkáně patří hlavně vaziva. Vaziva neobsahují mukoidy a nejsou inkrustovány minerálními látkami. Rozlišujeme řídká a pevná vaziva, dále pak i tuková vaziva. Vaziva se skládají z kolagenních a elastických vláken. Vzhledem k vysokému obsahu kolagenu se pevná vaziva hodí pro výrobu želatiny. Při záhřevu ve vodě totiž kolagen bobtná a po rozpuštění příčných vazeb přechází na rozpustnou látku – želatinu (glutin). K vytváření želatiny dochází zejména tehdy, pokud se kolagen ve vodě zahřívá při teplotě 65 °C až 90 °C.
Tuk – tukové vazivo se také nazývá tuková tkáň a hned po svalovině je druhou nejvýznamnější složkou masa. Právě tuková tkáň na sebe váže chuť a vůni masa. Aby bylo maso jatečně zralé, je určitý stupeň mramorování masa tukem potřeba. Bohatý zdroj energie a vitaminů, hlavně vitamínů rozpustných v tucích.
Chrupavka – je tuhá tkáň, její mezibuněčná hmota je impregnována anorganickými látkami.
Kost – má mezibuněčnou hmotu inkrustovánu anorganickými solemi, hlavně vápníku a fosforu, čímž je dána její pevnost, tvrdost, ale i křehkost. Dále kost obsahuje složku organickou, hlavně glykoproteiny. Uvnitř kostí je kostní dřeň. Kostní dřeň z morkových kostí je surovinou pro výrobu polévek. Kosti se zpracovávají na masokostní moučky i na vývary, které se pak využívají jako krmiva. (Ze zvířat uhynulých se vyrábí kafilérní moučka a kafilérní tuk.) Podíl kostí v mase závisí na druhu zvířete, plemeni, věku, pohlaví, vykrmenosti apod. V hovězím mase podíl kostí činí 16 až 22 %, ve vepřovém okolo 12 %.
Kůže – jako přísada do krmiv pro psy se používají většinou jen kůže vepřové a kůže drůbeží. Obsahují velké množství kolagenních vláken, jsou bohatým zdrojem želatiny. Většinou se podávají jen jako doplněk běžné krmné dávky a to důkladně tepelně opracované.

Vejce
Vejce jsou cenným zdrojem bílkovin a vitaminů. Neměli bychom je psům zkrmovat syrová, protože syrové vaječné bílky obsahují avidin, který je inhibiční látkou mnohých enzymů a vitaminů.

Mléčné výrobky
Mléko feny patří z hlediska složení bílkovin mezi mléka albuminová (stejně jako mléko klisny nebo člověka). Mléka s převahou bílkoviny albumin se varem srážejí. Na trhu je běžně k dostání mléko kravské. Všechna mléka přežvýkavců jsou co do převažující bílkoviny kaseinového typu (bílkovina se v něm varem nesráží). Právě pro odlišné složení se nepovažuje za příliš vhodné štěňatům kravské mléko podávat. Lépe se osvědčilo mléko kozí.

Složení mléka různých druhů savců (podle Sovy a kol., 1981)

druh zvířete	sušina mléka	tuk	bílkoviny	z toho kasein	laktóza	popeloviny
kráva	12,5	3,5	3,5	2,7	4,7	0,7
klisna	10,5	1,3	2	1,2	6,4	0,4
ovce	18,5	7,2	6,5	4,5	4,3	0,8
koza	14,2	4,9	4,3	3,3	3,9	1,4
prasnice	19	6,9	5,9	-	4,3	0,9
fena	21,1	8,6	7,1	4,0	4,1	1,9

Dospělým psům, stejně jako některým dospělým lidem, chybí enzymy pro trávení mléka. Proto po něm mohou zvracet, častěji mívají průjmy. Někdy se traduje, že mléko je potrava pro mláďata a dospělým jedincům by se podávat nemělo. Pro dospělé psy jsou mnohem vhodnější mléčné výrobky jako je tvaroh, různé druhy sýrů (pozor, aby nebyly příliš slané) jogurt a pribiňáky. Doplněk mléčných výrobků je při krmení „klasickou krmnou dávkou“ nepostradatelný pro rostoucí štěňata, březí a kojící matky a pro psy, kterým má srůst kostní zlomenina.

Suroviny rostlinného původu

Obilí a z něj vyráběné mouky a obilné šroty. Pro výrobu psích krmiv se nejvíce používají mouky a šroty z pšenice a z kukuřice. Šroty se dále zkrmují tepelně upravené, protože syrový škrob je psem velmi špatně tráven a využíván. Obilné (pšeničné) mouky jsou výchozí surovinou pro výrobu těstovin, které jsou nejběžnější přílohou v „klasické“ krmné dávce pro psa.
Ovesné vločky je možné též krmit, ovšem jen velmi dobře provařené. Syrové vločky jsou sice dobrým zdrojem vlákniny, ale pro psa nemají téměř žádnou výživnou hodnotu, projdou zažívacím traktem psa jen jako "balast".
Rýže je opět stěžejní přílohou pro výrobu „klasické krmné dávky“. Zásadně ji krmíme jen dokonale provařenou a měkkou. Rýže je krmivo bohaté na sacharidy a podle nových výzkumů, krátce po požití většího množství rýže, silně stoupá u psa hladina krevního cukru.

Zelenina
je jako doplněk do psí stravy nepostradatelná. Denně by měla být zastoupena v množství okolo 5 % sušiny krmné dávky psa. Zelenina je zdrojem nejen cenných minerálních látek a vitaminů, ale hlavně vlákniny. Doporučuji část zeleniny podávat jako tepelně opracovanou a část v rozmělněném syrovém stavu. Psi, jsou-li od mládí zvyklí, velmi rádi konzumují téměř všechny druhy zeleniny (snad jen s výjimkou pálivých a aromatických druhů jako je česnek, cibule, některé odrůdy ředkviček a feferonky). Mezi zeleniny pro psy nejvhodnější patří mrkev, červená i krmná řepa.
Zelí a kedlubny i květák mají sice psi i v syrovém stavu rádi, ale tyto brukvovité rostliny dost často způsobují trávicí poruchy jako je nadýmání, případně při konzumaci většího množství i průjem. Proto při jejich zkrmování je nutné postupovat velmi opatrně!
Většina psů miluje sladké papriky, někteří se je naučí chodit okusovat i ze záhonů na zahrádce. Znám baseta, kvůli kterému musela jeho majitelka papriky raději pěstovat jen v uzavřeném fóliovníku.
Psi běžně konzumují i trávu, ovšem jen některé, pro ně zřejmě chutné a vybrané druhy. Doplňují tím vlákninu a některé minerálie a vitamíny. Svou roli tráva hraje i v případě, když se pes potřebuje vyzvracet. Pozor na „spásání“ porostů ošetřených chemickými postřiky a na zkrmování chemicky ošetřené zeleniny! Veškerá zelenina, kterou chceme psovi krmit, musí být dopředu řádně omytá. Zásadně nezkrmujeme psům zeleninu plesnivou nebo shnilou. To samé platí samozřejmě i pro ovoce. Co bychom už nejedli my, nedáváme ani našemu psovi.

Ovoce
Pro psy jsou velmi vhodná hlavně jablka, a to v syrovém stavu. Jsou-li na ně psi od štěněcího věku zvyklí, žerou je rádi i celá. Jestliže ne, je vhodné jablko opět rozmixovat a zamíchat do ostatního krmiva. Jablka jsou cenným zdrojem vlákniny, hlavně pektinu a napomáhají střevní peristaltice.
Je spousta psů, kteří různé druhy ovoce přímo milují a vyhledávají. Sbírají na zemi přezrálé opadané švestky a třešně, pečlivě obrané záhony s jahodami nejsou vzácné. Také rádi ožírají z keřů sladké lesní plody jako například maliny. Já jsem svým psům do misek s krmením přidávala i ostružiny a psi je žrali velmi rádi.

Ořechy
Ořechy jsou cenným zdrojem nenasycených mastných kyselin a většina psů je vyhledává jako pochoutku. Na zahradě někteří psy sbírají spadané vlašské ořechy, které rozkusují a obsah konzumují. Sama jsem jednou zapomněla a nechala ořechy „papíráky“ vysušit v lísce na zemi na chodbě, kde nocují moji psi a ráno jsem všude našla jen „vylouskané“ skořápky. Jediný oříšek před nimi do rána neobstál. Podotýkám, že ořechů bylo okolo dvou kilo.
Samozřejmě, že psovi škodí, když jako pochoutku při sledování televize zkrmujeme slané burské oříšky. Prospěšné jsou jen ořechy nepražené a pro psy nesmí být solené.