Kurilský bobtail

Kurilský bobtail pochází z Kurilských ostrovů, které najdeme mezi severní částí Tichého oceánu a Ochotským mořem. Jedná se o sopečné souostroví, které je tvořeno zhruba 50 ostrovy, které spadají pod ruskou judisdikci. Kurilský bobtail se mimo území Ruska vyskytuje jen výjimečně. Je to dáno tím, že se jedná o ryze přírodní plemeno kočky, do jehož vývoje člověk vůbec nezasahoval. Výrazným rysem této kočky je zkrácený ocas, který je výsledkem genetické mutace.

Tyto kočky se divoce toulaly souostrovím po celá desetiletí. Poprvé si jich svět všimnul v roce 1950, následně si našly cestu na ruskou pevninu někdy kolem roku 1980. Nejprve se objevily na výstavách v Rusku (rok 1990), následovaly výstavy FIFE a TICA.

FIFE uznalo plemeno kurilský bobtail v roce 2004 jako nové plemeno. Uznáno bylo ve dvou verzích, které se liší délkou srsti: Kurilský bobtail krátkosrstý (EMS kód KBS) a Kurilský bobtail dlouhosrstý (EMS kód KBL). Plemeno je zařazeno do kategorie III, každý druh se posuzuje samostatně, ale v rámci jedné verze se všechny barvy posuzují společně.

Na rozdíl od colorpointa není povolena skořicová a čokoládová (lila) barva, dále plavá a jejich kombinace s bílou. Je však povolen jakýkoli podíl bílé barvy, např. plamínek, medailon, skvrnitost na tlapkách, břiše a na hrudi.

Dlouhosrstý kurilský bobtail má polodlouhou srst s malým množstvím podsady. Srst je jemná a hedvábná na dotyk. Preferuje se límec a kalhotky na zadních nohách.

Krátkosrstý kurilský bobtail má srst krátkou s malým množstvím podsady, opět jemnou a hebkou na dotyk. Srst na ocasu je stejně dlouhá jako na těle.

Kočky tohoto plemene jsou drobnější postavy než kocouři. Jinak jsou to zvířata středně velká až velká, kompaktní zavalité postavy, s mírně klenutým hřbetem a zádí, která vypadá výše položená, než jsou ramena.

Nohy jsou silné, pevné, středně dlouhé. Zadní končetiny jsou mírně delší než přední.

Ocas je tvořen nejméně dvěma obratli. Kočka s absencí ocasu je diskvalifikována. Ocas by měl mít 1 nebo více křivek, může tvořit také smyčky, které mohou být pevné nebo flexibilní. Ideální délka ocasu je do 8 cm. Ocasy těchto koček bývají také nazývány „metlička, spirály …“.

Hlava je velká, klínovitá, se zaoblenými tvářemi a širšími lícními kostmi. Nos je široký, rovný a středně dlouhý, brada široká, dobře vyvinutá, z profilu zaoblená. Tlama je spíše širší než delší. Uši jsou vzpřímené, trojúhelníkové, mírně nakloněné kupředu, širší a středně veliké se štětičkami na špičkách. Oči jsou velké, zakulacené, daleko od sebe, mírně šikmé. Mohou mít barvu od žluté až po zelenou. Bílé kočky, vanové, harlekýni a bikoloři mohou mít oči modré, nebo nestejně zbarvené.

Při posuzování kondice se sleduje, zda se jedná o silné a zdravé zvíře.

Chyby při posuzování: ocas dlouhý 8 až 12 cm, nebo kratší než 3 cm, dále ocas tvořený pouze jedním obratlem, chybějící bambulovitý efekt. Dále příliš klenutý hřbet, štíhlý typ podobný japonskému bobtailovi. Důvodem pro diskvalifikaci je absence ocasních obratlů, ocas bez zaokrouhlení nebo deformace obratlů hřbetu.

Křížení s jinými plemeny u kurilského bobtaila není povoleno.