Koňský domácí lékař 2: Oteklá noha

Poměrně často se mě majitelé ptají, co mají dělat s koněm, který má „oteklou nohu“. Zajímavá otázka, ale bohužel velmi nepřesná a není na ni ani trochu jednoznačná odpověď. Protože pojem oteklá noha je tak obšírný a zahrnuje tolik možných problémů, jako například ono známé „bolí mě hlava“. Může mít spoustu různých příčin, spoustu možný následků a podle toho se také musí léčit spoustou různých metod, postupů či léků. Samozřejmě mnohdy velmi pomůže, když včas a správně zasáhne majitel a udělá první ošetření nebo třeba jen opatření, které pomůže odstranit problém a někdy i koně doslova vyléčí.

Než začnete jednat, tedy koně ošetřovat či volat veterináři, je dobré si ujasnit několik důležitých informací, které mohou mít velký význam ve volbě následné léčby i péče:

• Otekla jen jedna noha nebo dvě či dokonce všechny?

• Kulhá kůň? Odlehčuje oteklou nohu? Nebo si na ni nechce nechat sáhnout? (Pravděpodobně proto, že ho to bolí.)

• Nemá náhodou na té noze zranění, byť i maličké? (Podlom, ranku, něco zapíchnutého, škrábanec, ale třeba i otlak kopyta apod.)

• Je oteklá dolní část nohy, tedy spěnka a/nebo spěnkový kloub, nebo se nachází otok výše? (Holeň, karpus či hlezno, nebo třeba otekla doslova celá noha.)

• Je otok jasně ohraničený, čili vypadá jako boule, nebo je oteklá postižená část nohy „kolem dokola“, zvětšená, jako papuče?

• Je otok tvrdý nebo spíš měkký, těstovitý, chladný nebo hřeje?

• Pokud kůň chodí, má otok tendenci se zmenšit, nebo zůstává stejný?

Zánět

Odpovědi na tyto otázky skutečně mohou mít velký vliv na to, jak budete dále postupovat. Například v situaci, kdy otekla pouze jedna končetina, otok je tvrdý, obvykle i teplý, a obepíná končetinu kolem dokola, lze předpokládat zánět. Odkud tento zánět pochází, je pak další otázka. Může mít za příčinu ránu, nebo malou ranku, mnohdy dokonale ukrytou v srsti. Velmi často tak otékají koním spěnky, spěnkové klouby a otok pak zasahuje i trochu výš, protože tato oblast je náchylná na různé odřeniny, píchnutí či třeba podlomy. Je známo, že koňské končetiny reagují na poranění zvýšenou sekrecí krevní plazmy, kdy se rána plní žlutavou lepivou tekutinou a kolem dokola otéká. Pokud se do ranky dostanou bakterie z prostředí, což není zase tak vzácné, mohou proniknout do podkoží, tam se množit, dráždit a poškozovat tkáně – a vzniká obvykle hnisavý zánět, flegmóna. Při ní končetina oteče výrazně, hřeje a koně bolí na dotyk, bakterie se mohou dostat i do krevního oběhu a vyvolat horečku a celkově skleslost a otupělost koně včetně nechutenství.

Zánět kloubu

Ale zanítit se mohou i jiné struktury a není nutné, aby k tomu byla na kůži otevřená rána. Například zánět kloubu, často spěnkového, se projeví tvrdým a hřejícím otokem této oblasti a někdy i kulháním. Tento zánět samozřejmě může postihnout i jiné klouby, které si kůň například přetížil či zvrtnul, na rozdíl od zánětu podkoží se však většinou už nezvětšuje a omezuje se na okolí postiženého kloubu. Existuje jeden velmi zvláštní zánět, zvaný nálevky. Je to otok, který vypadá doslova jako boule. Při něm je poškozená výstelka kloubu nebo šlachové pochvy, vnitřní prostor je pak doslova napěchovaný synoviální (kloubní, tihovou) tekutinou, což se projeví ostře ohraničeným různě měkkým nebo tvrdým vyboulením. Kůň nekulhá a nálevka ho ani jinak nebolí.

Kopytní absces

Otoky spěnky až spěnkového kloubu mohou být následek problému v kopytě, především zánětu škáry v oblasti patky nebo přímo kopytního abscesu. Většinou je otok větší na jedné straně – kde je postižená patka – a projevuje se prosáklým podkožím táhnoucím se až na spěnkový kloub, často neochotou koně postavit se na patky kopyta a opírání se převážně o jeho špičku. V pohybu kůň samozřejmě často výrazně kulhá.

Stagnační otoky

Ale máme tu i celou řadu dalších otoků nohou, které nemusejí mít se zánětem nic společného. Příkladem mohou být známé stagnační otoky. Objevují se u koní, kteří byli zvyklí se hodně pohybovat, například po pastvině, a nyní trávili velkou část dne v boxu. Postižené bývají především zadní nohy, vzácněji všechny čtyři. Princip těchto otoků lze vysvětlit takto: krev v žilách končetin proudí k srdci proti působení gravitačního pole Země. Aby tekla nahoru, musí žíly udržovat určité napětí stěn, zároveň jsou ve svých horních částech masírovány stahujícími se svaly končetin při pohybu. U některých koní, kteří mají dostatek pohybu a s tím i dobré masírování krevních cév, jsou žilní stěny ochablejší, takže ve chvíli, kdy tito koně zůstanou zavřeni v boxu, krev není schopná tak dobře téct nahoru, hromadí se v dolních částech končetin a prosakuje mezi tkáně. Koním otečou nohy. Jakmile se takový kůň začne hýbat, svaly začnou žíly masírovat, otok zmizí. Stagnační otoky bývají chladné a koně nebolí, stejně jako otoky způsobené špatnou drenáží tkání, které vznikají následkem zhoršené průchodnosti lymfatických cév. K té dochází při poranění, ale i v případě jizvy či jinak poškozené tkáně kůže a podkoží, které představují pro mízu nepřekonatelnou překážku. Tyto otoky nemusejí být ve spodních částech končetin, ale i kdekoli jinde po těle. I ony se většinou stáhnou při pohybu, spolehnout se však na to nelze.

Změna krmení nebo onemocnění

Někdy se ale stane, že koni znenadání otečou všechny končetiny, a rozhodně to s nedostatkem pohybu nebo nějakou „překážkou“ nemá nic společného. Může se jednat o jednu z několika infekcí, například virovou arteritidu, ale někdy i herpesvirovou infekci či chřipku. Většinou jsou pak tyto otoky provázené horečkou, apatií, nechutenstvím, někdy i jinými příznaky, jako je kašel, zčervenání sliznic apod. Někdy je příčinou zase změna krmení, pravděpodobně následovaná změnou střevní rovnováhy. Jistě mnozí z vás už slyšeli o koních, kterým otékaly nohy po vojtěšce nebo třeba ječmeni. Závažnější jsou situace, kdy za otoky stojí onemocnění srdce, jater nebo ledvin. V takových případech se obvykle neomezí pouze na končetiny, ale objeví se na spodině hrudníku, v mezinoží či mezi žuchvami.

Další příčiny

Samozřejmě existují mnohé další příčiny otoků nohou koní, dá se však říct, že většina majitelů koní se setká s některou z výše zmíněných. Co ale dělat, když pak stojí tváří v „tvář“ oteklé koňské noze?

1. Oteklou končetinu – a celého koně – je třeba prohlédnout a vyšetřit. Pokud je špinavá, umyje se, usuší a důkladně se prohlédne, zda na ní není nějaké poranění. V případě, že ano, je nutné ránu důkladně vyčistit například čistou vodou, dezinfikovat, například roztokem povidon jodidu. Pokud proniká celou vrstvou kůže až do podkoží, je dobré končetinu chránit obvazem a k důkladnému ošetření zavolat veterináře. Pokud však je rána povrchová, stačí ji udržovat v čistotě a v případě potřeby opakovaně dezinfikovat, popřípadě opatrně odstraňovat strup (viz podlomy).

2. V případě, že kůň kulhá nebo ho otok bolí na dotyk či tlak, má zůstat v klidu, a to v boxu nebo aspoň v omezeném prostoru malého výběhu. Je-li problém málo závažný, za dva dny kulhání ustoupí. Nestane-li se tak nebo je bolest silná, například na dotyk, je lepší zavolat veterináře, protože situace bude vyžadovat odborné řešení. Příkladem může být zánět kloubu nebo třeba flegmóna.

3. Pokud se otok zmenší po provedení koně, doporučuje se koni zajistit co nejvíce pomalého, ale stálého pohybu.

4. Otoky, které hřejí (a často bývají spojené s bolestí či kulháním), jsou pravděpodobně známkou zánětu. Ten se tlumí intenzivním chlazením studenou vodou či obkladem, a to po dobu asi 20 minut. Toto chlazení se zpočátku má opakovat v asi půlhodinových intervalech několikrát za sebou. Oteklou končetinu lze také zpevnit několikavrstevným obvazem, pokud ho majitel či ošetřovatel umí přiložit. Postižené místo může promazat některým z volně dostupných protizánětlivých gelů používaných například u lidí v případě bolesti kloubů či svalů.

5. Pokud je kůň „nemastný neslaný“, má horečku, objevují se otoky i jinde po těle či je na něm vidět i jiný příznak onemocnění (kašel, výtok z nosu, načervenalé spojivky, průjem apod.), je třeba situaci řešit od začátku s veterinářem, který provede ještě další vyšetření, například krve, aby našel skutečnou příčinu otoku.

Prevence

Samozřejmě jedna věc je situaci řešit – ale druhá je zcela jí předejít. Lepší prostě je, když koni nic neoteče … Vyhnout se většinou dá zánětům kloubů či nálevkám, pokud se kůň nebude pohybovat příliš mnoho po tvrdém, hrbolatém nebo hlubokém povrchu. Velmi důležité je i korektní podkování či udržování vyváženého tvaru kopyt. Vyvážená krmná dávka a pozvolné změny krmiva jsou také praktika, kterou lze bez problémů dodržet. Pravidelné preventivní prohlídky pomohou předejít jaterním či ledvinovým problémům, stejně jako kontrola pastviny a odstraňování jedovatých rostlin, které mohou tyto orgány poškodit. Dostatek pohybu zajistí dobré fungování krevního oběhu a pravidelná kontrola končetin koní objeví ranky a oděrky dřív, než se v nich rozvine infekce.