Koňský domácí lékař 9: Stroupky na nohách
Mnohdy se stane, že majitel svému koni zablácené nohy několik dní nečistí a nekontroluje a mezitím se rozvíjí kožní onemocnění; na druhou stranu problémy mohou mít i koně držení v čistotě a relativním suchu, například ti, kterým jsou nohy pravidelně stříkány vodou nebo kartáčovány. Náchylnější bývají jedinci obdaření rousy, ať už pro horší čištění, nebo pro udržování větší vlhkosti a tepla na povrchu kůže. Faktem zůstává, že stroupkaté nohy jsou častějším jevem ve vlhkém období jarním nebo podzimním, na suché léto či mrazivou zimu je od nich obvykle klid.
Jednoho dnes se tak stane, že majitel sáhne na spěnky a/nebo holeně svého koně a ucítí stroupky. Bývají menší, tvrdé a bývá jich poměrně hodně. Jedná se o zaschlý sekret, který proniká na povrch kůže drobnými rankami a bývá také dobře viditelný jako suché nažloutlé „jantarové“ kapky. Mohou být do červena obarvené, pokud se tam dostala i krev. Později mohou mít tmavou barvu i proto, že se snadno ušpiní prachem, hlínou, blátem. Stroupky se dají prsty sloupnout, někdy snadno, někdy až po namočení. S nimi obvykle sloupneme i chomáček srsti. Pod nimi můžeme najít růžovou kůžičku; pokud jsme stroupek sloupli násilněji, může toto místo krvácet. Někdy pod stroupky najdeme i hnis.
Jsou však stavy, kdy tento nález není všechno. Srst v tomto místě bývá pocuchaná, naježděná, jakoby „prožraná od molů“, později i mastná, namočená od sekretu. Kůže je zanícená, bolavá na dotyk, hrubší, zesílená a v těžších případech může celá noha otéct – vzniká takzvaná flegmóna neboli hnisavý zánět kůže a podkoží. Ten je bolestivý nejen na dotyk (kůň často nechce držet při sloupávání stroupků, nebo dokonce po člověku kope), ale i při pohybu, protože koně bolí otřesy; kůň pak kulhá. Pokud je zánět končetiny rozsáhlejší a závažnější, nezřídka je vzniklá flegmóna provázena i horečkou. Koni „není dobře“, nežere, je skleslý.
Pokud se problém zanedbá nebo komplikuje a do otevřených ranek se dostane další infekce, mohou se na končetinách udělat doslova vřídky, kůže zhrubne, olysá, končetina celkově oteče a zesílí a je těžké ji vrátit do původního stavu, vzniká tzv. sloní noha. Nemluvě o tom, že koně to nezřídka bolí a omezuje v pohybu.
Proč se koním dělají na nohách stroupky?
Kůže je velmi dobrá ochranná bariéra, která odděluje citlivé vnitřní tkáně těla od vnějšího prostředí plného nástrah. Dokud je kůže nepoškozená a neporušená, odolává vlhku, bahnu i bakteriím, které na ni neustále útočí. Avšak v období, kdy koně stojí a pohybují se celé dny – nebo po většinu dne – v hlubokém mokrém bahně bez možnosti oschnout, se může stát, že je z kůže spěnek či holení postupně odmočen a sedřen ochranný film a vzniknou drobounké, mikroskopické ranky. Do nich se pak už snadno dostanou bakterie (v našich podmínkách je to kromě různých streptokoků, stafylokoků či corynebakterií i známý a častý Dermatophilus congolensis), které se nacházejí běžně v hlíně, bahně a trusu, a začnou v hlubších vrstvách kůže či podkoží žít, množit se a dráždit okolí. Tkáně na to reagují tvorbou zánětu, někdy i hnisu. Problém nastává ve chvíli, kdy nepříznivé podmínky, tedy vlhko a špína, působí na nohy i nadále. Bakterie se množí úspěšně dále a přicházejí jim stálé nové posily. Tkáň tvořící ve zvýšené míře mok, nebo dokonce hnis se neumí ubránit, v sekretu bakterie přežívají i nadále. Pokud se pak dostanou do podkoží, snadno se rozšíří krevními a mízními cévami do okolí a spustí těžký zánět zvaný flegmóna.
Pokud to shrneme, můžeme vyvodit tři základní podmínky vzniku zánětu kůže a podkoží a s ním i oněch stroupků:
1. Faktory způsobující, že někteří koně budou mít kůži náchylnější k poškození: může to být otázka genetiky a celkové odolnosti koně, včetně různých jiných zdravotních problémů, které ho oslabí (stres, špatná výživa …), může se jednat o nedostatek pigmentu (bílé končetiny jsou náchylnější ke kožním problémům), nadměrné ochlupení udržující kůži vlhkou a špinavou (rousy či celkově koně s hustou zimní srstí) či příliš dlouhý pobyt ve vlhku, chladu, hnoji (postiženi bývají spíš koně žijící celodenně venku).
2. Ať už citlivou, nebo i normální kůži může něco poškodit, což pak otevře patogenním mikroorganismům vstup do hlubších struktur: mohou to být různé oděrky a ranky (například popíchání o větve na zemi), ale i mokré bahno nebo písek (doslova kůži prodře), nadměrné mytí končetin (především různými mýdly a saponáty, popřípadě tvrdými kartáči), či dokonce nadměrná nebo preventivní dezinfekce, ale i jiné zdravotní problémy, například různé alergické stavy či fotosenzitivita (přecitlivělost na sluneční záření).
3. Jakmile do kůže proniknou bakterie či jiné patogenní mikroorganismy, výše uvedené faktory způsobí, že se tělo bude jen těžko bránit nebo že budou podmínky pro život bakterií tak výhodné, že odolnost těla přemohou. Sem patří vše, co snižuje imunitu koně a co udržuje kůži na jeho končetinách vlhkou, teplou a nečistou. Tyto faktory dokonce zhoršují cílenou odbornou léčbu; jinými slovy, dokud bude kůň mít nohy chlupaté, bude je mít vlhké nebo zabahněné, dokud bude mít celkově nízkou imunitu nebo se bude nadměrně mýt a dezinfikovat, léčba zánětů kůže a infekce bude velmi obtížná, či dokonce nemožná.
Jenom dermatofilóza?
Určitě je třeba upozornit na to, že ne vždy jsou stroupky na nohou koní či záněty kůže způsobeny dermatofily nebo jinými bakteriemi. Myslet je třeba i na jiné možné příčiny, protože se může stát, že léčba bude poněkud odlišná:
– jednou z možností je koňský svrab, který postihuje končetiny, především hodně osrstěné (rousy),
– může se jednat o kožní plísně,
– podobně vypadá i přecitlivělost na sluneční světlo, tedy fotodermatitida,
– méně často se na končetinách objevují různé kontaktní alergie nebo
– záněty kůže způsobené dráždivými látkami (např. solí ze silnic) či ostrými částicemi (např. přemrzlý sníh).
Každá z uvedených nemocí má svoji specifickou léčbu. Přesto může často pomoct obecná první pomoc, kterou poskytne koni majitel. Pokud ne, je třeba zavolat veterináře, který určí přesnou příčinu.
Co dělat, když se na končetinách objeví stroupky
Základem léčby stroupkatých končetin koní je zabránit dalšímu poškozování kůže, potlačit případnou infekci a umožnit poškozené kůži, aby se zcela zhojila. Jinými slovy: chce to sucho, čisto, odstranění stroupků a dobrou dezinfekci.
1. Koně postavte na suché a čisté místo; k tomuto účelu je dobré mít buď kvalitně nastlaný box, nebo aspoň kus výběhu, který je zpevněný, uklizený a dobře drénovaný.
2. Pokud má kůň rousy nebo hodně bohaté chlupy, je nejlepší je ostříhat; tím se ke kůži dostane vzduch, díky čemuž může vyschnout a „vyvětrat“, také se k ní lépe dostanou léčivé přípravky. V příliš mnoha případech majitelé léčili své koně měsíce i roky, protože jim nechtěli ostříhat rousy; když je nakonec ostříhali, koně byli vyléčení za krátkou dobu.
3. Končetiny pořádně umyjte, většinou stačí čistou vlažnou vodou a houbou. Vytřete do sucha. Je možné, že se kůň bude bránit, proto se k němu chovejte citlivě, bolí ho to.
4. Poté je třeba odstranit stroupky. Připravte si dezinfekční roztok, namočte do něho kus gázy nebo malou houbičku a opatrně namáčejte jeden stroupek za druhým, a když změkne, prstem ho opatrně odloupněte. Je nutné, aby byl natolik měkký, že se dá sloupnout lehce, pouze díky tomu nebude kůže pod ním krvácet. Stroupky lze změkčit i olejíčkem.
5. Obnaženou kůžičku po sloupnutém stroupku předezinfikujte připraveným roztokem. Ideální je roztok povidon jodidu nebo třeba chlorhexidinu, popřípadě velmi slabý roztok hypermanganu. Pokud možno dezinfikujte pouze místa pod stroupky, ne celou končetinu, abyste zbytečně neničili přirozenou a potřebnou mikroflóru zdravé kůže.
6. Jakmile jste odstranili všechny stroupky, koně držte v suchém a čistém prostředí. Nohu ničím nebalte, aby se hojila na vzduchu.
7. Celý proces změkčení a odstraňování stroupků opakujte denně, dokud se vytvářejí stále nové stroupky. Jakmile jednoho dne žádný na noze neucítíte, máte skoro vyhráno.
8. Po celou tu dobu a ideálně i déle, než kůžička pod stroupky obroste chlupy, držte koně v suchu a čistu. Pokud s ním chodíte ven do mokra (s koněm po celou dobu kromě prvních, bolestivých dní normálně pracujte), může být dobré chránit kůži končetin krémem, mastí nebo olejíčkem – po návratu domů je opatrně setřete a končetiny očistěte.
Pokud má kůň končetiny hodně bolestivé na dotyk, pokud otekly, hřejí, kůň kulhá, nežere, má horečku a/nebo je mu celkově nedobře, volejte veterináře. Pravděpodobně se u něho rozjela flegmóna a bude potřeba mu podat antibiotika a možná i protizánětlivé léky. Je možné, že v těchto případech se nebudete moct koni nohy ani dotknout, proto je třeba počkat s odstraňováním stroupků až do druhého dne, kdy léky zaberou a bolest i zánět se zmírní.
Pokud se vám nepodaří ani po řádné péči stroupky odstranit, nebo se dokonce jejich množství a příznaky zhoršují, pokud se po zdánlivém vyléčení zase vrátí, je třeba kontaktovat veterináře, aby udělal diagnostiku a zjistil, co má kůň vlastně za problém. Je možné, že mu bude třeba podat specifický lék.
Hlavní zásadou ale je pravidelně kontrolovat končetiny koní, především těch, kteří mají rousy, nebo těch, kteří hodně pobývají venku, v blátě a mokru. Kůň by vždy měl mít možnost z bláta odejít na suché a pevné místo, proto je třeba rozumně vybavit každý koňský výběh takovou plochou. Zjistíte, že ho bude využívat. Přestože se koně rádi bahnem obalí, přednost dají postávání v suchu.
