Camargue
Park Camargue zabírá plochu 850 km2 a je biosférickou rezervací UNESCO. Velká část Parc Régional de Camargue, který získal status národní park v roce 1982, je ponechána přírodnímu vývoji a je veřejnosti nepřístupná (přibližně jedna jeho třetina se nalézá pod vodou v podobě jezer, bažin a mokřadů). Jelikož bažiny podléhají středomořskému klimatu, některé z nich v létě vysychají.
Již v roce 1927 se stala delta řeky Rhôny s centrální slanou lagunou Étang du Vaccares národní přírodní rezervací. Díky své ekologické rozmanitosti je delta řeky Rhôny rovněž zahrnuta do Natura 2000.
Tato největší evropská delta hostí více než 2 000 rostlinných a živočišných druhů. Faktem je, že se zde vyskytuje zhruba 400 druhů ptáků, což je asi 60 procent francouzské ptačí populace.
Flóra
Květena Camargue se musela přizpůsobit vysokému obsahu soli, v bažinatých oblastech převažuje rákosí, které se používá pro stavbu střech typických místních domků. Hojně se zde vyskytuje tamaryšek (Tamarix) a lány levandule lékařské (Lavandula angustifolia). V blízkosti břehů Rhôny najdeme nejčastěji topoly a jilmy.
Kde hledat ptáky?
Ptáky potkáte v oblasti Camargue takřka na každém kroku. Volavky postávají nedaleko cest nebo loví uprostřed rýžových polí. Hejna plameňáků růžových jsou k nalezení skoro na každém jezeře. Pokud se vydáte do nitra parku, k velkým jezerům de Galabert a Fangassier, zastavíte se a budete pozorovat hladinu, kromě nepřehlédnutelných plameňáků neustále v menších hejnech přeletujících nad jezery spatříte i další ptačí obyvatele, jako jsou drobní kulíci mořští (Charadrius alexandrinus) hledající v bahně potravu, nebo menší hejna tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta), kteří se typickým pohybem ze strany na stranu s pootevřeným zobákem pohybují ve vodě či v řídkém bahně a po hmatu loví potravu. Také nepřeslechnete pískající černobílé ústřičníky velké (Haematopus ostralegus). Rovněž můžete z několika metrů pozorovat rybáky při lovu. Ptáci kolibříkují nad vodou, když vidí rybku, padají střemhlav dolů. U jezera de Galabert jsem každý den fotografovala několik druhů rybáků lovících vedle sebe, kteří se hašteří o nejlepší místo. K lovu mají dokonale přizpůsobené tělo ve tvaru kapky a dlouhá, úzká křídla. Hnízdí v menších koloniích na písčitých březích v celé Evropě. Rybákům se někdy přezdívá mořské vlaštovky.
Ornitologický park
Nedaleko přímořského městečka Saintes–Maries–de–la–Mer se nachází ornitologický park. Pokud byste ho chtěli navštívit, zaplatíte vstupné 7 eur. Na tomto krásném místě můžete nerušeně pozorovat z bezprostřední blízkosti nejen plameňáky růžové, ale i volavky popelavé (Ardea cinerea) a volavky bílé (Egretta alba), které mají krásné ladné a štíhlé tělo, dlouhý krk a nohy, špičatý zobák. Volavky jsou poměrně bojovní a agresivní ptáci. Bojují mezi sebou o potravu, o výhodná místa na krmení, na hnízdění. I ptáčata na hnízdě většinou utlačují menší a slabší sourozence. Jsou to dobří letci, dokážou uletět velké vzdálenosti. Přes den se pohybují v menších skupinkách nebo i jednotlivě. K večernímu hřadování se slétají a vytvářejí velká hejna. Volavky loví obojživelníky, plazy, hmyz, ryby, malé savce a ptáky. Procházejí se v mělké vodě a hledají živočichy, kteří prchají před jejich kroky. Někdy jen tiše vyčkávají na jednom místě a pak uloví kořist prudkým úderem zobáku. Často okrádají menší volavky o potravu a ukradená kořist tvoří vysoké procento v jejich jídelníčku. Mláďata vyvádějí jednou ročně. Samci mají svá teritoria, která si obhajují. Hnízdo bývá nejčastěji postaveno na stromech. Tyto volavky hnízdí v koloniích s jinými druhy vodních ptáků. Samice snáší 3–5 vajec, na kterých se při sezení střídají oba rodiče. Mladé ptáky krmí oba rodiče vyvrhnutím potravy do krku mláděte. Později přinášejí potravu v zobácích a ptáčata ji polykají v celku.
Plameňák růžový
Camargue je jedním z posledních evropských hnízdišť plameňáků růžových (Phoenicopterus ruber). Podle odhadů v této oblasti žije 10 000–20 000 párů, které hnízdí na zemi ve velkých koloniích. Z bláta a hlíny si stavějí hnízda, která připomínají homoli. Samice hnízdo vymodeluje zobákem a snáší do něj obvykle jedno, vzácněji dvě bílá vejce. Rodiče mláďatům potravu vyvrhují přímo do zobáku. Mláďata jsou krmena několik měsíců, dokud se jim nevyvine vlastní filtrační aparát. Po zhruba 65 dnech se učí létat a následují rodiče na krátké vzdálenosti. Od druhého roku života pomalu získávají mladí ptáci typické růžové zbarvení.
Ibis posvátný
Ibisi posvátní (Threskiornis aethiopicus) jsou společenští ptáci a zdržují se ve větších hejnech. Loví zahnutým zobákem drobné živočichy ve vrstvách bahna, v mělké vodě korýše, měkkýše i larvy hmyzu, kroužkovce, pavouky. Občas uloví i žábu, plaza nebo pozře mrtvou rybu. Hnízda si stavějí na stromech, v keřích i na skále. Hnízdí v koloniích často i s jinými ptáky, například s kormorány a volavkami. Samička snáší 2–4 vajíčka, z kterých se líhnou po 28–30 dnech ptáčata.
Ostatní ptactvo
Kromě plameňáků růžových zde nejčastěji potkáte volavky popelavé (Ardea cinerea), volavky bílé (Egretta alba), volavky červené (Ardea purpurea), volavky rusohlavé (Bubulcus ibis), volavky stříbřité (Egretta garzetta), husy velké (Anser anser), husice liščí (Tadorna tadorna), tenkozobce opačné (Recurvirostra avosetta), čápy bílé (Ciconia ciconia), rybáky malé (Sterna albifrons), rybáky obecné (Sterna hirundo), bukáčky malé (Ixobrychus minutus), kormorány velké (Phalacrocorax carbo) či konipasy (Motacilla) a v neposlední řadě i několik druhů racků.
Dále zde najdete volavky stříbřité (Egretta garzetta), volavky rusohlavé (Bubulcus ibis), kvakoše noční (Nycticorax nycticorax), pisíky obecné (Actitis hypoleucos), pisily čáponohé (Himantopus himantopus) a několik druhů rybáků. Pozornému návštěvníkovi neuniknou ani rákosníci (Acrocephalus) a další drobní ptáci, kteří se mrštně pohybují v hustém rákosí. V parku jsou vybudované pozorovatelny, kde je možné nerušeně pozorovat a fotit. Na několika ostrůvcích najdete hnízdištní stromy plné mláďat. Doporučuji v parku vydržet až do západu slunce, protože těsně před západem můžete pozorovat asi padesátihlavé hejno plameňáků, které se vznese a odletí na nocoviště. V parku zůstávají přes noc pouze zranění ptáci, kteří nejsou schopni letu.
Kdy je nevhodnější doba park navštívit?
Pokud chcete pozorovat nebo fotografovat ptáky přímo při páření, doporučuji zvolit k návštěvě oblasti Camargue jaro. Jaro ale není jediné období, kdy je v této oblasti co spatřit. Od jara do podzimu je zde k vidění velké množství hnízdících ptáků. Za zmínku stojí zejména měsíc srpen, kdy můžete pozorovat mladé ptáky, kteří vylétli z hnízd, jak honí rodiče po stromech a žadoní o potravu. Toto je vskutku velice impozantní podívaná. Mládě divoce mlátí křídly a za velkého křiku se snaží odstrčit sourozence od rodiče, aby chutné sousto bylo jeho.
V oblasti je nejlepší se pohybovat autem, hlavní cesty jsou asfaltové, ale cesty vedoucí do nitra parku jsou jen hliněné a na nich je zákaz vjezdu bez 4×4, ale místní jej nedodržují. Džíp je výhodou. Krásné jsou i pěší túry, kterých tu najdete desítky kilometrů, podél centrálního jezera až na pláž ke Středozemnímu moři. Pokud se nechcete vydat pěšky nebo na kole, můžete si zaplatit projížďku na koni – takřka na každém kroku najdete stáje, kde vám koně zapůjčí. Necestujete-li do oblasti autem, je zde možnost zaplacení hodinové projížďky parkem – – takzvané safari, ale je hodně drahé, asi 40 eur za osobu. A neuvidíte zdaleka všechno, jako když se vydáte sami. V informačním centru v Saintes–Maries–de–la–Mer dostanete podrobnější mapku oblasti. Krásná je také plavba lodí do delty řeky Rhôny, na březích můžete vidět býky, jak lenoší na pláži, stáda koní a vodní ptáky. Lodě odjíždějí několikrát denně z městečka Saintes–Maries–de–la–Mer a lístek stojí 10 eur.
Kromě přírodních krás v oblasti naleznete krásné písčité pláže ke koupání. Zdejší pláže jsou vhodné i pro kaiting. Ve městech je vždy bohatý program pro turisty – trhy, koncerty, býčí zápasy, galerie a mnoho dalších zajímavostí. Za zmínku stojí město Avignon s překrásným mostem (Pont Saint–Bénezet), který je nejznámější památkou a symbolem města. Jeho čtyři dochované oblouky (z původních dvaadvaceti) končí v polovině řeky Rhôny. Je zapsán na seznamu UNESCO, rovněž tak i gotický Papežský palác, který byl v letech 1335–1430 rezidencí papežů a vzdoropapežů.
