Kočičí mňoukání – neustále strašně mňouká, dokonce močí do postele

Téměř všichni savci se projevují různými zvuky, a to nejen při ohrožení, ale i při vzájemné komunikaci, při zábavě. Kočky se vyjadřují vůči člověku a ostatním spolužijícím tvorům nejen mimikou a řečí těla, ale i zvukovými projevy, mňoukáním.

Mňoukání
Podle Helen Ann Augustové lze rozeznávat mňoukání, kterým kočka zdraví nebo volá svého partnera (i člověka), velkou intenzitou může projevovat špatnou náladu. Kňukáním se vlichocuje svému člověku, vyžebrává pamlsky, ale je to také příznak nudy. Mručení je milostný šepot, tak kočka reaguje při mazlení. Výhrůžné vrčení je projevem nejistoty, strachu, zlosti před útokem. Pronikavý skřek vydá kočka při bolesti nebo ve velké tísni. Funí z leknutí, strachu, zlosti, ale také z rozpaků a nejistoty. Prskáním kočka hrozí nebo varuje. Příjemným a uklidňujícím zvukem je předení. Kočka tím vyjadřuje svou spokojenost při pohodě v pelíšku, hlazení a mazlení, dává tím najevo přátelské úmysly. Paradoxně některé kočky předou i při méně příjemných pocitech (stříhání drápků, čištění uší, česání, posuzování na výstavě, vyšetření veterinářem), tím snad uklidňují samy sebe. Předení těžce nemocných nebo poraněných koček lze vysvětlit instinktivním klamáním možných útočníků, predátorů.
Kočičí řeč je mezinárodní, jde jen o to, aby se člověk řeči kočky naučil, porozuměl jí a naučil se správně vykládat zvuky, které jeho kočka vydává. Některá plemena jsou „málomluvná“, jiná jsou hlasitější, „ukecaná“, třeba siamské a orientální kočky. Odlišné tóny vydávají koráti a zvuk, kterým jiné kočky vyjadřují varování, případně agresivitu, je pro ně vyjádřením pohody.
Někdy se kočka hlasitě projevuje nám nepříjemně. Určitě to nedělá zcela bezdůvodně, potřebuje na něco upozornit. Nej­častější a nejintenzivnější jsou hlasové projevy při říji, namlouvání u kocourů i koček. Kočka „volá“ partnera, kocour láká kočky svolné k páření, vymezuje své teritorium a varuje možné konkurenty. Je to zcela přirozené chování koček. Bohužel u volně chovaných nebo bezprizorních koček tyto zvukové projevy ruší noční klid a vyvolávají ke kočkám nenávist. Rozumný a civilizovaný člověk nevypouští ven své nekastrované kočky ani kocoury, bezprizorním kočkám se místo přikrmování postará o kastraci.
Zodpovědný chovatel chová kočky v bytě, pokud je má jako mazlíky, zabrání trvale jejich milostným touhám kastrací. Jedná-li se o jedince určené k chovu, lze oddálit jejich říje do doby optimální k rozmnožování tabletami nebo implantáty.
Kočka doma hlasitě mňouká – proč? Má nějaké problémy. Pokud vyloučíme říji, musíme uvažovat o tom, že i kastrované zvíře vyžaduje své teritorium, a když se objeví vetřelec – třeba na chodbě za dveřmi – musí ho zahnat, a vyjádřit: Toto je moje, odejdi. Stejně tak kočka za vetřelce může považovat nového člena domácnosti, zvláště pokud je fixovaná na jednoho člověka. Také nepříjemné zvuky z okolí vyvolávají nervozitu a nespokojenost. Co s tím? Většinou se to stane při chovu jediné kočky v bytě. Při více kočkách, které si na sebe zvyknou, mizí pocit ohrožení, v rodině (smečce) se vytvoří určitá hierarchie a kočky se zklidní. Zvuky z okolí nemusí být trvalé (například kácení a řezání stromů, vrtání a bouchání v okolních bytech). Na trvalý hluk (doprava, dílna) si kočky časem zvyknou a přestanou ho vnímat, stejně jako člověk.
Dalším důvodem může být nuda. Pak je zapotřebí se kočce denně věnovat, hrát si s ní, provokovat k pohybu, unavit ji. Když nejsme doma, kočka převážně spí, ale mohou ji zabavit různé mechanické hračky nebo získávání pamlsků s vynaložením aktivity. Samozřejmostí jsou škrabadla s různě vysoko upevněnými plochami pro ležení a pozorování okolí. Kočka musí vynaložit úsilí, aby se na vybrané místo vyšplhala, a zábava je tady. Samozřejmě, dvě nebo tři kočky v domácnosti se spolu zabaví a nenudí se.

Nečistotná kočka
Velkou nepříjemností je nedodržování čistoty. Kočky jsou od přírody čistotné. I bezprizorní kočky vykonávají potřebu tam, kde ji mohou zahrabat, uklidit. Už kočka matka učí koťata, že pelíšek si nesmí znečistit. Nejprve sama koťata olizuje a vše uklízí. Jakmile koťata začnou běhat, učí je chodit do „kočičího záchodu“, mimo pelíšek. Ve třech měsících jsou koťata naprosto čistotná, ale jen tehdy, když měla možnost se čistotě naučit. Velkým problémem jsou množírny a přeplněné kočičí útulky, kde není rozdíl mezi pelechem a okolím znečištěným močí a výkaly. Pokud se kočky v mládí nenaučí čistotnosti, velmi často se to nenaučí nikdy. Tomuto problému je možno se vyhnout tak, že si pořídíme kočku od zodpovědného chovatele, kde koťata byla vychována v čistotě v bytě. Koťata odchovaná bezprizorními kočkami na ulici mohou být čistotná, matka je naučila výkaly zahrabávat, a mají-li k dispozici vhodný záchodek s možností zahrabání, není problém. Kočky z nevhodného prostředí jsou problematické, někdy se však podaří velkou trpělivostí takovou kočku čistotě naučit.
I jindy zcela čistotná kočka náhle začne jako toaletu používat postel, čalouněný nábytek nebo i celý byt. Je to mnohdy nepochopitelné, ale vyjadřuje tím, že má nějaký problém. Zaprvé je zapotřebí vyloučit, případně vyloučit nějaké onemocnění, potom se musíme snažit poznat, co nám kočka tímto nepříjemným chováním sděluje. Při říji si kocouři běžně značí své teritorium močí, výměšky análních žlázek nebo i hromádkami trusu, kočky takto lákají sexuální partnery. Jedinou pomocí je odstranění pohlavního pudu – kastrace.
V některém případě se kočce nelíbí nebo přestane líbit používaný záchodek. Změna steliva nebo umístění může mít za následek odmítání použití připravené toalety. Kočka se musí vyprázdnit, a tak to udělá na místo, které uzná za vhodné. Potom je nutno vyzkoušet, které z velkého množství druhů, kvality a značek steliva kočce vyhovuje. Také některé kočky vyžadují vlastní toaletu, nepoužijí ji dvakrát, natož společně s jinou kočkou. Jiná má ráda toaletu částečně krytou jako boudičku, další ne. Samozřejmě umístění musí být na klidném, nerušeném místě – obvykle si ho kočka vybere sama. Lépe je mít v bytě rozmístěno více toalet, aby měla kočka možnost se vyprázdnit na patřičné místo, i pokud zůstane omylem zavřená v jedné místnosti.
Kočky jsou také velmi citlivé na změnu prostředí. Stačí nově vymalovat byt, přestavět nebo přidat nový nábytek. Kočka je z toho rozrušená, bloudí pro ni změněným prostředím a zanechá loužičku nebo hromádku kdekoli. Časem si zvykne a začne akceptovat toaletu i jinde umístěnou. Kočky, které jsou zvyklé jezdit na výstavy nebo s chovatelem na dovolenou a nocovat v hotelu, tyto problémy se změnou prostředí nemají. Kočky trvale chované v domácnosti v úzkém vztahu s člověkem nejsou tolik závislé na prostředí, jsou doma všude tam, kde je jejich člověk. Také je možno kočce na místo, které si vybrala za toaletu a nám to nevyhovuje, dávat oblíbené krmení. Místo, kde se krmí, neznečistí a akceptuje toaletu jinde vhodně umístěnou.
Nečistotností může kočka reagovat na nového člena rodiny, ať je to kočka, pes, dítě, nebo dospělý člověk. Považuje je za konkurenci a ohrožení svého prostoru, je nervózní, cítí se odstrčená, prakticky žárlí. Snaží se jakýmkoliv způsobem upoutat pozornost svého člověka, lísáním se, nečistotností, případně agresivitou. Nemůžeme ji za to trestat, trestem se situace spíše zhorší. Musíme se jí proto více věnovat, více si s ní hrát, mazlit se, přesvědčit ji o tom, že příchozí není konkurence, ale příjemný společník. Žádá to trpělivost a dost dlouhou dobu. Po ten čas je vhodné ohrožený nasáklivý nábytek a peřiny zakrýt nepropustnou fólií. Šustí, moč se nevsakuje, nic nejde zahrabat a to se kočce přestane líbit. Co se dá, je třeba umýt, řádně vyčistit, odstranit pach. Musí se vyzkoušet, jestli daný povrch takové zacházení snese. Výborný je ocet, nemění barvy koberců a čalounění, nepoškodí podlahu a dobře likviduje pach. Pozor na dezinfekční prostředky, kočky mají rády pach chloru a právě tam pak močí. Dopo­ru­čované čisticí prostředky je nutno vyzkoušet na skrytém místě čištěného materiálu, aby nedošlo k jeho poškození. Pomocí mohou být i feromony, to jsou látky, které kočky produkují žlázkami mezi koutkem tlamky a uchem. Používají je ke komunikaci mezi sebou a k navození pohody. Umělé kočičí feromony v prostoru dávají stresované kočce pocit, že je vše v pořádku a nemusí se ničeho bát. S jejich pomocí se cítí bezpečněji, klidněji. Feromony existují ve formě spreje nebo difuzéru do zásuvky.