Složení kočičí potravy

Nápoje

Nejvhodnějším nápojem pro kočku je voda, někdo podává slabý čaj. K vodě musí mít kočka kdykoli přístup. Vyměňujeme ji alespoň jednou denně, misku pokaždé důkladně vypláchneme. Mléko nepovažujeme za nápoj, ale potravinu, vodu jím nikdy nenahrazuje.

Hlavní živiny

Správná a vyvážená potrava je jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšného chovu koček. Kočka je již dobře adaptovaná na lidskou společnost, ale stále zůstala masožravcem, čemuž také odpovídá její trávicí ústrojí a celý metabolismus. V přírodě se kočky živí svou kořistí, požírají tedy téměř celá těla drobných živočichů. Tato potrava má pro kočku ideální složení, obsahuje všechny živiny včetně nestravitelných látek (srst, peří), které podporují činnosti trávicí trubice. Naším úkolem je co nejvíce se přiblížit takové potravě. Protože chov hlodavců pro potřebu kočky by v naší domácnosti jistě způsobil rozvrat, krmíme kočky uměle, tedy masem jatečných zvířat s různými přílohami a také hotovou, konzervovanou potravou.

Základem potravy pro kočku jsou bílkoviny, které musejí být v potravě zastoupeny nejméně čtyřiceti procenty. Stavebními kameny bílkovin jsou aminokyseliny, jež jsou nezbytné pro tvorbu svalstva, kůže, krve, srsti a pohlavních buněk. Nedávnými vědeckými výzkumy bylo zjištěno, že nejdůležitější aminokyselinou pro kočky je taurin, čehož se úspěšně využívá při sestavování receptur pro hotovou potravu. Taurin je i součástí různých preparátů, které slouží k vylepšení kondice koček (některé pasty nebo vločky). Bílkoviny nelze nahradit žádnou jinou živinou. Ve výživě kočky hrají rozhodující roli bílkoviny živočišné, obsažené v mase, mléce a vejcích. Rostlinné bílkoviny kočka může dostat v přílohách obilného původu nebo v luštěninách. Hlavním zdrojem bílkovin jsou různé druhy masa. Vhodné je maso hovězí, telecí, drůbeží, králičí a rybí. Je možno podávat také maso skopové, vepřové i zvěřinu. Vnitřnosti používáme při krmení koček opatrně, tedy v menším množství. Využíváme toho, že vnitřnosti obsahují některé stopové prvky a vitaminy. Maso lze podávat syrové nebo tepelně upravené. Hovězí buď přemražené v mraznici pod minus 20 st. C nebo vařené, vepřové a zvěřinu pouze po tepelné úpravě. Maso má tvořit asi dvě třetiny krmné dávky. 

Tuky v potravě jsou zdrojem energie a jsou potřebné pro vstřebávání některých vitaminů. Kočce je dodáváme ve formě loje, másla nebo oleje. Podíl tuků by v potravě neměl přesáhnout dvacet pět procent. Sacharidy začala kočka konzumovat jen díky soužití s člověkem a mohla by se bez nich obejít. Jejich podíl v potravě nemá však přesáhnout třicet pět procent. Jsou obsaženy v mouce, obilí, cukru, těstovinách, luštěninách a rýži. Jejich nadbytek vede k obezitě. Pro kočky se jako příloha k masu používá rýže, těstoviny, nebo ovesné vločky. Součástí potravy kočky má být i určité množství balastních látek, jako například celulóza, která je obsažena v zelenině a ovesných vločkách.

Minerály a stopové prvky

Spotřeba těchto látek je sice malá, ale jsou naprosto nepostradatelné pro normální vývoj a život kočky. Regulují životní funkce a metabolismus organismu. Například draslík je nezbytný pro funkci srdečního svalu, hořčík je významný pro tvorbu některých enzymů. Železo je zase nepostradatelné pro tvorbu červených krvinek, vápník pro vývoj zubů a kostí. Z dalších prvků je možno jmenovat jód, nezbytný pro funkci štítné žlázy, měď pro krvetvorbu a řadu dalších. Nedostatku těchto látek se nejsnáze vyhneme pestrou stravou a používáním různých přísad do krmiv, které jsou běžně k dostání v obchodech s potřebami pro zvířata.

Vitaminy

Rovněž tyto látky, byť jsou v těle potřebné ve stopových množstvích, hrají důležitou roli ve vývoji i životních pochodech organismu. Chybnou nebo nedostatečnou výživou mohou vniknout i různé choroby z nedostatku vitaminů, takzvané avitaminózy. Některé z nich mohou mít vážný dopad na zdraví kočky. Vitaminy se obecně rozdělují podle rozpustnosti na rozpustné ve vodě (B, C, H) a v tucích (A, D, E, K).
Vitaminy skupiny B jsou obsaženy v játrech, vejcích, kvasnicích a ovesných vločkách. Jejich nedostatek vyvolává poruchy růstu, nervové poruchy, poruchy jaterních funkcí, ekzémy a jiné kožní projevy. Vitamin C si na rozdíl od člověka kočka dokáže vytvářet sama a tak jeho podávání má význam pouze v období zátěže organismu, kdy je jeho spotřeba vyšší. Tento vitamin se podává kočkám zejména při infekčních onemocněních a v rekonvalescenci. Obsažen je v zelenině a zelených rostlinách, ale v případě potřeby jej kočce dodáváme formou různých preparátů, protože ji zpravidla nepřimějeme, aby konzumovala větší množství zeleniny. Vitamin H obsahuje vaječný žloutek, játra a kvasnice, jeho nedostatek se projeví záněty kůže a sliznic.
Pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích je nutný příjem určitého množství tuků v potravě. Jeho nedostatek nehrozí, jestliže podáváme přirozenou potravu s částečným podílem tuku. V mase (i libovém) je rovněž určité množství tuku obsaženo a není vhodné krmné maso zcela „očistit“ od každého kousku loje. Vitamin A, jež je obsažen v másle, játrech, mléce a vejcích, je důležitý pro správný růst. Projevem jeho nedostatku jsou kromě poruch růstu také poruchy vidění, záněty kůže a sliznic. Známým projevem avitaminózy D je křivice (rachitis), což je důsledek nedostatečného zvápenatění kostí u mláďat. K prevenci této poruchy je nutné podávat rybí tuk, mořské ryby a játra. Kromě přirozených zdrojů vitaminů lze používat také různé vitaminové preparáty, které nám zaručí jejich dostatek a správný poměr.
Hotová konzervovaná krmiva
Kromě přirozené potravy, při jejíž přípravě je třeba uplatnit určitou dávku fantazie, lze kočky krmit také hotovými krmivy. K dispozici jsou konzervy s kompletním hotovým krmením ve formě past, kostiček v omáčce nebo želé, které mají nejrůznější příchutě. Dalším druhem jsou krmiva polosuchá, tedy částečně zbavená vody, ve formě různých polotuhých keksů a posledním typem krmiva je krmivo suché, tedy úplně zbavené vody. Při krmení suchým krmivem je naprosto nezbytné dodávat k němu kočce dostatek vody, nebo je před konzumací namáčet. Suché krmivo bývá u koček dosti oblíbené, ale nehodí se pro kočky s neúplným chrupem (musíme je namáčet), nebo pro kočky s onemocněním ledvin a močových cest. Výrobci hotových krmiv garantují složení krmiva, které obsahuje všechny živiny včetně vitaminů i stopových prvků ve správném poměru. Mezi hotovými krmivy nalezneme i různé druhy podle věku kočky - jsou krmiva pro koťata, březí a kojící kočky, pro staré kočky a dokonce i pro kočky se sklozem k obezitě, tedy méně kalorická. Kromě toho lze u veterináře nalézt i konzervy dietní, určené speciálně pro kočky trpící určitou nemocí. Krmení konzervami je velice pohodlné a spolehlivé. Není však pochyb o tom, že každá kočka ráda okusí také potravu přirozenou, a tak za optimální považuji rozumné střídání obou typů potravy. V praxi se osvědčuje používat konzervy na ranní krmení, kdy nemáme většinou času nazbyt a večer předložit kočce doma připravený pokrm.

Doplňky krmení

Vhodnými doplňky jsou již výše zmíněné vitaminové a jiné podpůrné pasty či tabletky, které jsou ochuceny tak, že je kočky dostávají jako bonbony, a to podle návodu, většinou dvakrát denně. Dále můžeme používat kvasnicové vločky s obsahem vitaminů k ochucení jídla. K dostání jsou i takové pasty, které usnadňují vyloučení spolykaných chlupů, jež mohou vést ke tvorbě bezoárů. Částečně do tohoto přehledu patří také pasty sloužící k okyselování moči u koček, jejichž moč je zásaditá a má sklon k vytváření močového písku. Tyto pasty s rybí příchutí navíc většině koček velmi chutnají.
Dalším vhodným doplňkem potravy je zelené krmení. Kočky budou s radostí okusovat vyklíčené obilí nebo trávu, vysetou do květináče nebo truhlíku. K tomuto účelu lze také v květinářství zakoupit papyrus (šáchor), který však nejprve musíme důkladně osprchovat, aby na jeho listech nebyly herbicidy, v zahradnictví často užívané. Zelené krmení jednak obsahuje zmíněný vitamin C, jedak pomáhá trávicím pochodům. Bude-li kočka po požití trávy či obilí zvracet, není to vůbec na závadu. Jde o vyčištění žaludku od chlupů, kterému „pasení“ napomáhá.

Jak nekrmit - chyby při krmení

Jedním z nejčastějších omylů je, myslíme-li si, že naše kočička strádá hladem, když nemá neustále plnou misku a nebo když jí nedáváme jídlo navíc mimo normální krmení, pokud začne loudit. Není dobré kočku překrmovat - trpí její zdraví i vzhled, dostavují se i poruchy plodnosti. Kočka se stává málo pohyblivou, čímž dále tloustne a tak stále dokola, až jsme nuceni nasadit opravdovou redukční dietu. Nedojedené jídlo nenecháváme na misce, ale uklidíme je a nabídneme při příštím krmení. Nepřeháníme podíl sacharidů a tuků v potravě. Musíme si uvědomit, že kočka neloví, nemá tedy mnoho pohybu a tak nezvyšujeme zbytečně kalorický přísun. Toto pravidlo samozřejmě neplatí pro březí a kojící kočky, ale naopak důsledně se ho budeme držet u kastrátů. Další velmi častou chybou při krmení je jeho jednostrannost. Kočku nelze krmit výhradně rybím masem, přestože jí obvykle velmi chutná. Mořské ryby obsahují mnoho fosforu, který při nadbytku může vést ke tvorbě močového písku či kaménků. Výhradní krmení svalovinou nezajišťuje dostatečný přísun vitaminů skupiny B a vápníku. Příliš časté krmení játry také není vhodné, protože vede k nadbytku vitaminu A, který je spojen s onemocněním obratlů a způsobuje poruchy plodnosti. Z těchto důvodů je nutné přimět kočku, aby konzumovala různou potravu. Kočky umějí být velmi umíněné a vyžadovat jen tu potravinu, kterou si oblíbily. Proto navykáme již malé kotě na střídání různých potravin a nenecháme se vyvést z míry tím, že nějakou dobu nabídnuté jídlo odmítá. Na závěr bych chtěla poznamenat, že ačkoli kočku máme krmit co nejpestřeji, nelze ji krmit zbytky od našeho jídla. Kočka potřebuje v potravě zdroje kvalitní bílkoviny a složení naší potravy jí nemůže vyhovovat. Podvyživená kočka má nízkou odolnost vůči infekcím, má lomivou a suchou srst a je apatická.

 

Převzato z knihy nakladatelství DONA Chováme kočky.