Značení papoušků patřících do CITES a základní legislativa

Každý exemplář z přílohy CITES A, druh bezprostředně ohrožený vyhubením, musí být označen jedinečným nezaměnitelným kódem, tak aby neexistovala možnost jeho záměny. Dle článku 66 odstavce 8 nařízení Komise (ES) č. 865/5006 a českého zákona č. 100/2004 Sb. jsou předepsaným označením ptáků kroužky, čipy, křídelní značky, DNA– fingerprinting nebo přirozené markery. U papoušků přichází v úvahu pouze označení kroužky nebo transpondéry.

Příklady některých druhů papoušků patřících do CITES A: amazoňan žlutokrký, amazoňan žlutoramenný, amazoňan kubánský, ara hyacintový, ara zelený, ara arakanga, aratinga žlutý, kakadu molucký, kakadu palmový, kakadu goffinův, kakariki rudočelý, papoušek žlutoramenný, neoféma žlutobřichá, alexander mauricijský…

Kroužky

Nároky na kroužky se liší dle druhu ptáka. Kroužky musí mít jedinečný šestimístný číselný kód, který je přidělen ministerstvem životního prostředí a musí obsahovat písmena CZ. Kroužky musí být uzavřené, celistvé, a proto se musí nasadit v raném věku papouška, kdy po dokončení růstu končetiny není možné kroužek sejmout. U papoušků chovaných v zajetí a odchovaných ptáků je to přednostní a nejčastější značení. Tako­výto kroužek je možné získat od licencovaného výrobce nebo distributora. Výhodou kroužkování je například jednoduchost označení, kdy nemusí být na místě kvalifikovaný veterinární lékař. Kontrolu značení papouška lze provést jednoduchým přečtením bez nutnosti čtečky kódu, jako je tomu u čipování. Tato metoda však s sebou samozřejmě nese i negativa. Mezi ně patří automutilace prstů, kdy papoušci považují předmět za cizí, nebo rodiče nemusí vždy takto označená mláďata přijmout zpět. Dále je častá deformace kroužku zobákem s pohmožděním končetiny či otok končetiny po nasazení malého průměru kroužku. Z veterinárního hlediska je nutné až u 25 % žaků a kakadu tento kroužek sejmout. Mezi další nevýhody patří zvýšená možnost manipulace a falšování kroužku. Dlouhým věkem papouška se kroužek může znehodnotit natolik, že jedinečný kód není k přečtení. Nezaručuje tedy dlouhodobé a bezpečné označení.

Mikročipy

Další možností značení jsou transpondéry – čipy. Ptáci čerstvě narození odchovaní v zajetí se takto mohou značit pouze v případě předložení veterinárního osvědčení výkonného orgánu CITES. Toto osvědčení lze získat pouze za předpokladu, že papouška nelze označit kroužkem vzhledem k jeho fyzickým vlastnostem nebo přirozenému chování. Čipy se mohou aplikovat jedincům s minimální hmotností 100 gramů. Nevýho­dou tohoto značení pro chovatele je nutnost aplikace kvalifikovaným veterinárním lékařem. Pro papoušky se používají nejmenší čipy – mikročipy velikosti 1,4×8,5 mm. Mi­kro­čip s anténou je sterilně uložen v implantované jehle. Po jeho zavedení se dá přečíst pouze pomocí čtečky čipů. Ta elektromagnetickým vlněním aktivuje čip a na displeji čtecího zařízení se objeví jeho jedinečný kód. Komplikace po aplikaci mikročipu téměř nejsou. Ve velice ojedinělých případech se po aplikaci může vytvořit výron krve. Je-li čip špatně či neodborně zaveden, nejčastěji do podkoží, může cestovat nebo se může úplně vyloučit z těla ven. Nejlepší aplikace mikročipu je u papoušků do levé prsní svaloviny. Další lokalizací například u dravců může být aplikace pod kůži obvykle mezi lopatkami.

Veškeré značení papoušků patřících do CITES A se musí provádět pod dohledem pracovníka orgánu CITES (úředníka krajského úřadu nebo inspektora České inspekce životního prostředí).

Registrační list

Na území ČR je povinná registrace některých exemplářů CITES A, bez ohledu na to, zda je, či není jedinec využíván ke komerčním účelům. Registrovaný pták musí být označen uzavíratelným kroužkem nebo čipem. Registrační list platí pouze na území ČR a má evidenční charakter. Tento list sám o sobě neslouží k prokázání původu ptáka. Po vylíhnutí papouška podléhajícího registraci musí majitel jedince do 15 dnů písemně přihlásit. Veškeré změny, jako je např. prodej, se musí hlásit do 15 dnů. Při úhynu nebo trvalém vývozu z ČR je taktéž nutné registrační list odevzdat. Prodej jedince je tedy možný pouze s registračním listem včetně dalších dokumentů.

Žlutý papír

Chcete-li papouška zařazeného do CITES A komerčně využívat, tj. prodávat, nakupovat, ale i vyměňovat, vystavovat za peníze a inzerovat, musíte mít udělenou výjimku, která platí v celé EU. Důvody k udělení výjimky neboli žlutého papíru jsou popsány v článku 8 nařízení rady (ES) č. 338/97. Jedná se například o odchov v 2. generaci jedinců v zajetí, kdy rodiče musí pocházet z legálně získaného chovného hejna nebo jsou chovní jedinci určeni k zachování a záchraně druhu. Splnění podmínek posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, vědecký orgán CITES, a po posouzení vydává stanovisko k žádosti. Žlutý papír uděluje ve správním řízení krajský úřad, magistrát nebo správa chráněných krajinných oblastí.

Postup aplikace mikročipu

Pro úspěšné provedení označení jedince je nutné jeho správné fixování na pevné podložce ve hřbetní poloze, aby nedošlo k možnému poranění. Lepší manipulaci s papouškem nám umožní krátkodobá celková anestezie, která je pohodlnější pro práci veterináře a přináší méně stresu pro papouška. Místem aplikace je levá strana prsní kosti. Toto místo je nutné ze všeho nejdříve ošetřit dezinfekcí. Takto nám zplihnou peříčka a zviditelní se místo vpichu. Před zavedením mikročipu je dobré mikročip zkontrolovat čtečkou čipů, abychom zjistili jeho případné poškození před aplikací! Implantační jehlu aplikujeme cca 1 cm (dle velikosti a kondice papouška) od povrchu kůže do prsního svalu. Po čipování je nutné čtecím zařízením zkontrolovat funkčnost a kód mikročipu. Dále papouškům aplikuji jednorázovou dávku léku, který zmírňuje bolest. Po zavedení čipu dostane majitel od veterinárního lékaře potvrzení o provedeném čipování s přiloženým jedinečným kódem papouška.

Průběh čipování a odebírání krve na genetický profil u ary hyacintového za přítomnosti úředníka

Majitel si zakoupil nádherný chovný pár arů hyacintových. Při prohlídce jejich kroužků zjistil, že čísla jsou na hranici čitelnosti, a kvůli nutné jedinečné identifikaci se rozhodl ptáky čipovat. Doporučila jsem majiteli také, aby si nechal u tohoto páru arů založit genetický profil v laboratoři, který je nutný k identifikaci parentity jejich mláďat. K tomu je potřeba provést odběr krve rovněž za přítomnosti úřední osoby. Při našem příjezdu už byl na místě úředník z krajského úřadu odboru životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny. Po odchytu papouška z voliéry se jako první kontrolovalo číslo kroužku, zda je shodné s kupní smlouvou, registračním listem a tzv. žlutými papíry. Vše musí vykonat s pomocí veterinárního lékaře úředník a vše musí být shodné. Po kontrole následoval odběr krve a až poté čipování. Ihned po jeho provedení úředník zkontroloval čtečkou čipů funkčnost a shodnost identifikačního čísla. Papouškovi jsme dále pod dohledem úředníka odebrali krev, kterou jsme nezaměnitelně a čitelně označili. Tuto krev jsme společně s majitelem a úředníkem následně odeslali do laboratoře k vyšetření. Úředník poté vypracoval protokol o nezaměnitelném označení papoušků a o asistenci při odběru krevních vzorků, který předal všem účastníkům. Celá akce trvala i s odchytem necelou hodinu.