Kdo chce psa bít....

Již několik týdnů hýbe kynologickou veřejností nesmyslný návrh zákona o chovu psů, týkající se především tak zvaných „bojových plemen“, která návrh přímo vyjmenovává a zařazuje k nim například amerického stafordšírského teriéra, Bulteriéra, stafordšírského bulteriéra, pitbulteriéra, brazilského filu a některá další plemena. K rozvíření situace přispěla někdy až hysterická mediální kampaň omezující se na popisování „krvelačnosti“ psů a neustálé připomínání několika smutných událostí, které samozřejmě byly tragické, ale podle nichž nelze vyslovovat demagogické závěry a natož navrhovat či přijímat zákon. Navrhovatelé zákona se v médiích oháněli posudky kapacit z řad veterinářů či předních kynologů. Většinou však zapomínali tyto „kapacity“ jmenovat a zajímavé je, že právě přední kynologové i veterináři, zabývající se hlouběji psy, tento návrh zákona důrazně odsuzují.

(Navrhovatele představuje internetová stránka na adrese http://www.wolfdog.org/oni.htm)

Je třeba vidět, že závažnost poranění psem může být velmi odlišná a statistiky veterinářů říkají, že největší podíl na pokousání člověka psem mají malí Kříženci a malá plemena psů.

Je zřejmé, že žádný rozumný majitel svého psa nevede k agresivitě a to ani při seriózním obranářském či jiném výcviku. Výjimky se samozřejmě najdou, jako ve všech oblastech lidské činnosti, ale na ně dostatečně pamatuje již existující legislativa. Stejně je to i u problematiky venčení psů, především na sídlištích a v městských částech. I zde máme vyhlášky a zákony,i zde máme mnoho majitelů psů, kteří je nedodržují. Zatímco v zemích Evropské unie je běžné, že majitel psa nevyjde ven bez sáčku, do které psí exkrementy sebere, u nás si mnoho majitelů psů hlavu neláme a psí navštívenky nechá tam, kde je jejich miláček upustil. To ovšem není problém psů, ale lidí a je logické, že podobné chování samozřejmě budí nevoli „nekynologické“ části obyvatelstva a v konečném důsledku vede i k podobným extrémům, jakým beze sporu návrh zákona o chovu psů je.

Vždycky je třeba si uvědomit, že „zlý pes“ je jen a jen výsledkem lidské činnosti a jádro problému netvoří jednotlivá plemena, ale lidé, kteří tyto psy vychovali a kteří je drží. Jak zdůrazňuje mluvčí ČMKU Vladimíra Tichá, právní odpovědnost za chování psů by měli nést se všemi důsledky jejich majitelé a k posouzení této odpovědnosti plně postačuje současná legislativa. Je nesmyslné vytvářet další právní normy, které v podstatě nelze realizovat a diskriminaci vybraných plemen i tím i jejich majitelů.

Za úvahu stojí i jeden z bodů psí petice Jeden metr ( informace na internetové adrese http://mujweb.cz/www/sospessos ) který navrhuje: zvážení legalizace zákonného postihu osob, které nejsou vlastníkem psa a přivodí sobě, nebo zapřičiní jiné osobě újmu v důsledku napadení psem, kterého vyprovokují, týrají, lehkomyslně, bez znalosti o povaze psa se přiblíží až na fyzický kontakt a manipulují se psem bez přítomnosti či svolení majitele, odstraní nebo uvolní zabezpečení psa , nechají dítě nebo osobu psychicky nezpůsobilou samotnou se psem bez dozoru, nedovoleně vniknou do prostoru psem střeženého a tento objekt je viditelně označen, že je psy střežen, napadnou majitele nebo příslušníka rodiny majitele psa nebo ohrozí jeho majetek a vyprovokují psa k jeho obraně.

Návrh zákona byl 10.1.2001 vládou ČR odmítnut. Dne 16.1.2001 byl místopředsedkyní poslanecké sněmovny Petrou Buzkovou svolán do poslanecké sněmovny seminář, kde byli předkladatelé odborníky upozorněni na nekoncepčnost návrhu a na jeho praktickou nerealizovatelnost. Všemi účastníky semináře byl návrh odmítnut (samozřejmě s výjimkou navrhovatelů).

Navrhovatelé přesto chtějí návrh, dle jejich vyjádření v médiích, poslanecké sněmovně předložit, přes všeobecný odpor kynologické veřejnosti a odborníků kynologů, veterinářů, ochránců přírody a právníků. A tak nezbývá než věřit, že zvítězí názory odborníků a zdravý rozum.

Budeme rádi, když nám do redakce Fauny zašlete svůj názor, na tuto problematiku.