Vlastní kůň, díl 32: Jak jezdit v zimě
První sníh je na zemi. Bíle září do všudypřítomné tmy. Aspoň tak – aspoň trochu se dá něco dělat. Ale co? Co můžeme dělat s koněm v zimě? Ve sněhu? V mrazu? Ve tmě? Možná se to nezdá. Ale kdo chce, najde spoustu tipů, jak zlepšovat vzájemný vztah, poslušnost a obratnost svého koně a nakonec i jeho fyzičku. Jen je třeba počítat se zimními obtížnostmi a problémy – a správně je řešit.
Problém č. 1: Sníh
Sníh je úžasný povrch pro ježdění. Ale taky je úžasné maskování různých problémů.
Dostatečná vrstva čerstvého prašanu, nebo i staršího měkkého sněhu, je pro ježdění ideálem:
‒nelepí se, a tedy nedělá v kopytech nášlapky,
‒je měkká a příjemně se v ní chodí i starším koním či koním s citlivějšími kopyty,
‒můžete v ní výborně procvičovat jízdárenské figury – různé kruhy, vlnovky, oblouky či jiné obrazce ‒ a výborně uvidíte, jak přesně jste jezdili.
Bohužel má sníh celou řadu úskalí:
‒zakrývá nerovný terén, nepořádek na zemi, díry a výmoly nebo i zmrzlé louže,
‒je náročnější na fyzickou kondici koně, protože nepruží, ale naopak tlumí nárazy, takže kůň musí používat více své svaly; kůň se v něm rychleji unaví,
‒může způsobit nerovný došlap, při kterém si kůň zvrtne klouby anebo natáhne šlachu.
Trochu jinak je to se sněhem mokrým, který se koním natlačí do kopyt a tvoří nepříjemné, a dokonce nebezpečné nášlapky. Pokud je ho menší vrstva a pod ním bláto, může se v kopytech vytvořit opravdu velmi tvrdá hrouda, která nechce sama vypadnout ‒ hrozí nejen nepříjemné klopýtnutí, ale dokonce těžké zvrtnutí kloubu. Řešení je hned několik:
‒mějte v zimě koně bosé; ve sněhu je to nejlepší řešení, bohužel hůř se jim pak chodí po zamrzlé hlíně,
‒do podkov dejte vsadit takzvané vyhazováky či vyhazovače sněhu, což jsou plastové podložky, které mají po svém vnitřním okraji duté rozšíření, jakoby hadičku. Ta se při došlápnutí kopyta do sněhu zmáčkne, při zvednutí nohy ze země zase „nafoukne“ a sníh „vyhodí“.
Myslete na to, že pohyb ve sněhu je vždy 2‒3× namáhavější než na normálním povrchu. Toho lze využít ke svému prospěchu a začít s posilováním koně: samotný klus v příjemně hlubokém sněhu (zakrývajícím kopyta) zvyšuje výkon plic a srdce posiluje svaly končetin a břicha. Pokud však váš kůň nemá dostatečnou kondici, měla by vyjížďka trvat nanejvýš půl hodiny, abyste ho nepřetáhli a nepřivodili mu zranění.
Problém č. 2: Tma
V zimě je velký problém s brzkým stmíváním. To vás zastihne během ježdění, nebo vám dokonce znemožní jít jezdit, nemáte-li k dispozici halu či aspoň osvětlenou jízdárnu. Koně s tmou problémy nemají, proto můžete za jasnější noci vyjet ven i beze světla. Vyberte si cestu, kterou znáte a víte, že je bezpečná. Na koně dejte reflexní prvky – bederku, podsedlovou dečku, návleky na uzdečku, otěže, kamaše apod. Vy sami si oblečte reflexní vestu. Ideální je mít osvětlení zepředu i zezadu; pokud jedete po silnici, je toto osvětlení ze zákona nutností.
Anebo nemáte čas na ježdění, protože je brzy tma a vy se musíte o svého koně postarat? Taky pár tipů:
‒spojte příjemné s užitečným a objeďte pastviny nebo výběhy a zkontrolujte ohrady,
‒pracujte pod lampou; i na malém kruhu se dá dělat řada ustupování, obratů, couvání, ale třeba můžete procvičovat i různé cirkusové kousky,
‒místo ježdění se věnujte promasírování a protahování koně.
Problém č. 3: Led
V zimě nemusí být problémem jen sníh, dost nepříjemný je led. Klouže! I proti tomu se lze bránit:
‒můžete chodit naboso, protože bosá kopyta jsou i na ledu stabilnější než okovaná na železnou podkovu,
‒můžete na podkovy dát nasadit ostřejšími ozuby nebo navařit vidiové hroty.
Myslete však vždy na to, že koně po ledě chodí neradi a mohou kdykoli uklouznout. Proto se řiďte radami:
‒jde-li to, vyhněte se ledu,
‒pokud se vyhnout nemůžete, bývá lepší (a bezpečnější) z koně seskočit a vést ho,
‒když přece jen zůstanete sedět, vytáhněte raději nohy ze třmenů, povolte otěže a důvěřujte koni ‒ hlavně ho nerušte,
‒připravujte koně na různorodý terén tím, že s ním budete hodně jezdit na vyjížďky a umožníte mu pohyb po členité pastvině.
Problém č. 4: Zima i po těle
Nízké teploty vzduchu neprospívají pracujícím svalům. O to větší péči je třeba věnovat rozehřátí a rozhýbání před prací. To platí především pro koně, kteří stojí několik hodin v boxu nebo u balíku sena a samovolně se nepohybují. Co udělat, aby byli na ježdění dostatečně připraveni:
‒motivujte je, aby se i mimo ježdění co nejvíce pohybovali po pastvině, rozházejte hromádky sena, nechejte je žrát seno z malých sítí rozvěšených po celé pastvině,
‒pro zahřátí i pro následné postupné chladnutí používejte lehkou prodyšnou bederní deku, kterou na práci sundáte, aby se kůň naopak nepřehříval,
‒zahřejte koně tím, že se před prací na jízdárně projedete krokem do blízkého okolí,
‒pokud nelze jet ven, koně na dlouhém vodítku aspoň 10 minut voďte po jízdárně, než na něho sednete,
‒máte-li možnost, nechejte ho chodit v kolotoči, stačí i pomalé tempo,
‒před ježděním koně dobře vyhřebelcujte; tím ho promasírujete a podpoříte prokrvení kůže a svalů,
‒podobně i po práci nechejte koně pomalu vychladnout: s bederkou, dostatečným vykrokování a protažením, klidně i povoděním, aby se i vaše svaly uvolnily a prokrvily po sezení v sedle.
Problém č. 5: Zimní srst
Koně v zimní srsti nejsou uzpůsobení na velkou práci, protože se rychle zpotí a dlouho schnou. Můžete to řešit tím, že koně oholíte a zadekujete. Ale ne každý chce být „otrokem dekování“, takže koně nechá obrůst zimní srstí. Pak je však třeba se o něho dobře postarat, především po práci:
‒po práci koně vždy důkladně vykrokujte, ideálně s bederkou, aby mu mokrá srst nezpůsobila prochladnutí v oblasti ledvin,
‒po sesednutí a odsedlání koně pořádně vyvěchtujte suchou slámou nebo senem, promasírujte a vysušte; v případě potřeby můžete použít i drsný froté ručník,
‒pokud je kůň stále mokrý, dejte na něho dopocovací deku; musíte ji však okamžitě sundat, když začne být vlhká,
‒místo deky můžete koni dát na hřbet a záď vrstvu slámy; ta ho bude hřát a přitom mu svojí prodyšností dovolí oschnout,
‒jestliže i tak kůň schne příliš dlouho, bude třeba příště zmírnit nebo změnit práci, především ve dnech, kdy je trochu tepleji nebo svítí slunce.
Pokud se trochu připravíte, i ježdění v zimě může být zábava a koni ku prospěchu. Příchodem zimního času přece všechno nekončí!
