Dobrý den,
pokud se podíváme tak celosvětově klesají početní stavy v rámci většiny živočichů druhů. Mnoho z nich je blízko vyhubení. Já se pokusím trochu upozornit na situaci dříve možná nejhojnějšího opeřence v naší vlasti, který je dnes bohužel velmi ohroženým druhem. Jedná se o koroptev polní (perdix perdix). Ve 30 letech minulého století stavy tohoto druhu dosahovaly počtu okolo 6 000 000ks a ročně se lovilo okolo 1 000 000ks. V 50 letech díky chemizaci, kolektivizaci zemědělství a s tím spojených zásahů do krajiny jejich počty klesly na 1 000 000ks. V dnešní době je velká vzácnost tyto ptáky v přírodě zahlédnout a jejich počet se odhaduje asi na 50 000ks. Pokud se nechceme za pár let potkávat s koroptvemi pouze v muzeích či na fotografiích je třeba mnoho vykonat. Nejprve změnit prostředí, kde koroptev může žít a hledat potravu a do takto připravené krajiny následně vypouštět přirozeně odchované ptáky, kteří mají šanci na přežití na rozdíl od uměle odchovaných jedinců. Pokud máte zájem jakkoli pomoci, tak informace o této problematice naleznete na stránkách organizace, která se touto pomocí již několik let zabývá: http://www.koroptvicky.estranky.cz/clanky/o-projektu/ Případně na naších stránkách http://wpacz-sk.com/ kde několik chovatelů přirozeně odchovává a vypouští koroptve zpět do vhodné krajiny.
Zdraví Míla tragopan.
Já bych v první řadě začal eliminací lišek a další novodobé škodné.
Dále všem majitelům psů zařídit zpřísnění sankcí pro psa bez vodítka.
Uplně miluju ty eko-bio-divoženky z města na venkov zběhlé
a pravidelně v ČT Herbář sledující, jak si se svými (ideálně třemi) psy
vyjdou za ves na osvobozující a ozdravnou procházku, a co v tom roští
čoklík matlá, to už jaksi nedolehne k očištěným smyslům jejich.
Potom se vesele může něco začít uměle vysazovat.
PS: miluju všechny nepřátele bobrů, jak jim je líto padlého stromu,
přitom vůbec netuší, jak moc stromů v republice je, a že takovéto stavy
nikdy dříve nebyly = ubývá luk, ubývá remízků, vše se mění v neudržovanou
a (nejen pro koroptve) nepřehlednou jungli. stromům zdar. nebo bobrům?
PS2: dříve jsem dával na konec zahrady trochu pšenice, koroptve si tam
v zimě občas přelétly a pohostily se, jenomže je už tolik vrabčáků, že
pšenice nemá šanci počkat na koroptve. jo aha, vrabčáků ubývá a jsou
chránění. no tak to potom jo. a Adieu, koroptvičky.
PS3: v naší bývalé firmě byl horkovod pod trávníkem. v zimě se tam
nedržel sníh. koroptve se tam slétaly a zelenou svěží travičku zobaly.
dneska už je kolem hodně hal a skladů, žádná koroptev nelétá...
Krom první věty a a odstavce PS2 ve všem souhlas.
O nás před dvěma roky v rámci protierozních úprav a digitalizace nechali přes celý lánu pole neobhospodařovaný pruh, který zarostl buřinou. Hned první zimu jsem narazil na hejno koroptví a to jsem to ani zdaleka neprocházel celé, jen jsem si přes to zkrátil cestu.(Chodím na ty ostrůvky drnu u sloupů el. vedení vysazovat bezinky a šípky, které se nám uchytí na pozemku. Jsou to takové ostrůvky klidu pro drobné živočichy.)
Pokud bude mít příroda od člověka klid, pomůže si sama.
K PS3. Možná by i té různé drobotině pomohlo, kdyby kolem těch hal a skladů nebyl jen anglický trávník, ale trochu "divočiny".
Nepoměrně méňě než myší. Mě vadí pouze "sběratelé" koček, kteří jich musí mít směčku a nestačí jim 4, - pokud mají velký statek. To pak věřím že ptáčata nemají šanci. Máme jednoho kocoura, sousedi mají kočku. Každý rok vyvádějí rehkové ve slepičárně mladé, ta po vylétnutí poskakují v brambořišti a přežijí (nějaká). Věřím, že kdybychom měli koček 7, dopadlo by to hůř.
Olánek
napsal(a):
Vidíte a mě zase vadí volně běhající kočky, kolik asi ptáčků udělají za rok_
Zdravím.já bych zase až takovou vinu kočkám a psům nedával.opět je v tom člověk, který si je pořídil, ale neumí to vychovat, ba co víc, až to kotátko a pejsek dětičky omrzí, vyhodí se z auta do lesa, nebo v nejlepším případě dá do útulku.
tragopan
napsal(a):
Dobrý den,
pokud se podíváme tak celosvětově klesají početní stavy v rámci většiny živočichů druhů. Mnoho z nich je blízko vyhubení. Já se pokusím trochu upozornit na situaci dříve možná nejhojnějšího opeřence v naší vlasti, který je dnes bohužel velmi ohroženým druhem. Jedná se o koroptev polní (perdix perdix). Ve 30 letech minulého století stavy tohoto druhu dosahovaly počtu okolo 6 000 000ks a ročně se lovilo okolo 1 000 000ks. V 50 letech díky chemizaci, kolektivizaci zemědělství a s tím spojených zásahů do krajiny jejich počty klesly na 1 000 000ks. V dnešní době je velká vzácnost tyto ptáky v přírodě zahlédnout a jejich počet se odhaduje asi na 50 000ks. Pokud se nechceme za pár let potkávat s koroptvemi pouze v muzeích či na fotografiích je třeba mnoho vykonat. Nejprve změnit prostředí, kde koroptev může žít a hledat potravu a do takto připravené krajiny následně vypouštět přirozeně odchované ptáky, kteří mají šanci na přežití na rozdíl od uměle odchovaných jedinců. Pokud máte zájem jakkoli pomoci, tak informace o této problematice naleznete na stránkách organizace, která se touto pomocí již několik let zabývá: http://www.koroptvicky.estranky.cz/clanky/o-projektu/ Případně na naších stránkách http://wpacz-sk.com/ kde několik chovatelů přirozeně odchovává a vypouští koroptve zpět do vhodné krajiny.
Zdraví Míla tragopan.
Věčné téma. Doufám, že se nebudeme hádat...Kor ve svátcích.
Predátoři mají svůj vliv, ale pro tak razantní úbytek koroptví je zásadní především zemědělské hospodaření. Monokultury několika málo plodin o rozloze desítek hektarů, které se během několika hodin naráz orají, sejí, sklízejí, chybí v nich voda, potrava... Zvyšující se úroveň chemizace. Dnes zemědělci likvidují i ty bezinky a šípky pod sloupy el. vedení, aby neměli ztráty na dotacích. Dříve běžné tzv. polní druhy nemají dnes šanci. Pomaličku se to místy začíná měnit, ale opravdu jen velmi pomalu. Zejména původně úrodnější oblasti jako Haná, Polabí jsou dnes kulturní pouští ve které přežívá pár srnek a zajíců. Pokud se celkově nezmění přístup ke krajině budou důsledky ještě mnohem horší. U nás pro to ale není vůle, většina zemědělských ploch je v pronájmu a hospodaří na nich velké akciové společnosti či družstva. Ti nemají nejmenší zájem na tom zmenšovat výměry lánů, vysévat mimoprodukční druhy plodin apod. Podívejte se třeba jak velké stroje se dnes používají (velké stroje budou těžko obdělávat malá pole) a kam zmizely polní cesty - ty už dnes existují leda v katastru v krajině zmizely v honbě za plochou pro dotace. Ostatně, když byl návrh na změnu zemědělských dotací ve neprospěch velkých firem hospodařících na velkých souvislých lánech, tak ČR byla jedním z nejhlasitějších odpůrců.
al_bert
napsal(a):
Predátoři mají svůj vliv, ale pro tak razantní úbytek koroptví je zásadní především zemědělské hospodaření. Monokultury několika málo plodin o rozloze desítek hektarů, které se během několika hodin naráz orají, sejí, sklízejí, chybí v nich voda, potrava... Zvyšující se úroveň chemizace. Dnes zemědělci likvidují i ty bezinky a šípky pod sloupy el. vedení, aby neměli ztráty na dotacích. Dříve běžné tzv. polní druhy nemají dnes šanci. Pomaličku se to místy začíná měnit, ale opravdu jen velmi pomalu. Zejména původně úrodnější oblasti jako Haná, Polabí jsou dnes kulturní pouští ve které přežívá pár srnek a zajíců. Pokud se celkově nezmění přístup ke krajině budou důsledky ještě mnohem horší. U nás pro to ale není vůle, většina zemědělských ploch je v pronájmu a hospodaří na nich velké akciové společnosti či družstva. Ti nemají nejmenší zájem na tom zmenšovat výměry lánů, vysévat mimoprodukční druhy plodin apod. Podívejte se třeba jak velké stroje se dnes používají (velké stroje budou těžko obdělávat malá pole) a kam zmizely polní cesty - ty už dnes existují leda v katastru v krajině zmizely v honbě za plochou pro dotace. Ostatně, když byl návrh na změnu zemědělských dotací ve neprospěch velkých firem hospodařících na velkých souvislých lánech, tak ČR byla jedním z nejhlasitějších odpůrců.
Presne jste to vystihl, zdevastovana krajina je pravou pricinou.