Úhyny mladých kuřic

Díky za reakci.
S kritikou samozřejmě počítám, pokud po ní budu o něco moudřejší, tak jedině dobře.

Mělo by při odchovu pod kvočnou smysl očkování proti kokcidióze? Nenakazí se kuřátka stejně od kvočny?

Klostridiová dysmikrobie není "celkem dobrý výsledek" ale průšvih, který kuřata zabije. Zabije i dospělce. Je to hnus nemoc, která vám udělá úhyny jak prase ve chvíli, kdy trochu zaspíte a jako menší prase i když reagujete rychle.

Predispozicí je kokcidióza, ale taky jakékoliv jiné střevní onemocnění nebo narušení trávení.

Podle toho pitevního nálezu se vám to prostě celkově sype.

Ano, má cenu očkovat kuřata pod kvočnou, veškerý princip vakcinace spočívá v tom, že kuřata jsou imunní dříve, než by se v nich mohly rozmnožit terénní kmeny. Ale musíte naočkovat bezpodmínečně hned první den věku.

Začala jste plemenem, ve kterém je normou příbuzenská plemenitba.
Začala jste rázem, ve kterém je normou blízká příbuzenská plemenitba.

Nic proti ní nemám. Někteří ji umíme a zvířata jsou špičková po všech stránkách.

V roli úplného začátečníka to chce být připraven.

U svého zvěrolékaře nebo zvěrolékařky si objednejte Livacox Q (Q-quatro)
a skladujte v lednici. Má naprosto vyčerpávající návod, dále viz. návod.
Nenechte se tu zmanipulovat jistým pánem, který jak kolovrátek plácá,
že stačí hygiena chovu a rošt. U rázu/plemene s úzkou příbuzenskou plemenitbou
se vám vakcinace silně vyplatí. Zvířata nemusí "bojovat" s tolika protivníky,
tudíž ty "obvyklé a všudypřítomné" po vakcinaci běžně zvládnou.
Není to všespása, obsahuje "jen" 4 kmeny nejčastějších kokcidií.
V terénu jsou i další, plus E. coli aj., takže jsou vhodná i další opatření.

Červenec je pozdnější termín líhnutí. Navíc pod kvočnou....
Má to svá specifika oproti umělému odchovu, kde svítíte klidně zpočátku non-stop,
zajistíte stálou teplotu, růst je rychlý a vyrovnaný.
Kuřata neprochází obdobím, kdy je kvočna opouští a jsou nejistá atd.
Zkuste odchovávat v termínu ideálním - březen-květen.
V nižších oblastech líhnutí začátkem června též lze. Jistě, kvočně neporučíme.

Ta jediná slepička, která přežila a snáší skoro každý den,
po té bych líhnul jako o závod - ona je výsledkem přirozené selekce.
Ostatní i přes pomoc/snahu chcíply, ona tomu všemu unikla, přežila
a je podle vašeho psaní užitkovostně skvělá - takovou populaci chcete.
To, když budete dělat třeba patnáct let - nechávat jen to nejsilnější,
vytvoříte si vlastní selektovanou odolnou užitkovou subpopulaci.

Haprujícího kohouta zabijte.
Acidomid není lék, leccos může potlumovat, potlumovat,
organismus si na to nezvykne, a pak ho to může sejmout při jiné příležitosti.
Cením, že posíláte na pitvu.

Ano, již i u drůbežed v malochovech se začíná projevovat vliv farmácie. Kde se farmácie "zadrápne", tak po nějakém čase nastává oslabení přírodní imunity, které se opět řeší farmaky. A výsledek je popsaný stav. Příbuzenská plemenitba je celkem choulostivá metoda a patří do rukou skutečně erudovaného chovatele, jinak se opět podepíše na imunitě. Takže plně souhlasím s Honzíkem a mnohokrát bych podtrhl jeho....a jediná slepička, která přežila a snáší skoro každý den,
po té bych líhnul jako o závod - ona je výsledkem přirozené selekce.
Ostatní i přes pomoc/snahu chcíply, ona tomu všemu unikla, přežila
a je podle vašeho psaní užitkovostně skvělá - takovou populaci chcete..... O to se snažím celý život a doporučuji každému. Zájmový chov bez farmak, přiměřenou zoohygienu, vzduch, slunce, co největší možnost výběhu a kvalitní stravu. Tak to dělali naši předci a to nejen u drůbeže. Když si vzpomenu, že před "združstevněním" bylo o mnoho více zvířat na vsi (od koní, krav až po holuby) a veterinář byly dva na našem okrese okres...

V případě vakcinace se jedná o biologický způsob, takže farmacie a farmakologika, jako cizorodé látky, tady žádnou roli nemají.

To bychom to už mohli rovnou nechat přírodnímu výběru, ale my tu drůbež chováme v umělých podmínkách na omezeném prostoru, takže je vystavená mnohem většímu infekčnímu tlaku než v přírodě. Tak musíme podat pomocnou ruku ...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Klostridiová dysmikrobie není "celkem dobrý výsledek" ale průšvih, který kuřata zabije. Zabije i dospělce. Je to hnus nemoc, která vám udělá úhyny jak prase ve chvíli, kdy trochu zaspíte a jako menší prase i když reagujete rychle.

Predispozicí je kokcidióza, ale taky jakékoliv jiné střevní onemocnění nebo narušení trávení.

Podle toho pitevního nálezu se vám to prostě celkově sype.

Ano, má cenu očkovat kuřata pod kvočnou, veškerý princip vakcinace spočívá v tom, že kuřata jsou imunní dříve, než by se v nich mohly rozmnožit terénní kmeny. Ale musíte naočkovat bezpodmínečně hned první den věku.

Díky moc za odpověď.

Klostridiová dysmikrobie není "celkem dobrý výsledek" ale průšvih, který kuřata zabije.

Aha! Veterinář o tom nemluvil, a ja si to laicky vysvětlila jako střevní nerovnováhu, která mohla vzniknout po podání Sulfacoxu a Helmigalu.


Podle toho pitevního nálezu se vám to prostě celkově sype.

Jo

Ta "játra zvětšená a prostoupená světlými uzly špekovité konzistence a velikosti prosa až třešně," to se také schová pod to celkové sypání?
Laicky čtu: nádory na játrech - a to mi připadá, že jen tak samo od sebe nevznikne, nebo ano?

Napadá mě - ta Markova nemoc to být nemůže, když ji pitva neprokázala?
(Pak bych se na další pokusy rovnou vykašlala.)

Vakcinaci tedy zkusím, to je nová naděje.

K... napsal(a):
Díky moc za odpověď.

Klostridiová dysmikrobie není "celkem dobrý výsledek" ale průšvih, který kuřata zabije.

Aha! Veterinář o tom nemluvil, a ja si to laicky vysvětlila jako střevní nerovnováhu, která mohla vzniknout po podání Sulfacoxu a Helmigalu.


Podle toho pitevního nálezu se vám to prostě celkově sype.

Jo

Ta "játra zvětšená a prostoupená světlými uzly špekovité konzistence a velikosti prosa až třešně," to se také schová pod to celkové sypání?
Laicky čtu: nádory na játrech - a to mi připadá, že jen tak samo od sebe nevznikne, nebo ano?

Napadá mě - ta Markova nemoc to být nemůže, když ji pitva neprokázala?
(Pak bych se na další pokusy rovnou vykašlala.)

Vakcinaci tedy zkusím, to je nová naděje.

ne, to sypání myslím jinak.

máte slepici, která uhynula na hemoragický zánět střev a celkovou sepsi. ty uzly v játrech, to není nádor, ale ložiska infekce a nekrózy. máte z toho izolovaný kampylobakter. to stejné bylo v srdci a ledvinách, ta slepice pošla na otravu krve. izolovanou kromě toho máte e.coli, ale jenom ve střevě. klostridie tam nemáte, ale možná nebyly hledaný, na to je potřeba anaerobní kultivaci z čerstvě uhynulé nebo utracené drůbeže. a kryptosporidie.

jde ale o to, že kampylobakter je normální, přirozená součást mikroflóry drůbeže. e.coli taky. kryptosporidie u imunokompetentních jedinců taky spíš nevadí.

prostě imunitně je to zvíře úplně špatně, nezvládá běžné věci z prostředí.

honzapm napsal(a):
Začala jste plemenem, ve kterém je normou příbuzenská plemenitba.
Začala jste rázem, ve kterém je normou blízká příbuzenská plemenitba.

Nic proti ní nemám. Někteří ji umíme a zvířata jsou špičková po všech stránkách.

V roli úplného začátečníka to chce být připraven.

U svého zvěrolékaře nebo zvěrolékařky si objednejte Livacox Q (Q-quatro)
a skladujte v lednici. Má naprosto vyčerpávající návod, dále viz. návod.
Nenechte se tu zmanipulovat jistým pánem, který jak kolovrátek plácá,
že stačí hygiena chovu a rošt. U rázu/plemene s úzkou příbuzenskou plemenitbou
se vám vakcinace silně vyplatí. Zvířata nemusí "bojovat" s tolika protivníky,
tudíž ty "obvyklé a všudypřítomné" po vakcinaci běžně zvládnou.
Není to všespása, obsahuje "jen" 4 kmeny nejčastějších kokcidií.
V terénu jsou i další, plus E. coli aj., takže jsou vhodná i další opatření.

Červenec je pozdnější termín líhnutí. Navíc pod kvočnou....
Má to svá specifika oproti umělému odchovu, kde svítíte klidně zpočátku non-stop,
zajistíte stálou teplotu, růst je rychlý a vyrovnaný.
Kuřata neprochází obdobím, kdy je kvočna opouští a jsou nejistá atd.
Zkuste odchovávat v termínu ideálním - březen-květen.
V nižších oblastech líhnutí začátkem června též lze. Jistě, kvočně neporučíme.

Ta jediná slepička, která přežila a snáší skoro každý den,
po té bych líhnul jako o závod - ona je výsledkem přirozené selekce.
Ostatní i přes pomoc/snahu chcíply, ona tomu všemu unikla, přežila
a je podle vašeho psaní užitkovostně skvělá - takovou populaci chcete.
To, když budete dělat třeba patnáct let - nechávat jen to nejsilnější,
vytvoříte si vlastní selektovanou odolnou užitkovou subpopulaci.

Haprujícího kohouta zabijte.
Acidomid není lék, leccos může potlumovat, potlumovat,
organismus si na to nezvykne, a pak ho to může sejmout při jiné příležitosti.
Cením, že posíláte na pitvu.

Díky za podrobný příspěvěk.

Já jsem si řikala, že zvlášť u stříbrných kropenek bude té příbuznosti hodně.
S kuřaty jsem původně nepočítala, takže když jsem v dubnu sehnala už snášející slepice, považovala jsem to za malý zazrak.

Ta přeživší slepička snáší zatím malá vajíčka (49g, 52g), nasadil byste i taková? Hrozí při malých vejcích jenom to, že se kuřata nevylíhnou, nebo to i dál budou chcípačci?

Acidomid byste tedy spíš nedoporučoval?

Livacox Q určitě pořídím. Bývá běžně k dispozci a stačí, když zajdu na veterinu, až jestli nějaká slepice zasedne? Nebo se objednává a je to na dlouho a mám si ho raději pořídit dopředu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ne, to sypání myslím jinak.

máte slepici, která uhynula na hemoragický zánět střev a celkovou sepsi. ty uzly v játrech, to není nádor, ale ložiska infekce a nekrózy. máte z toho izolovaný kampylobakter. to stejné bylo v srdci a ledvinách, ta slepice pošla na otravu krve. izolovanou kromě toho máte e.coli, ale jenom ve střevě. klostridie tam nemáte, ale možná nebyly hledaný, na to je potřeba anaerobní kultivaci z čerstvě uhynulé nebo utracené drůbeže. a kryptosporidie.

jde ale o to, že kampylobakter je normální, přirozená součást mikroflóry drůbeže. e.coli taky. kryptosporidie u imunokompetentních jedinců taky spíš nevadí.

prostě imunitně je to zvíře úplně špatně, nezvládá běžné věci z prostředí.

Díky, díky!
Takové podrobné vysvětlení jsem přesně potřebovala.

jo012810 napsal(a):
Ano, již i u drůbežed v malochovech se začíná projevovat vliv farmácie. Kde se farmácie "zadrápne", tak po nějakém čase nastává oslabení přírodní imunity, které se opět řeší farmaky. A výsledek je popsaný stav. Příbuzenská plemenitba je celkem choulostivá metoda a patří do rukou skutečně erudovaného chovatele, jinak se opět podepíše na imunitě. Takže plně souhlasím s Honzíkem a mnohokrát bych podtrhl jeho....a jediná slepička, která přežila a snáší skoro každý den,
po té bych líhnul jako o závod - ona je výsledkem přirozené selekce.
Ostatní i přes pomoc/snahu chcíply, ona tomu všemu unikla, přežila
a je podle vašeho psaní užitkovostně skvělá - takovou populaci chcete..... O to se snažím celý život a doporučuji každému. Zájmový chov bez farmak, přiměřenou zoohygienu, vzduch, slunce, co největší možnost výběhu a kvalitní stravu. Tak to dělali naši předci a to nejen u drůbeže. Když si vzpomenu, že před "združstevněním" bylo o mnoho více zvířat na vsi (od koní, krav až po holuby) a veterinář byly dva na našem okrese okres...

Díky za reakci, v principu souhlasím. Nicméně když chci jenom pár dalších slepiček pro doplnění vlastních stavů, tak celkový stav populace nijak neovlivní, když jim trochu pomůžu.

K... napsal(a):
Díky za podrobný příspěvěk.

Já jsem si řikala, že zvlášť u stříbrných kropenek bude té příbuznosti hodně.
S kuřaty jsem původně nepočítala, takže když jsem v dubnu sehnala už snášející slepice, považovala jsem to za malý zazrak.

Ta přeživší slepička snáší zatím malá vajíčka (49g, 52g), nasadil byste i taková? Hrozí při malých vejcích jenom to, že se kuřata nevylíhnou, nebo to i dál budou chcípačci?

Acidomid byste tedy spíš nedoporučoval?

Livacox Q určitě pořídím. Bývá běžně k dispozci a stačí, když zajdu na veterinu, až jestli nějaká slepice zasedne? Nebo se objednává a je to na dlouho a mám si ho raději pořídit dopředu?

Acidomid - brání "rozvoji patogenů" - otázka je, zda je to žádoucí.
Já ho dávám (naočkovaným kuřatům - ne po vakcinaci) - ale jen v množství pár kapek,
jako konzervant, udržující vodu krásně čistou, ne jako prevenci kokci
Tzn. pokud se u vašich neočko kuřat kvůli Acido nevyvine imu, jaká by měla,
a pak třeba Aci z nějakého důvodu (i jen na čas) vysadíte, může to být horší,
než kdyby ho nedostávala nikdy.
To je totéž jako granule-krmivo s antikokcidiostatiky - vysadíte předčasně
(nezavezli do obchodu, marodíte, manžel nemůže, dostali jinou várku, bla bla)
a imunitně naivní zvířata to schytají v plné parádě nebo i hůř.

Velikost násadových vajec - viz. Klub, původní chovatel nebo Vzorník.
Kde koupit Vzorník -
https://shop.cschdz.eu/vzornik-plemen-drubeze/produkt-11/

Velikost u vás - líhla jste nestandardně (červenec + problémy = zpožděný odchov/růst),
tj. současná hmotnost vajec není vůbec o ničem vypovídající.
Musíte znát váhu vajec na zač. snášky a vyhodnotit, zda by slepice měla šanci
při normálním odchovu a normálním termínu líhnutí být/dostat se na nás. hmotnost.

Líhnutí malých vajec - naopak, malá vajíčka se líhnou jedna báseň,
nejen pro nižší obsah bílku, ale í kvůli zákonům schválnosti/přírody.

Livacox Q - vše vám sdělí váš veterinář/vaše veterinářka po té, co mu/jí zavoláte.

Po všech těch antibiotikách jim pořiďte probiotika (Propoul aj.)
a nějaký nakopávač - sušené moučné červy, larvy bráněnek Hermetia, kličte pšenici.

Předpokládáme, že kuřata s kvočnou jste krmila špičkovou značkovou K1.

K... napsal(a):
Díky za reakci, v principu souhlasím. Nicméně když chci jenom pár dalších slepiček pro doplnění vlastních stavů, tak celkový stav populace nijak neovlivní, když jim trochu pomůžu.

Jedna stará pravda říká, že kapka benzinu nic nestojí, ale nechte si nakapat plnou nádrž...A nebo, že celé moře jen souborem kapek vody.

honzapm napsal(a):
Acidomid - brání "rozvoji patogenů" - otázka je, zda je to žádoucí.
Já ho dávám (naočkovaným kuřatům - ne po vakcinaci) - ale jen v množství pár kapek,
jako konzervant, udržující vodu krásně čistou, ne jako prevenci kokci
Tzn. pokud se u vašich neočko kuřat kvůli Acido nevyvine imu, jaká by měla,
a pak třeba Aci z nějakého důvodu (i jen na čas) vysadíte, může to být horší,
než kdyby ho nedostávala nikdy.
To je totéž jako granule-krmivo s antikokcidiostatiky - vysadíte předčasně
(nezavezli do obchodu, marodíte, manžel nemůže, dostali jinou várku, bla bla)
a imunitně naivní zvířata to schytají v plné parádě nebo i hůř.

Velikost násadových vajec - viz. Klub, původní chovatel nebo Vzorník.
Kde koupit Vzorník -
https://shop.cschdz.eu/vzornik-plemen-drubeze/produkt-11/

Velikost u vás - líhla jste nestandardně (červenec + problémy = zpožděný odchov/růst),
tj. současná hmotnost vajec není vůbec o ničem vypovídající.
Musíte znát váhu vajec na zač. snášky a vyhodnotit, zda by slepice měla šanci
při normálním odchovu a normálním termínu líhnutí být/dostat se na nás. hmotnost.

Líhnutí malých vajec - naopak, malá vajíčka se líhnou jedna báseň,
nejen pro nižší obsah bílku, ale í kvůli zákonům schválnosti/přírody.

Livacox Q - vše vám sdělí váš veterinář/vaše veterinářka po té, co mu/jí zavoláte.

Po všech těch antibiotikách jim pořiďte probiotika (Propoul aj.)
a nějaký nakopávač - sušené moučné červy, larvy bráněnek Hermetia, kličte pšenici.

Předpokládáme, že kuřata s kvočnou jste krmila špičkovou značkovou K1.

Mladá kuřička snáší od začátku února, vajíčka se zvětšují, takže to podle Vašeho popisu vypadá docela dobře. (Váha by měla být alespoň 55g, tak třeba se tam i dostane, než kvočna zasedne).

Probiotika - díky, dobrý nápad. Pšenici občas klíčím.

Krmila jsem Kure MINI a kure MIDI od Energys, ale ráda si nechám poradit něco kvalitnějšího.

Není problém, že měli/mají k dispozici kromě směsi i pšenici a vlastně si tak směs ředí?

Propoul objednán.

Ještě mě napadá k té hygieně, zda je to dost (když už jsem sla s kůží na trh...):

- kurník čistím jednou týdně - odstraním slepičince z trusného stolu, hřady a povrchy omyji vodou s octem, nakonec povrchy a hřady přestříkám desinfekcí a nechám vyvětrat
- podestýlku-slámu měním zhruba jednou za 14 dní, bývá ale čistá, slepice chodí do kurníku jenom spát a snášet
- krmivo mají ve dvou nášlapných krmítkách, ty nijak nečistím
- pítko myju cca 1x za 3 dny horkou vodou, když v něm dojde voda. Když je horko, tak častěji

A ještě úplně laický dotaz - je kvůli kokcidiím nevhodné sypat slepicím cokoliv na zem?

Na zem - určitě existuje dostatek vhodných krmítek, proto se vyrábějí.
Když je to něco "domáckého", tak stačí keramická miska, starý pekáč
nebo dřevěné krmítko vlastní výroby. Na zem nic.

Vakcinace Livacox Q a kuřata pod kvočnou - je nutné držet min. 10 dnů
kvočnu s kuřaty v ideálně "sterilním" prostředí, kde si organismus kuřat
po vakcinaci vytváří potřebnou imunitu. (i když ta kvočna, že...)
Není žádoucí je naočkovat a vypustit do kokci+ prostředí.

Včera uhynula poslední zbývající mladá slepička, dožila se devítí měsíců - ve čtvrtek ješte snesla vajíčko, v pátek začala chodit dokolečka místo rovně a další den byla mrtvá. Čekám, co poslední přeživší kohoutek, jak skončí ten

Nicméně zatím žádná slepice nekvoká, tak třeba nebudu muset další kuřata vůbec řešit.

Budete ji posílat na pitvu?

honzapm napsal(a):
Budete ji posílat na pitvu?

Myslíte, že tím získám nějaké nové informace?

Co Markova nemoc?

- příznaky dost různé
- některé kuřice přestaly chodit, jedna noha natažená dopředu
- poslední kohoutek svěšená křídla a přislo mi, že zvětšeně folikuly na kůži
- rozhozená imunita
- chození dokola a otočená hlava do strany až dozadu, to by mohlo být také nervové

Dá se vůbec Markova nemoc pitvou potvrdit či vyvrátit, pokud nejsou viditelné změny na sedacím nervu? Četla jsem, že virus je skoro všude v prostředí.


EDIT: @honzapm - pokud byste byl tak laskavý a napsal mi potom váš názor k výsledku, tak bych ji na pitvu poslala

K... napsal(a):
Myslíte, že tím získám nějaké nové informace?

Třeba ano. Já bych to udělala, abych věděla, na čem jsem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Třeba ano. Já bych to udělala, abych věděla, na čem jsem.

Jasně, no. Taky je to předposlední možnost něco zjistit. Ještě pak zbývá jeden kohoutek.
Dopoledne jsem ji odeslala svozem do Prahy.

Nebyla jsem si jistá, jestli to bude k něčemu dobré, po předchozích dvou pitvách stejně nevím, na čem jsem. Né, že by mi šlo nějak moc o peníze, slepice (i kohouti) jsou miláčkové, ale zase platit zbytečně tisíce se nechce asi nikomu...

Tak jsem zvědavá, jaký bude závěr tentokrát.

K... napsal(a):
Jasně, no. Taky je to předposlední možnost něco zjistit. Ještě pak zbývá jeden kohoutek.
Dopoledne jsem ji odeslala svozem do Prahy.

Nebyla jsem si jistá, jestli to bude k něčemu dobré, po předchozích dvou pitvách stejně nevím, na čem jsem. Né, že by mi šlo nějak moc o peníze, slepice (i kohouti) jsou miláčkové, ale zase platit zbytečně tisíce se nechce asi nikomu...

Tak jsem zvědavá, jaký bude závěr tentokrát.

To je jasné. A jedna nevyžádaná rada - kdyby začal kohoutek vypadat nemocně, je dobré ho na pitvu poslat ještě v živém stavu - patolog tak vidí klinické příznaky a po utracení má zaručeně čerstvý materiál na další laboratorní vyšetření.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je jasné. A jedna nevyžádaná rada - kdyby začal kohoutek vypadat nemocně, je dobré ho na pitvu poslat ještě v živém stavu - patolog tak vidí klinické příznaky a po utracení má zaručeně čerstvý materiál na další laboratorní vyšetření.

Aha, to mě nenapadlo, ale dává to smysl. Díky za radu.
To bych ho tam musela, předpokládám, dovézt?

K... napsal(a):
Aha, to mě nenapadlo, ale dává to smysl. Díky za radu.
To bych ho tam musela, předpokládám, dovézt?

Ano.

Dneska ráno přišel pitevní protokol slepičky.


Patologicko-anatomické vyšetření :

Zevní ohledání: výživný stav dobrý, povrch těla a kostra bez traumat, kostra pevná, peří husté a čisté


Patologickoanatomické vyšetření orgánů a tkání hlavy a krku:

zobák a průdušnice bez obsahu, v distálním jícnu a voleti velké množství pšenice


Patologickoanatomické vyšetření orgánů a tkání dutiny tělní:

vnitřní serózy ztučnělé a nezánětlivé, plíce vzdušné a nezánětlivé s mírnou hyperemií, osrdečník ztučnělý, srdce beze změn, slezina zvětšená, mírná parenchymatózní degenerace jater a ledvin, žlaznatý žaludek beze změn, ve svalnatém zrno a grit, střeva ochablá a silně naplněná žlutošedou řídkou zažitinou, sliznice střev nezánětlivá, vaječník hyperemický s několika žloutkovými koulemi, vejcovod bez obsahu a změn


Patologickoanatomické vyšetření centrálního nervového systému:

lebka a mozek beze změn. Ostatní orgány beze změn.

Použité metody stanovení: SOP 10.408 - Patomorfologické vyšetření obratlovců

---


Bakteriologické vyšetření:

mozek, játra, slezina:

Lactobacillus salivarius
Lactobacillus sp.
Listeria spp. neprokázána.
Bez nálezu patogenních bakterií.

Interpretace a stanoviska: Bakteriální infekce nezjištěna.

Hm, nic. A co poslední kohout?

Takže můžete být spokojená ... byla zdravá .

Opravdu tam nebyl nějaký závěr? Příčina úhynu?

honzapm napsal(a):
Hm, nic. A co poslední kohout?

Poslední kohout vesele kokrhá a skáče na slepice (když se starý nekouká).

Zatím. Každé ráno paranoidně koukám, jestli ještě žije.

Podle té fotky, co jste dávala jinam, vypadají dobře.

Tereza tu už párkrát psala, že některé "věci" u 2-3 dny starého kadáveru
zjistit nejdou. Ale ony tyhle pitvy jsou děsně nepraktické. Dělají je lidé,
kteří "o provozu" moc netuší.
Překvapivá byla ta první (noha dopředu, dozadu) a pitva Marka vyloučila.
To bylo překvapivé.

Štefan1 napsal(a):
Takže můžete být spokojená ... byla zdravá .

Opravdu tam nebyl nějaký závěr? Příčina úhynu?

Ne, toť vše. Zaškrtla jsem "Stanovení příčiny úhynu (rozsah vyšetření určí patolog dle pitevního nálezu a anamnézy)".

Hledala jsem další stránku, ale končí to: "schválil", "obdrží" - jako předchozí protokoly.

Subjektivně mi přišlo, že se udusila.

honzapm napsal(a):
Podle té fotky, co jste dávala jinam, vypadají dobře.

Tereza tu už párkrát psala, že některé "věci" u 2-3 dny starého kadáveru
zjistit nejdou. Ale ony tyhle pitvy jsou děsně nepraktické. Dělají je lidé,
kteří "o provozu" moc netuší.
Překvapivá byla ta první (noha dopředu, dozadu) a pitva Marka vyloučila.
To bylo překvapivé.

Ona totiž ta první slepice, kterou jsem na pitvu posílala, nohu dopředu neměla. Ta s tou nohou dopředu se vyskytla zhruba ve stejné době, ale uhynula zatímco jsem čekala na výsledek pitvy té první, a bohužel jsem zrovna tuhle na pitvu neposlala (čekala jsem, až (že) se něco dozvím).

Naivně jsem si myslela, že kdyby to byla Markova nemoc, ukázalo by se to na všech uhynulých slepicích. Teď už bych to udělala jinak.

Tady je video, když se začala chovat divně, další den potom uhynula.

https://www.youtube.com/watch?v=JPhj8F4H1pw

Tohle je "mladej" před chvílí, tak snad zatim dobrý.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mladej má silný zlatý faktor.
Určitě nepoužijte do chovu, použijte ho v kuchyni.

Neurologické postižení může způsobit i pojímání kohouta - náruživě klovne
slepici do hlavy a ta se takhle může točit. Nebo chcípnout hned po pojímání.
Je to vzácné, ale stává se to.

Krutihlav viz. video způsobují ale i viry.
Zejména teď při migraci vod. ptáků je možné vše.

Jinak vám víc snad napíše slečna Tereza, až se dostaví.

honzapm napsal(a):
Mladej má silný zlatý faktor.
Určitě nepoužijte do chovu, použijte ho v kuchyni.

Neurologické postižení může způsobit i pojímání kohouta - náruživě klovne
slepici do hlavy a ta se takhle může točit. Nebo chcípnout hned po pojímání.
Je to vzácné, ale stává se to.

Krutihlav viz. video způsobují ale i viry.
Zejména teď při migraci vod. ptáků je možné vše.

Jinak vám víc snad napíše slečna Tereza, až se dostaví.

A pak, že zlato má stálou cenu, investujte do něho. A ejhle. Když se změní jen na faktor, má cenu výborného vývaru...
K tomu videu. Nervové projevy mohou být newcastelská nemoc, ale skutečně nevím. Jedině co vím, když mi něco v chovu začne "klempírovat", jsem rychlejší než Jágr za mlada a sekerka to jistí. Veterina, pitvy a tak dále je skutečně především pro produkční velkochovy. Na vesnici se za mlada se slepicemi, či králíky žádný vet. nezabýval. Později v rozmnožovacích chovech a plemenných, tam se provádělo každý rok zjišťování TBC a pulorky, pro jejich nerozšíření přes kuřátka. Dnes je jiná doba a jiný přístup.

No jo, zlatý faktor. Starý kohout vypadá dost podobně, i když "zlatý" je o něco méně. Možná taky proto se mi vloni podařilo kmen koupit.

Vlastně mi o to ale moc nejde, slepice stejně nikdy nebudu chovat v takovém množství, abych mohla dělat selekci a ovlivňovat tak plemeno, nebo je někomu prodávat. Stačilo by mi, kdyby se pár kuřiček dožilo dospělosti pro doplnění vlastních stavů. A pro tohle mi naopak kohout, který přežil, připadá jako dobrý materiál. ...nebo jsem stejně mimo, jako lidi, kteří chtějí množit psy bez PP?

Nebo potom hybridky...

Každopádně mě zajíma, jestli kohoutek přežije, tak ještě s vývarem chvíli počkám.



Sekerková metoda je sice fajn, ale pitva mi připadala jako jediná možnost, jak docílit toho, aby se další rok neopakovala stejná situace...


Každopádně díky moc za rady a zkušenosti.