Uživatel s deaktivovaným účtem

ne.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ne
petr008
napsal(a):
Možná by bylo dobré, kdyby někdo vysvětlil, proč tritikále není vhodné pro krmení drůbeže. Díky.
No, úplně přesně neodpovim, nedávno jsem se ptala manžela, který je původní profesi agronom, nyní má své polnosti, proč už nepěstuje triticale.Bylo mi řečeno, že proto, protože triticale je vhodné hlavně pro prasata, pro drůbež a králíky jen jako doplněkové krmivo a naprosto nevhodné je pro přežvýkavce. Nadto ho lidi příliš nechtějí a hůř se pěstuje, rádo polehá a sláma z něj je skoro bezcenná. Obsahuje hodně bílkovin, právé proto je dobre pro prasata, ale ty už nikdo moc nemá.
Uživatel s deaktivovaným účtem

petr008
napsal(a):
Možná by bylo dobré, kdyby někdo vysvětlil, proč tritikále není vhodné pro krmení drůbeže. Díky.
má nevhodné složení, obsahuje hodně neškrobových polysacharidů a taky inhibitory trypsinu
zkráceně. pro drůbež obsahuje příliš vlákniny. to nechcete, není to pro ně využitelná živina a dělá to akorát hromady vlhkého trusu. a ty bílkoviny, co tam jsou, jsou špatně stravitelné.
tritikale v tomhle není tak strašně nevhodné jako žito a jako přídavek v krmné dávce nutně nevadí, ale nevyplatí se, pokud ho neseženete výrazně levněji než pšenici.
Díky Vám moc za vysvětlení. Zajímalo mě to, protože jsme kdysi také pěstovali tritikále a když se to objevilo poprvé (ještě za socíku), tak to bylo v té době prezentováno jako obrovská bomba a díra do světa. Proti poléhání tatínek setbu válcoval a než se vytvořila stébla ještě posekl vršky. Krmilo se všemu, hlavně tedy jako šrot prasatům, ale vzpomínám, že když se ten šrot dával jehňatům, tak dostaly acidózu. Díky.
honzapm
napsal(a):
Tritikale je běžný lidový název od 90. let pro žitovec.
Pšenžito je nesmysl náhodně nalezený jednou blbkou "na netu".
Ten termín používají Poláci a neznamená to, že je v ČR lidový.
Tolik za nás, botaniky a češtinoznalce. Konec vzdělávacího okénka.
Děkujeme za vysvětlení, Vaše Nepřekonatelná Moudrosti 😊
honzapm
napsal(a):
Tritikale je běžný lidový název od 90. let pro žitovec.
Pšenžito je nesmysl náhodně nalezený jednou blbkou "na netu".
Ten termín používají Poláci a neznamená to, že je v ČR lidový.
Tolik za nás, botaniky a češtinoznalce. Konec vzdělávacího okénka.
Tak já jsem slyšel pouze "tritikale" a název "žitovec" mi přijde asi stejně lidový jako to "pšenžito".
To "pšenžito" mi naopak přijde logičtější, protože je to v postatě překlad "tritikale" a označuje původ rostliny - tedy, že jde o křížence pšenice a žita.
Toť můj názor na věc ... a nechci tvrdit, že někde tomu opravdu neříkají "žitovec", já to neslyšel a zní mi to spíše nějak knižně ...
Uživatel s deaktivovaným účtem

https://agrobiologie.cz/SMEP3/Fytotechnika/fyto/php/skripta/kapitola3490.html?titul_key=4&idkapitola=116
Otevřete libovolnou učebnici, scripta. První věta bývá název.
Studiu zdar!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Štefan1
napsal(a):
Tak já jsem slyšel pouze "tritikale" a název "žitovec" mi přijde asi stejně lidový jako to "pšenžito".
To "pšenžito" mi naopak přijde logičtější, protože je to v postatě překlad "tritikale" a označuje původ rostliny - tedy, že jde o křížence pšenice a žita.
Toť můj názor na věc ... a nechci tvrdit, že někde tomu opravdu neříkají "žitovec", já to neslyšel a zní mi to spíše nějak knižně ...
Mně se žitovec vybavil v souvislosti se studiem na VŠ, pravda, dávno již tomu.
Ano, ano, správné názvosloví je to nejdůležitější a na prvním místě. Jestli se vám po tom nafoukne a zdechne koza, je zcela a naprosto podružné, hlavní je mít správný název a z toho vycházejme. A proto vznáším dotaz do plény:
Není název žitovec zcela zjevnou diskriminací pšenice z hlediska pohlaví a rodu? Z tohoto úhlu pohledu se mi genderově mnohem vyváženější jeví název pšenžito (jako to - a tedy genderově neutrální, tedy nesnižující význam žádného pohlaví). Ještě je ovšem zapotřebí vyzkoumat, jestli je v tomto duchu správné pořadí, kde je v názvu na prvním místě pšen a potom žito (pšenžito), anebo nejdříve žito a pak teprve pšen (žitopšen).
Nad touto otázkou si od 8.9.2021 21:38 lámu hlavu a začal jsem uvažovat o sepsání habilitační práce, zabývající se zevrubně touto problematikou. Vzhledem ke složitosti, komplexnosti a enormní finanční náročnosti řešení předloženého problému, vidím jak o naprosto nezbytné vypsání odborného grantu financovaného z fondů EU. Nepochybuji, že to bude po předložení patřičných podkladů schváleno přímo evropskou grantovou agenturou.
Pokud pšenice opylí žito, je to pšenžito. Pokud žito opylí pšenici, je to žinice. Logicky.
Žitovec je něco, co je skoro jako žito, ale není to žito; protože má žitovec vlastnosti spíše jako žito, je to žitovec; kdyby měl vlastnosti spíše jako pšenice, byl by to pšeninec.
Mužský rod je daný tím, že čeština zakončení -ec spojuje s mužským rodem.
Gendrově korektní lidé budou argumentovat tak, že mužský rod je daný tím, že čeština vnímá mužský rod neutrálněji než ženský.
Feministky pak použijí vysvětlení, že mužský rod je daný tím, že když je to nepodarek (něco jako žito, ale není to žito, to prostě musí být nepodarek), tak to musí mít mužský rod. Slovo pšenice bylo záměrně vypuštěno, neboť nepodarky nemohou nést stopu ženskosti ani ženského rodu ve svém názvu. Důkazem toho je fakt, že ze všech nápojů se dají pít jen ty, které mají ženský rod: Životodárná voda, povzbuzující káva, slivovice, exotická rakije. Oproti tomu gin, rum a další jsou nepitné blivajzy, jakž takž se dají pít nápoje středního rodu, pivo a víno.
Věřící budou argumentovat tím, že žitovec se jmenuje žitovec proto, že pánbůh to tak chtěl.
Každému, co jeho jest.