Dnes sme sa vydali na cestu zo SLovenska do Franzúzska na EV v Métach.
Uživatel s deaktivovaným účtem

A dnes ráno v Litovli při svozu zvířat z moravy. Tak snad se nám to povede...
Petko, držím palce! Máte krásne zveratá..
Mám od Vás vranohlávky. Majú sa perfektne.. a sú úžasné.
LibMik

XXX.XXX.47.254
No na Evropskou výstavu, při té hrozivé výši klecného, je to opravdu ubohé provizorium. L.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak zatím neofic.z EV ze dneška.
mé rýnské černé, kohouti: 92,95,91, slepice: 94,96,94
vyandotky ještě nevím.
Pro zájemce o přiblížen této akce, trošku fotíme, ač nejde vše a ideálně už vůbec... berte ohled na to, že "cvakám" skutečně za pomalejší chůze. Tak kdo chcete malý fotoreport přímo z místa už dnes na www.hellingerovi.rajce.net.
Omlouvám se, že pořád nejsou všechny fotky online... bohužel nemáme na hotelu ideální připojení a dost nám to tu padá. Takže dnes snad dodám fotky za včerejšek a zbytek asi až zpátky v ČR. Jinak v Métách jako by se nic nestalo, je klid, tak doufám, že bude i zítra a v pořádku se dostaneme za Francouzské hranice...
peter z bratislavy
napsal(a):
Dnes sme sa vydali na cestu zo SLovenska do Franzúzska na EV v Métach.
Zdravím všechny chovatele.
Tak jsme úspěšně doma, a bez komplikací na hranicích, i když se tam ozbrojení policisté pěkně houfovali. V samotných Métách potvrzuji klidnou atmosféru.
A nyní krátce k tomu hlavnímu. Na evropskou výstavu jsme jeli zájezdem, který zorganizoval ing. Jambura ze ZO ZÁHOŘÍ u Písku. Za což mu patří díky. Po cestě jsme ještě stavěli v Losiné u Plzně pro chovatele z Chválenické ZO. Po dlouhé unylé cestě napříč Německem jsme konečně v 8 ráno dorazili do cíleného města na kraji Francie. Čas byl tady dobrý, otevíralo se v 10 hod. A jak už to bývá, tlačenice na lístky byla veliká. Problém byl hned na začátku a to že nebyli k dispozici katalogy. Zakoupili jsme si pouze poukázky. Katalogy byly k mání teprve asi v 14 hodin. Což znamenalo začít prohlížet zvířectvo bez katalogu a také na slepo kupovat. Narazili jsme na další problém a sice že jednotliví jedinci plemen byli v některých řadách zpřeházené (a to i u holubů), zdrobnělá drůbež zamíchaná u velké a pod. Nicméně nadšení některých bylo i tak velké a někteří riskli nákup na slepo a buď to vyjde a nebo nevyjde. Klece byli různé kvality a výpletu pletiva, takže to působilo neuspořádaně. Mnohé klece naprosto nevyhovovaly požadavkům velikosti zvířat. Typickým příkladem byly nízké klece pro celou expozici indických běžců. Kde se tyto kachny musely po celou dobu mírně krčit což jistě nebylo nic příjemného, nehledě na předvedení toho hlavního znaku a to je postoj. Jinde zase např. u bojovnic shamo byly klece z jedné strany podložené hranolky, aby se kohouti mohli řádně postavit. K špatnému dojmu nepřispělo ani občasné cákání vysrážené vody z plachtové střechy přímo na hlavy návštěvníků uvnitř stanové haly.
Co se týče zvířat samotných, tak určitě a bezesporu bylo na co dívat. Zejména nám neznámá či známá plemena francouzská. Kdy většina z nich byla v základních znacích značně nevyrovnaná (bílé ušnice x červené, tělesný typ a držení těla a pod). Ale také řada zvířat německých chovů, kde se jednalo o kvalitní drůbež a ještě o stupeň lepší byla zvířata s belgickými kroužky. To jsem mohl pozorovat na příklad na z. vyandotkách aj. Pestrá paleta plemen drůbeže tak dojem návštěvníka jistě napravovala, kvalita některých jedinců však úrovně evropské výstavy nedosahovala. Světelné podmínky zastiňovaly klece ve spodních patrech, husy a krůty byly po celou dobu prakticky v šeru až tmě. Takže to mnohdy chtělo i čelovku. Obdivovat jsme mohly vzácné krůty naraganset vyspělí ptáci, standartní krůty v paletě barev, perličky v barvách.
Ze slepic určitě zaujala početná expozice plemene Satsumadori, Kohouti Shamo v barvách, Novoanglické bojovnice velké i zdrobnělé s perfektní drezurou, indické, Brugské... a vůbec těžko bych to vyjmenovával celé. Jen připomenu že zde nechyběly vietnamské bojovnice se sloními běháky 1,1. pšeničníé, prodejné kus za cca 400 Euro. Z lehkých plemen brakelky, vlašky zejména zdrobnělé, alsaské slepice, hamburčanky, frízské slepice, minorky, španělky, kastilské, aj. Českou slepici reprezentovali až na jednu slepičku čeští chovatelé a to včetně stříbrně kropenatých. Ze středně těžkých zaujali pěkným typem rodajlendky, australky, vyandotky, barneveldky včetně atraktivních stříbrně dvojlemovaných, pěkné byly také sasexky, následovala řada francouzských plemen polomasných až masných. Hedvábničky zejména bílé byly kritizováni zejména vousatí kohouti, kteří měli buď silně pročervenalé hřebeny a nebo celistvé prapory v srpech. Vranohlávky stříbrokrké přerostlé ušnice a nepěkně utvářené trupy. Velmi pěkná zvířata se našla mezi těžkou drůbeží, krásné typické kočinky, orpingtonky v barvách a brahmánky.
Zdrobnělá drůbež byla snad ještě hezčí, ikdyž se našlo spousty přerostlých kusů, stejně jako zvířat výlukových.
Prodej byl organizován tak, že s vybranými čísly klecí se šlo do prodejní kasy, kde vám řekli toto číslo je ještě k mání a toto již ne a k ceně zvířat se rovnou platila i kartonová krabice v ceně 3 EUR. To vše většinou se řešilo ve francouzštině, vzácně anglicky a nejméně německy. Po té vyhledat stan s kartony a odchytit volného garanta, který s vámi k drůbeži došel, dal do krabice a páskou zaplomboval, kontrola pak u vchodu jen kontrolovala, zda je krabice zaplombovaná a podepsaná "vydáno". To vše probíhalo snadněji v sobotu (přes mnohem větší počet návštěvníků) než v pátek, když tedy několikaproudý zástup k prodejním kasám zabíjel čas na prohlídku zvířat.
Pěkná a početná byla i expozice holubů, kde jsem si ve zbytku času našel jen to své a udělal několik snímků i zde.
Na co si Francouzi potrpí a to je jídlo, takže doprovodné stánky přetékaly obrovskými bochníky sýrů, chlebů, baget, sušeného masa a uzenin a pod. Ovšem ceny byly již méně lákavé. Ceny drůbeže se pohybovaly od 48 Eur do 420 Eur. Většinou kolem 90 - 100 Euro.
Z celkového hodnocení úrovně, výstava nedosahovala úrovní Evropské výstavy v Lipsku ale ani u nás v Letňanech či v Nitře v předchozích letech. Bylo to však poznání a zkušenost důležitá. A jsem rád že jsme se tam mohli podívat, dokonce i sejít s přáteli a v neposlední řadě přivézt domů nějakou tu tolik potřebnou cizí krev.
Juraj Kafka.
mysak
napsal(a):
Zdravím všechny chovatele.
Tak jsme úspěšně doma, a bez komplikací na hranicích, i když se tam ozbrojení policisté pěkně houfovali. V samotných Métách potvrzuji klidnou atmosféru.
A nyní krátce k tomu hlavnímu. Na evropskou výstavu jsme jeli zájezdem, který zorganizoval ing. Jambura ze ZO ZÁHOŘÍ u Písku. Za což mu patří díky. Po cestě jsme ještě stavěli v Losiné u Plzně pro chovatele z Chválenické ZO. Po dlouhé unylé cestě napříč Německem jsme konečně v 8 ráno dorazili do cíleného města na kraji Francie. Čas byl tady dobrý, otevíralo se v 10 hod. A jak už to bývá, tlačenice na lístky byla veliká. Problém byl hned na začátku a to že nebyli k dispozici katalogy. Zakoupili jsme si pouze poukázky. Katalogy byly k mání teprve asi v 14 hodin. Což znamenalo začít prohlížet zvířectvo bez katalogu a také na slepo kupovat. Narazili jsme na další problém a sice že jednotliví jedinci plemen byli v některých řadách zpřeházené (a to i u holubů), zdrobnělá drůbež zamíchaná u velké a pod. Nicméně nadšení některých bylo i tak velké a někteří riskli nákup na slepo a buď to vyjde a nebo nevyjde. Klece byli různé kvality a výpletu pletiva, takže to působilo neuspořádaně. Mnohé klece naprosto nevyhovovaly požadavkům velikosti zvířat. Typickým příkladem byly nízké klece pro celou expozici indických běžců. Kde se tyto kachny musely po celou dobu mírně krčit což jistě nebylo nic příjemného, nehledě na předvedení toho hlavního znaku a to je postoj. Jinde zase např. u bojovnic shamo byly klece z jedné strany podložené hranolky, aby se kohouti mohli řádně postavit. K špatnému dojmu nepřispělo ani občasné cákání vysrážené vody z plachtové střechy přímo na hlavy návštěvníků uvnitř stanové haly.
Co se týče zvířat samotných, tak určitě a bezesporu bylo na co dívat. Zejména nám neznámá či známá plemena francouzská. Kdy většina z nich byla v základních znacích značně nevyrovnaná (bílé ušnice x červené, tělesný typ a držení těla a pod). Ale také řada zvířat německých chovů, kde se jednalo o kvalitní drůbež a ještě o stupeň lepší byla zvířata s belgickými kroužky. To jsem mohl pozorovat na příklad na z. vyandotkách aj. Pestrá paleta plemen drůbeže tak dojem návštěvníka jistě napravovala, kvalita některých jedinců však úrovně evropské výstavy nedosahovala. Světelné podmínky zastiňovaly klece ve spodních patrech, husy a krůty byly po celou dobu prakticky v šeru až tmě. Takže to mnohdy chtělo i čelovku. Obdivovat jsme mohly vzácné krůty naraganset vyspělí ptáci, standartní krůty v paletě barev, perličky v barvách.
Ze slepic určitě zaujala početná expozice plemene Satsumadori, Kohouti Shamo v barvách, Novoanglické bojovnice velké i zdrobnělé s perfektní drezurou, indické, Brugské... a vůbec těžko bych to vyjmenovával celé. Jen připomenu že zde nechyběly vietnamské bojovnice se sloními běháky 1,1. pšeničníé, prodejné kus za cca 400 Euro. Z lehkých plemen brakelky, vlašky zejména zdrobnělé, alsaské slepice, hamburčanky, frízské slepice, minorky, španělky, kastilské, aj. Českou slepici reprezentovali až na jednu slepičku čeští chovatelé a to včetně stříbrně kropenatých. Ze středně těžkých zaujali pěkným typem rodajlendky, australky, vyandotky, barneveldky včetně atraktivních stříbrně dvojlemovaných, pěkné byly také sasexky, následovala řada francouzských plemen polomasných až masných. Hedvábničky zejména bílé byly kritizováni zejména vousatí kohouti, kteří měli buď silně pročervenalé hřebeny a nebo celistvé prapory v srpech. Vranohlávky stříbrokrké přerostlé ušnice a nepěkně utvářené trupy. Velmi pěkná zvířata se našla mezi těžkou drůbeží, krásné typické kočinky, orpingtonky v barvách a brahmánky.
Zdrobnělá drůbež byla snad ještě hezčí, ikdyž se našlo spousty přerostlých kusů, stejně jako zvířat výlukových.
Prodej byl organizován tak, že s vybranými čísly klecí se šlo do prodejní kasy, kde vám řekli toto číslo je ještě k mání a toto již ne a k ceně zvířat se rovnou platila i kartonová krabice v ceně 3 EUR. To vše většinou se řešilo ve francouzštině, vzácně anglicky a nejméně německy. Po té vyhledat stan s kartony a odchytit volného garanta, který s vámi k drůbeži došel, dal do krabice a páskou zaplomboval, kontrola pak u vchodu jen kontrolovala, zda je krabice zaplombovaná a podepsaná "vydáno". To vše probíhalo snadněji v sobotu (přes mnohem větší počet návštěvníků) než v pátek, když tedy několikaproudý zástup k prodejním kasám zabíjel čas na prohlídku zvířat.
Pěkná a početná byla i expozice holubů, kde jsem si ve zbytku času našel jen to své a udělal několik snímků i zde.
Na co si Francouzi potrpí a to je jídlo, takže doprovodné stánky přetékaly obrovskými bochníky sýrů, chlebů, baget, sušeného masa a uzenin a pod. Ovšem ceny byly již méně lákavé. Ceny drůbeže se pohybovaly od 48 Eur do 420 Eur. Většinou kolem 90 - 100 Euro.
Z celkového hodnocení úrovně, výstava nedosahovala úrovní Evropské výstavy v Lipsku ale ani u nás v Letňanech či v Nitře v předchozích letech. Bylo to však poznání a zkušenost důležitá. A jsem rád že jsme se tam mohli podívat, dokonce i sejít s přáteli a v neposlední řadě přivézt domů nějakou tu tolik potřebnou cizí krev.
Juraj Kafka.
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Kohout novoanglické bojovnice stříbrokrké.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Novoanglická bojovnice zlatokrká slepice.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
A kohout.
Http://vidzhan.rajce.idnes.cz/
stahuju fotky..
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Shamo černé 1,0.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Shamo bílé 1,0.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Shamo pšeničné 1,0.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Shamo trojbarevné 1,0.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Shamo bílé 1,0. Jinak ještě k tomu řazení drůbeže, nakonec vše bylo podle abecedy, nikoli podle plemenných skupin.
mysak
napsal(a):
A nyní několik fotografií. Za horší kvalitu se omlouvám. Zde novoanglická bojovnice stříbrokrká.
Severofrancouzská bojovnice. typický kupírovaný kohout do ringu, s velmi prudkou povahou...
Ko shamo žluté s černým ocasem asi nejlepší kohoutek ze všech ko šam, pokulhával i základní ráz pšeničný, bohužel byl hladový, a tak stále mi lezl blízko do záběru...
Z. bojovnice novoanglická břízová 0,1 něco pro Standu Tomana, slepičky byly náramně klidné a přítulné, narozdíl od třeba mnohem masivnějších indických bojiovnice, které po přiblížení fotoaparátu začaly nervozně běhat po kleci.
Vzácné ale početně zastoupené byly také satsumadori zlatokrké, kohouti mají srdcovitý tvar těla a ocas široce střechovitě rozevřený s dlouhými srpy, působí velmi elegantně, perlové oko dodá divokosti...
0,1 satsumadori stříbrně divoká, všimněte si, že chybí lososové "pálení" na hrudi.
mysak
napsal(a):
Zdravím všechny chovatele.
Tak jsme úspěšně doma, a bez komplikací na hranicích, i když se tam ozbrojení policisté pěkně houfovali. V samotných Métách potvrzuji klidnou atmosféru.
A nyní krátce k tomu hlavnímu. Na evropskou výstavu jsme jeli zájezdem, který zorganizoval ing. Jambura ze ZO ZÁHOŘÍ u Písku. Za což mu patří díky. Po cestě jsme ještě stavěli v Losiné u Plzně pro chovatele z Chválenické ZO. Po dlouhé unylé cestě napříč Německem jsme konečně v 8 ráno dorazili do cíleného města na kraji Francie. Čas byl tady dobrý, otevíralo se v 10 hod. A jak už to bývá, tlačenice na lístky byla veliká. Problém byl hned na začátku a to že nebyli k dispozici katalogy. Zakoupili jsme si pouze poukázky. Katalogy byly k mání teprve asi v 14 hodin. Což znamenalo začít prohlížet zvířectvo bez katalogu a také na slepo kupovat. Narazili jsme na další problém a sice že jednotliví jedinci plemen byli v některých řadách zpřeházené (a to i u holubů), zdrobnělá drůbež zamíchaná u velké a pod. Nicméně nadšení některých bylo i tak velké a někteří riskli nákup na slepo a buď to vyjde a nebo nevyjde. Klece byli různé kvality a výpletu pletiva, takže to působilo neuspořádaně. Mnohé klece naprosto nevyhovovaly požadavkům velikosti zvířat. Typickým příkladem byly nízké klece pro celou expozici indických běžců. Kde se tyto kachny musely po celou dobu mírně krčit což jistě nebylo nic příjemného, nehledě na předvedení toho hlavního znaku a to je postoj. Jinde zase např. u bojovnic shamo byly klece z jedné strany podložené hranolky, aby se kohouti mohli řádně postavit. K špatnému dojmu nepřispělo ani občasné cákání vysrážené vody z plachtové střechy přímo na hlavy návštěvníků uvnitř stanové haly.
Co se týče zvířat samotných, tak určitě a bezesporu bylo na co dívat. Zejména nám neznámá či známá plemena francouzská. Kdy většina z nich byla v základních znacích značně nevyrovnaná (bílé ušnice x červené, tělesný typ a držení těla a pod). Ale také řada zvířat německých chovů, kde se jednalo o kvalitní drůbež a ještě o stupeň lepší byla zvířata s belgickými kroužky. To jsem mohl pozorovat na příklad na z. vyandotkách aj. Pestrá paleta plemen drůbeže tak dojem návštěvníka jistě napravovala, kvalita některých jedinců však úrovně evropské výstavy nedosahovala. Světelné podmínky zastiňovaly klece ve spodních patrech, husy a krůty byly po celou dobu prakticky v šeru až tmě. Takže to mnohdy chtělo i čelovku. Obdivovat jsme mohly vzácné krůty naraganset vyspělí ptáci, standartní krůty v paletě barev, perličky v barvách.
Ze slepic určitě zaujala početná expozice plemene Satsumadori, Kohouti Shamo v barvách, Novoanglické bojovnice velké i zdrobnělé s perfektní drezurou, indické, Brugské... a vůbec těžko bych to vyjmenovával celé. Jen připomenu že zde nechyběly vietnamské bojovnice se sloními běháky 1,1. pšeničníé, prodejné kus za cca 400 Euro. Z lehkých plemen brakelky, vlašky zejména zdrobnělé, alsaské slepice, hamburčanky, frízské slepice, minorky, španělky, kastilské, aj. Českou slepici reprezentovali až na jednu slepičku čeští chovatelé a to včetně stříbrně kropenatých. Ze středně těžkých zaujali pěkným typem rodajlendky, australky, vyandotky, barneveldky včetně atraktivních stříbrně dvojlemovaných, pěkné byly také sasexky, následovala řada francouzských plemen polomasných až masných. Hedvábničky zejména bílé byly kritizováni zejména vousatí kohouti, kteří měli buď silně pročervenalé hřebeny a nebo celistvé prapory v srpech. Vranohlávky stříbrokrké přerostlé ušnice a nepěkně utvářené trupy. Velmi pěkná zvířata se našla mezi těžkou drůbeží, krásné typické kočinky, orpingtonky v barvách a brahmánky.
Zdrobnělá drůbež byla snad ještě hezčí, ikdyž se našlo spousty přerostlých kusů, stejně jako zvířat výlukových.
Prodej byl organizován tak, že s vybranými čísly klecí se šlo do prodejní kasy, kde vám řekli toto číslo je ještě k mání a toto již ne a k ceně zvířat se rovnou platila i kartonová krabice v ceně 3 EUR. To vše většinou se řešilo ve francouzštině, vzácně anglicky a nejméně německy. Po té vyhledat stan s kartony a odchytit volného garanta, který s vámi k drůbeži došel, dal do krabice a páskou zaplomboval, kontrola pak u vchodu jen kontrolovala, zda je krabice zaplombovaná a podepsaná "vydáno". To vše probíhalo snadněji v sobotu (přes mnohem větší počet návštěvníků) než v pátek, když tedy několikaproudý zástup k prodejním kasám zabíjel čas na prohlídku zvířat.
Pěkná a početná byla i expozice holubů, kde jsem si ve zbytku času našel jen to své a udělal několik snímků i zde.
Na co si Francouzi potrpí a to je jídlo, takže doprovodné stánky přetékaly obrovskými bochníky sýrů, chlebů, baget, sušeného masa a uzenin a pod. Ovšem ceny byly již méně lákavé. Ceny drůbeže se pohybovaly od 48 Eur do 420 Eur. Většinou kolem 90 - 100 Euro.
Z celkového hodnocení úrovně, výstava nedosahovala úrovní Evropské výstavy v Lipsku ale ani u nás v Letňanech či v Nitře v předchozích letech. Bylo to však poznání a zkušenost důležitá. A jsem rád že jsme se tam mohli podívat, dokonce i sejít s přáteli a v neposlední řadě přivézt domů nějakou tu tolik potřebnou cizí krev.
Juraj Kafka.
Hm, tak koukám, že tam mám hrubek jak máku i/y mě jaksi vypadlo z kontroly a věta:
K špatnému dojmu nepřispělo ani občasné cákání vysrážené vody z plachtové střechy přímo na hlavy návštěvníků uvnitř stanové haly".
Měla právně znít:
K špatnému dojmu přispělo! i občasné cákání vysrážené vody z plachtové střechy přímo na hlavy návštěvníků uvnitř stanové haly.
Děkuji upozorňovatelům, smolil jsem to po příjezdu v noci značně již unaven.
Koyeoshi stříbrně divoké 1,0 jedná se o bojovnici s prodlouženou délkou kokrhání, a řadí se do tzv. basové třídy, kokrhání je velmi hluboce znějící a poslední slabika je značně dlouho znějící až za hranici výdechu...
1,0 vránohlávka zlatokrká z toho mála co tam bylo k vidění byl tento kohout nádherný asi 97 b.. Škoda jen, že se musel po celou dobu tísnit v takto krátké kleci.
stál 120 Eur.
Ještě jednou zlatokrký... jako 12 euro klecného za tento "komfort" - to je síla.
1,0 nám zatím ještě neznámého plemene shjindelaar, mám dojem že bylo jednou v Chovateli již zmíněno nebo dvakrát, plemeno je výsledkem křížení několika plemen a výslekdem je bílá elegantní drůbež s chocholkou, hráškovým hřebenem, zakrnělými laloky, žlutou kůží a běháky, s dlouhým sedlovým závěsem a dlouhými srpy v ocase, slepice údajně snáší vejce s tyrkysovou skořápkou.
Starobylé anglické masné plemeno Dorkinka... asi nejdelší prsa u kura domácího. U nás se nechovají.
mysak
napsal(a):
Starobylé anglické masné plemeno Dorkinka... asi nejdelší prsa u kura domácího. U nás se nechovají.
Ale chovají.
Tak ještě dorkinky stříbrně divoké ale tak husté pletivo mě bránilo je vyfotit.
Tak a zde zavalitější plemeno Meusienne,
v podstatě taková bezvousá faverolka, pět prstů zachováno, bílá kůže, zbarvení. Možná masnější než faverolka.
Toto však byly holokrké slepice se žlutými běháky... a název německý Baskische Hühner. Jestli baskinské? nevím Každopádně toto plemeno bylo vystaveno jako normálně opeřené i holokrké.
Sasexek bylo poměrně dost ne jen v tomto trojbarevném rázu, ale i šedých a samozřejmě základní bílé kolumbie.
Maransky početná kolekce a samozřejmě u nás v méně obvyklých rázech, jako pšeničné, krahujcové, bílé byly krásné, černé stříbrokrké, červené, hnědé, modře měděněkrkí aj.
1,0 maranska černá stříbrokrká, nevím co se posuzovateli na tomto zvířeti líbilo... viz dále.
Jeho oceňovací lístek... podle mne je to drobný kohout a má evidentně plochou hruď...
Podobné plemeno maranskám taky s opeřeným běhákem je plemeno pod názvem Estaires...
1,0 Alsaská slepice... černá krásné elegantní plemeno... poněkud robustnější stavby než-li hamburčanka.
1,0 Empordanesa žlutá s modrým ocasem. Plemeno s postraními výrůstky na praporu hřebene... tzv kříž.
Pěkná kolekce českých slepic... bohužel byla poměrně rozházená v klecích... Vystavovateli byli př. Bukovský a př. Matušková, která vystavila také stříbrně kropenaté.
České slepice si většinou vysloužily 94 b... a to jak př. Daniely Bukovské tak př. Martiny Matuškové, jen jedna měla 96, př. Daniely Bukovské.
1,0 Livorno zlatokrké, nevím proč mě tohle plemeno stále připomíná vlašku z mého dětství.. Lehká čilá slepice, žádná krabice.
1,0 minorka černá - další důkaz, že klece svými rozměry nevyhovovaly...12 Euro... a zvíře je odrovnané.
1,0 španělka černá. krásný kohoutek bohužel dostal pár klovanců přes pletivo a je po kráse...
1,0 Rýnské černé, jediná kolekce od jediného vystavovatele ing. Patrika Wiedera. Další kolekci tvořily koroptví a to bylo z rýnských na Evropské výstavě všechno. Bohužel i zde je patrné, jak je klec malá. Kohout si tak ničil to, co dělá rýnskou drůbež charakteristickou a to je bohatý vějířovitý ocas s dlouhými, širokými a na konci zakulacenými srpy. Kohout chtěl-li stát pohodlněji, musel být v kleci neustále úhlopříčně a ještě to bylo málo.
Tak sme sa Jurajom Kafkom konečne stretli aj osobne a pekne ďaleko od domova. Náhoda tak chcela. Veľmi dobre opísal ten chaos, čo tam vládol hlavne prvý deň a k tomu jazykova nevybavenosť Francúzov kazili všetky dojmy z výstavy. Chcel som sa porozprávať s posudzovateľom Laflešiek, ale neuspel som ani s Angličtinou, ani Nemčinou, tak som už ani Ruštinu neskúšal. Podobne som dopadol s "rozhovorom" so zástupcom Klubu chovateľov Laflešiek, ktorí tam mali tiež stánok. Prvý deň sa stáli asi 4-hodinové fronty na nakup zvierat (bez katalogov(. V sobotu ráno to trvalo už len 5 minút, aby som zistil, že všetky cierne LaFleškové kohúty sú predané. Tak som si kúpil pruhovaného fešáka do mojho chovu.
peter z bratislavy
napsal(a):
Tak sme sa Jurajom Kafkom konečne stretli aj osobne a pekne ďaleko od domova. Náhoda tak chcela. Veľmi dobre opísal ten chaos, čo tam vládol hlavne prvý deň a k tomu jazykova nevybavenosť Francúzov kazili všetky dojmy z výstavy. Chcel som sa porozprávať s posudzovateľom Laflešiek, ale neuspel som ani s Angličtinou, ani Nemčinou, tak som už ani Ruštinu neskúšal. Podobne som dopadol s "rozhovorom" so zástupcom Klubu chovateľov Laflešiek, ktorí tam mali tiež stánok. Prvý deň sa stáli asi 4-hodinové fronty na nakup zvierat (bez katalogov(. V sobotu ráno to trvalo už len 5 minút, aby som zistil, že všetky cierne LaFleškové kohúty sú predané. Tak som si kúpil pruhovaného fešáka do mojho chovu.
Ano, příjemné setkání s člověkem spřízněné duše...tak budou v SR i žíhané laflešky, každopádně naštěstí to na černé jde a posílí se vitalita.
Pokračování v malých formách plemen kura domácího...
2 x 0,1 ohiki původní zakrslé plemeno kulatých tvarů, nízkým postojem a u kohoutů s prodlouženými srpy měkké struktury...
mysak
napsal(a):
Pokračování v malých formách plemen kura domácího...
2 x 0,1 ohiki původní zakrslé plemeno kulatých tvarů, nízkým postojem a u kohoutů s prodlouženými srpy měkké struktury...
A tak chyba, další jsou samozřejmě bantamky v černé, oranžovokrké a perlově šedé...
Další série:
1,0 kočinka žlutě krahujcová...
1,0 Antverpský vousáč perlově šedý,
0,1 stříbrně přepelčí
0,1 krahujcová
1,0 krahujcový a černý s poněkud přerostlým a zahnutými hlavními srpy v ocase..
Velice figurní kohoutci zdrobnělé německé langšanky zlatě břízové. a břízové.
Nafotil som toho tiež dosť, ale nechce sa mi to sem po 1 fotke pridávať.. Ak máte záujem všetky moje fotky hydiny z EV v Metz najdete na ruskej chovatelskej stranke:
http://www.fermer.ru/forum/selskohozyaystvennye-vystavki/237424.