Agresivní kocour

předpokládám, že je kastrovaný, Podle mne je vedle ze změny, která ho potkala, zkusila bych mu nabídnout nějakou hru, hračku, jestli by chtěl něco honit, za něčím běhat, když bych šla kolem něho, šupla bych mu nějaký drobný pamlsek a když by se otočil zády, nechala bych ho být. každopádně bych se mu starala o zábavu, aby se zklidnil a aby získal pocit domova, nenutila bych se mu, ale třeba krmení bych dávala v menších dávkách a tak, aby byl vždy blízko mne, stále blíž a blíž, až bude chtít, pomazlí se sám. Pokud máte ještě další kočku ba dokonce kocoura, není divu, že je ten nový dost nervózní a to, že se prochází s ocasem vztyčeným nemusí vůbec znamenat, že se ta cítí, je to jen póza, kdyby se cítil v pohodě, neřádil by, Zkusila bych, až přijme nějakou hru dpo hry ale s jinou hračkoui zapojit i toho druhého dávala bych jim postupně misky s jídlem blíž a nejméně tak, aby na sebe viděli, ale nemohli k sobě a pak postupně normálně.
Pokud mátě nějaké placené TV kanály velmi dobře kočky s rozličnými poruchami chování / a také velmi rychle, ovšem za veliké spolupráce s majiteli) zvládá Jackson Galaxy a myslím, že by se našel i na netu, kočkám rozhodně rozumí, zkusila jsem některé z jeho rad a zabíraly.

Hezký den, jak jsem psala v úvodním textu - kocour není vykastrovaný. Do teď působil jako chovný kocour. Taktéž jsem psala, že agresivně se projevoval už u předchozí majitelky, takže bych toto chování nepřipisovala ani stresu z přemístění ( i když jednoduše to určitě nenese) Co se týká hraní si a běháním za hračkou - to je pro něj téměř scifi ... o hračky nejeví zájem. Pamlsky naprosto ignoruje, je zvyklý jen na granule, nejí konzervy, ke kočičím pamlskům, pastám či masu ani nečichne a zkoušet mu je nabízet stojí dost odvahy :o) šrámy jsem přestala počítat... Když by někoho napadlo ještě jiné řešení, budu ráda. Děkuji.

repotacka11 - Kocour nikdy nebyl venku - 6let! Je v novém prostředí, nemyslím si, že pustit ho na zahradu by byl dobrý nápad ....

kavka napsal(a):
Hezký den, jak jsem psala v úvodním textu - kocour není vykastrovaný. Do teď působil jako chovný kocour. Taktéž jsem psala, že agresivně se projevoval už u předchozí majitelky, takže bych toto chování nepřipisovala ani stresu z přemístění ( i když jednoduše to určitě nenese) Co se týká hraní si a běháním za hračkou - to je pro něj téměř scifi ... o hračky nejeví zájem. Pamlsky naprosto ignoruje, je zvyklý jen na granule, nejí konzervy, ke kočičím pamlskům, pastám či masu ani nečichne a zkoušet mu je nabízet stojí dost odvahy :o) šrámy jsem přestala počítat... Když by někoho napadlo ještě jiné řešení, budu ráda. Děkuji.

kastrace

kavka napsal(a):
repotacka11 - Kocour nikdy nebyl venku - 6let! Je v novém prostředí, nemyslím si, že pustit ho na zahradu by byl dobrý nápad ....

Já bych s tím později začala . . .

Dejte ho vykastrovat a pak se smiřte s tím, že je takový, jaký je. Poskytněte mu nějakou vyvýšenou rozhlednu, kde bude moci celý den polehávat a sledovat okolí, on bude spokojený. Vím, že není snadné žít s takovou kočkou, ale dá se to. Mám doma něco podobného. Nevnucujte se mu, pokud nestojí o dotyky, nesahejte na něj. Myslím, že pár měsíců po kastraci se to začne hodně zlepšovat. Mazlivý asi nikdy nebude, ale agresivita by mohla skoro vymizet.
Pokud máte možnost ho začít pouštět na nějakou uzavřenou zahradu, kde ho nic nepřejede ani nezakousne, zkusila bych po kastraci mu nabídnout možnost vyjít ven. Uvidíte, možná o to stát nebude, ale myslím, že spíš ano.
Je smutné, že někdo kocoura s takovou povahou množil. Při uchovňování by se asi nemělo hladět jen na dokonalý exteriér, ale i na povahové vlastnosti.

jak můžete udělat tak pochybný názor jako jsou špatné vlastnosti kocoura - týrané děti mají taky vrozené špatné vlastnosti? Pokud vím, tak chovní kocouři mají velmi špatný život, jsou drženi v klecích či voliérách mimo obydlí, protože smrdí nebo jsou dopováni rozličnými léky třeba i zde na diskuzích jmenovaným Androcurem, aby neznačkovali, ale udrželi si plodnost, já se jim tedy nedivím, že mnozí z nich mají lidí plné zuby,
jenže další problém u zadavatelky bude ten, že žádné řešení ani kastrace a ani postupné sbližování a zaměstnání pro ni vhodné nebude, protože žádné neřekne, udělej to a to, sedni si a zítra bude vše jinak. aspoň tak mi to připadá.

plisak1 - Ano, jak píšete,... jak někdo může napsat špatné vlastnosti kočky ..., ale že Vy šmahem napíšete zadavatelka neuděláto a to.., je taková nebo maková ... Trošku se zamyslete, než budete někoho opravovat.
Co se týká předchozího života kocoura - žil v panelákovém bytě, na volno, měl veškerý luxus, kvalitní krmení, škrabadla,... Chovný kocour nemusí nutně znamenat kocour v množárně ....

danurba - děkuji za jediný příspěvek, který má hlavu a patu a cítím z něj pomoc a ne obžalobu ...

Jinak s kocourem jsme ušli kus cesty, při krmení se ode mne nechá hladit a i se při hlazení nahrbí směrem k ruce. Iniciativa musí samozřejměpřijít z jeho strany a přestat musím hned jak se začne hlasově projevovat ... zase je od něj hezké, že už dá vědět, před tím se do mě prostě zakousl ...:o) Pokud se nesnažím ho nějak omezovat, pohybuje se kolem nás nenuceně a to už i v bezprostřední blízkosti, příjde na zavolání. Myslím, že ještě nějaké rezervy má, ale jak píšete, mazel to nikdy nebude.
Co se týká pohybu venku, vzhledem k jeho bezpečnosti mu budu moct nabídnout jen uzavřený výběh do voliéry, ale vymyslím mu ho nějak aby se dostal na trávu, sluníčko... :o)

skutečnost, že jsem pochybovala (a pochybuju stále) o vašem vážném zájmu a snaze věc s kocourem vyřešit plyne z toho, že jste šmahem odmítla s rozličnými odůvodněními nabízená řešení a to ihned bez jakéhokoliv vyzkoušení.

Krycí kocouři mají přesně takový život, jak jsem popsala - buď osamění v kleci nebo hormonální úpravu
pokud se skutečně situace s kocourem alespoň trošinku zlepšila., jsem tomu ráda.

Naštěstí pro mne není důležité, zda Vy ve mne a mé úmysly věříte, ale to, že kocourek dělá velké pokroky
Kastrace je hezký nápad, ale jelikož s kocourem pracuji na vzájemném důvěrném vztahu, nemohu si dovolit, když už mi částečně věří, nacpat ho při nejbližší příležitosti do přepravky a odvézt ho k veterináři, kde by jsme opět bojovali, než by k nějakému zákroku vůbec došlo...
S naším kocourem už briťáček v pohodě sdílí jedno škrabadlo a vzájemné antipatie se projevují max. u misky s krmením ( mají samozřejmě dvě, ale opravdu jim neumím vysvětlit, že nemají navštěvovat misku sousedovu) a omezují se jen na projevy zvukové ...
Co se týká pojmu krycí kocour - možná neděláte rozdíl mezy chovatelskými stanicemi ( které nad Vašimi názory zaplesají ) a množárnami....
Jak vidím, až na jeden názor, za který děkuji(danurba), zbývá mi spolehnout se na svůj zdavý selský rozum a ne na rozum úzce zaměřený....

kavka napsal(a):
Naštěstí pro mne není důležité, zda Vy ve mne a mé úmysly věříte, ale to, že kocourek dělá velké pokroky
Kastrace je hezký nápad, ale jelikož s kocourem pracuji na vzájemném důvěrném vztahu, nemohu si dovolit, když už mi částečně věří, nacpat ho při nejbližší příležitosti do přepravky a odvézt ho k veterináři, kde by jsme opět bojovali, než by k nějakému zákroku vůbec došlo...
S naším kocourem už briťáček v pohodě sdílí jedno škrabadlo a vzájemné antipatie se projevují max. u misky s krmením ( mají samozřejmě dvě, ale opravdu jim neumím vysvětlit, že nemají navštěvovat misku sousedovu) a omezují se jen na projevy zvukové ...
Co se týká pojmu krycí kocour - možná neděláte rozdíl mezy chovatelskými stanicemi ( které nad Vašimi názory zaplesají ) a množárnami....
Jak vidím, až na jeden názor, za který děkuji(danurba), zbývá mi spolehnout se na svůj zdavý selský rozum a ne na rozum úzce zaměřený....

...omlouvám se..."mezi"

kavka napsal(a):
Naštěstí pro mne není důležité, zda Vy ve mne a mé úmysly věříte, ale to, že kocourek dělá velké pokroky
Kastrace je hezký nápad, ale jelikož s kocourem pracuji na vzájemném důvěrném vztahu, nemohu si dovolit, když už mi částečně věří, nacpat ho při nejbližší příležitosti do přepravky a odvézt ho k veterináři, kde by jsme opět bojovali, než by k nějakému zákroku vůbec došlo...
S naším kocourem už briťáček v pohodě sdílí jedno škrabadlo a vzájemné antipatie se projevují max. u misky s krmením ( mají samozřejmě dvě, ale opravdu jim neumím vysvětlit, že nemají navštěvovat misku sousedovu) a omezují se jen na projevy zvukové ...
Co se týká pojmu krycí kocour - možná neděláte rozdíl mezy chovatelskými stanicemi ( které nad Vašimi názory zaplesají ) a množárnami....
Jak vidím, až na jeden názor, za který děkuji(danurba), zbývá mi spolehnout se na svůj zdavý selský rozum a ne na rozum úzce zaměřený....

podívejte se, pokud chcete rady jen takové, které se vám líbí, nevím, jak byste měla formulovat zadání, ale určitě nějak jinak.
Každopádně je jen vaše věc, jak se ke svému kocourovi i radám postavíte a mně je to, upřímně řečeno, zcela jedno.
Pracujte si na čem chcete, já sama bych tento postup rozhodně nevolila, podle mne nepovede k trvalému klidu mezi kočkami, ale je to vaše věc,
Krycí kocour žije naprosto přesně tak, jak jsem popsala nebo žijí jeho majitelé s krycím kocourem doma a uprostřed smradu, Není jiné cesty. Nekastrovaní kocouři prostě smrdí, jednak značkují, jedna výrazný pach mají i jejich výměšky. Byt, kde žije nekastrovaný kocour, jehož značkování není hormonálně tlumeno, je poznat už za dveřmi zvenku.a to bez ohledu na to, jak moc jsou lidé uvnitř čistotní.
Myslím ale, že odmítnutí jiných než vámi schválených názorů by nemělo být provázeno odsudkem i když jak to vlastně myslíte s tím rozumem úzce zaměřeným? jen na klid mezi kočkami, jen na vymizení smradu v bytě? Pokud chcete urážet ty, kdo se vám snažili na základě svých zkušeností poradit, příště se neptejte.

Vážená paní všeznalá Plyšáková,

můžete nám prosím sepsat seznam CHS, které jste sjezdila, že máte takový přehled o životních podmínkách chovných kocourů? V malých chovatelských stanicích, kde žijí jeden či dva kocouři, v 99% případů normálně sdílejí společný prostor s dalšími členy domácnosti. Případně - jedná-li se o velké " proutníky", rozdělí chovatel byt na "pánské" a "dámské" zóny. V některých větších chovatelských stanicích s vyšším počtem kocourů mají chovatelé pro ně opravdu vyhrazené speciální prostory - buď je jim k dispozici vlastní místnost s normálním kočičím vybavením nebo třeba vytápěný přístavek s venkovní voliérou. Netvrdím, že v chovatelském světě je vše ideální, ale Vámi popisovaný klecový odchov je velkou raritou a je na každém majiteli, aby si CHS prověřil a vzal si kotě jen z odpovídajících podmínek. Klecový odchov je mimochodem zakázaný chovatelským řádem a pokud takovou chovku znáte, podejte na ní stížnost. Já osobně o žádné takové nevím, i když chovatelů znám relativně dost.

Jestlliže jste natolik znalá, měla byste také vědět, že chovatel bude jen stěží podávat kocourovi Androcur kvůli tomu, aby "neznačkoval a přitom zůstal plodný". Androcur (stejně jako i jiné druhy kocouří antikoncepce) totiž primárně inhibuje gonádové funkce, potlačuje produkci testosteronu a vede k vymizení libida. Takový kocour je jednoduše neplodný a nemá o kočky zájem! Ústup značkování je jen vedlejším (i když pro chovatele příjemným) efektem, jenž provází snížení hladiny testosteronu. Antikoncepce se kocourům podává zejména proto, aby nedošlo k nežádoucímu nakrytí (ať už kvůli nízkému věku kočky nebo kvůli zachování vhodného odstupu mezi vrhy) a přitom kocour mohl normálně žít ve společnosti ostatních koček. Androcur se dnes používá opravdu výjimečně kvůli jeho neznámým vedlejším účinkům. Když už to musí být, tak chovatelé častěji sahají po veterinárním přípravku Superlorin.

Nevím, proč se cítíte dotčená, že zadavatelka odmítla Vaše rady. Snad Vám srozumitelně vysvětlila, proč nejdou aplikovat! Šestiletého líného briťáka bez valného zájmu o pamlsky a jídlo asi těžce uplatíte hrou nebo něčím na zub. Takže Vaše rady jsou sice možná dobře myšlené, ale zrovna pro tuhle kočku nepoužitelné.

To KAVKA: Z kastrace bych žádné obavy neměla. Kocour si nespojí operaci s Vámi, takže Váš vzájemný vztah nijak neutrpí. Navíc se jedná opravdu o miniaturní zákrok s minimální bolestivostí a krátkou rekonvalescencí (kocour je už po 48 hodinách více-méně fit)... Kastrace sice nevyřeší problémy "všehomíra", ale mohla by trochu zmírnit dominantní chování. V ostatním mohu pouze souhlasit s Danurbou - zkrátka berte kocoura takového jaký je...

balisek napsal(a):
Vážená paní všeznalá Plyšáková,

můžete nám prosím sepsat seznam CHS, které jste sjezdila, že máte takový přehled o životních podmínkách chovných kocourů? V malých chovatelských stanicích, kde žijí jeden či dva kocouři, v 99% případů normálně sdílejí společný prostor s dalšími členy domácnosti. Případně - jedná-li se o velké " proutníky", rozdělí chovatel byt na "pánské" a "dámské" zóny. V některých větších chovatelských stanicích s vyšším počtem kocourů mají chovatelé pro ně opravdu vyhrazené speciální prostory - buď je jim k dispozici vlastní místnost s normálním kočičím vybavením nebo třeba vytápěný přístavek s venkovní voliérou. Netvrdím, že v chovatelském světě je vše ideální, ale Vámi popisovaný klecový odchov je velkou raritou a je na každém majiteli, aby si CHS prověřil a vzal si kotě jen z odpovídajících podmínek. Klecový odchov je mimochodem zakázaný chovatelským řádem a pokud takovou chovku znáte, podejte na ní stížnost. Já osobně o žádné takové nevím, i když chovatelů znám relativně dost.

Jestlliže jste natolik znalá, měla byste také vědět, že chovatel bude jen stěží podávat kocourovi Androcur kvůli tomu, aby "neznačkoval a přitom zůstal plodný". Androcur (stejně jako i jiné druhy kocouří antikoncepce) totiž primárně inhibuje gonádové funkce, potlačuje produkci testosteronu a vede k vymizení libida. Takový kocour je jednoduše neplodný a nemá o kočky zájem! Ústup značkování je jen vedlejším (i když pro chovatele příjemným) efektem, jenž provází snížení hladiny testosteronu. Antikoncepce se kocourům podává zejména proto, aby nedošlo k nežádoucímu nakrytí (ať už kvůli nízkému věku kočky nebo kvůli zachování vhodného odstupu mezi vrhy) a přitom kocour mohl normálně žít ve společnosti ostatních koček. Androcur se dnes používá opravdu výjimečně kvůli jeho neznámým vedlejším účinkům. Když už to musí být, tak chovatelé častěji sahají po veterinárním přípravku Superlorin.

Nevím, proč se cítíte dotčená, že zadavatelka odmítla Vaše rady. Snad Vám srozumitelně vysvětlila, proč nejdou aplikovat! Šestiletého líného briťáka bez valného zájmu o pamlsky a jídlo asi těžce uplatíte hrou nebo něčím na zub. Takže Vaše rady jsou sice možná dobře myšlené, ale zrovna pro tuhle kočku nepoužitelné.

To KAVKA: Z kastrace bych žádné obavy neměla. Kocour si nespojí operaci s Vámi, takže Váš vzájemný vztah nijak neutrpí. Navíc se jedná opravdu o miniaturní zákrok s minimální bolestivostí a krátkou rekonvalescencí (kocour je už po 48 hodinách více-méně fit)... Kastrace sice nevyřeší problémy "všehomíra", ale mohla by trochu zmírnit dominantní chování. V ostatním mohu pouze souhlasit s Danurbou - zkrátka berte kocoura takového jaký je...

Pokud odpovím a dám vyžádanou radu. s níž ať zadavatelka naloží jak je jí libo, jistě není třeba mne za to ostouzet.,ale pokud se jí žádná z různých rad nelíbí a to aniž by je vyzkoušela, rozhodně to ve mně to vzbudilo setrvávající dojem, že o žádnou radu ani nestála. Jen tak plkala ale jinak, mne se rozhodne nemůže dotknout ani ona a ani vy - jsem nad vás povznesena.

Pokud se týká chovu plodných chovných kocourů tak si povězme upřímně - smrdí a to jak oni, tak jejich značky tak jejich výkaly a moč. Proto jsou chování buď v kleci nebo v samostatném prostoru, což je prašť jak uhoď. aby se smrad omezil a aby neznačkovali, používal se používá i nadále Androcur a kdybych dlouho hledala, našla bych i doporučovanou formuli užití. Takoví kocouři normálně plodí, já mám doma dceru jednoho z nich. s PP.
Povězte nám něco bližšího o svých odchovech, o držení chovných kocourů. Docela mi uniká, čím se liší samota ve vytápěném přístěnku s voliérou od klece, je to jen klec, nic jiného, je to pro kocoura nepříjemný zážitek a jak je vidět, někdy ho poznamená na celý život. Klec je voliéra, pokud jste si představovala klec jako pro kanára, je to váš problém. Podstatné je, že kocouři nežijí v bytě v rodinném prostředí, protože smrdí. Androcur tomu zabrání a když je potřeba, lze zajistit, aby kocour kryl jeho vysazením, nebo plánovaným podáváním dopředu. Takový kocour žije běžně v rodině jako normální mazlík.
Spolu můžou podle mne žít jen kocouři takových plemen (nekastrovaní) jako jsou peršanky, ale pořádně aktivní plemeno nikoliv.

Vy mi uveďte své úžasné chovky, kde chovní kocouři žijí jako v ráji bez hormonální léčby - nejsou anebo smrdí.

Jinak si vyprošuju vaše hrubosti a nenuťe mne, abych na hrubý pytel dala hrubou záplatu. Pokud máte jiný názor, uveďte ho, ARgumentujte ale osobní invekntivy si nechte pro sebe,
Ještě jednou speciálně pro vás opakuju, že mne diskutující nemůže urazit, protože když diskutuje tak, jak jste předvedla vy, je to v mých očích prostě jen trouba.

plisak1 napsal(a):
Pokud odpovím a dám vyžádanou radu. s níž ať zadavatelka naloží jak je jí libo, jistě není třeba mne za to ostouzet.,ale pokud se jí žádná z různých rad nelíbí a to aniž by je vyzkoušela, rozhodně to ve mně to vzbudilo setrvávající dojem, že o žádnou radu ani nestála. Jen tak plkala ale jinak, mne se rozhodne nemůže dotknout ani ona a ani vy - jsem nad vás povznesena.

Pokud se týká chovu plodných chovných kocourů tak si povězme upřímně - smrdí a to jak oni, tak jejich značky tak jejich výkaly a moč. Proto jsou chování buď v kleci nebo v samostatném prostoru, což je prašť jak uhoď. aby se smrad omezil a aby neznačkovali, používal se používá i nadále Androcur a kdybych dlouho hledala, našla bych i doporučovanou formuli užití. Takoví kocouři normálně plodí, já mám doma dceru jednoho z nich. s PP.
Povězte nám něco bližšího o svých odchovech, o držení chovných kocourů. Docela mi uniká, čím se liší samota ve vytápěném přístěnku s voliérou od klece, je to jen klec, nic jiného, je to pro kocoura nepříjemný zážitek a jak je vidět, někdy ho poznamená na celý život. Klec je voliéra, pokud jste si představovala klec jako pro kanára, je to váš problém. Podstatné je, že kocouři nežijí v bytě v rodinném prostředí, protože smrdí. Androcur tomu zabrání a když je potřeba, lze zajistit, aby kocour kryl jeho vysazením, nebo plánovaným podáváním dopředu. Takový kocour žije běžně v rodině jako normální mazlík.
Spolu můžou podle mne žít jen kocouři takových plemen (nekastrovaní) jako jsou peršanky, ale pořádně aktivní plemeno nikoliv.

Vy mi uveďte své úžasné chovky, kde chovní kocouři žijí jako v ráji bez hormonální léčby - nejsou anebo smrdí.

Jinak si vyprošuju vaše hrubosti a nenuťe mne, abych na hrubý pytel dala hrubou záplatu. Pokud máte jiný názor, uveďte ho, ARgumentujte ale osobní invekntivy si nechte pro sebe,
Ještě jednou speciálně pro vás opakuju, že mne diskutující nemůže urazit, protože když diskutuje tak, jak jste předvedla vy, je to v mých očích prostě jen trouba.

Jak tak čtu Vaše reakce, mám chuť se zeptat, jakéže to znáte chovatele, když podle Vás jsou chovní kocouři chovaní v klecích apod. Taky mi není jasné, proč používat zrovna Androcur, když Supralorin je mnohem lepší a bezpečnější, i když drahý. Že spolu mohou žít jen peršanky je naprostý nesmysl. Mám doma kočky tří plemen, vč. těch peršanek a britek a je to bez sebemenších problémů. Pravda, jsou to kastráti, ale žádné potíže nebyly ani v době, kdy kastrovaní ještě nebyli. Teď mám jednoho chovného briťáka, je mu 6 let a světe div se- nikdy si neznačkoval a neznačkuje! Takže já bych s těmi soudy na chovné kocoury byla být Vámi opatrná. Nejsou, jak vidíte, všichni kocouři stejní.Vy máte zřejmě špatné zkušenosti.

kavka napsal(a):
plisak1 - Ano, jak píšete,... jak někdo může napsat špatné vlastnosti kočky ..., ale že Vy šmahem napíšete zadavatelka neuděláto a to.., je taková nebo maková ... Trošku se zamyslete, než budete někoho opravovat.
Co se týká předchozího života kocoura - žil v panelákovém bytě, na volno, měl veškerý luxus, kvalitní krmení, škrabadla,... Chovný kocour nemusí nutně znamenat kocour v množárně ....

danurba - děkuji za jediný příspěvek, který má hlavu a patu a cítím z něj pomoc a ne obžalobu ...

Jinak s kocourem jsme ušli kus cesty, při krmení se ode mne nechá hladit a i se při hlazení nahrbí směrem k ruce. Iniciativa musí samozřejměpřijít z jeho strany a přestat musím hned jak se začne hlasově projevovat ... zase je od něj hezké, že už dá vědět, před tím se do mě prostě zakousl ...:o) Pokud se nesnažím ho nějak omezovat, pohybuje se kolem nás nenuceně a to už i v bezprostřední blízkosti, příjde na zavolání. Myslím, že ještě nějaké rezervy má, ale jak píšete, mazel to nikdy nebude.
Co se týká pohybu venku, vzhledem k jeho bezpečnosti mu budu moct nabídnout jen uzavřený výběh do voliéry, ale vymyslím mu ho nějak aby se dostal na trávu, sluníčko... :o)

Vytrvejte, děláte to dobře. Tak, jak popisujete chováni kocoura, mi přijde, že i když byl chovaný v dobrém prostředí, zažil přece jen nějaké trauma ze strany lidí a tohle je důsledek. Změna prostředí dospělému kocourovi taky na dobré náladě nepřidá. Bude to chtít čas a trpělivost, nevšímat si ho, nevnucovat se mu, ale spíš ho držet v klidu a počkat, až si pro pohlazení přijde sám. Ostatně za pár dnů jste udělala pokrok Vy i kocour. Rozhodně bych doporučila kastraci, i když s jeho povahou bude trvat asi déle než se zklidní. Že to není rozený agresor dokazuje i to, že se nerve s Vaším druhým kocourem. Jednoduše to vidím na špatnou zkušenost, ale při láskyplné péči se určitě změní k lepšímu, i když to potrvá. Každá kočka se dá vychovat a změnit, zvládnete to - držím palce. Já jsem kdysi dostala kocoura. který žil po smrti chovatelky dost dlouho v kotci v tmavém sklepě, bál se otevřených prostor a světlo mu dělalo vysloveně zle na oči. Byl tak vystrašený, že po příjezdu ke mně vyběhl z přepravky, zalezl do boudečky a setrval v ní celý měsíc, než se odvážil vystrčit nos. K ničemu jsem ho nenutila a nechala vše na něm.Trpělivost a vlídné zacházení se vyplatilo, dnes je z něho ten největší mazel a se všemi mými kočkami i kocoury vychází perfektně.

cherry1402 napsal(a):
Jak tak čtu Vaše reakce, mám chuť se zeptat, jakéže to znáte chovatele, když podle Vás jsou chovní kocouři chovaní v klecích apod. Taky mi není jasné, proč používat zrovna Androcur, když Supralorin je mnohem lepší a bezpečnější, i když drahý. Že spolu mohou žít jen peršanky je naprostý nesmysl. Mám doma kočky tří plemen, vč. těch peršanek a britek a je to bez sebemenších problémů. Pravda, jsou to kastráti, ale žádné potíže nebyly ani v době, kdy kastrovaní ještě nebyli. Teď mám jednoho chovného briťáka, je mu 6 let a světe div se- nikdy si neznačkoval a neznačkuje! Takže já bych s těmi soudy na chovné kocoury byla být Vámi opatrná. Nejsou, jak vidíte, všichni kocouři stejní.Vy máte zřejmě špatné zkušenosti.

tak tomu se říká já o voze a vy o koze. Já mluvím o možnostech soužití nekastrovaných kocourů, vy o tom, jak vám skvěle vycházejí spolu kastráti (mně taky, proto doporučuji kastraci) a kočky (kočky spolu zpravidla vyjdou i nekastrované). Moje zkušenosti s koucoury jsou běžné, pokud vy máte jednu z mála výjimek, která neznačkuje, pak máte jen štěstí, máte jednu z mála bílých vran, třeba u siamek nebo u běžných koček byste ji hledala hůře a já osobně bych takového kocoura jako společníka brala, jako otce mých koťat nikoliv. Klece jsem shora upřesňovala - je to chov osamocených chudáků v samostatných místnostech, venkovních voliérách. bytových klecích někde v domě mimo ostatní kočky i lidi a takový chov je pro kocoury nekastrované a chovné, kteří nechodí normálně sami ven, běžný a obvyklý. Nakonec, píší o tom i mnohé knihy zabývající se chovem koček, tato debata je proto více než zbytečná a vaše argumenty nenosné
Je mi líto, že vám leccos není jasné, mně ano, ale tak to bývá.(mimochodem, já znám jen lék, který se jmenuje Suprelorin) a oba vámi zmiňované láky tedy i Androcur slouží témuž /u zvířat), a sice k dočasnému snížení naléhání pohlavního pudu na toho kterého jedince a s ním spojených jednání tedy i značkování a to skrze hormony.

cherry1402 napsal(a):
Vytrvejte, děláte to dobře. Tak, jak popisujete chováni kocoura, mi přijde, že i když byl chovaný v dobrém prostředí, zažil přece jen nějaké trauma ze strany lidí a tohle je důsledek. Změna prostředí dospělému kocourovi taky na dobré náladě nepřidá. Bude to chtít čas a trpělivost, nevšímat si ho, nevnucovat se mu, ale spíš ho držet v klidu a počkat, až si pro pohlazení přijde sám. Ostatně za pár dnů jste udělala pokrok Vy i kocour. Rozhodně bych doporučila kastraci, i když s jeho povahou bude trvat asi déle než se zklidní. Že to není rozený agresor dokazuje i to, že se nerve s Vaším druhým kocourem. Jednoduše to vidím na špatnou zkušenost, ale při láskyplné péči se určitě změní k lepšímu, i když to potrvá. Každá kočka se dá vychovat a změnit, zvládnete to - držím palce. Já jsem kdysi dostala kocoura. který žil po smrti chovatelky dost dlouho v kotci v tmavém sklepě, bál se otevřených prostor a světlo mu dělalo vysloveně zle na oči. Byl tak vystrašený, že po příjezdu ke mně vyběhl z přepravky, zalezl do boudečky a setrval v ní celý měsíc, než se odvážil vystrčit nos. K ničemu jsem ho nenutila a nechala vše na něm.Trpělivost a vlídné zacházení se vyplatilo, dnes je z něho ten největší mazel a se všemi mými kočkami i kocoury vychází perfektně.

Hezký den přeji. Kocourek udělal velký pokrok. Mohu ho hladit už prakticky kdykoliv a jde mi "hlavičkou i zadečkem naproti" :o) Chodí si pro pohlazení i sám a to hlavně v koupelně, kde je zvyklý mít v umyvadle napuštěný hrneček s vodou ( zvyk od předchozích majitelů) Párkrát jsem ho i zkusmo nadzvedla pár centimetrů nad zem a hned ho zase položila a myslím, že i to časem zvládneme.
Co se týká soužití s naším stávajícím nekastrovaným kocourem, chodí okolo sebe obloukem, občas na sebe zasyčí u misky, ale jinak se tolerují a dokonce už jsem je párkrát přistihla že leželi na jednom parapetu kousíček od sebe. S nekastrovaným flegmoušem nemá žádný problém, jedí spolu z jedné misky...
Kastraci u briťáka určitě plánuji, nebojím se, že by si se mnou spojil samotný zákrok, ale ještě nejsme ve stádiu, že bych ho mohla bez protesů dát do přepravky.
Jinak ke značkování - ani briťák, ani náš stávající kocour neznačkují ... Používám velice kvalitní kočkolit, samozřejmě čistím, kdykoliv jdu okolo a vidím "potřebu" a nikdo z rodiny, ani z návštěv nemají pocit nepřiměřeného zápachu...

kavka napsal(a):
Hezký den přeji. Kocourek udělal velký pokrok. Mohu ho hladit už prakticky kdykoliv a jde mi "hlavičkou i zadečkem naproti" :o) Chodí si pro pohlazení i sám a to hlavně v koupelně, kde je zvyklý mít v umyvadle napuštěný hrneček s vodou ( zvyk od předchozích majitelů) Párkrát jsem ho i zkusmo nadzvedla pár centimetrů nad zem a hned ho zase položila a myslím, že i to časem zvládneme.
Co se týká soužití s naším stávajícím nekastrovaným kocourem, chodí okolo sebe obloukem, občas na sebe zasyčí u misky, ale jinak se tolerují a dokonce už jsem je párkrát přistihla že leželi na jednom parapetu kousíček od sebe. S nekastrovaným flegmoušem nemá žádný problém, jedí spolu z jedné misky...
Kastraci u briťáka určitě plánuji, nebojím se, že by si se mnou spojil samotný zákrok, ale ještě nejsme ve stádiu, že bych ho mohla bez protesů dát do přepravky.
Jinak ke značkování - ani briťák, ani náš stávající kocour neznačkují ... Používám velice kvalitní kočkolit, samozřejmě čistím, kdykoliv jdu okolo a vidím "potřebu" a nikdo z rodiny, ani z návštěv nemají pocit nepřiměřeného zápachu...

Zdravím,

Je super, že jste si našli společně s kocourkem k sobě cestu ;-)
Určitě je hlavní poznamenat to, že ne vše se řeší kastrací, jako zde by udělal některý diskutující.
Podotýkám, diskutující, který neunese odmítnutí jeho rádoby nejlepší rady pod sluncem mezi chovateli.

Já bych jednala zrovna tak, zkusit vše pomalounku a přátelsky....kdo ví, co by se ještě stalo zmíněnou kastrací.
Samozřejmě kastraci bude lepší provést až k Vám kocourek bude mít takovou důvěru, kterou snad neztratí díky jeho pamatováku na zásah do jeho tělíčka, který by si spojoval s Vámi jako škodnou

Sami jsme vlastnili ¨kočičku ( divokou ) kdy se k nám dostala vlastně omylem.
Díky hladu neodolala, tašce nesoucí čerstvé maso.
Několik týdnů, se k nám ani nepřiblížila, vlastně byla neustále schovaná za kuchyňskou linkou, byť jsme jí mohly lákat na sebevětší laskominu, číča byla neurvalá. Nestála o naší pozornost ani jinakou péči z naší stránky.
Než se socializovala v Našem prostředí trvalo neskutečně dlouho. Ven mohla kdykoliv se jí zachtělo a i zůstat tam mohla, pokud by to její pudy a potřeby chtěly víc než kočička sama.
Důležitý poznatek je i ten, že doma byl menší psík, se kterým se z počátku nemohla ani cítit.

Ve výsledku, to byl mazel první třídy, ale jen tedy u určitých příslušníků
Takže to určo nevzdávejte.

Držím palečky ...

plisak1 napsal(a):
tak tomu se říká já o voze a vy o koze. Já mluvím o možnostech soužití nekastrovaných kocourů, vy o tom, jak vám skvěle vycházejí spolu kastráti (mně taky, proto doporučuji kastraci) a kočky (kočky spolu zpravidla vyjdou i nekastrované). Moje zkušenosti s koucoury jsou běžné, pokud vy máte jednu z mála výjimek, která neznačkuje, pak máte jen štěstí, máte jednu z mála bílých vran, třeba u siamek nebo u běžných koček byste ji hledala hůře a já osobně bych takového kocoura jako společníka brala, jako otce mých koťat nikoliv. Klece jsem shora upřesňovala - je to chov osamocených chudáků v samostatných místnostech, venkovních voliérách. bytových klecích někde v domě mimo ostatní kočky i lidi a takový chov je pro kocoury nekastrované a chovné, kteří nechodí normálně sami ven, běžný a obvyklý. Nakonec, píší o tom i mnohé knihy zabývající se chovem koček, tato debata je proto více než zbytečná a vaše argumenty nenosné
Je mi líto, že vám leccos není jasné, mně ano, ale tak to bývá.(mimochodem, já znám jen lék, který se jmenuje Suprelorin) a oba vámi zmiňované láky tedy i Androcur slouží témuž /u zvířat), a sice k dočasnému snížení naléhání pohlavního pudu na toho kterého jedince a s ním spojených jednání tedy i značkování a to skrze hormony.

Plisaku, plisaku, vy si to značkování prostě nedáte vymluvit. Měli jsme doma kocoura, absolutně domácího - normálního Mourka z půdy. 10 let žil s námi v bytě, na balkoně měl bedýnku s pilinami, nebyl kastrovaný ( v té době se kocouři nekastrovali, kočky s PP se možná chovaly, ale minimálně, kočičí podestýlky se neprodávaly, bohužel už něco pamatuji ), ven nechodil, jen na prázdninách a na vodítku. A plisaku divte se, n e z n a č k o v a l a
n es m r d ě l . Ven 10 let nechodil.

Též mám doma nekastrovaného kocoura a rozhodně nebydlí ani v kleci ani voliéře. Pohybuje se po celém bytě a spí s náma v posteli. Jo a neznačkuje

Taky jsme takového měli.
Ale je to vzácná výjímka.